Array ( [0] => 15488598 [id] => 15488598 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jasy [uri] => Jasy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Jasy [2] => | originální jméno = Iași [3] => | obrázek = Collage_Iași_(Jassy).jpg [4] => | popisek = [5] => | nadmořská výška = 60 [6] => | časové pásmo = EET (UTC+2), EEST (UTC+3) [7] => | stát = Rumunsko [8] => | pojem nižšího celku = Historický region [9] => | název nižšího celku = [[Moldávie]] [10] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Rumunska|Župa]] [11] => | název vyššího celku = [[Iași (župa)|Iași]] [12] => | pojem celku 3 = [13] => | název celku 3 = [14] => | pojem celku 4 = [15] => | název celku 4 = [16] => | administrativní dělení = [17] => | rozloha = 94 [18] => | počet obyvatel = 362142 [19] => | obyvatelé aktuální k = 2016{{cite web|url=http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|title=Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016|date=2016-06-06|accessdate=2018-04-22|publisher=[[National Institute of Statistics (Romania)|INSSE]]|language=ro|archive-url=https://web.archive.org/web/20171027131447/http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|archive-date=2017-10-27|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-04-22|url archivu=https://web.archive.org/web/20171027131447/http://www.insse.ro/cms/ro/content/popula%C5%A3ia-rom%C3%A2niei-pe-localitati-la-1-ianuarie-2016|datum archivace=2017-10-27}} [20] => | etnické složení = [21] => | náboženské složení = [22] => | status = [23] => | starosta = Mihai Chirica [24] => | web = http://www.primaria-iasi.ro/ [25] => | obecní úřad = [26] => | telefonní předvolba = +40 x32 [27] => | psč = 700xxx [28] => | označení vozidel = IS [29] => | typ statistického celku = [30] => | název statistického celku = [31] => }} [32] => '''Jasy''' ({{Vjazyce2|ro|''Iași''}} [''jaš'']; {{Vjazyce2|pl|''Jassy''}}) je třetí největší město [[Rumunsko|Rumunska]], hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum. Město leží na říčce Bahlui v pahorkaté krajině asi 20 km od hranic s [[Moldavsko|Moldavskem]] a v roce 2016 zde žilo 362 142 lidí. V historii bylo hlavním městem [[Moldavské knížectví|Moldavského knížectví]] a významným centrem rumunského národního obrození. Je zde sídlo pravoslavného patriarchy a katolického biskupa. [33] => [34] => == Historie == [35] => [[Soubor:Iassy-1701.jpg|náhled|vlevo|Jasy na začátku 18. století]] [36] => První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku [[1408]], z dokumentu knížete [[Alexandru cel Bun|Alexandra Dobrého]]. Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene [[Jazygové|Jazygů]], kteří zde žili ještě před příchodem [[Římská říše|Římanů]]. V roce [[1564]] princ [[Alexandru Lăpușneanu]] zvolil Jasy za hlavní město [[Moldávie]]; nahradilo tak [[Sučava|Sučavu]]. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce [[1513]] ho vyplenili [[Krymský chanát|Tataři]], v roce [[1538]] pak [[Osmanská říše|Turci]]. Mezi lety [[1561]] a [[1563]] zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a [[Luteránství|luteránský]] kostel. Roku 1640 založil kníže [[Vasile Lupu]] první latinskou školu a od roku [[1643]] se zde tiskly knihy. V roce [[1792]] tu byla mírem ukončena [[Rusko-turecká válka (1787–1792)|šestá rusko-turecká válka]]. [37] => [38] => Roku 1835 vznikla ''Academia Mihaileana'', z níž roku 1860 vznikla první rumunská univerzita. Do roku 1859 byly Jasy hlavním městem Moldavského knížectví, poté až do roku [[1861]] [[Rumunské knížectví|Spojeného knížectví Moldavska a Valašska]], kdy se sídlo vlády přesunulo do [[Bukurešť|Bukurešti]], takže město ztratilo na významu. Během okupace Bukurešti [[Německá říše|Němci]] za [[První světová válka|první světové války]] v roce [[1916]] plnily Jasy na dva roky funkci provizorního hlavního města [[Rumunské království|Rumunského království]]. V [[listopad]]u roku [[1918]] bylo však sídlo vlády opět, a již natrvalo, přesunuto do Bukurešti. [39] => [40] => Roku 1900 tvořili [[Židé]] polovinu, v roce 1930 asi třetinu obyvatel města. 29. června [[1941]] proběhl ve městě [[pogrom]], jehož obětí se stalo asi 13 tisíc Židů a přes 100 synagog bylo vypáleno. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] zde bojovali opět Němci, tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku [[1944]] město osvobodila [[Rudá armáda]]. [41] => [42] => == Doprava == [43] => Jasy jsou významný železniční uzel s hlavním nádražím s přímým spojením do Bukurešti, [[Kišiněv]]a a dalších měst. [44] => 10 km východně od centra je [[mezinárodní letiště Jasy]] s pravidelnými spoji do Bukurešti, Kišiněva, Vídně aj. [45] => Městem prochází silnice E583, napojená na dálnici E85 z Klaipedy přes Bukurešť do Řecka, a silnice E58 z Vídně přes Bratislavu, Košice, Užhorod do Kišiněva, Oděsy a Rostova na Donu. [46] => [47] => Veřejnou dopravu ve městě zajišťuje asi 200 tramvají (polské vozy Pesa Swing 122NaJ, turecké vozy Bozankaya, čs. vozy [[Tramvaj T4|T4]], ale také starší vozy z Německa a Švýcarska) a autobusové linky.[http://iasi.stfp.net/?la=E Galerie vozidel městské dopravy v Iasi] [48] => [49] => == Pamětihodnosti == [50] => Staré centrum města tvořil knížecí palác a kostely kolem dnešního Palácového náměstí. Starou strukturu města silně porušilo budování velkých prospektů (městských bulvárů) za [[Nicolae Ceaușescu|Ceausescova]] režimu, kdy bylo mnoho historických budov zničeno. Po městě je asi 100 kostelů a kostelíků, řada klasicistních vil a zejména v SZ části města (Copou) mnoho dobře udržovaných parků. Ze 125 synagog v roce 1930 zbyly pouze dvě. [51] => [52] => * Novogotický '''Palác kultury''' z let 1905-1925 na Palácovém náměstí (''Piata Palat'') na místě bývalého knížecího paláce. Původně sloužil jako velké administrativní centrum, dnes jsou v něm umístěna čtyři muzea (Muzeum umění (galerie), Muzeum dějin Moldavska, Etnografické muzeum a Muzeum vědy). [53] => * Rozsáhlé obchodní a zábavní centrum '''Palas Mall''' jižně a východně od Paláce kultury, které s ním spojuje veliký park. [54] => * '''Radnice''' (palác Roznovanu) z let 1830-1833 v ulici Bd. St Stefan cel Mare na SZ od Palácového náměstí. [55] => * '''Národní divadlo''' Vasile Alecsandri z roku 1896 v sousedním parku. [56] => * Budova '''Univerzity''' Alexandra Ioana Cuzy z roku 1897 s okolním parkem na Bd. Carol I. SZ od centra. [57] => * '''Botanická zahrada''' ve čtvrti Copou SZ od univerzity je nejstarší a největší v Rumunsku. [58] => * Po městě, zejména ve čtvrti Copou, je rozmístěno mnoho pomníků a soch z 19. a 20. století, které připomínají významné osobnosti rumunského obrození a kultury. [59] => [60] => * Cihlový '''kostel sv. Mikuláše''' na Palácovém náměstí z roku 1491, zcela přestavěný v 19. století. V sousedství je dům patriarchy Dosoftei ze 17. století. [61] => * '''Chrám Trei Ierarhi''' z let 1637-1640 dal postavit kníže Vasile Lupu, který v klášteře zřídil první tiskárnu a školu. V chrámě je pohřben učenec a politik [[Dimitrie Cantemir]] (1673-1723) a kníže [[Alexandru Ioan Cuza]], otec moderního rumunského státu (1820-1873). [62] => * S ním sousedí veliká '''Metropolitní katedrála''' z let 1833-1886 podle návrhu vídeňských architektů J. a G. Freiwalda na místě dvou starších kostelů. Je zde uctívána sv. [[Paraskeva Srbská]], jejíž tělo zde je uloženo. [63] => * V sousedství je stará '''katolická katedrála''' z let 1782-1789 a moderní kruhová katedrála P. Marie z roku 2005. [64] => * Výborně zachovaný klášterní komplex '''Golia''' z let 1564 a 1650 V od centra se čtvercovou hradbou a vstupní věží. Uvnitř stojí pozoruhodný kamenný kostel, na němž se snad podíleli italští architekti, se sochařskou výzdobou a freskami. [65] => * V blízkosti je '''Velká synagoga''' z roku 1670 s kopulí, jedna ze dvou, které přežily válku i stavební úpravy komunistického režimu. Je bohužel ve velmi špatném stavu. [66] => * Klášterní komplex '''Cetatuia''' s kostelem sv. Petra a Pavla z let 1669-1672 na kopci asi 3 km JV od centra. Vysoká čtvercová hradba se vstupní branou chrání rovněž výborně zachovaný kostelík se zajímavými freskami. Z místa je pěkný rozhled na město i do krajiny. [67] => [68] => === Galerie === [69] => [70] => Soubor:Romania Iași National Theatre.jpg|Národní divadlo [71] => Soubor:Iasi kult palac z Palas mall DSCN8008.JPG|Palác kultury z parku pod Palas Mall [72] => Soubor:Iasi univ fasada DSCN7983.JPG|Univerzita A. I. Cuzy [73] => Soubor:Sinagoga Mare (1).jpg|Velká synagoga [74] => Soubor:Iasi Golias kostel DSCN8001.JPG|Golias, kostel [75] => Soubor:Iasi Cetatuia dvur DSCN8012.JPG|Cetatuia, klášter [76] => Soubor:Iasi Cetatuia kostel DSCN8013.JPG|Cetatuia, kostel sv. Petra a Pavla [77] => [78] => [79] => == Školství == [80] => Ve městě je pět státních a řada soukromých univerzit, celkem se 75 000 studenty. Nejstarší je Univerzita Alexandru Ioan Cuza, dále Technická univerzita G. Asachi, lékařská univerzita Grigore T. Popa, Univerzita umění G. Enescu a Zemědělská univerzita I. Ionescu dela Brad. Na Náměstí M. Eminescu je centrální univerzitní knihovna. [81] => [82] => == Kultura == [83] => Roku 1829 začaly v Jasech vycházet první rumunské noviny a pak řada literárních časopisů. Rumunské národní divadlo začalo hrát roku 1840, od 1896 ve vlastní budově, kde dnes vystupuje i rumunská národní opera. Vzniklo zde první divadlo v [[jiddiš]] (A. Goldfaden, J. Lateiner 1876). [84] => [85] => == Osobnosti města == [86] => [87] => === Rodáci === [88] => * [[Mihail Kogălniceanu]] (1817–1891), první rumunský premiér [89] => * [[Joseph Lateiner]] (1853–1935), dramatik v jiddiš [90] => * [[Themistocles Gluck]] (1853–1942), chirurg, průkopník kloubových náhrad [91] => * [[Emil Racoviță]] (1868–1947), biolog, speleolog, polárník [92] => * [[Dimitrie Gusti]] (1880–1955), sociolog a politik [93] => * [[Ionel Teodoreanu]] (1897–1954), spisovatel [94] => * [[Corneliu Zelea Codreanu]] (1899–1938), politik, zakladatel fašistické Železné gardy [95] => * [[George Emil Palade]] (1912–2008), lékař, nositel Nobelovy ceny za fyziologii [96] => * [[Mordehai Milgrom]] (* 1946), fyzik [97] => * [[Ioan Petru Culianu]] (1950–1991), religionista [98] => * [[Octav Pancu-Iași]] (1929 - 1975), spisovatel, novinář a scenárista [99] => [100] => === Další === [101] => * [[Dimitrie Cantemir]] (1673–1723), polyhistor a politik [102] => * [[Alexandr Ioan Cuza]], (1820–1873), první rumunský kníže (1859–1866). [103] => * [[Ion Creangă]] (1839–1889), spisovatel [104] => * [[Vasile Alecsandri]] (1821–1890), básník a politik [105] => * [[Mihai Eminescu]] (1850–1889), básník [106] => [107] => == Partnerská města == [108] => * {{partnerské město|Athens (Georgie)|rok=2001}} [109] => * {{partnerské město|Černovice (Ukrajina)|rok=2012}} [110] => * {{partnerské město|Eindhoven|rok=2011}} [111] => * {{partnerské město|Irbid|rok=2000}} [112] => * {{partnerské město|Isfahán|rok=1999}} [113] => * {{partnerské město|Kišiněv|rok=2008}} [114] => * {{partnerské město|Kozani|rok=1928}} [115] => * {{partnerské město|Monterrey|rok=2002}} [116] => * {{partnerské město|Morlupo|Itálie|rok=1999}} [117] => * {{partnerské město|Nazzano|Itálie|rok=1999}} [118] => * {{partnerské město|Netanja}} [119] => * {{partnerské město|Padova|rok=1995}} [120] => * {{partnerské město|Poitiers|rok=1969}} [121] => * {{partnerské město|Si-an|rok=1993}} [122] => * {{partnerské město|Torrita Tiberina|Itálie|rok=1999}} [123] => * {{partnerské město|Veliko Tarnovo|rok=1998}} [124] => * {{partnerské město|Villeneuve-d'Ascq|rok=2003}} [125] => [126] => == Odkazy == [127] => [128] => === Reference === [129] => [130] => [131] => === Literatura === [132] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Jasy. Sv. 13, str. 101 [133] => [134] => === Externí odkazy === [135] => * {{Commonscat}} [136] => * [http://www.primaria-iasi.ro/ Iași - oficiální stránky radnice] [137] => * [http://www.romaniatourism.com/iasi.html Iași Pro turisty] [138] => * [https://web.archive.org/web/20090218000458/http://www.map2web.cc/map4/index.php?fpnr=273&lang=en Plán města] [139] => * [https://web.archive.org/web/20120718170712/http://www.targuldecase.ro/harta-iasi.html Interaktivní mapa středu města] [140] => * [https://web.archive.org/web/20120718170712/http://www.targuldecase.ro/harta-iasi.html#lat=47.158556&lon=27.589502&zoom=14&map=transport Interaktivní mapa veřejné dopravy a seznam ulic] [141] => * [http://www.turism-iasi.ro/index.php?id=123 Iași pro turisty] [142] => * [http://romaniancoins.org/iasi/indexiasi.html Galerie snímků z Iași] [143] => [144] => {{Rumunsko}} [145] => {{Města v Rumunsku}} [146] => {{Autoritní data}} [147] => {{Portály|Geografie}} [148] => [149] => [[Kategorie:Jasy| ]] [150] => [[Kategorie:Města v Rumunsku]] [151] => [[Kategorie:Obce v župě Jasy]] [152] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [] => )
good wiki

Jasy

Jasy ( [jaš]; ) je třetí největší město Rumunska, hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum. Město leží na říčce Bahlui v pahorkaté krajině asi 20 km od hranic s Moldavskem a v roce 2016 zde žilo 362 142 lidí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Moldávie','Dimitrie Cantemir','1563','1941','Rudá armáda','První světová válka','Rumunské království','Bukurešť','Nicolae Ceaușescu','mezinárodní letiště Jasy','1861','1792'

1563

1792

1861

1941

Bukurešť

Bukurešť je hlavní a největší město Rumunska.

Moldávie