Array ( [0] => 15486906 [id] => 15486906 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jekatěrinburg [uri] => Jekatěrinburg [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Jekatěrinburg [2] => | originální jméno = Екатеринбург [3] => | obrázek = EKB Montage 2017.png [4] => | popisek = [5] => | vlajka = Flag_of_Yekaterinburg_(Sverdlovsk_oblast).svg [6] => | znak = Coat of Arms of Yekaterinburg (Sverdlovsk oblast).svg [7] => | časové pásmo = [[UTC+5]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [8] => | nadmořská výška = ~270 [9] => | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]] [10] => | název vyššího celku = [[Uralský federální okruh|Uralský]] [11] => | pojem nižšího celku = [[Oblasti v Rusku|Oblast]] [12] => | název nižšího celku = [[Sverdlovská oblast|Sverdlovská]] [13] => | administrativní dělení = 7 [[rajón]]ů [14] => | mapa = Map of Russia - Sverdlovsk Oblast.svg [15] => | velikost mapy = 250px [16] => | popisek mapy = Sverdlovská oblast na mapě Ruska [17] => | loc-map = {{LocMap |Sverdlovská oblast|label= Jekatěrinburg|position= right|label_size =100|lat_deg= 56|lat_min= 50|lat_sec= 0|lon_deg = 60|lon_min= 35|lon_sec = 0|float= center|caption= |width=220}} [18] => | etnické složení = [[Rusové]] (89,04 %),
[[Tataři]] (3,72 %),
[[Ukrajinci]] (1,03 %),
[[Baškirové]] (0,96 %) [19] => | náboženské složení = [[pravoslaví]], [[islám]], [[judaismus]] [20] => | starosta = Alexandr Vysokinskij [21] => | zakladatel = [[Petr I. Veliký|Petr I.]] [22] => }} [23] => '''Jekatěrinburg''' ({{Vjazyce2|ru|Екатеринбург}}, v letech 1924–1991 '''Sverdlovsk''', {{Vjazyce2|ru|Свердловск}}) je město v [[Rusko|Rusku]], centrum [[Uralský federální okruh|Uralského federálního okruhu]] a [[Sverdlovská oblast|Sverdlovské oblasti]]. Rozkládá se na severovýchodním podhůří [[Ural]]u na březích řeky [[Iseť]]. Jekatěrinburg je čtvrté největší město v Rusku. Bývá nazýván „třetím hlavním městem Ruska“, jelikož se řadí na třetí místo velikostí ekonomiky, kultury, dopravy a turismu.{{Citace elektronické monografie | titul = Рейтинг столичных городов России от Фонда "Институт экономики города" | url = http://www.urbaneconomics.ru/centr-obshchestvennyh-svyazey/news/reyting-stolichnyh-gorodov-rossii-ot-fonda-institut-ekonomiki | vydavatel = Институт экономики города}}{{Citace elektronické monografie | titul = Russian regional capitals as new international actors: the case of Yekaterinburg and Rostov | url = https://journals.openedition.org/belgeo/11686 | datum_vydání = 2007-01-01 | issn = 1377-2368 | doi = 10.4000/belgeo.11686}}{{Citace elektronické monografie | titul = Central Asian Chapter by Eurasian Respiratory and Allergy Consortium | url = http://www.era-cac.org/?p=russian | datum přístupu = 2018-06-01 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180612144626/http://www.era-cac.org/?p=russian | datum archivace = 2018-06-12 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronické monografie | titul = Yekaterinburg - Entertainment | url = http://russia.com/city-highlight/yekaterinburg-entertainment/ | vydavatel = Russia.com}} Je také významným administrativním, průmyslovým, vědeckým a vzdělávacím centrem. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [24] => [25] => Město leží na hranici mezi evropskou a asijskou částí Ruska. Založeno bylo [[Petr I. Veliký|Petrem I. Velikým]] jako jedno z prvních průmyslových center v Rusku. Nese jméno jeho manželky, [[Kateřina I. Ruská|Kateřiny I. Ruské]]. Za svůj rozvoj historicky vděčí jednak místnímu nerostnému bohatství, jednak [[Sibiřský trakt|Sibiřskému traktu]] a později [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]], kteréžto dopravní tepny využily možnosti nejsnáze zde překonat uralské pohoří. [26] => [27] => == Historie == [28] => === Před ruskou kolonizací === [29] => Údolí řeky [[Iseť]] bylo osídleno odpradávna, neboť představovalo snadnou trasu přes Ural dále na Sibiř. Až do příchodu Rusů zde však nikdy nebyla žádná města. [30] => [31] => Nejstarší objevená sídliště na území Jekatěrinburgu spadají do 8.–7. tisíciletí př. n. l. Jedná se především o archeologické naleziště ''Palkinské kamenné stany'' na břehu řeky Iseť. Na místě neolitického sídliště ''Iseťské pravobřeží I'' (6. až 5. tisíciletí př. n. l.) byly objeveny dílny na zpracování kamene: brusné desky, kovadliny, rozpracované i dokončené zbraně. Od 2. tis. př. n. l. zde žili [[Metalurgie|metalurgové]], kteří využívali místní přírodní bohatství a dovedli tavit [[měď]]. Nalezeny tak byly figurky ptáků, zvířat, lidí, hroty střel, předměty denní potřeby. O něco později se místní naučili pracovat i se [[Železo|železem]]. [32] => [33] => === Příchod Rusů a založení města === [34] => [[Soubor:Вид на Городской пруд с Высоцкого.jpg|náhled|Městská nádrž, zbudovaná při založení města]] [35] => Před ruskou kolonizací Uralu bylo území Jekatěrinburgu po staletí ovládáno [[Baškirové|Baškiry]], byť stálé osídlení zde nebylo. V okolí bylo pouze roztroušeno několik [[Turkické národy|turkických]] a [[Ugrofinské národy|ugrofinských]] kmenů. K [[Ruské carství|Ruskému carství]] byly tyto oblasti připojeny v polovině 17. století. Ještě na konci tohoto století zde vzniklo několik ruských osad. Významnější rozvoj však nastal až na počátku 18. století, kdy na území dnešního města vzniklo několik menších železáren, využívajících nerostné bohatství Uralu. [36] => [37] => Car [[Petr I. Veliký|Petr I.]] nebyl ovšem spokojen s výkonem uralských státních železáren. Z iniciativy [[Vasilij Nikitič Tatiščev|Vasilije Nikitiče Tatiščeva]] bylo proto přijato rozhodnutí o zbudování nového velkého závodu, využívajícího sílu řeky Iseť. Výstavba proběhla mezi lety 1721–1723 pod vedením ruského vojenského inženýra německého původu Georga Wilhelma de Hennina, který také navrhl pojmenovat železárnu po carově manželce [[Kateřina I. Ruská|Kateřině I. Ruské]]. Pro potřeby železárny byla na řece vybudována Městská nádrž. Na ochranu před případnými útoky původního obyvatelstva vznikla okolo závodu [[Jekatěrinburgská pevnost|pevnost]]. [38] => [39] => Dne '''18. listopadu 1723''' byly poprvé spuštěny buchary nové ''Jekatěrinburské státní železárny'' a právě tento den je považován za datum založení města. [40] => [41] => === 18. století === [42] => [[Soubor:Проспектъ города Екатеринбурга XVIIIв.jpg|náhled|Jekatěrinburg roku 1734]] [43] => Jekatěrinburg se začal rozvíjet jako moderní průmyslové srdce rozsáhlého hornického kraje, rozkládajícího se na obou stranách uralského hřbetu. Záhy následovaly ''Iseťská státní železárna [[Anna Petrovna|velkokněžny Anny]]'' a ''Hornouktusská státní železárna [[Alžběta Petrovna|velkokněžny Alžběty]]'' (1726). Téhož roku vznikla i ''Jekatěrinburská mincovna'' (v 18. a 19. stol. největší výrobce měděných mincí v Rusku). Jekatěrinburská brusírna zpracovávala od roku 1738 uralské drahé kamení, její výrobky zdobí interiéry předních paláců [[Petrohrad]]u a [[Puškin (město)|Carského Sela]], např. [[Zimní palác]]. V roce 1748 byl nedaleko Jekatěrinburgu otevřen první zlatý důl v Rusku. V polovině 18. století se zde vyráběly prakticky všechny myslitelné průmyslové výrobky. Ve 2. polovině století se začal rozvíjet také potravinářský, kožedělný či mydlářský průmysl. [44] => [45] => Obyvatelstvo nového města bylo zpočátku tvořeno především vysídlenci z centrálního Ruska, z velké části se jednalo o pronásledované [[Starověrci|starověrce]]. Životní podmínky v prvních letech byly natolik tvrdé, že docházelo nejenom k útěkům nevolníků, ale i vojáků vykonávajících dozor. [46] => [47] => Během [[Pugačovovo povstání|Pugačovova povstání]] (1773–1775) se stal Jekatěrinburg důležitou protipovstaleckou baštou. Místní [[Posádka|vojenská posádka]] provedla nejedno úspěšné tažení proti [[Jemeljan Pugačov|Pugačovovým]] přívržencům a úspěšně zabránila pokusu o obležení samotného města. [[Jekatěrinburgská pevnost]] byla v této době modernizována a rozšířena. [48] => [49] => Administrativní reforma [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]] zrušila [[Sibiřská gubernie|Sibiřskou gubernii]], a Jekatěrinburg tak byl roku 1781 přičleněn k Permskému místodržitelství (od roku 1796 [[Permská gubernie]]), ačkoliv byl velmi dlouho lidnatější, průmyslově i obchodně významnější než Perm. Zároveň mu byl také udělen status města. Velmi důležitým impulzem pro rozvoj bylo přivedení [[Sibiřský trakt|Sibiřského traktu]] do města (1783). Jekatěrinburg se tímto stal důležitým dopravním uzlem a tržištěm. [50] => [51] => === 19. století === [52] => [[Soubor:Вид на Екатеринбург начала XXв.jpg|náhled|Počátek 20. století]] [53] => Počátek 19. století se ve městě nesl v duchu zlaté horečky. Jen roku 1824 pracovalo v tzv. Jekatěrinburském zlatém údolí 85 zlatých dolů a známo bylo dalších 23 ložisek. Velký podíl na těžbě a zpracování zlata na Uralu i na západní Sibiři měli právě jekatěrinburští kupci, kteří ostatně v této době kontrolovali velkou část ruského obchodu s cennými kovy a drahými kameny. Vedle zlata se zde těžily a zpracovávaly také [[smaragd]]y, [[safír]]y, [[akvamarín]]y či [[diamant]]y. Aby bylo zajištěno plynutí výnosů z těžby do státní pokladny, v letech 1807–1867 měl Jekatěrinburg jako jediný v Rusku status ''hornického města'', podléhal tedy přímo tzv. báňskému veliteli, ministru financí a carovi. V praxi to znamenalo velmi přísný vojenský režim, proti kterému vystupovali především místní kupci. [54] => [55] => Po [[Rolnická reforma 1861 (Rusko)|zrušení nevolnictví]] (1861) a zrušení statusu hornického města se začala více rozvíjet [[doprava]], [[potravinářství]], [[lehký průmysl]] a [[bankovnictví]]. [56] => [57] => Roku 1878 byla přes Ural položena první železnice, která propojila Jekatěrinburg s guberniální Permí. V roce 1888 byla dokončena trať Jekatěrinburg – [[Ťumeň]] a roku 1897 bylo město napojeno na [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřskou magistrálu]]. Železnice přinesla další impuls k rozvoji průmyslu. Roku 1904 žilo v Jekatěrinburgu přes 50 tisíc lidí a jenom v samotném městě bylo v provozu 49 velkých průmyslových podniků a přes 300 malých řemeslných dílen. [58] => [59] => === Revoluce a českoslovenští legionáři === [60] => [[Soubor:Гайда на железнодорожном вокзале Екатеринбурга.jpg|náhled|[[Radola Gajda]] přehlíží nastoupené jednotky [[Československé legie|čsl. legií]] na jekatěrinburském nádraží (červenec 1918)]] [61] => [[Soubor:Kirovskiy rayon, Yekaterinburg, Sverdlovskaya oblast', Russia - panoramio (1).jpg|náhled|[[Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu|Pomník československým legionářům]]]] [62] => Na přelomu 19. a 20. století bylo ve městě velmi silné [[dělnické hnutí]]. [[Ruská revoluce (1905)|Roku 1905]] se zde pod vedením [[Jakov Sverdlov|Jakova Sverdlova]] konala velká brutálně potlačená manifestace. 8. listopadu 1917 převzali [[bolševici]] bez boje moc a v lednu 1918 vyhlásili Jekatěrinburskou gubernii. 30. dubna téhož roku byl do města přivezen car [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] se svou rodinou a několika sloužícími. Umístěni byli v bývalém [[Ipaťjevův dům|domě inženýra Ipaťjeva]]. V červenci 1918 ovšem již k městu postupovaly [[Bělogvardějci|bělogvardějské]] oddíly a také českoslovenští legionáři PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.62 - 84, 86 - 97, 140 - 148, Uralský oblastní sovět proto rozhodl o [[Zavraždění carské rodiny|popravě carské rodiny]] (vykonána v noci z 16. na 17. července 1918). [63] => [64] => Jekatěrinburští komunisté se obávali o ztrátu moci nad městem oprávněně. Již 24. července 1918 stály před Jekatěrinburgem části 2. a 3. pluku a 3. úderná rota [[Československé legie|československých legionářů]] pod velením [[Sergej Vojcechovský|plukovníka Vojcechovského]]. 25. července 1918 v časných ranních hodinách vyrazili Čechoslováci do útoku. Téhož dne po poledni byl Jekatěrinburg dobyt, a legionářům se tak otevřela cesta na Perm. Ta se ovšem zkomplikovala, neboť bolševici podnikali v srpnu 1918 na Jekatěrinburg četné útoky a za městem tak probíhaly prudké boje, které přinesly mnoho obětí (viz [[Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu|pomník československým legionářům]]).{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = [66] => | jméno = [67] => | titul = Bitva o Jekatěrinburg [68] => | url = http://www.legiefilm.cz/bitva-o-jekaterinburg [69] => | vydavatel = [70] => | místo = [71] => | datum vydání = [72] => | datum přístupu = 2017-12-17 [73] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200617234804/http://www.legiefilm.cz/bitva-o-jekaterinburg [74] => | datum archivace = 2020-06-17 [75] => | nedostupné = ano [76] => }} [77] => [78] => Legionáři setrvali ve městě přibližně rok. Během této doby se stal Jekatěrinburg důležitým centrem československých vojsk na Rusi. Vojáci sem nejenom jezdili odpočívat a léčit se do československých nemocnic, ale sídlilo zde i velitelství Sibiřské armády generála [[Radola Gajda|Radoly Gajdy]], československý generální konzulát a pobočka [[Československá národní rada|Československé národní rady]]. V létě 1919 legionáři odešli a 14. července 1919 definitivně obsadili město bolševici.{{Citace elektronického periodika [79] => | titul = Reportáž z ruského hřbitova, kam se letí poklonit Češi [80] => | periodikum = Aktuálně.cz [81] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [82] => | vydavatel = Economia [83] => | odkaz na vydavatele = Economia [84] => | datum = 2013-05-29 [85] => | jazyk = cs [86] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/reportaz-z-ruskeho-hrbitova-kam-se-leti-poklonit-cesi/r~i:article:781032/ [87] => | datum přístupu = 2017-12-17 [88] => }} [89] => [90] => === Sverdlovsk === [91] => Komunisté se rozhodli učinit Jekatěrinburg hlavním městem Uralu. Roku 1920 zde byla na základě Leninova dekretu zřízena [[Uralská federální univerzita|Uralská univerzita]], od roku 1923 se stal centrem ohromné Uralské oblasti (od roku 1934 už jen [[Sverdlovská oblast|Sverdlovské oblasti]]). Jekatěrinburská městská rada přijala roku 1924 rozhodnutí o přejmenování města na '''Sverdlovsk''' podle zemřelého ruského revolucionáře [[Jakov Sverdlov|Jakova Sverdlova]], který ve městě v předrevolučním období působil. V této době se také stal Sverdlovsk nejlidnatějším městem Uralu, kterým zůstal dodnes. Roku 1929 byla zprovozněna [[Tramvajová doprava v Jekatěrinburgu|tramvajová doprava]], [[Trolejbusová doprava v Jekatěrinburgu|trolejbusy]] slouží od roku 1943. [92] => [93] => Ve 30. letech byly realizovány gigantické [[Stalinismus|stalinské]] [[Industrializace|industrializační]] projekty. V tomto období se počet obyvatel prakticky ztrojnásobil a Sverdlovsk tak byl jedním z nejrychleji rostoucích měst v Sovětském svazu. Na konci 30. let zde fungovalo 140 průmyslových podniků, 25 vědecko-výzkumných institucí a 12 vysokých škol. [94] => [95] => [[Soubor:E-burg asv2019-05 img38 City Duma building.jpg|náhled|Budova městské rady]] [96] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sehrál Sverdlovsk významnou roli při zajištění obrany země. Na frontu z něj odešlo přes 100 tisíc obyvatel, z nichž se více než 40 tisíc nevrátilo. Vzhledem k poloze bezpečně hluboko v týlu sem byla evakuována celá řada podniků ze západního Ruska a z Ukrajiny, ale i vysokých škol, galerií, muzeí a divadel (např. [[Lomonosovova univerzita|MGU]], [[Ermitáž]], [[Moskevské umělecké akademické divadlo|MCHAT]]), vědců, spisovatelů a hudebních skladatelů (např. [[Tichon Nikolajevič Chrennikov|T. N. Chrennikov]], [[Aram Chačaturjan|A. I. Chačaturjan]], [[Reinhold Glier|R. M. Glier]] či [[Dmitrij Kabalevskij|D. M. Kabalevskij]]). Uralský závod těžkého strojírenství vyrobil 13,7 tisíc obrněných koreb pro různé bojové stroje, 7,1 tisíc věží těžkého tanku [[KV-1]], přes 5 tisíc samohybných děl (především [[SU-122]] a [[SU-85]]) a 731 tanků [[T-34]]; Uralský závod dopravního strojírenství vyráběl tanky [[T-60]] a komponenty pro samohybná děla, z [[Voroněž]]e evakuovaný Závod kominterny dodal 1711 raketometů [[BM 13-16 Kaťuša|Kaťuša]], Uralský závod turbín vyrobil motory pro čtvrtinu tehdy vyrobených sovětských tanků. Objem průmyslové výroby v Sverdlovsku vyrostl během války až na sedminásobek, prudce také vzrostl počet obyvatel. [97] => [98] => Po válce pokračovala rychlá výstavba průmyslových podniků a s tím související masová bytová výstavba. Poblíž města byl vybudován vojenský komplex, v němž byly vyráběny [[biologická zbraň|biologické zbraně]] na bázi [[antrax]]u. V roce [[1979]] zde došlo k úniku infekčního agens ([[Sverdlovský incident]]), které pak vítr zanesl nad město. Výsledkem bylo úmrtí kolem stovky obyvatel města. [99] => [100] => 1. května 1960 zde došlo k [[Aféra U-2|aféře U-2]], kdy bylo nad Jekatěrinburgem sestřeleno [[Spojené státy americké|americké]] špionážní letadlo [[Lockheed U-2|U-2]]. [101] => [[Soubor:E-burg asv2019-05 img11 City Pond skyline.jpg|náhled|[[Věž Iseť]] (uprostřed) je s 207 metry nejvyšší [[mrakodrap]] v [[Rusko|Rusku]] mimo [[Moskva|Moskvu]] a [[Petrohrad]]]] [102] => Mezi lety 1976–1985 zde působil jako stranický tajemník budoucí ruský prezident [[Boris Jelcin]]. Při pokusu o [[Srpnový puč|převrat v roce 1991]] byl Sverdlovsk jakožto domovské město prezidenta Jelcina vybrán za rezervní hlavní město pro Rusko v případě, že by se Moskva stala příliš nebezpečná pro novou vládu. [103] => [104] => 4. září 1991 odhlasovala městská rada návrat k historickému názvu města Jekatěrinburg. V témže roce bylo zprovozněno [[Metro v Jekatěrinburgu|metro]]. [105] => [106] => === Postsovětské období === [107] => Přechod k tržní ekonomice byl pro Jekatěrinburg velmi bolestivý, reformy zasáhly zejména průmyslové giganty. Město také trpělo velkou kriminalitou, výjimkou nebyly ani přestřelky gangů v ulicích. [108] => [109] => Po roce 2000 se začala hospodářská situace lepšit, rozvíjel se zejména sektor služeb, a město tak ztratilo svůj čistě průmyslový charakter. Roku 2009 se zde konaly summity [[Šanghajská organizace pro spolupráci|ŠOS]] a [[BRICS]]. Město je jedním z pořadatelů [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|mistrovství světa ve fotbale v roce 2018]]. [110] => [111] => == Městské symboly == [112] => {{Upravit část}} [113] => === Znak === [114] => Současný znak Jekatěrinburgu byl schválen místní městskou radou roku 1998 a částečně vychází z nejstaršího znaku, schváleného v roce 1783. [115] => [116] => Jádro je tvořeno [[Štít (heraldika)|heraldickým štítem]], rozděleným vodorovně na dvě poloviny – smaragdově zelenou (historická barva Uralu) a zlatou. Rozdělení na dvě barvy symbolizuje hranici mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]]. Vrchní (zelená) část svým tvarem evokuje pevnost, kterou byl Jekatěrinburg v prvních letech své existence. V tomto zeleném poli jsou zobrazeny rudný důl ([[rumpál]]) a tavicí pec s červeným ohněm, symboly převzaté z nejstaršího znaku z roku 1793, které připomínají význam hornictví a metalurgie v regionu. Modré vlnky ve spodní části představují řeku [[Iseť]]. Štít drží [[Medvěd hnědý|medvěd]], symbolizující evropskou část Ruska, a [[Sobol asijský|sobol]], symbolizující [[Sibiř]]. Zvířata mají vyplazené jazyky a vyceněné zuby, neboť chrání město. Zlatá stuha pod nimi a pod štítem vyjadřuje význam Jekatěrinburgu jako jednoho z důležitých center Ruska. Uprostřed je stuha ozdobena drúzovým krystalem, symbolizujícím nerostné bohatství Uralu. V roce 2008 byl ještě znak doplněn o [[Hradební koruna|hradební korunu]] s pěti zuby. [117] => [118] => === Vlajka === [119] => Vlajka Jekatěrinburgu vychází ze symboliky znaku. Poměr stran je 2:3, podklad je tvořen třemi vodorovnými pruhy žluté (1/4), smaragdově zelené (1/2) a modré barvy (1/4). V zeleném poli jsou zobrazeny objekty z městského znaku, rudný důl a tavicí pec. [120] => [121] => == Geografie a podnebí == [122] => Jekatěrinburg se nachází na východním podhůří středního [[Ural]]u v nadmořské výšce cca 270 m n. m., 1667 km východně od Moskvy. Povrch města přechází od [[Pahorkatina|pahorkatiny]] k [[Rovina (geomorfologie)|rovině]]. Hory zde nejsou vysoké, jedná se o jedno z nejnižších míst Uralu (proto bylo toto místo odedávna důležitou trasou). Zdejší pohoří se formovalo již v období [[Hercynské vrásnění|hercynského vrásnění]] před asi 300 miliony let, sklony kopců jsou proto mírné. Vlivem [[eroze]] vznikla v okolí celá řada [[Žula|žulových]] [[Skalní město|skalních měst]], např. Čertovo hradiště. [123] => [124] => Nejvýznamnějším vodním tokem v Jekatěrinburgu je řeka [[Iseť]], přítok [[Tobol (řeka)|Tobolu]]. Na území města je její tok zpomalen třemi vodními nádržemi: Hornoiseťskou, Městskou, a Dolnoiseťskou. Dále se zde do Isetě vlévají říčky Patrušicha (v místě Dolnoiseťské nádrže) a Rešjotka (poblíž železničního nádraží). Na severním okraji města protéká řeka [[Pyšma (řeka)|Pyšma]], která se vlévá do [[Tura (řeka)|Tury]]. Nacházejí se zde také jezera [[Šartaš]] a Malý Šartaš, Šuvakiš, Zdochňa, Čusovoje a Pesčanoje. K zásobování pitnou vodou slouží především Volčichinská nádrž na řece [[Čusovaja]] na západním okraji města. [125] => [126] => {|class="graytable" style="align:center" [127] => | width="23%"|[[Soubor:Время года (весна).jpg|231px]] [128] => | width="23%"|[[Soubor:Время года (лето).jpg|232px]] [129] => | width="23%"|[[Soubor:Время года (осень).jpg|238px]] [130] => | width="23%"|[[Soubor:Время года (зима).jpg|238px]] [131] => |- [132] => | align="center"|Jaro [133] => | align="center"|Léto [134] => | align="center"|Podzim [135] => | align="center"|Zima [136] => |} [137] => [138] => Jak je pro tuto oblast Ruska za Uralem typické, podnebí začíná být silně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]]. Charakteristické jsou prudké změny počasí a jasně vymezená roční období. Ačkoliv Ural není příliš vysoký, přece zadržuje vzdušné proudy z evropské části Ruska. V důsledku toho nic nebrání tomu, aby na střední Ural proudily masy [[Arktida|arktického]] vzduchu a ochlazeného vzduchu ze [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské roviny]]. Zároveň sem mohou velmi rychle pronikat teplé proudy z [[Kaspická nížina|Kaspické nížiny]] a [[Střední Asie|středoasijských]] [[Poušť|pouští]]. V zimě se tak můžeme v Jekatěrinburgu setkat se silným mrazem i s dešti, v létě nejsou výjimkou teploty přes 35 °C i ranní mrazíky. [139] => [140] => {{Podnebí [141] => | místo = Jekatěrinburg [142] => [143] => | nejvyšší teplota C leden = 5,6 [144] => | nejvyšší teplota C únor = 9,4 [145] => | nejvyšší teplota C březen = 17,3 [146] => | nejvyšší teplota C duben = 28,8 [147] => | nejvyšší teplota C květen = 33,4 [148] => | nejvyšší teplota C červen = 35,6 [149] => | nejvyšší teplota C červenec = 38,8 [150] => | nejvyšší teplota C srpen = 37,2 [151] => | nejvyšší teplota C září = 31,9 [152] => | nejvyšší teplota C říjen = 24,7 [153] => | nejvyšší teplota C listopad = 13,5 [154] => | nejvyšší teplota C prosinec = 5,9 [155] => [156] => | průměrné denní maximum C leden = -9,1 [157] => | průměrné denní maximum C únor = -6,8 [158] => | průměrné denní maximum C březen = 1,0 [159] => | průměrné denní maximum C duben = 9,8 [160] => | průměrné denní maximum C květen = 17,4 [161] => | průměrné denní maximum C červen = 23,0 [162] => | průměrné denní maximum C červenec = 24,4 [163] => | průměrné denní maximum C srpen = 21,1 [164] => | průměrné denní maximum C září = 14,5 [165] => | průměrné denní maximum C říjen = 6,8 [166] => | průměrné denní maximum C listopad = -2,8 [167] => | průměrné denní maximum C prosinec = -7,9 [168] => [169] => | průměrná teplota C leden = -12,6 [170] => | průměrná teplota C únor = -11,1 [171] => | průměrná teplota C březen = -3,8 [172] => | průměrná teplota C duben = 4,3 [173] => | průměrná teplota C květen = 11,3 [174] => | průměrná teplota C červen = 17,1 [175] => | průměrná teplota C červenec = 19,0 [176] => | průměrná teplota C srpen = 15,9 [177] => | průměrná teplota C září = 9,8 [178] => | průměrná teplota C říjen = 3,4 [179] => | průměrná teplota C listopad = -5,8 [180] => | průměrná teplota C prosinec = -11,0 [181] => [182] => | průměrné denní minimum C leden = -15,7 [183] => | průměrné denní minimum C únor = -14,5 [184] => | průměrné denní minimum C březen = -7,6 [185] => | průměrné denní minimum C duben = 0,0 [186] => | průměrné denní minimum C květen = 6,2 [187] => | průměrné denní minimum C červen = 12,1 [188] => | průměrné denní minimum C červenec = 14,4 [189] => | průměrné denní minimum C srpen = 11,9 [190] => | průměrné denní minimum C září = 6,4 [191] => | průměrné denní minimum C říjen = 0,7 [192] => | průměrné denní minimum C listopad = -8,3 [193] => | průměrné denní minimum C prosinec = -13,7 [194] => [195] => | nejnižší teplota C leden = -44,6 [196] => | nejnižší teplota C únor = -42,4 [197] => | nejnižší teplota C březen = -39,2 [198] => | nejnižší teplota C duben = -21,8 [199] => | nejnižší teplota C květen = -13,5 [200] => | nejnižší teplota C červen = -2,3 [201] => | nejnižší teplota C červenec = 1,5 [202] => | nejnižší teplota C srpen = -1,0 [203] => | nejnižší teplota C září = -9,0 [204] => | nejnižší teplota C říjen = -22,7 [205] => | nejnižší teplota C listopad = -39,2 [206] => | nejnižší teplota C prosinec = -46,7 [207] => [208] => | průměrné srážky mm leden = 27 [209] => | průměrné srážky mm únor = 20 [210] => | průměrné srážky mm březen = 21 [211] => | průměrné srážky mm duben = 28 [212] => | průměrné srážky mm květen = 50 [213] => | průměrné srážky mm červen = 75 [214] => | průměrné srážky mm červenec = 90 [215] => | průměrné srážky mm srpen = 73 [216] => | průměrné srážky mm září = 58 [217] => | průměrné srážky mm říjen = 39 [218] => | průměrné srážky mm listopad = 33 [219] => | průměrné srážky mm prosinec = 27 [220] => [221] => | maximální srážky mm leden = 76 [222] => | maximální srážky mm únor = 75 [223] => | maximální srážky mm březen = 60 [224] => | maximální srážky mm duben = 86 [225] => | maximální srážky mm květen = 112 [226] => | maximální srážky mm červen = 168 [227] => | maximální srážky mm červenec = 228 [228] => | maximální srážky mm srpen = 212 [229] => | maximální srážky mm září = 229 [230] => | maximální srážky mm říjen = 99 [231] => | maximální srážky mm listopad = 86 [232] => | maximální srážky mm prosinec = 81 [233] => [234] => | dní s deštěm leden = 0 [235] => | dní s deštěm únor = 0 [236] => | dní s deštěm březen = 1 [237] => | dní s deštěm duben = 7 [238] => | dní s deštěm květen = 16 [239] => | dní s deštěm červen = 20 [240] => | dní s deštěm červenec = 19 [241] => | dní s deštěm srpen = 23 [242] => | dní s deštěm září = 19 [243] => | dní s deštěm říjen = 10 [244] => | dní s deštěm listopad = 1 [245] => | dní s deštěm prosinec = 0 [246] => [247] => | sněžení mm leden = 330 [248] => | sněžení mm únor = 420 [249] => | sněžení mm březen = 130 [250] => | sněžení mm duben = 380 [251] => | sněžení mm květen = 50 [252] => | sněžení mm červen = 0 [253] => | sněžení mm červenec = 0 [254] => | sněžení mm srpen = 0 [255] => | sněžení mm září = 0 [256] => | sněžení mm říjen = 10 [257] => | sněžení mm listopad = 80 [258] => | sněžení mm prosinec = 210 [259] => [260] => | zdroj = http://www.pogodaiklimat.ru/climate/28440.htm 20. prosince 2017 [261] => }} [262] => [263] => == Administrativní členění == [264] => [[Soubor:Ekb all districts.png|náhled|Rajóny Jekatěrinburgu]] [265] => Jekatěrinburg se dělí na 7 [[rajón]]ů (městských částí): [266] => # Věrch-Isetskij [267] => # Železnodorožnyj [268] => # Ordžonikidzevskij [269] => # Kirovskij [270] => # Okťabrskij [271] => # Čkalovskij [272] => # Leninskij [273] => Jekatěrinburg a 18 přilehlých obcí zároveň vytváří samostatnou [[Oblasti v Rusku|oblast]] (město oblastního významu). [274] => [275] => == Obyvatelstvo == [276] => Jekatěrinburg je 4. nejlidnatějším městem v Rusku a největším městem na Urale (2017). Hranici jednoho milionu obyvatel překročil v roce 1967, hranici 1,5 milionu v dubnu 2017. [277] => [278] => Městská populace na počátku 21. století strmě rostla zejména díky [[Lidská migrace|migraci]]. Na ní se roku 2015 podíleli především obyvatelé Sverdlovské oblasti (54,1 %), migranti ze zahraničí (27,7 %) a příchozí z jiných ruských regionů (18,2 %). Téhož roku se zde narodilo 23 168 lidí a zemřelo 16 419, byl tedy zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel. [279] => [280] => Podle [[Ruské sčítání lidu 2010|sčítání lidu roku 2010]] žilo v Jekatěrinburgu více než sto různých národností. Z nich nejpočetnější jsou: [[Rusové]] (89,04 %), [[Tataři]] (3,72 %), [[Ukrajinci]] (1,03 %), [[Baškirové]] (0,96 %), [[Marijci]] (0,52 %), [[Azerové]] (0,51 %), [[Tádžikové]] (0,47 %), [[Arméni]] (0,42 %), [[Židé]] (0,35 %) a [[Uzbeci|Uzbekové]] (0,33 %). K [[Češi|české národnosti]] se přihlásilo 5 lidí.{{Citace elektronického periodika [281] => | titul = Итоги::Свердловскстат [282] => | periodikum = sverdl.gks.ru [283] => | url = http://sverdl.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_ts/sverdl/ru/census_and_researching/census/national_census_2010/score_2010/score_2010_default [284] => | datum přístupu = 2017-12-21 [285] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171210080244/http://sverdl.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_ts/sverdl/ru/census_and_researching/census/national_census_2010/score_2010/score_2010_default [286] => | datum archivace = 2017-12-10 [287] => | nedostupné = ano [288] => }} [289] => [290] => {| class="wikitable" [291] => ! style="background: #EDEFFE;" colspan="11" |Vývoj počtu obyvatel [292] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [293] => |'''1724''' [294] => |'''1781''' [295] => |'''1807''' [296] => |'''1836''' [297] => |'''1861''' [298] => |'''1887''' [299] => |'''1897''' [300] => |'''1917''' [301] => |'''1920''' [302] => |'''1926''' [303] => |'''1931''' [304] => |- align="center" [305] => |4000 [306] => |7969 [307] => |10 023 [308] => |14 973 [309] => |19 832 [310] => |37 399 [311] => |43 239 [312] => |71 590 [313] => |91 400 [314] => |140 000 [315] => |223 300 [316] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [317] => |'''1939''' [318] => |'''1956''' [319] => |'''1959''' [320] => |'''1962''' [321] => |'''1967''' [322] => |'''1973''' [323] => |'''1979''' [324] => |'''1989''' [325] => |'''1991''' [326] => |'''1995''' [327] => |'''2000''' [328] => |- align="center" [329] => |423 000 [330] => |707 000 [331] => |779 000 [332] => |853 000 [333] => |961 000 [334] => |1 099 000 [335] => |1 211 172 [336] => |1 364 621 [337] => |1 375 000 [338] => |1 278 000 [339] => |1 266 300 [340] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [341] => |'''2002''' [342] => |'''2007''' [343] => |'''2010''' [344] => |'''2015''' [345] => |'''2017''' [346] => | [347] => | [348] => | [349] => | [350] => | [351] => | [352] => |- align="center" [353] => |1 293 537 [354] => |1 315 100 [355] => |1 349 772 [356] => |1 428 042 [357] => |1 455 904 [358] => | [359] => | [360] => | [361] => | [362] => | [363] => | [364] => |} [365] => [366] => === Rozšíření HIV === [367] => V roce [[2016]] bylo přes 2000 lidí na 100000 obyvatel (každý 50. obyvatel Jekatěrinburgu) [[HIV]] pozitivních, což je nejvyšší procento v Rusku. https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1949146-silici-epidemie-hiv-v-rusku-pozitivni-je-kazdy-50-obyvatel-jekaterinburgu [368] => [369] => == Pamětihodnosti a turistické zajímavosti == [370] => * '''[[Chrám Všech svatých Na krvi|Chrám Všech svatých na krvi]]''' – vystavěn v letech 2000–2003 na místě [[Ipaťjevův dům|Ipaťjevova domu]], kde byla 17. července 1918 [[Zavraždění carské rodiny|zavražděna carská rodina]]. Hlavní oltář se nachází přímo nad místem, kde k tragické události došlo. Před chrámem stojí pomník carské rodině. [371] => * '''[[Ganina jama]]''' – bývalý železnorudný důl. V červenci 1918 zde byla spálena těla cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] a jeho rodiny a dočasně uložena do jedné z [[Šachta|šachet]]. Dnes na místě stojí klášter svatých Carských strastotěrpců s dřevěnými chrámy v tradičním ruském stylu. [372] => * [[Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu|'''Pomník československým legionářům''']] – místo posledního odpočinku na 400 [[Československé legie|československých legionářů]], kteří město ovládali v letech 1918 až 1919. Původní pomník zničený [[Bolševici|bolševiky]] byl obnoven na náklady České republiky roku 2008. [373] => * '''[[Sídlo Rastorgujevových a Charitonovových]]''' – [[Klasicistní architektura|klasicistní]] obytný a parkový komplex z přelomu 18. a 19. století, rozestavěný kupcem Rastorgujevem a dostavěný kupcem Charitonovem. Roku 2009 se zde konal summit [[Šanghajská organizace pro spolupráci|ŠOS]]. [374] => * '''[[Dům Sevasťanova]]''' – jedna z nejvýraznějších památek Jekatěrinburgu, původně klasicistní dům, přestavěný v letech 1863–1866 ve stylu mísícím [[novobaroko]], [[Novogotika|pseudogotiku]] a [[Maurský sloh|novomaurský sloh]]. Dnes slouží pro reprezentativní účely nejvyšších státních představitelů. [375] => * '''Vajnerova ulice''' – hlavní pěší třída v samém centru města, někdy označovaná za uralský [[Arbat]]. Zachovalo se na ní mnoho předrevolučních kupeckých domů a obchodů, kde se dnes nachází nejrůznější kavárny, restaurace či butiky. [376] => {|class="graytable" align="center" [377] => |+ [378] => | width="29%"|[[Soubor:Вознесенский-Храм-и-Храм-на-Крови-Екатеринбург.jpg|střed|225px]] [379] => | width="5%"| [380] => | width="29%"|[[Soubor:Дом Севастьянова (окружной суд) Екатеринбург.jpg|střed|250px]] [381] => | width="5%"| [382] => | [[Soubor:Eburg-Vainera.JPG|střed|250px]] [383] => |- [384] => | align="center"|[[Chrám Všech svatých na krvi]] [385] => | [386] => | align="center"|[[Dům Sevasťanova]] [387] => | [388] => | align="center"|Vajnerova ulice [389] => |} [390] => [391] => * '''Hráz městské nádrže''' – vznikla na řece Iseť zároveň se založením města roku 1723, aby mohla pohánět tovární stroje. Dnes se v blízkosti hráze nachází některé dochované objekty původní Jekatěrinburské železárny a Jekatěrinburské mincovny, park a muzea. Konají se zde nejrůznější kulturní akce, místní obyvatelé sem často míří na procházky a dávají si zde schůzky. [392] => * '''[[Městečko čekistů]]''' – [[Konstruktivismus|konstruktivistický]] komplex bytových domů, ubytovny a klubu [[Čeka|čekistů]], nejvýznamnější stavba [[Ruská avantgarda|sovětské avantgardy]] ve městě. Dnes se zde nachází kromě bytů také hotel a pobočka Sverdlovského oblastního muzea, v níž je vystavena nejstarší dřevěná socha světa – [[Šigirský idol]]. [393] => * '''[[Bílá věž (Jekatěrinburg)|Bílá věž]]''' – konstruktivistický vodojem z roku 1931, dnes kulturní centrum. [394] => * '''Jekatěrinburg-City''' – obchodní čtvrť ve výstavbě. Moderní budovy na břehu Městské nádrže tvoří výrazný prvek jekatěrinburského panoramatu. [[Věž Iseť|Mrakodrap Věž Iseť]] byl roku 2018 se svými 212,8 m nejvyšší stavbou v Rusku mimo [[Moskva|Moskvu]] a [[Petrohrad]]. [395] => * '''[[Vysockij (mrakodrap)|Mrakodrap Vysockij]]''' – 188,3 m vysoký mrakodrap, nesoucí jméno [[Vladimir Vysockij|Vladimira Vysockého]]. V přízemí se nachází Vysockého muzeum, vystavující nejrůznější předměty spojené s jeho životem, nahoře je přístupná vyhlídková plošina. [396] => * '''Centrum [[Boris Jelcin|Borise Jelcina]]''' – muzeum a společenské, kulturní a vzdělávací centrum. Hlavní částí je muzeum prvního ruského prezidenta a jekatěrinburského rodáka Borise Jelcina, dále konferenční sál, archiv či knihovna. Probíhají zde různé kulturní a vzdělávací akce. Otevřeno bylo roku 2015 za účasti premiéra [[Dmitrij Medveděv|Medvěděva]] a prezidenta [[Vladimir Putin|Putina]]. [397] => * [[Zoo Jekatěrinburg|'''Jekatěrinburská zoologická zahrada''']] – nejstarší zoo v asijské části Ruska, vzhledem ke své poloze v centru velkoměsta ovšem zaujímá plochu pouhých 2,7 ha. Je zde chováno přes 350 živočišných druhů. [398] => * '''Hranice Evropy a Asie u Jekatěrinburgu''' – symbolický monument za městem [399] => {|class="graytable" align="center" [400] => |+ [401] => | width="29%"|[[Soubor:Гостиница Исеть Екатеринбург 31.JPG|střed|270px]] [402] => | width="5%"| [403] => | width="29%"|[[Soubor:U Yeltsin-Tsentra.jpg|střed|250px]] [404] => | width="5%"| [405] => | [[Soubor:Yekaterinburg Border Asia Europe.jpg|střed|250px]] [406] => |- [407] => | align="center"|Hotel Iseť ([[Městečko čekistů]]) [408] => | [409] => | align="center"|Věž Iseť a Jelcinovo centrum [410] => | [411] => | align="center"|Hranice Evropy a Asie u Jekatěrinburgu [412] => |} [413] => [414] => == Náboženství == [415] => Nejvíce věřících se v Jekatěrinburgu hlásí k [[pravoslaví]]. Dále se ve městě nachází 4 [[Mešita|mešity]] (2017), chrám [[Arménská apoštolská církev|arménské apoštolské církve]], [[Katolická církev|katolické církve]], [[Evangelická církev metodistická|metodistické církve]] a [[synagoga]]. [416] => [417] => === Vybrané chrámy === [418] => [[Soubor:Собор Александра Невского 22.JPG|náhled|[[Chrám svatého Alexandra Něvského (Jekatěrinburg)|Chrám svatého Alexandra Něvského]]]] [419] => * [[Katedrála svaté Trojice (Jekatěrinburg)|Katedrála svaté Trojice]] [420] => * [[Katedrála svatého Jana Křititele (Jekatěrinburg)|Katedrála svatého Jana Křititele]] [421] => * [[Chrám svatého Alexandra Něvského (Jekatěrinburg)|Chrám svatého Alexandra Něvského]] [422] => * [[Chrám Všech svatých na krvi]] [423] => * [[Velký Zlatoúst]] [424] => * Chrám Nanebevstoupení Páně [425] => * Chrám Proměnění Páně [426] => * Chrám Narození Páně [427] => * Chrám Božích stavitelů [428] => [429] => == Ekonomika == [430] => Roku 2015 činil [[Hrubý domácí produkt|hrubý produkt]] Jekatěrinburgu asi 330 miliard korun, čímž představoval 3. hospodářsky nejvýkonnější město v Rusku (po Moskvě a Petrohradu). V přepočtu na obyvatele skončil na 18. místě v zemi s 229 tisíci korun/os.{{Citace elektronického periodika [431] => | titul = Рейтинг столичных городов России от Фонда "Институт экономики города" {{!}} Институт экономики города [432] => | periodikum = www.urbaneconomics.ru [433] => | url = http://www.urbaneconomics.ru/centr-obshchestvennyh-svyazey/news/reyting-stolichnyh-gorodov-rossii-ot-fonda-institut-ekonomiki#_ftn1 [434] => | datum přístupu = 2018-01-02 [435] => }} Ačkoliv bylo město tradičně silně orientováno na výrobu, na počátku 21. se úspěšně podařilo ekonomiku více diverzifikovat a rozvinout [[Terciární sektor|sektor služeb]] (finance a bankovnictví, doprava a logistika, obchod, turismus aj.). [436] => [437] => Ze 197 velkých a středních výrobních podniků roku 2015 představovala 20,9 % [[metalurgie]] a zpracování kovů, 13,3 % [[potravinářství]], 9,2 % [[elektrotechnika]], 8,4 % výroba dopravních prostředků, 6,4 % výroba strojů a zařízení a 5,5 % [[chemický průmysl]]. Mezi největší podniky patří ''MRSK Urala'' ([[energetika]]), ''Enel Rossija'' (energetika), ''Stalepromyšlennaja kompanija'' ([[Válcovna|válcovny kovů]]), ''Russkaja mědnaja kompanija'' (výroba a zpracování [[Měď|mědi]]), ''Kalina'' (kosmetika a parfémy), ''NLMK-Sort'' (metalurgie), ''VIZ-Stal'' (metalurgie), ''Gruppa Sinara'' (kolejová vozidla), ''Uralelektrotjažmaš'' ([[transformátor]]y, [[Jaderný reaktor|reaktory]] aj.), ''Uralský závod těžkého strojírenství'' (zařízení pro metalurgii a těžařství), ''Uraltransmaš'' (těžká vojenská technika a tramvaje). [438] => [439] => === Doprava === [440] => {{Viz též|Tramvajová doprava v Jekatěrinburgu|Metro v Jekatěrinburgu}} [441] => Nejvyužívanějším prostředkem městské hromadné dopravy v Jekatěrinburgu je [[Tramvajová doprava v Jekatěrinburgu|tramvaj]]. První linka byla zprovozněna v roce 1929, roku 2016 bylo ve městě 30 linek na 185,5 km tratí. Vozový park v tomto roce čítal 459 jednotek, z toho nejčastěji československé [[Tatra T3|Tatry T3]] a [[Tatra T6B5|T6B5]]. Roku 2020 by měla být otevřena meziměstská [[rychlodrážní tramvaj]] do [[Verchňaja Pyšma|Věrchné Pyšmy]]. [442] => [443] => Od roku 1991 je v provozu také [[Metro v Jekatěrinburgu|jekatěrinburské metro]]. Dlouhé je 12,7 km a v provozu je 9 stanic na jediné lince. Plánuje se rozšíření o druhou linku, výstavbu ovšem dlouhodobě provází problém s financováním. [444] => [445] => Kolejovou dopravu doplňuje 93 autobusových a 19 trolejbusových linek (od r. 1943), soukromé [[Maršrutka|maršrutky]] a vlaky. [446] => [447] => Jekatěrinburg je díky své strategické poloze třetím největším dopravním uzlem Ruska. Potkávají se zde 4 [[Ruské federální dálnice|federální dálnice]]: [[Ural (silnice)|M5 Ural]] vedoucí do [[Moskva|Moskvy]], [[Dálnice R242 (Rusko)|R242]] do [[Perm (město)|Permi]], [[Dálnice R351 (Rusko)|R351]] do [[Ťumeň|Ťumeně]] a [[Dálnice R354 (Rusko)|R354]] do [[Kurgan (město)|Kurganu]]. Z jekatěrinburského železničního uzlu se rozbíhají koleje sedmi směry: do Permi, Ťumeně, [[Kazaň|Kazaně]], [[Nižnij Tagil|Nižného Tagilu]], [[Čeljabinsk]]u, Kurganu a [[Tavda (město)|Tavdy]]. Městem prochází [[Transsibiřská magistrála]]. Nádraží Jekatěrinburg-Sortirovočnyj je největším seřaďovacím nádražím v zemi. [448] => [449] => Zdejší [[letiště Kolcovo]] bylo roku 2016 sedmým nejvytíženějším v Rusku, pravidelné letecké spojení s [[Praha|Prahou]] zajišťují [[České aerolinie]] a místní [[Ural Airlines]]. [450] => [451] => {|class="graytable" align="center" [452] => |+ [453] => | width="29%"| [[Soubor:E-burg asv2019-05 img63 Tram at CPKiO Loop.jpg|střed|250px]] [454] => | width="5%"| [455] => | width="29%"| [[Soubor:Терминалы A и B аэропорта Кольцово.jpg|střed|290px]] [456] => | width="5%"| [457] => | [[Soubor:E-burg asv2019-05 img52 Botanicheskaya metro station.jpg|střed|250px]] [458] => |- [459] => | align="center"|Československá [[Tramvajová doprava v Jekatěrinburgu|tramvaj]] [[Tatra T3]] [460] => | [461] => | align="center"|[[Letiště Kolcovo]] [462] => | [463] => | align="center"|Stanice [[Metro v Jekatěrinburgu|metra]] Botaničeskaja [464] => |} [465] => [466] => == Kultura == [467] => {{col-begin}} [468] => {{Col-break}} [469] => [470] => === Vysoké školy === [471] => * [[Uralská federální univerzita|Uralská federální univerzita prvního prezidenta Ruska B. N. Jelcina]] [472] => * Uralská státní právnická univerzita [473] => * Uralská státní ekonomická univerzita [474] => * Uralská státní lékařská univerzita [475] => * Uralská státní báňská univerzita [476] => * Uralská státní dopravní univerzita [477] => * Uralská státní lesnická univerzita [478] => * Uralská státní zemědělská univerzita [479] => * Uralská státní profesně-pedagogická univerzita [480] => * Uralská státní architektonicko-umělecká akademie [481] => * Uralská státní konservatoř [[Modest Petrovič Musorgskij|M. P. Musorgského]] [482] => * Jekatěrinburská státní vysoká škola divadelní [483] => * Uralská vysoká škola Státní protipožární služby [484] => * Uralská právnická vysoká škola Ministerstva vnitra Ruska [485] => [486] => === Knihovny === [487] => * Sverdlovská oblastní všeobecná vědecká knihovna [[Vissarion Grigorjevič Bělinskij|V. G. Bělinského]] [488] => * Městské sdružení knihoven [489] => {{col-break}} [490] => [491] => === Divadla === [492] => * Jekatěrinburské státní akademické divadlo opery a baletu [493] => * Sverdlovské státní akademické divadlo muzikálu [494] => * Sverdlovské státní akademické divadlo dramatu [495] => * Jekatěrinburské městské divadlo mladého diváka [496] => * Jekatěrinburské městské loutkové divadlo [497] => * Divadlo koleda [498] => * Jekatěrinburský státní cirkus [499] => [500] => === Muzea === [501] => * Jekatěrinburské muzeum výtvarného umění [502] => * Muzeum historie Jekatěrinburgu [503] => * Muzeum historie kamenického a klenotnického umění [504] => * Muzeum fotografie Dům Metenkova [505] => * Jekatěrinburská galerie současného umění [506] => * [[Sverdlovské oblastní vlastivědné muzeum]] [507] => * Muzeum historie, vědy a techniky Sverdlovské železnice [508] => * Uralské geologické muzeum [509] => * Uralské mineralogické muzeum [510] => {{col-end}} [511] => {|class="graytable" align="center" [512] => |+ [513] => | width="29%"| [[Soubor:Yekaterinburg University 005 5085.jpg|střed|250px]] [514] => | width="5%"| [515] => | width="29%"| [[Soubor:Zdanie TU UGMK.jpg|střed|290px]] [516] => | width="5%"| [517] => | [518] => |- [519] => | align="center"|[[Uralská federální univerzita]] B. N. Jelcina [520] => | [521] => | align="center"|Budova Technické univerzity [522] => | [523] => | align="center"|Památník zakladatelům města, Tatiščev a De Genin [524] => |} [525] => [526] => == Sport == [527] => [[Soubor:Estadio Central.jpg|náhled|[[Centrální stadion (Jekatěrinburg)|Centrální stadion]]]] [528] => V Jekatěrinburgu sídlí tyto sportovní týmy: [529] => * [[Avtomobilist Jekatěrinburg]] – [[Kontinentální hokejová liga|KHL]], Uralec Arena [530] => * [[FK Ural]] – [[Ruská Premier Liga]], [[Centrální stadion (Jekatěrinburg)|Centrální stadion]] [531] => * [[UGMK Jekatěrinburg]] – Ruská ženská basketbalová liga a [[Euroliga v basketbale žen]], DIVS Arena [532] => * [[BK Ural Jekatěrinburg]] – 2. Ruská basketbalová liga, DIVS Arena [533] => * [[SKA-Sverdlovsk]] – [[bandy]] liga, DIVS Arena [534] => Roku 2018 byl Jekatěrinburg jedním z hostitelských měst [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|mistrovství světa ve fotbale]], zápasy se odehrávaly v [[Centrální stadion (Jekatěrinburg)|Centrálním stadionu]]. [535] => [536] => == Osobnosti == [537] => * [[Ivan Polzunov]] (1728–1766), [[Rusové|ruský]] mechanik, vynálezce dvoucylindrového [[Parní stroj|parního stroje]] [538] => * [[Pavel Bažov|Pavel Petrovič Bažov]] (1879–1950), spisovatel [539] => * [[Ljudmila Braginová|Ljudmila Ivanovna Braginová]] (* 1943), atletka [540] => * [[Olga Slavnikovová|Olga Alexandrovna Slavnikovová]] (* 1957), spisovatelka a novinářka [541] => * [[Ilja Bjakin]] (* 1963), bývalý ruský [[Lední hokej|hokejový]] obránce [542] => * [[Anton Bakov]] (* 1965), podnikatel, monarchistický politik, cestovatel, spisovatel a lidskoprávní aktivista [543] => * [[Anna Birjukovová]] (* 1967), atletka [544] => * [[Vladimir Malachov (lední hokejista)|Vladimir Malachov]] (* 1968), bývalý ruský hokejový obránce, člen [[Triple Gold Club|Triple Gold Clubu]] [545] => * [[Anna Alexandrovna Matvějevová]] (* 1972), spisovatelka a novinářka [546] => * [[Alexej Jašin]] (* 1973), bývalý profesionální hokejista [547] => * [[Pavel Dacjuk|Pavel Valerjevič Dacjuk]] (* 1978), bývalý hokejista, dvojnásobný držitel [[Stanley Cup|Stanley Cupu]] [548] => * [[Valeria Savinychová]] (* 1991), ruská profesionální [[Tenis|tenistka]] [549] => * [[Julia Lipnická]] (* 1998), bývalá ruská [[Krasobruslení|krasobruslařka]], zlatá medailistka ze [[Zimní olympijské hry 2014|ZOH 2014]] [550] => * [[Kamilla Rachimovová]] (* 2001), tenistka [551] => [552] => == Mezinárodní vztahy == [553] => [[Soubor:Yekaterinburg Border Asia Europe.jpg|náhled|Hranice mezi Evropou a Asií u Jekatěrinburgu]] [554] => [555] => === Partnerská města === [556] => * {{Flagicon|Itálie}} [[Ferentino]], [[Itálie]] [557] => * {{Flagicon|Jižní Korea}} [[Inčchon]], [[Jižní Korea]] [558] => * {{Flagicon|Itálie}} [[Janov (Itálie)|Janov]], [[Itálie]] [559] => * {{Flagicon|Čína}} [[Kanton (Čína)|Kanton]], [[Čína]] [560] => * {{Flagicon|Německo}} [[Wuppertal]], [[Německo]] [561] => * {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[San José (Kalifornie)|San José]], [[Spojené státy americké]] [562] => * {{Flagicon|Bulharsko}} [[Plovdiv]], [[Bulharsko]] [563] => [564] => === Konzuláty === [565] => {{col-begin}} [566] => {{col-break}} [567] => * {{Vlajka a název|Ázerbájdžán}} [568] => * {{Vlajka a název|Bělorusko}} [569] => * {{Vlajka a název|Bulharsko}} [570] => * {{Flagicon|Velká Británie}} [[Spojené království|Velká Británie]] [571] => * {{Vlajka a název|Maďarsko}} [572] => * {{Vlajka a název|Vietnam}} [573] => * {{Vlajka a název|Německo}} [574] => {{col-break}} [575] => * {{Vlajka a název|Kypr}} [576] => * {{Vlajka a název|Kyrgyzstán}} [577] => * {{Vlajka a název|Čína}} [578] => * {{Flagicon|USA}} [[Spojené státy americké]] [579] => * {{Vlajka a název|Tádžikistán}} [580] => * {{Vlajka a název|Ukrajina}} [581] => * {{Vlajka a název|Francie}} [582] => {{col-end}} [583] => [584] => == Odkazy == [585] => === Reference === [586] => {{Překlad|ru|Екатеринбург|89649191|ru|История Екатеринбурга|89608733}} [587] => [588] => [589] => === Související články === [590] => * [[Michajlovský hřbitov v Jekatěrinburgu]] [591] => * [[Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu]] [592] => * [[Sverdlovský incident]] [593] => [594] => === Externí odkazy === [595] => * {{Commonscat}} [596] => * http://www.ekburg.ru/ – oficiální stránky města (rusky, anglicky) [597] => * https://web.archive.org/web/20140101111259/http://e-burg.biz/ – městský informační portál (anglicky) [598] => * http://www.e1.ru/ – Jekatěrinburg on-line (rusky) [599] => * https://web.archive.org/web/20190123223946/http://www.ekaterinburg.tv/ – Jekatěrinburg Travel (anglicky, rusky aj.) [600] => * http://www.mzv.cz/yekaterinburg {{Wayback|url=http://www.mzv.cz/yekaterinburg |date=20170820234844 }} – Generální konzulát České republiky v Jekatěrinburgu [601] => * http://www.1723.ru/ – městský portál Jekatěrinburg/Sverdlovsk [602] => * http://www.ekabu.de [603] => * http://www.bn.ru/sverdlovskaya-oblast/ekaterinburg/ {{Wayback|url=http://www.bn.ru/sverdlovskaya-oblast/ekaterinburg/ |date=20140722205019 }} – portal nieruchomości jekaterynburga [604] => [605] => {{Rusko}} [606] => {{Autoritní data}} [607] => {{Portály|Geografie|Rusko}} [608] => [609] => [[Kategorie:Jekatěrinburg| ]] [610] => [[Kategorie:Města ve Sverdlovské oblasti]] [611] => [[Kategorie:Sídla založená roku 1723]] [612] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Rusku]] [] => )
good wiki

Jekatěrinburg

Jekatěrinburg ( v letech 1924-1991 Sverdlovsk) je město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti. Rozkládá se na severovýchodním podhůří Uralu na březích řeky Iseť.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Iseť','Metro v Jekatěrinburgu','Sverdlovská oblast','Transsibiřská magistrála','Uralská federální univerzita','Baškirové','Rusové','Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu','Tramvajová doprava v Jekatěrinburgu','Spojené státy americké','Petr I. Veliký','rajón'

Baškirové

Iseť

Rajón

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.