Array ( [0] => 14775329 [id] => 14775329 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Josefinismus [uri] => Josefinismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => [[Soubor: Joseph II.jpg|náhled|upright=0.8|Císař Josef II. (1741–1790)]] [2] => '''Josefinismus''' (podle rakouského císaře [[Josef II.|Josefa II.]]) je pozdější historické označení pro rakouskou formu [[Osvícenský absolutismus|osvícenského absolutismu]], tj. osvícenství, prosazovaného prostředky státní moci. [3] => [4] => == Pojem josefinismu == [5] => V užším slova smyslu znamená souhrn [[pragmatismus|pragmatických]] a [[utilitarismus|utilitaristických]] reforem císaře [[Josef II.|Josefa II.]], které chtěly celý společenský život racionalizovat, podřídit kontrole státu a tím co nejvíce prospět všem jeho poddaným. V širším smyslu znamená spojení osvícenské myšlenky racionálního uspořádání společnosti s myšlenkou svrchované a neomezené moci státu – [[diktatura|diktatury]]. Stát jako jediný se tak může postarat o zlepšení životních podmínek všech lidí. Někdy se také označuje jako „revoluce shora“. Od francouzského [[osvícenství]] se liší tím, že Josef II. chtěl pro své poddané hlavně lepší životní podmínky, že své cíle prosazoval prostředky státní moci a že všechny nezávislé složky společnosti, především v Rakousku většinovou [[katolická církev|katolickou církev]], ale i [[univerzita|univerzity]], [[zednáři|zednářské lóže]] atd., podřizoval centralistickému státu a jeho účelům. [6] => [7] => == Hlavní reformy Josefa II. == [8] => Josef se sice stal císařem už po smrti svého otce [[František Lotrinský|Františka Lotrinského]] roku [[1765]], samostatně však začal vládnout až roku [[1780]], po smrti své matky [[Marie Terezie]], která na jedné straně jeho reformní snahy brzdila, ale na straně druhé i ona učinila některé kroky, které se dají obecně zahrnout do politiky Josefinismu. Jednalo se např. o zákaz vývozu peněz do zahraničí, omezení poutí a procesí (aby lidé více pracovali), zrušení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]] či kontrolu klášterních statků. Josef II. krátce po svém usednutí na trůn roku [[1781]] omezil možnosti [[cenzura|cenzury]], kterou převedl do rukou státu a tak zvaným [[toleranční patent|tolerančním patentem]] povolil (s jistými omezeními) i [[Protestantismus|protestantské]] a [[pravoslaví|pravoslavné]] náboženství. Roku [[1782]] zrušil řadu diskriminací proti [[Židé|Židům]] – zákaz některých povolání, zvláštní šaty a daně. Roku 1781 zrušil v Čechách řadu omezení pro [[nevolnictví|nevolníky]], protože chtěl velkostatky, obdělávané nevolníky, nahradit drobnými hospodářstvími, která platí nájem a daně. [[1783]] rozšířil toto opatření na [[Morava|Moravu]] a roku [[1785]] i na Uhry. [9] => [10] => == Zásahy vůči katolické církvi == [11] => [[Soubor: Svjakub.JPEG |náhled|Typický josefinský farní kostel (Česká Třebová) ]] [12] => [[Náboženství]] a církve chápal Josef II. jako nástroje k posílení jednoty státu a mravní výchovy. [[Biskup]]ům zakázal přímý styk s [[papežská kurie|papežskou kurií]] a zavedl pro ně přísahu věrnosti státu. Zrušil [[řády a řeholní kongregace|řeholní řády]], které dle jeho názoru nevykonávaly žádnou užitečnou činnost, to jest více než polovinu z asi 1200 [[klášter]]ů v [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]]. Jejich majetek soustředil do náboženského fondu, z něhož byli placeni faráři, kteří se tak stali zaměstnanci státu. Klášterní [[kniha|knihy]] a [[rukopis]]y, pokud nebyly zničeny, prodány „za babku“ či rozkradeny, byly odevzdány pražské a [[Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci|olomoucké univerzitní knihovně]]. Kvůli zrušení klášterů tak např. paradoxně „nepřežilo“ množství knih, které se podařilo uchovat v [[klášter]]ech v tzv. [[Doba temna|Době temna]] v odděleních„ libri prohibiti“. Klášterní statky byly rozprodány, budovy byly přeměněny na kasárny, nemocnice nebo továrny. Josef II. svými nařízeními zrušil „nadbytečné“ kostely a kaple, někdy i starobylé. Např. v [[Praha|Praze]] jich bylo zrušeno 37, mezi nimi i [[Betlémská kaple]]. Naopak zřídil asi 1700 nových far, zejména v chudých a odlehlých oblastech, a to tak, aby každá obec s nejméně 700 lidmi měla faru a nikdo neměl do kostela dál než hodinu cesty. [[Farář]]i neměli kázat ani tak o teologických otázkách, jako spíše podporovat lepší zemědělské techniky a podobně. Také byli nuceni oznamovat lidu úřední nařízení a vyhlášky, vést matriky, oznamovat krajským úřadům násilí, bdít nad zdravotním stavem obyvatel obcí atd. Výchovu kněží soustředil císař do šesti státních [[generální seminář|generálních seminářů]] a roku [[1783]] prohlásil sňatky za civilní smlouvy. Ani návštěvou [[papež]]e ve [[Vídeň|Vídni]] roku [[1782]] se nenechal oblomit. [13] => [14] => == Další reformy == [15] => Josef II. zavedl všude [[němčina|němčinu]] jako úřední jazyk i jako vyučovací jazyk na [[univerzita|univerzitách]], které zbavil posledního zbytku [[autonomie]] a podřídil vídeňskému ministerstvu. Z univerzit se staly vzdělávací ústavy pro budoucí zaměstnance státu (učitele, kněze, úředníky, soudce atd.), kde se učilo podle jednotných učebnic a plánů. Podobná situace nastala i na [[gymnázium|gymnáziích]], z nichž do roku 1773 měli většinu v rukou [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]]. Po zrušení tohoto řádu klesl počet gymnázií v [[Čechy|Čechách]] z 42 na 13 a na [[Morava|Moravě]] z 15 na 7. I na gymnáziích se dle reforem Josefa II. muselo učit pouze [[němčina|německy]], stejně tak jako na tzv. hlavních školách, které byly zřízeny v krajských a větších městech. (To mělo za následek, že když se v Praze sešli na [[Slovanský sjezd|Slovanském sjezdu]] v roce 1848 Slované z celé monarchie, domlouvali se vyučovacím jazykem, a [[Karel Havlíček Borovský|K. H. Borovský]] napsal, že „Slované se mezi sebou nejlépe domluví po německu“). [[Čeština|Česky]] bylo dovoleno vyučovat pouze na základních [[trivium|triviálních školách]], které byly většinou na venkově a v menších městečkách. Z hygienických důvodů zakázal Josef II. pohřbívání v obcích, ale zákaz pohřbívání v [[rakev|rakvi]], kterou měl nahradit lacinější pytel, vyvolal takový odpor, že jej musel vzápětí zrušit. Roku [[1784]] nechal převézt uherskou korunu z Prešpurku (dnešní [[Bratislava|Bratislavy]]), tehdy hlavního města [[Uhersko|Uher]], do Vídně, aby zdůraznil jednotu unitárního státu. Zrušil také [[trest smrti]], protože považoval za užitečnější, aby trestanci pracovali, a vybudoval jednotnou státní policii (včetně [[tajná policie|tajné policie]]). Nařídil, že psi musí být na vodítku, zakázal [[Korzet|korzety]] a řadu dalších zbytečných věcí. Před svou smrtí sice některé zásahy zmírnil, přesto byl zejména ve Vídni upřímně nenáviděn a osvícenec [[František Martin Pelcl|Pelcl]] popisuje, jak vídeňské davy jásaly pří zprávě o jeho úmrtí. Další oslabení josefinských reforem nařídil jeho nástupce [[Leopold II.]], základní centralistický model však v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] zůstal. [16] => [17] => == Josefinismus v českých zemích == [18] => Přes všechny přehmaty byl josefinismus důležitým krokem k modernizaci zastaralého rakouského státu a patrně největší význam měl právě pro české země, kde byl také nejdůsledněji uplatněn. Přinesl především uvolnění nevolnického stavu, což umožnilo vznik [[průmysl]]u a prudký růst měst. Do měst tak přicházel z venkova český živel, který se podařilo [[Národní obrození|obrozencům]] oslovit a získat pro národní myšlenku. Racionalistická myšlenka jednotného státního jazyka byla v jejich očích útokem na národní identitu, proti němuž postavili oživení české kultury. V českých zemích patrně také josefinismus nejdéle přežíval, a to i v době, kdy v zemi už vládl [[romantismus]]. Dokonalou ukázku josefinské absolutistické [[utopie]] představuje [[Bernard Bolzano|Bolzanův]] spis ''O nejlepším státě'', psaný po roce 1840. [19] => [20] => == Odkazy == [21] => [22] => === Reference === [23] => {{Překlad| jazyk =en| článek =Josephinism| revize =177420772|jazyk2 =de| článek2 =Josephinismus| revize2 =42761955}} [24] => [25] => === Literatura === [26] => * [[Bernard Bolzano]], ''O nejlepším státě''. Praha: Mladá fronta 1982 [27] => * [[Eduard Winter]], ''Josefinismus a jeho dějiny: Příspěvek k duchovním dějinám Čech a Moravy 1740-1848''. Praha: Jelínek, 1945 - 383 s [28] => [29] => === Související články === [30] => * [[Index librorum prohibitorum]] [31] => * [[Nevolnictví]] [32] => * [[Osvícenství]] [33] => * [[Merkantilismus]] [34] => * [[Kameralismus]] [35] => [36] => {{Autoritní data}} [37] => {{Portály|Novověk}} [38] => [39] => [[Kategorie:České dějiny 18. století]] [40] => [[Kategorie:Habsburská monarchie]] [41] => [[Kategorie:Osvícenství]] [42] => [[Kategorie:Josef II.]] [] => )
good wiki

Josefinismus

Císař Josef II. (1741-1790) Josefinismus (podle rakouského císaře Josefa II.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Josef II.','Bernard Bolzano','univerzita','1783','Tovaryšstvo Ježíšovo','Morava','1782','klášter','němčina','diktatura','utilitarismus','pravoslaví'

1782

1783

Rok 1783 je rokem gregoriánského kalendáře, který začal v úterý.

Diktatura

Klášter

Morava

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Univerzita

Utilitarismus

Utilitarismus je etická teorie, která vychází z předpokladu, že správnost či nesprávnost konkrétního jednání se posuzuje na základě toho, jaké důsledky toto jednání přinese pro většinu lidí.