Array ( [0] => 15494536 [id] => 15494536 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jevíčko [uri] => Jevíčko [3] => Jevíčko.jpg [img] => Jevíčko.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Jevíčko je malebné město nacházející se v Pardubickém kraji, obklopené krásnou přírodou a malebnými kopci, které nabízí mnohé pro aktivní odpočinek i relaxaci. S populací kolem 1 500 obyvatel má Jevíčko přátelskou atmosféru, kde se lidé znají a rádi se zapojují do dění ve městě. Historie Jevíčka, dokumentovaná již od 13. století, je fascinujícím příběhem plným zajímavých událostí a kulturního dědictví. Město se vyznačuje architektonickými skvosty, jako je kostel svatého Stanislava, který je důkazem bohatého duchovního života místních obyvatel. Historické budovy včetně zámečku a náměstí dodávají městu na jedinečnosti a kouzlu. Jevíčko je také známé svými kulturními akcemi, které obohacují život obyvatel a nabízejí různorodé zážitky pro každého. Každoročně se zde konají slavnosti, trhy a různé festivaly, které vytvářejí příležitosti pro setkávání a oslavování komunitní soudržnosti. Okolní krajina zve k turistice a cyklistice, což podporuje aktivní životní styl a zdravé trávení volného času. Město rovněž empaticky přistupuje k ekologickým iniciativám, čímž přispívá k udržitelnosti svého prostředí. Jevíčko je místem, které v sobě kombinuje historickou hodnotu, přírodní krásu a komunitního ducha. Věříme, že i nadále bude vyzařovat pozitivní energii a přitahovat lidi, kteří ocení klidné životní prostředí a vstřícnost místních obyvatel. [oai_cs_optimisticky] => Jevíčko je malebné město nacházející se v Pardubickém kraji, obklopené krásnou přírodou a malebnými kopci, které nabízí mnohé pro aktivní odpočinek i relaxaci. S populací kolem 1 500 obyvatel má Jevíčko přátelskou atmosféru, kde se lidé znají a rádi se zapojují do dění ve městě. Historie Jevíčka, dokumentovaná již od 13. století, je fascinujícím příběhem plným zajímavých událostí a kulturního dědictví. Město se vyznačuje architektonickými skvosty, jako je kostel svatého Stanislava, který je důkazem bohatého duchovního života místních obyvatel. Historické budovy včetně zámečku a náměstí dodávají městu na jedinečnosti a kouzlu. Jevíčko je také známé svými kulturními akcemi, které obohacují život obyvatel a nabízejí různorodé zážitky pro každého. Každoročně se zde konají slavnosti, trhy a různé festivaly, které vytvářejí příležitosti pro setkávání a oslavování komunitní soudržnosti. Okolní krajina zve k turistice a cyklistice, což podporuje aktivní životní styl a zdravé trávení volného času. Město rovněž empaticky přistupuje k ekologickým iniciativám, čímž přispívá k udržitelnosti svého prostředí. Jevíčko je místem, které v sobě kombinuje historickou hodnotu, přírodní krásu a komunitního ducha. Věříme, že i nadále bude vyzařovat pozitivní energii a přitahovat lidi, kteří ocení klidné životní prostředí a vstřícnost místních obyvatel. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Jevíčko [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] [4] => | NUTS3 = CZ053 [5] => | okres = Svitavy [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Moravská Třebová]] [7] => | pověřená obec = Jevíčko [8] => | země = [[Morava]] [9] => | PSČ = 569 43 [10] => | počet částí obce = 2 [11] => | počet katastrálních území = 3 [12] => | počet ZSJ = 4 [13] => | adresa = Palackého nám. 1
569 43 Jevíčko [14] => | e-mail = jevicko@jevicko.cz [15] => | starosta = Dušan Pávek [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | web = http://www.jevicko.cz [18] => | obrázek = Věž, Jevíčko, okres Svitavy.jpg [19] => | popisek = Městská věž [20] => }} [21] => '''Jevíčko''' ([[němčina|německy]] ''Gewitsch''{{Citace monografie [22] => | příjmení = Hosák [23] => | jméno = Ladislav [24] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [25] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [26] => | vydavatel = Academia [27] => | místo = Praha [28] => | rok = 2004 [29] => | počet stran = 1144 [30] => | kapitola = [31] => | strany = 539 [32] => | isbn = 80-200-1225-7 [33] => | jazyk = [34] => }}) je [[město]] na [[Morava|Moravě]], tvoří centrum severní části [[Malá Haná|Malé Hané]]. Administrativně náleží do [[okres Svitavy|okresu Svitavy]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]] a má status [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřené obce]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Historické jádro města bylo prohlášeno [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [35] => [36] => == Části města == [37] => * Jevíčko [38] => * [[Zadní Arnoštov]] [39] => [40] => Od 1. ledna 1976 do 28. února 1990 k městu patřila i [[Bělá u Jevíčka]].{{Citace elektronické monografie [41] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [42] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [43] => | datum přístupu = 2023-03-23 [44] => }} [45] => [46] => == Název == [47] => Původní podoba jména byla ''Jevíč'', odvozená buď od osobního jména ''Jěvík'', které vzniklo disimilací (rozrůzněním hlásek) z ''Děvík'' a to byla zdrobnělina (mužského) jména ''Děva'', nebo od jiného jména ''Jěvík'' vzniklého z ''Javík''. Původní význam místního jména byl „Jěvíkův majetek“. K místnímu jménu byla posléze přidána zdrobňovací přípona ''-ko'' spojená s přechodem od mužského ke střednímu rodu. Zdrobnělá a nezdrobnělá varianta jména jsou doloženy souběžně (obě od 13. století), ve 14. a 15. století se v dokladech objevuje i ženský rod (''Jevíčka''). Dnešní podoba jména se ustálila v 15. století.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 359, 360. Židovský název města v [[jidiš]] zní ''געביטש''. [48] => [49] => == Historie == [50] => Oblast Jevíčka byla trvale osídlena od [[neolit|mladší doby kamenné]]. Přímo na území města byl také archeologicky doložen římský pochodový tábor{{Citace elektronického periodika [51] => | příjmení = [52] => | jméno = [53] => | titul = Město Jevíčko – oficiální stránky města [54] => | periodikum = www.jevicko.cz [55] => | vydavatel = [56] => | url = https://www.jevicko.cz/09-2018-osazeni-naucnych-panelu-v-ulici-rimskych-legii [57] => | datum vydání = [58] => | jazyk = en [59] => | url archivu = [60] => | datum přístupu = 2020-12-03 [61] => }} z období [[Markomanské války|markomanského tažení]] císaře [[Marcus Aurelius|Marka Aurelia]] v letech 172–180, který je zatím nejsevernějším známým bodem, kam se prokazatelně dostala římská armáda na území severně od Dunaje. [62] => [63] => Vznik města je pravděpodobně svázán se zánikem rozlehlého hradiska v [[Mařín (hradisko)|Maříně]] u [[Křenov (okres Svitavy)|Křenova]], které poskytovalo útočiště obyvatelům z okolí od dob [[velkomoravská říše|Velké Moravy]]. V první polovině 13. století bylo na vyvýšenině poblíž soutoku [[Jevíčka|Jevíčky]] a Malonínského potoka vysazeno [[město]]. Přesné datum udělení [[Městské právo|práv]] není známé, zachovala se až [[Pojmy diplomatiky#K|konfirmace]] zakládací listiny z roku [[1258]], kdy bylo město povýšeno králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] na město královské. Dle práce předního znalce doby přemyslovských králů profesora [[Josef Žemlička|Josefa Žemličky]], je Jevíčko spojeno s [[fundace]]mi zakládanými tímto velkým králem. Jedná se o více než 40 měst založených nebo povýšených na město Přemyslem Otakarem II. či začlenění již vzniklých sídel do jeho budovaných fundací. Josef Žemlička vyjmenovává ve své práci ''Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků'' (str. 211) ta podstatná města, vázající se k městotvorné a fundační činnosti Přemysla Otakara II., která ani před ním ani po něm, neměla obdoby a v té řadě je též uvedeno i Jevíčko. Král městu podřídil 13 okolních vesnic jako jeho hospodářskou základnu. Po stránce městské architektury patří Jevíčko k nejvýznamnějším ukázkám středověké architektury. Má elipsovitý tvar přizpůsobený výspě, na které bylo založeno. Ve svém středu má téměř pravidelné čtvercové náměstí (14 850 m2), z jehož koutů se rozbíhají v pravoúhlých směrech ulice. Tato dispozice, tak podobná městům přímo založeným Přemyslem Otakarem II., by mohla ukazovat na to, že město bylo za Přemysla značně přestavěno a rozšířeno. Město mělo též oválné kamenné hradby (dodnes částečně zachovalé) se čtyřmi branami, kterými vedly přesně dle světových stran na náměstí hlavní silnice. Privilegia byla udělena podle vzoru Uničova (tedy po roce [[1213]]) a Jevíčko tak náleželo do [[Magdeburské právo|magdeburského právního okruhu]]. Řadí se mezi nejstarší města na [[Morava|Moravě]]. Rozloha náměstí i plochy uvnitř hradeb svědčí o velkorysé lokaci, významné centrum širší oblasti se však z města nikdy nestalo. O pozici v okolí se brzy muselo dělit s nově vysazenou [[Moravská Třebová|Moravskou Třebovou]]. [64] => [65] => Po celý [[středověk]] bylo Jevíčko královským, resp. markraběcím městem, panovníci jej však často udělovali do zástavy šlechtickým rodinám. Z konce 15. století se zachoval významný právní kodex, tzv. ''jevíčská právní kniha''.{{Citace periodika [66] => | příjmení = Čáda [67] => | jméno = František [68] => | odkaz na autora = František Čáda [69] => | titul = Jevíčský kodex [70] => | periodikum = Studie o rukopisech [71] => | odkaz na periodikum = Studie o rukopisech [72] => | datum = 1964 [73] => | rok = [74] => | ročník = 3 [75] => | strany = 125–155 [76] => | poznámky = [77] => | url = [78] => | datum přístupu = [79] => | rok přístupu = [80] => | měsíc přístupu = [81] => | den přístupu = [82] => | formát = [83] => | issn = [84] => | doi = [85] => | pmid = [86] => | id = [87] => }} Pocházel odsud i jeden z prvních [[Seznam rektorů Univerzity Karlovy|rektorů]] [[Univerzita Karlova|pražské univerzity]] ''Mikuláš z Jevíčka''. V 60. letech 14. století zde markrabě [[Jan Jindřich]] založil [[Jevíčský klášter|klášter]] [[Řád augustiniánů#Poustevníci sv. Augustina|augustiniánů poustevníků]]. [88] => [89] => Roku 1500 bylo Jevíčko předáno do dědičného držení dosavadnímu zástavnímu majiteli Hanuši Haugvicovi z Biskupic a stalo se poddanským městem. [[Haugvicové z Biskupic|Haugvicové]] jej roku 1580 prodali Janu Žalkovskému ze Žalkovic, v majetku jehož potomků zůstalo až do roku 1722. Od dědiců [[Žalkovští ze Žalkovic|Žalkovských]] potom Jevíčko koupili majitelé sousedních [[Velké Opatovice|Velkých Opatovic]] [[Salmové (Wigerichovci)|Salmové z Neuburku]]. Posledními šlechtickými majiteli byli dědicové vymřelých Salmů [[Herbersteinové]]. Zdejší [[Jevíčko (zámek)|zámeček]] byl po připojení k opatovickému panství užíván jen jako správní budova. Koncem 16. století se město pokoušelo vykoupit z [[poddanství]] a stát se opět královským městem, ale nebylo úspěšné. Po překonání úbytku obyvatelstva po třicetileté válce nastal nový rozvoj během 18. století, kdy se klášterní kostel stal [[Poutní místo|poutním místem]]. Při [[Josefinismus|josefinských reformách]] byl však klášter zrušen a město si tak i nadále udrželo polozemědělský charakter. [90] => [91] => [[Soubor:Gymnázium Jevíčko, okres Svitavy.jpg|náhled|vlevo|upright|Průčelí [[Gymnázium Jevíčko|jevíčského gymnázia]], založeného v roce 1897]] [92] => Zřízení samostatného [[magistrát]]u znamenalo do značné míry oproštění měšťanů od vrchnostenského dohledu. V polovině 19. století zde byl zřízen [[okresní soud]] a Jevíčko se stalo administrativním centrem severní části Malé Hané. V této době dosáhla svého demografického vrcholu i [[Židé|židovská]] menšina, která tvořila třetinu obyvatel města. Kulturní vzestup, který vyvrcholil založením [[Gymnázium Jevíčko|reálného gymnázia]] v roce 1897, nebyl následován hospodářským rozvojem. Po protestech obyvatel totiž katastr minula [[Železniční trať Česká Třebová - Skalice nad Svitavou|železniční trať]] a Jevíčko dále ztrácelo na významu především ve prospěch [[Boskovice|Boskovic]] a [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]]. [93] => [94] => Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] zůstalo Jevíčko v [[Druhá republika|Československu]] a později v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]], ale ocitlo se u hranic. Severněji ležící převážně německojazyčné [[Hřebečsko]] bylo připojeno jako součást [[Sudety|Sudet]] k [[Německá říše|Německé říši]]. Kolem Jevíčka též měla vést [[exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav]], ze které jsou na západ od města dodnes patrné terénní úpravy s mosty (tzv. autostráda). Dalším významným zásahem do života města byly administrativní reformy v polovině 20. století, které zbavily Jevíčko nejen okresního soudu, ale i poloviny spádového území, nově přičleněného převážně k [[Okres Blansko|okresu Blansko]]. Samo moravské Jevíčko se při děleních státu na kraje, které nerespektovalo zemskou hranici, ocitlo v krajích se vzdálenými krajskými městy v [[Čechy|Čechách]]: nejprve ve [[Východočeský kraj|Východočeském kraji]] s krajským městem [[Hradec Králové]], posléze v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Na přelomu staletí v Jevíčku zanikl podnik Astra Diu, který vyráběl [[Žiletka|žiletky]]. Nyní se žiletky vyrábí ve firmě CzechBlades Jevíčko. V nedávné době{{Kdy?}} z města odešel i americký výrobce [[airbag]]ů ASCI a Jevíčko i okolí se aktuálně potýkají s nadprůměrnou [[nezaměstnanost]]í. [95] => [96] => == Pamětihodnosti == [97] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Jevíčku}} [98] => [99] => * Hradební věž – renesanční stavba z 2. poloviny 16. století. Hranolová věž s cibulovou bání, v nejvyšším patře pilastry a polopatro s dřevěným ochozem. Na přízemí z věže kamenné znaky ve vavřínových kartuších.{{Citace monografie [100] => | příjmení = Poche [101] => | jméno = Emanuel [102] => | rok = 1977 [103] => | titul = Umělecké památky Čech. [Sv.] 1. A-J [104] => | vydání = 1. [105] => | vydavatel = Academia [106] => | místo = Praha [107] => | počet stran = 538 [108] => }} Vedle věže bývala brána. Na věž navazují zachované zbytky hradeb. [109] => * Zámek – původně [[tvrz]], po roce 1557 za Potstatských z Prusinovic přestavěna nebo postavena nová, později rozšířena a přestavěna v barokní zámek. Jednokřídlá obdélná jednopatrová budova s [[arkýř]]em v severovýchodním nároží a hranolovou věží. Fasády barokně upraveny, členěny lisenami a obdélnými okny s vylamovanými rámci. Barokní vstupní [[portál (architektura)|portál]] a nad ním čtyři renesanční kamenné znaky ve vavřínových věncích. [110] => * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jevíčko)|Kostel Panny Marie]] – původně [[Řád augustiniánů|augustiniánský]] kostel, od roku 1784 farní. Původní stavba z poloviny 14. století, zbarokizována v letech 1762–1766. Obdélná stavba s obdélným [[kněžiště]]m, bočním průčelím členěným lisenami a boční severní hranolovou věží. Ozdobný sloupový toskánský portál ze 17. století s anděly držícími znak kláštera. Vnitřek lodi sálový, sklenutý třemi plackami. Mariánské fresky z 19. století v lodi i kněžišti. Zděná konvexní [[kruchta]] s [[rokoko]]vými okázalými varhanami s hudoucími anděly z doby kolem roku 1760. Na severní straně barokní hrobní [[kaple]] s novobarokním oltářem s [[pieta|pietou]] a barokními sochami sv. Veroniky a sv. Maří Magdalény. Zařízení kostela převážně rokokové a [[klasicismus|klasicistní]] z konce 18. století. Hlavní oltář klasicistní z roku 1790, portálový s nikou, v které je pozdně gotická socha Panny Marie z konce 15. století, nesená barokními anděly od [[Jiří František Pacák|Jiřího Pacáka]]. Po stranách další andělé a sochy. Rokoková [[kazatelna]] od [[Ondřej Schweigl|O. Schweigla]] s [[rokaj]]i a plastikami beránka a andělů. Dále v lodi oltáře sv. Kříže, P. Marie Lurdské, Rodu Kristova, sv. Apolonie a sv. Barbory, sv. Metoda se sochami sv. Norberta a Vojtěcha, sv. Mikuláše Tolentinského s obrazem P. Marie Čenstochovské a oltář Nanebevzetí Panny Marie s několika obrazy (Nanebevzetí, sv. Notburga a sv. Izidor). V zasklené rakvi figurína sv. Viktora, rokoková, kolem roku 1760. Na víku křtitelnice barokní skupina křtu páně od Ondřeje Schweigla z doby po roce 1740. Barokní [[zpovědnice]]. [111] => * Bývalá [[prelatura]] – barokní, z doby kolem roku 1730, jednopatrová budova se středním [[rizalit]]em. [112] => * Bývalý klášter augustiniánů – založen v letech 1353–1372, obnoven v 17. století. Barokní jednopatrová čtyřkřídlá stavba okolo dvora. Ozdobný vstupní portál, nad ním renesanční znak [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]] z roku 1593. [113] => * [[Kostel svatého Bartoloměje (Jevíčko)|Kostel sv. Bartoloměje]] – gotický, hřbitovní kolem roku 1300. Obdélná stavba s hrotitými okny téměř bez kružeb. Jižní hrotitý profilovaný portál. Dříve zde byl raně barokní sloupový portálový oltář z doby kolem roku 1670 s obrazem Umučení sv. Bartoloměje. [114] => * Množství barokních soch z 18. století (sv. Mikuláš Tolentinský, sv. Jan Nepomucký, sv. Anna, sv. Josef, sv. Norbert, Pieta a kříž). [115] => * [[Kašna]] na náměstí. [116] => * Bývalá koželužna. [117] => * [[Synagoga v Jevíčku|Synagoga]] a [[Židovský hřbitov v Jevíčku|bývalý židovský hřbitov]] s několika zachovalými náhrobky. [118] => * [[Most]]y nedokončené [[Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav|dálnice Vídeň – Vratislav]]. [119] => [120] => === Historické centrum === [121] => Střed města je tvořen rozlehlým čtvercovým náměstím, ze kterého vybíhají cesty do čtyř světových stran, a je po obvodu uzavřen okružními ulicemi. Stejnou dispozici má v Evropě už jenom [[Německo|německé]] město [[Karlsruhe]].{{zdroj?}} [122] => Zachovala se více než čtvrtina městských [[Hradba|hradeb]] pocházejících ze 14. století a původně [[gotika|gotická]] [[věž]] u zaniklé západní brány (žádná ze čtyř městských bran se nedochovala). Věž, [[Renesance|renesančně]] přestavěná roku 1593, tvoří spolu s bývalým [[Řád augustiniánů#Poustevníci sv. Augustina|augustiniánským]] [[Augustiniánský klášter v Jevíčku|klášterem]], barokním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jevíčko)|kostelem Nanebevzetí Panny Marie]] a renesančním [[Jevíčský zámek|zámečkem]] (původně [[tvrz]]í) dominantu města. Ve městě je rozmístěna řada barokních soch. Centrem židovské obce byla [[Synagoga v Jevíčku|synagoga]] v Soudní ulici, nedaleko zbytků židovského hřbitova se nachází těleso nedokončené [[Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav|německé dálnice]] ze 40. let. Za městem bylo počátkem 20. století postaveno secesní [[Odborný léčebný ústav Jevíčko|plicní sanatorium]]. [123] => {{Panorama|obrázek=Jevíčko - Palackého náměstí - 360 panorama, okres Svitavy.jpg|popisek=360° pohled na Palackého náměstí}} [124] => [125] => == Osobnosti == [126] => [127] => * [[Nicolaus Gewiczka seu de Kolberg|Mikuláš z Jevíčka neboli z Kolobřehu]], od roku 1348 jeden z prvních učitelů [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|medicíny]] na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] a jeden z učitelů mistra [[Jan Hus|Jana Husa]]viz „O staromoravském rodu [128] => Gewiczer v Olomouci.“ v [http://www.jevicko.cz/soubory/2007_prosinec.pdf Jevičský zpravodaj, prosinec 2007] {{Wayback|url=http://www.jevicko.cz/soubory/2007_prosinec.pdf |date=20130610104550 }}, [http://jilocasin.adent.cz/level2/texty10.php Zdravotnictví a léky ve střední Evropě ve středověku] {{Wayback|url=http://jilocasin.adent.cz/level2/texty10.php |date=20080110171543 }} a [http://www.regionmtj.cz/osobnosti-regionu/ Osobnosti regionu] {{Wayback|url=http://www.regionmtj.cz/osobnosti-regionu/ |date=20160306063459 }} [129] => * [[Cyril František Napp]] (1792–1867), politik, opat augustiniánského kláštera na Starém Brně [130] => * [[Josef Fischer (buditel)|Josef Fischer]] (1815–1894), český národní buditel v Těšíně [131] => * [[Antonín Konstantin Víták]] (1835-1905) český pedagog a spisovatel [132] => * [[Hugo Fuchs]] (1844–1907), právník a politik [133] => * [[Viktor Wölhelm]] (1848-1924), právník, zemský poslanec, starosta Šumperk [134] => * [[Arnold Spina]] (1850-1918), profesor a děkan české lékařské fakulty UK, [[Rektor Univerzity Karlovy|rektor UK]] [135] => * [[Richard Fall]] (1882–1945), rakouský hudební skladatel a dirigent [136] => * [[Julius Mackerle]] (1909–1988), automobilový konstruktér [137] => * [[Jaroslav Mackerle]] (1913–1964), regionální historik [138] => * [[Jiří Cejpek]] (1928-2005), profesor knihovnictví [139] => * [[František Lízna]] (1941–2021), jezuita, signatář Charty 77 [140] => * [[Jan Vrbka]] (1942), profesor na [[Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně|Fakultě strojního inženýrství]] [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v Brně]], rektor na VUT v letech 2000–2006 [141] => * [[Vladivoj Jindřich]] (1950–2001), malíř a grafik{{Citace elektronické monografie [142] => | titul = Osobnosti regionu. JINDŘICH Vladivoj [143] => | url = http://www.knihkrnov.cz/osobnosti.asp [144] => | datum přístupu = 2010-09-26 [145] => | vydavatel = Knihovna Krnov [146] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100526021417/http://www.knihkrnov.cz/osobnosti.asp [147] => | datum archivace = 2010-05-26 [148] => | nedostupné = ano [149] => }} [150] => * Pavel Sedláček (* 1968), atlet [151] => * Tomáš Hebelka (* 1973) generální ředitel [[Státní tiskárna cenin|Státní tiskárny cenin, státní podnik]] [152] => [153] => == Zajímavosti == [154] => * [[Karel Čapek]] si vybral Jevíčko jako rodiště fiktivní postavy kapitána Vantocha (resp. Van Tocha) pro svůj román [[Válka s Mloky]]. [155] => * V Jevíčku také žil [[Betin Byte]], autor knihy [[Cesta Deneris]]. [156] => * V Jevíčku se nachází Výzkumná stanice travních ekosystémů Jevíčko, která patří pod [[Výzkumný ústav rostlinné výroby|VÚRV]], v. v. i., v Praze 6 – Ruzyni. [157] => * 27. října 1946 bylo v Praze in memoriam uděleno nejvyšší vyznamenání [[Junák – český skaut|Junáka]] – [[junácký kříž „Za vlast“ 1939–1945]] Jiřímu Wenzlovi, členu 1. roverského oddílu československého Junáka v Jevíčku. V Petrůvce byl odhalen pomník za přítomnosti zástupce junácké oblasti Posvitavské.{{Citace periodika [158] => | příjmení = [159] => | jméno = [160] => | titul = [161] => | periodikum = Mor. -Třebovský kraj týdeník pro Mor.-Třebovsko – Svitavsko – Jevíčsko [162] => | datum vydání = 01.11.1946 [163] => | ročník = 1946 [164] => | číslo = 45 [165] => | strany = [166] => | url = [167] => }} [168] => * Ve čtvrtek 17. dubna 1947 oslavili členové [[Sokol (spolek)|Sokola]] v Jevíčku 55leté trvání Jednoty sokolské. Uvnitř místnosti zdejší Záložny byla vyvěšena státní vlajka a po obou stranách umístěny věnce s letopočty 1892–1947. Starosta a bratr Fr. Beran přivítal na oslavě nejstarší členy a spoluzakladatele jevíčského Sokola – J. Vrbického, K. Hausera, Jos. Bareše.{{Citace periodika [169] => | příjmení = [170] => | jméno = [171] => | titul = [172] => | periodikum = Mor. -Třebovský kraj týdeník pro Mor.-Třebovsko – Svitavsko – Jevíčsko [173] => | datum vydání = 25.04.1947 [174] => | ročník = [175] => | číslo = [176] => | strany = [177] => | url = [178] => }} [179] => [180] => == Galerie == [181] => [182] => File:Jevíčko kostel.JPG|Kostel Nanebevzetí Panny Marie [183] => File:Jevíčko-varhany.JPG|Rokokové varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie [184] => File:Augustiniánský klášter, Jevíčko, okres Svitavy.jpg|Augustiniánský klášter [185] => File:Jevíčko klášter.JPG|Augustiniánský klášter [186] => File:Synagoga, Jevíčko, okres Svitavy.jpg|Bývalá synagoga, dnes budova husitského sboru [187] => File:Kostel sv. Bartoloměje, hřbitovní (Jevíčko).JPG|Hřbitovní kostel sv. Bartoloměje za Jevíčkem [188] => File:Zámek Jevíčko, okres Svitavy.jpg|Zámek Jevíčko [189] => File:Jevíčko, podjezd pod hitlerovou dálnicí.JPG|Silnice na Smolno, podjezd pod Hitlerovou dálnicí [190] => File:Socha svaté Anny, Jevíčko, okres Svitavy.jpg|Socha svaté Anny [191] => File:Socha svatého Norberta, Jevíčko, okres Svitavy.jpg|Socha svatého Norberta [192] => File:Kašna (Jevíčko).JPG|Kašna na náměstí [193] => File:Sloup se sousoším - morový sloup (Jevíčko); detail.JPG|Sloup se sousoším – morový sloup [194] => File:Socha T.G.Masaryka na náměstí, Jevíčko, okres Svitavy.jpg|Socha T.G.Masaryka [195] => File:Socha J.A.Komenského, Jevíčko, okres Svitavy.jpg|Socha J.A.Komenského u zámečku [196] => [197] => [198] => === Panorama === [199] => {{Panorama|obrázek=Jevíčko - panorama, okres Svitavy.jpg|popisek=Panorama města od silnice na [[Velké Opatovice]]}} [200] => [201] => == Odkazy == [202] => === Reference === [203] => [204] => [205] => === Literatura === [206] => * {{Citace sborníku [207] => | příjmení = Droberjar [208] => | jméno = Eduard [209] => | titul = Germáni v Jevíčku a na Malé Hané v době římské [210] => | příjmení sestavitele = Koucká [211] => | jméno sestavitele = Ivana [212] => | sborník = Historica Olomucensia Supplementum II: Sborník prací historických XXXVI [213] => | odkaz na sborník = [214] => | vydavatel = Univerzita Palackého [215] => | odkaz na vydavatele = Univerzita Palackého v Olomouci [216] => | místo = Olomouc [217] => | rok vydání = 2014 [218] => | issn = 1803-9561 [219] => | url = https://opole.academia.edu/EduardDroberjar [220] => | kapitola = [221] => | strany = 53 až 73 [222] => }} [223] => * {{Citace sborníku [224] => | příjmení = Droberjar [225] => | jméno = Eduard [226] => | titul = Stříbro na žárovém pohřebišti z doby římské v Jevíčku [227] => | příjmení sestavitele = Komoróczy [228] => | jméno sestavitele = Balázs [229] => | sborník = Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů (Archeologie barbarů 2011) [230] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [231] => | místo = Brno [232] => | rok vydání = 2014 [233] => | isbn = 978-80-86023-25-0 [234] => | issn = 1804-1345 [235] => | url = https://opole.academia.edu/EduardDroberjar [236] => | kapitola = [237] => | strany = 133 až 148 [238] => }} [239] => * {{Citace monografie [240] => | příjmení = Janetschek [241] => | jméno = Clemens d'Elpidio [242] => | odkaz na autora = Clemens d'Elpidio Janetschek [243] => | titul = Das Augustinerkloster in Gewitsch [244] => | url = http://kramerius.mzk.cz/kramerius/handle/BOA001/934650 [245] => | vydavatel = Selbstverlag [246] => | místo = Brünn [247] => | rok = 1889 (Benedictiner Buchdruckerei) [248] => | počet stran = 63 [249] => | jazyk = ger [250] => }}{{Nedostupný zdroj}} [251] => * {{Citace monografie [252] => | příjmení = Mackerle [253] => | jméno = Jaroslav [254] => | odkaz na autora = Jaroslav Mackerle [255] => | titul = Letopis města Jevíčka [256] => | vydavatel = Krajské nakladatelství v Brně [257] => | místo = Brno [258] => | rok = 1958 [259] => }} [260] => * {{Citace monografie [261] => | příjmení = Pinkava [262] => | jméno = Jaroslav [263] => | odkaz na autora = Jaroslav Pinkava [264] => | titul = Jevíčko v letech 1848-1918 [265] => | vydavatel = Městský úřad v Jevíčko [266] => | místo = Jevíčko [267] => | rok = 1993 [268] => }} [269] => * {{Citace monografie [270] => | příjmení = Pinkava [271] => | jméno = Jaroslav [272] => | odkaz na autora = [273] => | titul = Jevíčský sborník. Statě z dávné i nedávné minulosti města [274] => | vydavatel = Městský úřad v Jevíčku [275] => | místo = Jevíčko [276] => | rok = 1997 [277] => }} [278] => * {{Citace monografie [279] => | příjmení = Popelka [280] => | jméno = Benjamin [281] => | odkaz na autora = [282] => | titul = Jevický okres [283] => | vydavatel = Musejní spolek v Brně [284] => | místo = Brno [285] => | rok = 1912 [286] => }} Dostupné [https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/Jevick%C3%BD_okres_%28IA_jevickyokres29pope%29.pdf online]. [287] => [288] => === Související články === [289] => * [[Jevíčko (železniční zastávka)]] [290] => * [[Římskokatolická farnost Jevíčko]] [291] => * [[TJ SK Jevíčko]] [292] => [293] => === Externí odkazy === [294] => * {{Commonscat}} [295] => * {{Otto|heslo=Jevíčko}} [296] => * {{RÚIAN}} [297] => * [http://www.jevicko.cz/ Portál města Jevíčka] [298] => * [https://web.archive.org/web/20070311042123/http://www.regionmtj.cz/mesto.asp?place=15&area=30 Historie města] [299] => * [https://web.archive.org/web/20070311023157/http://www.jevicko.eu/ Jevíčko.eu] [300] => [301] => {{Části české obce}} [302] => {{Okres Svitavy}} [303] => {{Autoritní data}} [304] => [305] => {{Portály|Morava}} [306] => [[Kategorie:Jevíčko| ]] [307] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [308] => [[Kategorie:Obce v okrese Svitavy]] [309] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [310] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [311] => [[Kategorie:Města s moravskou orlicí ve znaku]] [312] => [[Kategorie:Region Moravskotřebovska a Jevíčska]] [313] => [[Kategorie:Města v okrese Svitavy]] [314] => [[Kategorie:Sídla v Boskovické brázdě]] [] => )
good wiki

Jevíčko

Jevíčko (německy Gewitsch) je město na Moravě, tvoří centrum severní části Malé Hané. Administrativně náleží do okresu Svitavy v Pardubickém kraji a má status pověřené obce.

More about us

About

S populací kolem 1 500 obyvatel má Jevíčko přátelskou atmosféru, kde se lidé znají a rádi se zapojují do dění ve městě. Historie Jevíčka, dokumentovaná již od 13. století, je fascinujícím příběhem plným zajímavých událostí a kulturního dědictví. Město se vyznačuje architektonickými skvosty, jako je kostel svatého Stanislava, který je důkazem bohatého duchovního života místních obyvatel. Historické budovy včetně zámečku a náměstí dodávají městu na jedinečnosti a kouzlu. Jevíčko je také známé svými kulturními akcemi, které obohacují život obyvatel a nabízejí různorodé zážitky pro každého. Každoročně se zde konají slavnosti, trhy a různé festivaly, které vytvářejí příležitosti pro setkávání a oslavování komunitní soudržnosti. Okolní krajina zve k turistice a cyklistice, což podporuje aktivní životní styl a zdravé trávení volného času. Město rovněž empaticky přistupuje k ekologickým iniciativám, čímž přispívá k udržitelnosti svého prostředí. Jevíčko je místem, které v sobě kombinuje historickou hodnotu, přírodní krásu a komunitního ducha. Věříme, že i nadále bude vyzařovat pozitivní energii a přitahovat lidi, kteří ocení klidné životní prostředí a vstřícnost místních obyvatel.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pardubický kraj','Moravská Třebová','Morava','Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jevíčko)','Řád augustiniánů#Poustevníci sv. Augustina','Synagoga v Jevíčku','tvrz','Univerzita Karlova','město','Velké Opatovice','Exteritoriální dálnice Vídeň-Vratislav','Žalkovští ze Žalkovic'

Město

Morava

Tvrz