Array ( [0] => 14773356 [id] => 14773356 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ješiva [uri] => Ješiva [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Judaismus}} [1] => [[Soubor:Jeszywas Chachmei w Lublinie.JPG|náhled|Ješiva Chachmej Lublin, největší ješiva světa v polském [[Lublin]]u]] [2] => '''Ješiva''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: ישיבה, [[aramejština|aramejsky]]: מתיבתא ''metivta''; doslova „zasedání“ nebo „sezení“; pl. ''ješivot'') je [[judaismus|židovská]] škola vyššího vzdělání, určená zejména pro studování [[Talmud]]u a židovského náboženského práva – [[halacha|halachy]]. [3] => [4] => Vzorem pro ''ješivot'' byl [[bejt midraš]] („dům bádání, učení“), z nějž se pak v [[Země izraelská|Zemi Izraelské]] (''Erec Jisra'el'') a [[Babylonie|Babylonii]] vyvinuly tzv. „akademie“, v nichž vznikly samostatné verze Talmudu ([[Jeruzalémský talmud|Jeruzalémský]] a [[Babylónský talmud|Babylónský]]). Absolventi ješivot často vykonávali funkci [[rabín]]a v židovských komunitách diaspory. ''Ješivot'' vznikaly v zemích diaspory od dob [[středověk]]u a studenti mnohdy z daleka chodili poslouchat přednášky (''ši'urim'') slavných učenců nebo čelných představitelů školy (''rašej ješivot''; sing. ''[[roš ješiva]]''). O chod ješivy a o studenty se mnohdy starala židovská obec (''kehila''), či nadace nebo dobročinné spolky. [5] => [6] => Někdy bývá součástí ješivot i tzv. [[kolel]], což je výraz užívaný pro vyšší a samostatnější studium Talmudu. Původně označoval pouze studium pro ženaté muže, dnes jsou studenty kolelu často i muži svobodní. Studenti kolelu většinou aspirují na kariéru [[rabín]]ů – ''[[poskim]]'' (halachických autorit oprávněných vynášet halachická rozhodnutí) nebo talmudických učenců. [7] => [8] => Prvotním impulsem k vytvoření kvalitní sítě ješivot na bázi moderního školství byla činnost [[Ga'on z Vilna|Gaona z Vilna]]. Systém židovských škol vyššího vzdělání – ''ješivot'' – se během minulosti rozvinul převážně v oblasti [[východní Evropa|východní Evropy]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] se hodně ješivot z východní Evropy přesunulo do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], Země Izraelské, [[Anglie]] a dalších zemí. [9] => [10] => == Etymologie == [11] => Podle židovské tradice mají studenti při výuce sedět. Z této činnosti je i odvozen název této instituce, tj. doslova „sezení“ či „zasedání“ – hebrejsky ješiva. Tento způsob výuky se časem přenesl i do označení dvou velkých talmudických akademií v [[Babylonie|Babylonii]] (Sura a Pumbedita), které byly známy jako ''štej ha-ješivot'' – doslova „dvě školy“. [12] => [13] => == Akademický rok == [14] => Akademický rok se dělí do tří semestrů, které se označují jako ''zmanim''. První semestr (''Elul zman'') začíná počátkem židovského měsíce [[Elul]] a končí svátkem [[Jom kipur]]. Jedná se o nejkratší (cca 6 týdnů), zato však nejintenzivnější ze semestrů. Zimní semestr začíná svátkem [[Sukot]], trvá do svátku [[Pesach]] a trvá celkem 5 měsíců (6 v židovském přestupném roce). Letní semestr začíná po svátku Pesach a trvá do poloviny měsíce [[Tamuz]] nebo počátku období smutku o [[Tiš'a be-av]], tj. přibližně tři měsíce. [15] => [16] => == Rozvrh == [17] => Následující rozvrh je typický pro tradiční ješivy: [18] => [19] => * 07:00 – nepovinný seder (zasedání studia) [20] => * 07:30 – ranní modlitby [21] => * 08:30 – studium židovského práva [22] => * 09:00 – snídaně [23] => * 09:30 – ranní studium Talmudu (nejprve seder) [24] => * 12:30 – Ši'ur („přednáška“) – pokročilí studenti se někdy rozejdou s touto přednáškou [25] => * 13:30 – oběd [26] => * 14:45 – Mincha – odpolední modlitby [27] => * 15:00 – Musar seder – židovská etika [28] => * 15:30 – studium Talmudu (druhý seder) [29] => * 19:00 – večeře [30] => * 20:00 – večerní seder – shrnutí přednášky, nebo studium dle vlastního výběru [31] => * 20:25 – Musar seder – židovská etika [32] => * 20:45 – Ma'ariv – večerní modlitba [33] => * 22:00 – nepovinný seder [34] => [35] => Rozvrh se může den ode dne měnit, některé dny je kladen větší důraz na studium biblických nebo halachických textů. Vyučuje se od [[neděle]] do [[čtvrtek|čtvrtka]]. Ve čtvrteční noc může obsahovat zvláštní dlouhý noční seder, známý jako mišmar, který může trvat až do jedné hodiny ranní a v některých ješivot pak až do východu slunce. Během [[pátek|pátků]] je obvykle nejméně jeden ranní seder a odpoledne jsou pak volná. V sobotu je pak [[šabat]]. [36] => [37] => == Studium == [38] => [39] => === Ši'ur a chevruta === [40] => Studium probíhá buď se studijním partnerem, čemuž se říká ''chevruta'' ([[aramejština|aramejsky]]: přátelství) a následně prostřednictvím přednášek (''ši'urim''). Studium s partnerem probíhá tak, že vždy u jednoho stolu spolu sedí dva lidé proti sobě a studují vybranou talmudickou nebo biblickou pasáž. Následně spolu diskutují a vzájemně si oponují své názory, a tím se snaží dojít k nějakému vysvětlení.Brněnský deník. ''Rabín: Zdědil jsem strach z komunistů.'' [Cit.2008-03-12]. [http://brnensky.denik.cz/rozhovor/rozhovor_rabin_brno_20070810.html Dostupné online]. Své poznatky a postřehy si mohou během studia vyměňovat s ostatními studenty nebo se svým učitelem – rabínem – který jim je vždy k dispozici. Po většinou několikahodinovém studiu v chevrutě často následuje ''ši'ur'', kde se setkává celý [[cheder]] („třída“) a společně studovanou pasáž probírají, nyní již pod vedením rabína, který jednotlivé studenty vyvolává. [41] => [42] => === Talmud === [43] => {{Viz též|Talmud}} [44] => Při studiu v ješivě se klade hlavní důraz na studium [[Talmud]]u, jeho komentářů a jejich následné analýzy. [45] => [46] => === Židovské náboženské právo === [47] => {{Viz též|Halacha}} [48] => Pozornost je věnována také studiu halachy. Nejběžněji studovaným textem je [[Šulchan aruch]] rabiho [[Josef Karo|Josefa Kara]] a komentáře k němu, jako např. [[Mišna brura]], sepsaná rabim [[Chafec Chajim|Jisra'elem Meirem Kaganem]]. [49] => [50] => === Etika === [51] => Nejznámější studijní text k výuce etiky, který se v ješivot používá, je ''Cesta přímých'' (''Mesilat ješarim'') od rabiho [[Moše Chaim Luzzato|Mošeho Chajima Luzzata]].{{Citace elektronické monografie [52] => | vydavatel = [[Eretz.cz|Eretz]] [53] => | titul = 26. Ijar [54] => | url = http://archiv.eretz.cz/?p=8682 [55] => | datum vydání = 2007-05-14 [56] => | datum přístupu = 2011-8-28 [57] => }} Mezi další často studovaná díla patří: [58] => * ''Orchot cadikim'' (Cesty (způsoby) spravedlivých) [59] => * ''Chovot ha-levavot'' (O povinnostech srdce) – autor Bachja ben Josef ibn Pakuda [60] => * ''Ma'alot ha-midot'' [61] => * ''Michtav me-Elijahu'' (Dopis od Elijáše) – sbírka etických esejů od rabi [[Elijahu Dessler]]a. [62] => [63] => Na řadě ''ješivot'' se studují díla, která mají vztah k ideologii hnutí, které je provozuje. Na [[chasidismus|chasidských]] ješivách se tak studují texty především chasidských autorů nebo autorů příslušejících k určité chasidské dynastii, na nábožensko-[[sionismus|sionistických]] ''ješivot'' texty [[Abraham Isaac Kook|Abrahama Isaaca Kooka]] apod. [64] => [65] => === Bible === [66] => Studium [[Bible]] je součástí studijního programu řady ''ješivot''. Je zaměřeno především na tradiční komentáře, jako [[Raši]], [[Nachmanides|Ramban]] nebo [[Abraham ibn Ezra|Ibn Ezry]], nikoli samotný biblický text, jehož znalost se u studentů předpokládá. Některé ješivot používají i moderní komentáře a postupy při studiu biblických textů. [67] => [68] => == Ješivy v Čechách a na Moravě == [69] => ''Ješivot'' se nacházely i v českých a moravských zemích. Mezi nejznámější patřily ješivot v [[Praha|Praze]] ([[Academia Judaeorum|''Academia Judaeorum'']]), [[Kolín]]ě (Kallirova), [[Tachov]]ě, [[Kroměříž]]i (v [[Židovská radnice v Kroměříži|židovské radnici]]), [[Prostějov]]ě, [[Holešov]]ě ([[Šachova synagoga|Šachova]]), [[Boskovice|Boskovicích]] (Kolinova), [[Mikulov]]ě (Benetova), [[Uherský Brod|Uherském Brodě]] a [[Lipník nad Bečvou|Lipníku nad Bečvou]]. Většina z nich však zanikla během [[19. století]]. Poslední ješiva v [[Golčův Jeníkov|Golčově Jeníkově]] byla zrušena roku [[1881]]. V Praze v letech 1905-1942 existovala židovská náboženská [[škola Talmud-Tora]]. [70] => [71] => V současnosti působí v Česku ješiva ''[[Maharal Institute]]'', založená v roce 2009 u příležitosti 400. výročí [[Jehuda ben Becalel|Maharalova]] úmrtí,{{Citace elektronického periodika |titul=Chabad Centrum Praha: Maharalův institut |url=http://www.chabadprague.cz/templates/articlecco_cdo/aid/1090805/jewish/Maharalv-Institut.htm |datum přístupu=2012-01-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120409200444/http://www.chabadprague.cz/templates/articlecco_cdo/aid/1090805/jewish/Maharalv-Institut.htm |datum archivace=2012-04-09 |nedostupné=ano }} a [[Sefardští Židé|sefardská]] ješiva ''[[Shuva Israel Prague]]'' otevřená v prosinci 2011 pod vedením rabína [[Jošijahu Josef Pinto|J. J. Pinta]].{{Citace elektronické monografie|url = http://zidovskelisty.blog.cz/1112/v-praze-se-otevira-sefardska-jesiva|titul = V Praze se otevírá sefardská ješiva|datum vydání = 2011-12-21|datum přístupu = 2012-1-2|url archivu = https://web.archive.org/web/20150501112457/http://zidovskelisty.blog.cz/1112/v-praze-se-otevira-sefardska-jesiva|datum archivace = 2015-05-01|nedostupné = ano}} [72] => [73] => == Ješivy ve světě == [74] => Největší ješiva světa, [[Lublinští Židé|Ješiva Chachmej Lublin]], fungovala v letech [[1930]]–[[1939]] v polském [[Lublin]]u. V současnosti jsou v provozu ješivy především v [[Izrael]]i a [[Spojené státy americké|USA]]. [75] => [76] => === Ješivy na Slovensku === [77] => Nejstarší ješiva na Slovensku byla bratislavská ješiva. Další významné ješivy byly v [[Galanta|Galantě]], [[Trnava|Trnavě]], [[Vrbov]]ě, [[Huncovce|Huncovcích]], [[Šurany|Šuranech]], [[Dunajská Streda|Dunajské Stredě]] a [[Košice|Košicích]], menší v [[Nitra|Nitře]], [[Sereď|Seredi]], [[Komárno|Komárně]], [[Liptovský Mikuláš|Liptovském Mikuláši]], [[Vranov nad Topľou|Vranově nad Topľou]] a v [[Humenné]]m. [78] => [79] => == Odkazy == [80] => [81] => === Reference === [82] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Yeshiva|revize=197023677|jazyk2=sk|článek2=Ješiva|revize2=7039799}} [83] => [84] => [85] => === Související články === [86] => * [[Bejt midraš]] [87] => * [[Talmud]] [88] => * [[Rabínský seminář]] [89] => [90] => === Bibliografie === [91] => * {{Citace monografie [92] => | příjmení = Newman [93] => | jméno = Ja'akov [94] => | příjmení2 = Sivan [95] => | jméno2 = Gavri'el [96] => | rok = 1992 [97] => | titul = Judaismus od A do Z [98] => | vydavatel = Sefer [99] => | místo = Praha [100] => | isbn = 80-900895-3-4 [101] => | počet stran = 285 [102] => }} [103] => [104] => === Externí odkazy === [105] => * {{Commonscat}} [106] => * {{Cs}} [http://www.mogen.org/ Virtuální ješiva Mogen Ovaus] [107] => * {{Cs}} [https://web.archive.org/web/20080313222434/http://www.jewishmuseum.cz/cz/czvice7.htm Židovské muzeum v Praze: Židovské školství] [108] => * {{Cs}} [http://www.golcuv-jenikov.cz/index.php?nid=555&lid=CZ&oid=35391 Golčův Jeníkov: Židovská obec, Ješiva Arona Kornfelda] [109] => [110] => {{Židovský život}} [111] => {{Autoritní data}} [112] => [113] => {{Portály|Hebraistika}} [114] => [115] => [[Kategorie:Instituce židovských obcí]] [116] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [] => )
good wiki

Ješiva

Ješiva Chachmej Lublin, největší ješiva světa v polském Lublinu Ješiva (hebrejsky: ישיבה, aramejsky: מתיבתא metivta; doslova „zasedání“ nebo „sezení“; pl. ješivot) je židovská škola vyššího vzdělání, určená zejména pro studování Talmudu a židovského náboženského práva - halachy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Talmud','aramejština','Babylonie','rabín','Jeruzalémský talmud','Lipník nad Bečvou','Lublinští Židé','Elul','šabat','Jehuda ben Becalel','Kroměříž','Tamuz'

Aramejština

Babylonie

Elul

Kroměříž

Rabín

Šabat

Talmud

Tamuz