Array ( [0] => 15488161 [id] => 15488161 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jantar [uri] => Jantar [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Jantar** Jantar je fascinující přírodní pryskyřice, která se od pradávna těší obdivu lidstva díky svým jedinečným vlastnostem a kráse. Vzniká přirozeným procesem, kdy pryskyřice z určité skupiny rostlin, často stromů, ztuhne a s časem se mění na fosilní materiál. Tento proces může trvat miliony let, a proto je jantar cenným svědectvím o minulosti naší planety. Jantar je široce známý svými lákavými barvami, které se pohybují od světlé žluté až po hluboké hnědé a dokonce zelené odstíny. Je oblíbeným materiálem v šperkařství a umění, díky své snadné opracovatelnosti a jedinečné kráse. Lidé jej po staletí používají k výrobě šperků, amuletů a dalších dekorativních předmětů, což svědčí o jeho trvalé přitažlivosti. Jednou z nejúžasnějších vlastností jantaru je schopnost zachytit a uchovávat drobné organismy a rostliny, které byly v okamžiku vzniku pryskyřice v jeho blízkosti. Tyto „zamrzlé“ příběhy minulosti poskytují vědcům cenné informace o ekosystémech, které existovaly před miliony let. Jantar se tak stává oknem do doby, kdy naše planeta vypadala zcela jinak. Dnes se jantar těží na různých místech po světě, nejvíce v oblasti Baltského moře, ale také v dalších regionech. Jeho obchod a použití nesou s sebou odpovědnost, a proto je důležité dbát na udržitelnost a ochranu přírodních zdrojů spojených s těžbou jantaru. Celkově lze říci, že jantar je symbolem krásy přírody a jejího dlouhého časového rozměru. Je to fascinující materiál, který nejenom obohacuje naše životy, ale také nám připomíná, jak hluboké a komplexní jsou příběhy, jež naše planeta skrývá. Jantar nás učí vážit si přírody a historii, kterou nám odvěci předávají. [oai_cs_optimisticky] => **Jantar** Jantar je fascinující přírodní pryskyřice, která se od pradávna těší obdivu lidstva díky svým jedinečným vlastnostem a kráse. Vzniká přirozeným procesem, kdy pryskyřice z určité skupiny rostlin, často stromů, ztuhne a s časem se mění na fosilní materiál. Tento proces může trvat miliony let, a proto je jantar cenným svědectvím o minulosti naší planety. Jantar je široce známý svými lákavými barvami, které se pohybují od světlé žluté až po hluboké hnědé a dokonce zelené odstíny. Je oblíbeným materiálem v šperkařství a umění, díky své snadné opracovatelnosti a jedinečné kráse. Lidé jej po staletí používají k výrobě šperků, amuletů a dalších dekorativních předmětů, což svědčí o jeho trvalé přitažlivosti. Jednou z nejúžasnějších vlastností jantaru je schopnost zachytit a uchovávat drobné organismy a rostliny, které byly v okamžiku vzniku pryskyřice v jeho blízkosti. Tyto „zamrzlé“ příběhy minulosti poskytují vědcům cenné informace o ekosystémech, které existovaly před miliony let. Jantar se tak stává oknem do doby, kdy naše planeta vypadala zcela jinak. Dnes se jantar těží na různých místech po světě, nejvíce v oblasti Baltského moře, ale také v dalších regionech. Jeho obchod a použití nesou s sebou odpovědnost, a proto je důležité dbát na udržitelnost a ochranu přírodních zdrojů spojených s těžbou jantaru. Celkově lze říci, že jantar je symbolem krásy přírody a jejího dlouhého časového rozměru. Je to fascinující materiál, který nejenom obohacuje naše životy, ale také nám připomíná, jak hluboké a komplexní jsou příběhy, jež naše planeta skrývá. Jantar nás učí vážit si přírody a historii, kterou nám odvěci předávají. ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Jantar [2] => | obrázek = amber.pendants.800pix.050203.jpg [3] => | popisek = Jantarové přívěsky se zalitými fosíliemi. [4] => | kategorie = MinerálMezinárodní mineralogická asociace (IMA) jantar za minerál neuznává, viz např. [http://www.webmineral.com/data/Amber.shtml Jantar na "WebMineral"] [5] => | vzorec = ~ C10H16O [6] => | barva = medově žlutá, oranžová, žlutobílá
až hyacintově červená [7] => | vzhled = nepravidelně zaoblené valounky [8] => | soustava = amorfní [9] => | tvrdost = 2-2,5 [10] => | lesk = mastný [11] => | štěpnost = neštěpný [12] => | index lomu = ?? [13] => | vryp = bělavý [14] => | hustota = 1,05–1,09 [15] => | rozpustnost = ve 20–25% [[ethanol|alkoholu]], 18–23% [[diethylether]]u,
9,8% [[benzol]]u [16] => | ostatní = lasturnatý lom [17] => }} [18] => [[Soubor:Bernstein auf Granit.jpg|náhled|Surový jantar na žule]] [19] => '''Jantar''' je lehká a křehká látka, zvláštní forma [[uhlík]]até nerostné látky, někdy řazená mezi [[minerál]]y. Jindy je řazena mezi [[Organogenní sediment|organogenní sedimentární horniny]], protože jde o [[fosilie|fosilizovanou]] [[pryskyřice|pryskyřici]] některých stromů, '''mineralizovanou'''{{ujasnit}} '''pryskyřici třetihorních jehličnanů''' starou nejčastěji kolem 50 milionů let (je však známý jantar o stáří až 320 milionů let, tedy pocházející z [[paleozoikum|prvohorního]] [[karbon]]u). Průměrné chemické složení jantaru bylo určeno jako C10H16O. Nejběžnější [[barva]] jantaru je zlatavě žlutá, ale nalézají se odrůdy zcela průhledné, červené, kávové i bílé. Zajímavé je, že se dodnes nepodařilo jantar uměle vyrobit, přestože je poměrně dobře známo jeho chemické složení i předpokládaný postup vzniku. V jantaru již byly objeveny i fosilní pozůstatky obratlovců, které mají velký paleontologický význam.Chou Chun-Yong & Xing Li-Da (2020). [http://gswxb.cnjournals.cn/gswxb/article/abstract/20200104 Vertebrate remains in amber around the world.] ''Acta Palaeontologica Sinica'', '''59'''(1): 32-42. doi: 10.19800/j.cnki.aps.2020.01.004 [20] => [21] => == Vznik a původ == [22] => [[Fosilie|Fosilizovaná]] [[pryskyřice]] je stará 25 až 40 milionů let, ukládá se v nepravidelných vrstvách [[třetihory|třetihorních]] písků a jílovitých břidlic. [23] => Stromy produkují pryskyřici jako ochranu proti nemocem a napadení hmyzem, když mají poškozenou kůru nebo byly napadeny kůrovci a podobným hmyzem. Pryskyřice ztvrdla ve vlhkých sedimentech (jako je jíl a písek), které se vytvářely na dně lagun nebo v deltách řek a uchovala se v zemské kůře po miliony let. [24] => [25] => Jantar je organického původu a má [[amorfní látka|amorfní]] strukturu. Jeho složení se liší v závislosti na stromu, ze kterého pochází, i když všechny druhy jantaru obsahují terpeny nebo složky, které jsou společné ztvrdlým pryskyřicím. [26] => V Evropě vznikl jantar z pryskyřice jehličnanu [[Pinus succinifera]], v Americe pochází z luštěniny [[Hymenaea courbaril]]. [27] => [28] => == Vlastnosti == [29] => Třeme-li jantar vlněnou látkou, vzniká záporný [[elektrický náboj|náboj]] statické [[elektřina|elektřiny]]. Tuto vlastnost jantaru popsal již v [[6. století př. n. l.]] '''[[Thales z Milétu]]'''. Odtud pochází název '''elektřina''', protože řecký název pro jantar je '''elektron'''. [30] => [31] => Jantar [[tání|taje]] při 287 °C a je hořlavý. [[Permitivita#Relativní permitivita|Relativní permitivita]] εr je 2,9. [32] => [33] => V [[Starověk|antice]] si lidé mysleli, že má jantar mystické a magické vlastnosti, v mnohých kulturách byl používaný jako talisman nebo léčebný prostředek. [34] => [35] => == Odrůdy jantaru == [36] => Jantar se vyskytuje v osmi barevných variantách: žlutý (nejběžnější), oranžový, červený, bílý, hnědý, modrozelený a černý nebo mechový. Existuje široká škála odstínů těchto barev. Nejkrásnější, nejcennější a nejoceňovanější je červený jantar z oblasti Chiapas (Mexiko). [37] => [38] => * modrý jantar – pochází ze [[Sicílie]] a modravě [[fluorescence|fluoreskuje]]; [39] => * valchovit – neprůhledná odrůda z [[Česko|českých zemí]], pojmenovaná podle lokality [[Valchov]][http://www.mindat.org/min-29153.html www.mindat.org], 2016-03-18 [40] => [41] => [[Gagát]], někdy zvaný černý jantar, z [[Rumunsko|Rumunska]], není jantar. [42] => [43] => == Využití == [44] => V závislosti na kvalitě byl ode dávna komerčně využíván pro výrobu obkladových destiček, nádobí a hlavně šperků, což je jeho dnešní nejrozšířenější využití. [45] => [46] => Těžba jantaru se provádí dvěma způsoby: v povrchových lomech a podzemních dolech. [47] => [48] => Jantar slouží také jako médium, uchovávající ve fantastických detailech organismy (zejména bezobratlé živočichy) z minulých geologických období. Nejstarší dochovaný jantar se zachovaným hmyzem pochází z období druhohorního [[trias]]u a má stáří asi 230 milionů let. Možnost zachování pravěké DNA a výsledné klonování pravěkých organismů na způsob [[Jurský park|Jurského parku]] je ale pouze čistě teoretická.{{Citace elektronického periodika [49] => | příjmení1 = Socha [50] => | jméno1 = Vladimír [51] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [52] => | titul = Můžeme vytvořit Jurský park? [53] => | periodikum = dinosaurusblog.com [54] => | datum_vydání = 2017-01-05 [55] => | url = dinosaurusblog.com/2017/01/05/muzeme-vytvorit-jursky-park/ [56] => | datum_přístupu = 2022-01-28 [57] => }} [58] => [[Soubor:Altamira Ambre MHNT.PRE.2012.0.615.jpg|náhled|Altamira Ambre MHNT.PRE.2012.0.615]] [59] => [[Soubor:02016 Danziger Bernstein.jpg|náhled|Pohárek se znakem města Gdaňsku, kolem 1900]] [60] => [61] => == Historie == [62] => První zmínky o sběru jantaru pocházejí z doby kamenné z oblasti Baltského moře. Nejstarší, člověkem zpracovaný kus jantaru pochází z této oblasti z období před 30 tisíci lety a byl nalezen v [[Hannover]]u. [63] => Výroba šperků a ozdobných předmětů z jantaru má dlouhou tradici, neboť je lidé zpracovávali od mladší doby kamenné, sloužily jako šperky a amulety. Před 5000 lety se dostal i na [[Pyrenejský poloostrov]].{{Citace elektronického periodika [64] => | titul = The oldest pieces of Baltic amber found on the Iberian Peninsula indicates imports began over 5,000 years ago [65] => | url = https://phys.org/news/2023-10-oldest-pieces-baltic-amber-iberian.html [66] => | datum_přístupu = 2023-10-19 [67] => }} [68] => [69] => Od raného středověku byl jantar z hlavní oblasti evropských nalezišť při Baltském moři distribuován po trase [[Jantarová stezka|Jantarové stezky]], která procházela Polskem přes české země a Rakousko, větvila se na německou a italskou linii. Nejčastěji se tehdy zhotovovaly vrtané korále pro náhrdelníky nebo růžence, drobné devocionálie jako křížky či přívěsky. [70] => [71] => V době renesance stoupla konjunktura jantaru při výrobě šperkovnic, kazet a kabinetů, které měly dřevěné jádro obložené jantarovými tabulkami různých barevných odstínů, někdy v kombimaci s kostí či slonovinou. Také oltářní kříže a oltáříky se zhotovovaly touto technikou. [72] => [73] => V baroku dosáhl objem produkce uměleckých předmětů z jantaru svého vrcholu. Stejně jako v renesanci bylo uměleckým střediskem [[východní Prusko]], a v něm dvě města: Königsberg (později sovětský a nyní ruský [[Kaliningrad]]) a Danzig (později polský [[Gdaňsk]]). [74] => [75] => V 19. století se začaly dělat napodobeniny a kopie jantaru: ušechtilým materiálem je sklo jantarové barvy, nekvalitním je tzv. ambrosit, odpad z úlomků jantaru znovu zahřátý a přetavený. Export jantarové suroviny v této době dosáhl velkého geografického rozsahu. Vznikly mimo jiné jantarové mozaiky až v Indii (Radžastánu). [76] => [77] => === Památky === [78] => * Nejvýznamnějším uměleckým dílem byla barokní '''[[Jantarová komnata]]''', místnost obložená broušenými a řezanými jantarovými bloky s jantarovými doplňky interiéru, darovaná z Berlína do [[Carské selo|Carského sela]] nedaleko [[Petrohrad]]u. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] německá [[Vojenská okupace|okupační]] vojska Jantarovou komnatu rozebrala a dala vlakem odvézt na hrad v Königsbergu. Od jara 1945 je nezvěstná. Dodnes se po této kulturní památce bezvýsledně pátrá. [79] => * K nejvýznamnějším z dochovaných patří renesanční a barokní kabinety, kazety na stolní hry a oltáříky, které uchovávají Státní umělecké sbírky v Drážďanech, Kunstgewerbemuseum v Berlíně, a obě muzea jantaru v Kaliningradu a v Gdaňsku. [80] => [81] => == Naleziště == [82] => Jantar je nalézán zejména v podobě valounků, hlíz a zrn v náplavech a v [[sedimentární hornina|usazených horninách]]. Největší nalezené [[exemplář]]e dosahovaly rozměrů lidské hlavy a váhy přibližně 10 kg. V [[Česko|ČR]] se nachází ve sladkovodních třetihorních usazeninách [[Česká křídová pánev|české křídy]] u [[Valchov]]a, [[Boršov]]a nebo [[Velké Opatovice|Velkých Opatovic]]. Největší naleziště v [[Evropa|Evropě]] a na světě vůbec je na jižním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]]. Odhaduje se, že devadesát procent světových zásob se nachází v okolí [[Rusko|ruského]] [[Kaliningrad]]u. Další naleziště jsou v [[Rumunsko|Rumunsku]], na [[Sicílie|Sicílii]], ve [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británii]] nebo ve [[Španělsko|Španělsku]].Álvarez-Parra, S.; ''et al.'' (2021). [https://elifesciences.org/articles/72477 Dinosaur bonebed amber from an original swamp forest soil]. ''eLife''. 10: e72477. doi: [https://elifesciences.org/articles/72477 10.7554/eLife.72477] [83] => [84] => Ve světě nalezneme významná naleziště například v [[Myanmar|Barmě]] či ve [[Střední Amerika|Střední Americe]] (zejména [[Dominikánská republika]])H. Jonas Barthel, Denis Fougerouse, Thorsten Geisler & Jes Rust (2020). [https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0228843 Fluoridation of a lizard bone embedded in Dominican amber suggests open-system behavior.] ''PLoS ONE''. '''15''' (2): e0228843. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0228843 a [[Mexiko|Mexiku]], kde jde o klovatinu tropické dřeviny [[kopál]]u. Zejména barmský jantar, starý zhruba 99 milionů let (geologické období [[cenoman]]) je zdrojem velkého množství skvěle zachovalých nálezů z éry dinosaurů{{Citace elektronického periodika [85] => | příjmení = SOCHA [86] => | jméno = Vladimír [87] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [88] => | titul = Deset největších úspěchů dinosauří paleontologie v uplynulém desetiletí [89] => | periodikum = OSEL.cz [90] => | rok vydání = 2020 [91] => | měsíc vydání = prosince [92] => | den vydání = 28 [93] => | url = https://www.osel.cz/11532-deset-nejvetsich-uspechu-dinosauri-paleontologie-v-uplynulem-desetileti.html [94] => }} {{cs}}Andrew J. Ross (2024). [https://www.mapress.com/mz/article/view/mesozoic.1.1.4 Complete checklist of Burmese (Myanmar) amber taxa 2023]. ''Mesozoic''. '''1''' (1): 21–57. doi: https://doi.org/10.11646/mesozoic.1.1.4, jako jsou části těl praptáků (včetně pestře zbarvených per)Lida Xing; ''et al.'' (2018). [https://journalofpalaeogeography.springeropen.com/articles/10.1186/s42501-018-0014-2 Ornamental feathers in Cretaceous Burmese amber: resolving the enigma of rachis-Contributed equally]. ''Journal of Palaeogeography''. '''7''': 13. doi: https://doi.org/10.1186/s42501-018-0014-2, dinosaurů (včetně části ocasu malého teropodního dinosaura s dochovaným peřím)[[Vladimír Socha|SOCHA, Vladimír]] ([[2021]]). ''[[Dinosauři – rekordy a zajímavosti]]''. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 159), hadů, žab, ještěrek nebo různých druhů bezobratlých.Lida Xing; et al. (2018). [http://advances.sciencemag.org/content/4/7/eaat5042 A mid-Cretaceous embryonic-to-neonate snake in amber from Myanmar]. ''Science Advances'' '''4'''(7): eaat5042. doi: 10.1126/sciadv.aat5042J. D. Daza A. M. Bauer E. L. Stanley A. Bolet B. Dickson and J. B. Losos (2018). An Enigmatic Miniaturized and Attenuate Whole Lizard from the Mid-Cretaceous Amber of Myanmar. ''Breviora Number''. '''563''': 1-18. doi: [http://www.bioone.org/doi/abs/10.3099/MCZ49.1 10.3099/MCZ49.1] Asociace různých organismů v jantaru umožňuje rekonstruovat také ekologické interakce mezi bezobratlými a obratlovci, například forezi (přenášení jednoho druhu jiným) mezi štírkem a praptákem.Xing Lida; ''et al.'' (2018). [http://www.geojournals.cn/dzxben/ch/reader/create_pdf.aspx?file_no=2018endzxb06038&flag=1&journal_id=dzxben&year_id=2018 Cretaceous Hitchhikers: a Possible Phoretic Association between a Pseudoscorpion and Bird in Burmese Amber]. ''Acta Geologica Sinica'' '''92'''(6): 2434-2435. Objevena byla i prakticky kompletní těla praptáků.Lida Xing; ''et al.'' (2019). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(19)30691-8 A New Enantiornithine Bird with Unusual Pedal Proportions Found in Amber.] ''Current Biology (advance online publication).'' doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2019.05.077 Získávání exemplářů barmského jantaru je však v současné době vlivem politické situace v zemi relativně komplikované a nebezpečné.{{Citace elektronického periodika [95] => | příjmení1 = Sokol [96] => | jméno1 = Joshua [97] => | titul = Fossils in Burmese amber offer an exquisite view of dinosaur times—and an ethical minefield [98] => | periodikum = [[Science]] [99] => | datum_vydání = 2019-05-23 [100] => | url = https://www.science.org/content/article/fossils-burmese-amber-offer-exquisite-view-dinosaur-times-and-ethical-minefield [101] => | jazyk = anglicky [102] => | doi = 10.1126/science.aay1187 [103] => }} Některá paleontologická periodika již nadále odmítají publikovat studie, založené na výzkumu jantaru z této válkou postižené oblasti (způsob získávání tohoto materiálu je dle dostupných informací neetický).Paul M. Barrett & Zerina Johanson (2020). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/14772019.2020.1764313 Myanmar (Burmese) Amber Statement.] ''Editorial, Journal of Systematic Palaeontology.'' doi: https://doi.org/10.1080/14772019.2020.1764313 Získávání tohoto materiálu je však problematické, protože se odehrává ve válečné oblasti, kde jsou pravděpodobně dlouhodobě porušována lidská práva.Daniel DeMiguel, José Brilha, Laia Alegret, Ignacio Arenillas, José A. Arz, Vicente Gilabert, Flavia Strani, Alberto Valenciano, Enrique Villas & Beatriz Azanza (2021). [https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs12371-021-00595-3 Linking geological heritage and geoethics with a particular emphasis on palaeontological heritage: the new concept of 'palaeontoethics']. ''Geoheritage''. '''13''': 69. doi: https://doi.org/10.1007/s12371-021-00595-3{{Citace elektronického periodika [104] => | příjmení = SOCHA [105] => | jméno = Vladimír [106] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [107] => | titul = Včely a mravenci v éře dinosaurů [108] => | periodikum = OSEL.cz [109] => | rok vydání = 2021 [110] => | měsíc vydání = srpna [111] => | den vydání = 10 [112] => | url = https://www.osel.cz/11880-vcely-a-mravenci-v-ere-dinosauru.html [113] => }} {{cs}} [114] => [115] => == Příměsi == [116] => Stávalo se, že pryskyřice vytékající z kmene stromu zachytila vzduchové bubliny, kapky vody, prachové částečky nebo malé rostliny (orchideje, houby, mechy, lišejníky, semínka a miniaturní květy), hmyz, červy a další drobné živočichy jako mravence, pavouky, komáry, včely, termity, motýly a vážky, dokonce i ještěrky, žáby a štíry. V některých případech zůstala zachovaná dokonce jejich buněčná struktura, například u fosilizované cypřiše mohla být studována [[buněčná stěna]], [[buněčné jádro]] a vnitřní struktura [[chloroplast]]ů.{{Citace periodika | příjmení = Koller | jméno = B. | příjmení2 = Schmitt | jméno2 = JM. | příjmení3 = Tischendorf | jméno3 = G. | titul = Cellular fine structures and histochemical reactions in the tissue of a cypress twig preserved in Baltic amber. | periodikum = Proc Biol Sci | ročník = 272 | číslo = 1559 | strany = 121–6 | měsíc = Jan | rok = 2005 | doi = 10.1098/rspb.2004.2939 | pmid = 15695201}} DNA ovšem pravděpodobně zachována nezůstává a předchozí nálezy DNA byly odmítnuty jako kontaminace moderní DNA; DNA se neuchovává ani v [[kopál]]u (subfosilní pryskyřice).{{Citace periodika | příjmení = Penney | jméno = D. | příjmení2 = Wadsworth | jméno2 = C. | příjmení3 = Fox | jméno3 = G. | spoluautoři = et al. | titul = Absence of ancient DNA in sub-fossil insect inclusions preserved in 'anthropocene' colombian copal. | periodikum = PLoS One | ročník = 8 | číslo = 9 | strany = e73150 | měsíc = | rok = 2013 | doi = 10.1371/journal.pone.0073150 | pmid = 24039876}} [117] => [[Klonování]] pravěkých živočichů z DNA uchované v jantaru (viz [[Jurský park]]) je tak zřejmě touto cestou nemožné. [118] => [119] => Tyto příměsi jsou zdrojem nejen krásy, ale i velkého množství velmi důležitých vědeckých informací. Existují vzorky jantaru velmi cenné z paleoambientálního hlediska, které umožňují vědcům rekonstruovat modely dávno ztracených ekosystémů. [120] => Velikost, druh, její viditelnost, množství a dokonce její poloha jsou důležité faktory, které se podílí na hodnocení příměsí. [121] => [122] => == Baltský jantar == [123] => {{Podrobně|Baltský jantar}} [124] => [[Soubor:Baltic-amber-Arachnida,Araneae-head.JPG|náhled|upright=1.3|Pavouk fosilizovaný v baltickém jantaru]] [125] => Tento rostlinný polodrahokam je vlastně fosilní pryskyřice jehličnanů, která je starší než 40 milionů let. To, co odlišuje baltický jantar od jantaru z jiných oblastí, je vysoký podíl kyseliny jantarové. V baltickém jantaru se jí nachází 5 až 8 %, zatímco v ostatních typech jantaru je tento podíl mnohem menší. Jantar z Baltského moře patří mezi nejstarší a nejcennější na světě. [126] => [127] => == Falešný jantar == [128] => Ve šperkařství se můžeme setkat i s falešným jantarem, který je ve skutečnosti vyroben z komerčních pryskyřic a barviv s podobným optickým efektem, charakteristickým pro jantar. Někteří výrobci jsou schopni vyrobit dokonce falešný jantar obsahující hmyz. [129] => [130] => Pravost jantaru lze ověřit tak, že se vystaví plameni. Syntetická pryskyřice se rychle začne rozpouštět a krčit. [131] => [132] => Dalším způsobem, jak ověřit pravost světlého jantaru (žlutého či oranžového), aniž by musel být vystaven ničivým plamenům, je pomocí [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]]. Pravý jantar odráží tyrkysově modrý nebo zelený odlesk, nazývaný „jantarová aura“. Auru lze spatřit i po dopadu slunečních paprsků, dopadajících pod určitým úhlem. [133] => [134] => == Zajímavé objevy == [135] => Výjimečně dojde k velmi nepravděpodobnému objevu, například koncem roku [[2019]] byl oznámen objev kusu jantaru s lapeným hmyzem, přilepený k čelisti kachnozobého dinosaura rodu ''[[Prosaurolophus]]''. Stáří tohoto nálezu ze Severní Ameriky činí asi 75 milionů let (svrchní křída, geologický stupeň [[kampán]]).Ryan C. McKellar; ''et al.'' (2019). [https://www.nature.com/articles/s41598-019-54400-x A direct association between amber and dinosaur remains provides paleoecological insights.] ''Scientific Reports'' '''9''': 17916. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-54400-x{{Citace elektronického periodika [136] => | příjmení1 = Pickrell [137] => | jméno1 = John [138] => | titul = ‘Remarkable’ fossil features an insect trapped in amber, stuck to a dinosaur jaw [139] => | periodikum = [[Science]] [140] => | datum_vydání = 2019-11-29 [141] => | url = https://www.science.org/content/article/remarkable-fossil-features-insect-trapped-amber-stuck-dinosaur-jaw [142] => | jazyk = anglicky [143] => | doi = 10.1126/science.aba3796 [144] => }} [145] => [146] => Ve Španělsku byl v roce 2021 publikován objev jantaru z druhohorní éry, který dosud obsahuje vzorky bažinné půdy tehdejšího pralesního ekosystému.Álvarez-Parra, S.; ''et al.'' (2021). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2021.09.14.460215v1 Dinosaur bonebed amber from an original swamp forest soil]. ''bioRxiv'' '''2021.09.14.460215'''. doi: https://doi.org/10.1101/2021.09.14.460215 [147] => [148] => == Poznámky == [149] => [150] => [151] => == Odkazy == [152] => [153] => === Reference === [154] => [155] => [156] => === Související články === [157] => * [[kopál]] [158] => * [[ambra]] [159] => * [[kalafuna]] [160] => * jantar [161] => [162] => === Externí odkazy === [163] => * {{Commonscat}} [164] => * {{Wikislovník|heslo=jantar}} [165] => * [http://www.ib.hu-berlin.de/~pbruhn/bernzim.htm Bibliographical database of the international Literature about the Amber Room] [166] => [167] => {{Autoritní data}} [168] => [169] => [[Kategorie:Jantar| ]] [] => )
good wiki

Jantar

Surový jantar na žule Jantar je lehká a křehká látka, zvláštní forma uhlíkaté nerostné látky, někdy řazená mezi minerály. Jindy je řazena mezi organogenní sedimentární horniny, protože jde o fosilizovanou pryskyřici některých stromů, mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů starou nejčastěji kolem 50 milionů let (je však známý jantar o stáří až 320 milionů let, tedy pocházející z prvohorního karbonu).

More about us

About

Vzniká přirozeným procesem, kdy pryskyřice z určité skupiny rostlin, často stromů, ztuhne a s časem se mění na fosilní materiál. Tento proces může trvat miliony let, a proto je jantar cenným svědectvím o minulosti naší planety. Jantar je široce známý svými lákavými barvami, které se pohybují od světlé žluté až po hluboké hnědé a dokonce zelené odstíny. Je oblíbeným materiálem v šperkařství a umění, díky své snadné opracovatelnosti a jedinečné kráse. Lidé jej po staletí používají k výrobě šperků, amuletů a dalších dekorativních předmětů, což svědčí o jeho trvalé přitažlivosti. Jednou z nejúžasnějších vlastností jantaru je schopnost zachytit a uchovávat drobné organismy a rostliny, které byly v okamžiku vzniku pryskyřice v jeho blízkosti. Tyto „zamrzlé“ příběhy minulosti poskytují vědcům cenné informace o ekosystémech, které existovaly před miliony let. Jantar se tak stává oknem do doby, kdy naše planeta vypadala zcela jinak. Dnes se jantar těží na různých místech po světě, nejvíce v oblasti Baltského moře, ale také v dalších regionech. Jeho obchod a použití nesou s sebou odpovědnost, a proto je důležité dbát na udržitelnost a ochranu přírodních zdrojů spojených s těžbou jantaru. Celkově lze říci, že jantar je symbolem krásy přírody a jejího dlouhého časového rozměru. Je to fascinující materiál, který nejenom obohacuje naše životy, ale také nám připomíná, jak hluboké a komplexní jsou příběhy, jež naše planeta skrývá. Jantar nás učí vážit si přírody a historii, kterou nám odvěci předávají.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.