Array ( [0] => 15493936 [id] => 15493936 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jilemnice [uri] => Jilemnice [3] => Jilemnice Masarykovo namesti.jpg [img] => Jilemnice Masarykovo namesti.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Jilemnice [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]] [4] => | NUTS3 = CZ051 [5] => | okres = Semily [6] => | obec s rozšířenou působností = Jilemnice [7] => | pověřená obec = Jilemnice [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 514 01 [10] => | počet částí obce = 3 [11] => | počet katastrálních území = 2 [12] => | počet ZSJ = 3 [13] => | adresa = Masarykovo nám. 82
514 01 Jilemnice [14] => | web = http://www.mestojilemnice.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = posta@mesto.jilemnice.cz [17] => | starosta = Bc. [[David Hlaváč]] [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | ocenění = Historické město 2012 [20] => }} [21] => '''Jilemnice''' ({{Vjazyce2|de|''Starkenbach''}}) je podkrkonošské město v [[Okres Semily|okrese Semily]]. Je jedním z měst, která si činí nárok na označení „[[brána Krkonoš|brána do Krkonoš]]“.{{Citace elektronického periodika [22] => | titul = Brána do Krkonoš, kterou při vydatných zimách hlídá i sám Krakonoš [23] => | periodikum = Liberec [24] => | url = https://liberec.rozhlas.cz/brana-do-krkonos-kterou-pri-vydatnych-zimach-hlida-i-sam-krakonos-6017583 [25] => | datum vydání = 2016-11-18 [26] => | jazyk = cs [27] => | datum přístupu = 2023-12-27 [28] => }} Je přirozeným centrem pro střední část západních Krkonoš a Podkrkonoší. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Zajímavý je půdorys centra města, ukazující na jeho plánovité založení, nikoli živelné osídlení. V roce 1894 zde vznikl [[Český krkonošský spolek SKI Jilemnice]], nejstarší český lyžařský spolek. [29] => [30] => == Historie == [31] => [32] => === Založení města === [33] => Založení z doby [[České země za vlády Přemyslovců|přemyslovské]] kolonizace pohraničních území naznačují pouze archeologické nálezy. Přesné založení a urbanistický vývoj města datovat nelze; několikrát zcela vyhořelo (1788, 1803)J.G.Sommer, III, 1835, s. 171–172 a písemné prameny z doby před rokem 1356 se nezachovaly. Jilemnice tedy pravděpodobně vznikla v době valdštejnské pojizerské kolonizace. Ta po roce 1250 dospěla až na Jilemnicko a její čeští lokátoři založili zde dvě vsi podle svého jména, totiž [[Martinice v Krkonoších|Martinice]] a Štěpanice. Mezi nimi pak ve vykácených lesích podle původního porostu vznikla ves [[Jilem (vesnice)|Jilem]] (první připomínka pochází z roku 1393 – uvádí se ves Jilmen). [34] => [35] => Vystavěním hradu [[Dolní Štěpanice (hrad)|Štěpanice]] vzniklo nové panství, které potřebovalo hospodářský střed. U hradu místo nebylo, a proto po roce 1300, nejspíše okolo roku 1325 vedle vsi Jilmu, na křižovatce cest z Martinic do Štěpanic a z [[Mříčná|Mříčné]] do [[Valteřice (Horní Branná)|Valteřic]], byla založena osada Jilemnice. [36] => [37] => Osada Jilemnice (''Gilempnicz'') je poprvé zmiňována v polovině 14. století, a to v konfirmačních knihách [[Arcidiecéze pražská|pražského arcibiskupství]]: doklad o existenci [[plebánie]] k roku [[1356]] znamená, že zdejší [[Kostel svatého Vavřince (Jilemnice)|kostel svatého Vavřince]] byl staršího data. Roku 1362 zde sídlil [[Kunát z Jilemnice]]. Roku 1394 je doložena [[Římskokatolická farnost – děkanství Jilemnice|farní správa]].Antonín Profous, Místní jména v Čechách, díl II, Praha 1958, s. 148; dostupné online [38] => [39] => === Střídání majitelů a třicetiletá válka === [40] => {{Viz též|Seznam majitelů jilemnického panství}} [41] => [[Soubor:Commercialstadt Starkenbach böhm Gilemnitz, Bidcžower Kreises aufgenommen im Jahre 1786 von J. Venuto.jpg|náhled|Pohled na trhové město Jilemnice, kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]] z roku 1786|vlevo]] [42] => [[Soubor:Jilemnice zamek kresba.jpg|náhled|upright|Kresba Jilemnického zámku před dostavbou]] [43] => [44] => Jilemnice od roku 1378 byla v centru [[Dolní Štěpanice (hrad)|štěpanického]] panství [[Valdštejnové|pánů z Valdštejna]]. V roce 1492 došlo k rozdělení štěpanického panství na část jilemnickou (Hynek z Valdštejna) a štěpanickou (Heník z Valdštejna). Heník († 1504) si však panství neudržel, a tak i štěpanická část připadá druhé valdštejnské větvi.{{Citace elektronického periodika [45] => | titul = Štěpanický hrad [46] => | periodikum = eldar.cz [47] => | url = http://eldar.cz/cody/clanky/historie/stepanice.htm [48] => | datum přístupu = 2020-03-08 [49] => }} [50] => [51] => V roce 1522 přešlo jilemnické panství do rukou pánů Jilemnických z Újezdce a Kunic a roku 1577 do držení pánů [[Křinečtí z Ronova|Křineckých z Ronova]]. Ti údajně na troskách tvrze dali postavit [[Jilemnice (zámek)|zámek]], který později dvakrát rozšířili [[Harrachové]]J.G. Sommer, III, 1835, s. 171. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] (rok 1624) byli Křinečtí donuceni odprodat panství Albrechtu z Valdštejna, avšak protože jim až do své smrti nezaplatil, zůstalo panství Křineckým. Město bylo díky své relativně odlehlé poloze uchráněno válečných konfliktů třicetileté války až do roku 1634, kdy bylo vypáleno Švédy. V roce 1637 koupil panství za 64 000 kop míšeňských manžel Barbory Křinecké [[Jan Vilém Harant z Polžic a Bezdružic]], syn [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic|Kryštofa Haranta]], jednoho z českých pánů, popravených [[Staroměstská exekuce|21. června 1621 na Staroměstském náměstí]] v Praze. Po Janu Vilému Harantovi spravovali panství jilemnické [[Kryštof Bohumír Harant]], Adolf Vilém Harant a [[František Pavel Harant z Polžic|František Pavel Harant z Polžic a Bezdružic]]. [52] => [53] => === Spojení města a rozvoj === [54] => Mezník představuje rok 1701, kdy město přešlo do rukou rodu [[Harrachové|Harrachů]]. Ti spojili obě části obce, Valdštejny v roce 1492 rozdělené, a rozvíjeli místní průmysl, zejména [[sklářství]] a [[plátenictví]]. Město i v tomto období několikrát vyhořelo: mohutné požáry postihly obyvatele v letech 1788, 1803, 1838. Další rozmach nastal koncem [[19. století|19. století]], kdy [[Jan Harrach|Jan Nepomuk František hrabě Harrach]] ve spolupráci se starostou [[František Xaver Jerie|Františkem Xaverem Jeriem]] nechal vybudovat [[Železniční trať Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou|železniční trať z Martinic do Rokytnice nad Jizerou]]. Hrabě Harrach také nechal na Jilemnicko přivézt z Norska první [[lyže]] (pro potřeby svých hajných); díky jeho podpoře v roce 1895 vznikl v Jilemnici [[Český krkonošský spolek SKI Jilemnice|Český krkonošský spolek Ski]] a o několik let později se uskutečnily první závody na lyžích. Za starostů F. X. Jerieho a [[Karel Čermák|Karla Čermáka]] bylo město elektrifikováno, vybudován gravitační vodovod z vrchu [[Žalý (Krkonoše)|Žalý]], postaveno gymnázium, [[Krkonošské muzeum Jilemnice|muzeum]] a občanská záložna. Hospodářský rozmach přinesl rozvoj turistického ruchu, díky němuž je město označováno jako ''kolébka českého lyžování.'' [55] => [56] => [[Soubor:Jilemnice-zámek 9.JPG|náhled|[[Jilemnice (zámek)|Jilemnický zámek]] v současnosti]] [57] => [58] => === Světové války === [59] => {{Viz též|Jilemnické povstání (1945)}} [60] => Rozvoj města přerušila až [[první světová válka]], během níž utrpělo velké lidské a kvůli vysokým odvodům i materiální ztráty. V čele radnice stál talentovaný právník JUDr. Karel Čermák, který využíval svých kontaktů a dokázal tak, ve spolupráci s [[Otto Nepomuk z Harrachu|Ottou hrabětem Harrachem]], zajistit mimořádné dodávky surovin. Dokázal se postavit i místodržitelství, když například v roce 1916 odmítl jako předseda městské spořitelny upsat státu válečnou pujčku. První světová válka si v Jilemnici a Hrabačově vyžádala 132 obětí.{{Citace monografie [61] => | příjmení = Luštinec [62] => | jméno = Jan [63] => | titul = Jilemnice : historická zastavení [64] => | vydavatel = Město Jilemnice [65] => | místo = Jilemnice [66] => | počet stran = 223 [67] => | isbn = 80-238-6376-2 [68] => | isbn2 = 978-80-238-6376-5 [69] => | oclc = 46962017 [70] => }} [71] => [72] => Rozvoj města pokračoval i v meziválečném období; zastavila jej až [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace]]. Jilemnice byla na hranicích [[Sudety|Sudet]], v Hrabačově byl lazaret [[Volkssturm]]u. Působily zde protinacistické odbojové skupiny, hlavně [[Obrana národa]] v čele s Ladislavem Nebeským, Josefem Vaňkem a Josefem Bernardem. [73] => [74] => V květnu 1945 zde proběhlo povstání proti nacistům, které si vyžádalo život 16 místních občanů a dvou vojáků [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Další obětí války byl např. starosta JUDr. Josef Vancl, který zemřel v [[Auschwitz|koncentračním táboře Osvětim]]. Díky energickému zásahu hraběte [[Kolovratové|Kolowrata]] a jeho vyjednávání však předání moci proběhlo v relativním klidu. Předsedou ONV v Jilemnici se stal [[Josef Zeman (odbojář)|Josef Zeman]] za [[Česká strana národně socialistická|ČSNS]], který se po komunistickém puči stal agentem-chodcem a navázal styky s místními odbojáři. [75] => [76] => === Poválečné období === [77] => Po únoru 1948 proběhla v Jilemnici vnucená restrukturalizace průmyslu a někteří občané byli zatčeni či odvlečeni do pracovních táborů. V roce 1952 se ve velkém sále továrny [[Technolen]] konal [[proces s velezrádci a špiony z Jilemnicka]], v němž byli odsouzeni někteří členové skupiny [[Proces proti skupině Lampa Václav a spol.|Lampa Václav a spol.]] (např. jilemnický občan Rudolf Stránský dostal trest 10 let vězení). [78] => [79] => Po prvním zavedení okresů v roce 1850 se Jilemnice stala okresním městem. Byla jím prakticky nepřetržitě až do roku 1960, kdy byl zdejší okres sloučen do [[okres Semily|okresu Semily.]] [80] => [81] => Od 26. listopadu 1999 město užívá vlajku[http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/d24de725-4127-488e-ac4e-71f334840bab Jilemnice – udělené symboly] s obrazem [[jilm]]u, jehož jméno nese. [82] => [83] => Jilemnice získala titul ''Historické město roku 2012.'' [84] => [85] => == Obyvatelstvo == [86] => Nejvíce obyvatel při sčítání lidu Jilemnice dosahuje v roce 1991, historického maxima pak v roce 1993, kdy počet obyvatel se těsně přiblížil hranici šesti tisíc. Nejméně obyvatel pak bylo roku 1961, což plynulo z odchodu obyvatel po druhé světové válce do průmyslovějšího Vrchlabí. [87] => [88] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [89] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů části obce Jilemnice{{Citace elektronické monografie [90] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [91] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [92] => | datum vydání = 2015-12-21 [93] => | datum přístupu = 2022-05-03 [94] => | vydavatel = Český statistický úřad [95] => | kapitola = Okres Semily [96] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150514.pdf [97] => | formát = PDF online [98] => }} [99] => |- [100] => ! [101] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [102] => |- style="white-space:nowrap" [103] => ! align="left" | Obyvatelé [104] => | 3 718 || 3 418 || 3 345 || 3 593 || 3 833 || 3 660 || 3 858 || 3 488 || 3 344 || 3 730 || 4 519 || 5 050 || 4 985 || 4 910 [105] => |- style="white-space:nowrap" [106] => ! align="left" | Domy [107] => | 337 || 345 || 339 || 358 || 396 || 412 || 505 || 572 || 659 || 587 || 635 || 790 || 810 || 869 [108] => |- style="white-space:nowrap" [109] => |} [110] => [111] => === Náboženský život === [112] => [[Soubor:Jilemnice kostel 1.jpg|náhled|upright||Farní římskokatolický [[Kostel svatého Vavřince (Jilemnice)|kostel svatého Vavřince]]]] [113] => [114] => V době předbělohorské bylo město výrazně nekatolické. [[Arnošt z Újezdce a Kúnic]], majitel jilemnického panství, přešel roku 1530 k [[Jednota bratrská|jednotě bratrské]] a od té doby všichni majitelé zůstali členy této církve až do [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. [[Valdštejnové]] ze štěpanického panství byli sice [[Katolicismus|katolíky]], avšak tolerantními. Rozdělené město mělo i rozdělenou farní správu. Farní [[Kostel svatého Vavřince (Jilemnice)|kostel svatého Vavřince]] sloužil dolení straně Jilemnice, hoření část užívala [[Kaple svaté Alžběty (Jilemnice)|kostel svaté Alžběty]] u zámku a zejména [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Jilemnice)|kostel Povýšení svatého Kříže]].F. Donth, H. H. Donth: Quellen zur Geschichte, str. 100 Po roce 1620 zde bylo přistoupeno k prvním [[Rekatolizace|rekatolizačním krokům]], avšak blízké styky se sousedním [[Slezsko|Slezskem]], možnost úkrytu v horách i správa pražského arcibiskupa kardinála [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnošta hraběte Harracha]] umírňovaly násilné rekatolizační kroky. V roce 1651 se v poddanských seznamech uvádělo pouze 33 katolíků, z toho 20 ve službě jilemnického zámku.Poddanské seznamy z roku 1651. In: F. Donth, H. H. Donth, Quellen zur Geschichte, str. 139 - 145. Ve stejném roce vypuklo na [[Vrchlabí|Vrchlabsku]] a [[Jilemnicko|Jilemnicku]] povstání proti tvrdým rekatolizačním postupům [[Morzinové|Morzinů]], které bylo záhy potlačeno. V té době z branského a jilemnického panství uteklo 1087 osob.Výkaz katolíků, nekatolíků a uprchlých z kraje Hradeckého, rok 1652. In: Prameny pro hospodářské a sociální dějiny, 1. nejstarší zpovědní seznamy 1628 - 1670, III. svazek, Edice dokumentů z fondu SÚA v Praze, Praha 1983 (V některých případech vrchnost dohledávala a domáhala se vrácení svých uprchlých poddaných-[[Exulanti|exulantů]], viz [[Wolimierz|Volkersdorf]].) Ani v dalších letech nebyla rekatolizace na Jilemnicku příliš úspěšná (svůj vliv na to mělo i to, že na celé jilemnické, branské, vrchlabské a lomnické panství byl jediný kněz, [[Salomon Ries]]). Po tvrdém potlačení nevolnického povstání v roce 1680 a nárůstem počtu katolických kněží ke katolicismu konvertuje stále více lidí. Počet nekatolíků je však nejasný, neboť v oficiálních záznamech nebyli vedeni. Již v první čtvrtině 17. století se však město prezentuje jako výrazně katolické a v roce 1721 je obnovena [[Fara (Jilemnice)|fara]]. [115] => [116] => [[Soubor:Jilemnice, evangelický sbor.jpg|náhled|Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Jilemnici]] [117] => [118] => Po vydání [[Toleranční patent|tolerančního patentu]] se k evangelické víře nepřihlásil nikdo (v Hrabačově pouze 23 osob z rodu Josefa Janaty). Při [[sčítání lidu]] v roce 1890 bylo na území Jilemnici 76 evangelíků [[Augsburské vyznání|augšpurského vyznání]] a 11 evangelíků [[Helvetské vyznání|helvetského vyznání]].SOkA Semily, ADJ, ''r. 1829, 1856'' Evangelické bohoslužby se konaly nejprve ve dvoře Pod Lázněmi, od roku 1893 v nové dvoraně.SOkA Semily, AMJ, kart. ''53'', i. č. ''580'' [119] => [120] => Rozvoji katolického vyznání pomohlo i povýšení jilemnické fary na děkanství v roce 1885. Prvoděkanem se stal vlastenecký kněz [[František Bartoš (kněz)|František Bartoš]]. V roce 1900 se ke katolické víře hlásilo 96,94% obyvatel. [121] => [122] => Po vzniku [[První republika|první republiky]] se [[Evangelická církev augsburského vyznání v České republice|evangelíci augšpurského]] a [[Helvetské vyznání|helvetského vyznání]] spojili v [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrskou církev evangelickou]]. Vznikla také [[Církev československá husitská]] (1921) a [[Církev bratrská]] (1913). [123] => [124] => Roku 1921 je v Jilemnici napočítáno 65,52% katolíků, 5,75% členů Církve československé husitské, 5,60% příslušníků [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]] a 22,87% občanů bez vyznání. [125] => [126] => Co se týče [[Židé|Židů]] na Jilemnicku, byli zde jen zcela výjimečně a na přechodnou dobu, např. během první a druhé světové války jako emigranti z [[Halič]]e a [[Polsko|Polska]].{{Citace elektronického periodika [127] => | titul = Před sto lety k nám dorazila vlna válečných uprchlíků z Haliče, Ruska i z Itálie. A my jim pomáhali [128] => | periodikum = Liberec [129] => | url = https://liberec.rozhlas.cz/pred-sto-lety-k-nam-dorazila-vlna-valecnych-uprchliku-z-halice-ruska-i-z-italie-6015836 [130] => | datum vydání = 2015-12-15 [131] => | datum přístupu = 2020-03-16 [132] => }} [133] => [134] => == Obecní správa == [135] => [[Soubor:Jilemnice radnice a Trojice 1.jpg|náhled|Radnice]] [136] => [137] => === Části obce === [138] => * Jilemnice [139] => * [[Hrabačov]] [140] => * [[Javorek (Jilemnice)|Javorek]] [141] => [142] => === Zastupitelstvo a starosta === [143] => Jilemnické zastupitelstvo má sedmnáct členů, včetně starosty a jednoho místostarosty. Zastupitelstvo, rada i starosta sídlí na [[Jilemnická radnice|radnici]] na [[Masarykovo náměstí (Jilemnice)|Masarykově náměstí]]. [144] => [145] => V komunálních volbách 2010 vyhrálo volby Sdružení nezávislých kandidátů Jilemnice se ziskem 21,89%. Starostou se však stal dosavadní starosta Mgr. Vladimír Richter. Volební účast byla 50,36%.{{Citace elektronického periodika [146] => | titul = Výsledky voleb [147] => | periodikum = www.volby.cz [148] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=5104&xobec=577197&xobecnaz=JILEMNICE&xstat=0&xvyber=0 [149] => | datum přístupu = 2020-09-11 [150] => }}{{Nedostupný zdroj}} [151] => {| class="wikitable" [152] => |+Volby do zastupitelstva města Jilemnice 2010 [153] => !Strana/hnutí [154] => !SNK Jilemnice [155] => ![[Občanská demokratická strana|ODS]] [156] => ![[SNK Evropští demokraté|SNK ED]] a [[Věci veřejné|VV]] [157] => ![[KDU-ČSL]] [158] => !SDH Jilemnice [159] => !ČESKÁ NEZÁVISLÁ [160] => ![[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] [161] => |- [162] => |Počet % [163] => |21,89% [164] => |21,00% [165] => |12,83% [166] => |12,27% [167] => |11,07% [168] => |11,04% [169] => |8,34% [170] => |- [171] => |Mandáty [172] => |4 [173] => |4 [174] => |2 [175] => |2 [176] => |2 [177] => |2 [178] => |1 [179] => |- [180] => |Lídr kandidátky [181] => |Ing. Jana Čechová [182] => |MUDr. Jiří Kalenský [183] => |PaedDr. Václav Hartman [184] => |PaedDr. [[Jan Luštinec]] [185] => |Roman Kouba [186] => |Eduard Seibert [187] => |Jiří Deml [188] => |} [189] => V komunálních volbách roku 2014 vyhrálo opět Sdružení nezávislých kandidátů Jilemnice se ziskem 25,19%. Starostkou byla zvolena lídryně kandidátky Jana Čechová, 1. místostarostou se stal Vladimír Richter (ODS) a 2. místostarostou Ing. Vladimír Votoček ([[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]]).{{Citace elektronického periodika [190] => | titul = Organizační struktura: Město Jilemnice [191] => | periodikum = www.mestojilemnice.cz [192] => | url = http://www.mestojilemnice.cz/cz/infoserver/zakladni-informace/organizacni-struktura/ [193] => | datum přístupu = 2020-09-11 [194] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200925000751/http://mestojilemnice.cz/cz/infoserver/zakladni-informace/organizacni-struktura/ [195] => | datum archivace = 2020-09-25 [196] => }} Volební účast byla 48,82%. [197] => {| class="wikitable" [198] => |+Volby do zastupitelstva města Jilemnice 2014 [199] => !Strana/hnutí [200] => !SNK Jilemnice [201] => ![[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]] [202] => !'''[[Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst|HNHRM]]''' [203] => !ODS [204] => !KDU-ČSL [205] => !SDH Jilemnice [206] => !ČSSD [207] => !KSČM [208] => |- [209] => |Počet % [210] => |25,19% [211] => |15,42 [212] => |14,79% [213] => |13,41% [214] => |9,70% [215] => |8,15% [216] => |7,48% [217] => |6,26% [218] => |- [219] => |Mandáty [220] => |5 [221] => |3 [222] => |3 [223] => |2 [224] => |1 [225] => |1 [226] => |1 [227] => |1 [228] => |- [229] => |Lídr kandidátky [230] => |Jana Čechová [231] => |Aleš Vaněk [232] => |Jan Sucharda [233] => |Jiří Kalenský [234] => |[[Jan Luštinec]] [235] => |Jan Válek [236] => | Štěpán Opluštil [237] => |Jiří Deml [238] => |} [239] => V [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|komunálních volbách v roce 2018]] vyhrála strana ODS se ziskem 19,48%. Starostou byl zvolen bývalý starosta Vladimír Richter a místostarostou Vladimír Vinklář (SDH Jilemnice). Volební účast byla 53,28%.{{Citace elektronického periodika [240] => | titul = Výsledky voleb [241] => | periodikum = www.volby.cz [242] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2018/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=5104&xobec=577197&xstat=0&xvyber=0 [243] => | datum přístupu = 2020-09-11 [244] => }} Hlavním tématem voleb byla stavba/rekonstrukce koupaliště a dostavba areálu Hraběnka. Téma koupaliště pak bylo nejspíše příčinnou neúspěchu SNK Jilemnice, kdy během minulého volebního období proběhlo referendum o stavbě předraženého koupaliště, které bylo obhajováno starostkou města Ing. Janou Čechovou (SNK Jilemnice).{{Citace periodika [245] => | příjmení = Braun [246] => | jméno = Jan [247] => | titul = Občané v Jilemnici řekli projektu koupaliště jednoznačně NE [248] => | periodikum = Jablonecký deník [249] => | datum vydání = 2017-10-21 [250] => | jazyk = cs [251] => | url = https://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/obcane-v-jilemnici-rekli-projektu-koupaliste-jednoznacne-ne-20171021.html [252] => | datum přístupu = 2020-09-11 [253] => }} V referendu občané rozhodli o zastavení projektu. [254] => {| class="wikitable" [255] => |+Volby do zastupitelstva města Jilemnice 2018 [256] => !Strana/hnutí [257] => !ODS [258] => !'''[[Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst|HNHRM]]''' [259] => !SDH Jilemnice [260] => !SNK Jilemnice [261] => ![[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]] [262] => !KDU-ČSL [263] => ![[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] [264] => !ČSSD [265] => |- [266] => |Počet % [267] => |19,48% [268] => |17,43% [269] => |14,11% [270] => |12,62% [271] => |11,51% [272] => |7,82% [273] => |7,46% [274] => |5,60% [275] => |- [276] => |Mandáty [277] => |4 [278] => |3 [279] => |3 [280] => |2 [281] => |2 [282] => |1 [283] => |1 [284] => |1 [285] => |- [286] => |Lídr kandidátky [287] => |Bc. [[David Hlaváč]] [288] => |Evžen Malý [289] => |Vladimír Vinklář [290] => |Ing. Jana Čechová [291] => |Ing. Aleš Vaněk [292] => |PaedDr. [[Jan Luštinec]] [293] => |Bronislav Kalvoda [294] => |MUDr. Štěpán Opluštil [295] => |} [296] => V [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|komunálních volbách 2022]] kandidovalo osm subjektů, přičemž se do zastupitelstva nedostala pouze [[KDU-ČSL]]. Volby vyhrála ODS se ziskem 16,63%, výrazně pak posílilo hnutí SPD, které získalo 16,02%.{{Citace elektronického periodika [297] => | titul = Výsledky voleb {{!}} volby.cz [298] => | periodikum = www.volby.cz [299] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2022/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=2&xnumnuts=5104&xobec=577197&xstat=0&xvyber=0 [300] => | datum přístupu = 2022-12-04 [301] => }} Vládnoucí koalice však byla vytvořena bez účasti SPD, SDH (které spolu byly údajně domluveny) a koalice ''Jilemnice budoucnosti'', která z jednání odešla pro neshody na programu.{{Citace elektronického periodika [302] => | jméno = Jilemnice budoucnosti [303] => | titul = Ve středu 19. 10. se v SD Jilm odehraje ustavující schůze Zastupitelstva města Jilemnice. [304] => | periodikum = Facebook [305] => | url = https://www.facebook.com/login/?next=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fjilemnicebudoucnosti%2Fposts%2Fpfbid0m2cPmf94qy96cjeaWQdRydhGCQUGc7CGKaKtYhPT7t951baRfP4EWd4wPWHymi8yl [306] => | jazyk = cs [307] => | datum přístupu = 2022-12-04 [308] => }} Po dvou ustavujících zasedáních byl zvolen starostou dostavadní starosta [[David Hlaváč]] a místostarostou Vladimír Horáček. [309] => {| class="wikitable" [310] => |+Volby do zastupitelstva města Jilemnice 2022 [311] => !Strana/hnutí [312] => ![[Občanská demokratická strana|ODS]] [313] => ![[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] [314] => !SDH Jilemnice [315] => !'''[[Místní hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst|MHNHRM]]''' [316] => !Jilemnice Budoucnosti [317] => ([[Strana zelených|Zelení]], [[Česká pirátská strana|Piráti]], [[Budoucnost (politické hnutí)|Budoucnost]]) [318] => ![[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]] [319] => !Zdraví Sport Prosperita [320] => |- [321] => |Počet % [322] => |16,63% [323] => |16,02% [324] => |16,01% [325] => |15,27% [326] => |13,78% [327] => |10,30% [328] => |8,15% [329] => |- [330] => |Mandáty [331] => |3 [332] => |3 [333] => |3 [334] => |3 [335] => |2 [336] => |2 [337] => |1 [338] => |- [339] => |Lídr kandidátky [340] => |Ing. [[David Hlaváč]] [341] => |Ing. Stanislav Zuzánek [342] => |Vladimír Vinklář [343] => |Vladimír Horáček [344] => |Mgr. [[Vojtěch Mečíř]] [345] => |Mgr. Vladimír Valenta [346] => |Ing. Jana Čechová [347] => |} [348] => [349] => === Seznam starostů/starostek Jilemnice od roku 1989 === [350] => {{Viz též|Seznam představitelů Jilemnice}}{{Viz též|Seznam majitelů jilemnického panství}} [351] => [352] => * 1990–1998 Jaroslava Kunátová [353] => * 1998–2002 Václav Hartman [354] => * 2002–2006 Jaroslava Kunátová [355] => * 2006–2014 [[Vladimír Richter]] [356] => * 2014–2018 Jana Čechová [357] => * 2018–2021 [[Vladimír Richter]]{{Citace periodika [358] => | příjmení = Braun [359] => | jméno = Jan [360] => | titul = Ze starostů jsou krajští radní, krkonošská města čekají změny ve vedení [361] => | periodikum = Krkonošský deník [362] => | datum vydání = 2020-11-11 [363] => | jazyk = cs [364] => | url = https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/jilemnice-studenec-starosta-richter-ulvr-odstoupeni-zmena111120-tu.html [365] => | datum přístupu = 2020-11-27 [366] => }} [367] => * od 2021 [[David Hlaváč]] [368] => [369] => == Průmysl == [370] => V Jilemnici byl dříve velmi rozvinutý textilní průmysl ([[Jan Hakl (podnikatel)|Jan Hakl]] - oceněna na jubilejní výstavě v Praze roku 1891). Kapesníky vyráběly firmy Josef Gassner, Dominik Jerie, František Jerie (zal. 1879), Josef Finger a Karel Kubánek (1895). První firmou, která by se dala označit za továrnu, se stala textilka Ferdinanda Mládka. Později rodina Kubánků založila na počátku 20. století mechanickou tkalcovnu v Jilmu. Ve stejné době vznikla zpočátku skromná tkalcovna J. Čecha, pozdější Technolen. [371] => [372] => * [[Brano]] dříve Ateso, PAL Autobrzdy [373] => * Mehler Engineered Products, dříve Technolen [374] => * Devro, dříve Cutisin – střívkárna [375] => [376] => == Doprava == [377] => [[Soubor:810.564 Jilemnice-9321.JPG|náhled|Železniční stanice Jilemnice]] [378] => Jilemnice je dopravním uzlem pro obchod i turistiku. Setkávají se zde silnice [[Silnice II/286|II/286]] ([[Jičín]]–[[Zlaté návrší]]) a [[Silnice II/293|II/293]] (spojka k silnici [[Silnice II/295|II/295]] ([[Horka u Staré Paky]]–[[Špindlerova bouda|Špindlerovka]])), potažmo [[Silnice I/16|I/16]] ([[Řevničov]]–[[Královec (okres Trutnov)|Královec]]). Severní městskou částí Hrabačov prochází silnice [[Silnice I/14|I/14]] ([[Liberec]]–[[Třebovická brána|Třebovické sedlo]]). Jilemnice je několika desítkami pravidelných autobusových linek spojena jak s obcemi a městy v blízkém okolí, tak i s krajskými městy Liberec, Ústí nad Labem, Hradec Králové a Brno, a samozřejmě i s hlavním městem [[Praha|Prahou]]. [379] => [380] => Železniční spojení je zajištěno jednokolejnou neelektrifikovanou tratí [[Železniční trať Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou|Martinice – Jablonec nad Jizerou]], která je v provozu od roku 1899. Její počáteční stanice [[Martinice v Krkonoších (nádraží)|Železniční stanice Martinice v Krkonoších]] (na trati [[Železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov|040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov]]) byla v roce 1871 původně označena jako stanice Jilemnice, po dokončení trati 042 byla dnešní stanice [[Jilemnice (nádraží)|nádraží v Jilemnici]] nejprve pojmenována jako Jilemnice - město, k přejmenování obou stanic do současné podoby došlo později. [381] => [382] => == Společnost == [383] => [384] => === Školství === [385] => Škola při [[Fara (Jilemnice)|faře v Jilemnici]] pravděpodobně existovala již před [[Bitva na Bílé hoře|bitvou na Bílé hoře]], avšak byla vpádem Švédů roku 1634 vypálena a zničena. Roku 1638 byla hejtmanem Václavem Vejrychem z Gemsenfelsu postavena nová škola, kterou užívaly děti z obou stran Jilemnice.SOkA Semily, AMJ, Pamětní kniha městečka Jilemnice při straně hořejší, fol. 10 Toto stavení však bylo chatrné a již v roce 1683 muselo být strženo a na jeho místě bylo vybudováno společným nákladem obou částí obce nové. Tato budova sloužila až do roku 1788, kdy byla poškozena velkým požárem města a dva roky poté byla uvedena do provozu nová zděná budova v Kostelní ulici (dnešní budova městského úřadu).Na její stavbu byl použit kámen z vyhořelé zámecké kaple svaté Alžběty [386] => [387] => V roce 1867 byl slavnostně položen základní kámen nové budovy školy čp. 259 (dnešní [[Montessoriovská škola|Montessorri škola]]). Náklad činil 46 613 zlatých a značnou částkou přispěl [[František Arnošt Harrach|Arnošt hrabě Harrach]]. V září 1869 byla škola za účasti 10 000 osob slavnostně vysvěcena. [388] => [389] => Výnosem zemské rady z 9. května 1891 byla smíšená obecná škola rozdělena na čtyřtřídní chlapeckou a pětitřídní dívčí. Ředitelem dívčí školy se stal [[Jáchym Metelka]]. [[Novorenesance|Pseudorenesanční]] budova dívčí školy (dnešní Základní škola Komenského) byla postavena dle plánů architekta [[Jan Vejrych|Jana Vejrycha]] a postavena v letech 1897–1899 jilemnickým stavitelem Josefem Pošepným. Roku 1895 byla při chlapecké škole zřízena jednoroční průmyslová škola pokračovací. Poté, co v roce 1948 vstoupil v platnost zákon o jednotné škole{{Citace elektronického periodika [390] => | titul = 95/1948 Sb. Zákon o základní úpravě jednotného školství (školský zákon) [391] => | periodikum = Zákony pro lidi [392] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1948-95 [393] => | datum přístupu = 2020-03-12 [394] => }} byly pohlaví na jednotlivých školách sjednoceny, avšak v Jilemnici zůstaly dvě základní školy - ZŠ Komenského a ZŠ Jana Harracha. [395] => [396] => [[Soubor:Jilemnice střední škola.jpg|vlevo|náhled|Dřívější dívčí škola, dnes ZŠ Komenského]] [397] => [398] => [[Střední průmyslová škola textilní (Jilemnice)|Tkalcovská střední škola]] byla založena v roce 1873. Přes počáteční slabé počty žáků se škola uchytila a budova textilní školy (tehdy v budově č. p. 228) byla rozšiřována. Nakonec byla v roce 1933 postavena nová budova č. p. 460, která svému účelu sloužila až do sloučení textilní školy s [[Gymnázium, Střední odborná škola a Střední zdravotnická škola, Jilemnice|gymnáziem]]. [399] => [400] => V Jilemnici fungovala od roku 1925 do roku 1949 Okresní škola hospodářská. Byla vybavena třemi učebnami, dvěma kabinety, chemickou laboratoří, dílnami, internátem pro chlapce i dívky, prádelnou, žehlírnou, líhní pro kuřata a přilehlým školním statkem. Při tomto vzdělávacím zařízení byla také hospodyňská škola.Výroční zprávy, SOkA Semily, i. č. 974, sign. III/923, kart 134. [401] => [402] => Ve městě se také nacházela Výchovna České zemské komise pro péči o mládež (mravně ohroženou mládež). Sídlila v honosné budově č. p. 332, jejímž architektem byl [[Matěj Blecha]]. Cílem pobytu byla výchova ke kázni a pracovitosti. Budovu za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zabrali okupanti, poté se v ní nacházel kojenecký ústav. Dnes budova chátrá. [403] => [404] => Jilemnice je spádovým městem pro region západních Krkonoš. Tomu odpovídá i existence dvou [[základní škola|základních škol]], z nichž jedna má třídy se sportovním zaměřením. [405] => [406] => Střední školství je zastoupeno školou s názvem [[Gymnázium, Střední odborná škola a Střední zdravotnická škola, Jilemnice|Gymnázium, Střední odborná škola a Střední zdravotnická škola, Jilemnice, p. o.]], která vznikla [[1. leden|1. ledna]] 2006 sloučením dvou dosavadních škol (gymnázium a sportovní gymnázium; [[Střední průmyslová škola textilní (Jilemnice)|střední průmyslová škola textilní]], která se nacházela vinou útlumu [[textilní průmysl|textilního průmyslu]] v regionu v potížích, pramenících z nedostatku zájemců o studium). Kromě všeobecného vzdělání nabízí škola obory ''praktická sestra'' a ''gymnázium se sportovní přípravou'' (se zaměřením převážně na zimní sporty, jakož i atletiku a cyklistiku). Jilemnice je považována za jedno z center vychovávajících běžce na lyžích. [407] => [408] => === Kultura === [409] => Ve městě se nachází jednosálový biograf [[Kino 70 Jilemnice|Kino 70]], který byl svého času teprve druhým kinem s projekční technologií 70 mm. V kině se pořádá od roku 2014 lidskoprávní filmový festival [[Mnoho světů v Jilemnici]].{{Citace elektronického periodika [410] => | příjmení = www.nasepojizeri.cz [411] => | jméno = Naše Pojizeří [412] => | titul = Filmový festival Mnoho světů opět obohatí Jilemnici [413] => | periodikum = www.nasepojizeri.cz [414] => | url = http://www.nasepojizeri.cz/semilsko-aktualne/filmovy-festival-mnoho-svetu-opet-obohati-jilemnici/?aktualitaId=59199 [415] => | datum přístupu = 2020-02-26 [416] => }} [417] => [418] => [[Soubor:Jilemnice Kino70 format2,35.JPG|vlevo|náhled|Interiér Kina 70]] [419] => [420] => V roce 1860 byl v Jilemnici založen ochotnický spolek ''Kollár'' (kde se výrazně angažoval třeba pedagog Josef Bernard) a působil zde až do šedesátých let 20. století. Tradice ochotnického divadla zde byla velmi silná. [421] => [422] => Působil zde také zábavní spolek ''Rámus'' (1872–1882), ''Divadelní odbor TJ Sokol Jilemnice'' (1896Datum otevření sokolovny. Smyslem této činnosti bylo zaplacení dluhu na budově–1914), ''Dělnická vzdělávací beseda "Havlíček" Jilemnice'' (1899–1907), ''Akademický spolek "Podhoran" Jilemnice'' (1910–1913), ''Lidová scéna J. K. Tyl v Jilemnici'' (1913–1944).{{Citace elektronického periodika [423] => | titul = Jilemnice, excerpce pro MČAD 1998-2002 [424] => | periodikum = www.amaterskedivadlo.cz [425] => | url = https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=txt&id=2687 [426] => | datum přístupu = 2020-03-16 [427] => }} V současnosti zde funguje ochotnický spolek Divadlo v Roztocké založené roku 1991 Zdeňkem Karáskem{{Citace elektronického periodika [428] => | titul = Historie :: Divadlo V Roztocké - Jilemnice [429] => | periodikum = divadlo-jilemnice.webnode.cz [430] => | url = https://divadlo-jilemnice.webnode.cz/historie/ [431] => | datum přístupu = 2020-03-16 [432] => }} a Dětský divadelní soubor Jilm založen v roce 1996. [433] => [434] => Taktéž zde funguje taneční skupina ''PaulDance,'' která dosahuje významných výsledků ve světě (např. titul Mistři světa 2016 na Mistrovství světa IDO ve speciálních párových tancích){{Citace elektronického periodika [435] => | titul = Historie [436] => | periodikum = www.pauldance.cz [437] => | url = http://www.pauldance.cz/historie/ [438] => | datum přístupu = 2020-03-16 [439] => }} [440] => [441] => Natáčela se zde část první epizody seriálu [[Hop nebo Trop]].{{Citace elektronického periodika [442] => | titul = 1. Na lyžích [443] => | periodikum = www.filmovamista.cz [444] => | url = https://www.filmovamista.cz/382-Hop-nebo-trop---1--Na-lyzich [445] => | datum přístupu = 2020-02-26 [446] => }} [447] => [448] => V literatuře nalezneme Jilemnici především v románu [[Jaroslav Havlíček|Jaroslava Havlíčka]] ''[[Petrolejové lampy]], [[Vlčí kůže]]'' a novele ''[[Synáček]]''. Místní Tauchmannova vila sloužila jako předloha pro Hajnovu vilu v románu [[Neviditelný (Havlíček)|Neviditelný]]. Na Jilemnici vzpomíná ve svých básních i jeho syn [[Zbyněk Havlíček]] (např. ve své básni ''Sbohem můj rodný dome'' z cyklu ''„Jděte do prdele, všichni, všichni, všichni! Třetí manifest“'' z roku 1960). [449] => [450] => V Jilemnici byla 2004 založena skupina [[Koneckonců]]. Město také poskytlo inspiraci pro blackmetalové album [[Jilemnický okultista]] skupiny [[Master's Hammer]]. [451] => [452] => === Sport === [453] => [[Soubor:Hraběnka biathlon stadium, shooting range, Jilemnice.jpg|náhled|Biatlonová střelnice v areálu Hraběnka]] [454] => Město Jilemnice je označována jako "kolébka českého lyžování". Již od roku 1894 zde sportovní lyžování organizuje Český krkonošský spolek SKI, nejstarší samostatný lyžařský spolek v českých zemích.{{Citace elektronického periodika [455] => | titul = Sportovní centrum Jilemnice: Město Jilemnice [456] => | periodikum = www.mestojilemnice.cz [457] => | url = http://www.mestojilemnice.cz/cz/kultura/sport/ [458] => | datum přístupu = 2020-03-15 [459] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200225052305/http://www.mestojilemnice.cz/cz/kultura/sport/ [460] => | datum archivace = 2020-02-25 [461] => }} Ve městě působí různé další sportovní spolky a organizace, například TJ [[Sokol (spolek)|Sokol]] či fotbalový klub SK Jilemnice. [462] => [463] => Pro sport v krytých prostorách slouží především [[sokolovna]] na Tyršově náměstí, dále městská Sportovní hala ve Studentské ulici a několik školních tělocvičen. Ke sportu pod otevřeným nebem jsou využívány zejména víceúčelový sportovní stadion v někdejším Sokolském parku (s fotbalovým hřištěm, běžeckými dráhami, tenisovými kurty aj.), na jižním okraji města situovaný [[Všesportovní areál Hraběnka]] (s částečně osvětlenou asfaltovou in-line dráhou v délce 2,7 km a s [[Biatlonový areál Hraběnka|biatlonovou střelnicí]] o dvaceti stavech) nebo školní hřiště ZŠ Komenského. [464] => [465] => == Pamětihodnosti == [466] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Jilemnici}} [467] => [468] => Za péči o památky získala Jilemnice ocenění Historické město roku 2012.{{Citace elektronického periodika | titul = Historickým sídlem roku 2012 se stává... Jilemnice | periodikum = ČT24 | datum_vydání = 2013-04-18 | datum_přístupu = 2013-05-05 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/223381-historickym-sidlem-roku-2012-se-stava-jilemnice/}} [469] => Nejznámější jsou: [470] => * [[Jilemnice (zámek)|Jilemnický zámek]]; je zde umístěn [[Metelkův mechanický betlém (Jilemnice)|Metelkův mechanický betlém]] z roku 1983. [471] => * [[Kostel svatého Vavřince (Jilemnice)|Kostel svatého Vavřince]] – dřevěná stavba nahrazena kamennou, kterou dal roku 1729 vystavět Alfons hrabě Harrach [472] => * [[Jilemnická radnice|Radnice]] na náměstí [473] => * [[Hraběcí pivovar (Jilemnice)|Bývalý hraběcí pivovar]] [474] => * [[Kaple Božího těla (Jilemnice)|Kaple Božího těla]] v Jilmu [475] => * [[Kaple svatého Isidora (Jilemnice)|Kaple svatého Isidora]] [476] => * Domy ve [[Zvědavá ulička|Zvědavé uličce]] [477] => [478] => == Osobnosti == [479] => [480] => === Rodáci === [481] => * [[Josef Bernard (pedagog)|Josef Bernard]] (1891–1941), filolog, pedagog a kulturní pracovník, účastník [[Odboj během druhé světové války|protinacistického odboje]] [482] => * [[Lukáš Berný]] (* 1978), spisovatel a rozhlasový moderátor [483] => * [[Zdenko Feyfar]] (1913–2001), fotograf [484] => * [[Betty Fibichová]] (1846–1901), operní pěvkyně [485] => * [[Bohumil Hanč]] (1887–1913), lyžař [486] => * [[Josef Hanuš (chemik)|Josef Hanuš]] (1872–1955), chemik, zabýval se zejména analytickou chemií [487] => * [[Jaroslav Havlíček]] (1896–1943), prozaik 30. a 40. let, proslul psychologickými romány [488] => * [[Zbyněk Havlíček]] (1923–1969), surrealistický básník a teoretik, profesí lékař-psychiatr [489] => * [[Stanislav Henych]] (* 1949), lyžař [490] => * [[Jan Herzog]] (1802–cca 1840), obrozenecký buditel a literát [491] => * [[Jaromír Horáček]] (1900–1976), historik, folklorista, spisovatel a pedagog [492] => * [[František Xaver Jerie]] (1848–1913), textilní podnikatel, dlouholetý starosta města, mecenáš [493] => * [[Rudolf Kazda]] (1862–1929), organizátor kulturního a sportovního života v Jilemnici a okolí [494] => * [[Otakar Krámský]] (1959–2015), automobilový závodník [495] => * [[Marie Laušmannová]] (1858–1935), operní pěvkyně [496] => * [[Miloš Lukáš]] (1897–1976), filolog, překladatel, polyglot a [[esperanto|esperantista]] [497] => * [[Václav Lukáš]] (1912–2009), archivář [498] => * [[Stanislav Mach]] (1906–1975), hudební skladatel a dirigent [499] => * [[Eva Matějovská]] (* 2000), zpěvačka a herečka [500] => * [[Hynek Jaroslav Mejsnar]] (1837–1895), spisovatel, překladatel a pedagog [501] => * [[Ladislav Nebeský]] (1937–2021), [[Lingvistika|lingvista]], [[básník]], matematický badatel, [[Učitel|pedagog]], autor [[binární poezie]] [502] => * [[Jaromír Nosek]] (* 1978), herec [503] => * [[František Pošepný]] (1836–1895), geolog a mineralog, zakladatel tzv. ložiskové geologie [504] => * [[Karel Šebek]] (1941–1995?), [[surrealismus|surrealistický]] básník a výtvarník [505] => * [[Miroslav Šimůnek]] (* 1978), herec [506] => * [[Jan Weiss]] (1892–1972), spisovatel, jeden ze zakladatelů české sci-fi literatury [507] => * [[Stanislav Zindulka]] (1932–2019), herec [508] => [509] => === Osobnosti s Jilemnicí spojené === [510] => * [[Jindřich Ambrož]] (1878–1955), městský tajemník, podílel se na zvelebování a propagaci Jilemnice a jejího okolí [511] => * [[Jan Buchar]] (1859–1932), řídící učitel, znalec Krkonoš, propagátor sportu (lyžování) a turistiky [512] => * [[Jan Buchar (spisovatel)|Jan Buchar]] (1895–1988), učitel, spisovatel, herec a dramaturg ochotnického divadla [513] => * [[Ferdinand Václav Doubravský]] (1747–1829), skladatel a hudebník, v Jilemnici působil jako učitelský pomocník [514] => * [[Jaroslav Feyfar]] (1871–1935), amatérský fotograf, profesí lékař [515] => * [[Jan Harrach|Jan Nepomuk Harrach]] (1828–1909), hrabě, český vlastenec – mecenáš [516] => * [[František Janalík (spisovatel)|František Janalík]] (1938–2007), český fotograf, spisovatel, dlouholetý šéfredaktor časopisu [[Krkonoše – Jizerské hory|Krkonoše]] [517] => * [[Hana Jüptnerová]] (1952–2019), učitelka a disidentka [518] => * [[František Kaván]] (1866–1941), malíř-krajinář, rodák z blízké Víchovské Lhoty [519] => * [[Josef Mirovít Král]] (1789–1841), obrozenecký spisovatel a buditel, v Jilemnici působil jako kaplan [520] => * [[Jan Lev]] (1874–1935), malíř [521] => * [[František Marek (geolog)|František Marek]] (* 1929), vědec, geolog [522] => * [[Jáchym Metelka]] (1853–1940), učitel a ředitel jilemnických škol [523] => * [[Ivan Otto Mikšovič]] (1909–1987), novinář, spisovatel a zakladatel skautingu v Jilemnici [524] => * [[Ladislav Nebeský (odbojář)|Ladislav Nebeský]] (1983–1942), lékař, účastník protinacistického odboje [525] => * [[Antonín Pochop]] (1862–1949), spisovatel a učitel, autor pohádek a literatury pro mládež [526] => * [[František Poličanský]] (1798–1855), učitel a vlastenec, hudební skladatel a muzikant, organizátor jilemnického kulturního života [527] => * [[Jaroslav Soukup (biatlonista)|Jaroslav Soukup]] (* 1982), biatlonista [528] => * [[Jiří Šlitr]] (1924–1969), herec, zpěvák, hudební skladatel, klavírista a výtvarník [529] => * [[Josef Valušiak]] (*1934), filmový střihač, pedagog [530] => * [[Jan Vejrych]] (1856–1926), architekt, autor místních neorenesančních budov [531] => * [[Zdeněk Vítek]] (* 1977), biatlonista, trenér ženské reprezentace biatlonu [532] => * [[Veronika Vítková]] (* 1988), biatlonistka [533] => [534] => == Partnerská města == [535] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Świebodzice]], [[Polsko]] [536] => * [[Świeradów-Zdrój]], [[Polsko]] [537] => * [[Karpacz]], [[Polsko]] [538] => [539] => == Fotogalerie == [540] => [[Soubor:Jilemnice-panorama-Hraběnka2.jpg|náhled|střed|750px|Jarní pohled na Jilemnici s panoramatem Krkonoš]] [541] => [[Soubor:Jilemnice-náměstí 3.jpg|náhled|střed|750px|Jilemnické náměstí v zimě (vlevo radnice)]] [542] => [543] => {{Clear}} [544] => [545] => File:Krkonosske muzeum v jilemnici.jpg|Krkonošské muzeum v Jilemnici [546] => File:Josef Vejnar - jarmark Jilemnice 1897.jpg|Jarmark na jilemnickém náměstí, foto [[Josef Vejnar]] ([[1897]]) [547] => File:Feyfar photographer1839-1155052606.jpg|Zvědavá ulička, foto [[Jaroslav Feyfar]] ([[1907]]) [548] => File:Jilemnice-náměstí1907.jpg|Demonstrace na jilemnickém náměstí, foto [[Jaroslav Feyfar]] (1907) [549] => [550] => [551] => == Odkazy == [552] => [553] => === Poznámky === [554] => [555] => [556] => === Reference === [557] => [558] => [559] => === Literatura === [560] => * LUŠTINEC, Jan: ''Jilemnice''. Paseka Praha-Litomyšl 2007; {{ISBN|80-7185-824-2}}, {{ISBN|9788071858249}} [561] => * SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen, statistisch-topographisch dargestellt. Dritter Band: Bidschower Kreis. 1. vyd. Prag: Calve'schen Buchhandlung, 1835. 388 stran (německy), s. 170-171; dostupné online [https://books.google.cz/books?id=CIJlwoLJXX4C&pg=PA320&dq=Johann+Gottfried+Sommer+dritter+band&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjXivautNPlAhUQb1AKHe6cDC4Q6AEIMzAB#v=onepage&q=Ciborium&f=false] [562] => [563] => === Externí odkazy === [564] => * {{Commonscat}} [565] => * {{Oficiální web}} [566] => * {{RÚIAN}} [567] => * {{KM|659959|Jilemnice}} [568] => [569] => {{Části české obce}} [570] => {{Okres Semily}} [571] => {{Autoritní data}} [572] => {{Portály|Česko}} [573] => [574] => [[Kategorie:Jilemnice| ]] [575] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [576] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [577] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [578] => [[Kategorie:Sídla v Krkonošském podhůří]] [579] => [[Kategorie:Krkonoše – svazek měst a obcí]] [580] => [[Kategorie:Jilemnicko]] [581] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [582] => [[Kategorie:Bucharova cesta]] [583] => [[Kategorie:Města v okrese Semily]] [584] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [585] => [[Kategorie:Obce v okrese Semily]] [] => )
good wiki

Jilemnice

Jilemnice je podkrkonošské město v okrese Semily. Je jedním z měst, která si činí nárok na označení „brána do Krkonoš“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'David Hlaváč','Polsko','Jan Luštinec','Kostel svatého Vavřince (Jilemnice)','Jaroslav Feyfar','Jilemnická radnice','Helvetské vyznání','Zbyněk Havlíček','Střední průmyslová škola textilní (Jilemnice)','Vladimír Richter','Dolní Štěpanice (hrad)','Fara (Jilemnice)'

Polsko