Array ( [0] => 15481935 [id] => 15481935 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Polonium [uri] => Polonium [3] => alpha po lattice.jpg [img] => alpha po lattice.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Polonium** Polonium je chemický prvek se symbolem Po a atomovým číslem 84. Objevil ho v roce 1898 manželský pár Marie a Pierre Curieovi, kteří byli fascinováni jeho unikátními vlastnostmi. Polonium je vzácný, ale jedinečný prvek, který přispěl k našemu porozumění radioaktivitě a jejím aplikacím v různých oblastech, od medicíny po energetiku. Jedním z pozitivních aspektů polonia je jeho použití v oblasti vědeckého výzkumu. Jeho radioaktivita se využívá v některých typech detektorů a v různých průmyslových aplikacích. Polonium také hrálo zásadní roli v experimentech a objevech, které vedly k dalšímu rozvoji jaderné fyziky. I přes své nebezpečné vlastnosti, jako je vysoká radioaktivita a toxicita, je důležité si uvědomit, že vědecký pokrok nám umožnil vyvinout bezpečné technologie a metodologie pro jeho manipulaci a použití. To ukazuje, jak může být i takový výjimečný prvek bezpečně využit pro dobro společnosti. Polonium nejčastěji existuje v přírodních zdrojích a představuje přirozenou součást naší planety. Jeho studium nám pomáhá rozšiřovat znalosti o radioaktivních prvcích a jejich interakcích s námi a naším životním prostředím. Tento přístup nám umožňuje vybírat ty správné cesty, jak vytěžit maximum z pokroku a inovací, které moderní věda nabízí. Celkově lze říci, že polonium je nejen fascinujícím příkladem přírodního jevu, ale také příležitostí k dalšímu poznání a rozvoji, což nám ukazuje, jak hluboký a rozmanitý je svět kolem nás. Věda a technologie nám dávají nástroje pro lepší porozumění a bezpečné využívání těchto přírodních zdrojů, což nás posouvá tím správným směrem. [oai_cs_optimisticky] => **Polonium** Polonium je chemický prvek se symbolem Po a atomovým číslem 84. Objevil ho v roce 1898 manželský pár Marie a Pierre Curieovi, kteří byli fascinováni jeho unikátními vlastnostmi. Polonium je vzácný, ale jedinečný prvek, který přispěl k našemu porozumění radioaktivitě a jejím aplikacím v různých oblastech, od medicíny po energetiku. Jedním z pozitivních aspektů polonia je jeho použití v oblasti vědeckého výzkumu. Jeho radioaktivita se využívá v některých typech detektorů a v různých průmyslových aplikacích. Polonium také hrálo zásadní roli v experimentech a objevech, které vedly k dalšímu rozvoji jaderné fyziky. I přes své nebezpečné vlastnosti, jako je vysoká radioaktivita a toxicita, je důležité si uvědomit, že vědecký pokrok nám umožnil vyvinout bezpečné technologie a metodologie pro jeho manipulaci a použití. To ukazuje, jak může být i takový výjimečný prvek bezpečně využit pro dobro společnosti. Polonium nejčastěji existuje v přírodních zdrojích a představuje přirozenou součást naší planety. Jeho studium nám pomáhá rozšiřovat znalosti o radioaktivních prvcích a jejich interakcích s námi a naším životním prostředím. Tento přístup nám umožňuje vybírat ty správné cesty, jak vytěžit maximum z pokroku a inovací, které moderní věda nabízí. Celkově lze říci, že polonium je nejen fascinujícím příkladem přírodního jevu, ale také příležitostí k dalšímu poznání a rozvoji, což nám ukazuje, jak hluboký a rozmanitý je svět kolem nás. Věda a technologie nám dávají nástroje pro lepší porozumění a bezpečné využívání těchto přírodních zdrojů, což nás posouvá tím správným směrem. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Po [3] => | protonové číslo = 84 [4] => | název = Polonium [5] => | latinsky = Polonium [6] => | nad = [[Tellur|Te]] [7] => | pod = [[Livermorium|Lv]] [8] => | vlevo = [[Bismut]] [9] => | vpravo = [[Astat]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => [12] => | chemická skupina = Nepřechodné kovy [13] => | číslo CAS = 7440-08-6 [14] => | skupina = [15] => | perioda = 6 [16] => | blok = p [17] => | obrázek = Electron shell 084 Polonium - no label.svg [18] => | popisek = Polonium [19] => [20] => | emisní spektrum = Polonium spectrum visible.png [21] => | relativní atomová hmotnost = (209) [22] => | atomový poloměr = [23] => | elektronová konfigurace = [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p4 [24] => [25] => | skupenství = [26] => | hustota = (alfa) 9,169 g·cm−3;
(beta) 9,398 g·cm−3 [27] => | tvrdost = [28] => | teplota tání = 254 [29] => | teplota varu = 962 [30] => [31] => | skupenské teplo tání = [32] => | skupenské teplo varu = [33] => | molární tepelná kapacita = [34] => [35] => | elektronegativita = 2,0 [36] => | ionizační energie = [37] => [38] => | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}} [39] => }} [40] => '''Polonium''' (chemická značka '''Po''', {{vjazyce|la}} ''Polonium'') je nestabilní [[radioaktivita|radioaktivní]] prudce jedovatý [[chemický prvek|prvek]], nejtěžší ze skupiny [[chalkogeny|chalkogenů]]. Byl objeven roku [[1898]] [[Marie Curie-Skłodowská|Marií Curie-Skłodowskou]]Curie P., Curie M., ''Comptes Rendus'' '''1898''', ''126'', 1101 a Pierrem Curiem. Prvek byl pojmenován na počest Mariiny vlasti – [[Polsko|Polska]]. Chemicky patří mezi [[kovy]]. [41] => [42] => == Výskyt == [43] => Polonium je členem [[uran-radiová rozpadová řada|uran-radiové]], [[neptuniová rozpadová řada|neptuniové]] i [[thoriová rozpadová řada|thoriové rozpadové řady]] a v přírodě se proto vyskytuje v přítomnosti [[uran (prvek)|uranových]] rud. Právě z uranové rudy – [[jáchymov]]ského [[uraninit|smolince]] bylo polonium poprvé získáno jako elementární prvek, přestože se jeho koncentrace pohybuje v množství 0,1 mg na [[kilogram|tunu]]. [44] => [45] => == Výroba == [46] => Uměle se připravuje ozařováním [[bismut]]u 209Bi [[neutron]]y v [[Jaderný reaktor|jaderných reaktorech]]: [47] => [48] => :\mathrm{{ }^{209}Bi + {}_0^1 n \rightarrow { }^{210}Bi \rightarrow { }^{210}Po + \beta^-} [49] => [50] => Roční celosvětová průmyslová produkce polonia se pohybuje v množstvích řádově desítek gramů. V období let 1995–2002 to bylo méně než 100 gramů všech izotopů polonia ročně. [51] => [52] => == Použití == [53] => V praxi je nejvíce užívaným [[izotop]]em polonia [[Polonium-210|210Po]], který je silným [[částice alfa|alfa zářičem]] s [[poločas přeměny|poločasem rozpadu]] 138,4 dne. Celkově je známo několik desítek různých izotopů polonia,{{#tag:ref|Databáze Národního střediska jaderných dat při Brookhaven National Laboratory uváděla ke konci r. 2013 ve své tabulce Chart of Nuclides, revizi NuDat 2.6 celkem 41 známých nestabilních izotopů polonia, od 187Po až po 227Po[http://www.nndc.bnl.gov/nudat2/ Chart of Nuclides], verze NuDat 2.6, National Nuclear Data Center. Datum přístupu 2013-12-18(anglicky)|group="pozn."}} praktický význam však má pouze již zmíněný 210Po a dále 208Po s poločasem rozpadu 2,9 let a 209Po s poločasem 125 let. [54] => [55] => Praktické využití nalézají izotopy polonia jako alfa zářiče v [[radiologie|medicíně]] a při odstraňování [[elektrický náboj|statického náboje]] v [[Textilní průmysl|textilním průmyslu]] a výrobě [[Fotografický film|filmů]]. Používalo [56] => se jako neutronový iniciátor pro první generaci [[Jaderná zbraň|jaderných bomb]]. V roce 1970 zahřívalo během lunárních nocí komponenty vozidla [[Lunochod]] 1. [57] => [58] => == Zdravotní rizika == [59] => Ze zdravotního hlediska je polonium vysoce toxický a nebezpečný prvek a při manipulaci s ním musí být dodržována přísná bezpečnostní opatření. [[Smrtelná dávka|Letální dávka]] (LD50) je 1 μg. [60] => [61] => === Otrava Alexandra Litviněnka === [62] => {{Viz též|Otrava Alexandra Litviněnka}} [63] => Dle oznámení londýnské policie byl poloniem 210Po otráven bývalý tajný agent [[Federální služba bezpečnosti|FSB]] [[Alexandr Litviněnko]], který zemřel v roce [[2006]] v Londýně{{Citace elektronického periodika |titul=V těle exšpióna Litviněnka nalezli radioaktivní polónium |url=http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/v-tele-exspiona-litvinenka-nalezli-radioaktivni-polonium_102168_l1ja0.html |datum přístupu=2006-12-02 [64] => | periodikum = Novinky.cz [65] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [66] => | vydavatel = Borgis [67] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20070110105502/http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/v-tele-exspiona-litvinenka-nalezli-radioaktivni-polonium_102168_l1ja0.html |datum archivace=2007-01-10 |nedostupné=ano }}. [68] => [69] => === Polonium v cigaretách === [70] => Polonium se také nachází v cigaretách, tento poznatek byl již zaznamenán v 50. letech. [80] => [81] => === Polonium v ekosystému === [82] => Primárním zdrojem polonia v přírodě je [[olovo]] 210Pb, které pochází z [[radon]]u 222Rn unikajícího ze země. Ten pochází z rozpadové řady začínající [[Uran (prvek)|uranem]] 238U. Protože Rn je [[Inertní plyny|inertní plyn]], přirozeně difunduje ze země ven. To se děje v různé míře po celé planetě. [83] => [84] => 222Rn se s poločasem 3,8 dne rozpadá na různé krátkodobé radionuklidy (mikrosekundy až 27 minut). Různými rozpady se tak do několika hodin z téměř všech stane 210Pb, které se s poločasem 22,2 let rozpadá zase na několik krátkodobých radionuklidů a končí stabilním olovem 206Pb. Jedna z cest ale prochází přes [[Částice alfa|alfazářič]] 210Po s poločasem 138 dní. To je doba dost krátká, aby 210Po bylo vysoce radioaktivní a zároveň dost dlouhá na to, aby jeho koncentrace v přírodních substancích byla zaznamenatelná. [85] => [86] => Polonium 210Po a olovo 210Pb jsou proto v malé koncentraci přítomny v půdě, vodě i ve vzduchu. Majoritní formou je oxid poloničitý 210PoO2. Ten v přírodní koncentraci díky mizivé rozpustnosti ve vodě a malému dosahu alfa záření ve vodním prostředí nepředstavuje významné riziko při pozření. V uzavřených prostorách s vysokou koncentrací radonu je ale též vysoká koncentrace [[Nanotechnologie|nanočástic]] PoO2 ve vzduchu. Ty se v plicích usazují a zde jsou vzhledem k tenké vrstvě podstatně účinnější. Díky nerozpustnosti tam navíc zůstávají dlouho, takže se významná část stihne rozpadnout. [87] => [88] => Nanočástice radioaktivních oxidů jsou přítomny v malé koncentraci i ve volném vzduchu. Při dešti jsou z něj vymývány, padají spolu s vodou, usazují se na vegetaci (především na jejích [[trichom]]ech - z tohoto pohledu je méně nezdravé kouřit uvnitř pěstovanou marihuanu než pěstovanou venku) a v povrchové vrstvě půdy. [89] => [90] => Do půdy se kromě spadu při dešti usazují i přímo, rozpadem radonu, který jí prochází. V kulturní krajině mohou být dalším zdrojem radioaktivního olova a polonia fosfátová hnojiva. Obsah Po v nich se velmi liší podle místa těžby. Po a Pb z půdy mohou získávat rostliny a mohou z nich vytvářet biologicky dostupnější [[Organokovová chemie|organokovové sloučeniny]]. Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní proces, jsou živé organizmy na přítomnost malého množství 210Po pravděpodobně přiměřeně adaptované. Jakmile ale rostliny spálíme, uvolní se částice radioaktivních oxidů znovu do vzduchu. Nejznámějším důsledkem je, že Po je jedním z významných tabákových karcinogenů. Je ale otázkou, zda nemůže představovat riziko i rostoucí spalování rostlin coby biopaliv. [91] => [92] => == Odkazy == [93] => [94] => === Poznámky === [95] => [96] => [97] => === Reference === [98] => [99] => [100] => === Literatura === [101] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [102] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [103] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [104] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [105] => * U.S. Atomic Energy Commission: Polonium-210 in soils and plants (1970) [106] => [107] => === Související články === [108] => * [[Zdravotní rizika kouření tabáku]] [109] => [110] => === Externí odkazy === [111] => * {{Commonscat}} [112] => * {{Wikislovník|heslo=polonium}} [113] => * {{cs}}[http://technet.idnes.cz/cigarety-obsahuji-radioaktivni-polonium-tabakove-koncerny-to-tajily-128-/veda.aspx?c=A111004_135811_veda_pka Cigarety obsahují radioaktivní polonium. Tabákové koncerny to tajily] [114] => [115] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [116] => [117] => {{Autoritní data}} [118] => {{Portály|Chemie}} [119] => [120] => [[Kategorie:Polonium| ]] [121] => [[Kategorie:Kovy]] [122] => [[Kategorie:Karcinogeny IARC skupiny 1]] [123] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [124] => [[Kategorie:Jedy]] [125] => [[Kategorie:Objeveno 1898]] [] => )
good wiki

Polonium

Polonium (chemická značka Po, Polonium) je nestabilní radioaktivní prudce jedovatý prvek, nejtěžší ze skupiny chalkogenů. Byl objeven roku 1898 Marií Curie-Skłodowskou a Pierrem Curiem.

More about us

About

Objevil ho v roce 1898 manželský pár Marie a Pierre Curieovi, kteří byli fascinováni jeho unikátními vlastnostmi. Polonium je vzácný, ale jedinečný prvek, který přispěl k našemu porozumění radioaktivitě a jejím aplikacím v různých oblastech, od medicíny po energetiku. Jedním z pozitivních aspektů polonia je jeho použití v oblasti vědeckého výzkumu. Jeho radioaktivita se využívá v některých typech detektorů a v různých průmyslových aplikacích. Polonium také hrálo zásadní roli v experimentech a objevech, které vedly k dalšímu rozvoji jaderné fyziky. I přes své nebezpečné vlastnosti, jako je vysoká radioaktivita a toxicita, je důležité si uvědomit, že vědecký pokrok nám umožnil vyvinout bezpečné technologie a metodologie pro jeho manipulaci a použití. To ukazuje, jak může být i takový výjimečný prvek bezpečně využit pro dobro společnosti. Polonium nejčastěji existuje v přírodních zdrojích a představuje přirozenou součást naší planety. Jeho studium nám pomáhá rozšiřovat znalosti o radioaktivních prvcích a jejich interakcích s námi a naším životním prostředím. Tento přístup nám umožňuje vybírat ty správné cesty, jak vytěžit maximum z pokroku a inovací, které moderní věda nabízí. Celkově lze říci, že polonium je nejen fascinujícím příkladem přírodního jevu, ale také příležitostí k dalšímu poznání a rozvoji, což nám ukazuje, jak hluboký a rozmanitý je svět kolem nás. Věda a technologie nám dávají nástroje pro lepší porozumění a bezpečné využívání těchto přírodních zdrojů, což nás posouvá tím správným směrem.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'radioaktivita','uran-radiová rozpadová řada','chalkogeny','1898','Jaderný reaktor','Polsko','kovy','Marie Curie-Skłodowská','radon','Nanotechnologie','Inertní plyny','Organokovová chemie'