Array ( [0] => 14920431 [id] => 14920431 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jodidy [uri] => Jodidy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Iodine_deficiency_world_map-Deaths_per_million_persons-WHO2012.svg|náhled|278x278pixelů|Počet úmrtí v důsledku nedostatku jódu na milion obyvatel v roce 2012 (žlutá 0 obyvatel, oranžová 1, světle hnědá 2-3, červenohnědá 4-18 obyvatel)]] [1] => '''Jodidy''' jsou [[soli]] [[Kyselina jodovodíková|kyseliny jodovodíkové]] ([[Vodík|H]][[Jod|I]]) obsahující jodidový [[Anion|aniont]] I− a [[Kation|kationt]] [[Elektropozitivita|elektropozitivního]] prvku. Vazba mezi nimi je [[Iontová vazba|iontová]]. Různé druhy kationtů určují výsledné vlastnosti dané soli. Jsou to nejčastěji bezbarvé pevné látky, které se vyskytují v [[Krystalická struktura|krystalových strukturách]]. [2] => [3] => Příkladem anorganických jodidů s iontovou vazbou je [[jodid draselný]] ([[Draslík|K]]I), používaný v medicíně nebo k jodizaci chloridu sodného. Dále jsou to [[jodid sodný]] (NaI), [[jodid stříbrný]] (AgI) nebo jodid měďnatý (CuI2). Převažující kovalentní vazbu má například jodid boritý (BI3). [4] => [5] => Příkladem organických jodidů jsou kovalentní organické sloučeniny [[Jod|jodu]] a [[Uhlík|uhlíku]] (nejznámější [[jodmethan]] a [[jodoform]]). Aromatické jodidy ([[jodbenzen]]) se fotochemicky rozkládají na jodové a arylové radikály, které jsou schopné různých reakcí. Dále je to tetramethylamonium jodid a skupina látek nazývaných acyliomodidy. [6] => [[Soubor:Iodine_pills.jpg|náhled|158x158pixelů|Jodidové pilulky]] [7] => V běžném životě se s jodidy setkáváme jako se složkou jodizované [[Chlorid sodný|kuchyňské soli]] nebo v pilulkách předepisovaných při nedostatku jodu v [[Organismus|organismu]]. Díky jodizaci soli prováděné od roku 1950 se již u lidí neprojevuje jeho nedostatek zejména v horských a suchozemských oblastech. [8] => [9] => Tělo obsahuje asi 20–30 mg jodu, z tohoto množství je 80 % ve [[Štítná žláza|štítné žláze]]. Nedostatek jodu způsobuje výrazné zvětšení štítné žlázy ([[Struma (medicína)|strumu]]) nebo mentální postižení ([[Endemický kretenismus|kretenismus]]). Denní příjem by měl být vyšší u dospívajících dětí (kolem 150 µg/den) a v [[těhotenství]] (180 µg/den). Celosvětově postihuje nedostatek jodu asi dvě miliardy lidí, především v [[Rozvojová země|rozvojových]] vnitrozemských oblastech. [10] => [11] => == Vlastnosti == [12] => [13] => * [[Soubor:NaCl_polyhedra.svg|náhled|140x140pixelů|Krystalová struktura NaI, která je stejná jako NaCl. Šedé kuličky - ionty sodíku Na+, zelené kuličky - ionty jodu I−]]Jodid I− je jedním z největších jednoatomových aniontů. Má poloměr kolem 206 [[Metr|pikometrů]]. Ostatní [[halogenidy]] jsou podstatně menší: [[Bromidy|bromid]] (196 pm), [[Chloridy|chlorid]] (181 pm) a [[Fluoridy|fluorid]] (133 pm). Částečně kvůli své velikosti tvoří jodid relativně slabé vazby s většinou [[Chemický prvek|prvků]]. [14] => * Soli jodidů jsou nejčastěji bezbarvé pevné látky s [[Krystalická struktura|krystalovou strukturou]] obdobnou chloridu sodného. Ve své iontové mřížce mají záporně a kladně nabité ionty. [15] => * [[Soubor:Jodid_draselný.PNG|náhled|176x176pixelů|Jodid draselný]]Většina jodidových solí je rozpustná ve vodě, ale často méně než příbuzné chloridy a bromidy. Je to především kvůli velikosti aniontu I−, který je pro svou velikost méně [[Hydrofilie|hydrofilní]] ve srovnání s menšími anionty. [16] => * [[Soubor:Jodid_stříbrný.PNG|náhled|176x176pixelů|Jodid stříbrný]]Rozpustnost [[Jodid draselný|jodidu draselného]] a [[Jodid vápenatý|jodidu vápenatého]] je největší mezi iontovými halogenidy těchto prvků. Nízká rozpustnost [[Jodid stříbrný|jodidu stříbrného]] a [[Jodid olovnatý|jodidu olovnatého]] je důsledkem kovalentního charakteru jejich vazby. Zejména jodid stříbrný je ve vodě nerozpustný a jeho tvorba se často používá jako kvalitativní test na jod. [17] => * [[Soubor:Jodid_olovnatý.PNG|náhled|176x176pixelů|Jodid olovnatý]]Kovalentní jodidy mají nejvyšší [[Teplota tání|teploty tání]] a [[Teplota varu|varu]] mezi halogenidy stejného prvku. Je to tím, že jod má nejvíce elektronů a je z halogenů nejvíce polarizovatelný, může tedy nejvíc přispívat k [[Van der Waalsovy síly|van der Waalsovým silám]]. Přirozeně existují výjimky. [18] => [19] => == Reakce jodidů == [20] => [21] => * Jodidový aniont I− (stejně jako samotný jod) je nejsilnějším redukčním činidlem mezi stabilními halogeny a nejsnáze se oxiduje zpět na dvojatomový I2. [22] => * Jodidy mají tendenci tmavnout, případně měnit odstín více do žluta až do červena. Je to způsobeno tendencí tvořit [[trijodidy]] (I3−) reakcí jodidu (I−) s jodem (I2), který v roztocích jodidů vzniká jejich oxidací. Většina jodidů této oxidaci snadno podléhá. [23] => * Jodidy v roztoku zahřáté s koncentrovanou [[Kyselina sírová|kyselinou sírovou]] poskytují fialové páry elementárního jodu. [24] => * Jodidy mohou být detekovány pomocí klasických reakcí pro halogenidy. S roztokem [[Dusičnan stříbrný|dusičnanu stříbrného]] se jodid stříbrný vysráží jako bělavě žlutá sraženina. Při detekci jodidů chlorovanou vodou se tvoří fialově zbarvený jod. [25] => [26] => == Příprava jodidů == [27] => [28] => * Jodidy mohou být vyrobeny reakcí daného [[Chemický prvek|prvku]], jeho [[Oxidy|oxidu]], [[Hydroxidy|hydroxidu]] nebo [[Uhličitany|uhličitanu]] s [[Kyselina jodovodíková|kyselinou jodovodíkovou.]] Poté dehydratovány vyššími teplotami v kombinaci s nízkotlakým nebo bezvodým plynným jodovodíkem. Tyto metody fungují nejlépe, když je jodidový produkt stabilní vůči [[Hydrolýza|hydrolýze]]. [29] => * Mezi další syntézy patří vysokoteplotní oxidační jodace prvku jodem nebo jodovodíkem, vysokoteplotní jodace oxidu kovu nebo jiného halogenidu jodem, těkavým halogenidem kovu, tetrajodidem uhlíku nebo organickým jodidem. Například [[oxid molybdeničitý]] reaguje s [[Jodid hlinitý|jodidem hlinitým]] při 230 °C za vzniku jodidu molybdeničitého. [30] => [31] => == Výskyt v přírodě == [32] => [33] => * [[Soubor:Iodargyrite-t06-44b.jpg|náhled|169x169pixelů|Minerál iodargyrit]]Nejběžnějším jodidovým minerálem je přírodní krystalický jodid stříbrný - [[jodargyrit]]. Název pochází z [[Řečtina|řečtiny]] podle [[Chemie|chemického]] složení - ''iodos'' (obsahující [[jod]]) a ''argyros'' (obsahující [[stříbro]]). Nalezen v [[Mexiko|Mexiku]] roku 1959 Achille Leymériem. [34] => * Jodidové anionty lze někdy nalézt také v kombinaci se [[Rtuť|rtutí]], [[Měď|mědí]] a [[Olovo|olovem]]. Ale minerály s takovým složením jsou vzácné. [35] => [36] => == Použití == [37] => [38] => * [[Soubor:A_woman_suffering_from_Goiter.png|náhled|168x168pixelů|Žena se zvětšenou štítnou žlázou. Vlevo normální a zvětšená štítná žláza.]]Tělo obsahuje asi 20–30 mg jodu, z tohoto množství je 80 % ve [[Štítná žláza|štítné žláze]]. Štítná žláza obsahuje folikuly, které z [[Krev|krve]] vychytávají jod a uskladňují ho v dutině [[Folikulární buňka (štítná žláza)|folikul]]. Tam se váže na [[Tyrosin|tyrosinové]] zbytky [[Thyreoglobulin|thyreoglobulinu]] za vzniku [[Hormon|hormonů]] [[trijodthyronin]] (T3) a [[thyroxin]] (T4). Nedostatek jodu působí výrazné zvětšení štítné žlázy ([[Struma (medicína)|strumu]]) nebo mentální postižení ([[Endemický kretenismus|kretenismus]]). Díky jodizaci kuchyňské soli (převážně jodidem draselným), které je prováděné od roku 1950, se již neprojevuje jeho nedostatek v populaci (kromě některých rozvojových zemí). [39] => * [[Soubor:Jodix_iodine_pills.jpg|náhled|158x158pixelů|Jodidové pilulky proti ozáření]]Jodid draselný je také důležitý v ochraně proti [[Radioaktivita|radioaktivnímu záření]]. Ve formě tablet (jodové tablety) se podává preventivně v případě havárií v [[Jaderná elektrárna|jaderných zařízeních]]. Jím způsobená jodová blokáda vede ke snížení absorpce nebezpečného radioaktivního jodu do štítné žlázy.   [40] => * Jodid sodný se běžně používá k léčbě a prevenci nedostatku jodu. Také jako terapeutické činidlo při léčbě radiojodem. [41] => * V 19. století po objevu fotografie se jodid stříbrný, pro svou citlivosti na světlo, používal pro různé tiskové procesy ([[kalotypie]] nebo argyrotypie). Později byl nahrazen vhodnějšími látkami, jako je [[bromid stříbrný]]. [42] => * Ve 40. letech 20. století byly v [[Spojené státy americké|USA]] učiněny pokusy zmírnit [[Tropická cyklóna|hurikány]] jodidem stříbrným. Jodid stříbrný totiž vytváří v [[Atmosféra Země|atmosféře]] drobná kondenzační jádra, která mohou vyvolat cílený déšť nebo zmenšit velikost krup. Účinnost této metody byla velmi nízká (asi 10 %). [43] => [44] => == Významné jodidy == [45] => Přehled jodidů s [[chemický prvek|prvky]] v [[oxidační číslo|oxidačním čísle]] I. až V. [46] => [47] => === I. === [48] => * '''[[Jodid stříbrný]]''' ([[Stříbro|Ag]][[Jod|I]]) [49] => * '''[[Jodid sodný]]''' ([[Sodík|Na]][[Jod|I]]) [50] => * '''[[Jodid draselný]]''' ([[Draslík|K]][[Jod|I]]) [51] => * '''[[Jodovodík]]''' ([[Vodík|H]][[Jod|I]]) [52] => viz též '''[[Jodid amonný]]''' ([[Dusík|N]][[Vodík|H]]4[[Jod|I]]) a '''[[Jodkyan]]''' ([[Jod|I]][[Uhlík|C]][[Dusík|N]]) [53] => [54] => === II. === [55] => * '''[[Jodid barnatý]]''' ([[Baryum|Ba]][[Jod|I]]2) [56] => * '''[[Jodid vápenatý]]''' ([[Vápník|Ca]][[Jod|I]]2) [57] => * '''[[Jodid kademnatý]]''' ([[Kadmium|Cd]][[Jod|I]]2) [58] => * '''[[Jodid rtuťnatý]]''' ([[Rtuť|Hg]][[Jod|I]]2) [59] => * '''[[Jodid olovnatý]]''' ([[Olovo|Pb]][[Jod|I]]2) [60] => * '''[[Jodid zinečnatý]]''' ([[Zinek|Zn]][[Jod|I]]2) [61] => [62] => === III. === [63] => * '''[[Jodid bismutitý]]''' ([[Bismut|Bi]][[Jod|I]]3)), součást [[Dragendorffovo činidlo|Dragendorffova činidla]] [64] => * '''[[Jodid fosforitý]]''' ([[Fosfor|P]][[Jod|I]]3) [65] => [66] => === IV. === [67] => * '''[[Tetrajodmethan|Jodid uhličitý]]''' neboli [[Tetrajodmethan]] ([[Uhlík|C]][[Jod|I]]4), činidlo pro jodidace v organických syntézách [68] => [69] => === V. === [70] => * '''[[Jodid fosforečný]]''' ([[Fosfor|P]][[Jod|I]]5) [71] => [72] => == Oxyanionty == [73] => Jod může nabývat nejenom oxidační číslo -1 v jodidech. Jsou známé i jeho sloučeniny s oxidačními čísly +1, +3, +5 nebo +7. [74] => {| class="wikitable" [75] => !Oxidační číslo jódu [76] => |−1 [77] => | +1 [78] => | +3 [79] => | +5 [80] => | +7 [81] => |- [82] => !Název [83] => |jodid [84] => |jodnan [85] => |joditan [86] => |jodičnan [87] => |jodistan [88] => |- [89] => !Vzorec [90] => |I− [91] => |IO− [92] => |IO2− [93] => |IO3− [94] => |IO4− [95] => |} [96] => [97] => == Související články == [98] => [99] => * [[halogenidy]] [100] => * [[fluoridy]] [101] => * [[chloridy]] [102] => * [[bromidy]] [103] => [104] => == Reference == [105] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Iodide|revize=238215382|článek2=Iodide|revize2=1174496976|jazyk2=en}} [106] => [107] => == Externí odkazy == [108] => * {{Commonscat}} [109] => {{Navboxes [110] => | title = Jodidy dle oxidačního čísla [111] => | list = [112] => {{Jodidy I.}} [113] => {{Jodidy II.}} [114] => {{Jodidy III.}} [115] => {{Jodidy IV.}} [116] => {{Jodidy V.}} [117] => }} [118] => {{Autoritní data}} [119] => [120] => {{Portály|Chemie}} [121] => [122] => [[Kategorie:Jodidy (chemie)| ]] [123] => [[Kategorie:Sloučeniny jodu]] [124] => [[Kategorie:Halogenidy]] [125] => [[Kategorie:Anionty]] [126] => [[Kategorie:Odcházející skupiny]] [] => )
good wiki

Jodidy

Počet úmrtí v důsledku nedostatku jódu na milion obyvatel v roce 2012 (žlutá 0 obyvatel, oranžová 1, světle hnědá 2-3, červenohnědá 4-18 obyvatel) Jodidy jsou soli kyseliny jodovodíkové (HI) obsahující jodidový aniont I− a kationt elektropozitivního prvku. Vazba mezi nimi je iontová.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jod','Uhlík','Vodík','Olovo','halogenidy','Jodid draselný','Jodid olovnatý','Krystalická struktura','Kyselina jodovodíková','Endemický kretenismus','Fosfor','Struma (medicína)'

Fosfor

Halogenidy

Jod

Olovo

Uhlík

Uhlík je chemický prvek s atomovým číslem 6 a chemickým symbolem C, který je základním stavebním prvkem veškerého živého materiálu na Zemi.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.