Array ( [0] => 15486221 [id] => 15486221 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jed [uri] => Jed [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Jed je lidový název pro jedovatého hada, pavouka nebo jiného živočicha. Tento článek na české Wikipedii poskytuje informace o různých druzích jedovatých živočichů, včetně hadů, pavouků, štírů, medúz a dalších. Detailně je popsáno, jak se jedovatost u těchto živočichů projevuje, jaké jsou nejčastější příznaky jedovatého kousnutí nebo bodnutí a jaké jsou možnosti léčby. Další informace zahrnují rozšíření těchto jedovatých organismů, jejich ekologii a chování. Článek obsahuje také informace o venkovních nebezpečích v přírodě a jak se před jedovatými živočichy chránit. [oai] => Jed je lidový název pro jedovatého hada, pavouka nebo jiného živočicha. Tento článek na české Wikipedii poskytuje informace o různých druzích jedovatých živočichů, včetně hadů, pavouků, štírů, medúz a dalších. Detailně je popsáno, jak se jedovatost u těchto živočichů projevuje, jaké jsou nejčastější příznaky jedovatého kousnutí nebo bodnutí a jaké jsou možnosti léčby. Další informace zahrnují rozšíření těchto jedovatých organismů, jejich ekologii a chování. Článek obsahuje také informace o venkovních nebezpečích v přírodě a jak se před jedovatými živočichy chránit. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Skull and Crossbones.svg|vpravo|náhled|Lebka se zkříženými hnáty je tradiční [[symbol]] jedovaté látky. Používá se jako nálepka na [[obal]]y.]] [1] => [2] => V [[biologie|biologii]] se jako '''jed''' označuje [[chemická látka|látka]], která může způsobit poruchy funkce [[organismus|organismů]],''[https://web.archive.org/web/20090628224336/http://www.mercksource.com/pp/us/cns/cns_hl_dorlands_split.jsp?pg=%2Fppdocs%2Fus%2Fcommon%2Fdorlands%2Fdorland%2Fsix%2F000084583.htm poison]'' v [[Dorland's Medical Dictionary]] obvykle [[chemická reakce|chemickou reakcí]] nebo jinou [[aktivita (chemie)|aktivitou]] na [[molekula|molekulární]] úrovni, dostane-li se tato látka do organismu v dostatečném množství. [3] => [4] => V oblasti [[právo|práva]] (a při označování nebezpečných chemikálií) se jako „jedy“ označují vysoce [[toxicita|toxické]] nebo toxické látky; méně toxické látky se označují jako „zdraví škodlivé“, „dráždivé“ nebo jsou bez označení. ''Podrobnější informace najdete v části [[Jed#Jedy z pohledu práva|Jedy z pohledu práva]].'' [5] => [6] => V [[lékařství|medicíně]] (zejména [[veterinární lékařství|veterinární]]) a v [[zoologie|zoologii]] se jedy (obecně) často rozlišují od [[toxin]]ů a (ještě specifičtěji) [[hmyz]]ích/[[Hadi|hadích]] ad. jedů. Toxiny jsou jedy produkované určitou biologickou funkcí v přírodě. Hmyzí a další podobné jedy jsou toxiny vstřikované [[žihadlo|žihadlem]], jedovými zuby apod. do živého organismu, kdežto ostatní jedy jsou zde obecně definovány jako látky, které jsou pohlcovány [[kůže|kůží]] nebo [[sliznice|sliznicí]]. [7] => [8] => == Terminologie == [9] => Některé jedy jsou označovány také jako toxiny, obvykle jde o látky produkované v přírodě, například [[bakterie|bakteriální]] [[bílkovina|bílkoviny]], které způsobují [[tetanus]] nebo [[botulismus]]. Rozlišování mezi těmito dvěma termíny není však pozorováno vždy, a to ani mezi [[věda|vědci]]. [10] => [11] => Pojmy „toxický“ a „jedovatý“ jsou [[synonymum|synonyma]]. [12] => [13] => V [[chemie|chemii]] a [[fyzika|fyzice]] se jako „jed“ označuje látka, která blokuje nebo inhibuje reakci, kupříkladu svou vazbou na [[katalyzátor]] – viz např. [[neutronová otrava|neutronovou otravu]]. [14] => [15] => [[Paracelsus]] napsal: ''„Všechno je jed, ve všem je jed. Záleží pouze na dávce.“'' Pojem „jed“ se často kolokviálně používá k označení jakékoli škodlivé látky, zvláště [[žíravina|žíravin]], [[karcinogen]]ů, [[mutagen]]ů, [[teratogen]]ů a škodlivých [[polutant]]ů, a ke zveličování nebezpečnosti chemikálií. Právní definice „jedu“ je však přísnější. Otrava z lékařského pohledu může být způsobena i látkami, které z právního pohledu nepatří mezi jedy. [16] => [17] => == Dějiny == [18] => {{Podrobně|Dějiny jedů}} [19] => První jedy se objevily kolem roku 4500 př. n. l. a objevují se dodnes. Nejčastěji jako [[zbraně]] a někdy i jako [[lék]]y. Jedy byly objeveny ve [[starověk]]u, byly používány primitivními kmeny a civilizacemi na lov k urychlení [[smrt]]i kořisti nebo nepřátel. Jejich využití se stávalo stále dokonalejší a mnoho z těchto starověkých národů začalo kovat na jedy speciální zbraně a příslušenství. Později v historii, zvláště v době Římské říše, patřily jedy k běžnějším zbraním pro [[atentát]]. Již v roce 331 př. n. l. se staly běžným jevem otrávená jídla nebo nápoje. Používání jedů bylo pozorováno v každé společenské třídě, dokonce i šlechta je často používala k odstranění různých oponentů. [20] => [21] => V průběhu staletí se zdokonalilo zjišťování jedů a přebíjení jejich účinků protijedy, ale vznikaly stále nové a nové. V současnosti{{kdy}} je použití jedu za účelem [[vražda|vraždy]] stále nižší, zvýšilo se však riziko náhodné otravy, jedy se vyskytují například v [[pesticidy|pesticidech]], [[Dezinfekce|dezinfekčních]] prostředcích, roztocích na čištění, ale stále se používá k lovu v odlehlých a rozvojových zemí. Jedovatí jsou i někteří živočichové, jako [[odranec pravý]], většina [[štíři|štírů]] a v Jižní Americe existuje [[žáby|žába]] z čeledi kuňkovitých s tak prudkým jedem, že si do něj některé domorodé kmeny namáčejí hroty šípů a používají na lov. [22] => [23] => == Nejznámější jedy == [24] => Častými jedy jsou rozpustné sloučeniny [[těžké kovy|těžkých kovů]] ([[olovo]], [[chrom]], [[kadmium]], [[antimon]], [[baryum]], [[thallium]] atd.), dále jedy vznikající jako produkt metabolismu [[bakterie|bakterií]] ([[botulotoxin]]) a plísní [[aflatoxin]] či vytvářené zvířaty a rostlinami pro ochranu či k lovu (jed kobry indické, [[kurare]], [[amanitin]]y) nebo některé radioaktivní prvky ([[polonium]]). [25] => [26] => Mezi nejznámější jedy patří:{{Doplňte zdroj}} [27] => * [[kyanidy]] [28] => ** [[kyanid draselný]] (cyankáli) [29] => ** [[kyanovodík]] [30] => * [[arsen]] a jeho sloučeniny [31] => ** [[oxid arsenitý]] neboli arsenik [32] => * [[rtuť]] a její sloučeniny [33] => * [[olovo]] a jeho sloučeniny [34] => * [[kadmium]] a jeho sloučeniny [35] => * [[beryllium]] a jeho sloučeniny [36] => * [[baryum]] a jeho sloučeniny [37] => * [[oxid uhelnatý]] [38] => * [[methanol]] [39] => * [[dioxiny]] (některé z nich patří k nejsilnějším známým jedům) [40] => * [[strychnin]] [41] => * [[thallium]] [42] => * [[kurare]] [43] => * [[amanitin]]y [44] => * [[muskarin]] [45] => * [[nikotin]] [46] => * [[plutonium]] [47] => * [[uran (prvek)|uran]] a jeho sloučeniny [48] => * [[polonium]] (netradiční jed použitý v roce [[2006]] k otravě [[Alexandr Litviněnko|Alexandra Litviněnka]], nejjedovatější prvek) [49] => * [[botulotoxin]] (nazývaný klobásový jed, nejsilnější známý přírodní jed, ideálně rozdávkovaný 1 kg by stačil k vyhubení celého lidstva [50] => {{Cite journal [51] => | last = Arnon [52] => | first = Stephen S. [53] => | coauthors = Schechter R, Inglesby TV, Henderson DA, Bartlett JG, Ascher MS, Eitzen E, Fine AD, Hauer J, Layton M, Lillibridge S, Osterholm MT, O'Toole T, Parker G, Perl TM, Russell PK, Swerdlow DL, Tonat K; Working Group on Civilian Biodefense. [54] => | date = 21 February 2001 [55] => | title = Botulinum Toxin as a Biological Weapon: Medical and Public Health Management [56] => | journal = [[Journal of the American Medical Association]] [57] => | volume = 285 [58] => | issue = 8 [59] => | pages = 1059–1070 [60] => | doi = 10.1001/jama.285.8.1059 [61] => | pmid = 11209178 [62] => | url =/cgi/reprint/285/8/1059.pdf [63] => | format = PDF, 0.5 MB [64] => }}) [65] => * [[ricin]] [66] => [67] => == Způsob vniknutí jedu do organismu == [68] => K [[otrava|otravě]] může dojít požitím jedu, ale i kontaktem s kůží, jeho vdechnutím nebo přímým vniknutím do [[krev|krve]] [69] => [70] => Rostlina [[jedovatec kořenující]] je nebezpečná už jen dotykem, to znamená, že jedovaté látky, které tato rostlina produkuje, proniknou do kůže a způsobí otravu. [71] => [72] => Některé jedy jsou velmi důmyslné a dokážou zvýšit citlivost kůže na sluneční světlo, které potom může způsobit vážné popáleniny. [73] => [74] => [[Těžké kovy]] jsou obecně daleko více jedovaté, když se použijí ve formě rozpustných solí než v základní formě, například kovová rtuť prochází lidským trávicím ústrojím bez reakce a běžně se používá v plombách, avšak soli [[rtuť|rtuti]] a inhalovaná rtuťová [[pára]] jsou velmi jedovaté. [75] => [76] => == Rychlost účinku == [77] => Rychlost účinku jedu záleží na jeho složení, množství, ale i na fyziologii oběti. Některé jedy vyvolávají symptomy takřka okamžitě a jiné se projeví později. Účinek smrtelně jedovatých [[Muchomůrka|muchomůrek]] se může projevit až za 24 hodin. Symptomy oranžovočerveného [[Pavučinec|pavučince]] (''Cortinarius'') se mohou projevit až za dva týdny, což ztěžuje možnost okamžitého odhalení zdroje a druhu jedu. Tato houba obsahuje [[orellanin]], který poškozuje [[Ledvina|ledviny]]. [78] => [79] => Podle skupenství se nejrychleji projevují účinky plynů ([[arsan]], [[kyanovodík]], [[sulfan]] a [[oxid uhelnatý]]). Naopak nejpomaleji zpravidla účinkují jedy v pevném skupenství ([[ricin]]). Dalším důležitým faktorem je způsob vniknutí jedu do těla oběti. [80] => [81] => == Jedy dle účinku == [82] => Některé jedy ovlivňují nervový systém a vyvolávají slabost až ochrnutí, jiné zasahují oběhový systém a srdce, jiné napadající ledviny, další naruší vlastnosti krve nebo zapříčiní vážné poškození kůže. [83] => [84] => Jedovaté látky se rozdělují na mitotické jedy (jedy ovlivňující buněčné dělení), krevní jedy (ovlivňující krev) a nervové jedy (jedy ovlivňující nervové impulsy). [85] => [86] => Neurotoxiny působící na nervovou soustavu se projevují nejrůznějšími způsoby, blokují např. svalovou činnost. V takovém případě se otrávený živočich dusí, protože mu nefungují dýchací svaly, nebo jed působí na srdeční sval, což může vést až k zástavě srdce apod. Jedy působící na krev mohou způsobovat např. nadměrné srážení krve, nebo naopak srážení krve zabraňují. [87] => [88] => Otravu může způsoby také [[alkoholy|alkohol]] ([[Ethanol|etylalkohol]], [[Methanol|metylalkohol]]) v takovém případě se jedná o [[otrava alkoholem|otravu alkoholem]]. Vzniká působením [[kvasinky|kvasinek]], respektive kvašením z [[cukr]]u. [[Smrtelná dávka]] etylalkoholu se u dospělého člověka pohybuje mezi 250 – 750 g, což odpovídá přibližně asi 600 – 1800 ml 40% alkoholu, pakliže se toto množství vypije během kratší doby než 30 minut. Toto množství odpovídá hladině alkoholu v [[organizmus|organismu]] v rozmezí 3,5 – 5 [[promile]]. [89] => [90] => Některé jedy dráždí ([[atropin]]), jiné naopak uklidňují ([[morfium]] – mj. z máku). Zvířata ohrožují některé jedy pro člověka neškodné a naopak, protože jiné organizmy mohou reagovat na různé chemické látky (sloučeniny) rozličně. Např. jed [[kantharidin]] nacházející se v [[Puchýřník lékařský|puchýřníku lékařském]] je pro mnohé hmyzožravé živočichy neškodný. Někteří pak dokonce tento jed kumulují ve svém organismu. Jejich maso je pak jedovaté pro ostatní zvířata a člověka. [91] => [92] => == Přírodní zdroje jedu == [93] => ''Další informace o přírodních jedech najdete v článku [[Toxin]].'' [94] => [95] => === Jedovaté rostliny === [96] => Jedovatá může být téměř kterákoli část rostliny ([[list]], [[stonek]], [[kořen]], [[Plod (botanika)|plod]], [[květ]]). Některé rostliny jsou jedovaté i na dotek ([[jedovatec kořenující]], [[škumpa koželužská]]). Mezi jedovaté rostliny patří i [[Bolehlav plamatý|bolehlav]], [[narcis (rostlina)|narcis]] (cibule), [[sněženka]] (cibule) a celá řada dalších rostlin. [97] => [98] => === Jedovaté houby === [99] => [[Muchomůrka zelená]] (''Amanita phalloides'') je pravděpodobně nejčastějším zdrojem otravy ze všech hub v západních zemích.Benjamin DR: Amatoxin syndrome in: Mushrooms: poisons and panaceas — a handbook for naturalists, mycologists and physicians, New York: WH Freeman and Company, 1995, str. 198–214Miroslav Smotlacha, Marie a Josef Erhartovi: Houbařský atlas, Ottovo nakladatelství, Praha 2004, {{ISBN|80-7181-863-1}} : udává ji jako velmi nebezpečnou houbu, která je nejčastější příčinu otrav v ČR i Evropě Jedna plodnice postačí k smrtelné otravě. Některé houby však vyvolají otravu, která nemusí nutně skončit smrtí. K této skupině patří mimo jiné také [[muchomůrka červená]] (''Amanita muscaria''), [[třepenitka svazčitá]] (''Hypholoma fasciculare'') a mnohé další nebezpečné houby. [100] => [101] => === Jedovatí živočichové === [102] => [103] => Mezi živočichy je množství obecně známých i méně známých skupin schopných produkce jedů. [104] => [105] => Jedovatí hadi vstřikují jed prodlouženými zuby. Jed se tvoří v žláze nacházející se na patře. [[Zmije obecná]] (''Vipera berus'') je jediný jedovatý had [[Česko|České republiky]]. Nejsilnější jed z hadů má zřejmě [[taipan]]. Mezi jedovaté hady patří také [[kobra indická]], [[mamba černá]] ''(Dendroaspis polylepis)'' nebo [[bojga hnědá]] a další. Mořských [[Hadi|hadů]] je asi pět set a všichni jsou jedovatí. Jsou známy pouze dva druhy jedovatých ještěrů ([[korovec jedovatý]] a [[korovec mexický]]). Na člověka nezaútočí, nejsou-li vyprovokováni. [[Varan komodský|Varani komodští]] mají ve slinných žlázách jed, který snižuje srážlivost krve. [106] => [107] => Jedovatí pavouci vstřikují jed do oběti svými [[chelicera]]mi. Někteří pavouci dokážou prokousnost i lidskou kůži, ale jen relativně malé množství (asi kolem 30 druhů) dokáže člověku způsobit otravu nebo dokonce smrt. [[Zápřednice jedovatá]] je jeden z mála jedovatých [[Pavouci|pavouků]] v [[Česko|Česku]]. Jeho kousnutí působí velkou bolest, často je spojené s horečkou, pocity úzkosti a chvilkovým ochrnutím okolo místa pokousání. Následky kousnutí však většinou do 24 hodin samy odezní. Nejsilnější jed z pavouků má v České republice pavouk [[vodouch stříbřitý]], je však malý a ke kontaktu s ním dochází zřídka. Mezi nejjedovatější pavouky na světě patří [[sklípkanec jedovatý]] (''Atrax robustus''), žijící v [[Austrálie|Austrálii]]. Nebezpečné mohou být též [[snovačky]] rodu ''[[Latrodectus]]'' či pavouci rodu ''[[Loxosceles]]''. [[Štíři]] mají nebezpečný ostrý zahnutý bodec na konci dlouhého ocasu. Některé druhy štírů mají jedovatější jed než ostatní. Je známo přes 2000 druhů štírů. Z toho má asi 100 silný jed, 25 způsobilo někdy smrt člověka a 5 je velice nebezpečných, zbytek má bodnutí srovnatelné s účinky komára nebo vosy. [108] => [109] => Na jedovatou rybu [[Odranec pravý|odrance]] šlápneme v tropických mořích. Jed také produkují [[medúzy]] nebo někteří [[mořský ježek|mořští ježci]]. Velmi silný jed vzniká na [[kůže|kůži]] jihoamerických žab z čeledi [[Dendrobatidae]], který jedním stříknutím je schopný usmrtit až 1500 lidí.{{Citace monografie| příjmení = Kindersley| jméno = Dorling| odkaz na autora = Dorling Kindersley| titul = 1001 otázka a odpověď [110] => | vydání = 1| vydavatel = TIMY spol. s.r.o.| místo = Bratislava| rok = 1996| strany = 7 a 56| isbn = 80-88799-24-4 [111] => }} Označení šípové žáby si vysloužily [[pralesnička batiková|pralesničky batikové]] (''Dendrobates auratus'') díky látce, kterou produkuje jejich kůže a z níž si domorodí indiáni vyráběli jed na šípy. Druhy které jsou chované v zajetí, však jed nemají prakticky žádný, protože v potravě, kterou přijímají chybějí složky, které jsou nutné pro jeho tvorbu. [112] => [113] => === Jedovaté mikroorganismy === [114] => Mezi [[mikroorganismy]] je mnoho zástupců schopných tvorby jedů ([[exotoxin]]ů nebo [[endotoxin]]ů). Konkrétním příkladem jsou [[sinice]] (produkující [[cyanotoxin]]y) nebo bakterie rodu ''[[Clostridium]]''; právě některé druhy tohoto rodu produkují extrémně silné jedy – například [[botulotoxin]]y bakterií ''[[Clostridium botulinum]]'' nebo [[tetanospasmin]] produkovaný bakteriemi ''[[Clostridium tetani]]'' patří mezi nejprudší jedy vůbec.{{Citace periodika [115] => | příjmení = Arnon [116] => | jméno = Stephen S. [117] => | spoluautoři = Schechter R, Inglesby TV, Henderson DA, Bartlett JG, Ascher MS, Eitzen E, Fine AD, Hauer J, Layton M, Lillibridge S, Osterholm MT, O'Toole T, Parker G, Perl TM, Russell PK, Swerdlow DL, Tonat K; Working Group on Civilian Biodefense. [118] => | datum vydání = 21 February 2001 [119] => | titul = Botulinum Toxin as a Biological Weapon: Medical and Public Health Management [120] => | periodikum = [[Journal of the American Medical Association]] [121] => | ročník = 285 [122] => | číslo = 8 [123] => | strany = 1059–1070 [124] => | doi = 10.1001/jama.285.8.1059 [125] => | pmid = 11209178 [126] => | url = /cgi/reprint/285/8/1059.pdf [127] => | formát = PDF, 0.5 MB [128] => }}[http://www.textbookofbacteriology.net/clostridia.html Pathogenic Clostridia, including Botulism and Tetanus - Todar's Online Textbook of Bacteriology] [129] => [130] => === Jedovaté a nebezpečné plyny === [131] => :fyzikálně nebezpečné plyny (všechny bezbarvé) [132] => * propan, butan jsou těžší vzduchu, samostatně bez zápachu (obchodní produkt je označen látkou se silným zápachem). Kapalné se při úniku do ovzduší velmi rychle odpařuje za tvorby výbušné mlhy, nad vodní hladinou zplyní a vytvářejí výbušnou vrstvu. Styk kapalného plynu s kůží způsobuje omrzliny, při výbuchu a následném požáru popáleniny [133] => * acetylén je lehčí vzduchu, technický páchne po česneku, extrémně hořlavý, výbušný. [134] => * vodík je lehčí vzduchu, extrémně hořlavý, výbušný [135] => : toxické plyny [136] => * chlór je zelenožlutý, štiplavě páchnoucí, těžší vzduchu. Při uvolnění do plynné fáze vytváří jedovaté a leptavé chladné mlhy. Poškozuje oči, sliznice a pokožku, hrozí otoky a zástava dýchání [137] => * amoniak (čpavek) je bezbarvý, dráždivý, štiplavě páchnoucí, ve vodě dobře rozpustný, je lehčí vzduchu, ale s vodní parou (i se vzdušnou vlhkostí) vytváří „mlhu“ těžší vzduchu. [138] => * acetonové páry jsou čiré, bezbarvé, aromaticky páchnoucí a mnohem těžší vzduchu; se vzduchem tvoří výbušné směsi, páry jsou lehce zápalné i horkými povrchy. Ve větších koncentracích působí narkoticky. Rozpouští tuky v kůži a tkáních, dráždí oči a sliznice dýchacích cest [139] => [140] => == Jedy z pohledu práva == [141] => === Česká republika === [142] => Termín „jed“ používá [[trestní zákoník (Česko, 2009)|trestní zákoník]] v rámci vymezení [[skutková podstata|skutkových podstat]] [[trestný čin|trestných činů]] ''Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy'' (§ 283), ''Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu'' (§ 284) a ''Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu'' (§ 286). V § 289, odst. 2 zákoník odkazuje na [[vládní nařízení]], kterým se určuje, které látky se pro účely zákoníku považují za jedy. [143] => [144] => V současné době je účinné nařízení vlády č. 467/2009 Sb., které za jedy považuje látky uvedené v příloze nařízení č. 1, a dále také všechny [[směs]]i obsahující nejméně 7 % dané látky. Ve zmíněné příloze jsou uvedeny například [[kyanidy]], [[strychnin]], [[brom]] nebo [[fluorovodík]]. Chybí v ní naopak některé látky známé jako jedy, například [[oxid uhelnatý]], [[methanol]] nebo mnohé bakteriální a rostlinné jedy. [145] => [146] => Mimo trestní právo se jedy zabývá ''Zákon o chemických látkách a chemických směsích'' (350/2011 Sb.), který mimo jiné implementuje i předpisy [[Evropská unie|Evropské unie]] pro tuto oblast. Termín „jed“ se však nikde v zákoně nepoužívá. V obdobném významu se pracuje s klasifikací nebezpečných látek jako látky zdravotně nepezpečné a nebezpečné pro životní prostředí: akutně toxické, toxické pro reprodukci, toxické pro specifické cílové orgány, [[karcinogen]]ní a [[mutagen]]ní (kromě dalších kategorií, které mohou být s nebezpečnými látkami spjaty). [147] => [148] => [149] => GHS-pictogram-skull.svg|GHS06
toxické látky [150] => GHS-pictogram-silhouette.svg|GHS08
látky nebezpečné pro zdraví [151] => GHS-pictogram-pollu.svg|GHS09
látky nebezpečné pro životní prostředí [152] => [153] => [154] => Zákon vymezuje nakládání s nebezpečnými látkami a s přípravky obsahující tyto látky. Zákon stanovuje řadu dalších podmínek pro nakládání s nebezpečnými látkami, například označování obalů nebo vytváření pravidel pro pracoviště, kde se používají nebezpečné látky. [155] => [156] => == Označování jedů == [157] => Jedy se tradičně označují symbolem lebky. Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] je tento symbol pomalu nahrazován symbolem zvaným „[http://en.wikipedia.org/wiki/Mr._Yuk Mr. Yuk]“, neboť symbol lebky zejména děti intuitivně spojovaly s [[pirát]]y a chybně interpretovaly výstražný význam tohoto symbolu. Mr. Yuk je autorsky chráněn. Symbol lebky se zkříženými hnáty ("Jolly Roger") je [[Volné dílo|volně užitelný]]. Slabší jedy, které se řadí do kategorie [[Dráždivé látky|dráždivé]] se označují vykřičníkem. [158] => [159] => {{Pahýl část}} [160] => [161] => == Odkazy == [162] => [163] => === Reference === [164] => {{Překlad|en|Poison|365833511}} [165] => [166] => [167] => === Související články === [168] => * [[otrava]] [169] => * [[protijed]] [170] => * [[toxicita]] [171] => * [[smrtelná dávka]] [172] => * [[chemická zbraň]] [173] => * [[toxin]] [174] => * [[seznam látek považovaných za jedy (české trestní právo)]] [175] => [176] => === Externí odkazy === [177] => * {{Commonscat|Poisons}} [178] => * {{Wikislovník|heslo=jed}} [179] => * {{Wikicitáty|téma=Jed}} [180] => * {{Otto|Jedy}} [181] => [182] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20051227003247/http://web.mvcr.cz/sbirka/2003/zakon_10.html#castka_120 Zákon o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů] [183] => * {{cs}} [http://www.mpo.cz/cz/prumysl-a-stavebnictvi/ghs/ GHS – nová chemická legislativa] [184] => * {{cs}} [http://www.mpo.cz/cz/prumysl-a-stavebnictvi/reach/ REACH – nová chemická legislativa] [185] => {{Autoritní data}} [186] => [187] => [[Kategorie:Jedy]] [] => )
good wiki

Jed

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'botulotoxin','oxid uhelnatý','polonium','kurare','strychnin','toxin','kyanidy','ricin','Hadi','kadmium','methanol','kyanovodík'

Botulotoxin

Hadi

Kadmium

Kurare

Kurary jsou přírodní jedovaté sloučeniny produkovány některými rostlinami, živočichy nebo mikroorganismy.

Kyanidy

Kyanovodík

Methanol

Polonium

Ricin

Strychnin

Toxin