Array ( [0] => 15345659 [id] => 15345659 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Izomerizace [uri] => Izomerizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Izomerizace''' je [[chemická reakce]], při které se [[molekula]], [[ion]] nebo fragment molekuly přemění na [[izomerie|izomer]] s jinou strukturou.{{Citace monografie [1] => | titul = The IUPAC Compendium of Chemical Terminology: The Gold Book [2] => | url = https://goldbook.iupac.org/ [3] => | editoři = Victor Gold [4] => | vydání = 4 [5] => | vydavatel = International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) [6] => | místo = Research Triangle Park, NC [7] => | doi = 10.1351/goldbook.i03295 [8] => | poznámka = DOI: 10.1351/goldbook [9] => | jazyk = en [10] => }} K takovým reakcím patří mimo jiné [[enol]]izace a [[tautomerie|tautomerizace]].{{Citace monografie | autor = L. Antonov | titul = _Concepts and Applications in Science and Technology | vydavatel = Wiley-VCH | místo = Weinheim | rok vydání = 2016 | isbn = 978-3-527-33995-2}} [11] => [12] => Pokud izomerizace probíhá [[vnitromolekulární reakce|v rámci jedné molekuly]], pak se jedná o [[molekulový přesmyk|přesmyk]]. [13] => [14] => Jestliže je [[aktivační energie]] izomerizace dostatečně nízká, tak oba izomery vytvářejí [[chemická rovnováha|rovnováhu]], která je závislá na teplotě. Bylo spočítáno mnoho hodnot standardní volné energie, \Delta G^\circ, pro různé izomerizace, které jsou v souladu s pozorováními.''How to Compute Isomerization Energies of Organic Molecules with Quantum Chemical Methods'' [[Stefan Grimme]], Marc Steinmetz, and Martin Korth [[The Journal of Organic Chemistry|J. Org. Chem.]]; '''2007'''; 72(6) pp 2118 - 2126; (Article) {{doi|10.1021/jo062446p}} [15] => [16] => == Příklady a využití == [17] => [18] => === Alkany === [19] => K izomerizaci [[alkany|alkanů]] dochází při [[krakování]] ropy. Kromě snížení průměrné délky uhlovodíkových řetězců se také nerozvětvené [[uhlovodíky]] přeměňují na rozvětvené izomery: [20] => [21] => :CH_3CH_2CH_2CH_3 ([[butan|''n''-butan]]) → CH_3CH(CH_3)CH_3 ([[isobutan]]) [22] => [23] => Paliva obsahující rozvětvené uhlovodíky jsou pro spalovací motory vhodnější, protože mají vyšší [[oktanové číslo]].{{Citace monografie | autor1 = Karl Griesbaum | spoluautoři = Arno Behr, Dieter Biedenkapp, Heinz-Werner Voges, Dorothea Garbe, Christian Paetz, Gerd Collin, Dieter Mayer, Hartmut Höke | titul = Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry | vydavatel = Wiley-VCH | místo = Weinheim | rok vydání = 2002 | kapitola = Hydrocarbons | doi = 10.1002/14356007.a13_227}} [24] => [25] => === Alkeny === [26] => Koncové alkeny se izomerují na vnitřní za přítomnosti kovových katalyzátorů při [[metateze olefinů|metatezi alkenů]]. [27] => [28] => ''Trans''-izomer [[resveratrol]]u lze přeměnit na ''cis''-izomer pomocí [[fotochemie|fotochemické]] reakce.''Resveratrol Photoisomerization: An Integrative Guided-Inquiry Experiment'' Elyse Bernard, Philip Britz-McKibbin, Nicholas Gernigon Vol. 84 No. 7 July '''2007''' [[Journal of Chemical Education]] 1159. [29] => [30] => :[[Soubor:Rasveratrol isomerization-en.svg|400px|Fotoizomerizace resveratrolu]] [31] => [32] => Byl popsán [[tepelný přesmyk aromatických uhlovodíků|tepelný přesmyk]] [[azulen]]u na [[naftalen]]. [33] => [34] => === Ostatní případy === [35] => [[Lobry de Bruynova–Van Ekensteinova transformace]] je izomerizace [[sacharidy|sacharidů]], kdy se [[aldózy|aldóza]] mění na příslušnou [[ketózy|ketózu]] nebo naopak. [36] => [37] => :[[Soubor:Lobry-de-Bruyn-Alberda-van-Ekenstein-Umlagerung.svg|500px]] [38] => [39] => Příkladem [[organokovová chemie|organokovové]] izomerizace je příprava dekafenylferrocenu, [(η5-C5[[fenyl|Ph]]5)2Fe] z jeho [[Izomerie koordinačních sloučenin#Vazebná izomerie|vazebného izomeru]].{{Citace periodika | autor1 = K. N. Brown | autor2 = L. D. Field | autor3 = P. A. Lay | autor4 = C. Lindall | autor5 = A. F. Masters | titul = (η5-Pentaphenylcyclopentadienyl){1-(η6-phenyl)-2,3,4,5-tetraphenylcyclopentadienyl}iron(II), [Fe(η5-C5Ph5){(η6-C6H5)C5Ph4}], a linkage isomer of decaphenylferrocene | periodikum = [[Chemical Communications|J. Chem. Soc., Chem. Commun.]] | rok vydání = 1990 | strany = 408–410 | doi = 10.1039/C39900000408}}{{Citace periodika | autor1 = L. D. Field | spoluautoři = T. W. Hambley, P. A. Humphrey, C. M. Lindall, G. J. Gainsford, A. F. Masters, T. G. Stpierre, J. Webb | titul = Decaphenylferrocene | periodikum = Aust. J. Chem. | rok vydání = 1995 | strany = 851–860 | doi = 10.1071/CH9950851}} [40] => [41] => [[Soubor:Formation of decaphenylferrocene from its linkage isomer.PNG|400px|Příprava dekafenylferrocenu z vazebného izomeru]] [42] => [43] => == Odkazy == [44] => [45] => === Reference === [46] => [47] => [48] => === Související články === [49] => * [[Kysele řízená izomerizace epoxidů]] [50] => * [[Epimerizace]] [51] => * [[Racemizace]] [52] => * [[Tautomerie]] [53] => * [[Vazebná izomerie]] [54] => [55] => === Externí odkazy === [56] => * {{Commonscat}} [57] => [58] => {{Autoritní data}} [59] => [60] => [[Kategorie:Chemické reakce]] [61] => [[Kategorie:Izomerie]] [] => )
good wiki

Izomerizace

Izomerizace je chemická reakce, při které se molekula, ion nebo fragment molekuly přemění na izomer s jinou strukturou. K takovým reakcím patří mimo jiné enolizace a tautomerizace.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.