Array ( [0] => 14802238 [id] => 14802238 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Italikové [uri] => Italikové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pantheon (Rome) - Right side and front.jpg|náhled|upright=1.5|Rozkvět starého Říma – zásluha Italiků]] [1] => '''Italikové''' byla [[starověk]]á [[Etnikum|etnická skupina]] [[Indoevropské jazyky|indoevropského původu]], jež přišla na území [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]] ze severu, tj. ze [[Střední Evropa|střední Evropy]] v [[2. tisíciletí]] [[př. n. l.]], a usadili se v jižní části území dnešní [[Itálie]]. [2] => [3] => == Geneze Italiků == [4] => === Předřímské období === [5] => Prvé indoevropské kmeny přicházely do Itálie okolo roku 1200 př. n. l. z oblastí středoevropského Podunají a původní mediteránní (středomořské) obyvatelstvo zatlačily mimo centra. [[Indoevropané|Indoevropské kmeny]] vytvořily v severní Itálii tzv. [[Protovillanovská kultura|protovillanovskou kulturu]] vyznačující se využíváním železa a žárovými pohřby. Tato kultura se rozvinula v tzv. [[villanovská kultura|kulturu villanovskou]], která se vyznačovala širokým využíváním [[bronz]]u a pohřbíváním mrtvých do hliněných [[pohřební urna|uren]], které byly případně ukládány do [[šachtový hrob|šachtových hrobů]]. V té době počalo docházet ke styku Italiků s [[Ilyrové|ilyrskými]] kmeny přicházejícími ze západního [[Balkán]]u, od nichž se naučili vyrábět kvalitní zbraně a jezdit na koních. [6] => [[Soubor:Iron Age Italy-la.svg|náhled|Dějiny Itálie]] [7] => [[Soubor:Italy IV century BC - Latina.svg|náhled|Dějiny Itálie]] [8] => Počátkem 1. tisíciletí př. n. l. začalo docházet mezi indoevropským obyvatelstvem žijícím v Itálii k jazykové diferenciaci a v [[8. století př. n. l.]] se již dají rozlišit dvě hlavní Italické skupiny: [9] => * [[Latinsko-faliské jazyky|Latino-faliská]]: [10] => ** [[Latinové]] – žili v [[Lazio|Latiu]], [11] => ** [[Faliština|Faliskové]] – žili na sever od Latia, [12] => ** [[Sikulové|Sikelové]] – žili nejdříve v [[Kalábrie|Kalábrii]], později na [[Sicílie|Sicílii]] [13] => * [[Umbro-sabelská]]: [14] => ** [[Umbrové]] sídlili v hornatých oblastech středních [[Apeniny|Apenin]], [15] => ** [[Sabelové]] byla početná skupina menších kmenů: [16] => *** [[Aequové]], [[Hernikové]], [[Sabinové]] a [[Volskové]] – žili ve střední Itálii, [17] => *** [[Bruttiové]], [[Basilicata|Lukánové]], [[Oskové]] a [[Samnium|Samnité]] – žili v jižní Itálii. [18] => Společným rysem pro celé italské území v tomto období byl rozvoj jednoduchého zemědělství a v určitých oblastech i pastevectví. [19] => [20] => === Římské období === [21] => V dobách před založením [[Řím]]a, který vznikl sloučení několika vesnic za vlády [[Etruskové|Etrusků]], byly v této oblasti těžišti osídlení pahorek [[Palatin (Řím)|Palatin]] osídlen Latiny a pahorek [[Kvirinál]] osídlen Samnity. Tyto dvě skupiny se nejvíce podílely na vzniku Říma, jehož obyvatelé se později sami z Italiků vyčlenili a stali se z nich Římané. Obyvatelé Říma se tehdy dostali do přímého kontaktu s Etrusky, v té době s jednou z nejvyspělejších civilizací [[Středomoří]]. [22] => [23] => Po vyhnání Etrusků z Říma roku [[510 př. n. l.]] začínalo docházet stále častěji k měření sil mezi Římem a jejich bezprostředními sousedy, kteří vytvářeli přirozenou hradbu rozpínavosti Říma. Po dlouhé další období byl vývoj dějin Latinů spjat s římskými dějinami. [24] => [25] => V roce [[498 př. n. l.]] došlo k delšímu střetnutí Říma s [[Federace|federací]] [[Latinové|latinských]] měst, která se snažila zabránit Římu v rozpínavosti na její úkor. Toto střetnutí skončilo kompromisem, což bylo úspěchem Říma, mezi Latiny a Římany bylo uzavřeno příměří na základě rovnosti. Zhruba v polovině [[5. století př. n. l.]] počali na území Latinů přicházet italičtí obyvatelé sabelského původu (Samnitové, Aequové, Hernikové, Volskové), kteří začali ohrožovat jak Latiny, tak i Řím. Proto Latinové společně s Římany podnikali proti nim útoky . [26] => [27] => V dalším období spojené italické [[Samnium|samnitské]] kmeny začaly opět ohrožovat Řím, čehož využili Latinové a svedli s Římem válku v létech 340 – 338 př. n. l., která skončila definitivním podmaněním latijských měst Římem. Samnité vedli s Římany v letech 343–341, 327–304 a 298–290 př. n. l. tři tzv. [[samnitské války]]. V roce [[321 př. n. l.]] způsobili Samnité Římanům těžkou porážku v [[Bitva v Kaudijské soutěsce|Kaudijské soutěsce]], kde Římany zaskočili a donutili ke kapitulaci. Vleklý konflikt však skončil porážkou Samnitů a rozbitím jejich [[Kmen (sociologie)|kmenového svazu]]. Ostatní Italikové ze střední Itálie se přidali na římskou stranu. [28] => [29] => Řím jen málo rozšiřoval své území, [[anexe|neanektoval]] většinou přímo území svých poražených protivníků. Vlastní území římského státu zabíralo jen šestinu italské půdy a netvořilo ani souvislý celek. Poražení Italikové byli vedeni jako [[Formalismus|formální]] spojenci Říma a nátlak na ně byl činěný případ od případu a byl v různých dobách různý. Řím jim ponechal správu vlastních území, odepřel jim ale právo na samostatnou zahraniční politiku. Armádu museli budovat podle římských směrnic a dodávat pro válku stanovený počet vojáků. [30] => [31] => Privilegované postavení měli Latinové: pokud se přestěhovali do Říma, stávali se plnoprávnými římskými občany, tuto výsadu však roku [[268 př. n. l.]] ztratili. Výjimečné postavení Latinů v Římě bylo [[kodifikace (právo)|kodifikováno]] tzv. latinským právem, které bylo udělováno i jiným Italikům jako znak zvláštní výsady. [32] => [33] => V roce [[123 př. n. l.]] navrhoval římský [[tribun lidu]] [[Gaius Gracchus|Gaius Sempronius Gracchus]] udělit Italikům, římských spojencům plné [[Římské občanství|římské občanské právo]]. Tímto by se, mimo jiné, domohli rozdělované půdy a mohli se bránit proti zlovůli římských úředníků. Návrh neprosadil. V roce [[91 př. n. l.]] s tímtéž návrhem přišel římský tribun lidu [[Marcus Livius Drusus mladší|Marcus Livius Drusus]], neuspěl a byl zavražděn. Ještě před smrtí stačil říct: „''Ecquandone similem mei civem habebit res publica''?“ tj. „Kdo kdy bude schopen pomoci republice tolik jako já?“ Jeho násilná smrt Italiky tak rozlítila, že s výjimkou Etrurie a Umbrie povstaly proti Římu všechny významné kmeny pod vedením kmene [[Marsové (Itálie)|Marsů]]. [34] => [35] => Tato válka, zvaná [[Spojenecká válka|válka Marsická]], trvala od roku 90 do roku 88 př. n. l. a během ní Italikové vytvořili samostatný stát Italia s hlavním městem [[Corfinium]] a jeho správu zavedli podle římského vzoru. V čele Itálie stáli dva [[Římský konzul|konzulové]], vedle nich bylo kolegium [[Praetor|prétorů]] a representativním orgánem byl [[Římský senát|senát]] s 500 členy. Razili i vlastní mince, byl na nich vyobrazen symbol Itálie – býk drtící římskou vlčici. Výsledkem války bylo, že Italikové sídlící jižně od řeky [[Pád (řeka)|Pádu]] si na Římanech vydobyli [[Římské občanství|římská občanská práva]]. [36] => [37] => Tehdy došlo k politické integraci Itálie, Italikové jsou od této doby ztotožňováni s Římany. Římané hovořili jazykem Latinů a většina Italiků jej přijala v mírně pozměněné podobě za svůj jazyk. [38] => [39] => === Po římském období === [40] => V dalším období si Římané podmanili a osídlili i jižní oblasti Itálie, kde žili [[Řekové]] a Ilyrové, na [[Sicílie|Sicílii]] zase [[Kartágo|Kartaginci]] a [[Sikanové]]. Na přelomu tisíciletí byl stav takový, že sever Itálie byl obydlen italickým obyvatelstvem a jih řeckým. [41] => [42] => == Současnost == [43] => Vývojem dějin se Italikové transformovali do italského národa, i když na jihu Itálie, zvláště v [[Kalábrie|Kalábrii]] a na Sicílii, je mezi obyvateli zřetelný příměs řecké i [[Arabové|arabské]] krve. [44] => [45] => == Odkazy == [46] => === Reference === [47] => {{Překlad|sk|Italikovia|1878989}} [48] => [49] => === Související články === [50] => * [[Italické jazyky]] [51] => [52] => === Externí odkazy === [53] => * {{Commonscat}} [54] => [55] => === Literatura === [56] => * {{Citace monografie [57] => | titul = [[Ilustrovaný encyklopedický slovník]] sv1 A-I [58] => | vydavatel = Academia [59] => | místo = Praha [60] => | rok vydání = 1980 [61] => | strany = 961 [62] => }} [63] => * {{Citace monografie [64] => | titul = Dějiny pravěku a starověku [65] => | vydavatel = [[Státní pedagogické nakladatelství]] [66] => | rok vydání = 1970 [67] => | svazek = 2 [68] => }} [69] => [70] => {{Pahýl}} [71] => {{Portály|Itálie}} [72] => [73] => [[Kategorie:Italikové| ]] [74] => [[Kategorie:Starověké národy]] [75] => [[Kategorie:Indoevropané]] [76] => [[Kategorie:Starověké dějiny Itálie]] [77] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [] => )
good wiki

Italikové

Rozkvět starého Říma - zásluha Italiků Italikové byla starověká etnická skupina indoevropského původu, jež přišla na území Apeninského poloostrova ze severu, tj. ze střední Evropy v 2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Samnium','Římské občanství','Latinové','Sicílie','Kalábrie','Apeninský poloostrov','2. tisíciletí','Oskové','Hernikové','510 př. n. l.','Balkán','Střední Evropa'

Balkán

Kalábrie

Latinové

Oskové

Samnium

Sicílie

Sicílie je italský ostrov ležící v Středozemním moři.