Array ( [0] => 15489523 [id] => 15489523 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jajce [uri] => Jajce [3] => Jajce (kolaž).jpg [img] => Jajce (kolaž).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=vojenských kasárnách v Sarajevu|stránka=Jajce (kasárna)}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | zeměpisná šířka = 44.3413722 [3] => | zeměpisná délka = 17.2668056 [4] => | jméno = Jajce [5] => | originální jméno = Јајце [6] => | stát = Bosna a Hercegovina [7] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Entita]] [8] => | název vyššího celku = [[Federace Bosny a Hercegoviny]] [9] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Kanton]] [10] => | název nižšího celku = [[Středobosenský kanton|Středobosenký]] [11] => | administrativní dělení = [12] => | rozloha = 350 [13] => | počet obyvatel = 11031 [14] => | obyvatelé aktuální k = [15] => | etnické složení = [[Bosňáci]] (48,68 %), [[Chorvati]] (46,06 %), [[Srbové]] (1,84 %), [[Romové]] (0,91 %) [16] => | náboženské složení = [[muslim]]ové, [[křesťan]]é [17] => | nadmořská výška = 363 [18] => | psč = 70101 [19] => | telefonní předvolba = [20] => | starosta = [21] => | web = [22] => }} [23] => '''Jajce''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Јајце''') je [[město]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Leží na předělu rovinaté a hornaté části země, administrativně ve [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci Bosny a Hercegoviny]], přesněji ve [[Středobosenský kanton|Středobosenském kantonu]]. Je umístěno na soutoku řek [[Pliva]] a [[Vrbas (řeka)|Vrbas]]. V roce [[2013]] v něm žilo dle údajů bosenského [[sčítání lidu]] 8 087 obyvatel. [24] => [25] => Město je známé zejména díky [[vodopád]]ům, které se nacházejí přímo v jeho centru; tvoří je řeka [[Pliva]], která se vlévá do [[Vrbas (řeka)|Vrbasu]]. Nad centrem města se vypínají ruiny [[hrad]]u, dochovala se i část středověkého [[opevnění]]. [26] => [27] => == Historie == [28] => První písemná zmínka o městu Jajce pochází z roku [[1396]].{{Citace monografie [29] => | příjmení = Redžić [30] => | jméno = Husref [31] => | odkaz na autora = [32] => | titul = Srednjovjekovni gradovi u Bosni i Hercegovini [33] => | vydavatel = Kulturno naslijeđe [34] => | místo = Sarajevo [35] => | rok = 2009 [36] => | počet stran = [37] => | isbn = 978-9958-21-511-7 [38] => | kapitola = XYZ [39] => | strany = 112 [40] => | jazyk = bosenština [41] => }} Již tehdy zde existoval [[hrad]], město navíc bylo obehnáno [[hradba]]mi. Vzniklo na strategickém místě, kde se setkávaly staré obchodní cesty, vedené údolími obou řek. Po nějakou dobu bylo hlavním městem středověkého bosenského státu,{{doplňte zdroj}} pevnost s fortifikačním systémem odolávaly poměrně dlouhou dobu řadám nájezdníků, kteří v předtureckých dobách měli zájem na získání Jajce. O stavební rozvoj města na přelomu 14. a 15. století se zasloužil nejspíše tehdejší regionální vládce, [[Hrvoje Vukčić Hrvatinić]]. Město bylo připomínáno i v letech [[1404]] a [[1411]]. V té době město získalo svůj název (který v [[bosenština|bosenštině]] znamená ''vejce''), nejspíše podle vrcholu, který svým tvarem [[slepice|slepičí]] vejce připomínal. Ve městě sídlil poslední bosenský panovník, [[Štěpán Tomašević]]. [42] => [43] => V roce [[1463]] během [[expanze Osmanské říše na Balkán]] Turci úspěšně Jajce dobyli. Dokázali jej udržet však pouhý rok, než jej získal [[Uhersko|uherský]] král [[Matyáš Korvín]]. Uhři se město pokoušeli před Turky udržet, dařilo se jim po několik desítek let jejich výpady odrážet. V roce [[1501]] se uskutečnil největší turecký útok, v roce [[1527]] se město dostalo pod nadvládu již definitivně. Vzhledem k postupu Osmanů směrem na sever do Uher město velmi rychle ztratilo svůj původní význam. Regionální centrum se přesunulo nejprve do [[Bihać]]e a poté do [[Karlovac]]e v dnešním Chorvatsku. Podle tureckého cestopisce [[Evlija Čelebi|Evlije Čelebiho]], který procestoval celou tehdejší Osmanskou říši, bylo město dobyto lstí; Turci vtrhli branami zrovna v chvíli, když se místní křesťané modlili.{{Citace monografie [44] => | příjmení = Čelebi [45] => | jméno = Evlija [46] => | odkaz na autora = [47] => | titul = Putopis o Bosni i Hercegovini [48] => | vydavatel = Izdavačko preduzeće "Sejtarija" [49] => | místo = Sarajevo [50] => | rok = 1997 [51] => | počet stran = 138 [52] => | kapitola = GRAD JAJCEf [53] => | strany = 51–52 [54] => | isbn = [55] => | jazyk = bosenština [56] => }} [57] => [58] => Dále také ve svém cestopisu z konce [[16. století]] uváděl, že město má tisíc domů, a to jak přízemních, tak i patrových, většinou v dobrém stavu. Obchodů pak napočítal na několik desítek. Ulice byly většinou úzké, žádné široké třídy se v té době ve městě nenacházely. Hlavní obchodní třída se táhla od [[Travnická brána|travnické]] až po [[Banjalucká brána|banjaluckou bránu]], ve spodní části města. V okolí Jajce, sevřeného kaňony řek, se také nacházely četné vinohrady. Na vrcholu kopce, na jehož úpatí se Jajce rozkládá, se nachází citadela, která byla v začátcích osmanské vlády ve značně zuboženém stavu; sídlil zde ovšem správce města (dizdar). [59] => [60] => Místní sulejman-hanova mešita, kterou také autor zmínil, byla zbudována na místě zničeného kostela. K ní později přibyla náboženská škola ([[medresa]]), [[Turecká lázeň|hamam]] a [[mekteb]]. [61] => [62] => [[Soubor:Jajce – Travnik Gate.jpg|vpravo|náhled|[[Travnická brána]] v historickém středu města]] [63] => [[Soubor:Jajce – Old town house.jpg|vpravo|náhled|Starý dům v centru města]] [64] => [[Soubor:Jajce – Pliva waterfall.jpg|vpravo|náhled|Vodopád na řece Plivě]] [65] => [[Soubor:Jajce – View from fortress 1.jpg|vpravo|náhled|Pohled na město z pevnosti]] [66] => V letech [[1731]], [[1783]], [[1796]] a [[1814]] Jajce opakovaně zasáhly epidemie [[mor]]u, v letech [[1527]], [[1586]] a [[1658]] město vyhořelo. Požár se odehrál i v první polovině [[19. století]], vznikl nepozorností přítomných [[Albánci|albánských]] vojáků, kteří zde byli na několik let umístěni. [67] => [68] => V roce [[1878]] po [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] připadla [[Bosna a Hercegovina]] do správy [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]]. V Jajce tak, stejně jako ve zbytku Bosny, odstartovaly modernizační procesy, které jej přiblížili řadě evropských měst. Roku [[1895]] byla do města například zavedena úzkorozchodná železnice{{Citace monografie [69] => | příjmení = Melik [70] => | jméno = Anton [71] => | odkaz na autora = [72] => | titul = Razvoj železnic na ozemlju Jugoslavije [73] => | vydavatel = [74] => | místo = [75] => | rok = 1938 [76] => | počet stran = [77] => | isbn = [78] => | kapitola = [79] => | strany = 126 [80] => | jazyk = slovinština [81] => }}, která zůstala v provozu až do roku [[1975]]. Rozvíjena byla také těžba dřeva a vybudovány byly některé průmyslové podniky. Město získalo veřejné osvětlení, osvětlen byl i ikonický vodopád. Postaveno bylo také [[gymnázium]] a [[hotel]].{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Rijad Cerić: Jajce - Kraljevski grad [83] => | periodikum = Prometej [84] => | url = http://www.prometej.ba/clanak/ljudi-i-krajevi/reportaze-citatelja/rijad-ceric-jajce-kraljevski-grad-3322 [85] => | jazyk = bs [86] => | datum přístupu = 2022-04-16 [87] => }} V roce [[1910]] mělo Jajce 4366 obyvatel. [88] => [89] => Během existence meziválečné Jugoslávie bylo město součástí tzv. [[Vrbaská bánovina|Vrbaské bánoviny]], které zahrnovala značnou část současné Bosny. [90] => [91] => V předvečer druhé světové války na území rozpadajícího se [[Království Jugoslávie]] bylo město připojeno k [[Nezávislý stát Chorvatsko|nezávislému státu Chorvatsko]] (NDH). Po německé okupaci Balkánu a rozdělení Jugoslávie se v blízkosti města nacházela dělicí linie mezi italským a německým vojenským vlivem.{{Citace monografie [92] => | příjmení = Bilandžić [93] => | jméno = Dušan [94] => | odkaz na autora = [95] => | titul = Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije [96] => | vydavatel = Školska knjiga [97] => | místo = Záhřeb [98] => | rok = [99] => | počet stran = 589 [100] => | isbn = [101] => | kapitola = [102] => | strany = 43 [103] => | jazyk = chorvatština [104] => }} V letech [[1942]] a [[1943]] probíhaly o město poměrně urputné boje mezi [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávskými partyzány]] a chorvatskými fašisty. Partyzáni město osvobodili již v srpnu [[1942]]{{Citace monografie [105] => | příjmení = Dolničar [106] => | jméno = Ivan [107] => | odkaz na autora = [108] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [109] => | vydavatel = eksport pres [110] => | místo = Bělehrad [111] => | rok = 1981 [112] => | počet = [113] => | isbn = [114] => | kapitola = [115] => | strany = 24 [116] => | jazyk = srbochorvatština [117] => }}, poté znovu na konci září a listopadu téhož roku. Dne [[29. listopad]]u roku [[1943]] se v Jajce uskutečnilo tzv. druhé zasedání ''Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie'' (AVNOJ) za účasti budoucího [[prezident]]a [[Josip Broz Tito|Josipa Tita]] a dalších čelných představitelů partyzánského vojska. To ustanovilo, že po [[osvobození]] bude Jugoslávie [[federace|federativní]] stát a návrat královské rodiny bude otázkou, kterou bude nezbytné řešit po ukončení konfliktu. V dobách existence SFRJ se díky tomu stalo Jajce populární turistickou destinací{{Citace monografie [118] => | příjmení = Grandits [119] => | jméno = Hannes [120] => | příjmení2 = Taylor [121] => | jméno2 = Karin [122] => | odkaz na autora = [123] => | titul = Sunčana strana Jugoslavije: Povijest turizma u socijalizmu [124] => | vydavatel = CEU Press [125] => | místo = Záhřeb [126] => | rok = 2013 [127] => | počet stran = [128] => | isbn = 978-953-7963-03-3 [129] => | kapitola = [130] => | strany = 341 [131] => | jazyk = chorvatština [132] => }} a bylo často připomínáno v rámci glorifikace [[Jugoslávští partyzáni|partyzánského boje]] tehdejší komunistickou vládou země. V rámci industrializace Bosny a Hercegoviny zde vznikly četné průmyslové závody, byť dopravní spojení Jajce se zbytkem Jugoslávie bylo problematické. Plánována byla také výstavba vodní elektrárny na řece [[Pliva|Plivě]]. [133] => [134] => Po skončení války bylo město modernizováno; vybudovány nové silnice a pod historickým centrem města byl proražen [[Městský tunel (Jajce)|silniční tunel]]. [135] => [136] => Před vypuknutím [[Válka v Bosně a Hercegovině|války v Bosně a Hercegovině]] v 90. letech [[20. století]] bylo město víceméně národnostně smíšené, jednotlivé národnosti byly nicméně zastoupeny relativně více v okrajových částech města. Po roce [[1995]] bylo na základě [[Daytonská dohoda|Daytonské dohody]] město přičleněno k [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci Bosny a Hercegoviny]]. Západní část města nicméně připadla k [[Republika srbská|Republice srbské]] jako separátní obec ([[opština]]) s názvem [[Jezero (Bosna a Hercegovina)|Jezero]]. [137] => [138] => == Obyvatelstvo == [139] => Jajce patřilo vždy k menším městům na území Bosny a Hercegoviny, značnou roli v tomto faktu sehrála jeho prostorová dispozice a relativně hornaté okolí. V roce [[1961]] žilo na území města Jajce 6853 osob, roku [[1971]] potom 9127, v roce [[1981]] 11981 a v roce [[1991]] celkem 13 579 lidí. [140] => [141] => V roce [[2013]] se ve sčítání lidu přihlásilo 48,6 % obyvatelstva [[općina Jajce|općiny Jajce]] k [[Bosňáci|bosňácké]] národnosti a 46,06 % k [[Chorvati|chorvatské]]. Podíl [[Srbové|Srbů]] činil 1,8 %; před [[Válka v Bosně a Hercegovině|válkou]] v 90. letech se pohyboval okolo 20 % obyvatelstva. [142] => [143] => == Ekonomika == [144] => Jajce leží stranou hlavních dopravních tahů. Kříží se zde silniční tahy, které vedou údolím řeky [[Vrbas (řeka)|Vrbas]] (z [[Banja Luka|Banja Luky]] směrem na [[Bihać]] a [[Bugojno]]). [145] => [146] => Ekonomický potenciál místních dvou řek využívají dvě vodní elektrárny, vybudované v letech [[1954]] a [[1957]]. V blízkosti města se nacházejí naleziště [[sádrovec|sádrovce]] a také [[bauxit]]u. Bauxit se v okolí města těží (důl byl otevřen roku [[1959]]). V rámci industrializace Bosny a Hercegoviny po druhé světové válce byl rozvíjen průmysl i ve městě Jajce. Byla zde zbudována továrna na výrobu hliníkových dílů a továrna na zpracování kovů a chemických sloučenin. Sídlil zde podnik [[Elektrobosna]] a [[Energoinvest]]. Továrny (jedna z nich se nacházela i na znaku [[SR Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]) vznikaly především v údolí řeky Vrbas. [147] => [148] => == Turistika == [149] => V Jajce i jeho okolí se nachází řada [[kulturní památka (Bosna a Hercegovina)|kulturních památek]] a turisticky atraktivní lokality, jako např. jezera nebo hory. Nejnavštěvovanějším místem je nicméně symbol města; vodopád řeky Plivy, které se vlévá do Vrbasu. Je vysoký 27 m, pohled na něj je k dispozici z několika vyhlídkových plošin. Původně byl vodopád mnohem vydatnější, po výstavbě [[Vodní elektrárna Jajce|vodní elektrárny]] průtok řekou Plivou poklesl. Navštěvovaná jezera v okolí jsou [[Velké plivské jezero|velké]] a [[Malé plivské jezero|malé]] plivské jezero s typickými mlýnky a okolním parkem. Jezera jsou rovněž známá i díky mistrovství světa v kanoistice, které se zde uskutečnilo v roce [[1963]]. [150] => [151] => Mezi další zajímavé stavby v Jajce patří pozůstatek předkřesťanského chrámu boha [[Slunce]] Mithry, dále třípatrová věž Sv. Lukáše, resp. [[Medvjed kula]], katakomby pod městem{{Citace monografie [152] => | příjmení = Walasek [153] => | jméno = Helen [154] => | odkaz na autora = [155] => | titul = Bosnia and the Destruction of Cultural Heritage [156] => | vydavatel = Cambridge University Press [157] => | místo = Burlington [158] => | rok = 2015 [159] => | počet stran = [160] => | isbn = 978-1-409-43705-5 [161] => | kapitola = [162] => | strany = 290 [163] => | jazyk = angličtina [164] => }}, [[Sultánova mešita (Jajce)|Sultánova mešita]], muzeum [[AVNOJ]]e, první dům tiskové agentury [[TANJUG]] a další. Historické centrum města bylo sice různě přestavováno, vzniklo však původně v [[15. století]]. Obnovováno bylo ještě v době existence socialistické Jugoslávie, jeho rozsáhlá oprava se uskutečnila po [[Válka v Bosně a Hercegovině|válce]] v 90. letech [[20. století]].{{Citace monografie [165] => | příjmení = Walasek [166] => | jméno = Helen [167] => | odkaz na autora = [168] => | titul = Bosnia and the Destruction of Cultural Heritage [169] => | vydavatel = Cambridge University Press [170] => | místo = Burlington [171] => | rok = 2015 [172] => | počet stran = [173] => | isbn = 978-1-409-43705-5 [174] => | kapitola = [175] => | strany = 289 [176] => | jazyk = angličtina [177] => }} [178] => [179] => V roce [[1979]] zamýšlelo tehdejší vedení města zapsat pevnost v Jajci s historickým centrem na seznam kulturních památek [[UNESCO]]. Nominace byla předložena v roce [[2009]], nicméně později ji zástupci města stáhli. [180] => [181] => == Doprava == [182] => Město po zrušení [[úzkorozchodná železnice|úzkorozchodné]] [[Bosenská dráha|trati]] v Bosně ztratilo napojení na železniční síť. Hlavní dopravní obslužnost je prosto zajištěna několika silnicemi, a to ze směrů od měst [[Mrkonjić Grad]], [[Banja Luka]] a [[Bugojno]]. [183] => [184] => == Sport == [185] => V Jajce působí sportovní týmy: [186] => [187] => * [[NK Elektrobosna]] [188] => * [[RK Jajce]] [189] => * [[NK Maestral 95|NK Maestral '95]] [190] => * [[NK Jajce]] [191] => * [[KK Vodopad]] [192] => * [[KKV Jajce]] [193] => * [[Auto moto klub Jajce]] [194] => * [[Sportovní auto moto klub Komotin]] [195] => [196] => == Známí rodáci == [197] => * [[Mato Jajalo]] (narozen 1988), profesionální fotbalista [198] => * [[Irfan Skiljan]], autor programu [[IrfanView]] [199] => * [[Hrvoje Vukčić Hrvatinić]] [200] => * [[Nikola Šop]] [201] => * [[Hasija Borić]] [202] => * [[Dubravko Lovrenović]] [203] => * [[Aldin Popaja]] [204] => * [[Aldin Kurić]] [205] => * [[Gordan Firić]] [206] => * [[Denis Bahtijarević]] [207] => * [[Danka Damjanović]] [208] => * [[Ilija Sivonjić]] [209] => [210] => == Partnerská města == [211] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Alaçatı]] [212] => * {{Flagicon|Švédsko}} [[Hallsberg]] [213] => * {{Flagicon|Rakousko}} [[Ottensheim]] [214] => * {{Flagicon|Itálie}} [[Piacenza]] [215] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Virovitica]] [216] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Zenica]] [217] => [218] => == Literatura == [219] => * Amra Hadžimuhamedović: A Comparative Analaysis of the Historical Area of Jajce {{en}} {{bs}} [220] => [221] => == Reference == [222] => {{Překlad|sr|Jajce|22989611|bs|Jajce|3154525}} [223] => [224] => == Externí odkazy == [225] => * {{Commonscat}} [226] => * [https://web.archive.org/web/20060408013558/http://jajceportal.com/ Informační portál města Jajce (bosensky)] [227] => * [http://www.sdetmipoevrope.cz/2018/03/27/jajce-pohadkovy-vodopad-uprostred-mesta/ Turistický článek o městě Jajce na portálu sdetmipoevrope.cz] [228] => [229] => {{Středobosenský kanton}} [230] => {{Autoritní data}} [231] => {{Portály|Bosna a Hercegovina|Geografie}} [232] => [233] => [[Kategorie:Jajce| ]] [234] => [[Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině]] [235] => [[Kategorie:Středobosenský kanton]] [] => )
good wiki

Jajce

Jajce (v srbské cyrilici Јајце) je město v Bosně a Hercegovině. Leží na předělu rovinaté a hornaté části země, administrativně ve Federaci Bosny a Hercegoviny, přesněji ve Středobosenském kantonu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pliva','Federace Bosny a Hercegoviny','Válka v Bosně a Hercegovině','Vrbas (řeka)','Bihać','Středobosenský kanton','Bugojno','Chorvati','Bosna a Hercegovina','20. století','1942','2013'

1942

2013

Bihać

Bugojno

Chorvati

Pliva