Array ( [0] => 15487049 [id] => 15487049 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jinonice [uri] => Jinonice [3] => Areal-jinonice.jpg [img] => Areal-jinonice.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=čtvrti v [[Praha|Praze]]|druhý=stanici [[Metro v Praze|metra]]|rozlišovač=stanice metra}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Jinonice [3] => | městská část = [[Praha 5]]
[[Praha 13]] [4] => | správní obvod = [[Praha 5]]
[[Praha 13]] [5] => | obvod = [[Praha 5]] [6] => | rozloha = 6,17 [7] => | počet ZSJ = 12 [8] => | obrázek = Praha Jinonice Karlstejnska.jpg [9] => | popisek = Karlštejnská ulice v původní zástavbě Jinonic [10] => | PSČ = 158 00 [11] => | mapa = Praha KÚ Jinonice.png [12] => | obec = [[Praha]] [13] => }} [14] => '''Jinonice''' ({{Vjazyce2|de|''Ninowitz''}}) jsou [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] v [[Praha|Praze]], nacházejí se v kopcovitém terénu na jihozápad od centra na levém břehu Vltavy. Sousedí s [[Košíře]]mi, [[Motol]]em, [[Radlice]]mi, [[Hlubočepy]], [[Holyně|Holyní]] a [[Stodůlky|Stodůlkami]]. Celé Jinonice spadají do městského obvodu [[Praha 5]], z toho většina katastrálního území patří k městské části [[Praha 5]] a malá část území na západě ([[Nová Ves (Jinonice)|Nová Ves]] včetně [[Retenční nádrž Asuán (Jinonice)|retenční nádrže Asuán]] na [[Prokopský potok|Prokopském potoku]]) pak k městské části [[Praha 13]], kam byla převedena pravděpodobně při správní reformě od 1. července 2001.Tomáš Dragoun: [https://www.statistikaamy.cz/2017/12/udaje-o-castech-prahy-nelze-hodnotit-bez-znalosti-uzemnich-zmen-mesta/ Údaje o částech Prahy nelze hodnotit bez znalosti územních změn města], Statistika&My, časopis Českého statistického úřadu, vydání 11-12/2017 Součástí Jinonic je také historická osada [[Butovice (Praha)|Butovice]]. [15] => [16] => == Charakter čtvrti == [17] => Jinonice jsou převážně [[vila|vilová]] čtvrť. Právě kvůli kopcům, jako jsou pražská [[stolová hora]] [[Vidoule (přírodní památka)|Vidoule (372 m)]]{{Citace elektronické monografie [18] => | titul = Základní mapa ČR 1 : 25 000 [19] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=7fc4283b4cc0415c8eb8a21fa5a4ccd2_666 [20] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [21] => | datum přístupu = 2022-01-27 [22] => }} v katastru Jinonic a nedaleký [[Děvín (Pražská plošina)|Děvín]] (310 m), tu nebyla a není vhodná plocha pro výstavbu velkého obytného celku. V roce [[1922]] byly Jinonice jako okrajová čtvrť připojeny ku Praze a spolu s [[Košíře]]mi a [[Motol]]em se staly součástí tehdejšího obvodu [[Praha XVII]]. Dnes jsou spíše tranzitní částí města, slouží hlavně jako spojnice mezi [[Jihozápadní Město|Jihozápadním Městem]] a centrem Prahy. [23] => [24] => == Průmysl == [25] => [[Soubor:Last remaining building of the Walter factory.jpg|vlevo|náhled|Jediná budova bývalé továrny Walter, která zůstala zachována. Stav z roku 2011.|alt=]] [26] => [[Soubor:Walter 2018.jpg|náhled|vlevo|Táž budova z původní továrny Walter zvaná "betoňák" v roce 2018]] [27] => [[Soubor:Waltrovka 2.JPG|náhled|vlevo|"Waltrovka"]] [28] => V Jinonicích se nacházejí významné [[průmysl]]ové podniky, některé vzniklé již za doby [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. [29] => [30] => Areál firmy [[Motorová vozidla Walter|Walter]] (za socialismu [[Waltrovka|Motorlet]]) byl uveden do provozu „na zelené” louce v roce [[1911]] – nechal ji postavit [[Josef Walter (podnikatel)|Josef Walter]], jelikož jeho smíchovská dílna již kapacitně nedostačovala. Sám Walter s podnikáním začínal v roce [[1898]], kdy opravoval váhy a [[Jízdní kolo|jízdní kola]] v malé dílně ve Smetanově ulici čp. 753 (nyní Kořenského 753/12) na Smíchově. Zde později vyráběl [[Velocipéd|velocipedy]]. V roce [[1901]] se stěhuje do větší dílny v Kinského ulici čp. 218 (nyní Štefánikova 218/3). Zde začal vyrábět motorová kola pro bohatší. V roce [[1905]] si Josef Walter nechal postavit svou vlastní dílnu v ulici Na Zatlance čp. 1120/6 na Smíchově. Zde už vyráběl klasické [[motocykl]]y a [[Tříkolka|tříkolky]]. Ve své smíchovské továrně začal vyrábět také dodnes populární tříkolky, později také populární nákladní tříkolky pro náklad do 250 kg. [31] => [32] => Ze soukromého podniku vznikla v roce [[1911]] [[společnost s ručením omezeným]], Josef Walter & spol. Od roku 1912 se Walter začal specializovat na [[automobil]]y. Později začala firma vyrábět i [[Letecký motor|letecké motory]] ([[1923 v letectví|1923]]) a získala světovou pověst. Širokou škálu těchto motorů nalezneme dnes v [[Národní technické muzeum v Praze|Národním technickém muzeu na Letné]]. Po roce [[1950]] byla továrna rozšířena a [[Znárodnění|znárodněna]] - nesla název Motorlet, národní podnik, Závod [[Jan Šverma|Jana Švermy]]. Byly úvahy, že by na její památku v jediné zachované budově tzv. betoňáku postaveném v roce [[1929]] mělo vzniknout [[muzeum]]. Firma se totiž již pod novým názvem a vlastníkem jako [[GE Aviation Czech]] v roce [[2008]] přestěhovala do [[Letňany|letňanského]] areálu [[Letov]], území původního závodu bylo kompletně [[asanace|asanováno]] a plně vyčleněno pro stavbu bytů a kanceláří s nadčasovou urbanistickou strukturou. Mělo zde vzniknout přirozené centrum pro širší spádové území. V září 2012 větší část bývalé Waltrovky a objekt SOU Motorlet (býv. filmové ateliery FOJA) odkoupila společnost [[Penta Investments]], s.r.o. Během roku 2014 započala se stavbou moderního kancelářského komplexu pod názvem [[rezidence Waltrovka]]. V roce 2015 byla dokončena první část projektu, budova Aviatica. Po ní (2016–2018) následovaly komplexy Mechanica, Dynamica a rodinné domy. Těsně u [[Železniční přejezd|železničního přejezdu]] zůstala zachována jediná budova tehdejší rozsáhlé továrny, která je ukázkou kultivované průmyslové architektury počátku 20. století. Uvažované muzeum však v ní nevzniklo. Nově vzniklé ulice a centrální náměstí v rezidenci Waltrovka připomínají významné postavy společnosti Walter: zakladatel [[Josef Walter (podnikatel)|Josef Walter]] (Walterovo náměstí), meziválečný hlavní konstruktér ing. [[František Barvitius|František Adolf Barvitius]] (Barvitiova), konstruktéři ing. [[Bohuslav Šimůnek]], ing. [[Václav Kačírek]], ing. Jan Kloud a Jiří Nyklíček (''Bohumila'' Šimůnka, Kačírkova, Kloudova, Nyklíčkova). [33] => [34] => Další významnou firmou byla firma [[Tresoria]] (Na Hutmance č.p. 347/2), jejíž [[trezor]]y byly v první třetině 20. století světovou špičkou. Založena byla v roce [[1879]] jako [[společnost s ručením omezeným]]. Po jejím zakcionování byl předsedou správní rady (i sousedící továrny Walter) [[Vítězslav Kumpera]]. Historie firmy a její další rozvoj skončily jejím znárodněním komunisty dle Zákona č. 114/1948 Sb. a dle Vyhlášky ministra průmyslu ze dne 27. června 1948 o znárodnění podniků. Areál firmy byl začleněn do n.p. Kovona Lysá nad Labem (1948) a později po zrušení závodu Kovony č. 06-Jinonice k Motorletu, n.p. (1951). Na paměť této firmy se nedaleká ulice jmenuje U Trezorky, která takto byla pojmenována resp. vznikla až v 21. století při výstavbě [[rezidence Waltrovka]]. Areál Tresorie prošel rekonstrukcí a byl rozšířen. Využívá ho společnost HVM Plasma, spol. s r.o. [35] => [36] => V Jinonicích sídlí také centrála pekárenské skupiny [[United Bakeries]] a jedna z jejích provozoven Pekárna [[František Odkolek|Odkolek]] Praha (Pekařská 598/1). Vznikla spojením pekáren Delta a Odkolek. Byla zde dříve také [[cihelna]] a [[zahradnictví]]. Na plošině stolové hory [[Vidoule (přírodní památka)|Vidoule]] (371 m nad mořem, přírodní památka) je vodárna společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (Na Vidouli 497/7) a objekt bývalé Střední technické školy hl. m. Prahy (Na Vidouli 496/9). V 50. letech 20. století vznikl naproti [[Tyršova škola|Tyršově škole]] na místě bývalých [[Kasárna|kasáren]] areál tehdy přísně utajovaného [[Vojenský technický ústav elektroniky|vojenského vývojového ústavu (VÚ 060)]], kde byl mj. vyvinut známý světově unikátní pasivní [[KRTP-86 Tamara|radar Tamara]]. Na jeho území a v jeho okolí by měla vzniknout nová zástavba. Kolem roku 1960 byl na rozhraní Jinonic a [[Butovice (Praha)|Butovic]] vystavěn rozsáhlý areál nyní již zaniklé firmy ZPA (Závody průmyslové automatizace) Jinonice. Firma ZPA zanikla krátce po převratu po roce 1990. Na jejím místě stojí nákupní centrum [[Galerie Butovice]]. [37] => [38] => == Doprava == [39] => [[Soubor:Železniční zastávka Praha-Jinonice (2).jpg|náhled|[[Praha-Jinonice (nádraží)|Jinonická železniční zastávka]]]] [40] => V důsledku polohy čtvrti mezi centrem a Jihozápadním Městem byla přes toto území vedena [[B (linka metra v Praze)|linka metra B]] a 26. října [[1988]] otevřena na provozním úseku III.B [[Jinonice (stanice metra)|stanice Jinonice]] (do roku [[1990]] pod názvem ''Švermova'' ve vazbě na blízký Motorlet n.p., Závod [[Jan Šverma|Jana Švermy]]). Původní plány také počítaly se stavbou nového depa metra v Jinonicích, které však nakonec postaveno nebylo. Místo toho bylo postaveno depo ve [[Zličín]]ě. Do té doby zajišťovaly hromadnou dopravu pouze [[autobus]]y, v letech [[1940]] až [[1969]] [[trolejbus]]y. V roce 1940 sem byla ze [[Smíchov]]a zřízena druhá trolejbusová linka v Praze s označením W. Trasu této linky zachovává v podstatě dnešní autobusová linka 137. Kromě té v Jinonicích jezdí také linka a 149 a noční linky 908 a 904. Trolejbusová linka W (od roku 1947 jako linka č. 52) se po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] po jejím prodloužení na [[Václavské náměstí]] stala základem [[trolejbusová doprava v Praze|celopražské trolejbusové sítě]]. Měla konečnou na obrátce u fotbalového hřiště [[SK Motorlet Praha|SK Motorlet Jinonice]] resp. u sokolovny (Butovická 592/35). V roce 1969 je trolejbusová trať zrušena a nahrazena autobusovými linkami. Zajímavostí je, že sloupy trolejového vedení zůstaly na svých místech až do roku 1989 (především v ulici Peroutkově). I dnes po 50 letech jsou v této ulici patrné jejich zbytky, jak byly zřejmě upáleny přímo u země sběrači kovů. [41] => [42] => Historickou hlavní ulicí pro celou čtvrť byla dnešní ulice Butovická, nedávno ji necitlivě přeťala nová hlavní dálniční [[ulice]] Radlická ulice, vedoucí do [[Radlice|Radlic]] a do [[Smíchov]]a. V plánu je také stavba tzv. [[Radlická radiála|Radlické radiály]], která bude Jinonice protínat a kolem které bude vystavěna v oblasti Jinonic řada budov. Měla by částečně vést po trase dnešní Radlické ulice, částečně bude svedena celkem do tří [[tunel]]ů. Stojí zde také [[Praha-Jinonice (železniční zastávka)|železniční zastávka]] na trati zvané [[Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice|Pražský Semmering]] (vystavěna v letech [[1867]]–[[1872]]), v současné době s pravidelnou osobní i nákladní dopravou (trať je zařazena do systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]] a je plně integrována). Trať vede ze Smíchova do [[Hostivice|Hostivic]], dále pokračuje do [[Rudná (okres Praha-západ)|Rudné u Prahy]]. Původní železniční stanice Praha-Jinonice od roku 2018 neslouží cestujícím a nese název [[Praha-Waltrovka]], protože v roce 2018 byla v místech železničního přejezdu mezi bývalými továrnami Walter a Tresoria a ulicemi U Trezorky a Na Hutmance zřízena nová železniční zastávka Praha-Jinonice na existující trati č. 122 a [[Pražská integrovaná doprava|PID]] S65 [[Praha-Smíchov severní nástupiště|Praha-Smíchov sev. nádr.]] - Hostivice - Rudná u Prahy. Od prosince 2018 spoje vyjíždějí z [[Praha hlavní nádraží|Prahy hlavního nádraží]]. [43] => [44] => == Historie == [45] => [[Soubor:Jinonice,_Butovická_a_Karlštejnská,_rybník.jpg|vlevo|náhled|Bývalá náves s [[Jinonický rybník|rybníkem]], v pozadí zámek]] [46] => [[Soubor:Jinonický zámek 2.JPG|alt=|vlevo|náhled|[[Schwarzenbergové|Schwarzenberský]] [[Jinonice (zámek)|zámeček Jinonice]]]] [47] => [[Soubor:Pohlednice jinonický rybník 1933 VKKV.jpg|náhled|Jinonická náves s [[Jinonický rybník|rybníkem]], kolem roku 1933]] [48] => O tom, že území Jinonic bylo osídleno nejméně před cca 20 000 lety svědčí [[archeologie|archeologické]] nálezy z Prokopské jeskyně z poslední [[Doba ledová|doby ledové]]. V [[Neolit|mladší době kamenné]] se tehdejší zemědělci usadili na vysokém ostrohu, na němž vzniklo slovanské hradiště, které vzniklo zřejmě v [[9. století]] a zaniklo v [[11. století]]. [[Pravěk]]é osídlení zde bylo velmi husté, což potvrdila obrovská řada archeologických nálezů, nalezených na území [[stodůlky|stodůleckých]] sídlišť těsně před jejich stavbou. V Jinonicích objevili archeologové pohřebiště z mladší [[Doba železná|doby železné]]. [49] => [50] => Ves Jinonice pod vrchem Vidoulí je jmenována roku [[1088]] v zakládací listině [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|kolegiátní kapituly na Vyšehradě]] jako Ninonice (odvozeno od osobního jména Ninoslav) společně se vsí [[Butovice (Praha)|Butovice]]. Tehdy zde kapitule patřil jeden dvůr s poli a tři [[Poddanství|poddaní]]. Zbytek zůstal v majetku českého panovníka (tehdy to byl [[Vratislav II.]]). Na konci [[13. století]] tu byl vystavěn panský dvůr, který je v roce [[1620]] popisován jako [[tvrz]]. Během [[Husitství|husitských válek]] byl zdejší církevní majetek zabrán Pražany a v průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byly celé Jinonice zpustošeny. Roku [[1547]] byly [[Konfiskace|zkonfiskovány]] [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] Později koupil celé jinonické panství Albrecht Pfefferkorn z Ottopachu. Po jeho smrti v roce [[1619]] získala panství jeho dcera Jolana. Tato větev šlechtického rodu se kvůli [[Rekatolizace|rekatolizaci]] zařadila mezi [[Exulanti|exulanty]] zprvu v [[Pirna|Pirně]], poté pak před [[Žitava|Žitavu]] skončila v [[Drážďany|Drážďanech]].{{Citace monografie [51] => | příjmení = Štěříková [52] => | jméno = Edita [53] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [54] => | titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku [55] => | url = [56] => | vydání = 1. vyd [57] => | vydavatel = Kalich [58] => | místo = Praha [59] => | rok vydání = 2004 [60] => | počet stran = 549 [61] => | strany = 174 [62] => | isbn = 80-7017-008-5 [63] => | isbn2 = [64] => | oclc = [65] => }}{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Témata prací (Výběr práce) [67] => | periodikum = is.cuni.cz [68] => | url = https://is.cuni.cz/studium/dipl_st/index.php?doo=detail&did=124432 [69] => | datum přístupu = 2021-05-16 [70] => }} Její majetek a s ním i Jinonice získal na [[Pobělohorské konfiskace|pobělohorských konfiskacích]] zbohatlý [[Pavel Michna z Vacínova|Pavel Michna z Vacínova]], který roku [[1623]] koupil kromě Jinonic, Butovic a Nové Vsi také [[Hlubočepy]], [[Řeporyje]], [[Košíře]], Radlice a část Smíchova. Hlubočepy nakonec jeho syn Václav prodal kvůli finančním problémům (vzniklým např. [[Palác Michny z Vacínova|budováním paláce]]) staroměstským [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]] v roce [[1669]]. Roku [[1678]] koupil panství [[Jiří Ludvík ze Sinzendorfu]]. Ten byl však taktéž zadlužen, a tak od něj roku [[1684]] koupil celé panství Ferdinand Vilém, kníže ze [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergu]] pro svého synovce [[Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu|Jana Adolfa]]. Ten se stal zakladatelem [[Hluboká (zámek)|hlubocké]] větve, neboť skoupil pozemky v [[Třeboň|Třeboni]] a [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]]. Jelikož tvrz v té době byla již nevyhovující soudobým nárokům, začal Ferdinand Vilém stavět na jejím místě nový [[Jinonice (zámek)|zámek]] s hospodářským zázemím, který byl později ještě několikrát přestavován. Na počátku 19. století byl zámek přestavěn známým královským stavitelem [[Matyáš Hummel|Mathiasem Hummelem]]. V letech [[1803]]–[[1805]] v Jinonicích působil stavitel [[Ignác Alois Palliardi]]. Roku [[1815]] byla přestavěl Karel Pollak zámeckou [[Sýpka|sýpku]]. [[Zámek (stavba)|Zámek]] má značné hospodářské zázemí, bylo zde sídlo [[farář]]e, úředníků, čeledi, po roce [[1684]] zde Schwarzenbergové nechali vystavět [[pivovar]], navržený jejich dvorním stavitelem – [[Švýcarsko|švýcarským]] stavebníkem [[Giacomo Antonio de Maggi|Giacomem Antoniem de Maggi]], který se svým bratrem Giovannim Pietrem pracoval mj. na zámku v [[Toužetín]]ě. Činnost pivovaru sloužil až roku [[1896]]. V pravém křídle zámku stála sýpka, byly zde také chlévy s přilehlou [[Stodola|stodolou]]. V [[18. století]] byla přistavěna další hospodářská stavení. V zámku tehdy sídlila správa velkého panství, do kterého spadaly Butovice, Nová Ves, Radlice, [[Zlíchov]], část Smíchova, Košíře a [[Klukovice]]. V letech 1803–1805 zde pobýval a působil český [[Národní buditelé|národní buditel]], [[básník]] a [[Lingvistika|lingvista]] [[Antonín Jaroslav Puchmajer]], který zde psal některá svá díla – např. zde dokončil Pravopis česko-ruský a spolupracoval zde s [[Josef Dobrovský|Josefem Dobrovským]]. Na jeho počest je umístěna nad zámeckou vstupní [[Brána|branou]] v [[průčelí]] pamětní deska. Nad tímto portálem je dodnes také [[erb]] Františka Viléma ze Schwarzenberga, na [[nádvoří]] můžeme spatřit [[kašna|kašnu]] a [[sluneční hodiny]]. V roce [[1920]] prodali Schwarzenbergové (Hlubocká větev rodu) celé Jinonické panství pražské obci. Krátce poté, v roce [[1922]], byly Jinonice připojeny ke Praze. Zámek je obehnán dlouhou [[Zeď|zdí]], za kterou bylo postaveno několik domů. Dnes zámek slouží k hospodářským účelům, v blízké době by měl být přestavěn na luxusní [[hotel]]. [71] => [72] => V místní části [[Butovice (Praha)|Butovice]] je zajímavý historický, původně [[Románský sloh|románský]] kostel [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřince.]] Byl vystavěn koncem [[11. století]] a předpokládá se, že jeho stavba souvisela se zdejším [[Slované|slovanským]] hradištěm Butovice. Pod [[Kostel svatého Vavřince (Jinonice)|kostelem svatého Vavřince]] dnes stojí poslední dvě bývalé vsi, které patřily do jinonického panství a dodnes jsou součástí jejich katastru – Butovice a Nová Ves. [73] => [74] => Na přelomu 19. a 20. století žilo v Jinonicích asi 800 osob, většina z nich pracovala na schwarzenberském statku, někteří v Praze. Po roce 1918 začala pod Vidoulí hromadná výstavba rodinných domků, rozsáhlá výstavba pokračuje dodnes. [75] => [[Soubor:ByvayHostinecNaStare2014.JPG|náhled|Budova bývalého hostince „Na Staré“, odkud vysílala za protektorátu ilegální radiostanice Sparta]] [76] => Během druhé světové války byla v Jinonicích postřílena vojáky skupina bojovníků [[Ruská osvobozenecká armáda|Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova (ROA)]]. Jejich těla jsou dodnes zakopána na poli blízko ulice Souběžná IV. (Podrobnosti o této události jsou uvedeny v hesle [[Hrob příslušníků 1. divize ROA v Jinonicích]].) Dne 14. února 1945 při náletu 8. americké letecké armády měly dopadnout letecké pumy na továrnu Walter, několik bomb však poničilo obytné domy na sousední Farkáni ve Starých Radlicích. Během náletů velmi dobře posloužily zdejším a okolním obyvatelům jako úkryt jeskyně v bývalých lomech na vrchu Vidoule. Vidoule jsou jedním z nejvýše položených míst v Praze - v 50. letech zde bylo za přísného utajení vystavěno Velitelské stanoviště 71. protiletadlové raketové brigády, které bylo využíváno až do roku 1985. [77] => [78] => Jinonicemi protéká [[Jinonický potok|Jinonický]], [[Prokopský potok|Prokopský]] a [[Dalejský potok|Dalejský]] potok. Na Jinonickém potoku jsou dnes tři rybníky ([[Panský rybník (Jinonice)|Panský]], [[Jinonický rybník|Jinonický]] a [[Butovický rybník|Butovický]]) a jedna retenční nádrž, která je trvale vypuštěná. Informační tabule u rybníků mimo jiné také upozorňují na nedostatek vody, který byl způsoben [[Urbanizace|urbanizací]] v jejich okolí. Město se již několikrát pokoušelo tyto potíže odstranit, dodnes však není problém vyřešen. Podél toku Dalejského potoka stálo dříve asi deset [[mlýn]]ů, dodnes se ale nedochoval ani jeden z nich. Zničen byl také poutní [[Kostel svatého Prokopa (Prokopské údolí)|kostel sv. Prokopa]] z druhé poloviny [[17. století]]. Padl jako oběť bývalého komunistického režimu roku [[1975]]. Známá Prokopská (synonymum Svatoprokopská) jeskyně byla zničena již v letech [[1883]]–[[1887]] během činnosti Prokopského lomu. Byla dlouhá asi 120 metrů. Podle legendy zde [[Svatý Prokop|sv. Prokop]] byl vyrušován [[ďábel|ďábly]] během překládání [[Bible]]. Proto je zahnal křížem a protože vchod do jeskyně byl zatarasený, museli hlavami prorazit strop 9 metrů vysoké tzv. Čertovy síně (jeskyně měla více vchodů). Sv. Prokop je historicky doložená postava – byl kanovníkem, po roce [[995]] se uchýlil do ústraní do [[Daleje|Dalejí]] v Jinonicích a později do jeskyně v [[Posázaví]], vedle níž si postavili [[Kaple|kapli]] [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]. Zde se k němu přidali další mniši, kteří v čele s ním přijali [[Řehole svatého Benedikta|řeholi sv. Benedikta]]. Při knížecím lovu se zde setkal s [[Oldřich (kníže)|Oldřichem]], který dal mnichům četné pozemky a ti poté založili [[Sázavský klášter]]. Ten byl dokončen roku [[1039]] a byla zde udržována staroslověnská kultura. Jeho sázavský hrob se později stal [[Poutní místo|poutním místem]]. Poutě se konaly i k jeskyni v [[Prokopské údolí|Prokopském údolí]], kde bývala Prokopova poustevna z roku [[1715]] a ke kostelu sv. Prokopa na vrcholu skály. Název Prokopského údolí je tedy odvozen od samotného [[Světec|světce]]. V kostelíku, který stával na Prokopské skále ukrývala jinonická odbojová skupina za protektorátu zbraně. Kostelík byl po celý rok zavřený, jen o pouti zde farář [[Osvald Novák]] sloužil mši. Ve zpovědnici a v sakristii byly ukrývány pušky, pistole a náboje.{{Citace monografie [79] => | příjmení = Petr [80] => | jméno = Kettner [81] => | příjmení2 = Jedlička [82] => | jméno2 = Ivan Milan [83] => | titul = Tajemství tří králů [84] => | vydavatel = [[Nakladatelství Mht]] [85] => | místo = Praha [86] => | rok = 1995 [87] => | rok copyrightu = 1995 [88] => | počet stran = 174 [89] => | strany = 171 [90] => | edice = Akta: svazek první [91] => | id = Mht-06-95 [92] => | poznámka = O lidech, kteří nesměli vstoupit do historie [93] => }} (Kromě součinnosti při skrývání zbraní poskytoval [[Osvald Novák]] odboji i čisté formuláře křestních listů a pravděpodobná čísla matriky.) Na jinonickou ilegální skupinu později navázala skupina [[Věrný pes]]. [94] => [95] => == Vzdělávání == [96] => V Jinonicích se nachází velká škála vzdělávacích zařízení. Dominuje jim zejména nová budova [[Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy|Fakulty sociálních věd]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://fsv.cuni.cz/FSVTEMP-98.html |datum přístupu=2012-04-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120316110745/http://www.fsv.cuni.cz/FSVTEMP-98.html |datum archivace=2012-03-16 |nedostupné=ano }} v ulici U Kříže 661/8, která byla v roce 2023 rozšířena o  novou budovu knihovny (objekt SO 02) přistavenou severně od stávající dvojice hlavních budov vysokoškolského areálu. Hned vedle minikampusu univerzity se nachází Tyršova základní škola a mateřská škola (U Tyršovy školy 430/1), která je propojena s [[Školní družina|družinou]] a poblíž ní stojí [[mateřská škola]]. Vedle Tyršovy školy by měl vzniknout menší sportovní stadion. Další mateřská škola je v areálu nové čtvrti Waltrovka poblíž metra Jinonice. Poblíž Radlické ulice se nachází areál několika středních škol (Radlická 591/115) - jsou to Hotelová škola Radlická, Gymnázium pro zrakově postižené a Střední odborná škola pro zrakově postižené. Ve Schwarzenberské ulici 700/1 stojí [[Německá škola v Praze|Německá škola v Praze s. r. o.]], která se sem přesídlila do nově vystavěné budovy. V Butovicích stojí Základní škola waldorfská (Butovická 9/228), která uplatňuje tzv. [[Waldorfská škola|waldorfskou pedagogiku]], která je rozšířena po celém světě. [97] => [98] => [99] => Soubor:Zakladni.Skola.Tyrsova.S1.2014.JPG|Tyršova škola, 23. května 2014 v den voleb do EP [100] => Soubor:Budova U Tyrsovy Skoly 430 3 Praha Jinonice P0.jpg|Budova školní družiny u Tyršovy základní školy [101] => Soubor:Zakladni.Skola.Waldorfska.S2.2014.jpg|Základní škola waldorfská, pohled z ulice Pod Vavřincem [102] => Soubor:Zakladni.Skola.Waldorfska.S1.2014.JPG|Základní škola waldorfská, pohled z ulice Butovická [103] => Soubor:Waldorfska Skola Mezi Rolemi Jinonice 2020.jpg|Budova základní školy waldorfské v Jinonicích v ulici Mezi Rolemi [104] => Soubor:Německá škola v Praze 10.jpg|[[Německá škola v Praze]] [105] => Soubor:Jinonice,_Fakulta_humanitních_studií_UK.jpg|Budovy v areálu kampusu Univerzity Karlovy (některá pracoviště Fakulty sociálních věd; Fakulty humanitních studií a Filozofické fakulty) [106] => Soubor:Budova FSV UK Jinonice D.jpg|V roce 2023 nově dostavěná budova Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v areálu kampusu [107] => [108] => [109] => V Jinonicích se také nachází sokolovna a Sportovní areál [[SK Motorlet Praha]]. V jeho sousedství byly v roce [[1981]] odkryty dva [[středověk]]é dvorce, nedávno zde byly také nalezeny [[pravěk]]é hroby. [110] => [111] => == Místní rozvoj == [112] => V současné době v Jinonicích probíhá řada staveb a v plánu je také několik projektů velkého významu. Nejvýznamnější je projekt nové městské čtvrti Q5 [[rezidence Waltrovka]], který slibuje kompletní zlepšení občanské vybavenosti v Jinonicích a širším okolí. Čtvrť je spojena mostem přes železniční trať se stanicí metra. V její jihozápadní části vzniklo náměstí, v jehož okolí je nabídka restauračních a dalších služeb. Skrz celou čtvrť prochází městský [[bulvár]]. Bude tu také procházet nová městská [[Cyklistická trasa|cyklotrasa]] a vznikne zde parková úprava. [113] => [114] => Stavbu Radlické radiály komplikuje řada projektů podél její budoucí trasy. Je to zejména Villapark Jinonice a rezidenční čtvrť Botanica Vidoule, která bude její stavbou značně ovlivněna. Poblíž [[Galerie Butovice]] by měla vzniknout řada nových budov. Částečně by měly být zastavěny také [[Dívčí hrady (Praha)|Dívčí Hrady]], kde je plánován velký sportovní stadion, v poslední době se objevil dokonce návrh vytvořit na plošinu Dívčích Hradů lanovou dráhu od [[Radlická (stanice metra)|stanice metra Radlická]]. [115] => [116] => == Chráněná území == [117] => Jinonice jsou unikátní především z [[Geologie|geologického]] hlediska - na jejich území a z jejich okolí v Hlubočepech, [[Holyně|Holyni]] a [[Řeporyje|Řeporyjích]] se nachází jedno z nejvýznamnějších nalezišť [[fosilie|zkamenělin]] na světě. Významná je i zdejší [[fauna]] a [[Květena|flóra]] – vyskytuje se tu řada chráněných rostlin a živočichů. Můžeme zde nalézt dokonce vyhaslou [[Sopka|sopku]], na jejímž vrcholku je vyhlídka [[Hemrovy skály]]. Sopka vznikla před cca 430 miliony let, když vyvřela na mořském dně. Bohatým nalezištěm zkamenělin je tzv. Kováčovic mez a tzv. Kančí lom. Nad bývalým klukovickým koupalištěm jsou ve strmých skalních stěnách otvory tzv. Korálových jeskyní, nejdelší z nich měří necelých 20 metrů a byla obývána v pravěku. V Prokopské jeskyni byly kromě kosterních pozůstatků pravěkých lidí nalezeny kosterní pozůstatky [[mamut]]a, [[Medvědovití|medvěda]], [[Nosorožcovití|nosorožce]], [[hyeny]], [[lev|lva]], [[Sob polární|soba]], [[Koza|kozorožce]], [[Zubr evropský|zubra]] a [[kůň|koně]]. [118] => [119] => V Jinonicích se rozprostírá několik [[Chráněná krajinná oblast|chráněných oblastí]]. Do Přírodního parku Košíře - Motol spadá [[Vidoule (přírodní památka)|PP Vidoule]], významná částečně odkrytým profilem perucko - korycanského souvrství (stěny jsou až 30 metrů vysoké). Jméno vrchu Vidoule je doloženo již ve [[13. století]] – jeho význam byl Vidova hora a ves. Do Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí spadá PR [[Prokopské údolí]] a PP [[Opatřilka – Červený lom]], významná geologickým profilem s vrchním [[silur]]em až spodním [[Devon (geologie)|devonem]] a nalezišti zkamenělin. [120] => [121] => Na jejich území se nachází řada informačních tabulí a jsou protkána řadou značeních tras. Prokopské a Dalejské údolí tvoří nejsevernější výběžek krasové oblasti [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]], na jeho území se nachází řada [[Kras]]ových jevů. Byla zde také nalezena řada [[endemit]]ických zkamenělin, které nikde jinde na světě nebyly nalezeny. [[Joachim Barrande]] se díky tomuto údolí proslavil. [122] => [123] => == Fotogalerie == [124] => [125] => Soubor:Jinonice, Butovická.jpg|Současné centrum [126] => Soubor:Jinonice, Schwarzenberská.jpg|Nová zástavba ve Schwarzenberské ulici [127] => Soubor:BudovaTJsokolJinonice2014.JPG|Budova TJ Sokol Praha Jinonice [128] => Soubor:Jinonicka Sokolovna Zima Unor 2021 B.jpg|Zimní pohled na Jinonickou sokolovnu (únor 2021) [129] => Soubor:Jinonice, sokolovna a areál SK Motorlet.jpg|Sokolovna a přilehlý sportovní areál [[SK Motorlet Praha]] [130] => Soubor:SK Motorlet Praha Nova Budova 2020.jpg|Nová budova [[SK Motorlet Praha]] (rok 2020) [131] => Soubor:Jinonice z úpatí Vidoule.jpg|Jinonice z úpatí stolové hory Vidoule [132] => Soubor:Přírodní památka Vidoule, skála.jpg|[[Vidoule (přírodní památka)|PP Vidoule]] [133] => Soubor:Jinonice z Dívčích Hradů 2.jpg|Jinonice fotografováno od hřbitova [134] => Soubor:Holubice.Miru.Stefan.Malatinec.Jinonice.JPG|„Holubice míru“ - Umělecký objekt (pískovec, keramika) na jinonickém sídlišti [135] => Soubor:Former Military Research Institute Prague.jpg|Bývalý [[Vojenský technický ústav elektroniky|vojenský výzkumný ústav]] (1960–2004) [136] => Soubor:Dum Pod Skalou Jinonice CP 251.jpg|[[Dům Pod skalou (Jinonice)|Dům Pod skalou]] – vítěz soutěže „Interiér roku 2019“ [137] => Soubor:Vazni Domek U Butovickeho Rybnika Praha 5 D.jpg|Památkově chráněný vážní domek u [[Butovický rybník|Butovického rybníka]] [138] => Soubor:Dum Polivkova 742 6b Jinonoce Praha 5 P2.jpg|Řadový rodinný dům v Polívkově ulici [139] => Soubor:Dum Praha Jinonice Zaluske 385 37 obr A.jpg|Rohový rodinný dům v Záluské ulici [140] => Soubor:Japonska Zahrada Za Zameckem 924 Jinonice Praha.jpg|[[Japonská zahrada]] u domu na adrese: Za Zámečkem 924 [141] => Soubor:House V Rohacich 78 21 Prague 5 Jinonice Czechia B.jpg|Dům v ulici V Roháčích 21 [142] => Soubor:Praha-Waltrovka, staniční budova (2).jpg|[[Praha-Waltrovka (nádraží)|Bývalé vlakové nádraží]] [143] => [144] => [145] => == Odkazy == [146] => === Reference === [147] => [148] => {{Citace elektronické monografie [149] => | příjmení = [150] => | jméno = [151] => | odkaz na autora = [152] => | příjmení2 = [153] => | jméno2 = [154] => | odkaz2 na autora = [155] => | titul = Areál Jinonice – Výukový areál Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy [156] => | url = https://opvvv016-jinonice.fsv.cuni.cz/ [157] => | datum vydání = [158] => | datum aktualizace = [159] => | datum přístupu = 2023-09-14 [160] => | vydavatel = Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy [161] => | poznámka = [162] => | jazyk = [163] => }} [164] => {{Citace monografie [165] => | příjmení = Čvančara [166] => | jméno = Jaroslav [167] => | autor = [168] => | odkaz na autora = Jaroslav Čvančara [169] => | příjmení2 = [170] => | jméno2 = [171] => | autor2 = [172] => | odkaz na autora2 = [173] => | příjmení3 = [174] => | jméno3 = [175] => | autor3 = [176] => | odkaz na autora3 = [177] => | spoluautoři = [178] => | korporace = [179] => | odkaz na korporaci = [180] => | titul = Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943) [181] => | odkaz na titul = [182] => | url = http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002107519&local_base=NKC záznam v databázi Národní knihovny ČR [183] => | dostupnost = [184] => | editoři = [185] => | redaktoři = [186] => | překladatelé = [187] => | ilustrátoři = [188] => | další = [189] => | vydání = 3 [190] => | typ vydání = upravené [191] => | vydavatel = Laguna (nakladatelství a vydavatelství) [192] => | místo = Praha [193] => | rok = 2008 [194] => | měsíc = [195] => | den = [196] => | rok tisku = [197] => | měsíc tisku = [198] => | den tisku = [199] => | rok copyrightu = 1997 [200] => | počet svazků = [201] => | počet stran = 253 [202] => | přílohy = [203] => | edice = [204] => | subedice = [205] => | svazek edice = [206] => | kapitola = Tristan, Parsifal, Jízda Valkýr [207] => | typ kapitoly = [208] => | url kapitoly = [209] => | strany = '''20''', 77, 166 [210] => | svazek = [211] => | typ svazku = svazek [212] => | isbn = 978-80-86274-81-2 [213] => | isbn2 = [214] => | doi = [215] => | id = [216] => | poznámka = Celá trilogie obsahuje 3 svazky ([[1939]] – [[1941]]; [[1941]] – [[1943]]; [[1943]] – [[1945]]) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je ''druhý'' z nich; (1. vydání: [[1997]]; 2. vydání: [[2003]] – [[2008]]; 3. vydání [[2008]]). Všechna vydání: Laguna, Praha [217] => | jazyk = [218] => }} [219] => {{Citace monografie [220] => | příjmení = Petr [221] => | jméno = Kettner [222] => | příjmení2 = Jedlička [223] => | jméno2 = Ivan Milan [224] => | titul = Tři kontra gestapo [225] => | vydavatel = [[Albatros (nakladatelství)|Albatros]] [226] => | místo = Praha [227] => | rok = 2003 [228] => | rok copyrightu = 1967 [229] => | počet stran = 247 [230] => | strany = 208, 209 [231] => | edice = Albatros Plus [232] => | isbn = 80-00-01245-6 [233] => | poznámka = Historická reportáž rekonstruuje činnost zpravodajské, sabotážní a diverzní skupiny Balabán, Mašín, Morávek; (Rok 1. vydání v ČR/SR: 1967) [234] => }} [235] => [236] => [237] => === Literatura === [238] => * {{Citace monografie | titul=Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva | url=https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:35ba7230-0255-11dd-a5c8-000d606f5dc6 | vydavatel=vl.n. | místo=Smíchov | rok=1899 | kapitola=Butovice a Jinonice | typ kapitoly=-kapitola | url kapitoly=https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:4bb138f0-056e-11dd-a7d5-000d606f5dc6 | stránky=185-191}} [239] => * {{Citace monografie [240] => | příjmení = Holub [241] => | jméno = Jan Bohumil [242] => | rok = 1893 [243] => | titul = Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého [244] => | vydavatel = vl.n. [245] => | místo = Praha [246] => | url = https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:660197f0-c28d-11dc-93ce-000d606f5dc6?page=uuid:66875b00-c293-11dc-8b67-000d606f5dc6 [247] => | kapitola = Butovice - Jinonice [248] => | typ kapitoly = - kapitola [249] => | url kapitoly = https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:660197f0-c28d-11dc-93ce-000d606f5dc6?page=uuid:740fd5d0-c37f-11dc-afdd-000d606f5dc6 [250] => | stránky = 199-214 [251] => }} [252] => * {{Citace monografie [253] => | příjmení = Podlaha [254] => | jméno = Antonín [255] => | odkaz na autora = Antonín Podlaha [256] => | titul = Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5. [257] => | vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého [258] => | místo = Praha [259] => | rok = 1911 [260] => | url = https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:4327b100-57fd-11dd-bb4b-000d606f5dc6?page=uuid:30468c70-580a-11dd-8417-000d606f5dc6 [261] => | kapitola = Jinonice, fara [262] => | stránky = 36-41 [263] => | url kapitoly = https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:4327b100-57fd-11dd-bb4b-000d606f5dc6?page=uuid:f00b9eb0-580f-11dd-8478-000d606f5dc6 [264] => }} [265] => * Pražský chodec v metru, Eduard Štorch, MLADÁ FRONTA, 2006 [266] => * 1111 památek a zajímavostí Prahy, Petr David a Vladimír Soukup, KARTOGRAFIE PRAHA a SOUKUP&DAVID, 2001 [267] => * Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Pavel Vlček, LIBRI, 2001 [268] => [269] => === Související články === [270] => * [[Jinonický akcíz]] – Domácí odboj za [[protektorát]]u v Jinonicích (události podzimu roku [[1941]]) [271] => * [[Divadlo Refektář]] – amatérská divadelní scéna v TJ Sokol Jinonice [272] => * [[Seznam kulturních památek v Jinonicích]] [273] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Jinonicích]] [274] => * [[Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy]] [275] => * [[Butovický rybník]], [[Jinonický rybník]], [[Panský rybník (Jinonice)|Panský rybník]] [276] => * [[Hemrovy skály]] [277] => [278] => === Externí odkazy === [279] => * {{Commonscat}} [280] => * {{KM|728730|Jinonice}} [281] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=c1cd64e3694342ebb883696f689755de Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [282] => * [http://www.praha1929.cz/praha/jinonice.html JINONICE: XVII - Obce Velké Prahy v r. 1929] [283] => [284] => {{Město Praha}} [285] => {{Autoritní data}} [286] => {{Portály|Praha}} [287] => [288] => [[Kategorie:Jinonice| ]] [289] => [[Kategorie:Praha 5]] [290] => [[Kategorie:Praha 13]] [291] => [[Kategorie:Jinonice (Praha 5)| ]] [292] => [[Kategorie:Jinonice (Praha 13)| ]] [293] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [] => )
good wiki

Jinonice

Jinonice jsou městská čtvrť a katastrální území v Praze, nacházejí se v kopcovitém terénu na jihozápad od centra na levém břehu Vltavy. Sousedí s Košířemi, Motolem, Radlicemi, Hlubočepy, Holyní a Stodůlkami.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha 5','SK Motorlet Praha','Vidoule (přírodní památka)','Butovice (Praha)','Butovický rybník','Praha 13','Košíře','rezidence Waltrovka','Smíchov','Radlice','Jinonický rybník','Německá škola v Praze'

Košíře

Radlice

Smíchov