Array ( [0] => 15483167 [id] => 15483167 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jeruzalém [uri] => Jeruzalém [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=izraelském městě|redirect=Jerusalem|druhý=části Příbrami|stránka=Jerusalem (Příbram)|}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Jeruzalém [3] => | originální jméno = יְרוּשָׁלַיִם
القُدس [4] => | obrázek = Jerusalem infobox image.JPG [5] => | popisek = '''Hlavní město Izraele''' [6] => | vlajka = Flag of Jerusalem.svg [7] => | článek o vlajce = Jeruzalémská vlajka [8] => | znak = Emblem_of_Jerusalem.svg [9] => | zeměpisná šířka = 31.7833333 [10] => | zeměpisná délka = 35.2166667 [11] => | nadmořská výška = 606–826 [12] => | časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]] +2 [13] => | kontinent = Asie [14] => | stát = Izrael [15] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Izraele|distrikt]] [16] => | název vyššího celku = [[Jeruzalémský distrikt|Jeruzalémský]] [17] => | pojem nižšího celku = [18] => | název nižšího celku = [19] => | administrativní dělení = [20] => | mapa = [21] => | loc-map = {{LocMap| Izrael | label = Jeruzalém | position = left | width = 150 | lat = 31.77 | long = 35.22 | caption = | float = center}} [22] => | velikost mapy = [23] => | rozloha = 125,156 [24] => | počet obyvatel = 901300 [25] => | obyvatelé aktuální k = 2017{{Citace elektronické monografie [26] => | vydavatel = Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2018 [27] => | titul = POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [28] => | url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2018 [29] => | jazyk = anglicky, hebrejsky [30] => | datum přístupu = 2018-10-06 [31] => }} [32] => | hustota zalidnění = 7149,6 (r.2017) [33] => | etnické složení = [34] => | náboženské složení = Židé (65 %), muslimové (32 %),
křesťané (2 %), ostatní (1 %){{citace elektronické monografie |url=http://www.cbs.gov.il/hodaot2006n/11_06_106e.pdf |vydavatel=[[Izraelský centrální statistický úřad]] |titul=Press Release: Jerusalem Day |datum=2006-05-24 |datum přístupu=2007-03-10 |druh nosiče=[[Portable Document Format|PDF]] |jazyk=anglicky, hebrejsky |url archivu= https://web.archive.org/web/20070614014210/http://www.cbs.gov.il/hodaot2006n/11_06_106e.pdf |datum archivace= 2007-06-14 |nedostupné= ano }} [35] => | status = [36] => | starosta = [[Moshe Lion]] [37] => | web = http://www.jerusalem.muni.il [38] => | obecní úřad = [39] => | telefonní předvolba = +972 2 [40] => | psč = 91000-91999 [41] => | označení vozidel = [42] => | typ statistického celku = [43] => | název statistického celku = [44] => }} [45] => '''Jeruzalém''' ({{Vjazyce2|he|יְרוּשָׁלַיִם}}, {{Audio|He-Jerusalem.ogg|''Jerušalajim''}}, {{Vjazyce2|ar|القُدس}}, {{Audio|ArAlquds.ogg|''al-Kuds''}}) je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město [[Izrael]]e,{{Citace elektronické monografie [46] => | příjmení = Erlanger [47] => | jméno = Steven [48] => | vydavatel = [[The New York Times]] [49] => | titul = Jerusalem, Now [50] => | url = http://travel2.nytimes.com/2006/04/16/travel/16jerusalem.html [51] => | datum vydání = 2006-04-16 [52] => | datum přístupu = 2009-11-26 [53] => | jazyk = anglicky [54] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090328000448/http://travel2.nytimes.com/2006/04/16/travel/16jerusalem.html [55] => | datum archivace = 2009-03-28 [56] => | nedostupné = ano [57] => }} kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017). Izrael a Palestina považují Jeruzalém za své hlavní město, podle interního informačního podkladu českého [[Parlamentní institut|Parlamentního institutu]] však většina zemí pokládá za hlavní město Izraele [[Tel Aviv|Tel Aviv]]-[[Jaffa]].{{Citace elektronické monografie [58] => | příjmení = [59] => | jméno = [60] => | odkaz na autora = [61] => | titul = Historický kontext a současný vývoj v Palestině [62] => | url = http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-040.pdf [63] => | datum vydání = únor 2006 [64] => | datum aktualizace = [65] => | datum přístupu = 2016-09-08 [66] => | vydavatel = Parlament České republiky [67] => | jazyk = [68] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110805195240/http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-040.pdf [69] => }}[[Základní zákon: Jeruzalém|Jeruzalémský zákon]] říká, že: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ Jeruzalém je sídlem vlády, prezidenta, vládních úřadů, nejvyššího soudu a parlamentu. OSN neuznává Jeruzalémský zákon a podle interního informačního podkladu [[Parlamentní institut|Parlamentního institutu]] většina zemí pokládá za hlavní město [[Tel Aviv]]-[[Jaffa]]. 6.12.2017 však americký prezident Donald Trump uznal hlavním městem Jeruzalém. [[Palestinská autonomie]] požaduje [[Východní Jeruzalém]] jako hlavní město Palestinského státu. Jeruzalém se nachází v [[Judské hory|Judských horách]] na hranici [[úmoří]] [[Středozemní moře|Středozemního]] a [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] na okraji [[Judská poušť|Judské pouště]]. Současný Jeruzalém se rozrůstá daleko za hranicemi [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého Města]]. [70] => [71] => Historie města sahá až do [[4. tisíciletí př. n. l.|4. tisíciletí př. n. l.]] a činí tak z Jeruzaléma jedno z nejstarších měst na světě.{{citace elektronické monografie|url=http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Peace/jerutime.html |titul=Timeline for the History of Jerusalem |vydavatel=Jewish Virtual Library |datum přístupu=2009-11-25 |jazyk=anglicky}} Jeruzalém je nejsvětějším místem [[judaismus|judaismu]] a duchovním centrem [[Židé|židovského národa]].{{Citace monografie [72] => | příjmení = Friedland [73] => | jméno = Roger [74] => | příjmení2 = Hecht [75] => | jméno2 = Richard D [76] => | titul = To Rule Jerusalem [77] => | url = https://archive.org/details/torulejerusalem0000frie [78] => | vydavatel = University of California Press [79] => | místo = [80] => | rok = 2000 [81] => | isbn = 0-520-22092-7 [82] => | strany = [https://archive.org/details/torulejerusalem0000frie/page/8 8] [83] => | jazyk = anglicky [84] => }} Nachází se v něm však také množství významných starověkých [[křesťanství|křesťanských]] míst a je považováno za třetí nejsvětější místo [[islám]]u.{{Citace monografie [85] => | příjmení = Esposito [86] => | jméno = John L [87] => | titul = What Everyone Needs to Know about Islam [88] => | url = https://archive.org/details/whateveryoneneed00espo [89] => | vydavatel = Oxford University Press [90] => | místo = Oxford [91] => | rok = 2002 [92] => | isbn = 0195157133 [93] => | strany = [https://archive.org/details/whateveryoneneed00espo/page/n178 157] [94] => | jazyk = anglicky [95] => }} [96] => [97] => Nejsvětější místa tří monoteistických náboženství se rozkládají ve [[Staré Město (Jeruzalém)|Starém Městě]] na celkové rozloze necelého čtverečního kilometru a zahrnují [[Chrámová hora|Chrámovou horu]], [[Zeď nářků|Západní zeď]], [[Chrám Božího hrobu|baziliku Svatého hrobu]], [[Skalní dóm]] a [[Mešita al-Aksá|mešitu al-Aksá]]. Staré Město, které je společně s [[Jeruzalémské hradby|jeruzalémskými hradbami]] zapsáno na seznamu světového dědictví [[UNESCO]], se tradičně dělí do čtyř čtvrtí ([[Arménská čtvrť (Jeruzalém)|arménské]], [[Křesťanská čtvrť (Jeruzalém)|křesťanské]], [[Židovská čtvrť (Jeruzalém)|židovské]] a [[Muslimská čtvrť (Jeruzalém)|muslimské]]), jejichž názvy však byly zavedeny až v 19. století.{{citace monografie |titul=Jerusalem in the 19th Century, The Old City |příjmení=Ben-Arieh |jméno=Yehoshua |vydavatel=Yad Izhak Ben Zvi & St. Martin's Press |rok=1984 |strany=14 |isbn=0312441878 |jazyk=anglicky |url-access=registration |url=https://archive.org/details/jerusalemin19thc00bena }} V průběhu dějin byl Jeruzalém dvakrát zničen, 23krát obléhán, 52krát napaden a 44krát dobyt.{{citace elektronické monografie |url=http://www.momentmag.com/Exclusive/2008/2008-03/200803-Jerusalem.html |vydavatel=Moment Magazine |titul=Do We Divide the Holiest Holy City? |datum přístupu=2008-03-05 |jazyk=anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20080603214950/http://www.momentmag.com/Exclusive/2008/2008-03/200803-Jerusalem.html |datum archivace= 2008-06-03 |nedostupné= ano }} [98] => [99] => Na počátku 21. století zůstává status Jeruzaléma jedním z klíčových problémů [[izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]]. Izraelská anexe východního Jeruzaléma byla označena za okupaci a opakovaně kritizována [[Organizace spojených národů|Organizací spojených národů]] (OSN){{citace elektronické monografie|url=http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/UN/unres252.html|vydavatel=Jewish Virtual Library |datum přístupu=2009-11-25 |datum=1968-05-21 |titul=United Nations Security Council Resolution 252|jazyk=anglicky}} a právě východní Jeruzalém je považován [[Palestinská autonomie|Palestinskou autonomií]] za hlavní město jejich budoucího státu.{{citace elektronické monografie |url=http://www.publicpolicy.umd.edu/IPPP/Fall97Report/negotiating_jerusalem.htm |příjmení=Segal |jméno=Jerome M |vydavatel=The University of Maryland School of Public Policy |titul=Negotiating Jerusalem |datum přístupu=2007-02-25 |datum=1997 |jazyk=anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20060514191731/http://www.publicpolicy.umd.edu/IPPP/Fall97Report/negotiating_jerusalem.htm |datum archivace= 2006-05-14 |nedostupné= ano }} V důsledku rezoluce [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] číslo 478 (z roku 1980) přesunula většina států světa svá velvyslanectví mimo Jeruzalém. [100] => [101] => == Etymologie == [102] => [103] => === Hebrejština === [104] => Nejstaršími dokumenty, zmiňujícími jméno Jeruzaléma, jsou egyptské klatebné nápisy (z 19. a 18. stol. př. n. l.), kterými byli proklínáni potenciální nepřátelé Egypta, kteří jej napadali často právě z oblasti [[Syropalestina|Syropalestiny]]. Jméno města se v těchto nápisech objevuje jako „Ašamam“ nebo „Rašlamam“. [105] => [106] => Souhlásky ''š'' a ''m'' se pak objevují i v podobném pojmenování – knize [[Genesis]] zmiňován „[[Melchisedech]], král Šálemu“ – města, které je ztotožňováno s Jeruzalémem. Pojmenování tohoto města jako „Jebús“ pak vychází od [[Jebúsejci|Jebusejců]], kteří město původně obývali. Jméno Jeruzalém možná vzniklo spojením těchto dvou výrazů do „Jebús-Šálem“. Tradice pak slovo „Jeruzalém“ vykládá jako „město pokoje“ (hebrejsky ''´ír šalom''). Vznik pojmenování je však stále nejasný. [107] => [108] => Podle [[midraš]]e má Jeruzalém celkem 70 jmen, mnohá z nich jsou básnická. Některé tyto výrazy jsou však užívány dodnes, zejména „Město Davidovo“ nebo „Sijón“ (pojem [[Sijón]] však označuje spíše [[Chrámová hora|Chrámovou horu]]). [109] => [110] => === Ostatní jazyky === [111] => V roce [[131]] nechal postavit císař [[Hadrianus]] na troskách Jeruzaléma [[starověký Řím|římské]] město, které bylo pojmenováno „[[Aelia Capitolina|Colonia Aelia Capitolina]]“ – Aelius bylo jedno z jmen císaře Hadriana a slovo „Capitolina“ je na počest římského nejvyššího boha Jupitera Kapitolského. [112] => [113] => V arabštině je rozšířeným jménem pro Jeruzalém „al-Quds“ ({{Cizojazyčně|ar|القُدْس}}), což doslova znamená „svatost“, je také používáno v mnoha kulturách ovlivněných islámem, první užití tohoto jména můžeme sledovat do 9. století, 200 let po dobytí města. Avšak původní název pro Jeruzalém v [[arabština|arabštině]] pochází právě z [[latina|latinského]] „Aelia“ – „Ilija“ ([[arabština|arabsky]] {{Cizojazyčně|ar|إلياء}}). a {{Cizojazyčně|ar|بَـيْـت الْـمَـقْـدِس}} (''Bajt ul-Maqdis'') či {{Cizojazyčně|ar|بَـيْـت الْـمُـقَـدَّس}} (''Bajt ul-Muqaddas''), z čehož vzniklo jméno ''al-Quds.'' Tyto názvy pocházejí z hebrejského názvu pro chrám {{Cizojazyčně|he|בית המקדש}} (''bejt ha-mikdaš'', svatyně). [114] => [115] => == Dějiny == [116] => [117] => === Vznik města a období prvního Chrámu === [118] => [[Soubor:Jerusalem ruins from Davids.jpg|náhled|upright|[[Město Davidovo]]]] [119] => Jádro Jeruzaléma vzniklo v [[eneolit]]u na vyvýšenině, která je dnes nazývána jako [[Město Davidovo]]. Proměna z přechodného sídliště v regulérní město se udála v [[19. století př. n. l.|19. stol. př. n. l.]] Ve [[14. století př. n. l.|14. stol. př. n. l.]] byl již Jeruzalém opevněným a důležitým [[Kanaán|kenaánským]] městem.{{Citace monografie [120] => | příjmení = Finkelstein [121] => | jméno = Israel [122] => | odkaz na autora = Israel Finkelstein [123] => | příjmení2 = Silberman [124] => | jméno2 = Neil Asher [125] => | rok = 2007 [126] => | titul = Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie [127] => | vydavatel = Vyšehrad [128] => | místo = Praha [129] => | vydání = 1 [130] => | stránky = 125 [131] => | poznámka = [dále jen Objevování Bible] [132] => | jazyk = [133] => | isbn = 978-80-7021-869-3 [134] => }} [135] => [136] => Podle biblických zpráv bylo město přinejmenším až do [[11. století př. n. l.|11. stol. př. n. l.]] obýváno [[Jebúsejci|Jebusity]] a okolo roku 1000 př. n. l. Jeruzalém padl do rukou Izraelitů (pod vedením [[David (biblická postava)|krále Davida]]) a následně byl ustanoven hlavním městem [[Starověké dějiny Židů#Monarchie|izraelského království]]. Do Jeruzaléma byla údajně přenesena [[Archa úmluvy]], takže se Jeruzalém stal nejen správním, ale také náboženským centrem. Davidův syn [[Šalomoun]] pak podle tradice navíc ve městě zbudoval [[jeruzalémský chrám|Chrám]], což pozici Jeruzaléma významně posílilo. Archeologický průzkum však ukázal, že v 10. století př. n. l. byl Jeruzalém pouhou horskou vesnicí.''Objevování Bible.'' str. 125. [137] => [138] => Během následujících staletí se však tato vesnice rozrostla ve město, které mělo rozlohu okolo 60 [[Hektar|hektarů]].{{Citace monografie|jméno=Israel|příjmení=Finkelstein|odkaz na autora=Israel Finkelstein|titul=Zapomenuté království. Archeologie a dějiny severního Izraele|místo=Praha|rok=2016|vydavatel=Vyšehrad|isbn=978-80-7429-757-1|stránky=189}} Za vlády krále [[Chizkijáš]]e byl Jeruzalém (tehdy již značně větší) roku [[709–700 př. n. l.|701 př. n. l.]] obležen [[Asýrie|asyrským]] vojskem. Obléhání však Jeruzalém přestál (na rozdíl od severoizraelského [[Samaří]], které bylo [[729–720 př. n. l.|722 př. n. l.]] dobyto), mimo jiné díky [[Chizkijášův tunel|Šiloašskému tunelu]], který přiváděl vodu z pramene [[Gichon]] nacházejícího se mimo město, do [[nádrž Šiloach|nádrže Siloam]] uvnitř hradeb.[[Miloš Bič|BIČ, Miloš]]. ''Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 100n. V roce [[590–599 př. n. l.|598 př. n. l.]] však byl Jeruzalém dobyt [[Babylonie|babylonským]] vojskem. Po pokusu o vzpouru proti babylonské nadvládě bylo město roku [[586 př. n. l.]] dobyto znovu – babylonský král [[Nebukadnesar II.]] zničil jeruzalémský Chrám a velkou část obyvatelstva odvedl do [[babylonské zajetí|zajetí]]. [139] => [140] => === Období druhého Chrámu === [141] => [[Soubor:P8170045.JPG|náhled|upright|vlevo|Pevnost [[Antonia]] vybudovaná Herodem Velikým]] [142] => [[Soubor:Prise de Jérusalem.jpg|náhled|Jean Fouquet: [[Ptolemaios I. Sótér]] roku 320 př. n. l. vjíždí do Jeruzaléma]] [143] => Poté, co Babylonii ovládli [[Perská říše|Peršané]] a [[Kýros II.]] povolil návrat zajatců a vyhlásil náboženskou svobodu ([[539 př. n. l.]]), byl Jeruzalém znovu vybudován jako hlavní město judské provincie. Záhy byl obnoven i Chrám, který byl tentokrát poměrně skromný. Roku [[332 př. n. l.]] zemi obsadil [[Alexandr Veliký]], Jeruzalém však nebyl dotčen. Začalo období [[helenizace]], izraelská země byla zprvu pod vládou [[Ptolemaiovci|Ptolemaiovců]], od roku [[198 př. n. l.]] pak pod vládou [[Seleukovci|Seleukovců]]. Vyšší židovské vrstvy ochotně přijímaly řecké zvyklosti. To se však nakonec proti židům obrátilo, když [[Antiochos IV. Epifanés]] vyhlásil v celé říši jediný kult a v jeruzalémském Chrámu byla na místě oltáře postavena socha Dia Olympského. Následně roku [[167 př. n. l.]] vypuklo [[Makabejské povstání]], které Judeu zbavilo cizí nadvlády – vlády se ujali [[Hasmoneovské království|Hasmonejci]]. [144] => [145] => Vláda Hasmonejců trvala do roku [[63 př. n. l.]], kdy Jeruzalém dobyli [[Starověký Řím|Římané]]. Roku [[37 př. n. l.]] byl Římem jmenován judským tetrarchou [[Herodes Veliký]], který město rozšířil a podstatně zkrášlil – nechal přebudovat Chrám, mnohé ulice nechal vydláždit mramorem, nechal postavit pevnost [[Antonia]]. Po jeho smrti roku [[4 př. n. l.]] Judeu spravovali římští prefekti a prokurátoři, kteří s postupem času stále necitlivěji zasahovali do záležitostí Židů a uvrhovali zemi do chaosu. [146] => [147] => Roku [[66]] nakonec vypuklo protiřímské povstání – začala [[První židovská válka]]. Roku [[69]] Římané oblehli Jeruzalém, a když byl roku [[70]] téměř vyhladověn, dobyli jej. Chrám vypálili a celé město zcela srovnali se zemí. Z Chrámu zbyla jen západní zeď – [[Zeď nářků]]. [148] => [149] => === Římská nadvláda === [150] => Jeruzalém zůstal v troskách až do vlády císaře [[Hadrianus|Hadriána]], který jej znovu vybudoval jako římské město, pojmenované ''[[Aelia Capitolina|Colonia Aelia Capitolina]]'' ([[135]]), a zakázal židům do něj vstupovat. Zákaz však nebyl striktně dodržován – ještě v tom samém století v Jeruzalémě vznikla židovská osada. [151] => [152] => Císař [[Konstantin I. Veliký|Constantinus I.]] se snažil přeměnit Jeruzalém v křesťanské město, obnovil tedy Hadriánův zákaz. Mírně však slevil, když dovolil židům vstup do města na jediný den v roce – ve výroční den zboření Chrámu ([[Tiš'a be-av]]). Matka Konstantina Velikého, [[Svatá Helena|Helena]], podle legendy navštívila Jeruzalém, kde nalezla zbytky kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš. Určila místo ukřižování a na tomto místě byla vybudována [[Chrám Božího hrobu|bazilika Svatého hrobu]] (někdy označován jako „Boží hrob“). [153] => [154] => Konstantinův následník, [[Julianus|Iulianus Apostata]], který bojoval proti křesťanství, zákaz vstupu do Jeruzaléma zrušil a také zahájil stavbu nového židovského [[jeruzalémský chrám|Chrámu]], avšak následujícího roku ([[363]]) zemřel při tažení proti [[Perská říše|Persii]]. Jeho následníci pak prosazovali znovu křesťanství. [155] => [156] => === Byzantská nadvláda === [157] => Roku 395 se Římská říše rozdělila na dvě části a oblast Palestiny připadla [[Byzantská říše|Východořímské říši]]. Východořímská říše plně podporovala šíření křesťanství v Palestině a v rámci své prokřesťanské politiky přijímala i protižidovská opatření (Theodosius I. a Theodosius II.); pro Jeruzalém to znamenalo především trvání zákazu pobytu Židů. V Jeruzalémě se pokračovalo s výstavbou církevních staveb, kostelů a klášterů{{Citace monografie [158] => | příjmení = Hunt [159] => | jméno = Janin [160] => | příjmení2 = [161] => | jméno2 = [162] => | rok = 2002 [163] => | titul = Four paths to Jerusalem: Jewish, Christian, Muslim, and secular pilgrimages, 1000 BCE to 2001 CE [164] => | vydavatel = McFarkand [165] => | místo = Jefferson [166] => | vydání = [167] => | stránky = 65–66 [168] => | poznámka = [dále jen Hunt] [169] => | jazyk = anglicky [170] => | isbn = 078641264X [171] => | url-access = registration [172] => | url = https://archive.org/details/fourpathstojerus0000jani [173] => }} (za vlády Theodosia II. bylo v Jeruzalémě již 200 klášterů a hospicůHunt, str. 65.). Jeruzalém byl sídlem křesťanského patriarchy, který byl hlavou církve ve Svaté zemi.Schäfer, str. 180. Město bylo rovněž cílem křesťanských poutníků všech vyznání, včetně latinských poutníků ze Západu a existuje i možnost, že do Jeruzaléma přicházeli i afričtí poutníci z [[Núbie]],{{Citace monografie [174] => | příjmení = Brett [175] => | jméno = Michael [176] => | jazyk = anglicky [177] => | jméno2 = [178] => | rok = 2001 [179] => | titul = The rise of the Fatimids: the world of the Mediterranean and the Middle East in the fourth century of the Hijra, tenth century CE [180] => | vydavatel = Brill [181] => | místo = Leiden [182] => | stránky = 388 [183] => | isbn = 9004117415 [184] => }} ale i také poutním místem pro Židy z celého Blízkého východu.Hunt, str. 60. [185] => [186] => === Muslimské a křižácké období === [187] => [[Soubor:1099jerusalem.jpg|náhled|Dobytí Jeruzaléma křižáky roku 1099, počátek [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]]]] [188] => [189] => Roku [[638]] byl Jeruzalém ovládaný Byzantinci bez boje dobyt muslimskými vojsky chalífy Umara II., kteří rychle povolili židům návrat do Jeruzaléma. Na [[Chrámová hora|Chrámové hoře]] byl postaven [[Skalní dóm]] a [[mešita al-Aksá]]. Jeruzalém poté na dalších 400 let náležel muslimským [[Umajjovci|Umajjovcům]] a posléze [[Fátimovský chalífát|Fátimovcům]]. V 11. století na Blízký východ vpadli Turci, kteří roku 1078{{Citace monografie [190] => | příjmení = 1933-1996. [191] => | jméno = Hrochová, Věra, [192] => | titul = Křižáci ve Svaté zemi [193] => | oclc = 37250145 [194] => | vydání = 2., upr. vyd [195] => | vydavatel = Mladá fronta [196] => | místo = Praha [197] => | počet stran = 289 s., [32] s. il. (některé barev.) [198] => | isbn = 8020406212 [199] => | isbn2 = 9788020406217 [200] => }} dobyli Jeruzalém, ale již roku 1097 jej Fátimovci od Turků, oslabených postupem [[První křížová výprava|první křížové výpravy]] v Sýrii, dobyli nazpět. Fátimovští vojáci vydrancovali město, pobili zdejší muslimy a vyhnali zbylé křesťanské obyvatelstvo. O dva roky později byl Jeruzalém obležen a [[Obléhání Jeruzaléma (1099)|dobyt]] evropskými křižáky, kteří většinu jeho obyvatelstva povraždili. [201] => [202] => Město se stalo centrem křižáckého [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]] na dalších 88 let. Po porážce křižáků v [[bitva u Hattínu|bitvě u Hattínu]] roku [[1187]] se blíže k Jeruzalému dostal [[Saladin]], po krátkém obléhání si město podmanil a vrátil pod muslimskou nadvládu. Roku 1192 uzavřel Saladin s křižáky dohodu z Ramly, která zajišťovala volný přístup křesťanským poutníkům do města. [203] => [204] => S návratem muslimské vlády nad městem se do Jeruzaléma vrátili i židé. Ve [[13. století]] se pak nadvláda nad městem střídala, nakonec však křižáci byli po pádu [[Akko]]nu, poslední křižácké výspy, roku [[1291]] definitivně vyhnáni. [205] => [206] => === Období Osmanské říše === [207] => Roku [[1517]] padl Jeruzalém do rukou [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a město vkročilo do období rozkvětu. Sultán [[Sulejman I.]] vybudoval dodnes dochované [[jeruzalémské hradby]], obnovil tvrz a Davidovu věž. Koncem [[16. století]] však zeslábla moc centrální vlády Osmanské říše a naopak vzrostla moc lokálních vládců a náčelníků usazených i [[Kočovnictví|nomádských]] kmenů. Jednotlivé skupiny mezi sebou často bojovaly, což vedlo k pustnutí celé Palestiny.{{Citace monografie|příjmení=Owen|jméno=Roger|odkaz na autora=Roger Owen|titul=The Middle East in the World Economy 1800-1914|vydání=|místo=London – New York|vydavatel=I. B. Tauris & Co Ltd Publisher|rok=2003|isbn=1-85043-658-4|poznámka=Dále jen Owen (2003)|strany=2–38|jazyk=anglicky}} To se přirozeně odrazilo i v Jeruzalémě, kde se velké části uprostřed města vylidnily. [208] => [209] => [[Soubor:Jerusalem, city wall.jpg|náhled|vlevo|Jeruzalémské hradby vybudované na počátku osmanské vlády v Palestině]] [210] => Na počátku 19. století čítalo obyvatelstvo Jeruzaléma asi 9 000 lidí (zhruba 4 tisíce muslimů, 3 tisíce křesťanů a 2 tisíce židů). Veškerá populace žila doposud uvnitř hradeb [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého Města]], jež tvořily čtyři čtvrti: [[Muslimská čtvrť (Jeruzalém)|muslimská]], [[Křesťanská čtvrť (Jeruzalém)|křesťanská]], [[Židovská čtvrť (Jeruzalém)|židovská]] a [[Arménská čtvrť (Jeruzalém)|arménská]]. I přes mírnou imigraci židů z východní Evropy však město stále stagnovalo.{{Citace monografie|příjmení=Ben-Arieh|jméno=Yehoshua|odkaz na autora=Jehošua Ben-Arje|titul=Jerusalem in the Nineteenth Century|vydání=|místo=Tel-Aviv|vydavatel=MOD Books|rok=1989|isbn=965-05-0481-8|poznámka=Dále jen Ben-Arieh (1989)|strany=14n|jazyk=snglicky}} [211] => [212] => Změnu přinesl až nový správní systém, který zavedl [[Ibráhím paša|Ibráhím Álí]] poté, co s egyptským vojskem roku [[1831]] dobyl Palestinu.{{Citace monografie|příjmení=Palmer|jméno=Alan|odkaz na autora=Alan Palmer|titul=Úpadek a pád Osmanské říše|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Panevropa|rok=1996|isbn=80-85846-05-5|poznámka=|strany=108–110|jazyk=}} Egypťané dokázali v zemi zajistit bezpečnost, pacifikovat odbojné kmenové klany a podpořit rozvoj zemědělství a obchodu.Owen (2003). S. 78–80. Jednou z nejdůležitějších událostí se pro Jeruzalém během egyptské vlády stala imigrace asi 1 500 židů, již přišli ze zemětřesením poničeného [[Safed]]u, čímž se židé stali v Jeruzalémě nejsilnější náboženskou skupinou (5000 židů, 4500 muslimů, 3500 křesťanů, celkem 13 000 obyvatel).Ben-Arieh (1989). S. 25–27. Roku [[1840]] přispěchala na pomoc Osmanské říši [[Spojené království Velké Británie a Irska|Velká Británie]] s některými dalšími evropskými mocnostmi a vytlačila Egypťany z Palestiny. Osmané sice od Egypťanů převzali moderní správní systém Palestiny, nedokázali již však zajistit v zemi bezpečnost, takže boje kmenových náčelníků se obnovily a země byla opět uvržena na cestu [[stagnace]].{{Citace monografie|příjmení=Blumberg|jméno=Arnold|odkaz na autora=Arnold Blumberg|titul=Zion before Zionism, 1838-1880|url=https://archive.org/details/zionbeforezionis0000blum|vydání=|místo=Syracuse, New York|vydavatel=Syracuse University Press|rok=1985|isbn=0-8156-2336-4|poznámka=Dále jen Blumberg (1985)|strany=[https://archive.org/details/zionbeforezionis0000blum/page/10 10]-20|jazyk=anglicky}} [213] => [214] => Osmanská říše si byla vědoma, že vládu nad Palestinou jí získaly zpět evropské mocnosti, začala proto zavádět [[tanzimat|reformy]] a zaujala také liberálnější přístup k menšinám. Evropské státy si navíc mohly dovolit stále více zasahovat do vnitřních záležitostí říše, zejména díky obnově [[kapitulace (mezinárodní právo)|kapitulací]]. V samotném Jeruzalémě se to projevilo příchodem evropských [[konzul]]ů do Jeruzaléma, pod jejichž ochranou si v tomto městě zřídil své sídlo také anglikánský biskup a řecký i latinský [[patriarcha]] a misijní organizace vybudovaly nemocnice a školy.Ben-Arieh (1989). S. 32–37, 41n. V důsledku zlepšení dopravního spojení Palestiny s Evropou a rostoucích represí v [[Ruské impérium|Ruském impériu]] vůči židům, přicházelo do Palestiny stále více [[Aškenázové|aškenázských židů]], kterým nakonec zajišťoval právní ochranu zejména britský konzulát. Židovské obyvatelstvo se tak začalo diferencovat; [[Sefardové|sefardští židé]] totiž byli zpravidla osmanskými občany, a disponovali tudíž značně většími právy než Aškenázové, kteří například jakožto cizinci nemohli nakupovat nemovitosti. Aškenázské židy proto podporovali židé z jejich domovských zemí skrze fondy, nazývaných [[chaluka]].Blumberg (1985). S. 29–31, 109-115. [215] => [216] => [217] => [218] => === Britská vláda === [219] => [[Soubor:Jerusalem in 1933.jpg|náhled|Jeruzalém na pohlednici z roku 1933]] [220] => V [[První světová válka|1. světové válce]] připadl Jeruzalém [[10. prosinec|10. prosince]] [[1917]] [[Spojené království|Britům]]. Následujícího dne do města vstoupil vojenský velitel [[Edmund Allenby]]. Postavení města s příchodem Britů stouplo a stalo se významným centrem. Se založením [[Britský mandát Palestina|Britského mandátu Palestina]] v roce [[1920]] bylo město místem sídla nejvyššího komisaře. [[sionismus|Sionisté]] navíc ve městě postavili sídlo Národního institutu, ve které sídlila [[Židovská agentura]] a [[Židovská národní rada]] (Vaad Leumi). V roce [[1925]] byla na hoře [[Skopus]] otevřena [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejská univerzita]]. Byly také založeny nové [[Seznam čtvrtí v Jeruzalémě|čtvrti]] mimo hradby města – jak židovské, tak i arabské. [221] => [222] => V tomto období se zostřoval etnický konflikt mezi Araby a Židy. V roce [[1929]] vypukly v Palestině [[Nepokoje v Palestině 1929|násilné nepokoje]] s náboženským podtextem, které se velmi silně projevovaly i v Jeruzalému. Další konfrontaci přineslo [[Arabské povstání v Palestině 1936–1939|Arabské povstání v letech 1936–1939]]. [223] => [224] => === Válka o nezávislost a rozdělení Jeruzaléma === [225] => [[Soubor:Jewish Quarter Refugees.jpg|náhled|upright|Obyvatelé židovské čtvrti prchající skrz Sijónskou bránu]] [226] => Podle [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|plánu Organizace spojených národů na rozdělení Palestiny]] bylo předpokládáno, že Jeruzalém spolu s [[Betlém]]em bude mezinárodním územím (''[[corpus separatum]]''). Avšak když vypukla [[První arabsko-izraelská válka]] (Válka o nezávislost), ignorovaly obě strany tento status a snažily se získat vládu nad Jeruzalémem. Arabské jednotky zablokovaly židům cestu do Jeruzaléma a zastavily přívod vody do města. Jen ozbrojené konvoje dokázaly do města za cenu těžkých ztrát proniknout a přivézt do něj zásoby. [227] => [228] => Když Britové [[14. květen|14. května]] [[1948]] odešli ze země a Izrael vyhlásil nezávislost, vstoupila do země [[Arabská legie]] a boje se rozpoutaly naplno. Arabské legie již 18. května vstoupily do města a následujícího dne se dostaly až do židovské čtvrti. Avšak [[20. květen|20. května]] izraelské jednotky získaly území zpět. Ne však nadlouho – [[28. květen|28. května]] padla židovská čtvrť opět do rukou Arabů. [[1. červen|1. června]] začínali Izraelci v Jeruzalémě prohrávat. V červenci pak byl ještě učiněn pokus dobýt zpět Staré město, avšak neuspěl. [229] => [230] => Po konečném uzavření příměří tak Izraelcům zůstala jen západní část Jeruzaléma. V prosinci [[1949]] do ní přesídlil [[Kneset]]. Přesunout se musela také [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejská univerzita]]. [[7. listopad]]u [[1949]] pak vyhlásil [[David Ben Gurion]] Jeruzalém hlavním městem [[Izrael|Státu Izraele]].{{Citace monografie [231] => | příjmení = Čejka [232] => | jméno = Marek [233] => | titul = Dějiny moderního Izraele [234] => | vydavatel = Grada Publishing [235] => | místo = Praha [236] => | rok = 2011 [237] => | isbn = 978-80-247-2910-7 [238] => | počet stran = 351 [239] => | strany = 57 [240] => }} [241] => [242] => === Sjednocený Jeruzalém === [243] => [[5. červen|5. června]] [[1967]] vypukla [[Šestidenní válka]]. [[Jordánsko|Jordánské]] vojsko ostřelovalo židovské město a dobylo budovu velitelství sil OSN. [[Izraelské obranné síly|Izraelská armáda]] (Cahal) však odrazila jordánský útok a zahájila protiútok, ve kterém odřízla Jeruzalém od [[Ramalláh]]u. Následně se Izraelci skrz Lví bránu dostali do Starého města a ovládli celý Jeruzalém. [[Palestinská autonomie|Palestinští]] obyvatelé získali trvalý pobyt, ne však občanství{{Doplňte zdroj}}. [244] => [245] => == Kultura a vzdělání == [246] => [[Soubor:HebrewU-MtScopus.JPG|náhled|Kampus [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzity]] na hoře [[Skopus]]]] [247] => V Jeruzalémě se nachází mnohá muzea. Jedním z nejznámějších je [[Izraelské muzeum]], které obsahuje velkou sbírku archeologických nálezů včetně [[Svitky od Mrtvého moře|svitků od Mrtvého moře]]. Muzeem zaměřeným speciálně na archeologii je pak [[Rockefellerovo muzeum]]. Výtvarné umění je zase vystaveno v [[Tichův dům|Tichově domě]]. Městem samotným se zabývá muzeum v [[Davidova věž|Davidově věži]]. [[Jad vašem]] je muzeum a zároveň památník [[Holokaust|holocaustu]]. V neposlední řadě stojí v Jeruzalémě ještě [[Islámské muzeum (Jeruzalém)|Islámské muzeum]]. [248] => [249] => Město má dva profesionální orchestry – [[Izraelská filharmonie]] a [[Izraelská Camerata Jeruzalém]]. Nachází se zde taky množství divadel (např. Jerar Bachar, Bejt Šmuel či [[Divadlo Chan]]) a kinosálů – v některých z nich jsou pořádány i mezinárodní filmové festivaly ([[Jeruzalémský filmový festival]]). Hlavní kulturní událostí roku je [[Izraelský festival]], který se koná pravidelně v kulturním komplexu nazvaném [[Jeruzalémské divadlo]], kde se nachází několik sálů a kde se celoročně konají kulturní akce. [250] => [251] => Nejvýznamnějším vzdělávacím střediskem je [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejská univerzita]], v jejíž kampusu na Giv'at Ram stojí [[Národní knihovna Izraele|Židovská národní a univerzitní knihovna]]. [252] => [253] => == Geografie == [254] => [[Soubor:Yad Vashem view of Jerusalem valley by David Shankbone.jpg|náhled|Pohled na [[Jeruzalémský les]] z muzea [[Jad vašem]]]] [255] => [[Soubor:Mount Herzl IMG 1149.JPG|náhled|[[Herzlova hora]] – izraelský národní hřbitov]] [256] => [[Soubor:Yad Vashem BW 5.JPG|náhled|[[Jad vašem]] – muzeum holocaustu]] [257] => [258] => Jeruzalém se nachází ve střední části [[Judské hory|Judských hor]], které zahrnují [[Olivová hora|Olivový vrch]] (východ) a [[Skopus|vrch Skopus]] (severovýchod). Nadmořská výška Starého Města je zhruba 760 m n. m.{{citace monografie|titul=Drought Management Planning in Water Supply Systems |url=https://archive.org/details/droughtmanagemen1997cabr |příjmení=Cabrera |jméno=Enrique a kolektiv| rok=1998| isbn=0792352947 |vydavatel=Springer |strany=[https://archive.org/details/droughtmanagemen1997cabr/page/n314 304] |jazyk=anglicky}} Celý Jeruzalém je obklopen údolími a [[Vádí|suchými říčními koryty]] (''[[vádí]]''). Oblast jižně od Starého Města protínají tři údolí.{{citace elektronické monografie|url=http://instruct1.cit.cornell.edu/courses/nes263/spring06/scb48/Final%20Website/Geography%20Page.html |příjmení=Bergsohn |jméno=Sam |datum=2006-05-15 |datum přístupu=2007-02-09 |titul=Geography |vydavatel=Cornell University|jazyk=anglicky}} [[Nachal Kidron|Kidronské údolí]] probíhá východně od Starého města a odděluje Olivovou horu od vlastního města. Podél jižní části starého Jeruzaléma se naopak nachází [[Gehena|Hinonské údolí]] se strmými roklemi spojovanými s biblickou [[eschatologie|eschatologií]] konceptů [[gehena|geheny]] nebo [[peklo|pekla]].{{citace monografie|titul=Four Views on Hell |příjmení=Walvoord |jméno=John a kolektiv |vydavatel=Zondervan |rok=1996 |isbn=0310212685 |strany=58 |kapitola=The Metaphorical View|jazyk=anglicky}} [[Tyropoeon|Tyropoeonské údolí]] začíná na jihozápadě poblíž [[Damašská brána|Damašské brány]], probíhá směrem jihojihovýchod centrem Starého Města k Siloamské nádrži a rozděluje spodní část dvou vrchů, Chrámové hory na východě a zbytku města na západě. Dnes je toto údolí skryto sutí, která se zde během století nahromadila. [259] => [260] => === Městské části === [261] => {{Viz též|Seznam čtvrtí v Jeruzalémě}} [262] => Jeruzalém se dělí na dva základní celky, [[Staré Město (Jeruzalém)|Staré Město]] s tradici kontinuálního osídlení od starověku a nová předměstí vznikající v jeho okolí od 19. století. Ta se dělí na dvě další podčásti a to [[Západní Jeruzalém]] a [[Východní Jeruzalém]]. [263] => [264] => Západní Jeruzalém sestává z území, které bylo pod kontrolou Izraele od roku 1948 a jde především o západní a jihozápadní městské čtvrtě. Centrum Západního Jeruzaléma leží při ulici ''Derech Jafo'', kde se rozkládá takzvaný ''Střed Města'' ([[Lev ha-Ir]]). Mezi významné čtvrtě Západního Jeruzaléma patří [[charedim|ultraortodoxní]] [[Me'a Še'arim]], rušné a historické čtvrtě jako [[Machane Jehuda]] nebo [[Nachla'ot]], obytné distrikty [[Katamon]], [[Talpijot]], [[Rechavja]], [[Romema]] nebo Jemin Moše (zcela nová čtvrť vybudovaná na konci 19. století filantropem sirem Moses Montefiore){{Citace periodika [265] => | příjmení = Adamec [266] => | jméno = Jaromír [267] => | titul = Západně od Starého města [268] => | periodikum = Země světa [269] => | datum vydání = 1.2.2022 [270] => | ročník = 21 [271] => | číslo = 2 [272] => | strany = 60–65 [273] => | url = https://zemesveta.cz/zapadni-jeruzalem/ [274] => }}. Vládní čtvrť [[Kirjat ha-Memšala]] a univerzitní [[Giv'at Ram]], pozůstatky jinonárodních osadnických aktivit jako [[ha-Mošava ha-Germanit|Německá Kolonie]], [[ha-Mošava ha-Jevanit|Řecká Kolonie]] nebo [[Migraš ha-Rusim|Ruský Dvůr]], nová sídlištní předměstí [[Kirjat Menachem]] či [[Kirjat ha-Jovel]], průmyslové zóny jako [[Har Chocvim]] nebo historické vesnice dodatečně integrované do města ([[Ejn Kerem]]). [275] => [276] => Východní Jeruzalém je situován ve východní části města a dále na jeho severních a jižních okrajích. Zahrnuje území, která byla okupována Izraelem roku 1967 a přičleněna do správních hranic Jeruzaléma. Jsou to jednak historická arabská předměstí Jeruzaléma jako [[Bab az-Zahra]] nebo [[Šejch Džarach]] vyrůstající od 19. století, ale i bývalé vesnice, postupně srůstající s Jeruzalémem jako [[Ras al-Amud]] nebo [[Bejt Chanina]]. Na území Východního Jeruzaléma leží i četné židovské čtvrti, většinou pojaté jako samostatné sídlištní celky jako [[Har Choma]], [[Pisgat Ze'ev]] nebo [[Ramot (Jeruzalém)|Ramot]]. Některé z nich přímo navazují na židovskou zástavbu Západního Jeruzaléma jako [[Ramat Eškol]] nebo [[Ma'alot Dafna]]. Jsou zde i izolované židovské enklávy umístěné přímo ve většinově arabských čtvrtích, zejména [[Ma'ale ha-Zejtim]] v Ras al-Amud. [277] => [278] => Z geograficko-politického hlediska je unikátem čtvrť [[Talpijot Mizrach]], která neleží ani v Západním ani ve Východním Jeruzalému ale v prostoru, který byl před rokem 1967 nárazníkovým pásmem a tedy zónou nikoho. Podobně specifická je lokalita hory [[Skopus]], která sice leží ve východním Jeruzalému ale byla před rokem 1967 izraelskou enklávou, k níž patřila i sousední arabská vesnice [[Isavija]]. [279] => [280] => === Okolí Jeruzaléma === [281] => V biblických dobách byl Jeruzalém obklopen lesy [[Mandloň obecná|mandloní]], [[olivovník]]ů a [[Borovice|borovic]]. Během století válek a zanedbávání však došlo k jejich zničení. Zemědělci ze zdejší oblasti proto při svazích vybudovali kamenné terasy, které zadržují půdu tak, aby nedocházelo k jejímu odnosu.{{citace elektronické monografie |url=http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Jewish+Education/Compelling+Content/Eye+on+Israel/Places+in+Israel/Jerusalem.htm |vydavatel=[[Židovská agentura]] |datum přístupu=2008-07-08 |titul=Jerusalem geography |jazyk=anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20120624000008/http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Jewish+Education/Compelling+Content/Eye+on+Israel/Places+in+Israel/Jerusalem.htm |datum archivace= 2012-06-24 |nedostupné= ano }} Jedním ze zdejších hlavních problémů též vždy bylo zásobování vodou, o čemž svědčí složitá síť starověkých [[akvadukt]]ů, tunelů, nádrží a cisteren po celém městě. [282] => [283] => Od 20. století probíhá v okolí Jeruzaléma rozsáhlé zalesňování. Zejména takzvaný [[Jeruzalémský koridor]] západně od města je výrazně zalesněn. Procházejí tudy významné vodní toky, které mají často původ na rozvodí ležícím v prostoru Jeruzaléma jako potok [[Sorek]]. Většinou ale jde o sezónní toky ([[vádí]]). [284] => [285] => Zhruba 60 kilometrů západně se nachází [[Tel Aviv]] a [[Středozemní moře]] a 36 kilometrů východně [[Mrtvé moře]], které je nejníže položenou vodní plochou na světě.{{citace monografie|titul=Taking Space Seriously: Law, Space and Society in Contemporary Israel |url=https://archive.org/details/takingspaceserio0000rose |příjmení=Rosen-Zvi |jméno=Issachar |isbn=0754623513 |rok=2004 |vydavatel=Ashgate Publishing |strany=[https://archive.org/details/takingspaceserio0000rose/page/37 37] |jazyk=anglicky}}{{citace elektronické monografie|url=http://www.msnbc.msn.com/id/5750610/ |vydavatel=AP via MSNBC |datum=2004-08-18 |titul=Debate flares anew over Dead Sea Scrolls |datum přístupu=2007-02-09 |příjmení=Federman |jméno=Josef|jazyk= anglicky}} V blízkosti Jeruzaléma se zformovala rozsáhlá sídelní aglomerace, která přesahuje bez ohledu na politické hranice i na Západní břeh Jordánu. Mezi její součásti patří na jihu [[Betlém]] a [[Bejt Džala]], na východě [[Abu Dis]] a [[Ma'ale Adumim]], na západě [[Mevaseret Cijon]] a na severu [[Ramalláh]] nebo [[Giv'at Ze'ev]].{{citace elektronické monografie | url = http://faculty.biu.ac.il/~maeira/About+us/Introduction/Introduction.html | titul=The Tell es-Safi/Gath Archaeological Expedition |vydavatel=[[Bar-Ilanova univerzita]]|datum přístupu=2007-04-24 |jazyk=anglicky|url archivu= https://web.archive.org/web/20080205182616/http://faculty.biu.ac.il/~maeira/About+us/Introduction/Introduction.html }}{{citace elektronické monografie |url=http://www.eyeonisrael.com/Israel-touring-map.html |vydavatel=Eye On Israel |datum přístupu=2007-04-25 |titul=Map of Israel |jazyk=anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20070427145816/http://www.eyeonisrael.com/Israel-touring-map.html |datum archivace= 2007-04-27 |nedostupné= ano }}{{citace elektronické monografie |titul="One more Obstacle to Peace" – A new Israeli Neighborhood on the lands of Jerusalem city |url=http://www.poica.org/editor/case_studies/view.php?recordID=1025 |vydavatel=The Applied Research Institute - Jerusalem |datum=2007-03-10 |datum přístupu=2007-04-24 |jazyk=anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20080131211621/http://www.poica.org/editor/case_studies/view.php?recordID=1025 |datum archivace= 2008-01-31 |nedostupné= ano }} [286] => [287] => {{Panorama|Panorámica de Jerusalén desde el Monte de los Olivos.jpg|800px|Panorama Chrámové hory, včetně Skalního dómu, z Olivové hory.}} [288] => [289] => === Klima === [290] => Pro město je charakteristické [[středozemní klima]] ([[Köppenova klasifikace podnebí]] – Csa) s teplými suchými léty a studenými deštivými zimami. [[Sníh|Sněhové srážky]] se během zimy obvykle vyskytují jednou či dvakrát, ačkoliv, v průměru každé tři až čtyři roky, Jeruzalém zažívá vydatné návaly sněhu. Nejchladnějším měsícem roku je s průměrnou teplotou 8 °C leden, zatímco nejteplejšími měsíci jsou s průměrnou teplotou 23 °C červenec a srpen. Mezi denními a nočními teplotami panují díky nadmořské výšce významně rozdíly a chladné noci jsou zde dokonce i v létě. Průměrný roční úhrn srážek je zhruba 590 milimetrů a nejčastější výskyt srážek je mezi říjnem a květnem.{{Citace elektronické monografie [291] => | vydavatel = The Weather Channel [292] => | titul = Monthly Averages for Jerusalem, Israel [293] => | url = http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0010?from=month_bottomnav_business [294] => | jazyk = anglicky [295] => | datum přístupu = 2008-08-27 [296] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071114085738/http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0010?from=month_bottomnav_business [297] => | datum archivace = 2007-11-14 [298] => | nedostupné = ano [299] => }} [300] => [301] => Většina [[znečištění ovzduší]] je způsobena automobilovou dopravou.{{citace monografie|titul=Jerusalem: Points of Friction-And Beyond |příjmení=Ma'oz |jméno=Moshe |vydavatel=Brill Academic Publishers |rok=2000 |isbn=9041188436 |strany=44–46 |jazyk=anglicky}} To je způsobeno zejména tím, že mnoho hlavních silnic nebylo kapacitně stavěno pro tak velký objem dopravy, který vede k [[dopravní zácpa|dopravním zácpám]] a většímu uvolňování [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] do ovzduší. Průmyslové znečištění uvnitř města je řídké, větrem sem však mohou být přeneseny [[Emise (ekologie)|emise]] z továren na [[Izraelská pobřežní planina|izraelském středomořském pobřeží]].{{citace elektronické monografie|url=http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1189411414621&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull|titul=Worst ozone pollution in Beit Shemesh, Gush Etzion|author=Rory Kess|vydavatel=[[The Jerusalem Post]]|datum=2007-09-16|datum přístupu=2007-10-23|jazyk=anglicky|url archivu= https://web.archive.org/web/20110624112024/http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1189411414621&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull |datum archivace= 2011-06-24 |nedostupné= ano }} [302] => {{Podnebí [303] => | místo = Jeruzalém [304] => | průměrné denní maximum C leden = 12 | průměrné denní minimum C leden = 4 | průměrné srážky mm leden = 142,2 [305] => | průměrné denní maximum C únor = 13 | průměrné denní minimum C únor = 4 | průměrné srážky mm únor = 114,3 [306] => | průměrné denní maximum C březen = 16 | průměrné denní minimum C březen = 6 | průměrné srážky mm březen = 99,1 [307] => | průměrné denní maximum C duben = 21 | průměrné denní minimum C duben = 9 | průměrné srážky mm duben = 30,5 [308] => | průměrné denní maximum C květen = 25 | průměrné denní minimum C květen = 12 | průměrné srážky mm květen = 2,5 [309] => | průměrné denní maximum C červen = 28 | průměrné denní minimum C červen = 15 | průměrné srážky mm červen = 0 [310] => | průměrné denní maximum C červenec = 29 | průměrné denní minimum C červenec = 17 | průměrné srážky mm červenec = 0 [311] => | průměrné denní maximum C srpen = 29 | průměrné denní minimum C srpen = 17 | průměrné srážky mm srpen = 0 [312] => | průměrné denní maximum C září = 28 | průměrné denní minimum C září = 16 | průměrné srážky mm září = 0,0 [313] => | průměrné denní maximum C říjen = 25 | průměrné denní minimum C říjen = 14 | průměrné srážky mm říjen = 22,9 [314] => | průměrné denní maximum C listopad = 19 | průměrné denní minimum C listopad = 9 | průměrné srážky mm listopad = 68,8 [315] => | průměrné denní maximum C prosinec = 14 | průměrné denní minimum C prosinec = 6 | průměrné srážky mm prosinec = 109,2 [316] => | zdroj = The Weather Channel [317] => }} [318] => [319] => == Demografie == [320] => {| class="wikitable" style="float:right; margin: 0.5em 0 0.5em 1em; text-align:right" [321] => |+'''Počet obyvatel v Jeruzalémě''' [322] => |- [323] => ! style="background:#efefef;" | rok !! style="background:#efefef;" | židů !! style="background:#efefef;" | muslimů !! style="background:#efefef;" | křesťanů !! style="background:#efefef;" | celkem [324] => |- align="right" [325] => | 1525 || 1 000 || 3 700 || neznámo || 4 700 [326] => |- align="right" [327] => | 1538 || 1 150 || 6 750 || neznámo || 7 900 [328] => |- align="right" [329] => | 1553 || 1 634 || 11 750 ||neznámo || 13 384 [330] => |- align="right" [331] => | 1562 || 1 200 || 11 450 || neznámo || 12 650 [332] => |- align="right" [333] => | 1844 || 7 120 || 5 000 || 3 390 || 15 510 [334] => |- align="right" [335] => | 1876 || 12 000 || 7 560 || 5 470 || 25 030 [336] => |- align="right" [337] => | 1896 || 28 110 || 8 560 || 8 750 || 45 420 [338] => |- align="right" [339] => | 1922 || 34 000 || 13 400 || 14 700 || 62 600 [340] => |- align="right" [341] => | 1931 || 51 200 || 19 900 || 19 300 || 90 500 [342] => |- align="right" [343] => | 1944 || 97 000 || 30 600 || 29 400 || 157 000 [344] => |- align="right" [345] => | 1948 || 100 000 || 40 000 || 25 000 || 165 000 [346] => |- align="right" [347] => | 1967 || 195 700 || 54 963 || 12 646 || 263 307 [348] => |- align="right" [349] => | 1980 || 292 300 ||neznámo ||neznámo || 407 100 [350] => |- align="right" [351] => | 1985 || 327 700 ||neznámo || neznámo || 457 700 [352] => |- align="right" [353] => | 1987 || 340 000 || 121 000 || 14 000 || 475 000 [354] => |- align="right" [355] => | 1990 || 378 200 || 131 800 || 14 400 || 524 400 [356] => |- align="right" [357] => | 1995 || 482 000 || 164 300 || 16 300 || 662 600 [358] => |- align="right" [359] => | 1996 || 421 200 || neznámo ||neznámo || 602 100 [360] => |- align="right" [361] => | 2000 || 448 800 || 208 700 ||neznámo || 657 500 [362] => |- align="right" [363] => | 2004 || 458 000 || 225 000|| 15 000|| 706 000 [364] => |- align="right" [365] => | 2007 || 489 480 || neznámo || neznámo || 746 300 [366] => |- align="right" [367] => | 2010 || 491 800 || neznámo || neznámo || 788 100 [368] => |- align="right" [369] => | 2011 || 499 400 || neznámo || neznámo || 804 400 [370] => |- align="right" [371] => | 2012 || 502 800 || neznámo || neznámo || 815 300 [372] => |- align="right" [373] => | 2013 || 509 600 || 295 500http://www.jiis.org.il/.upload/yearbook/2015/shnaton_C0915.pdf {{Wayback|url = http://www.jiis.org.il/.upload/yearbook/2015/shnaton_C0915.pdf |date=20151129150241 }}, Table III/9 - Population of Jerusalem, by Age, Religion and Geographical Spreading, 2013, data k 31. 12. 2013 || 15 000 || 829 900 [374] => |- align="right" [375] => | 2014 || 520 700 || 303 400http://www.jiis.org.il/.upload/yearbook/2016/shnaton_C0916.pdf {{Wayback|url = http://www.jiis.org.il/.upload/yearbook/2016/shnaton_C0916.pdf |date=20160811145005 }}, Table III/9 - Population of Jerusalem, by Age, Religion and Geographical Spreading, 2014, data k 31. 12. 2014 || 15 600 || 849 800 [376] => |- align="right" [377] => | 2015 || 528 700 || 311 100http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2017/shnaton_C1017.pdf {{Wayback|url = http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2017/shnaton_C1017.pdf |date=20170924044837 }}, Table III/10 - Population of Jerusalem, by Age, Religion and Geographical Spreading, 2015, data k 31. 12. 2015. || 15 600 || 865 700 [378] => |- align="right" [379] => | 2016 || 536 600 || 319 800http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2018/shnaton_C1018.pdf {{Wayback|url = http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2018/shnaton_C1018.pdf |date=20180525133113 }}, Table III/10 - Population of Jerusalem, by Age, Religion and Geographical Spreading, 2016, data k 31. 12. 2016. || 15 700 || 882 700 [380] => |- align="right" [381] => | 2017 || 546 100 || neznámo || neznámo || 901 300 [382] => |} [383] => [384] => K 31. prosinci 2017 žilo v Jeruzalémě 901 300 obyvatel, z čehož bylo 546 100 [[Židé|Židů]] (cca 60,6 %). Databáze ministerstva vnitra Izraele (s poněkud jinou metodikou) ovšem ukazuje podstatně vyšší populaci. Už koncem roku 2011 měl Jeruzalém podle ní 933 113 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [385] => | vydavatel = [[The Times of Israel]] [386] => | titul = Jerusalem may be heading for a million residents by end of 2012, February 29, 2012, 10:18 am [387] => | url = http://www.timesofisrael.com/jerusalem-heading-for-over-a-million-residents-by-the-end-of-the-year/ [388] => | jazyk = anglicky [389] => | datum přístupu = 2013-03-27 [390] => }} [391] => [392] => Podle studie z roku 2000 dochází nicméně k poklesu podílu židovského obyvatelstva, což je připisováno jak vyšší [[porodnost]]i muslimského obyvatelstva, tak odchodu židovských obyvatel. Studie rovněž ukázala, že z 32 488 obyvatel Starého Města je pouhých 9 % Židů.{{Citace elektronické monografie [393] => | vydavatel = [[Reuters]] [394] => | titul = Arab population growth outpaces Jews in Jerusalem [395] => | url = http://edition.cnn.com/2000/WORLD/meast/09/26/mideast.jerusalem.reut/index.html [396] => | datum vydání = 2000-09-26 [397] => | datum přístupu = 2009-11-28 [398] => | jazyk = anglicky [399] => }} [400] => [401] => V roce 2005 se v Jeruzalémě usadilo 2850 nových imigrantů, především ze [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Francie]] a zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. [[Migrační saldo]] má však Jeruzalém záporné, neboť počet lidí, kteří odcházejí převyšuje počet těch, kteří přicházejí. V roce 2005 se například do Jeruzaléma přistěhovalo zhruba 10 tisíc lidí, avšak o 6 tisíc víc bylo těch, kteří se vystěhovali. Počet jeruzalémského obyvatelstva se nicméně kontinuálně rozrůstá, a to především díky vysoké porodnosti v arabské a [[charedim|charedi komunitě]]. Díky tomu je hrubá míra porodnosti v Jeruzalémě (4,02 ‰) vyšší než v Tel Avivu (1,98 ‰) a rovněž vysoko nad celostátním průměrem 2,9 ‰. Průměrná velikost jeruzalémské domácnosti je 3,8 obyvatel. [402] => [403] => V roce 2005 došlo v relativních číslech k 1,8% populačnímu růstu (13 tisíc obyvatel), což je blízko celostátnímu průměru, zároveň však dochází k posunu náboženské a etnické skladby populace. Zatímco 31 % židovské populace je tvořeno dětmi do patnácti let, u arabské populace je to 42 %. To potvrzuje existující trend, podle kterého v uplynulých čtyřech desetiletích dochází k poklesu podílu židovského obyvatelstva. Ještě v roce 1967 měli Židé 74% podíl na počtu obyvatel, kdežto v roce 2006 to bylo o 9 procentních bodů méně.{{citace elektronické monografie |url=http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3254277,00.html |vydavatel= Ynet News |titul=Jerusalem: More tourists, fewer Jews |datum=2006-05-23 |datum přístupu=2007-03-10 |příjmení=Sel |jméno=Neta|jazyk=anglicky}} Mezi možné faktory, které tento trend ovlivňují, patří vysoké náklady na bydlení, méně pracovních příležitostí a stále větší náboženský charakter města. Mnoho lidí se tak v rámci hledání levnějšího a sekulárnějšího bydlení stěhuje na předměstí a měst na pobřeží Středozemního moře.{{citace elektronické monografie| url = http://www.library.cornell.edu/colldev/mideast/jerus.htm |vydavatel=[[The Washington Post]] via [[Cornell University]] |titul=Jewish Drop In Jerusalem Worries Israel |příjmení=Hockstader |jméno=Lee |datum=1998-08-16 |datum přístupu=2007-03-10|jazyk=anglicky|url archivu= https://web.archive.org/web/20060909060853/http://www.library.cornell.edu/colldev/mideast/jerus.htm |datum archivace= 2006-09-09 }} [404] => [405] => Podíl [[charedim]] v roce 2009 strmě rostl. K roku 2009 navštěvovalo z celkového počtu 150 100 školáků pouhých 40 % z nich státem provozované sekulární a národní náboženské školy, zatímco 60 % navštěvovalo charedi školy. Tato skutečnost [[korelace|koreluje]] s vysokým počtem dětí v charedi rodinách.{{citace elektronické monografie |url=http://www.israelnationalnews.com/News/Flash.aspx/165421|titul=Most Jerusalemites Attend Hareidi-Religious Schools|vydavatel =Aruc Ševa|datum=2009-05-21|datum přístupu=2009-05-21|jazyk=anglicky}}{{citace elektronické monografie|url=http://www.haaretz.com/hasen/spages/1086819.html|titul=Most of Jerusalem's non-Jewish children live below poverty line|příjmení=Shragai|jméno=Nadav|vydavatel=[[Haarec|Haaretz]]|datum=2009-05-21|datum přístupu=2009-05-21|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20090523230821/http://www.haaretz.com/hasen/spages/1086819.html|datum archivace=2009-05-23|nedostupné=ano}} [406] => [407] => Zatímco mnoho [[Izraelci|Izraelců]] vnímá Jeruzalém jako chudé a zanedbané město zatažené do náboženských a politických tlaků, pro [[Palestinci|palestinské Araby]] je Jeruzalém magnetem, který nabízí větší počet pracovních příležitostí než jakékoliv město na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu]] nebo v [[Pásmo Gazy|Pásmu Gazy]]. Palestinští představitelé tak Araby povzbuzují, aby ve městě zůstali a udrželi tak arabský nárok na něj.{{citace elektronické monografie|url=http://www.latimes.com/news/nationworld/world/la-fg-orthodox5jun05,1,1841144.story?page=2&coll=la-util-nationworld-world|titul=Clashing values alter a city's face|jméno=Richard |příjmení=Boudreaux|vydavatel=Los Angeles Times|datum=2007-07-05|datum přístupu=2009-07-22|jazyk=anglicky}}{{citace elektronické monografie |url=http://www.nytimes.com/2007/05/13/weekinreview/13myre.html|titul=Israeli Riddle: Love Jerusalem, Hate Living There|jméno=Greg |příjmení=Myre|vydavatel=[[The New York Times]]|datum=2007-05-13 |datum přístupu=2009-07-22|jazyk=anglicky}} Palestinští Arabové jsou do Jeruzaléma přitahováni především pracovními příležitostmi, zdravotní péčí, sociálním zabezpečení, dalšími benefity a kvalitou života, který Izrael poskytuje jeruzalémským občanům.{{citace elektronické monografie|url=http://www.latimes.com/news/nationworld/world/la-fg-barrier4jun04,1,5137437.story?coll=la-util-nationworld-world|titul=Change cast in concrete|jméno=Ken |příjmení=Ellingwood|vydavatel=Los Angeles Times|datum=2007-07-04 |datum přístupu=2009-07-22|jazyk=anglicky}} Arabským obyvatelům Jeruzaléma, kteří se rozhodnout nemít izraelské občanství, je udělena izraelská identifikační karta, která je opravňuje k relativně snadným průchodům kontrolními stanovišti a k cestování po Izraeli, což značně usnadňuje hledání práce. Dále rovněž mají nárok na dotované zdravotnictví a sociální zabezpečení, které Izrael poskytuje svým občanům. Arabové v Jeruzalémě mimo to mohou též posílat své děti do izraelských škol a univerzit. [408] => [409] => Demografie hraje významnou roli při sporu o Jeruzalém. V roce 1998 bylo jeruzalémskou správou pro rozvoj navrženo rozšířit městské hranice směrem na západ a inkorporovat tak oblasti s velkým množstvím židovské populace.{{citace elektronické monografie|url=http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2006/12/02/AR2006120200463_pf.html |titul=Jerusalem Barrier Causes Major Upheaval |datum=2006-12-02 |vydavatel=[[Associated Press]] via [[The Washington Post]] |příjmení=Laub |jméno=Karin |datum přístupu=2007-03-10|jazyk=anglicky}} [410] => [411] => == Politický status == [412] => [[Soubor:Knesset building (edited).jpg|náhled|Budova [[Kneset]]u v Jeruzalémě je sídlem izraelského parlamentu]] [413] => Dne 5. prosince 1949 prohlásil první izraelský premiér [[David Ben Gurion]] Jeruzalém hlavním městem Izraele a od té doby zde sídlí všechny složky [[státní moc]]i ([[Zákonodárná moc|moc zákonodárná]], [[Výkonná moc|výkonná]] a [[Soudní moc|soudní]]), s výjimkou [[Ministerstvo obrany Státu Izrael|ministerstva obrany]], které sídlí v Tel Avivu.{{citace elektronické monografie |url=http://thomas.loc.gov/cgi-bin/query/z?c105:H.R.4181.IH: |vydavatel=The Library of Congress |titul=Jerusalem and Berlin Embassy Relocation Act of 1998 |datum=1998-06-25 |datum přístupu=2007-02-12 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20150903233952/http://thomas.loc.gov/cgi-bin/query/z?c105%3AH.R.4181.IH%3A |datum archivace=2015-09-03 |nedostupné=ano }} V době tohoto prohlášení byl Jeruzalém rozdělen mezi Izrael a [[Jordánsko]], a tak byl za izraelské hlavní město považován pouze západní Jeruzalém. Bezprostředně po šestidenní válce v roce 1967 však Izrael anektoval východní Jeruzalém a učinil tak z něj ''[[de facto]]'' součást hlavního města. Status „celého a sjednoceného“ Jeruzaléma, coby hlavního města, Izrael zakotvil v roce 1980 v [[Základní zákony Izraele|základním zákonu]] ''[[Základní zákon: Jeruzalém]]'' (tzv. „Jeruzalémský zákon“).{{citace elektronické monografie |url=http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/1980_1989/Basic%20Law-%20Jerusalem-%20Capital%20of%20Israel |vydavatel=Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael |datum přístupu=2007-04-02 |datum=1980-07-30 |titul=Basic Law: Jerusalem, Capital of Israel|jazyk=anglicky}} [414] => [415] => Status „sjednoceného Jeruzaléma“ jako izraelského „věčného hlavního města“{{citace elektronické monografie |url=http://www.knesset.gov.il/docs/eng/bengurion-jer.htm |příjmení=Ben Gurion |jméno=David |odkaz na autora=David Ben Gurion |vydavatel=[[Kneset]] |titul=Statements of the Prime Minister David Ben Gurion Regarding Moving the Capital of Israel to Jerusalem |datum=1949-12-05 |datum přístupu=2007-04-02|jazyk=anglicky}}{{citace elektronické monografie|url=http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/1990_1999/1999/3/The%20Status%20of%20Jerusalem |vydavatel=Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael |titul=The Status of Jerusalem |datum=1999-03-14 |datum přístupu=2007-02-12|jazyk=anglicky}} je v rámci mezinárodního společenství kontroverzní. Většina států má své diplomatické mise mimo Jeruzalém. [416] => [417] => [[Soubor:Orient House P6080034.JPG|náhled|vlevo|upright|[[Orient House]]]] [418] => Nezávazná [[rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 478]], která byla schválena 20. srpna 1980, měsíc po přijetí Jeruzalémského zákona, prohlásila tento základní zákon „neplatným“, který navíc musí být „okamžitě zrušen“. OSN dále vyzvala své členské státy, aby přesunuly své ambasády z Jeruzaléma, což měla být forma trestného opatření. Většina států s ambasádami v Jeruzalémě této rezoluci vyhověla a přesunula svá zastoupení do Tel Avivu, kde existovalo mnoho ambasád již před přijetím rezoluce č. 478. V roce 1995 [[Kongres Spojených států amerických|americký Kongres]] schválil přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma přijetím takzvaného ''[[Jerusalem Embassy Act]].''{{citace elektronické monografie [419] => | příjmení = [420] => | jméno = anglicky [421] => | titul = Jerusalem Embassy Act of 1995 [422] => | url = http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/PLAW-104publ45/content-detail.html [423] => | vydavatel = U.S. Government Printing Office [424] => | místo = [425] => | datum vydání = [426] => | datum přístupu = 2007-02-15 [427] => | datum = 1995-11-08 [428] => }} Přestože byl zákon schválen, ambasáda byla přesunuta až v roce 2018 za vlády prezidenta [[Donald Trump|Donalda Trumpa]].{{citace elektronické monografie [429] => | příjmení = [430] => | jméno = [431] => | titul = U.S. Embassy in Israel [432] => | url = https://il.usembassy.gov/embassy/jerusalem/mission/ [433] => | vydavatel = U.S. Embassy in Israel [434] => | místo = [435] => | datum vydání = [436] => | datum přístupu = 2007-05-23 [437] => | jazyk = anglicky [438] => }} [439] => [440] => Dne 28. října 2009 varoval [[generální tajemník OSN]] [[Pan Ki-mun]], že aby bylo dosaženo míru, bude muset být Jeruzalém hlavním městem Izraele i uvažovaného budoucího palestinského státu.{{Citace elektronické monografie [441] => | vydavatel = [[Organizace spojených národů]] [442] => | titul = Jerusalem must be capital of both Israel and Palestine, Ban says [443] => | url = http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=32762&Cr=jerusalem&Cr1= [444] => | datum přístupu = 2009-12-21 [445] => | jazyk = anglicky [446] => }} Dne 6. prosince 2017 však byl Jeruzalém uznán americkým prezidentem [[Donald Trump|Donaldem Trumpem]] za hlavní město Izraele a v souvislosti s tím byl vydán i pokyn k přesunutí americké ambasády, sídlící v [[Tel Aviv]]u, do Jeruzaléma.{{Citace periodika [447] => | příjmení = [448] => | jméno = [449] => | titul = Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele [450] => | periodikum = Novinky.cz [451] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [452] => | vydavatel = Borgis [453] => | datum = 2017-12-06 [454] => | jazyk = cs [455] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/457119-trump-uznal-jeruzalem-za-hlavni-mesto-izraele.html [456] => | datum přístupu = 2017-12-06 [457] => }} Už v dubnu 2017 uznalo Jeruzalém za hlavní město Izraele i Rusko, ovšem výslovně pouze Západní Jeruzalém.{{Citace elektronické monografie [458] => | vydavatel = [[The Times of Israel]] [459] => | titul = In curious first, Russia recognizes West Jerusalem as Israel’s capital [460] => | url = https://www.timesofisrael.com/in-historic-first-russia-recognizes-west-jerusalem-as-israels-capital/ [461] => | datum přístupu = 2018-10-06 [462] => | jazyk = anglicky [463] => }} [464] => [465] => V Jeruzalémě se nachází nejvýznamnější státní instituce, včetně Knesetu,{{citace elektronické monografie |url=http://www.knesset.gov.il/main/eng/home.asp |titul=English gateway to the Knesset website |vydavatel=[[Kneset]]|datum přístupu=2007-05-18|jazyk=anglicky}} Nejvyššího soudu,{{citace elektronické monografie |url=http://elyon1.court.gov.il/eng/home/index.html |titul=The State of Israel|vydavatel=The Judicial Authority |datum přístupu=2007-05-18|jazyk=anglicky}} či oficiálních rezidencí [[prezident Izraele|prezidenta]] a [[premiér Izraele|premiéra]]. Před založením Izraele sloužil Jeruzalém jako administrativní hlavní město britského mandátu Palestina, který zahrnoval dnešní Izrael a Jordánsko.{{citace monografie|titul=The Politics of Jerusalem Since 1967 |příjmení=Dumper |jméno=Michael |datum přístupu=2007-04-17 |strany=59 |isbn=0231106408 |rok=1996|vydavatel=Columbia University Press|jazyk=anglicky}} V letech 1949 až 1967 byl západní Jeruzalém hlavním městem Izraele, ačkoliv tak nebyl mezinárodně uznáván, a to kvůli [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|rezoluci valného shromáždění OSN č. 149]], která počítala s Jeruzalémem jako s mezinárodním městem (''[[corpus separatum]]''). V důsledku šestidenní války v roce 1967 se dostal celý Jeruzalém pod izraelskou kontrolu. Dne 27. června 1967 vláda [[Levi Eškol|Leviho Eškola]] rozšířila izraelské právo a jurisdikci na východní Jeruzalém, avšak souhlasila s tím, že správa Chrámové hory, bude přenechána jordánskému [[waqf]]u pod jordánským ministerstvem pro náboženské záležitosti.{{citace elektronické monografie |url=http://www.jcpa.org/jcprg10.htm|titul=Jerusalem in International Diplomacy|jméno=Dore |příjmení=Gold |datum přístupu=2008-07-20|jazyk=anglicky|vydavatel=JCPA}} V roce 1988 Izrael nařídil z bezpečnostních důvodů uzavřít [[Orient House]], jenž byl domovem arabské studentské společnosti, ale zároveň též velitelství [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP). Budova byla znovu otevřena v roce 1992 jako palestinský penzion.{{citace elektronické monografie|url=http://www.jerusalemites.org/jerusalem/cultural_dimensions/3.htm|titul=The New Orient House: A History of Palestinian Hospitality|vydavatel=jerusalemites.org|datum přístupu=2008-07-20|jazyk=anglicky|url archivu= https://web.archive.org/web/20101217143302/http://jerusalemites.org/jerusalem/cultural_dimensions/3.htm |datum archivace= 2010-12-17 |nedostupné= ano }}{{citace monografie|titul=Jerusalem: The Future of a Contested City |url=https://archive.org/details/jersualemcontest0000klei |příjmení=Klein |jméno=Menachem |isbn=081474754X |vydavatel=New York University Press |rok=2001 |strany=[https://archive.org/details/jersualemcontest0000klei/page/n212 189] |jazyk=anglicky}} Podle [[Mírová dohoda z Osla|Mírových dohod z Osla]] měl být konečný status Jeruzaléma určen jednáním s Palestinskou samosprávou, která požaduje východní Jeruzalém jako hlavní město svého budoucího palestinského státu. [466] => [467] => Česká republika, stejně jako Evropská unie, považuje Jeruzalém za budoucí hlavní město Izraele i Palestiny.{{Citace elektronického periodika [468] => | příjmení = [469] => | jméno = [470] => | titul = Prohlášení MZV ke statusu měst Jeruzalém a Tel Aviv [471] => | periodikum = MZV.cz [472] => | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [473] => | url = http://www.mzv.cz/sofia/cz/aktuality/prohlaseni_mzv_ke_statusu_mest_jeruzalem.html [474] => | datum vydání = 2016-09-05 [475] => | datum přístupu = 2017-06-09 [476] => }}{{Nedostupný zdroj}} [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] ale v reakci na rezoluci UNESCO o památkách v Jeruzalémě označila město již za stávající hlavní město Izraele a vyzvala vládu, aby se zasazovala o respektování tohoto statusu.{{Citace elektronického periodika [477] => | příjmení = [478] => | jméno = [479] => | titul = PČR, PS 2013-..., 57. schůze, část 155 (23. 5. 2017) [480] => | periodikum = www.psp.cz [481] => | vydavatel = PS PČR [482] => | url = http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/057schuz/s057155.htm#h119 [483] => | datum vydání = 2017-05-23 [484] => | jazyk = cs [485] => | datum přístupu = 2017-06-09 [486] => }} [487] => [488] => == Náboženská významnost == [489] => [[Soubor:Western-wall-plaza.jpg|náhled|[[Zeď nářků|Západní zeď]], známá též jako Zeď nářků či Kotel]] [490] => Jeruzalém je posvátným místem tří hlavních světových monoteistických náboženství: [[judaismus|judaismu]], [[křesťanství]] a [[islám]]u. Podle statistické ročenky z roku 2000 se ve městě nachází 1204 [[synagoga|synagog]], 158 [[kostel]]ů a 73 [[mešita|mešit]].{{citace monografie|titul=Protecting Jerusalem's Holy Sites: A Strategy for Negotiating a Sacred Peace |url=https://archive.org/details/protectingjerusa00guin |vydavatel=Cambridge University Press |místo=Cambridge|rok=2006|vydání=1 |příjmení=Guinn |jméno=David E |isbn=0521866626 |strany=[https://archive.org/details/protectingjerusa00guin/page/n151 142]| jazyk=anglicky}} Navzdory snahám o pokojné mírové náboženské soužití jsou některá místa, jako například [[Chrámová hora]], místem neustálého napětí a sporů. [491] => [492] => Pro židy je Jeruzalém nejposvátnějším místem. To pramení z víry, že si [[JHVH|Hospodin]] toto místo vyvolil, aby zde přebýval. Zasvěcen byl Židům Jeruzalém již v [[10. století př. n. l.|10. století př. n. l.]], kdy jej hlavním městem biblického Izraele prohlásil [[David (biblická postava)|král David]]. Nejvýsadnější postavení má Jeruzalém rovněž proto, že zde stály dva [[Jeruzalémský chrám|jeruzalémské Chrámy]], konkrétně [[Šalomounův chrám]] a později [[Druhý chrám|druhý Chrám]]. O významnosti města svědčí i jeho zmínka v Bibli, kde je jmenováno celkem 632krát. Nejsvětějším židovským místem je v Jeruzalémě [[Zeď nářků|Západní zeď]], známá též jako Zeď nářků, která je pozůstatkem vnější hradby druhého Chrámu.{{citace elektronické monografie |url=http://english.thekotel.org/content.asp?id=212 |vydavatel=The Kotel |titul=What is the Western Wall? |datum přístupu=2007-03-06 |jazyk=anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20070202235206/http://english.thekotel.org/content.asp?id=212 |datum archivace= 2007-02-02 |nedostupné= ano }} Jeruzalém ovlivnil i stavbu synagog po celém světě, které jsou tradičně stavěny tak, aby byl [[aron ha-kodeš]] (schrána na [[Tóra|Tóru]]) směrem k tomuto městu{{citace elektronické monografie |url=http://www.schechter.edu/askrabbi/synagoguetemple.htm |titul=Synagogues |vydavatel=Schechter Institute of Jewish Studies |příjmení=Goldberg |jméno=Monique Susskind |datum přístupu=2007-03-10 |jazyk=anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20080131205934/http://www.schechter.edu/askrabbi/synagoguetemple.htm |datum archivace= 2008-01-31 |nedostupné= ano }} (u jeruzalémských synagog pak má směřovat k Chrámové hoře).{{citace monografie |url=http://www.jewishhistory.com/jh.php?id=AdditionalReadings&content=content/segal_ch12 |vydavatel=Department of Education and Culture of the World Zionist Organization |titul=Returning: The Land of Israel as Focus in Jewish History |příjmení=Segal |jméno=Benjamin, J |místo=Jerusalem |rok=1987 |strany=124 |jazyk=anglicky |datum přístupu=2018-08-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20051223025133/http://www.jewishhistory.com/jh.php?id=AdditionalReadings&content=content%2Fsegal_ch12 |datum archivace=2005-12-23 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.jewishhistory.com/jh.php?id=AdditionalReadings&content=content%2Fsegal_ch12 |date=20051223025133 }} Směrem k Jeruzalému se rovněž recitují, podle předpisu v [[Mišna|Mišně]], který byl kodifikován v kodexu ''[[Šulchan aruch]]'', denní modlitby.[[Šulchan aruch]], Orach chajim (94:1) [493] => [494] => [[Soubor:Holy sepulchre Anastasis.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Chrám Božího hrobu|Bazilika Svatého hrobu]]]] [495] => Křesťanství uctívá Jeruzalém nejenom pro jeho [[Starý zákon|starozákonní]] historii, ale rovněž pro jeho významnost v životě [[Ježíš Kristus|Ježíše Nazaretského]]. Podle [[Nový zákon|Nového zákona]] byl Ježíš do Jeruzaléma přinesen krátce po svém narození{{Citace bible|Lk|2|22|}} a později, již jako dospělý, vyčistil druhý Chrám.{{Citace bible|Mk|11|15|}} Byl to rovněž Jeruzalém, kde měl Ježíš podle tradice se svými apoštoly [[Večeře Páně|poslední večeři]] (též večeři Páně) na hoře [[Sijón]].{{citace monografie |titul=Jerusalem in the Time of the Crusades |url=https://archive.org/details/jerusalemtimecru00boas |příjmení=Boas |jméno=Adrian J. |vydavatel=Routledge |rok=2001 |isbn=0415230004 |strany=[https://archive.org/details/jerusalemtimecru00boas/page/n128 112] |kapitola=Physical Remains of Crusader Jerusalem |jazyk=anglicky}}{{citace monografie |titul=A Life of Jesus |příjmení=Endo |jméno=Shusaku |isbn=0809123193 |rok=1999 |vydavatel=Paulist Press |strany=116| jazyk=anglicky}} Významnými křesťanskými místy jsou [[Křížová cesta|Via Dolorosa]] (Křížová cesta) na [[Golgota|Golgotu]] a Golgota samotná, která má být místem Ježíšova [[ukřižování]]. [[Evangelium podle Jana]] popisuje Golgotu jako místo „blízko města,“{{Citace bible|J|19|20|}} zatímco archeologické nálezy z 90. let 20. století naznačují, že se Golgota mohla nacházet poblíž hradeb uvnitř dnešní hranice města.{{citace elektronické monografie |url=http://www.wcg.org/lit/jesus/golgotha.htm |vydavatel=Worldwide Church of God |titul=Where Was Golgotha? |příjmení=Stump |jméno=Keith W |datum=1993 |jazyk=anglicky |datum přístupu=2009-11-28 |url archivu= https://web.archive.org/web/20070402020110/http://www.wcg.org/lit/jesus/golgotha.htm |datum archivace= 2007-04-02 |nedostupné= ano }} Za biblickou Golgotu je však většinou křesťanů považováno místo, na němž stojí [[Chrám Božího hrobu|bazilika Svatého hrobu]], která je již téměř dva tisíce let křesťanským poutním místem.{{citace monografie|titul=St. John's Gospel: A Bible Study Guide and Commentary for Individuals and Groups |url=https://archive.org/details/stjohnsgospelbib0000rays |příjmení=Ray |jméno=Stephen K |isbn=0898708214 |rok=2002 |strany=[https://archive.org/details/stjohnsgospelbib0000rays/page/340 340] |vydavatel=Ignatius Press|místo=San Francisco|jazyk=anglicky}}{{citace monografie |titul=Pilgrimage: Adventures of the Spirit |příjmení=O'Reilly |jméno=Sean |isbn=1885211562 |rok=2000 |vydavatel=Travelers' Tales |strany=14 |jazyk=anglicky |url-access=registration |url=https://archive.org/details/pilgrimageadvent0000unse }} [496] => [497] => [[Soubor:Palestine-2007-Jerusalem-Al-Aqsa Mosque 01.jpg|náhled|[[Mešita al-Aksá]], třetí nejsvětější místo islámu]] [498] => Jeruzalém je v neposlední řadě považován za třetí nejsvětější místo islámu.{{citace monografie |titul=What Everyone Needs to Know about Islam |url=https://archive.org/details/whateveryoneneed00espo |vydavatel=Oxford University Press |rok=2000 |příjmení=Esposito |jméno=John L |isbn=0195157133 |strany=[https://archive.org/details/whateveryoneneed00espo/page/n178 157] |jazyk=anglicky}} O jeho významnosti svědčí i to, že jeruzalémská Chrámová hora byla vůbec prvním ze dvou míst, jejichž směrem (''[[kibla]]'') směřovaly muslimské modlitby (arabsky: صلاة, ''[[salát (islám)|salát]]''). [[Mohamed]] však po roztržce s židy, kteří jej nepřijali za svého [[prorok]]a, změnil kiblu ke svatyni [[Ka'ba]] v [[Mekka|Mekce]].{{citace monografie |titul=The Israeli-Palestinian War: Escalating to Nowhere |url=https://archive.org/details/israelipalestini0000cord |příjmení=Cordesman |jméno=Anthony, H |vydavatel=Praeger Security International |rok=2005 |isbn=0275987582 |strany=[https://archive.org/details/israelipalestini0000cord/page/62 62] |kapitola=The Final Settlement Issues: Asymmetric Values & Asymmetric Warfare |jazyk=anglicky}} Pro islám má nicméně Jeruzalém význam především díky Mohamedově noční cestě v roce 620. Muslimové věří, že se Mohamed zázračně přenesl z Mekky na Chrámovou horu, odkud vstoupil na nebesa, kde se setkal s proroky islámu.{{citace monografie |titul=The Monotheists: The Peoples of God |url=https://archive.org/details/monotheistsjewsc00pete_0 |příjmení=Peters |jméno=Francis, E |vydavatel=Princeton University Press |rok=2003 |isbn=0691114609 |kapitola=Muhammad the Prophet of God |strany=[https://archive.org/details/monotheistsjewsc00pete_0/page/95 95]–6 |jazyk=anglicky}}{{citace elektronické monografie |titul=Sahih Bukhari |url=http://www.usc.edu/dept/MSA/fundamentals/hadithsunnah/bukhari/093.sbt.html#009.093.608 |vydavatel=University of Southern California |datum přístupu=2007-03-11 |jazyk=anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20081127160919/http://www.usc.edu/dept/MSA/fundamentals/hadithsunnah/bukhari/093.sbt.html#009.093.608 |datum archivace= 2008-11-27 |nedostupné= ano }} Přesto však v [[Korán]]u samotném není o Jeruzalému žádná zmínka, přinejmenším ne výslovná. Běžné muslimské komentáře však ztotožňují místo, odkud měl Mohamed vystoupit do sedmého nebe, navštívit [[ráj]] a [[peklo]] a hovořit s [[Alláh]]em a proroky, s Chrámovou horou. Konkrétně první verš [[súra|súry]] Noční cesta (''Al-Isrá´'') zmiňuje jako cíl Mohamedovy cesty nejvzdálenější mešitu (arabsky mešitu al-Aksá).[http://www.islamweb.cz/koran/koran.php?action=view&sura=17&od=1&do= Súra 17:1, Noční cesta (Al-Isrá´)] Dnes se na Chrámové hoře nacházejí dvě muslimské památky, které tuto událost připomínají: [[mešita al-Aksá]], jejíž jméno je podle muslimů zmíněno v Koránu, přestože v době jeho vzniku ještě tato mešita neexistovala, a [[Skalní dóm]], který stojí nad základním kamenem, z něhož, jak muslimové věří, Mohamed vstoupil na nebesa.{{citace elektronické monografie |url=http://www.biu.ac.il/js/rennert/history_8.html |titul=The Early Arab Period - 638-1099 |datum přístupu=2007-04-24 |vydavatel=Centrum Ingeborg Rennertové pro jeruzalémská studia při [[Bar-Ilanova univerzita|Bar-Ilanově univerzitě]] |datum=1997-03 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20151216173527/http://www.biu.ac.il/JS/rennert/history_8.html |datum archivace=2015-12-16 |nedostupné=ano }} [499] => [500] => == Ekonomika == [501] => [[Soubor:HadarS.jpg|náhled|Nákupní centrum Chadar, Talpijot]] [502] => Historicky byla jeruzalémská ekonomika postavena téměř výhradně na věřících poutnících, a to hlavně kvůli vzdálenosti od hlavních přístavů v [[Jaffa|Jaffě]] a [[Gaza|Gaze]].{{citace monografie|titul=The Politics of Jerusalem Since 1967 |příjmení=Dumper |jméno=Michael |isbn=0231106408 |rok=1996 |vydavatel=Columbia University Press |strany=207–210|jazyk=anglicky}} Jeruzalémské religiózní památky zůstávají i dnes nejnavštěvovanější zahraničními návštěvníky a většina turistů navštíví Západní zeď a Staré Město, nicméně v uplynulých zhruba padesáti letech začalo být stále jasnější, že Jeruzalém nemůže stavět svou ekonomiku jen na náboženském cestovním ruchu a své náboženské významnosti. [503] => [504] => [[Soubor:Mahane Yehuda Market.JPG|náhled|vlevo|Trh Machane Jehuda v západním Jeruzalémě]] [505] => Ačkoliv mnohé statistiky indikují ekonomický růst, od roku 1967 [[východní Jeruzalém]] ve vývoji zaostával za západním Jeruzalémem. Podíl domácností se zaměstnanými osobami je navíc vyšší u arabských domácností (76,1 %) než u židovských domácností (66,8 %). [[nezaměstnanost|Míra nezaměstnanosti]] je v Jeruzalémě 8,3 %, což je mírně lepší než celostátní průměr, který činí 9 %. V uplynulých letech došlo ve městě k dramatickému nárůstu [[chudoba|chudoby]]; mezi lety 2001 a 2007 se počet lidí žijící pod hranicí chudoby zvýšil o 40 %.{{citace elektronické monografie |url=http://web.israelinsider.com/Articles/Briefs/10317.htm |vydavatel=Israel Insider |titul=Study shows poverty level in Jerusalem double that of other Israeli cities |datum=2007-01-11 |datum přístupu=2007-03-11 |url archivu= https://web.archive.org/web/20070126063314/http://web.israelinsider.com/Articles/Briefs/10317.htm |datum archivace= 2007-01-26 |nedostupné= ano }} V roce 2006 činila průměrná měsíční mzda 5940 [[nový izraelský šekel|šekelů]] (tj. 1410 [[americký dolar|amerických dolarů]]), což je o 1350 šekelů méně než průměrná měsíční mzda v Tel Avivu. [506] => [507] => [[Soubor:OldCityJerusalem01 ST 06.JPG|náhled|Tržiště ve Starém Městě]] [508] => Během britského Mandátu byl přijat zákon, podle něhož musí být všechny budovy postaveny z [[jeruzalémský kámen|jeruzalémského kamene]], aby se zachoval jedinečný historický a estetický ráz města.{{citace elektronické monografie |url=http://www.biu.ac.il/JS/rennert/history_12.html |vydavatel=Ingeborg Rennert Center for Jerusalem Studies při [[Bar-Ilanova univerzita|Bar-Ilanově univerzitě]] |titul=Jerusalem: Life Throughout the Ages in a Holy City: The British Mandate |datum přístupu=2007-02-10 |příjmení=Eisenstadt |jméno=David |datum=2002-08-26 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20151216173540/http://www.biu.ac.il/JS/rennert/history_12.html |datum archivace=2015-12-16 |nedostupné=ano }} Dodržování tohoto zákona, který stále platí, odrazuje [[těžký průmysl]] od Jeruzaléma; pouze 2,2 % území Jeruzaléma má funkční využití pro „průmysl a infrastrukturu.“ Pro srovnání, podíl pozemků s funkčním využitím pro průmysl a infrastrukturu je v Tel Avivu dvojnásobně velký a v Haifě dokonce sedminásobně velký. [509] => [510] => Pouze 8,5 % pracovně činných obyvatel Jeruzalémského distriktu je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu, což je zhruba polovina celostátního průměru, který činí 15,8 %. Naopak celostátní průměr je překračován v zaměstnanosti ve školství (17,9 % oproti 12,7 %), zdravotnictví a sociální péči (12,6 % oproti 10,7 %), ve službách (6,4 % oproti 4,7 %) a veřejné správě (8,2 % oproti 4,7 %).{{citace elektronické monografie |url=http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st12_14x.pdf |druh nosiče=[[Portable Document Format|PDF]] |vydavatel=[[Izraelský centrální statistický úřad]] |titul=Employed Persons, by Industry, District and Sub-District of Residence, 2005 |datum přístupu=2007-04-11 |jazyk=anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20070614014211/http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st12_14x.pdf |datum archivace= 2007-06-14 |nedostupné= ano }} Ačkoliv Tel Aviv zůstává i nadále izraelským finančním centrem, stále větší počet [[hi-tech]] společností se stěhuje do Jeruzaléma a v roce 2006 zde tvořily 12 tisíc pracovních míst.{{citace elektronické monografie|url=http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1182951036437&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull|titul=Bet your bottom dollar?|jméno=Gil|příjmení=Zohar|vydavatel=[[The Jerusalem Post]]|datum=2007-06-28|datum přístupu=2007-07-10|jazyk=anglicky|url archivu= https://web.archive.org/web/20080203230544/http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1182951036437&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull |datum archivace= 2008-02-03 |nedostupné= ne }} Průmyslový park [[Har Chocvim]] na severu Jeruzaléma je domovem některých hlavních izraelských korporací, mezi něž patří [[Intel]], [[Teva Pharmaceutical Industries]], [[Ophir Optronics]] a [[ECI Telecom]]. Plány expanze parku představují kapacity pro dalších sto firem, požární stanici a školu na ploše o celkové rozloze 530 000 m2.{{citace elektronické monografie |url=http://www.hotzvim.org.il/SiteFiles/1/35/901.asp |vydavatel=Har Hotzvim Industrial Park |titul=Har Hotzvim Industrial Park |datum přístupu=2007-03-13 |jazyk=anglicky |url archivu= https://web.archive.org/web/20070427222723/http://www.hotzvim.org.il/SiteFiles/1/35/901.asp |datum archivace= 2007-04-27 |nedostupné= ano }} [511] => [512] => Od vzniku Izraele zůstává národní vláda hlavním hráčem v jeruzalémské ekonomice. Vláda se sídlem v Jeruzalémě generuje velké množství pracovních míst a nabízí dotace a pobídky pro nové obchodní iniciativy. [513] => [514] => V Jeruzalémě stojí velké nemocniční komplexy jako [[nemocnice Hadasa]] nebo [[nemocnice Ša'arej Cedek]]. Převážně pro ultraortodoxní židovskou populaci slouží [[nemocnice Bikur cholim]]. [515] => [516] => == Doprava == [517] => [518] => === Železniční doprava === [519] => [[Soubor:Trainmalha.jpg|náhled|[[železniční stanice Jerušalajim Malcha|Železniční stanice Malcha]].]] [520] => [[Soubor:PikiWiki Israel 44301 Geography of Israel.jpg|náhled|Výstavba železničního mostu přes údolí [[Emek ha-Arazim]].]] [521] => Od 90. let 19. století byl Jeruzalém napojen na [[železniční trať Tel Aviv - Jeruzalém|železniční trať z Jaffy]] přes město [[Bejt Šemeš]]. Stojí tu [[železniční stanice Gan ha-chajot ha-tanachi|stanice Gan ha-chajot ha-tanachi]] a [[železniční stanice Jerušalajim Malcha|stanice Jerušalajim Malcha]]. Původní koncová historická [[železniční stanice Jerušalajim]] fungovala do 90. let 20. století a pak po velké rekonstrukci tratě již nebyla obnovena a neslouží svému účelu. Trať má i po rekonstrukci omezený dopravní význam. Její trasa totiž sleduje křivolaká údolí na západních přístupech k Jeruzalému a kapacitně ani časově nemůže výrazněji konkurovat jiným druhům přepravy. Bývá ovšem tradičně využívána turisty. [522] => [523] => Roku 2018 bylo uvedeno do provozu i druhé vlakové spojení Jeruzaléma. Od severozápadu je do města zaústěna [[vysokorychlostní železniční trať Tel Aviv – Jeruzalém]].{{Citace elektronické monografie [524] => | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] [525] => | titul = JERUSALEM-TEL AVIV HIGH-SPEED RAIL OPENING TO BE DELAYED SIX MONTHS [526] => | url = https://www.jpost.com/Israel-News/Jerusalem-Tel-Aviv-high-speed-rail-opening-to-be-delayed-six-months-543226 [527] => | datum přístupu = 2018-07-10 [528] => | jazyk = anglicky [529] => }} Inženýrsky náročná stavba zahrnuje úsek o délce 22 kilometrů s několika mosty a tunely. Překonává výrazné stoupání z [[Izraelská pobřežní planina|pobřežní planiny]] do Judských hor. Vede od soutěsky [[Ša'ar ha-Gaj]], pod městem [[Mevaseret Cijon]] až do centra Jeruzaléma (kongresové centrum [[Binjanej ha-Uma]] ve čtvrti [[Kirjat ha-Memšala]]), kde vyrostla v hloubce 80 metrů podzemní konečná [[železniční stanice Jerušalajim Jicchak Navon|stanice Jerušalajim Jicchak Navon]]. Stavbu železnice provázely četné spory ohledně ekologických dopadů a inženýrských řešení (například překonání [[vádí]] [[Nachal Jitla]]).{{Citace elektronické monografie [530] => | vydavatel = [[Railway Gazette International]] [531] => | titul = Jerusalem fast link alignment agreed [532] => | url = http://www.railwaygazette.com/nc/news/single-view/view/jerusalem-fast-link-alignment-agreed.html [533] => | jazyk = anglicky [534] => | datum přístupu = 2011-07-05 [535] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110810132404/http://www.railwaygazette.com/nc/news/single-view/view/jerusalem-fast-link-alignment-agreed.html [536] => | datum archivace = 2011-08-10 [537] => | nedostupné = ano [538] => }} Čelila i politickým kontroverzím. Vede totiž krátkým úsekem přes [[Latrunský výběžek]], který je součástí [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu]] a je považován většinou mezinárodního společenství za okupované území. Z toho důvodu se v květnu [[2011]] ze spolupráce na výstavbě úseku stáhla německá státní firma [[Deutsche Bahn]].{{Citace elektronické monografie [539] => | vydavatel = [[Ynet]] [540] => | titul = German railway nixes Israel rail project [541] => | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4066611,00.html [542] => | jazyk = anglicky [543] => | datum přístupu = 2011-07-05 [544] => }} [545] => [546] => Nová železnice má zásadní dopad na dopravní poměry. Roku 2018 byla otevřena jen v úseku z Jeruzaléma na mezinárodní letiště, protože v úseku do Tel Avivu nebyla dokončena instalace elektrické trakce. Na mezinárodním letišti se proto zatím muselo přestupovat.{{Citace elektronické monografie [547] => | vydavatel = [[The Times of Israel]] [548] => | titul = Jerusalem’s new high-speed train starts regular trips to Ben Gurion Airport [549] => | url = https://www.timesofisrael.com/jerusalems-new-high-speed-train-starts-regular-trips-to-ben-gurion-airport/ [550] => | datum přístupu = 2018-09-25 [551] => | jazyk = anglicky [552] => }} Cesta do Tel Avivu by se po plném dokončení tratě (a zavedení přímého spoje) měla zkrátit na 28 minut, čímž se mají ekonomicky propojit obě největší města v Izraeli. Díky napojení na [[Ben Gurionovo mezinárodní letiště]] se má zvýšit i turistická dostupnost Jeruzaléma. Přesun části osobní přepravy na železnici měl rovněž ulevit trvale přetíženému silničnímu spojení Jeruzaléma s pobřežím.{{Citace elektronické monografie [553] => | vydavatel = railway-technology.com [554] => | titul = Jerusalem to Tel Aviv: an historic high-speed railway [555] => | url = https://www.railway-technology.com/features/jerusalem-tel-aviv-historic-high-speed-railway/ [556] => | datum přístupu = 2018-07-10 [557] => | jazyk = anglicky [558] => }} Ve výhledu je prodloužení trati dál do centra Jeruzaléma. Mají zde vzniknout dvě nové podzemní stanice, jedna poblíž křížení [[Ulice Krále Jiřího (Jeruzalém)|Ulice Krále Jiřího]] a [[Jaffská ulice|Jaffské ulice]], druhá přímo pod [[Židovská čtvrť (Jeruzalém)|Židovskou čtvrtí]] Starého Města, nedaleko [[Zeď nářků|Zdi nářků]] (tato stanice měla být na počest amerického prezidenta pojmenována po [[Donald Trump|Donaldu Trumpovi]]).{{Citace elektronické monografie [559] => | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] [560] => | titul = NEW WESTERN WALL TRAIN STATION TO BE NAMED AFTER TRUMP [561] => | url = https://www.jpost.com/Israel-News/New-Western-Wall-train-station-to-be-named-after-Trump-520135 [562] => | datum přístupu = 2018-07-10 [563] => | jazyk = anglicky [564] => }} [565] => [566] => === Silniční doprava === [567] => Páteří silniční dopravy v Jeruzalémě je několik komunikací dálničního typu. Hlavní východozápadní osou a spojnicí s Tel Avivem je [[Dálnice 1 (Izrael)|dálnice číslo 1]], jež prochází severními předměstími a pokračuje pak na východ až k Mrtvému moři. Druhým kapacitním východozápadním spojením s Tel Avivem je [[Silnice 443 (Izrael)|dálnice číslo 443]], která vychází ze severozápadního okraje Jeruzaléma a vede pak okolo osady [[Giv'at Ze'ev]] k [[Modi'in-Makabim-Re'ut|Modi'inu]]. Z velké části ovšem prochází Západním břehem Jordánu a během [[druhá intifáda|druhé intifády]] zažívala opakované narušení provozu kvůli teroristickým útokům. V období po intifádě se situace na této dopravní tepně uklidnila. [568] => [[Soubor:Begin road (Jerusalem).JPG|náhled|vlevo|[[Dálnice 50 (Izrael)|Beginova silnice]], hlavní severojižní průtah.]] [569] => [[Soubor:Jerusalem light rail 1st demo run.jpg|náhled|vlevo|[[Jeruzalémská tramvajová doprava]]]] [570] => Podobnou páteřní roli hrála v severojižním směru tradičně [[Dálnice 60 (Izrael)|silnice číslo 60]], která spojuje hlavní populační centra hustě zalidněného hřbetu [[Samařsko|Samařska]] i Judských hor, tedy [[Náblus]]u, [[Ramalláh]]u, Jeruzaléma, [[Betlém]]a i [[Hebron]]u. V širších dopravních tocích si tato silnice sice udržela svůj význam (byť komplikovaný jejím průchodem skrz palestinské oblasti Západního břehu), v rámci samotného Jeruzaléma je ovšem její role menší, protože prochází dopravně nevyhovujícími historickými partiemi města. Roli severojižního průtahu tak v oblasti vlastního Jeruzaléma hraje nová dálniční komunikace o délce přes 15 kilometrů, [[Dálnice 50 (Izrael)|dálnice číslo 50]] neboli Beginova silnice či třída Menachema Begina, která vyrostla v několika etapách od 90. let 20. století do 2. dekády 21. století a nabízí kapacitní spojení od severních partií okolo Atarotu až na jižní okraj města u čtvrti Gilo, kde se napojuje na původní trasu silnice číslo 60 do regionu [[Guš Ecion]] a na Hebron. [571] => [572] => V projektové fázi jsou i některé další významné komunikace, například [[východní obchvat Jeruzaléma]], který má být další severojižní spojnicí. [573] => [574] => === Městská hromadná doprava === [575] => V městské hromadné (ale i veřejné dálkové) dopravě zcela dominují autobusy, které hustou sítí linek pokrývají všechny části města. Meziměstské spoje jsou soustředěny na [[Ústřední autobusové nádraží Jeruzalém|Jeruzalémské centrální autobusové nádraží]] (autobusový terminál převážně pro arabskou populaci funguje i ve Východním Jeruzalémě). [576] => [577] => Průlomem v MHD bylo zprovoznění první linky [[Jeruzalémská tramvajová doprava|jeruzalémské tramvajové dopravy]] roku 2011. Spojuje severní předměstí, centrum města a západní okraje Jeruzaléma. Vyvolala rozsáhlé změny v dopravních vztazích v historickém jádru města. [578] => [579] => === Letecká doprava === [580] => Letecká doprava je odkázaná na [[Ben Gurionovo mezinárodní letiště]] u Tel Avivu, jehož časová i kapacitní dostupnost se zprovozněním vysokorychlostní železnice dramaticky zvýší. V roce 2018 toto letiště odbavilo téměř 23 miliony cestujících. [581] => [582] => Severně od průmyslové zóny [[Atarot]] v nejsevernějším výběžku Jeruzaléma se sice nachází areál [[letiště Atarot]] (též zváno ''letiště Kalandia''). Letiště ovšem prostorově nevyhovovalo pro větší stroje a vzhledem k husté okolní zástavbě nemělo prostor pro případnou expanzi. Kvůli zhoršení bezpečnostní situace (letiště je obklopeno převážně palestinskými čtvrtěmi) je od dob [[Druhá intifáda|druhé intifády]] trvale zavřeno. [583] => [584] => == Sport == [585] => [[Soubor:Teddy Kollek Stadium - Inside.JPG|náhled|widthpx|[[Stadion Teddy]]]] [586] => Mezi dva nejpopulárnější sporty patří v Jeruzalémě [[fotbal]] a [[basketbal]].{{citace monografie|titul=Culture and Customs of Israel |url=https://archive.org/details/culturecustomsof0000tors |příjmení=Torstrick |jméno=Rebecca L |isbn=0313320918 |rok=2004 |vydavatel=Greenwood Press |strany=[https://archive.org/details/culturecustomsof0000tors/page/141 141] |jazyk=anglicky}} Ve městě sídlí fotbalový klub [[Bejtar Jeruzalém FC|Bejtar Jeruzalém]], který patří k nejznámějším v zemi. Mezi jeho fanoušky patří i političtí představitelé, kteří zápasy často navštěvují.{{citace elektronické monografie|url=http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Israel%20beyond%20the%20conflict/Betar%20Jerusalem-%20A%20Local%20Sports%20Legend%20Exports%20Tal|vydavatel=Israel Magazine via Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael|příjmení=Griver|jméno=Simon|datum=1997-10|datum přístupu=2007-03-07|titul=Betar Jerusalem: A Local Sports Legend Exports Talent to Europe's Top Leagues|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20071231081639/http://www.israel-mfa.gov.il/MFA/Israel+beyond+the+conflict/Betar+Jerusalem-+A+Local+Sports+Legend+Exports+Tal|datum archivace=2007-12-31|nedostupné=ne}} Dalším velkým fotbalovým klubem, který patří mezi rivaly Bejtaru, je [[Hapoel Jeruzalém FC|Hapoel Jeruzalém]]. Zatímco Bejtar byl šampionem [[Israel State Cup|Izraelského státního poháru]] (''Israel State Cup'') sedmkrát, Hapoel se stal šampionem pouze jednou. V nejvyšší lize pak Bejtar vyhrál šestkrát, zatímco Hapoel nikdy. Bejtar hraje v nejprestižnější izraelské [[Israeli Premier League|Ligat HaAl]], zatímco Hapoel je v druhé divizi [[Liga Leumit|Ligy Leumit]]. [587] => [588] => V basketbalu hraje v top divizi basketbalový klub [[Hapoel Jeruzalém BC|Hapoel Jerusalem]]. Klub vyhrál třikrát Státní pohár a v roce 2004 [[ULEB Eurocup|ULEB Cup]].{{citace elektronické monografie| url = http://www.hapoel.co.il/hapoel.asp |vydavatel=Hapoel Migdal Jerusalem |titul=Home |datum přístupu=2007-03-07|jazyk=hebrejsky|url archivu= https://web.archive.org/web/20080102043627/http://www.hapoel.co.il/hapoel.asp }} Hlavním jeruzalémským fotbalovým stadionem je již od svého otevření v roce 1992, [[Stadion Teddy|Stadion Teddyho Kolleka]], který má kapacitu 21 600 návštěvníků.{{citace elektronické monografie|url=http://www.mfa.gov.il/mfa/mfaarchive/2000_2009/2001/12/focus%20on%20israel-%20jerusalem%20-%20architecture%20since%2019 |vydavatel=Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael |datum=2001-12-01 |datum přístupu=2007-03-07 |příjmení=Eldar |jméno=Yishai |titul=Jerusalem: Architecture Since 1948|jazyk=anglicky}} [589] => [590] => Každoroční událostí je Jeruzalémský půlmaraton, při němž běžci z celého světa závodí na trase, která vede kolem některých z nejznámějších jeruzalémských památek. Kromě 21,1kilometrového půlmaratonu mohou běžci zvolit kratší 10kilometrovou trasu. Obě trasy začínají a končí na stadionu v [[Giv'at Ram]].{{Citace elektronické monografie [591] => | vydavatel = Město Jeruzalém [592] => | titul = Jerusalem Half Marathon official website [593] => | url = https://www.jerusalem.muni.il/jer_main/TopSiteJeruEng.asp?newstr=4&src=/jer_sys/publish/HtmlFiles/1616/results_pub_id=15283.html&cont=736 [594] => | datum přístupu = 2009-12-15 [595] => | jazyk = anglicky [596] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110106012352/https://www.jerusalem.muni.il/jer_main/TopSiteJeruEng.asp?newstr=4&src=%2Fjer_sys%2Fpublish%2FHtmlFiles%2F1616%2Fresults_pub_id%3D15283.html&cont=736 [597] => | datum archivace = 2011-01-06 [598] => | nedostupné = ano [599] => }} [600] => [601] => == Slavní rodáci == [602] => [603] => * [[Jiga'el Jadin]] (1917–1984), [[Izrael|izraelský]] archeolog, [[generál]] a politik{{Citace elektronického periodika [604] => | titul = Yigael Yadin [605] => | periodikum = archaeology.huji.ac.il [606] => | url = https://archaeology.huji.ac.il/people/yigael-yadin [607] => | jazyk = en [608] => | datum přístupu = 2023-01-27 [609] => }} [610] => * [[Jicchak Navon]] (1921–2015), izraelský politik, [[diplomat]], [[Próza|prozaik]], [[Drama|dramatik]] a [[Učitel|pedagog]], prezident Izraele v letech 1978–1983{{Citace elektronické monografie [611] => | titul = Yitzhak Navon Biography {{!}} Yitzhak Navon [612] => | url = https://navon-center.org.il/yitzhak-navon-biography/?lang=en [613] => | datum přístupu = 2023-01-27 [614] => | jazyk = en-US [615] => }} [616] => * [[Jicchak Rabin]] (1922–1995), izraelský politik, diplomat, premiér Izraele v letech 1974 až 1977 a od roku 1992 až do své smrti, nositel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny za mír]] za rok 1994{{Citace elektronického periodika [617] => | titul = The Nobel Peace Prize 1994 [618] => | periodikum = NobelPrize.org [619] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/peace/1994/rabin/biographical/ [620] => | jazyk = en-US [621] => | datum přístupu = 2023-01-27 [622] => }} [623] => * [[Uzi Narkis]] (1925–1997), izraelský generál, velitel [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]] během [[Šestidenní válka|šestidenní války]]{{Citace elektronického periodika [624] => | titul = Uzi Narkiss [625] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [626] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/uzi-narkiss [627] => | datum přístupu = 2023-01-27 [628] => }} [629] => * [[Re'uven Rivlin]] (* 1939), právník, politik, [[prezident Izraele]] v letech 2014–2021{{Citace elektronického periodika [630] => | titul = Reuven Rivlin [631] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [632] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/reuven-rivlin [633] => | datum přístupu = 2023-01-27 [634] => }} [635] => * [[Amos Oz]] (1939–2018), izraelský spisovatel, novinář a vysokoškolský profesor{{Citace elektronické monografie [636] => | titul = Biography {{!}} Amos Oz [637] => | url = http://www.amos-oz.net/biography/ [638] => | datum přístupu = 2023-01-27 [639] => | jazyk = en-US [640] => }} [641] => * [[Ada Jonathová]] (* 1939), izraelská vědkyně, odbornice na [[Krystalografie|krystalografii]], nositelka [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] za rok 2009{{Citace elektronického periodika [642] => | titul = The Nobel Prize in Chemistry 2009 [643] => | periodikum = NobelPrize.org [644] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/2009/yonath/biographical/ [645] => | jazyk = en-US [646] => | datum přístupu = 2023-01-27 [647] => }} [648] => * [[Sirhan Sirhan]] (* 1944), palestinsko-jordánský doživotně odsouzený atentátník zodpovědný za smrt [[Senát|senátora]] [[Robert Kennedy|Roberta Kennedyho]]{{Citace elektronického periodika [649] => | příjmení = Editors [650] => | jméno = Biography com [651] => | titul = Sirhan Sirhan [652] => | periodikum = Biography [653] => | url = https://www.biography.com/crime-figure/sirhan-sirhan [654] => | jazyk = en-us [655] => | datum přístupu = 2023-01-27 [656] => }} [657] => * [[Dan Meridor]] (* 1947), politik, [[ministr financí Izraele]] a [[Ministr zpravodajských služeb Izraele|ministr zpravodajských služeb]]{{Citace elektronického periodika [658] => | titul = Dan Meridor [659] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [660] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/dan-meridor [661] => | datum přístupu = 2023-01-27 [662] => }} [663] => * [[Ido Netanjahu]] (* 1952), [[Radiologie|radiolog]], spisovatel a dramatik{{Citace elektronického periodika [664] => | titul = Iddo Netanyahu-Gefen Publishing House [665] => | periodikum = www.gefenpublishing.com [666] => | url = https://www.gefenpublishing.com/authorcategory.asp?id=86 [667] => | datum přístupu = 2023-01-27 [668] => }} [669] => * [[Elie Tahari]] (* 1952), izraelský módní návrhář{{Citace elektronického periodika [670] => | titul = Elie Tahari {{!}} Fashion Designer Biography [671] => | periodikum = FAMOUS FASHION DESIGNERS [672] => | url = http://www.famousfashiondesigners.org/elie-tahari [673] => | jazyk = en-US [674] => | datum přístupu = 2023-01-27 [675] => }} [676] => * [[David Grossman]] (* 1954), izraelský spisovatel a esejista{{Citace elektronického periodika [677] => | titul = David Grossman [678] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [679] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/david-grossman [680] => | datum přístupu = 2023-01-27 [681] => }} [682] => * [[Nir Barkat]] (* 1959), izraelský podnikatel, politik a starosta Jeruzaléma v letech 2008–2018{{Citace elektronického periodika [683] => | titul = Nir Barkat [684] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [685] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/nir-barkat [686] => | datum přístupu = 2023-01-27 [687] => }} [688] => * [[Eli Ohana]] (* 1964), bývalý izraelský profesionální fotbalista{{Citace elektronického periodika [689] => | příjmení = Strack-Zimmermann [690] => | jméno = Benjamin [691] => | titul = Eli Ohana (Player) [692] => | periodikum = www.national-football-teams.com [693] => | url = https://www.national-football-teams.com/player/15523/Eli_Ohana.html [694] => | jazyk = en [695] => | datum přístupu = 2023-01-27 [696] => }} [697] => * [[Elon Lindenstrauss]] (* 1970), izraelský matematik a vysokoškolský profesor{{Citace elektronického periodika [698] => | titul = Elon Lindenstrauss [699] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [700] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/elon-lindenstrauss [701] => | datum přístupu = 2023-01-27 [702] => }} [703] => * [[Mili Avital]] (* 1972), izraelská herečka{{Citace elektronického periodika [704] => | titul = Mili Avital [705] => | periodikum = IMDb [706] => | url = https://www.imdb.com/name/nm0000815/ [707] => | jazyk = en-US [708] => | datum přístupu = 2023-01-27 [709] => }} [710] => * [[Leigh Bardugo]] (* 1975), americká spisovatelka [[fantasy]] knih{{Citace elektronického periodika [711] => | titul = Leigh Bardugo {{!}} AdLit [712] => | periodikum = www.adlit.org [713] => | url = https://www.adlit.org/profile/leigh-bardugo [714] => | jazyk = en [715] => | datum přístupu = 2023-01-27 [716] => }} [717] => * [[Jasmin Levy]] (* 1975), izraelská zpěvačka{{Citace elektronického periodika [718] => | příjmení = Musleah [719] => | jméno = Rahel [720] => | titul = Profile: Yasmin Levy [721] => | periodikum = Hadassah Magazine [722] => | url = https://www.hadassahmagazine.org/2010/06/18/profile-yasmin-levy/ [723] => | datum vydání = 2010-06-18 [724] => | jazyk = en-US [725] => | datum přístupu = 2023-01-27 [726] => }} [727] => * [[Natalie Portmanová]] (* 1981), [[Izrael|izraelsko]]-[[Spojené státy americké|americká]] herečka, držitelka [[Oscar|Oscara]]{{Citace elektronického periodika [728] => | příjmení = Editors [729] => | jméno = Biography com [730] => | titul = Natalie Portman [731] => | periodikum = Biography [732] => | url = https://www.biography.com/actor/natalie-portman [733] => | jazyk = en-us [734] => | datum přístupu = 2023-01-27 [735] => }} [736] => * [[Šachar Pe'erová]] (* 1987), bývalá [[Izrael|izraelská]] profesionální [[Tenis|tenistka]]{{Citace elektronického periodika [737] => | titul = Shahar Peer {{!}} Player Stats & More – WTA Official [738] => | periodikum = Women's Tennis Association [739] => | url = https://www.wtatennis.com/players/311168/shahar-peer [740] => | jazyk = en [741] => | datum přístupu = 2023-01-27 [742] => }} [743] => * [[Ori Sason]] (* 1990), izraelský [[Zápas|zápasník]] – [[Judo|judista]], bronzový olympijský medailista z [[Letní olympijské hry 2016|LOH 2016]]{{Citace elektronické monografie [744] => | titul = Israel Olympics {{!}} ORI SASSON – BRONZE MEDAL – RIO 2016 [745] => | url = https://www.olympicsil.co.il/ori-sasson-bronze-medal-rio-2016/?lang=en [746] => | datum přístupu = 2023-01-27 [747] => | jazyk = en-US [748] => }} [749] => [750] => == Partnerská města == [751] => * {{Flagicon|JPN}} [[Ajabe]], [[Japonsko]] [752] => * {{Flagicon|MOR}} [[Fás]], [[Maroko]] [753] => * {{Flagicon|FRA}} [[Marseille]], [[Francie]] [754] => * {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[New York]], [[Spojené státy americké]] [755] => * {{Flagicon|Česko}} [[Praha]], [[Česko]] [756] => [757] => == Odkazy == [758] => [759] => === Poznámky === [760] => [761] => [762] => === Reference === [763] => {{Překlad| jazyk = en | článek = Jerusalem | revize = 327720550 | jazyk2 = he | článek2 = ירושלים | revize2 = 2534689}} [764] => [765] => [766] => === Literatura === [767] => * {{Citace monografie [768] => | příjmení = Ardito [769] => | jméno = Fabrizio [770] => | odkaz na autora = [771] => | titul = Jeruzalém a Svatá země [772] => | vydání = 3 [773] => | vydavatel = Ikar [774] => | místo = Praha [775] => | rok = 2008 [776] => | isbn = 978-80-249-0975-2 [777] => | počet stran = 336 [778] => }} [779] => * {{Citace monografie [780] => | příjmení = Armstrong [781] => | jméno = Karen [782] => | odkaz na autora = [783] => | titul = Jeruzalém [784] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [785] => | místo = Praha [786] => | rok = 1999 [787] => | isbn = 80-7106-349-5 [788] => | počet stran = 469 [789] => }} [790] => * {{Citace monografie [791] => | příjmení = Čejka [792] => | jméno = Marek [793] => | odkaz na autora = Marek Čejka [794] => | titul = Judaismus, politika a Stát Izrael [795] => | vydání = 2 [796] => | vydavatel = Masarykova univerzita [797] => | místo = Brno [798] => | rok = 2003 [799] => | isbn = 80-210-3007-0 [800] => | počet stran = 252 [801] => }} [802] => * {{Citace monografie [803] => | příjmení = Čeřovský [804] => | jméno = Jan a kolektiv [805] => | titul = Izrael a palestinská území [806] => | vydavatel = Olympia [807] => | místo = Praha [808] => | rok = 1999 [809] => | isbn = 80-7033-541-6 [810] => | počet stran = 192 [811] => }} [812] => * {{Citace monografie [813] => | korporace = IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO [814] => | titul = Fakta o Izraeli: země a lidé [815] => | místo = Jeruzalém [816] => | vydavatel = Ahva Press [817] => | rok = 1999 [818] => | počet stran = 28 [819] => }} [820] => * KÜCHLER, Max. ''Jeruzalém. Příručka a kulturněhistorický průvodce Svatým městem''. Praha: Academia, 2024. 836 s. ISBN 978-80-200-3433-5. [821] => * {{Citace monografie [822] => | příjmení = Lukavec [823] => | jméno = Jan [824] => | titul = Poutě do středu světa: Jeruzalém. In Od českého Tokia k exotické Praze [825] => | vydání = [826] => | vydavatel = Malvern [827] => | místo = Praha [828] => | rok = 2013 [829] => | isbn = 978-80-87580-61-5 [830] => | počet stran = 317 [831] => }} [832] => * {{Citace monografie [833] => | příjmení = Müller [834] => | jméno = Zdeněk [835] => | titul = Jeruzalém mezi minulostí a budoucností [836] => | vydavatel = Paseka [837] => | místo = Praha [838] => | rok = 2004 [839] => | isbn = 80-7185-564-2 [840] => | strany = 192 [841] => }} [842] => * {{Citace monografie [843] => | příjmení = Paulík [844] => | jméno = Ivo [845] => | titul = Izrael [846] => | vydavatel = Freytag & Berndt [847] => | místo = Praha [848] => | rok = 2006 [849] => | isbn = 978-80-7316-202-3 [850] => | počet stran = 167 [851] => }} [852] => * {{Citace monografie [853] => | příjmení = Sebag Montefiore [854] => | jméno = Simon [855] => | titul = Jeruzalém : dějiny svatého města [856] => | vydavatel = Beta-Dobrovský ; Ševčík [857] => | místo = Praha : Plzeň [858] => | rok = 2013 [859] => | isbn = 978-80-7306-554-6 [860] => | strany = 661 [861] => }} [862] => * {{Citace monografie [863] => | příjmení = Segert [864] => | jméno = Stanislav [865] => | odkaz na autora = Stanislav Segert [866] => | titul = Starověké dějiny židů [867] => | vydavatel = Svoboda [868] => | místo = Praha [869] => | rok = 1995 [870] => | isbn = 80-205-0304-8 [871] => | strany = 311 [872] => }} [873] => * {{Citace monografie [874] => | příjmení = Schäfer [875] => | jméno = Peter [876] => | odkaz na autora = Peter Schäfer [877] => | titul = Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu [878] => | vydavatel = Vyšehrad [879] => | místo = Praha [880] => | rok = 2003 [881] => | isbn = 80-7021-633-6 [882] => | strany = 264 [883] => }} [884] => * {{Citace monografie [885] => | příjmení = Schneider [886] => | jméno = Ludwig [887] => | titul = Jeruzalém - ohnisko dění [888] => | vydavatel = A-Alef [889] => | místo = Ostrava [890] => | rok = 2003 [891] => | isbn = 80-85237-71-7 [892] => | počet stran = 91 [893] => }} [894] => [895] => === Související články === [896] => * [[Východní Jeruzalém]] [897] => * [[Seznam čtvrtí v Jeruzalémě]] [898] => * [[Seznam starostů Jeruzaléma]] [899] => * [[Aelia Capitolina]] [900] => * [[Jeruzalémský chrám]] [901] => * [[Chrámová hora]] [902] => * [[Čtyři svatá města judaismu]] [903] => * [[Jeruzalémská ptačí observatoř]] [904] => * [[Mandelbaumova brána]] [905] => [906] => === Externí odkazy === [907] => * {{Commonscat|Jerusalem}} [908] => * {{Otto|heslo=Jerusalem}} [909] => * {{Wikislovník|heslo=Jeruzalém}} [910] => * {{Wikislovník|heslo=יְרוּשָׁלַיִם}} [911] => * {{Wikicitáty|téma=Jeruzalém}} [912] => * [https://web.archive.org/web/20070711062220/http://www.jerusalem.muni.il/jer_main/defaultnew.asp?lng=2 Oficiální internetové stránky] {{he}} {{en}} {{ar}} [913] => * [http://www.iliteratura.cz/Clanek/33711/gold-dore-boj-o-jeruzalem-radikalni-islam-zapad-a-budoucnost-svateho-mesta recenze knihy Boj o Jeruzalém. Radikální islám, Západ a budoucnost Svatého města] [914] => [915] => ==== Kultura ==== [916] => * [http://www.imj.org.il/ Izraelské muzeum], jedno z předních jeruzalémských uměleckých muzeií {{en}} {{he}} [917] => * [http://www.yadvashem.org/ Jad Vašem] {{Wayback|url=http://www.yadvashem.org/ |date=20160204081835 }}, izraelský památník obětem holocaustu {{en}} {{he}} {{ru}} {{es}} {{ar}} [918] => * [http://www.jerusalemdigest.com Jerusalem Digest], průvodce událostmi v Jeruzalémě {{en}} {{he}} {{ar}} [919] => [920] => ==== Vzdělání ==== [921] => * [http://www.huji.ac.il/huji/eng/index_e.htm Hebrejská univerzita v Jeruzalémě] {{en}}{{he}} [922] => * [http://www.alquds.edu/ Univerzita al-Quds] {{en}}{{ar}} [923] => [924] => ==== Mapy ==== [925] => * [https://web.archive.org/web/20070329041819/http://www.jerusalem.muni.il/jer_sys/map2000_eng/first1.asp Město Jeruzalém – Mapy současného Jeruzaléma] [926] => * [https://web.archive.org/web/20060411201121/http://maps-of-jerusalem.huji.ac.il/ Hebrejská univerzita – Mapy starověkého Jeruzaléma] {{en}} [927] => * [https://web.archive.org/web/20080616094322/http://www.passia.org/jerusalem/maps/0_M_A_P_S.htm PASSIA – Současné mapy po roce 1947] {{en}} [928] => [929] => {{Geografické okolí [930] => | Střed = Jeruzalém [931] => | Sever = [[Ramalláh]] [932] => | Severovýchod = [[Kfar Adumim]] [933] => | Východ = [[Ma'ale Adumim]] [934] => | Jihovýchod = [935] => | Jih = [[Betlém]] [936] => | Jihozápad = [[Bejtar Ilit]] [937] => | Západ = [[Bejt Šemeš]] [938] => | Severozápad = [[Tira]] [939] => }} [940] => [941] => {{Jeruzalémský distrikt}} [942] => {{Izrael}} [943] => {{Hlavní města Asie}} [944] => [945] => {{Portály|Izrael}} [946] => [947] => {{Autoritní data}} [948] => [949] => [[Kategorie:Jeruzalém| ]] [950] => [[Kategorie:Hlavní města v Asii]] [951] => [[Kategorie:Města v Izraeli]] [952] => [[Kategorie:Země izraelská]] [953] => [[Kategorie:Biblická místa]] [954] => [[Kategorie:Starověká města]] [955] => [[Kategorie:Křížové výpravy]] [956] => [[Kategorie:Jeruzalémský distrikt]] [957] => [[Kategorie:Izraelská univerzitní města]] [958] => [[Kategorie:Poutní místa v Izraeli]] [959] => [[Kategorie:Islámská poutní místa]] [960] => [[Kategorie:Křesťanská poutní místa]] [961] => [[Kategorie:Náboženství v Izraeli]] [] => )
good wiki

Jeruzalém

Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017). Izrael a Palestina považují Jeruzalém za své hlavní město, podle interního informačního podkladu českého Parlamentního institutu však většina zemí pokládá za hlavní město Izraele Tel Aviv-Jaffa.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chrámová hora','Izrael','Ramalláh','Staré Město (Jeruzalém)','Zeď nářků','Betlém','Tel Aviv','Židovská čtvrť (Jeruzalém)','Skopus','Skalní dóm','Chrám Božího hrobu','Hebrejská univerzita v Jeruzalémě'

Betlém

Betlém je umělecké dílo zobrazující scény z narativu o narození Ježíše Krista a okolností kolem něj.

Izrael

Skopus