Array ( [0] => 14853807 [id] => 14853807 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jaghnóbština [uri] => Jaghnóbština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Jaghnóbština (''yaγnobī́ zivók / яғнобӣ зивок'') [2] => | rozšíření = [[Tádžikistán]] [3] => | mluvčích = asi 12 500 [4] => | klasifikace = [5] => * [[indoevropské jazyky]] [6] => ** [[indoíránské jazyky]] [7] => *** [[íránské jazyky]] [8] => **** [[východoíránské jazyky]] [9] => ***** [[severovýchodní íránské jazyky]] [10] => ****** jaghnóbština [11] => | písmo = [[cyrilice]] [12] => | regulátor = ''není stanoven'' [13] => | ISO6391 = [14] => | ISO6392B = yai [15] => | ISO6392T = [16] => | SIL = [17] => | wikipedie = [[:incubator:Wp/yai/Ӣғум саҳифа|testovací verze]] [18] => }} [19] => [[Soubor:Yaghnobi_regions.jpg|vpravo|náhled|Oblasti, ve kterých žijí mluvčí jaghnóbského jazyka či tádžickojazyčné obyvatelstvo jaghnóbského původu (intenzita šrafování vyznačuje relativní homogenitu jaghnóbských komunit v daných oblastech)]] [20] => [21] => '''Jaghnóbština''' (jaghnóbský jazyk) – jaghnóbsky '''яғнобӣ зивок''' (''yaγnobī́ zivók'' [jɑʁnɔ:'bi: zɪ̆'vo:kʰ]) je žijícím jazykem severovýchodní skupiny [[Íránské jazyky|íránských jazyků]]. Jaghnóbština se užívá zejména v oblasti [[Jaghnóbské údolí|Jaghnóbského údolí]] na horním toku řeky [[Jaghnób]] v severozápadním [[Tádžikistán]]u, mluvčí tohoto jazyka však žijí i v dalších oblastech [[Tádžikistán]]u, v oblasti Varzóbu, Zafaróbódu a v severních částech města [[Dušanbe]]. Počet mluvčích je odhadován na 12 500 jedinců. [22] => [23] => Jaghnóbština je považována za potomka [[Sogdština|sogdštiny]], jazyka [[Sogdiana|Sogdiany]], tedy oblasti [[Samarkand]]u, [[Buchára|Bucháry]] a [[Pandžikent]]u, sogdštinu však používali obchodníci a učenci na širším území [[Střední Asie]], množství písemných památek známe zejména z [[Turfan]]ské [[oáza|oázy]] v [[Východní Turkestán|Čínském Turkestánu]]. Na rozdíl od sogdštiny však jaghnóbština vykazuje určité odlišnosti, které ukazují, že jde spíše o jazyk velice příbuzný sogdštině, ale nelze s jistotou stanovit, že by se jaghnóbština byla vyvinula přímo ze sogdštiny. [24] => [25] => == Písmo == [26] => Jaghnóbské písmo ještě nebylo plně kodifikováno – běžně se používá [[Tádžičtina|tádžická]] [[cyrilice]], ve vědeckých textech se označují délky (''ӣ'', ''ӯ'') a rozlišuje se mezi hláskami /v/ a /w/ – pro druhou uvedenou hlásku se používá latinské písmeno ''ԝ'', v běžných textech se však pro obě hlásky používá cyrilské ''в''. [27] => [28] => {| style="font-family:Arial Unicode MS; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF" [29] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | А а [30] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Б б [31] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | В в [32] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ԝ ԝ [33] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Г г [34] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ғ ғ [35] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Д д [36] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Е е [37] => |- [38] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ё ё [39] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ж ж [40] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | З з [41] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | И и [42] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ӣ ӣ [43] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Й й [44] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | К к [45] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Қ қ [46] => |- [47] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Л л [48] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | М м [49] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Н н [50] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | О о [51] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | П п [52] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Р р [53] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | С с [54] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Т т [55] => |- [56] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | У у [57] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ӯ ӯ [58] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ф ф [59] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Х х [60] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | (Хԝ хԝ) [61] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҳ ҳ [62] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ч ч [63] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҷ ҷ [64] => |- [65] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ш ш [66] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | ъ / ʼ [67] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Э э [68] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ю ю [69] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Я я [70] => | [71] => | [72] => | [73] => |- [74] => |} [75] => [76] => Cyrilská písmena odpovídají následujícím symbolům v [[latinka|latinském]] vědeckém přepisu: [77] => '''а''' (a, ā) '''б''' (b) '''в''' (v) '''ԝ''' (w, u̯) '''г''' (g) '''ғ''' (γ) [78] => '''д''' (d) '''е''' (e / ye / ɛ) '''ё''' (yo) '''ж''' (ž) '''з''' (z) [79] => '''и''' (i, ī) '''ӣ''' (i, ī) '''й''' (y) '''к''' (k) '''қ''' (q) [80] => '''л''' (l) '''м''' (m) '''н''' (n) '''о''' (o) '''п''' (p) [81] => '''р''' (r) '''с''' (s) '''т''' (t) '''у''' (u, ū) '''ӯ''' (ʏ) [82] => '''ф''' (f) '''х''' (x) ''хԝ'' (x°) '''ҳ''' (h, ẖ) '''ч''' (č) '''ҷ''' (ǰ) [83] => '''ш''' (š) '''ъ''' / '''ʼ''' (ع) '''э''' (e) '''ю''' (yu, yū, yʏ) '''я''' (ya, yā) [84] => [85] => == Fonetika a fonologie == [86] => Jaghnóbština má 10 samohlásek – 3 krátké, 7 dlouhých – a 27 souhlásek. [87] => [88] => === Samohlásky === [89] => {{Clear}}
[90] =>
'''Jaghnóbské samohlásky ([[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]])'''
[91] => {| cellspacing="0px" cellpadding=0 style="text-align:center; background:transparent;" [92] => |- style="text-align:center; font-size:smaller;" [93] => | style="width:90px; text-align:right;" | [[Šablona:Samohlásky|Edituj]] [94] => | style="width:60px;" | '''Přední''' [95] => | style="width:60px;" | '''
Téměř
přední
''' [96] => | style="width:60px;" | '''Střední''' [97] => | style="width:60px;" | '''
Téměř
zadní
''' [98] => | style="width:60px;" | '''Zadní''' [99] => |- [100] => | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | '''Zavřená''' [101] => | style="height:210px;" colspan=5 rowspan=7 |
[[Soubor:Blank vowel trapezoid.svg|300px]]
[102] => {| style="position:relative; width:300px; height:210px; text-align:center; background:transparent;" [103] => |- [104] => | style="width:300px; height:210px; text-align:center; background:transparent;" | [105] => [106] => [107] =>
{{IPA|[[Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|iː]] •  [[Zavřená přední zaokrouhlená samohláska|yː]]}}
[108] =>
{{IPA|  •  [[Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|uː]]}}
[109] => [110] => [111] =>
{{IPA|[[Téměř zavřená téměř přední nezaokrouhlená samohláska|ɪ]] •  }}
[112] =>
• {{IPA|[[Téměř zavřená téměř zadní zaokrouhlená samohláska|ʊ]]}}
[113] => [114] => [115] =>
{{IPA|[[Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|eː]] •  }}
[116] => [117] => [118] => [119] => [120] =>
{{IPA|[[Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska|ɛː]] •  }}
[121] =>
{{IPA| •  [[Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska|ɔː]]}}
[122] => [123] => [124] => [125] => [126] =>
{{IPA|[[Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|a]] •  }}
[127] => [128] =>
{{IPA|[[Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska|ɑː]] •  }}
[129] => |}
[130] => |- [131] => | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | '''Téměř zavřená''' [132] => |- [133] => | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | '''Polozavřená''' [134] => |- [135] => | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | '''Středová''' [136] => |- [137] => | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | '''Polootevřená''' [138] => |- [139] => | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | '''Téměř otevřená''' [140] => |- [141] => | style="height:30px; font-size:smaller; text-align:right;" | '''Otevřená''' [142] => |}
[143] =>
[144] =>
[145] => [146] => krátké: i [i-ɪ-e], a [(æ-)a(-ɑ)], u [(y-)u-ʊ-o] (samohlásky /i/ a /u/ jsou silně redukovány v otevřené slabice před přízvukem) [147] => [148] => dlouhé: ī [i:], ɛ [ɛ:], e [(ɛ:-)e:], ā [(a:)-ɑ:], o [(ɒ:-)ɔ:(-o:-u:)] (/o/ se často mění na /ū/ před /m, n/), ū [u:], ʏ [(u:-)y:-y:i̯(-i:)] [149] => [150] => dvojhlásky: ay [ai̯] (/ay /se objevuje většinou ve výpůjčkách, v domácích slovech se vyskytuje pouze v západním nářečí, ve východním nářečí mu odpovídá /e/ [ɛ:]), oy [ɔ:i̯], uy [ʊi̯], ūy [u:i̯], ʏy [y:i̯], iy [ɪi̯]; ow [ɔ:u̯], aw [au̯] [151] => [152] => === Souhlásky === [153] => plozívy: [pʰ] /p), [b], [tʰ] /t/, [d], [kʰ] /k/, [ɡ] /g/ ''(/k/ a /g/ jsou palatalizovány na ''[cʰ]'' a ''[ɟ]'' před samohláskami přední řady anebo na konci slova)'', [qʰ] /q/ ''(neznělé plozívy ztrácejí svou aspiraci, následuje-li za nimi jiný konsonant)'' [154] => [155] => frikativy: [f], [v], [s], [z], [ɕ] /š/, [ʑ] /ž/, [χ] /x/, [ʁ] /γ/, [χʷ] /x°/, [h] ''(''[ɦ]'' se objevuje jako alofón /h/ mezi samohláskami anebo v kontaktu se znělou souhláskou)'', [ħ] /ẖ/, [ʕ] /ع/ [156] => [157] => affrikáty: [tʃ] /č/, [dʒ] /ǰ/ [158] => [159] => nazály: [m], [n] ''(obě hlásky mohou mít alofóny ''[ŋ]'' a ''[ɱ]'' před /k, g/, respektive /f, v/)'' [160] => [161] => vibranty: [r] [162] => [163] => laterály: [l] [164] => [165] => approximanty: [β̞] /w/ ''(alofón ''[u̯]'' po samohlásce na konci slabiky či před konsonantem)'', [j] /y/ [166] => [167] => Znělé souhlásky jsou běžně vyslovovány nezněle na konci slova. Následuje-li slovo začínající znělým konsonantem, je poslední konsonant předcházejícího slova asimilován ke znělému konsonantu – v tomto případě je hláska /q/ znělostně asimilována jako /γ/, nikoliv [ɢ]. [168] => [169] => Hlásky /b, g, h, ẖ, ǰ, q, l ع/ se většinou objevují ve slovech cizího původu, v původních jaghnóbských slovech jsou tyto konsonanty vzácné. [170] => [171] => {| class="wikitable" style="text-align: center" [172] => |+ Přehled jaghnóbských souhlásek ([[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]) [173] => |- style="font-size: x-small;" [174] => | [175] => ! style="width: 4em;" | [[Bilabiální souhláska|Bila‐
biály]] [176] => ! style="width: 4em;" | [[Labiodentální souhláska|Labio‐
dentály]] [177] => ! [[Alveolární souhláska|Alveoláry]] [178] => ! style="width: 4em;" | [[Postalveolární souhláska|Post‐
alveo‐
láry]] [179] => ! style="width: 4em;" | [[Palatální souhláska|Pala‐
tály]] [180] => ! style="width: 4em;" | [[Velární souhláska|Veláry]] [181] => ! style="width: 4em;" | [[Uvulární souhláska|Uvu‐
láry]] [182] => ! style="width: 4em;" | [[Faryngální souhláska|Faryn‐
gály]] [183] => ! style="width: 4em;" | [[Glotální souhláska|Glo‐
tály]] [184] => |- style="font-size: 120%;" [185] => ! style="font-size:small; text-align:left" | [[Nazální souhláska|Nazály]] [186] => |    [[Bilabiální nazála|{{IPA|m}}]] [187] => | [188] => |    [[Alveolární nazála|{{IPA|n}}]] [189] => | [190] => | [191] => | [192] => | [193] => | [194] => | [195] => |- style="font-size: 120%;" [196] => ! style="font-size: small; text-align:left" | [[Plozivní souhláska|Plozivy]] [197] => | [[neznělá bilabiální ploziva|{{IPA|p}}]] [[Znělá bilabiální ploziva|{{IPA|b}}]] [198] => | [199] => | [[Neznělá alveolární ploziva|{{IPA|t}}]] [[Znělá alveolární ploziva|{{IPA|d}}]] [200] => | [201] => | [[Neznělá palatální ploziva|{{IPA|c}}]] [[Znělá palatální ploziva|{{IPA|ɟ}}]] [202] => | [[Neznělá velární ploziva|{{IPA|k}}]] [[Znělá velární ploziva|{{IPA|ɡ}}]] [203] => | [[Neznělá uvulárníní ploziva|{{IPA|q}}]]    [204] => | [205] => | [206] => |- style="font-size: 120%;" [207] => ! style="font-size: small; text-align:left" | [[Afrikátní souhláska|Afrikáty]] [208] => | [209] => | [210] => | [211] => | [[Neznělá postalveolární afrikáta|{{IPA|tʃ}}]] [[znělá postalveolární afrikáta|{{IPA|dʒ}}]] [212] => | [213] => | [214] => | [215] => | [216] => | [217] => |- [218] => ! style="text-align:left" | [[Frikativní souhláska|Frikativy]] [219] => | [220] => | [[Neznělá labiodentální frikativa|{{IPA|f}}]] [[znělá labiodentální frikativa|{{IPA|v}}]] [221] => | [[Neznělá alveolární frikativa|{{IPA|s}}]] [[znělá alveolární frikativa|{{IPA|z}}]] [222] => | [[Neznělá alveolopalatální frikativa|{{IPA|ɕ}}]] [[znělá alveolopalatální frikativa|{{IPA|ʑ}}]] [223] => | [224] => | [225] => | [[Neznělá uvulární frikativa|{{IPA|χ}}]] [[znělá uvulární frikativa|{{IPA|ʁ}}]] [226] => | [[Neznělá faryngální frikativa|{{IPA|ħ}}]] [[znělá faryngální frikativa|{{IPA|ʕ}}]] [227] => | [[Neznělá glotální frikativa|{{IPA|h}}]]    [228] => |- [229] => ! style="text-align:left" | [[Frikativní souhláska|Labializované frikativy]] [230] => | [231] => | [232] => | [233] => | [234] => | [235] => | [236] => | [[Neznělá labializovaná frikativa|{{IPA|χʷ}}]]    [237] => | [238] => | [239] => |- [240] => ! style="font-size: small; text-align:left" | [[Vibrantní souhláska|Vibranty]] [241] => | [242] => | [243] => | style="font-size: 120%;" |    [[Alveolární vibranta|{{IPA|r}}]] [244] => | [245] => | [246] => | [247] => | [248] => | [249] => | [250] => |- [251] => ! style="text-align:left" | [[Aproximantní souhláska|Aproximanty]] [252] => | style="font-size: 120%;" |    [[Labiálníní aproximanta|{{IPA|β̞}}]] [253] => | [254] => | [255] => | [256] => | style="font-size: 120%;" |    [[Palatální aproximanta|{{IPA|j}}]] [257] => | [258] => | [259] => | [260] => | [261] => |- [262] => ! style="text-align:left" | [[Laterální souhláska|Laterální aproximanty]] [263] => | [264] => | [265] => | style="font-size: 120%;" |    [[Alveolární laterální aproximanta|{{IPA|l}}]] [266] => | [267] => | [268] => | [269] => | [270] => | [271] => | [272] => |} [273] => [274] => == Gramatika == [275] => [276] => === Podstatná jména === [277] => Pádové koncovky: [278] => {|class="wikitable" [279] => ! pád || kořen končící konsonantem || kořen končící vokálem jiným než ''-a'' || kořen končící vokálem ''-a'' [280] => |- [281] => | Sg. přímý pád (nominativ) || – || – || -a [282] => |- [283] => | Sg. nepřímý pád (obliquus) || -i || -y || -ay (Záp.dial.), -ɛ (Vých.dial.) [284] => |- [285] => | Pl. přímý pád || -t || -t || -ot [286] => |- [287] => | Pl. nepřímý pád || -ti || -ti || -oti [288] => |} [289] => [290] => Příklady: [291] => * '''kat''' ''(dům)'' : obl.sg. ''káti'', pl. ''katt'', obl.pl. ''kátti'' [292] => * '''mayn''' (Záp.dial.) / '''mɛn''' (Vých.dial.) ''(vesnice)'' : obl.sg. ''máyni/mɛ́ni'', pl. ''maynt/mɛnt'', obl.pl. ''máynti/mɛ́nti'' [293] => * '''póda''' ''(noha)'' : obl.sg. ''póday/pódɛ'', pl. ''pódot'', obl.pl. ''pódoti'' [294] => * '''akó''' ''(starší bratr)'' : obl.sg. ''akóy'', pl. ''akót'', obl.pl. ''akóti'' [295] => * '''zindagī́''' ''(život)'' : obl.sg. ''zindagī́y'', pl. ''zindagī́t'', obl.pl. ''zindagī́ti'' [296] => * '''mórti''' ''(muž)'' : obl.sg. ''mórtiy'', pl. ''mórtit'', obl.pl. ''mórtiti'' [297] => [298] => === Zájmena === [299] => Jaghnóbská osobní zájmena: [300] => [301] => {|class="wikitable" [302] => ! Osoba || Přímý pád singuláru || Nepřímý pád singuláru || Enklitický tvar singuláru || Přímý pád plurálu || Nepřímý pád plurálu || Enklitický tvar plurálu [303] => |- [304] => | 1. || man || man || -(i)m || mox || mox || -mox [305] => |- [306] => | 2. || tu || tau̯ || -(i)t || šumóx || šumóx || -šint [307] => |- [308] => | 3. || ax, ''iš'' || áwi, ''ít(i)'' || -(i)š || áxtit, ''íštit'' || áwtiti, ''ítiti'' || -šint [309] => |} [310] => [311] => === Číslovky === [312] => {|class="wikitable" [313] => ! číslovka || východní dialekt || západní dialekt || vypůjčené [[Tádžičtina|tádžické]] číslovky [314] => |- [315] => | 1 || ī || ī || yak, yag, ya [316] => |- [317] => | 2 || dū || dʏ || du [318] => |- [319] => | 3 || saráy || tiráy || se, say [320] => |- [321] => | 4 || tafór || tufór, tifór || čor [322] => |- [323] => | 5 || panč || panč || panǰ [324] => |- [325] => | 6 || uxš || uxš || šiš, šaš [326] => |- [327] => | 7 || avd || aft || haft [328] => |- [329] => | 8 || ašt || ašt || hašt [330] => |- [331] => | 9 || nau̯ || nau̯ || nuh [332] => |- [333] => | 10 || das || das || dah [334] => |- [335] => | 11 || ''das ī'' || ''das ī'' || yozdáh [336] => |- [337] => | 12 || ''das dū'' || ''das dʏ'' || duwozdáh [338] => |- [339] => | 13 || ''das saráy'' || ''das tiráy'' || senzdáh [340] => |- [341] => | 14 || ''das tafór'' || ''das tufór / tifór'' || čordáh [342] => |- [343] => | 15 || ''das panč'' || ''das panč'' || ponzdáh [344] => |- [345] => | 16 || ''das uxš'' || ''das uxš'' || šonzdáh [346] => |- [347] => | 17 || ''das avd'' || ''das aft'' || habdáh, havdáh [348] => |- [349] => | 18 || ''das ašt'' || ''das ašt'' || haždáh [350] => |- [351] => | 19 || ''das nau̯'' || ''das nau̯'' || nūzdáh [352] => |- [353] => | 20 || || || bīst [354] => |- [355] => | 30 || ''bī́st-at das'' || ''bī́st-at das'' || sī [356] => |- [357] => | 40 || ''dū bīst'' || ''dʏ bīst'' || čil [358] => |- [359] => | 50 || ''dū nī́ma bīst'' || ''dʏ nī́ma bīst'' || pinǰóh, panǰóh [360] => |- [361] => | 60 || ''saráy bīst'' || ''tiráy bīst'' || šast [362] => |- [363] => | 70 || ''saráy nī́ma bīst'' || ''tiráy nī́ma bīst'' || haftód [364] => |- [365] => | 80 || ''tafór bīst'' || ''tufór / tifór bīst'' || haštód [366] => |- [367] => | 90 || ''tafór nī́ma bīst'' || ''tufór / tifór nī́ma bīst'' || navád [368] => |- [369] => | 100 || || || sad [370] => |- [371] => | 1000 || || || hazór [372] => |} [373] => [374] => Po číslovkách od ''dvou'' výše následuje počítaná entita v nepřímém pádě singuláru, např. ''tafór mórtiy (čtyři muži)'', ''saráy mési (tři dny)'', ''čil áspi (čtyřicet koní)''. [375] => [376] => == Ukázkový text == [377] => '''"Fálγar-at Yáγnob asosī́ láfz-šint ī-x gumū́n, néki áxtit toǰīkī́-pi wó(v)ošt, mox yaγnobī́-pi. 'Mʏ́štif' wó(v)omišt, áxtit 'Muždív' wó(v)ošt."''' [378] => {{IPA|[ˈfalʁɑratʰ ˈjɑʁnɔˑb asɔˑˈsiː ˈlafzɕɪntʰ ˈiːχ ɡʊˈmoːn ˈneːcʰe ˈɑχtʰɪtʰ tʰɔˑdʒiˑˈcʰiːpʰe ˈβ̞oːˀɔˑɕtʰ moːʁ jɑʁnɔˑˈbiːpʰe ˈmyːɕtʰɪf ˈβ̞oːˀoˑmɪɕtʰ ˈɑχtʰɪtʰ mʊʒˈdɪv ˈβ̞oːˀɔˑɕtʰ]}} [379] => [380] => '''"Ve Falgharu a v Jaghnóbu je vlastně jen jeden základní jazyk, ale oni mluví tádžicky a my mluvíme jaghnóbsky. My říkáme 'Mýštif', oni říkají 'Muždiv'."''' [381] => [382] => (V cyrilském pravopise by text vypadal zřejmě takto: '''"Фалғарат Яғноб асосӣ лафзшинт ӣх гумун, неки ахтит тоҷикипӣ ԝовошт, мох яғнобипӣ. 'Мӯштиф' ԝовомишт, ахтит 'Муждив' ԝовошт."''') [383] => [384] => == Externí odkazy == [385] => * {{en}} [http://yaghnobi.wordpress.com/ The Yaghnobi] [386] => * {{en}} [http://go2.wordpress.com/?id=725X1342&site=yaghnobi.wordpress.com&url=http%3A%2F%2Fyaghnobi.files.wordpress.com%2F2007%2F07%2Fyaghnobi-english-tajik-lexicon.pdf Brian Bird: Yaghnobi-English-Tajik Lexicon] [387] => * {{ru}} [http://yaghnobi.wordpress.com/2007/07/26/yaghnobi-texts-and-a-dictionary-by-andreyev-and-peshchereva/ М. С. Андреев, Е. М. Пещерева, Ягнобские тексты с приложением ягнобско-русского словаря, Москва - Ленинград 1957]. (M. S. Andrejev, Je. M. Peščereva, Jagnobskije teksty s priloženijem jagnobsko-russkogo slovarja, Moskva – Leningrad 1957) [388] => * {{ru}} [http://yaghnobi.wordpress.com/2007/03/29/translation-of-a-l-khromovs-yagnobi-language/ А. Л. Хромов, Ягнобский язык, Москва 1972.] (A. L. Xromov, Jagnobskij jazyk, Moskva 1972) [389] => * {{ru}} [http://ironau.ru/khaebic/jaghnob.djvu А. Л. Хромов, Ягнобский язык, // В. С. Расторгуева: Основы иранского языкознания. Новоиранские языки II. – Восточная группа. Москва 1987, p. 644-701.] (A. L. Xromov, Jagnobskij jazyk. In. V. S. Rastorgujeva (ed.): Osnovy iranskogo jazykoznanija. Novoiranskije jazyki II. – Vostočnaja gruppa. Moskva 1987, p. 644-701.) [390] => * {{ru}} [http://yaghnobi.wordpress.com/2010/03/17/bogolyubovs-yaghnobi-language-from-the-languages-of-the-ussr/ М. Н. Боголюбов: Ягнобский язык. In. В. В. Виноградов (ed.): Языки народов СССР. Том первый: Индоевропейские языки. Москва, 1966, 342-361.] (M. N. Bogoljubov: Jagnobskij jazyk. In: V. V. Vinogradov (ed.): Jazyki narodov SSSR. Tom pervyj: Indojevropejskije jazyki. Moskva, 1966, s. 342-361) [391] => * {{en}} [http://www.iranicaonline.org/articles/yaghnobi R. Bielmeier: Yaghnobi in Encyclopedia Iranica] [392] => * Ľ. Novák: Jaghnóbsko-český slovník ''s přehledem jaghnóbské gramatiky''. Яғнобӣ-чехӣ луғат ''яғнобӣ зивоки дастури феҳрастипӣ''. Praha (: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze), 2010. {{ISBN|978-80-7308-337-3}}. [https://www.academia.edu/1552731/Jaghn%C3%B3bsko-%C4%8Desk%C3%BD_slovn%C3%ADk_s_p%C5%99ehledem_jaghn%C3%B3bsk%C3%A9_gramatiky_._%D0%AF%D2%93%D0%BD%D0%BE%D0%B1%D3%A3-%D1%87%D0%B5%D1%85%D3%A3_%D0%BB%D1%83%D2%93%D0%B0%D1%82_%D1%8F%D2%93%D0%BD%D0%BE%D0%B1%D3%A3_%D0%B7%D0%B8%D0%B2%D0%BE%D0%BA%D0%B8_%D0%B4%D0%B0%D1%81%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B8_%D1%84%D0%B5%D2%B3%D1%80%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%B8%D0%BF%D3%A3_/ Dostupné online]. [393] => * (Jaghnóbsky) [[incubator:Wp/yai/Яғнобӣ зивок|Jaghnóbská Wikipedie]] [394] => {{Autoritní data}} [395] => [396] => [[Kategorie:Jaghnóbština| ]] [397] => [[Kategorie:Severovýchodní íránské jazyky]] [] => )
good wiki

Jaghnóbština

Oblasti, ve kterých žijí mluvčí jaghnóbského jazyka či tádžickojazyčné obyvatelstvo jaghnóbského původu (intenzita šrafování vyznačuje relativní homogenitu jaghnóbských komunit v daných oblastech) Jaghnóbština (jaghnóbský jazyk) - jaghnóbsky яғнобӣ зивок (yaγnobī́ zivók [jɑʁnɔ:'bi: zɪ̆'vo:kʰ]) je žijícím jazykem severovýchodní skupiny íránských jazyků. Jaghnóbština se užívá zejména v oblasti Jaghnóbského údolí na horním toku řeky Jaghnób v severozápadním Tádžikistánu, mluvčí tohoto jazyka však žijí i v dalších oblastech Tádžikistánu, v oblasti Varzóbu, Zafaróbódu a v severních částech města Dušanbe.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tádžikistán','Frikativní souhláska','cyrilice','Tádžičtina','neznělá bilabiální ploziva','Postalveolární souhláska','Šablona:Samohlásky','Neznělá uvulárníní ploziva','Jaghnób','Samarkand','Soubor:Yaghnobi_regions.jpg','Neznělá postalveolární afrikáta'

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Jaghnób

Šablona:Samohlásky

Samarkand

Tádžičtina

Tádžikistán

Tádžikistán je vnitrozemský stát v Asii, který se nachází ve střední Asii, převážně na Turkestánské plošině.