Array ( [0] => 15490167 [id] => 15490167 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jičín [uri] => Jičín [3] => Czechia, Jicin, Wallenstein's square in Spring.jpg [img] => Czechia, Jicin, Wallenstein's square in Spring.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Jičín je malebné město nacházející se ve východních Čechách, v kraji pod Krkonošemi. Díky své bohaté historii a kulturnímu dědictví je Jičín oblíbeným cílem pro turisty i místní obyvatele. Město je známé jako "město pohádky", což je dáno jeho spojitostí s postavou broučka Jánošíka a příběhy o kráse okolní přírody. Historické centrum města je plné architektonických skvostů, z nichž mnohé pocházejí z období renesance a baroka. Dominantou náměstí je Valdštejnský palác, jehož elegantní linie a unikátní výzdoba okouzlují návštěvníky. V Jičíně se konají různé kulturní akce a festivaly, které přitahují umělce a milovníky kultury z širokého okolí. Příroda v okolí Jičína nabízí nespočet možností pro aktivní trávení volného času. Na dosah jsou krásné lesy, louky a cyklostezky, které lákají k výletům a objevování. Město je také ideálním výchozím bodem pro výlety do nedalekého Českého ráje, který je známý svými přírodními útvary a skalními městy. Společnost v Jičíně je otevřená a vstřícná. Místní obyvatelé se pyšní svou komunitní soudržností a často pořádají akce, které posilují vzájemné vztahy a podporují místní kulturu. Vzdělání a partnerská spolupráce s okolními školami vytváří podporující prostředí pro mladé lidi, kteří se zde mohou rozvíjet a nacházet inspiraci. Jičín je město, které spojuje historii s moderním životem, a nabízí výjimečné zážitky v oblasti kultury, přírody a komunitního života. Přeje si, aby každý návštěvník odešel s pocitem, že zažil něco jedinečného a krásného. [oai_cs_optimisticky] => Jičín je malebné město nacházející se ve východních Čechách, v kraji pod Krkonošemi. Díky své bohaté historii a kulturnímu dědictví je Jičín oblíbeným cílem pro turisty i místní obyvatele. Město je známé jako "město pohádky", což je dáno jeho spojitostí s postavou broučka Jánošíka a příběhy o kráse okolní přírody. Historické centrum města je plné architektonických skvostů, z nichž mnohé pocházejí z období renesance a baroka. Dominantou náměstí je Valdštejnský palác, jehož elegantní linie a unikátní výzdoba okouzlují návštěvníky. V Jičíně se konají různé kulturní akce a festivaly, které přitahují umělce a milovníky kultury z širokého okolí. Příroda v okolí Jičína nabízí nespočet možností pro aktivní trávení volného času. Na dosah jsou krásné lesy, louky a cyklostezky, které lákají k výletům a objevování. Město je také ideálním výchozím bodem pro výlety do nedalekého Českého ráje, který je známý svými přírodními útvary a skalními městy. Společnost v Jičíně je otevřená a vstřícná. Místní obyvatelé se pyšní svou komunitní soudržností a často pořádají akce, které posilují vzájemné vztahy a podporují místní kulturu. Vzdělání a partnerská spolupráce s okolními školami vytváří podporující prostředí pro mladé lidi, kteří se zde mohou rozvíjet a nacházet inspiraci. Jičín je město, které spojuje historii s moderním životem, a nabízí výjimečné zážitky v oblasti kultury, přírody a komunitního života. Přeje si, aby každý návštěvník odešel s pocitem, že zažil něco jedinečného a krásného. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|město [[Nový Jičín]] v Moravskoslezském kraji}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Jičín [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]] [5] => | NUTS3 = CZ052 [6] => | okres = Jičín [7] => | obec s rozšířenou působností = Jičín [8] => | pověřená obec = Jičín [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 506 01 [11] => | počet ZSJ = 20 [12] => | počet částí obce = 12 [13] => | počet katastrálních území = 5 [14] => | adresa = Městský úřad Jičín
Žižkovo náměstí 18
506 01 Jičín [15] => | web = https://www.mujicin.cz/ [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = dotaz@mujicin.cz [18] => | starosta = JUDr. [[Jan Malý (politik)|Jan Malý]] ([[ANO 2011|ANO]]) [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => }}'''Jičín''' je město v [[Okres Jičín|okrese Jičín]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v severovýchodních [[Čechy|Čechách]]. Město leží v [[Jičínská pahorkatina|Jičínské pahorkatině]] na řece [[Cidlina (řeka)|Cidlině]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [21] => [22] => S Jičínem je především spojeno působení [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]], [[Generalissimus|vrchního velitele]] [[Císařská armáda (habsburská)|císařských vojsk]] za [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Jako [[Frýdlantské vévodství|frýdlantský vévoda]] si zvolil město za centrum své „terra felix" (šťastné země) a učinil z něho rezidenční sídlo a hospodářské centrum frýdlantského vévodství.{{Citace elektronického periodika [23] => | titul = V Čechách vybudoval stát ve státě. Terra felix měla centrum v Jičíně [24] => | periodikum = iDNES.cz [25] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/valdstejn-albrecht-z-valdstejna-jicin-mnichovo-hradiste-terra-felix.A201009_124535_po-cesku_hig [26] => | datum vydání = 2020-10-12 [27] => | jazyk = [28] => | datum přístupu = 2023-02-06 [29] => }} [30] => [31] => V druhé polovině devatenáctého a na počátku století dvacátého byl Jičín znám jako město úřadů, spolků a škol. Město se stalo neoficiálním střediskem rozsáhlé oblasti Podkrkonoší. Konaly se zde tradiční trhy. [[Spolek|Spolkový]] život ovlivnil řadu lokálně-politických rozhodnutí a projevoval se bohatým kulturním a sportovním životem jičínských občanů. S nově zpřístupněnými [[Prachovské skály|Prachovskými skalami]] zde vzniklo významné centrem turistiky jako podpora vznikajícího [[Cestovní ruch|cestovního ruchu]].{{Citace elektronického periodika [32] => | příjmení = [33] => | jméno = [34] => | titul = Jičín secesní aneb město na počátku 20. století [35] => | periodikum = am.jicin.cz [36] => | url = https://am.jicin.cz/stezka/2-jicin-secesni-aneb-mesto-na-pocatku-20-stoleti [37] => | jazyk = [38] => | datum přístupu = 2023-02-06 [39] => }} [40] => [41] => V polovině dvacátého století bylo historické jádro města vyhlášeno [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. Jádrem památkové rezervace se stalo [[Valdštejnovo náměstí]] s převážně [[Renesanční architektura|renesančními]] a [[Baroko|barokními]] [[Měšťanstvo|měšťanskými]] domy s [[podloubí]]m. V roce 2016 získalo město titul [[Historické město roku]].{{Citace elektronické monografie [42] => | titul = I bez žaludů v bambitce si Jičín vydobyl titul Historické město roku [43] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2091453-i-bez-zaludu-v-bambitce-si-jicin-vydobyl-titul-historicke-mesto-roku [44] => | vydavatel = Česká televize [45] => | datum vydání = 2017-04-18 [46] => | datum přístupu = 2020-06-08 [47] => }} [48] => [49] => Pro množství historických památek, od [[Gotika|gotických]] až po [[První republika|prvorepublikové]], je Jičín turisticky vyhledávaným místem a také „bránou“ do [[Český ráj|Českého ráje]], respektive [[Prachovské skály|Prachovských skal]]. [50] => [51] => Novodobým symbolem se stala také postava loupežníka [[Rumcajs]]e. Jeho příhody popsal ve svých knihách pro děti spisovatel [[Václav Čtvrtek]]. Dětství prožil u dědečka v Jičíně. V roce 2020 oslavil třicetileté jubileum festival [[Jičín – město pohádky|Jičín – město pohádky.]]{{Citace elektronické monografie [52] => | příjmení = [53] => | titul = Jičín, malebné české město, které proslavili Rumcajs, Manka a Cipísek [54] => | url = https://magazin.travelportal.cz/2020/06/01/jicin-rumcajs/ [55] => | datum vydání = 2020-06-01 [56] => | datum přístupu = 2023-02-06 [57] => | jazyk = [58] => }} {{Sousední obce}} [59] => [60] => == Historie == [61] => [[Osídlení]] území Jičína a okolí je zaznamenáno již z [[Neolit|mladší doby kamenné]]. V [[Doba římská na území Česka|době římské]] zde žili [[Keltové]]. Z této doby se zachovaly [[šperk]]y, [[nástroj]]e a další předměty, které si lze prohlédnout v [[Regionální muzeum a galerie v Jičíně|jičínském muzeu]]. Po Keltech přišli do oblasti [[Slované]] – rod [[Slavníkovci|Slavníkovců]].{{Citace elektronického periodika [62] => | titul = Jičín [63] => | periodikum = www.mistopisy.cz [64] => | url = https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/9917/jicin/historie/ [65] => | datum přístupu = 2023-02-05 [66] => }} [67] => [[Soubor:Josef_Sikora_-_veduta_Jičína_-_mědiryt_(1756).jpg|vlevo|náhled|[[Veduta]] Jičína, mědiryt z roku 1756 od Josefa Sikory]] [68] => Kolem roku 1300 bylo město založeno jako [[Město#Královská a věnná města|královské]] v místě dnešního [[Staré Místo|Starého Místa]]. Brzy bylo přeneseno severněji asi o 2 km na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka se nachází v zakládací listině strahovského kláštera z dvanáctého století. Jičín jako statek je pak zmíněn v listině z roku [[1293]] [[Guta Habsburská|Guty Habsburské]] čili Jitky,{{Citace monografie [69] => | příjmení = Francek, Jindřich. [70] => | titul = Jičín [71] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/58724666 [72] => | vydání = Vyd. 1 [73] => | vydavatel = Paseka [74] => | místo = Praha [75] => | počet stran = 69, [64] pages of plates [76] => | isbn = 8071856827 [77] => | isbn2 = 9788071856825 [78] => | oclc = 58724666 [79] => }} manželky [[Václav II.|Václava II.]], po níž se podle jedné z hypotéz dodnes nazývá. Ve své době však byla královna známa pouze jako Guta,{{Citace elektronického periodika [80] => | titul = Jičín - hlavní stránka [81] => | periodikum = www.interregion.cz [82] => | url = http://www.interregion.cz/jicin/jicin_historie.htm [83] => | datum přístupu = 2019-10-25 [84] => }} tedy nejde asi o pravděpodobnou verzi. Odvození názvu města od jména domnělého [[lokátor]]a Jíky odporuje fakt, že zmíněné křestní jméno v době založení města není doloženo. Třetí možnost, odvození od výskytu množství „díků“ (divoké černé zvěře) uvádí jako původní podobu jména města ''Dičín''. [85] => [86] => V této době se ve městě rozvinul [[obchod]] a [[Řemeslo|řemesla]]. Byly postaveny první [[Gotika|gotické]] stavby mezi něž patří [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)|kostel sv. Ignáce]]. Roku [[1337]] prodal český král [[Jan Lucemburský]] město [[Šlechta|šlechtickému]] rodu [[Vartenberkové|Vartenberků]]. Ti zakládali v okolí nové vsi a zasloužili se o další rozvoj města. V době [[renesance]] patřilo město rodu [[Trčkové z Lípy|Trčkům z Lípy]], kteří postavili [[Valdická brána|Valdickou bránu]] a kamennou [[Vodárenská věž (Jičín)|vodárenskou věž]]. Dále pak město vlastnili [[Smiřičtí ze Smiřic]]. Ti se zasloužili o výstavbu [[Jičín (zámek)|jičínského zámku]]. [87] => [88] => Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] si Jičín za svoje sídlo vybral [[Albrecht z Valdštejna]], které se tak [[de facto]] stalo hlavním městem autonomního [[Frýdlantské vévodství|Frýdlantského vévodství]]. Prostory pro přestavbu města získal vykoupením [[Měšťanstvo|měšťanských]] budov a založením Nového města. Byly postaveny veřejné i soukromé budovy pro [[Vévoda|vévodu]], jeho příbuzné ale také pro úředníky i měšťany. Prostory pro další výstavbu získal založením Nového města a rozšiřováním předměstí. Přivedl do města italské architekty s novým stavebním slohem ([[manýrismus]]). Mezi přední umělce lze zařadit jména jako [[Giovanni Battista Martini|Giovanni Battista Marini]], [[Andrea Spezza]], [[Nicolò Sebregondi|Nicolo Sebregondi]] a také [[Giovanni Battista Pieroni]]. Pro Valdštejna pracovali sochaři [[Adrian de Vries|Adrien de Vries]], Baltazar Staedel a Lorenz Hartwig. Mezi další umělce patřili malíři Ambrož Fritsch a Jan Schlemiiller, [[Řezbářství|řezbář]] [[Arnošt Jan Heidelberger]] nebo kameník [[Domenico Canevalle|Domenico Canevale]] a řada dalších. V roce 1633 vypracoval [[Nicolò Sebregondi|Nicoto Sebregondi]] územní plán města, který počítal s vévodovou představou, že se město zvětší na pět set šedesát domů z původních dvou set. Územní plán patřil k prvním ve střední Evropě. V této době byl postaven [[Baroko|barokní]] [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostel svatého Jakuba]]Podrobněji viz KOVÁŘ, Martin. Valdštejnův Jičín: Architektonický rozvoj města v letech 1621–1634. ''Historický obzor'', 2000, 11 (1/2), s. 2-8. ISSN 1210-6097. nebo kamenná [[Vodárenská věž (Jičín)|vodárenská věž]]. Po vévodově smrti bylo město Jičín vypleněno [[Švédsko|švédskými]] a císařskými vojsky. [[Země Koruny české|České země]] byly násilně [[Rekatolizace|rekatolizovány]] a Jičín nebyl výjimkou. [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] přišlo do města v zimě roku 1622. V roce 1628 zde založilo [[Lepařovo gymnázium|gymnázium]] a [[Jezuitská kolej (Jičín)|jezuitskou kolej]]. K prvním žákům patřil [[Bohuslav Balbín]], který zde později také učil. Studoval zde i budoucí pražský arcibiskup [[Daniel Josef Mayer z Mayernu]]. [89] => [90] => V druhé polovině sedmnáctého století přešlo město dědictvím do majetku rodu [[Šternberkové|Šternberků]]. Byla rozšířena jezuitská kolej (1658) a dostavěn hřbitovní kostel [[Kostel Panny Marie Bolestné (Jičín)|Panny Marie de Sale]] (1661). Růst města brzdily četné požáry. Nejvíce poničil požár střed města v květnu 1681. Mezi lety 1686 až 1692 byl budován jezuitský seminář, jehož komplex byl dostavěn až po dalším požáru v roce 1717. V té době byla přistavěna také nemocnice s lékárnou. [91] => [92] => Po zrušení [[Jezuitský řád|jezuitského řádu]], byla 28. října 1773 zrušena i jičínská řádová kolej. V roce 1776 zde byla zřízena [[kasárna]]. O rok později zaniklo i gymnázium. Budova semináře byla po požáru v červenci 1778 prodána soukromníkům. Poté co sídlo [[Bydžovský kraj|Bydžovského kraje]] bylo v roce 1784 přestěhováno do Jičína, vznikly zde další úřady a školy a město rostlo.{{Citace elektronického periodika [93] => | příjmení = [94] => | jméno = [95] => | titul = Město, které mělo smůlu [96] => | periodikum = Hospodářské noviny [97] => | url = https://hn.cz/c1-21321340-mesto-ktere-melo-smulu-prochazka-po-puvodne-kralovskem-novem-bydzove-a-jeho-okoli [98] => | datum vydání = 2007-06-05 [99] => | jazyk = [100] => | datum přístupu = 2023-02-05 [101] => }} [102] => [103] => === Devatenácté století === [104] => [[Soubor:Die_Graefl._Trautmannsdorfsche_Stadt_Giczin_im_Bidczower_Kreise_aufgenommen_1797_und_gezeichnet_1803_von_Joann_Venuto.jpg|náhled|250x250pixelů|Město Jičín, kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]] z roku 1803]] [105] => Na počátku století byla vybudována sít císařských silnic a zlepšilo se spojení s okolními městy. Jičínské náměstí bylo roku 1786, poprvé od Valdštejnových časů, znovu vydlážděno. Byla zbořena Velišská brána, Pražská brána a kaple sv. Jana Křtitele. Hradby přestaly být udržovány. Valdická brána byla opravena v roce 1840 a stala se symbolem města. Rozrůstalo se především Valdické předměstí. V roce 1823 zde byla postavena soukromá nemocnice a v roce 1841 hostinec Hamburk. Seminární dvůr na Holinském předměstí byl přestavěn roku 1793 na poštu. Ta zde sídlila do roku 1877. [[Vodárenská věž (Jičín)|Vodárenská věž]] byla v roce 1845 modernizována. Poblíž, na rybníku Kníže byla ve stejném roce vybudována vojenská plovárna. Uprostřed židovského ghetta, v severovýchodní části Starého města byla v roce 1784 postavena [[synagoga]]. Většinu domů vnitřního Starého města [[Empírový sloh|empírově]] přestavěl mezi lety 1840 –1852 stavitel Josef Opolzer. [106] => [107] => Gymnázium bylo obnoveno v roce 1807. Působila zde učitelů jako například [[František Ladislav Rieger]], první profesor češtiny [[Josef Chmela]], spisovatel Antonín Fáhnrich nebo [[František Šír]] a [[Karel Šimon Macháček]]. Ze studentů lze jmenovat například [[František Ladislav Rieger|Františka Ladislava Riegera]], fyzika [[František Adam Petřina|Františka Adama Petřinu]], [[Slavistika|slavistu]] [[Josef Kolář|Josefa Koláře]], nebo [[Josef Schöbl|Josefa Schóbla]] a další. V devatenáctém století se město stalo jedním z center [[České národní obrození|českého národního obrození]]. Knihtiskárna, kterou provozoval od roku 1815 František Kastránek, vydávala [[Jarmark|jarmareční]] písničky nebo soukromé i úřední tisky, ale i publikace Františka Šíra, Josefa Hollmana, Františka Vetešníka a dalších autorů. V roce 1848 ve městě vznikla také národní garda. [108] => [109] => V roce 1850, když začalo platit nové [[Historie krajů v Česku|správní rozdělení země]], se město stalo krátce sídlem Jičínského kraje. Po zrušení politických krajů v roce 1862, zde zůstalo sídlo krajského soudu a okresního hejtmanství. [110] => [111] => Ve městě se zvyšoval počet obyvatel i domů. Rostl politický, hospodářský a kulturní význam města. V roce 1866 se města dotkla [[Prusko-rakouská válka]] [[Bitva u Jičína|bitvou u Jičína]]. Tu připomíná [[Vojenský hřbitov (Kbelnice, okres Jičín)|vojenský hřbitov]] ve [[Kbelnice (okres Jičín)|Kbelnici]], který je místně znám jako [[ossarium]]. Růst města nezastavila ani [[první světová válka]]. Na Valdickém předměstí, podél Husovy ulice se stavěly soukromé i veřejné budovy, hostince a obchody. Vznikala též průmyslová část města. Mezi první větší průmyslové podniky patřil [[Cukrovar|cukrovar]], založený v roce 1870. O rok později byla postavena [[železniční dráha]] do [[Ostroměř]]e, později prodloužená do [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. V roce 1881 spojila další trať město s [[Nymburk]]em a roku 1903 s [[Turnov|Turnovem]]. V osmdesátých letech 19. století začali bratři František a Antonín Knotkovi v Jičíně podnikat v oblasti hospodářských strojů. Knotkova továrna své výroby výrobky záhy exportovala do Ruska a do dalších států. Firma se rozrůstala. Mezi válkami zde pracovalo až 750 dělníků, a vyrábělo se zde 8 650 zemědělských strojů. Po znárodnění se továrna přejmenovala na Agrostroj a své místo si v rámci trhu [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] udržela.{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = Historie společnosti {{!}} Seco GROUP a.s. [113] => | periodikum = web.archive.org [114] => | url = http://www.secogroup.cz/o-firme/historie-firmy-knotek-a-spol/ [115] => | datum vydání = 2017-06-19 [116] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170619162911/http://www.secogroup.cz/o-firme/historie-firmy-knotek-a-spol/ [117] => | datum archivace = 2017-06-19 [118] => | datum přístupu = 2022-07-19 [119] => }} [120] => [121] => Od roku 1888 začala ve městě působit Marečkova cihelna a mlýn. V roce 1907 byla založena Rousova továrna na piana a o rok později Friedrichova koželužna na Novém městě. Vznikaly i další tiskárny. V roce 1862 otevřel kamenotiskárnu František Návesník, o deset let později začal provozovat tiskárnu Antonín Čapek a v roce 1896 vznikla tiskárna Kabátníkova. [122] => [123] => Bylo postaveno několik školních novostaveb. Vedle nižších škol byla postavena v roce 1867 [[reálka]], v roce 1883 budova gymnázia. Následující rok byl otevřen nový [[učitelský ústav]]. Mezi lety 1859 až 1873 byl také dostaven [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostel sv. Jakuba Většího]]. [124] => [125] => Koncem století, v roce 1880 navštívil město [[Bedřich Smetana]]. V roce 1892 zde koncertoval [[Antonín Dvořák]] a roku 1899 [[Jan Kubelík]]. O dva roky později navštívil město [[Jaroslav Kocian|Jaroslav Kocián]]. Hostovala zde [[Otýlie Sklenářová-Malá]], později také [[Hana Kvapilová]] a [[Eduard Vojan]]. [126] => [127] => === Dvacáté století === [128] => [[Soubor:Hotel Praha (Jičín) po dokončení 1910.png|náhled|Hotel Praha po dokončení v roce 1910]] [129] => V roce 1904 byla postavena městská plynárna, v roce 1907 kanalizace, vodovod a zavedeno telefonické spojení. Kino bylo otevřeno ve městě v roce 1912. Veřejná nemocnice, otevřená v roce 1863 na Novém městě, byla roku 1908 přestěhována do nové budovy. [130] => [131] => Na počátku [[20. století]] zde profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. ''univerzitních kursech jičínských''. Některé vyšly i knižně (''Národnostní filosofie doby novější'', Jičín 1905). Dne 22. října 1921 se prezident Masaryk s ministerským předsedou [[Edvard Beneš|Eduardem Benešem]] a [[František Udržal|Františkem Udržalem]], ministrem obrany účastnil slavnosti 22. pěšího pluku. Promluvil k vojsku a navštívil jičínský [[Sokol (spolek)|Sokol]], závody Knotkovy, podniky rolnického družstva a radnici města. [132] => [133] => Během [[První republika|první československé republiky]] se město rozrůstalo především na bývalých předměstích, například vilová čtvrť [[Čeřovka]]. Rozvoj průmyslové výroby stagnoval. Největší závod ve městě zůstala Knotkova továrna na zemědělské stroje. Závod zaměstnával na osm set pracovníků a specializoval se především na výrobu zemědělských strojů. U nádraží byly v roce 1918 založeny Rolnické družstevní podniky, nejprve jako sušárna čekanky. Postupně zavedly výrobu cikorky. Nová moderní mlékárna byla postavena v roce 1924. Vedle drobných firem jako byla výroba kosmetiky ''Lašek a spol.'' nebo ''Holečkova cihelna a pila, šroubárna a strojírna'', dosáhly rychlejšího rozvoje ''Mazánkovy školkařské závody'' v [[Soudná|Soudné]], které pěstovaly ovocné a okrasné stromy a keře. [134] => [135] => Modernizace [[Železniční stanice|nádraží]] proběhla v roce 1936. Odbavovací hala byla vyzdobena nástěnnými malbami. Modernizaci města ovlivnilo schválení prvního zastavovacího plánu města v roce 1920 a také napojení Jičína v roce 1924 na rozvod elektrického proudu. [136] => [137] => V období první republiky bylo otevřeno Mrňákovo divadlo, více známé jako [[Biograf Český ráj]]. [138] => [139] => Výstavbu města v tomto období ovlivnil architekt [[Čeněk Musil]]. Projektoval převážně ve [[Funkcionalismus|funkcionalistickém stylu]]. Byl podepsán pod většinou veřejných budov, postavených v letech 1922 až 1940 jako byl rozsáhlý areál ''Pelikánovy okresní nemocnice'', ''Studentský dům'' s okresní knihovnou, hotel ''Slávie'', ''hospodyňská škola'', ''obchodní akademie'' a budova [[Okresní úřad|okresního úřadu]]. Architekt Musil řídil i další stavby a rekonstrukce, navrhl například obnovu zámeckého parku. [140] => [141] => Město koupilo v roce 1936 od rodu [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorfů]] zámek, [[Valdštejnova alej|Valdštejnovu alej]], [[Libosad]] s Lodžií, [[Zebín]] a další pozemky. [142] => [143] => Roku 1939 bylo město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno [[Německo|německými]] vojsky a stal se hlavním městem okresu „Jitschin“. Po roce 1946 došlo ke [[Znárodnění|znárodňování]] velkých závodů. V roce [[1968]] obsadila město vojska zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] a polští vojáci zastřelili na křižovatce Na Letné muže a ženu, dnes tuto událost na místě připomíná pomník. Velkou základnu měla sovětská vojska až do roku 1991 v jezuitské koleji, čímž přispěla k její devastaci. [144] => [145] => V druhé polovině dvacátého století bylo město poškozeno stavebními zásahy, které se dotkly okrajových částí města. Historická část zůstala prakticky nedotčena. Vedle autobusového nádraží byla postavena jedenáctipatrová budova [[Okresní soud v Jičíně|okresního soudu]] a nižší budova bývalého okresního výboru [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. [146] => [147] => V roce 2019 byl založen ''Jičínský spolek pro architekturu a urbanismus,'' jehož dlouhodobým cílem a aktivitou je příprava [[Virtuální průvodce|virtuálního průvodce]] po moderní architektuře Jičína ''– Jičínského architektonického manuálu.''{{Citace periodika [148] => | příjmení = [149] => | jméno = [150] => | titul = Jičínský spolek pro architekturu a urbanismus [151] => | periodikum = Jičínský deník [152] => | datum vydání = 2019-10-21 [153] => | jazyk = [154] => | url = https://jicinsky.denik.cz/ctenar-reporter/jicinsky-spolek-pro-architekturu-a-urbanismus-20191021.html [155] => | datum přístupu = 2023-02-06 [156] => }} [157] => [158] => Po roce 1989 došlo k [[Privatizace|privatizaci]] státních společností. Ve městě vznikla nová průmyslová zóna. [159] => [160] => V letech 1994–2002 byl starostou Jičína pozdější senátor MVDr. [[Jiří Liška]]. Roku 2012 byl po odvolání předchozího starosty{{Citace elektronického periodika [161] => | příjmení = [162] => | jméno = [163] => | titul = Krize v Jičíně vyvrcholila, starosta Puš odvolán [164] => | periodikum = ČT24 [165] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1161838-krize-v-jicine-vyvrcholila-starosta-pus-odvolan [166] => | jazyk = [167] => | datum přístupu = 2023-02-05 [168] => }} (2002–2012) znovuzvolen{{Citace elektronického periodika [169] => | titul = ACTIVE 24, s.r.o. [170] => | periodikum = www.mediafax.cz [171] => | url = http://www.mediafax.cz/regiony/4099428-Jicin-ma-noveho-starostu-Jiriho-Lisku-z-ODS [172] => | datum přístupu = 2023-02-05 [173] => }}. V roce 2014 jej nahradil [[Jan Malý (politik)|Jan Malý]] (zvolen za [[ANO 2011|ANO]]). [174] => [175] => == Obyvatelstvo == [176] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 880 domech 10 478 obyvatel, z nichž bylo 5 065 žen. 10 166 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 151 k německé a 9 k židovské. Žilo zde 5 920 římských katolíků, 238 evangelíků, 1 928 příslušníků Církve československé husitské a 136 židů.{{Citace monografie [177] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [178] => | svazek = I. Země Česká [179] => | typ svazku = díl [180] => | vydavatel = Orbis [181] => | místo = Praha [182] => | rok = 1924 [183] => | strany = 151 [184] => | počet stran = 598 [185] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 152 domech 11 034 obyvatel. 10 636 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 172 k německé. Žilo zde 6 195 římských katolíků, 339 evangelíků, 2 802 příslušníků Církve československé husitské a 119 židů.{{Citace monografie [186] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [187] => | svazek = I. Země Česká [188] => | typ svazku = díl [189] => | vydavatel = Orbis [190] => | místo = Praha [191] => | rok = 1934 [192] => | strany = 120 [193] => | počet stran = 613 [194] => }} [195] => [196] => {| class="wikitable" [197] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Jičín{{Citace elektronické monografie [198] => | korporace = Český statistický úřad [199] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [200] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 - 1. díl [201] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [202] => | strany = 470, 471 [203] => | lokace = záznam 30 [204] => | datum vydání = 2007-03-03 [205] => | datum přístupu = 2014-12-17 [206] => | jazyk = [207] => }} [208] => |- [209] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [210] => |- style="text-align: right;" [211] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [212] => | 7 944|| 9 611|| 9 935 || 11 328 || 11 899 || 12 101 || 12 664 || 12 615 || 13 176 || 13 414 || 16 182 || 16 803 || 16 489 || 16 795 [213] => |- style="text-align: right;" [214] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [215] => | 653 || 755 || 818 || 908 || 1 057 || 1 146 || 1 470 || 1 811 || 1 745 || 1 826 || 2 064 || 2 408 || 2 441 || 2 623 [216] => |} [217] => [218] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 572659 Jičín, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Jičín roku 2011 [219] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 572659 Jičín, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Jičín roku 2011 [220] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 572659 Jičín, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Jičín roku 2011 [221] => [222] => [223] => == Doprava == [224] => Po obchvatu kolem města ve tvaru písmene U vede [[Silnice I/16|silnice I. třídy č. 16]] [[Řevničov]]-[[Královec (okres Trutnov)|Královec]], na severozápadním okraji města z ní odbočuje [[Silnice I/35|silnice I. třídy č. 35]] [[Turnov]]-[[Mohelnice]], která se z ní odpojuje až v obci [[Úlibice]]. Na jižním okraji Jičína odbočuje [[Silnice I/32|silnice I. třídy č. 32]] do [[Poděbrady|Poděbrad]]. Vede odsud také [[Silnice II/286|silnice II. třídy č. 286]] do [[Lomnice nad Popelkou]] a [[Jilemnice]]. Okraje města jsou proto významnou silniční křižovatkou. [225] => [226] => Blízko centra města se také nachází autobusové nádraží v ulici 17. listopadu, ze kterého vyjíždějí autobusy například do [[Praha|Prahy]], [[Liberec|Liberce]], [[Hradec Králové|Hradce Králové]], [[Brno|Brna]], [[Špindlerův Mlýn|Špindlerova Mlýna]], [[Kněžmost]]u nebo do [[Hlinsko|Hlinska]]. Ve východní části města je i [[Jičín (nádraží)|vlakové nádraží]], ležící na [[Železniční trať Hradec Králové – Turnov|trati 041]] z Turnova do Hradce Králové, ze kterého odbočuje regionální [[Železniční trať Nymburk–Jičín|trať 061]] do [[Kopidlno|Kopidlna]] a [[Nymburk]]a, po těchto tratích jezdí vlaky v hodinových až dvouhodinových intervalech. Vlakové nádraží má 4 osobní koleje a 4 nástupiště. [227] => [228] => V dnešní době se připravuje dálnice D35, která zajistí o mnoho snadnější dostupnost do města.{{Citace elektronického periodika [229] => | titul = Hlavní stránka {{!}} Dálnice D35 [230] => | periodikum = www.dalnice-d35.cz [231] => | url = https://www.dalnice-d35.cz/#useky-dalnice [232] => | datum přístupu = 2023-11-04 [233] => }} [234] => [235] => == Ekonomika == [236] => Město Jičín těží především z [[Cestovní ruch|turismu]] a [[průmysl]]u. Továrny zde mají společnosti jako [[Ronal]], [[Continental]], [[AEG]] nebo [[SpofaDental a.s|SpofaDental]], v menší míře stále vyrábí nástupce [[Agrostroj]]e, [[AGS]], což byl později [[Seco GROUP]], nyní Seco Industries. Sídlo zde má též dopravní firma C.S.CARGO a.s. Probíhá rekonstrukce města – opravy památek (včetně [[Valdštejnovo náměstí|Valdštejnova náměstí]],{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=827129&p1=28715 |datum přístupu=2009-01-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090101215849/http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=827129&p1=28715 |datum archivace=2009-01-01 |nedostupné=ano }} chodníků, silnic či panelových domů z převážně 80. let [[20. století]], naplánována je rozsáhlá přeměna veřejné dopravy (přesun autobusového nádraží, rekonstrukce vlakového nádraží). Město též postavilo bazénový komplex na místě plovárny ze 20. let u rybníku [[Kníže (rybník)|Kníže]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=520742&p1=28715 |datum přístupu=2009-01-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090101215624/http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=520742&p1=28715 |datum archivace=2009-01-01 }} [237] => [238] => Hotel Start, vlastněný soukromou společností, byl několik let zavřený. Začátek rekonstrukce byl plánovaný na rok 2013,{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = Zabedněný Start má být už brzy nejluxusnějším hotelem v Českém ráji [240] => | periodikum = iDNES.cz [241] => | url = https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/zabedneny-start-ma-byt-uz-brzy-nejluxusnejsim-hotelem-v-ceskem-raji.A120210_1730767_hradec-zpravy_klu [242] => | datum vydání = 2012-02-12 [243] => | jazyk = [244] => | datum přístupu = 2023-02-06 [245] => }} avšak práce započaly až rokem 2017. V lednu 2018 měl zateplenou fasádu, nová okna a dělalo se nové parkoviště. Investor hotel neotevřel podle domluvy - termín otevření hotelu byl bez pokut prodlužován. Hotel měl být v provozu od 30. června 2018, což investor nesplnil. Opět požádal o prodloužení do 30. září, za což zaplatil pokutu přibližně 500 tisíc korun. V hotelu měly být 2 restaurace — v přízemí a v posledním patře, avšak byla vybudována pouze ta přízemní. V srpnu 2019 byl hotel plně v provozu. [246] => [247] => == Pamětihodnosti == [248] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Jičíně}} [249] => [[Soubor:Jic nam k vychodu DSCN2550.JPG|náhled|Valdštějnovo náměstí: vlevo pavilon, uprostřed Mariánský sloup a Valdická brána, vpravo zámek]] [250] => [[Soubor:Jičín náměstí zámek a kašna 1.jpg|náhled|[[Jičín (zámek)|Jičínský zámek]] s děkanským [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostelem sv. Jakuba]] od [[Valdštejnovo náměstí|Valdštejnova náměstí]]]] [251] => * [[Městské opevnění (Jičín)|Zbytky městských hradeb]] na jihovýchodním okraji historického města (za kostelem sv. Jakuba) končí [[Valdická brána|Valdickou branou]]. Kamenná hranolová věž z let 1568–1570 byla různě upravována, dřevěný ochoz a jehlanovitá střecha jsou z romantické přestavby z roku 1840. Valdickou branou se vstupuje kolem [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostela sv. Jakuba]] do jihovýchodního rohu Valdštejnova náměstí. [252] => * [[Valdštejnovo náměstí]], téměř pravidelné a mírně svažité obdélné náměstí, asi 150 m dlouhé, si zachovalo úplné podloubí po všech čtyřech stranách, včetně zámku, který tvoří jeho jihovýchodní část. Měšťanské domy z velké části raně barokní, většinou s fasádami a někde i přistavěným druhým patrem z 19. století. Nejcennější domy stojí v jihozápadní a západní části náměstí. Dále se zde nachází [[Mariánský sloup (Jičín)|Mariánský sloup]] z roku 1702, sochy na podstavci jsou z roku 1795, a dvě [[Kašna|kašny]]: Korunovační (kamenný pavilon z roku 1834) a [[Kašna Amfitríta (Jičín)|Amfitrité]] z roku 1836 se sochou od Jana Suchardy. [253] => * [[Jičín (zámek)|Zámek]], rozlehlá obdélná dvoupatrová stavba, kterou založil kolem roku 1500 [[Mikuláš Trčka z Lípy]], roku 1608 rozšířil [[Zikmund II. Smiřický ze Smiřic|Zikmund II. Smiřický]] a po roce 1624 přestavěl Albrecht z Valdštejna. Téměř čtvercová budova se třemi nádvořími, zčásti s arkádami. Průčelí do náměstí s rohovými arkýři má stejné podloubí jako okolní měšťanské domy. Podoba fasády se dvěma nevýraznými rizality a plochými trojúhelnými štíty je patrně z roku 1775. V části zámku sídlí krajské muzeum a galerie. [254] => * Barokní [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostel svatého Jakuba Většího]] u Valdické brány měl sloužit jako katedrála biskupství, které Valdštejn v Jičíně plánoval. Pozoruhodnou centrální stavbu postavili v letech 1627–1634 italští umělci, snad podle plánů a pod vedením [[Andrea Spezza|A. Spezzy]] a [[Nicolò Sebregondi|N. Sebregondiho]]. Pravidelný půdorys ve tvaru řeckého kříže doplňují v rozích čtyři mohutné nízké věže, půlkruhový chór je obrácen k jihu. Střední prostor je zaklenut plochou kupolí s iluzivní freskou (kolem 1770), v presbytáři jsou dvě veliká obdélná okna. Vnitřní zařízení vzniklo po požáru roku 1768, hlavní průčelí dokončeno v novoklasicistním slohu až v letech 1865–1867. Za kostelem je patrová barokní budova [[Arciděkanství (Jičín)|arciděkanství]] s mansardovou střechou a jednoduchou výzdobou. [255] => * [[Farní kostel|Farní]] [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)|kostel svatého Ignáce]] na náměstí Svobody (nedaleko jihozápadního rohu [[Valdštejnovo náměstí|Valdštějnova náměstí]]), založen počátkem 1[[4. století]]. V 15. století přestavěn na síňové [[trojlodí]] a po požáru zaklenut roku 1597 plochou renesanční klenbou na šest [[Toskánský řád|toskánských sloupů]], které loď dělí na 3 x 4 pole. Presbytář gotický s vnějšími opěráky má gotickou hvězdicovou klenbu, okna hrotitá s kružbami. Roku 1622 byl svěřen [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]], od roku 1773 opět farní. [256] => * Ke kostelu přiléhá bývalá [[Jezuitská kolej (Jičín)|jezuitská kolej]] z let 1628–1632, mnohokrát přestavovaná a rozšiřovaná. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova s kaplí a původně arkádami v přízemí. Od zrušení jezuitského řádu 1773 sloužila jako kasárna. Ke koleji přiléhají budovy bývalého semináře, gymnázia a nemocnice. [257] => [258] => [[Soubor:Czechia, Jicin, Wallenstein's alley.jpg|alt=|náhled|[[Valdštejnova alej]]]] [259] => [260] => * Bývalá [[Synagoga v Jičíně|synagoga]] v ulici Na příkopech (severovýchodně od Valdštejnova náměstí), Židovská ulice s židovskou školou a [[Židovský hřbitov v Jičíně|židovský hřbitov]] u Valdické obory. [261] => * [[Vodárenská věž (Jičín)|Věž Jičín]], druhá nejstarší dochovaná stavba ve městě, hranolová renesanční budova u rybníka Kníže z roku 1543 (v historických pramenech zvaná prostě "Věž"), dnes po celkové rekonstrukci využita jako romantický hotelový apartmán a umělecká galerie. [262] => * V Koněvově ulici na severozápadě města stojí vila Dóry Němcové z roku 1910 podle návrhu [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]] a řada dalších moderních vil. [263] => * Lipová alej na severovýchodě města, vysázená na příkaz [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]], končí [[Valdštejnská lodžie|Valdštejnskou lodžií]] od A. Spezzy a parkem Libosad. [264] => * Návrší [[Čeřovka]] s novogotickou rozhlednou Milohlídkou z roku 1844 [265] => * [[První základní škola (Jičín)|První základní škola]] [266] => * Obchodní akademie z roku 1928 podle návrhu jičínského stavitele Č. Musila, který projektoval také nemocnici a další školy. [267] => * [[Lepařovo gymnázium]] v budově z roku 1883 [268] => * Na Novám Městě za řekou špitální a hřbitovní kostel P. Marie de Sale, původně Nejsvětější Trojice, založený 1628 a dokončený až 1663. Jednolodní obdélná stavba s půlkruhovým presbytářem a kaplemi a hranolovou věží v průčelí. Cenné barokní zařízení z doby po roce 1730. [269] => * Sochy a pomníky: [270] => ** Socha svatého Václava z roku 1743 při Moravčické cestě [271] => ** Sloup P. Marie Rušánské z roku 1749 na Komenského náměstí [272] => ** Pomník padlým z roku 1867 na Letné [273] => ** [[Pomník mistra Jana Husa (Jičín)|Pomník Mistra Jana Husa]] od A. Suchardy z roku 1872 v Husově ulici, nejstarší v Čechách [274] => ** Pomník Karla Havlíčka Borovského od J. Říhy z roku 1906 [275] => * [[Centrum přírodních věd – Hvězdárna Jičín|Hvězdárna v Raisově ulici]] na západním okraji města [276] => * [[Zebín]] (399 m n. m.) nad [[Valdice]]mi, severovýchodně od města, s kapličkou Maří Magdalény [277] => * [[Kartuziánský klášter svatého Bruna (Valdice)|Valdická kartouza]], někdejší klášter [[Kartuziánský řád|řádu kartuziánů]] ve [[Valdice|Valdicích]] založený [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]], dnes nápravné zařízení, jedna z nejstřeženějších věznic Česka [278] => [279] => === Další stavby === [280] => * [[Poesiomat (Jičín)|Poesiomat]] – jižně od Valdické brány mezi kostelem a hradbami [281] => [282] => == Galerie == [283] => [284] => Soubor:Jičín (1).jpg|[[Žižkovo náměstí (Jičín)|Žižkovo náměstí]] [285] => Soubor:Jičínský zámek 1. nádvoří 2.jpg|Nádvoří [[Jičín (zámek)|jičínského zámku]] [286] => Soubor:Jičín (3).jpg|[[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)|Kostel sv. Ignáce]] [287] => Soubor:Kostel svatého Ignáce z Loyoly 135.jpg|[[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)|Kostel sv. Ignáce]], interiér [288] => Soubor:Jičín kostel sv. Jakuba 2.jpg|Děkanský [[Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)|kostel sv. Jakuba Většího]] [289] => Soubor:Jic sv Jakub interier 2 DSCN2561.JPG|Kostel sv. Jakuba, interiér [290] => Soubor:Libosad-Valdstejnska lodzie 01.jpg|[[Valdštejnská lodžie]] [291] => Soubor:Jičín (10).jpg|Zámecký park v Jičíně [292] => Soubor:Vez-Jicin-Vez-3.jpg|[[Vodárenská věž (Jičín)|Věž Jičín]] [293] => [294] => [295] => == Členění města == [296] => [[Soubor:JC Jičín.png|náhled|Katastrální území Jičína]] [297] => Město je v současnosti tvořeno 12 [[Část obce|místními částmi]] na pěti [[Katastrální území|katastrálních územích]]: [298] => [299] => * k. ú. ''Jičín'' – části [[Holínské Předměstí]], [[Nové Město (Jičín)|Nové Město]], [[Pražské Předměstí (Jičín)|Pražské Předměstí]], [[Sedličky]], [[Soudná]], [[Staré Město (Jičín)|Staré Město]] a [[Valdické Předměstí]] (hlavní část) [300] => * k. ú. ''Hubálov'' – část [[Hubálov (Jičín)|Hubálov]] [301] => * k. ú. ''Moravčice'' – části [[Moravčice]] a [[Valdické Předměstí]] (část, ZSJ Moravčice díl 2, průmyslová zóna) [302] => * k. ú. ''Popovice u Jičína'' – část [[Popovice (Jičín)|Popovice]] [303] => * k. ú. ''Robousy'' – části [[Dvorce (Jičín)|Dvorce]] a [[Robousy]] [304] => [305] => V letech 1980–1990 byla součástí města i dnes samostatná obec [[Úlibice]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 547. [306] => [307] => === Základní sídelní jednotky === [308] => Základní sídelní jednotky nejsou skladebné s členěním na evidenční části obce, a tedy se mnohé z nich člení na díly ležící v různých částech obce. Například ZSJ Jičín-Staré Město je o něco větší než evidenční část Staré Město. [309] => [310] => Čeřov, Dvorce, Holínské Předměstí, Hradecké Předměstí, Hubálov, Jarošov, Jičín-Staré Město, Moravčice, Na vrchách, Nové Město, Pod zámkem, Popovice, Porák, Pražské Předměstí, Robousy, Sedličky, U křížku, Valdické Předměstí-východ, Valdické Předměstí-západ. [311] => [312] => == Správní území == [313] => {{Viz též|Okres Jičín}} [314] => [[Soubor:Jičín (9).jpg|náhled|Ulice Pod Koštofránkem]] [315] => Jičín byl dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Jičín]] ale stále existuje a skládá se ze 111 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Jičín|správní obvod obce s rozšířenou působností]] ze 77 obcí. [316] => [317] => == Sport a volný čas == [318] => Sportovní zařízení města Jičín je příspěvková organizace města. Byla založena v roce 2002. Zajišťuje provoz Městského stadionu, sportovního areálu, zimního stadionu a koupaliště Kníže. Možnost ubytování nabízí na chatě Homoli šest km od Jičína nebo na ubytovně SPORT, která je součástí Městského stadionu. V rámci své činnosti nabízí mnohé aktivity například plavání kojenců, plavecké kurzy, cvičení aerobiku, příměstské tábory pro děti atd.{{Citace kvalifikační práce [319] => | titul = Sport jako způsob trávení volného času středoškoláků [320] => | url = https://theses.cz/id/7a8old/ [321] => | instituce = Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta [322] => | rok vydání = 2014 [323] => | datum přístupu = 2023-02-06 [324] => | jazyk = [325] => | příjmení = Bucek [326] => | jméno = Tomáš [327] => }} [328] => [329] => V komplexu Městského stadionu lze nalézt venkovní sportoviště. Najdeme zde dvě fotbalová hřiště, atletický ovál, volejbalové, tenisové a [[beach volejbal]]ové kurty, víceúčelová hřiště, hřiště pro házenou i dětský koutek. Tato sportoviště doplňují externí hřiště a stadiony v okolí. [330] => [331] => Pro halové sporty se používá hala ve sportovním areálu s kapacitou 650 diváků, menší tělocvična, tělocvična pro judo, sál pro stolní tenis a pro aerobic. Tělocvičny pronajímají také základní školy v Jičíně.{{Citace elektronického periodika [332] => | titul = Vnitřní sportoviště [333] => | periodikum = Sportovní zařízení města Jičín [334] => | url = https://www.sport-jicin.cz/sportoviste/vnitrni-sportoviste [335] => | jazyk = cs-cz [336] => | datum přístupu = 2023-02-06 [337] => }} [338] => [339] => Koupaliště ''Kníže'' provozuje relaxační bazén, tobogán, dvě skluzavky a dětské brouzdaliště. ''Aqua Centrum,'' jako plavecké a oddechové centrum, nabízí plavecký bazén, dětský bazén, tobogán. V areálu je také [[sauna]], masáže a whirpool.{{Citace elektronického periodika [340] => | titul = Aqua centrum [341] => | periodikum = Sportovní zařízení města Jičín [342] => | url = https://www.sport-jicin.cz/koupani/aqua-centrum [343] => | jazyk = cs-cz [344] => | datum přístupu = 2023-02-06 [345] => }} [346] => [347] => Zimní stadion ve městě je po rekonstrukci otevřený od roku 2011 s kapacitou 636 míst, z toho 500 k sezení a 136 ke stání. Kromě hokeje a [[curling]]u nabízí veřejné bruslení. V letních měsících je stadion využívám pro různé kulturní, sportovní a společenské akce.{{Citace elektronického periodika [348] => | titul = Zimní stadion [349] => | periodikum = Sportovní zařízení města Jičín [350] => | url = https://www.sport-jicin.cz/sportoviste/zimni-stadion [351] => | jazyk = cs-cz [352] => | datum přístupu = 2023-02-06 [353] => }} [354] => [355] => V Jičíně působí řada sportovních družstev, například házenkářský klub ([[HBC Ronal Jičín]] – mistr [[Česká extraliga v házené mužů|české extraligy]] v sezóně 2012/13{{Citace elektronického periodika [356] => | titul = Jičínští házenkáři opanovali českou extraligu. Poprvé v její historii [357] => | periodikum = iDNES.cz [358] => | url = https://www.idnes.cz/sport/hazena/jici-hazena-extraliga-cesky-titul.A130512_124910_hazena_ten [359] => | datum vydání = 2013-05-12 [360] => | jazyk = cs [361] => | datum přístupu = 2022-08-13 [362] => }}), florbalový klub ([[FBK Jičín|KM automatik FBK Jičín]]), hokejový klub ([[HC Stavební stroje Jičín|HC Jičín]]), fotbalový klub ([[SK Jičín]]), basketbalový klub ([[BSK Jičín]]), klub [[Americký fotbal|amerického fotbalu]] ([[Hurricanes Jičín]]), atletický klub ([[AC TJ Jičín]]) nebo [[tchoukball]] klub. [363] => [364] => == Osobnosti == [365] => * [[Jakub Baševi z Treuenburka]] (1580–1634), náboženský hodnostář židovské obce [366] => * [[Albrecht z Valdštejna]] (1583–1634), český vojevůdce a politik, nejvyšší velitel císařsko-ligistických vojsk v třicetileté válce ([[generalissimus]]) [367] => * [[Jan Barner]] (1643–1708), římskokatolický kněz – jezuita, filolog, kazatel a překladatel [[Bible svatováclavská|Bible svatováclavské]] [368] => * [[František Šír]] (1796–1867), dlouholetý gymnazijní profesor a národní buditel na Jičínsku [369] => * [[František Cyril Kampelík]] (1805–1872), zakladatel [[Spořitelní a úvěrní družstva|družstevních záložen]] [370] => * [[Josef Walter (pedagog)|Josef Walter]] (1815–1890), český pedagog, ředitel učitelského ústavu v Jičíně (1871–1875) [371] => * [[Antonín Zefyrin Maloch]] (1823–1880), středoškolský profesor, historik, topograf [372] => * [[Vladislav Šír]] (1830–1889), lékař, přírodovědec, organizátor spolků [373] => * [[Jan Gebauer]] (1838–1907), český bohemista [374] => * [[Marianna Pečírková]] (1838–1904), vydavatelka ''Pečírkova Národního kalendáře'' [375] => * [[František Klouček (politik)|František Klouček]] (1849–1939), právník a politik, poslanec zemského sněmu [376] => * [[Irma Geisslová]] (1855–1914), spisovatelka [377] => * [[Kajetán Tichý]] (1859–1937), český kantor a hudební skladatel [378] => * [[Josef Štefan Kubín]] (1864–1965), český spisovatel, folklorista [379] => * [[František Kaván]] (1866–1941), český malíř-krajinář, básník a překladatel z ruštiny [380] => * [[Ema Pechová]] (1869–1965), česká herečka, matka herce [[Ladislav Pešek|Ladislava Peška]] [381] => * [[Karl Kraus]] (1874–1936), rakouský spisovatel, dramatik, básník, novinář [382] => * [[Robert Winterstein]] (1874–1940), rakouský politik, ministr spravedlnosti [383] => * [[Josef Gočár]] (1880–1945), český architekt [384] => * [[Vlastislav Hofman]] (1884–1964), architekt, urbanista, malíř, grafik [385] => * [[Josef Váchal]] (1884–1969), český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář, spisovatel a básník [386] => * [[Ernst Polak]] (1886–1947), rakouský literární kritik [387] => * [[Jaroslav Novotný (skladatel)|Jaroslav Novotný]] (1886–1918), český hudební skladatel [388] => * [[Jan Morávek (historik)|Jan Morávek]] (1887–1960), český historik a archivář [389] => * [[Karel Kazbunda]] (1888–1982), český historik a archivář [390] => * [[Čeněk Musil]] (1889–1947), architekt, který významně ovlivnil vzhled města [391] => * [[Jaroslav Lisý]] (1895–1943), legionář a generál, náčelník štábu a velitel odbojové organizace Obrana Národa v Praze [392] => * [[Josef Baše (voják)|Josef Baše]] (1897–1943), legionář, důstojník,velitel odbojové organizace Obrana Národa v Berouně [393] => * [[Jaroslav Seifert]] (1901–1986), český básník, spisovatel a novinář, nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [394] => * [[Zdeněk Tomáš]] (1915–1999), český dirigent a sbormistr [395] => * [[Zdeněk Řehoř]] (1920–1994), český herec [396] => * [[Josef Hiršal]] (1920–2003), český básník a překladatel [397] => * [[Josef Smolík]] (1922–2009), evangelický teolog, duchovní [[Českobratrská církev evangelická|ČCE]], vysokoškolský pedagog [398] => * [[Jiří Mošna]] (1928–2010), římskokatolický kněz a osobní arciděkan [399] => * [[Jiří Horák (fyzik)]] (1929–2023), český fyzik [400] => * [[Robert Kvaček]] (1932–2024), profesor, historik a držitel medaile za zásluhy I. stupně (2021) [401] => * [[Andrej Stankovič]] (1940–2001), slovenský a český básník a literární a filmový kritik [402] => * [[Petr Heber]] (* 1942), jičínský výtvarník a restaurátor, laureát Ceny města 2017 [403] => * [[Rainer Schandry]] (* 1944), německý psycholog [404] => * [[Miloš Šejn]] (* 1947), český výtvarník a performer [405] => * [[Josef Novotný (bezpartijní politik)|Josef Novotný]] (* 1949), český politik [406] => * [[Antonín Forbelský]] (* 1963), římskokatolický kněz [407] => * [[Michal Suchánek]] (* 1965), český herec, moderátor a bavič [408] => * [[Martin Sitta]] (* 1968), český herec [409] => * [[Michal Malátný]] (* 1970), český zpěvák skupiny [[Chinaski]] [410] => * [[Pavel Hošek]] (* 1973), český religionista [411] => * [[Veronika Sedláčková]] (* 1973), novinářka, televizní redaktorka [412] => * [[Pavel Grohman]] (1970–2008), český bubeník skupiny [[Chinaski]] [413] => * [[Miluše Bittnerová]] (* 1977), česká herečka [414] => * [[Jana Plodková]] (* 1981), česká herečka [415] => * [[Jaroslav Soukup (biatlonista)|Jaroslav Soukup]] (* 1982), český biatlonista [416] => * [[Daniel Krejčík]] (* 1994), český herec [417] => [418] => == Partnerská města == [419] => * {{Flagicon|GER}} [[Erbach]], Německo [420] => * {{Flagicon|SVK}} [[Martin (město)|Martin]], Slovensko [421] => * {{Flagicon|POL}} [[Okres Svídnice]], Polsko [422] => [423] => == Integrovaný záchranný systém ve městě == [424] => [425] => === Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje === [426] => Na adrese Dělnická 162 se nachází profesionální stanice hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje.{{Citace elektronického periodika [427] => | titul = HZS Královéhradeckého kraje - Územní odbor Jičín - Hasičský záchranný sbor České republiky [428] => | periodikum = www.hzscr.cz [429] => | url = https://www.hzscr.cz/clanek/organizacni-slozky-uo-jicin-uzemni-odbor-jicin.aspx?q=Y2hudW09Mg== [430] => | jazyk = cs [431] => | datum přístupu = 2023-11-04 [432] => }} [433] => [434] => === Sbor dobrovolných hasičů města Jičína === [435] => Ve městě již mnoho let funguje [[sbor dobrovolných hasičů]]. V majetku sboru je plně funkční historický žebřík z roku 1937. [436] => [437] => Město také zřizuje [[Jednotka sboru dobrovolných hasičů|jednotku sboru dobrovolných hasičů]] zařazenou v plošném pokrytí Královéhradeckého kraje v kategorii JPO III, je tedy svolávána k mimořádným událostem v katastru města a pod něj spadajících obcí, ale také mimo něj v okolí. [438] => [439] => Jednotka vyjíždí převážně k požárům a technickým zásahům a pokud profesionální jednotka vyjede daleko, tak je jednotka dobrovolná pozvána do pohotovosti na vlastní zbrojnici a zajišťuje výjezd do dvou minut. Nově je také jednotka předurčená na zásahy u dopravních nehod, čímž by měla pomáhat profesionální jednotce. [440] => [441] => Ročně je jednotce vyhlášen poplach zhruba 30 - 50 krát{{Citace elektronického periodika [442] => | titul = HASIČI Jičín [443] => | periodikum = www.hasicijicin.cz [444] => | url = https://www.hasicijicin.cz/2023.php [445] => | datum přístupu = 2023-11-04 [446] => }}. Jednotka disponuje cisternou CAS 30 [[Tatra 815]] a dopravním automobilem DA [[Ford Motor Company|Ford]]. [447] => [448] => Od roku 2019 sídlí v nové zbrojnici na adrese Dělnická 1299. [449] => [450] => Často lze Jičínské hasiče spatřit jako požární hlídku na různých sportovních a kulturních akcí. Najít je můžete také na facebooku{{Citace elektronického periodika [451] => | titul = Facebook [452] => | periodikum = www.facebook.com [453] => | url = https://www.facebook.com/hasicijicin/?locale=cs_CZ [454] => | datum přístupu = 2023-11-04 [455] => }}. [456] => [457] => == Odkazy == [458] => [459] => === Reference === [460] => [461] => [462] => === Literatura === [463] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Jičín. Sv. 13, str. 348. [464] => * E. Poche a kol., ''Umělecké památky Čech'' I. Praha 1977. Heslo Jičín, str. 591-598 [465] => [466] => === Související články === [467] => * [[Biograf Český ráj]] [468] => * [[Městská autobusová doprava v Královéhradeckém kraji#Ji.C4.8D.C3.ADn|Městská autobusová doprava v Jičíně]] [469] => * [[VOŠ a SPŠ, Jičín]] [470] => [471] => === Externí odkazy === [472] => * {{Commonscat|Jičín}} [473] => * {{Wikislovník|heslo=Jičín}} [474] => * {{otto|Jičín}} [475] => * {{otto|Jičín (dodatek)}} [476] => * {{Wikicesty|průvodce=Jičín}} [477] => * {{RÚIAN}} [478] => * [http://www.jicinsko.cz/mistopis/hist.htm přehled hlavních dat v historii Jičína] [479] => * [https://am.jicin.cz/stezka/2-jicin-secesni-aneb-mesto-na-pocatku-20-stoleti Jičín secesní] [480] => * [http://www.mujicin.cz Oficiální stránky města] [481] => * https://www.hasicijicin.cz/index.php stránky Hasičů města Jičína [482] => * http://www.jicin.org [483] => * http://www.jicinsko.cz [484] => * http://vezjicin.cz [485] => [486] => {{Město Jičín}} [487] => {{Okres Jičín}} [488] => {{Autoritní data}} [489] => [490] => [[Kategorie:Jičín| ]] [491] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [492] => [[Kategorie:Města v okrese Jičín]] [493] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [494] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [495] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [496] => [[Kategorie:Obce v okrese Jičín]] [497] => [[Kategorie:Valdštejnova zahrada]] [498] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [499] => [[Kategorie:Sídla v Jičínské pahorkatině]] [500] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Královéhradeckém kraji]] [501] => [[Kategorie:Sídla na Cidlině]] [] => )
good wiki

Jičín

Jičín je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině.

More about us

About

Díky své bohaté historii a kulturnímu dědictví je Jičín oblíbeným cílem pro turisty i místní obyvatele. Město je známé jako "město pohádky", což je dáno jeho spojitostí s postavou broučka Jánošíka a příběhy o kráse okolní přírody. Historické centrum města je plné architektonických skvostů, z nichž mnohé pocházejí z období renesance a baroka. Dominantou náměstí je Valdštejnský palác, jehož elegantní linie a unikátní výzdoba okouzlují návštěvníky. V Jičíně se konají různé kulturní akce a festivaly, které přitahují umělce a milovníky kultury z širokého okolí. Příroda v okolí Jičína nabízí nespočet možností pro aktivní trávení volného času. Na dosah jsou krásné lesy, louky a cyklostezky, které lákají k výletům a objevování. Město je také ideálním výchozím bodem pro výlety do nedalekého Českého ráje, který je známý svými přírodními útvary a skalními městy. Společnost v Jičíně je otevřená a vstřícná. Místní obyvatelé se pyšní svou komunitní soudržností a často pořádají akce, které posilují vzájemné vztahy a podporují místní kulturu. Vzdělání a partnerská spolupráce s okolními školami vytváří podporující prostředí pro mladé lidi, kteří se zde mohou rozvíjet a nacházet inspiraci. Jičín je město, které spojuje historii s moderním životem, a nabízí výjimečné zážitky v oblasti kultury, přírody a komunitního života. Přeje si, aby každý návštěvník odešel s pocitem, že zažil něco jedinečného a krásného.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)','Vodárenská věž (Jičín)','Albrecht z Valdštejna','Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)','Valdštejnovo náměstí','Nicolò Sebregondi','Jičín (zámek)','Valdická brána','Čechy','Jezuitská kolej (Jičín)','Čeněk Musil','František Šír'

Čechy