Array ( [0] => 15493964 [id] => 15493964 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jince [uri] => Jince [3] => Jince (5).JPG [img] => Jince (5).JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Jince [2] => | status = městys [3] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [4] => | NUTS3 = CZ020 [5] => | okres = Příbram [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Příbram]] [7] => | pověřená obec = [[Příbram]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 262 23 [10] => | počet ZSJ = 3 [11] => | počet částí obce = 4 [12] => | počet katastrálních území = 4 [13] => | adresa = Čsl. dělostřelců 172
262 23 Jince [14] => | web = http://www.jince.cz [15] => | úřední web = http://www.jince.cz [16] => | e-mail = starosta@jince.cz [17] => | starostka = Bc. Miroslava Tichá [18] => | starosta aktuální k = 2023 [19] => | obrázek = Jince from Vinice.jpg [20] => }} [21] => '''Jince''' jsou [[městys]] ležící v [[Okres Příbram|okrese Příbram]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], v [[Brdy|brdském]] údolí řeky [[Litavka|Litavky]] ohraničeném vrchy [[Koníček (Brdská vrchovina)|Koníčkem]], [[Ostrý (Brdská vrchovina)|Ostrým]], [[Plešivec (Brdská vrchovina)|Plešivcem]] a [[Písek (Brdská vrchovina)|Pískem]], asi 11 km severně od města [[Příbram]]i. V obci se do Litavky vlévá [[Ohrazenický potok]]. V Jincích žije {{Počet obyvatel}} obyvatel a spadají pod ně ještě osady [[Běřín]], [[Rejkovice (Jince)|Rejkovice]] a [[Velcí]]. [22] => [23] => == Historie == [24] => První zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listině [[Václav IV.|Václava IV.]] zmíněno obnovení místních železných hutí. Roku 1900 byly Jince povýšeny na [[městys]]. Status městyse byl obci vrácen 10. října 2006.[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006 [25] => [26] => V 19. století zde působil [[Joachim Barrande]], který zkoumal místní naleziště [[Trilobiti|trilobitů]]. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna. Trilobit ''Ellipsocephalus hoffi'' se dostal i do městského znaku. [27] => [28] => === Zpracování železné rudy === [29] => První důkazy o existenci člověka na území Jinec pocházejí z mladší [[doba kamenná|doby kamenné]]. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s [[doba bronzová na území Česka|dobou bronzovou]], kdy na Plešivci fungovalo [[Plešivec (hradiště)|hradiště]]. Po [[Keltové|keltském]] osídlení z [[Laténská kultura|doby laténské]] zůstaly na území důkazy o existenci primitivních pecí na zpracování [[železná ruda|železné rudy]]. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. [[Listina (diplomatika)|Listina]] krále [[Václav IV.|Václava IV.]] z roku 1390 zmiňuje práva, která panovník udělil ve dvěma šlechticům na zpracování železa na Jinecku. [30] => [31] => [[Soubor:Vysoká pec Barbora 2021 01.jpg|náhled|vlevo|Pec Barbora (2021)]][[Soubor:Vinice natural monument (3).jpg|náhled|Otisky trilobitů nalezených na území přírodní památky [[Vinice (přírodní památka)|Vinice]]|vlevo]] [32] => [33] => Zdejší lesy poskytovaly palivo pro [[dřevouhelná pec|dřevouhelné pece]], řeka [[Litavka]] poháněla kromě [[Vodní mlýn|mlýnů]] také [[hamr]]y. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni [https://nasebrdy.cz/2020/11/23/s-zelezem-se-pracuje-jincich-uz-tisice-let Se železem se pracuje v Jincích už tisíce let]. Důležitou úlohu v této oblasti sehrál hrabě [[Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna]], který zakoupil Jinecké panství v roce 1806 a vybudoval zde dřevouhelnou [[Vysoká pec Barbora|pec Barboru]]. Zde se vyráběly např. [[litina|litinové]] hlavně a dělové koule, ale také nádobí, kamna, apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také [[veřtat]]y, což byly domácí dílny na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště rudy však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování železa postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední podnik na zpracování železa byl v Jincích založen [[František Homolka|Františkem Homolkou]] v roce 1925, který se zabýval výrobou za pomoci lisů a ražení. Tato továrna zanikla v roce 1940. [34] => [35] => === Kasárna === [36] => Kasárna vznikla v Jincích v roce 1924, když se v Brdech začala budovat dělostřelecká [[střelnice]]. Založení této střelnice ovlivnilo novodobou tvář Jinec asi nejvíc. S jejich vznikem byl spojen příliv obyvatel do Jinec a také stavební činnost, ať už jsou to původní budovy kasáren s [[hrázděné zdivo|hrázděným zdivem]], nebo sídliště pro ubytování nově příchozích vojáků. Příchod armády znamenal rozšíření obce, ale také pomoc vojáků v zimě popřípadě při jarních povodních. Po profesionalizaci armády došlo k přemístění některých útvarů a postupné rekonstrukci některých vojenských budov. Se vznikem střelnice jsou však i spojeny některé negativní stránky, například omezený přístup do brdských lesů, na druhé straně byla příroda ve vojenském prostoru lépe chráněna proti negativním důsledkům [[Cestovní ruch|turistického ruchu]]. V roce 2007 byl [[Vojenský újezd Brdy|vojenský prostor Brdy]] spojován především s umístěním [[Radar v Brdech|protiraketového radaru]]. [37] => [38] => == Geografie == [39] => [40] => === Přírodní poměry === [41] => Zřejmě nejstarším důkazem o existenci života na území Jinec jsou [[trilobiti]] a s jedním se setkáme i na jineckém znaku. Nejčastějším druhem je prvohorní ''[[Ellipsocephalus hoffi]].'' S tímto faktem je zapotřebí spojit jméno [[Joachim Barrande|Joachima Barranda]], který zde v 19. století prováděl své výzkumy a především díky němu se Jince dostaly do celosvětového povědomí, jako součást geologického útvaru nesoucího název [[Barrandien]]. V Jincích můžeme najít trilobity na stráni [[Vinice (přírodní památka)|Vinice]] a na vrchu [[Vystrkov (přírodní památka, okres Příbram)|Vystrkov]], chráněném jako přírodní památka. Nelegální těžba zkamenělin představuje pro tato území významné ohrožení. [42] => [43] => V katastrálním území Jince v Brdech leží větší část přírodní rezervace [[Koníček (přírodní rezervace)|Koníček]]. [44] => [45] => == Obecní správa == [46] => [47] => === Části obce === [48] => Městys Jince se skládá ze čtyř [[Část obce|částí]] ležících na čtyřech katastrálních územích: [49] => * Jince (k. ú. ''Jince'', malá část ''Jince v Brdech'') [50] => * [[Běřín]] (k. ú. ''Běřín'') [51] => * [[Rejkovice (Jince)|Rejkovice]] (k. ú. ''Rejkovice'') [52] => * [[Velcí]] (k. ú. ''Jince v Brdech'') [53] => K městysu náleží i osady [[Kopáčov (Jince)|Kopáčov]], [[Evženov]] a [[Královky]]. [54] => [55] => V souvislosti se zánikem [[vojenský újezd Brdy|vojenského újezdu Brdy]] bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území [[Jince v Brdech]], které vzniklo k 10. únoru 2014.{{Citace elektronické monografie [56] => | titul = Změny názvů katastrálních území [57] => | url = http://www.cuzk.cz/getattachment/787f95b9-364b-4c45-b7d0-b0e73eb52e57/Zmeny-nazvu-katastralnich-uzemi.aspx [58] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [59] => | datum vydání = 2015-04-01 [60] => | datum přístupu = 2015-09-26 [61] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150927085922/http://www.cuzk.cz/getattachment/787f95b9-364b-4c45-b7d0-b0e73eb52e57/Zmeny-nazvu-katastralnich-uzemi.aspx [62] => | datum archivace = 2015-09-27 [63] => | nedostupné = ano [64] => }} Toto území má rozlohu 21,561252 km² a je zde evidováno 11 budov s adresami, v tom 4 obydlené byty a 3 obyvatelé.[http://apl2.czso.cz/irso4/cisdet.jsp?b=22&hkodcis=63&textpol=Jince+v+Brdech&kodcis=63&kod=930270&ciselid=1389048 katastrální území Jince v Brdech]{{Nedostupný zdroj}}, Registr sčítacích obvodů a budov Na připojeném území se mimo jiné nachází [[Vojenský prostor Jince|posádkové cvičiště Jince]]. [65] => [66] => === Územněsprávní začlenění === [67] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [68] => * 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [69] => * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice [70] => * 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice [71] => * 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [72] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres HořoviceNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [73] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=2011-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=2011-09-28 |nedostupné=ano }} [74] => * 1949 Pražský kraj, okres Hořovice{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=2011-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=2011-05-22 |nedostupné=ano }} [75] => * 1960 Středočeský kraj, okres Příbram [76] => * 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram [77] => [78] => == Společnost == [79] => V městysi Jince ''(přísl. Běřín, 1427 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 507. (česky a německy) [80] => * Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, [[Posádka|posádkové]] velitelství, [[Četnictvo|četnická]] stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, Městské elektrické podniky, 2 hospodářská družstva, výroba kovového zboží, 2 mlýny, pekárna, pila, pivovar, stavitel, továrna na těstové zboží, 2 velkostatky. [81] => * Služby (výběr): 4 lékaři, autobusová doprava, autodoprava, [[Kino|biograf]] Lidobio, 2 cukráři, drogerie, geometr, 2 hotely (Eška, Kratochvíl), 5 hostinců, kapelník, lékárna, obchod s obuví [[Baťa]], sanatorium, Městská spořitelna hořovická, Občanská záložna v Jincích, Živnostenská záložna v Jincích, zahradník, zlatník, zubní ateliér, železářství. [82] => V obci [[Rejkovice (Jince)|Rejkovice]] ''(přísl. Hejdov, 172 obyvatel, obec se později stala součástí městyse Jince)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1468. (česky a německy) 2 hostince, mlýn, výroba kovového nábytku, pokrývač, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika. [83] => [84] => == Doprava == [85] => [[Soubor:Jince-nadrazi.jpg|náhled|upright|Nádraží]] [86] => [87] => '''Dopravní síť''' [88] => * Pozemní komunikace – Obcí prochází [[silnice II/118]] Zdice – Jince – Příbram. Z obce vychází [[silnice II/115]] Jince – Hostomice – Řevnice. [89] => * Železnice – Obec leží na železniční [[Železniční trať Zdice–Protivín|trati 200]] Zdice – Příbram – Březnice – Písek – Protivín. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875. [90] => '''Veřejná doprava 2012''' [91] => * Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Kladno, Lochovice, Příbram, Žebrák. [92] => * Železniční doprava – V [[Jince (nádraží)|železniční stanici Jince]] zastavovalo denně 10 osobních vlaků a 4 rychlíky. [93] => * Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 302 Příbram – Jince – Hořovice. [94] => * Pěší turistika – Obcí vedou turistické trasy: červeně značená trasa Jince – Čenkov – U Komorska, modře značená trasa Komárov – Jince – Čenkov – Buková u Příbramě – Rosovice a zeleně značená trasa Jince – Křižatky – Hostomice. [95] => [96] => == Služby == [97] => === Kultura === [98] => Kulturní život v Jincích není zrovna na výši, tedy alespoň oproti minulosti. Dříve místní škola pořádala akademie, na kterých měli šanci se prezentovat i místní občané, akce takového formátu v Jincích chybí. V obci také fungovala řada spolků a občanských sdružení, zřejmě nejzajímavější byl spolek okrasný, který se staral o kulturní vzhled obce, jemu Jince vděčí za svou zeleň. Většina spolků se však již rozpadla a nefunguje už ani jedno ze dvou kin. O kulturní život v obci se stará kulturní středisko, které organizuje koncerty, sbírky, výstavy a zájezdy. Středisko vydává místní zpravodaj a funguje při něm také obecní [[Knihovna (instituce)|knihovna]]. [99] => [100] => === Léčebná zařízení === [101] => V Jincích se také nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo [[sanatorium]] [[Josef Šírek|Josefa Šírka]] zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce 1932, dnes již nefunguje (budova sanatoria je od konce roku 2008 znovu otevřena a zrekonstruována, ale neslouží dále k původním účelům). Druhým zařízením jsou [[lázně]] [[Jan Moser|Jana Mosera]], které později fungovaly jako školní jídelna. Pro Jince je osoba doktora Mosera poměrně důležitá. Nejdříve zde působil jako obvodní lékař a později jako člen obecní rady. Napomohl založit např. zdejší tělovýchovný oddíl, nebo [[sbor dobrovolných hasičů]], který paradoxně nedokázal zabránit požáru jeho lázní. [102] => [103] => == Pamětihodnosti == [104] => === Plešivec === [105] => [[Soubor:Plešivecký Viklan.JPG|náhled|[[Viklan]]]] [106] => Na vrchu [[Plešivec (Brdská vrchovina)|Plešivec]] se nachází pozůstatky [[Plešivec (hradiště)|plešiveckého hradiště]] z [[Doba bronzová na území Česka|doby bronzové]]. Na vrcholu je tzv. [[Čertova kazatelna]]. Jedná se o skalní plošinu, ze které je výhled na bývalý [[vojenský újezd Brdy]]. Plešivec je také opředen řadou [[pověst]]í. Hora má dva vrcholy, tzv. Malou a Velkou skálu. Při cestě na vrchol lze navštívit [[viklan]] a [[Smaragdové jezírko|Plešivecké jezírko]] (Smaragdové jezírko). Plešivec je také častým cílem [[Tramping|trampů]]. [107] => [108] => === Kostel a zámek === [109] => [[Soubor:Jince (1).JPG|náhled|Zámek (stav 2011)]] [110] => [111] => Tvář obou těchto staveb byla poznamenána zřejmě nejvíce stavební činností [[Vratislavové z Mitrovic|rodu Vratislavů z Mitrovic]], který vlastnil jinecké panství v letech 1648–1806. Dochovaný zděný [[Kostel svatého Mikulášte (Jince)|kostel svatého Mikuláše]] nahradil starší dřevěnou stavbu. [112] => [113] => [[Jince (zámek)|Jinecký zámek]] vznikl přestavbami [[středověk]]é tvrze nejprve v renesančním a později barokním slohu. Rod Vratislavů se však neúnosně zadlužil a byl nucen panství prodat. Nový pán Rudolf Vrbna již toto sídlo nepoužíval, a tak bylo postupně využíváno jako byty nebo učebny, až později bylo přestavěno na pivovar. V dnešní době chátrá. [114] => [115] => == Osobnosti == [116] => [[Soubor:Rodný dům J. Slavíka.JPG|náhled|Rodný dům J. Slavíka]] [117] => [118] => [[Josef Slavík]] byl celosvětově proslulým [[housle|houslistou]]. Narodil se 26. března 1806 v Jincích a jeho otec byl učitelem na zdejší škole. Svůj talent se mu podařilo uplatnit díky pomoci již zmiňovaného Rudolfa Wrbny. Jeho talent obdivovali takoví mistři jako [[Niccolò Paganini]] a [[Fryderyk Chopin]]. Slavík však nevynikal pouze ve hře, ale i sám komponoval. Dne 30. května 1833 zemřel na [[chřipka|chřipku]] v [[Budapešť|Budapešti]]. Teprve sto let po jeho smrti byly jeho ostatky převezeny do Čech a uloženy na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]]. Ve stejné době byla na jeho rodném domě v Jincích odhalena pamětní deska. [119] => [120] => == Odkazy == [121] => [122] => === Reference === [123] => [124] => [125] => === Externí odkazy === [126] => * {{commonscat}} [127] => * {{Oficiální web}} [128] => [129] => {{Části české obce}} [130] => {{Okres Příbram}} [131] => {{Autoritní data}} [132] => {{Portály|Česko|Geografie}} [133] => [134] => [[Kategorie:Jince| ]] [135] => [[Kategorie:Městyse v Čechách]] [136] => [[Kategorie:Obce v okrese Příbram]] [137] => [[Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině]] [138] => [[Kategorie:Městyse v okrese Příbram]] [139] => [[Kategorie:Svazek obcí Podbrdského regionu]] [] => )
good wiki

Jince

Jince jsou městys ležící v okrese Příbram ve Středočeském kraji, v brdském údolí řeky Litavky ohraničeném vrchy Koníčkem, Ostrým, Plešivcem a Pískem, asi 11 km severně od města Příbrami. V obci se do Litavky vlévá Ohrazenický potok.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rejkovice (Jince)','Příbram','Joachim Barrande','Středočeský kraj','Běřín','Velcí','vojenský újezd Brdy','Plešivec (Brdská vrchovina)','Litavka','městys','Plešivec (hradiště)','Václav IV.'

Běřín

Litavka

Litavka je řeka ve středních a severozápadních Čechách, patřící do povodí Labe.

Městys

Příbram

Velcí