Array ( [0] => 15511299 [id] => 15511299 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Juta [uri] => Juta [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Juta je česká firma specializující se na výrobu a prodej textilních produktů. Byla založena v roce 1999 a postupně se stala jedním z lídrů na českém trhu s textilními výrobky. Firma se zaměřuje především na výrobu ubrusů, zástěr a textilního vybavení pro gastronomii a hotelnictví. Juta vyrábí výrobky jak pro interiérové, tak i pro exteriérové použití. Jejich sortiment zahrnuje mnoho různých designů a materiálů, aby vyhověl různým vkusům zákazníků. Juta je známá pro svou kvalitu a precizní výrobu. Má rozsáhlou distribuční síť a exportuje své výrobky do mnoha zemí Evropy. Společnost se také angažuje v ekologických projektech a snaží se minimalizovat svůj dopad na životní prostředí. Juta je jedním z předních představitelů české textilní a gastronomické branže a její výrobky jsou oblíbené mezi zákazníky i profesionály. [oai] => Juta je česká firma specializující se na výrobu a prodej textilních produktů. Byla založena v roce 1999 a postupně se stala jedním z lídrů na českém trhu s textilními výrobky. Firma se zaměřuje především na výrobu ubrusů, zástěr a textilního vybavení pro gastronomii a hotelnictví. Juta vyrábí výrobky jak pro interiérové, tak i pro exteriérové použití. Jejich sortiment zahrnuje mnoho různých designů a materiálů, aby vyhověl různým vkusům zákazníků. Juta je známá pro svou kvalitu a precizní výrobu. Má rozsáhlou distribuční síť a exportuje své výrobky do mnoha zemí Evropy. Společnost se také angažuje v ekologických projektech a snaží se minimalizovat svůj dopad na životní prostředí. Juta je jedním z předních představitelů české textilní a gastronomické branže a její výrobky jsou oblíbené mezi zákazníky i profesionály. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Juta je rostlina, která se používá pro výrobu textilií a dalších produktů, a je poněkud opomíjená, i když má mnoho pozitivních vlastností. Je známá svou odolností a schopností růst i v náročných podmínkách, což ji činí skvělým zdrojem surovin v oblastech, kde se jiným plodinám nedaří. Historie juty sahá až do starověkých civilizací, kde byla používána k výrobě různých typů tkanin. Dnes je juta stále populární díky svému ekologickému profilu, neboť je biologicky rozložitelná a je považována za šetrnou k životnímu prostředí. Její vlákna se používají nejen na výrobu pytlů, obalů a dekorativních předmětů, ale také v stavebnictví a zemědělství, což svědčí o její mnohostrannosti. Juta je pěstována v mnoha zemích, přičemž největší producenti zahrnují Bangladéš a Indii. Pěstování juty přispívá k místním ekonomikám a poskytuje obživu pro miliony lidí. Odborníci rovněž zkoumají nové způsoby využití juty, což by mohlo vést k dalšímu rozvoji průmyslu a zvýšení její popularity. Kromě praktických aplikací je juta také inspirativní příkladem toho, jak může být příroda využita udržitelným způsobem. Její pozitivní vlastnosti a ekologické výhody potvrzují, že i jednoduché přírodní materiály mohou mít značný dopad na naši společnost a životní prostředí, a to včetně snížení naší závislosti na syntetických vláknech. Juta tak nejenže nabízí užitečné produkty, ale také motivaci pro další objevování udržitelných a ekologických alternativ v našem každodenním životě. [oai_cs_optimisticky] => Juta je rostlina, která se používá pro výrobu textilií a dalších produktů, a je poněkud opomíjená, i když má mnoho pozitivních vlastností. Je známá svou odolností a schopností růst i v náročných podmínkách, což ji činí skvělým zdrojem surovin v oblastech, kde se jiným plodinám nedaří. Historie juty sahá až do starověkých civilizací, kde byla používána k výrobě různých typů tkanin. Dnes je juta stále populární díky svému ekologickému profilu, neboť je biologicky rozložitelná a je považována za šetrnou k životnímu prostředí. Její vlákna se používají nejen na výrobu pytlů, obalů a dekorativních předmětů, ale také v stavebnictví a zemědělství, což svědčí o její mnohostrannosti. Juta je pěstována v mnoha zemích, přičemž největší producenti zahrnují Bangladéš a Indii. Pěstování juty přispívá k místním ekonomikám a poskytuje obživu pro miliony lidí. Odborníci rovněž zkoumají nové způsoby využití juty, což by mohlo vést k dalšímu rozvoji průmyslu a zvýšení její popularity. Kromě praktických aplikací je juta také inspirativní příkladem toho, jak může být příroda využita udržitelným způsobem. Její pozitivní vlastnosti a ekologické výhody potvrzují, že i jednoduché přírodní materiály mohou mít značný dopad na naši společnost a životní prostředí, a to včetně snížení naší závislosti na syntetických vláknech. Juta tak nejenže nabízí užitečné produkty, ale také motivaci pro další objevování udržitelných a ekologických alternativ v našem každodenním životě. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=textilním vláknu}} [1] => '''Juta''' je [[lýková vlákna|lýkové vlákno]] ze stonků některých druhů [[jutovník]]u (''Corchorus'').{{Citace elektronické monografie [2] => | titul = Juta [3] => | url = http://cz.texsite.info/Juta [4] => | datum vydání = 2006-2008 [5] => | datum přístupu = z 2018-11-02 [6] => | vydavatel = Textilní zkušební ústav [7] => | jazyk = česky [8] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181105160849/http://cz.texsite.info/Juta [9] => | datum archivace = 2018-11-05 [10] => | nedostupné = ano [11] => }} [12] => [13] => == Z historického vývoje == [14] => Kultivace juty je skoro tak stará jako lidská civilizace.{{Citace elektronické monografie [15] => | titul = Historical Background of Jute Indusrtry [16] => | url = http://shodhganga.inflibnet.ac.in/bitstream/10603/63258/9/09_chapter%202.pdf [17] => | datum vydání 2018-07-07 [18] => | datum přístupu = 2018-11-02 [19] => | vydavatel = shodhganga [20] => | jazyk = anglicky [21] => }} Za počátek strojové výroby jutové příze se považuje zpracování juty v přádelně [[len|lnu]] ve skotském ''Dundee'' v roce 1830, Britové pak ovládali výrobu a trh s jutou až do konce 19. století. V Indii byla otevřena první tkalcovna jutového zboží v roce 1855 a začátkem 20. století se zde vyrábělo (hlavně v Kalkatě a okolí) již 450 milionů jutových pytlů ročně.{{Citace elektronické monografie [22] => | titul = The History of Jute [23] => | url = https://nyp-corp.com/blog/history-of-jute/index.html [24] => | datum vydání 2009 [25] => | datum přístupu = 2018-11-02 [26] => | vydavatel = NYP [27] => | jazyk = anglicky [28] => }} [29] => V kontinentální Evropě a v USA došlo od konce 19. století k jistému rozvoji ve zpracování jutových vláken (a konstrukci výrobních strojů), na začátku 21. století (2012) se však v této oblasti zpracovávalo méně než 1 % jutových vláken, prakticky celá výroba jutových textilií se odtud přesunula na indický subkontinent.{{Citace elektronické monografie [30] => | titul = World Import of Raw Jute [31] => | url = http://www.jute.org/statistics_06.htm [32] => | datum vydání = 2013 [33] => | datum přístupu = 2018-11-02 [34] => | vydavatel = IJSG [35] => | jazyk = anglicky [36] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180225095520/http://jute.org/statistics_06.htm [37] => | datum archivace = 2018-02-25 [38] => | nedostupné = ano [39] => }} [40] => [41] => Pěstování juty se v roce 2020 soustřeďovalo na následující státy: [42] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right;" border="2" [43] => ! scope="row" style="text-align:left;"|Deset největších
producentů juty 2020 [44] => ! scope="row" style="text-align:right;"|t/rok{{cite web|url=http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC |title=FAOSTAT – Crops |publisher=Food And Agricultural Organization of United Nations: Economic And Social Department: The Statistical Division |date=2017-02-13 |access-date=2022-05-17 |format=Query page requires interactive entry in four sections: "Countries"–Select All; "Elements"–Production Quantity; "Items"–Jute; "Years"–2020}} [45] => |- [46] => | scope="row" style="text-align:left;"| [[Indie]] [47] => |1 807 264 [48] => |- [49] => | scope="row" style="text-align:left;"| [[Bangladéš]] [50] => |804 520 [51] => |- [52] => | scope="row" style="text-align:left;"| [[Čína]] [53] => |36 510 [54] => |- [55] => | scope="row" style="text-align:left;"| [[Uzbekistán]] [56] => |19 122 [57] => |- [58] => |scope="row" style="text-align:left;"| [[Nepál]] [59] => |10 165 [60] => |- [61] => | scope="row" style="text-align:left;"| [[Jižní Súdán]] [62] => |3 677 [63] => |- [64] => | scope="row" style="text-align:left;"| [[Zimbabwe]] [65] => |2 656 [66] => |- [67] => | scope="row" style="text-align:left;"| [[Egypt]] [68] => |2 276 [69] => |- [70] => | scope="row" style="text-align:left;"| [[Brazílie]] [71] => |1 185 [72] => |- [73] => | scope="row" style="text-align:left;"| [[Bhután]] [74] => |342 [75] => |- class=sortbottom [76] => ! scope="row" style="text-align:left;"|{{noflag}}Svět celkem [77] => ! 2 688 912 [78] => |} [79] => [80] => Pěstitelská plocha obnášela v roce 2016 cca 1,47 milionu hektarů (2,25 t/ha).{{Citace elektronické monografie [81] => | titul = Jute, production quantity [82] => | url = http://www.factfish.com/statistic/jute%2C%20area%20harvested [83] => | datum vydání = 2017 [84] => | datum přístupu = 2018-11-02 [85] => | vydavatel = FAOSTAT [86] => | jazyk = anglicky [87] => }} [88] => [89] => == Pěstování a sklizeň == [90] => Pěstování a sklizeň se soustřeďuje hlavně na dva druhy: [91] => [92] => * ''Corchorus olitorius'', s obchodním označením ''Tossa'', se podílí až 80 % na celkové sklizni. Rostlina dosahuje výšky asi 2,5 metru, má listy elipsovitého tvaru, plody vyrůstají z podlouhlých tobolek. Tento jutovník pochází z Afriky, do dnešních pěstitelských oblastí se dostal teprve v 19. století. [93] => * ''Corchorus capsularis'', zvaná obvykle „bílá juta“ má asi 10% podíl na sklizni. Dorůstá až do výšky 4 metrů, plody rostou z kulatých tobolek. Za původní oblast pěstování se považuje území na hranicích Indie a Barmy. [94] => [95] => V tropickém klimatu se dá juta pěstovat bez umělého zavlažování s průměrným hektarovým výnosem 1,5-2 tuny. Juta dozrává asi 120-150 dní po vysetí. Stonky se po sklizni 18-30 dní máčí, potom se vlákna oddělují od dřeviny, 2-3 dny suší, zařazují do 6-8 jakostních tříd (podle pevnosti vlákna, obsahu dřeviny aj.) a svazují do balíků po cca 120 kg.Práce při sklizni juty (anglicky): http://www.jute-industry.com/cultivation-of-jute.html {{Wayback|url=http://www.jute-industry.com/cultivation-of-jute.html |date=20110102180126 }} Před zpracováním v přádelně (u exportního zboží před odesláním) se odřezává z podřadné dolní části stonku 20-40 cm tzv. „cutting“, který se prodává za nižší cenu.Lewin/Pearce: Hanbook of fiber chemistry, Marcel Dekker 1998, {{ISBN|0-8247-9471-0}} [96] => [97] => Za '''nepravou jutu''' se často považuje ''čínská juta'' tj. vlákna [[mračňák Theophrastův|mračňáku Theophrastova]] (''Abutilon theophrasti''), Kießling/Matthes: ''Textil- Fachwörterbuch'', Berlin 1993, {{ISBN|3-7949-0546-6}}, str. 61''jávská juta'', [[kenaf]] neboli ''bombajské konopí'' a několik podobných druhů.Franck: ''Bast and other plant fiblres'', Woodhead Publishing 2005, {{ISBN|1-85573-684-5}}, str. 24-36 Světová produkce těchto vláken dosáhla v roce 2016 cca 230 000 tun.{{Citace elektronické monografie [98] => | titul = Bastfibres production [99] => | url = http://www.factfish.com/statistic/bastfibres%2C%20others%2C%20production%20quantity [100] => | datum vydání = 2017 [101] => | datum přístupu = 2018-11-02 [102] => | vydavatel = FAOSTAT [103] => | jazyk = anglicky [104] => }} [105] => [106] => == Vlastnosti jutových vláken == [107] => Rostlina obsahuje 5-7,5 % „technických“ vláken o délce 150-400 cm (svazek z nejméně 10 elementárních vlákének s délkou 1-5 mm spojených lignitem) má průměr asi 18 µm a relativní pevnost 83-196 mN/[[tex (jednotka)|tex.]] Navlhavost dosahuje až 34 %, juta výborně odolává mikroorganizmům a velmi snadno se barví. K nevýhodám patří, že výrobky z juty značně práší (uvolňování elementárních vláken) a nepříjemně zapáchají. [108] => [109] => Juta patří k nejlevnějším surovinám pro textilní průmysl. Např. v roce 2013 se prodával 1 kg surových vláken za 0,30 €.{{Citace elektronické monografie [110] => | titul = Price Police for Jute [111] => | url = http://www.jute.org/statistics_06.htm [112] => | datum vydání = 2013 [113] => | datum přístupu = 2018-11-02 [114] => | vydavatel = Comission of Agricultural Costs [115] => | jazyk = anglicky [116] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180225095520/http://jute.org/statistics_06.htm [117] => | datum archivace = 2018-02-25 [118] => | nedostupné = ano [119] => }} [120] => [121] => == Zpracování == [122] => Naprostá většina jutových vláken se zpracovává na [[příze|přízi]], (dosud) jen zanedbatelné množství vlákenného materiálu jde do [[netkané textilie|netkaných textilií]] [123] => [124] => === Výroba příze === [125] => Stonky juty se nejdříve zbavují dřeviny na lámacích strojích. Vlákna se pak kropí vodou, [[rybí tuk|rybím tukem]] a [[petrolej]]em a zpracovávají na mnucím stroji. Další postup: [126] => * U velmi jemných vláken (s délkou 60-75 cm) je postup podobný jako při spřádání [[len]]ky, tj. vochlování – 2 pasáže mykání (breaker + mykačka) - 2 pasáže [[protahovací stroj|posukování]] – [[přást]]ování – dopřádání (zpravidla ''polomokrým'' způsobem) na [[příze|prstencových strojích]]. Na strojích se dají při cca 8000 otáčkách vřeten/ min. vyrábět příze o jemnosti 70-100 [[tex (jednotka)|tex]] s tažnou pevností u osnovy cca 10-14 cN/tex a útku do 10 cN/tex. [127] => * Většina jutových vláken (průměrně 20-25-cm dlouhých) se však zpracovává podobným systémem jako [[koudel]] (ovšem bez [[česaná příze|česání]]). Po ''mnutí'' následuje dvojnásobné [[mykání]], posukování a dopřádání na jemném [[křídlový stroj|křídlovém stroji]]. Křídlovka pracuje s otáčkami do 5000/min, příze se vyrábí obvykle v jemnostech 100-250 tex, koudelka může být poněkud pevnější než vochlované příze. Křídlovky se přestavují a postupně nahrazují [[prstencový dopřádací stroj|prstencovým dopřádáním]]. (Dopřádání s [[odstředivé vřeteno|odstředivým vřetenem]] bylo dosud přes mnohé výhody nerentabilní{{Citace elektronické monografie [128] => | titul = Adaptation of Ring Spinning [129] => | url = http://lib.buet.ac.bd:8080/xmlui/handle/123456789/558 [130] => | datum vydání = 2001-12-28 [131] => | datum přístupu = 2023-09-14 [132] => | vydavatel = Bangladesh University of Engineering and Technology [133] => | jazyk = anglicky [134] => }}). [135] => * Při spřádání se z vlákenného materiálu vylučuje 5-40 % dřevitého odpadu (''root''). O skutečném výskytu a případném využití se uvádějí velmi rozdílná množství (např. při mykání 4 až 11 % odpadu{{Citace elektronické monografie [136] => | titul = Jute Carding Calculation Formula [137] => | url = http://textilecalculations.com/jute-carding-calculation-formula/ [138] => | datum vydání = 2014-11-26 [139] => | datum přístupu = 2023-09-10 [140] => | vydavatel = Textile Calculations [141] => | jazyk = anglicky [142] => }}), pojem [[pazdeří]] známý u jiných lýkových vláken se u juty nevyskytuje.{{Citace elektronické monografie [143] => | titul = Recycling of jute waste [144] => | url = http://dspace.isical.ac.in:8080/jspui/bitstream/10263/4833/1/Recycling%20of%20jute%20waste%20for%20edible%20mushroom%20production.pdf [145] => | datum vydání = 1996-02-08 [146] => | datum přístupu = 2023-08-30 [147] => | vydavatel = Industrial Crops and Products [148] => | jazyk = anglicky [149] => }} {{Citace elektronické monografie [150] => | titul = Flow chart of Jute Spinning Process [151] => | url = https://www.textileflowchart.com/2015/01/flow-chart-of-jute-spinning-process.html [152] => | datum vydání = 2017 [153] => | datum přístupu = 2018-11-02 [154] => | vydavatel = Textile Flowchart [155] => | jazyk = anglicky [156] => }} [157] => * [[Skaní]] se provádí obvykle ze dvou sdružených nití se zákrutovým koeficientem \alpha 120. U přízí na [[provaznické výrobky]] se většinou používá [[vícestupňové skaní|dvojstupňové skaní]].Schenek: ''Lexikon Garne und Zwirne'', Deutscher Fachverlag 2005, {{ISBN|3-87150-810-1}}, str. 244-245 [158] => === Použití jutové příze === [159] => Z více než 90 % přízí se vyrábí tkaniny, jen malá část hrubých přízí se používá na [[provaznické výrobky]].{{Citace elektronické monografie [160] => | titul = Jute verwwenden [161] => | url = https://www.juteko.de/index.php?lsite=cz [162] => | datum vydání = 2018 [163] => | datum přístupu = 2018-11-02 [164] => | vydavatel = Juteko [165] => | jazyk = německy [166] => }} [167] => U tkanin se běžně rozeznává{{Citace elektronické monografie [168] => | titul = Jute Products [169] => | url = http://www.jute.org/jute_prod.htm [170] => | datum vydání = 2003 [171] => | datum přístupu = 2018-11-02 [172] => | vydavatel = IJSG [173] => | jazyk = anglicky [174] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180930054907/http://jute.org/jute_prod.htm [175] => | datum archivace = 2018-09-30 [176] => | nedostupné = ano [177] => }} [178] => [179] => * Saking – pytlovina na hrubé obaly těžších materiálů. Tkanina v keprové vazbě, zpravidla s osnovou ze skané příze, až 750 g/m². V posledních letech (2013) asi 3/4 vyráběného množství jutových tkanin (0,60 €/kg) [180] => * [[Hesián]] – plátnová tkanina s řidší dostavou, hmotnost do 500 g/m². Použití: na pytle a krejčovské vložky. Asi 15 % vyráběných tkanin (cena 2013 = 0,72 €/kg) [181] => [182] => Mimo těchto druhů jsou známá označení [183] => * CBS (Carpet Backing Cloth) – podkladová tkanina na [[koberec|všívané koberce]] s váhou cca 200-400 g/m² [184] => * Canvas – nejjemnější hustá tkanina ze skané příze [185] => * Scrim – řídká levná tkanina [186] => [187] => Ke '''tkaní''' se na začátku 21. století používaly skoro výhradně [[člunkový tkací stroj|člunkové]] (převážně starší než 30 let) a [[tkalcovský stav|ruční stavy]]. Jen asi 2 % byly modernější bezčlunkové stroje. (Např. čínský [[jehlový tkací stroj| jehlový stroj]] s pracovní šířkou do 300 cm se 400 obr/min).{{Citace elektronické monografie [188] => | titul = Jute & Sisal Weaving [189] => | url = https://sinotextilemachinery.com/weaving-machinery/slow-speed-rapier-loom/jute-sisal-weaving.html [190] => | datum vydání = 2023 [191] => | datum přístupu = 2023-06-08 [192] => | vydavatel = Sino Textile Machinery [193] => | jazyk = anglicky [194] => }} [195] => [196] => '''Zušlechťování''' jutových tkanin spočívá v [[paření příze|napařování]], [[postřihování textilií|postřihování]], [[kalandrování textilií|kalandrování]] a příp. žehlení. Tkaniny se jen zcela výjimečně bělí nebo barví.Roul: ''The International Jute Commodity System'', Northen Book Centre 2009, {{ISBN|9788172112745}} [197] => [198] => K možnému '''použití''' jutových výrobků se vedle všeobecně známých obalů a dekoračních textilií v prodejních prospektech uvádí řada alternativ. Podíl na spotřebě tkanin pro tyto účely je však dosud jen velmi nízký. [199] => [200] => == Galerie == [201] => [202] => File:Corchorus olitorius-original.jpg| Corchorus olitorius (nákres) [203] => File:Harvesting.gif|Sklizeň juty [204] => File:Jute Cultivation and Processing Bangladesh (2).JPG|Máčení juty v Bangladéši [205] => File:Jute Cultivation and Processing Bangladesh (8).JPG|Sušení máčené juty [206] => File:Jute 3.gif|Osekávání konců vláken - „cutting“ [207] => File:Bundesarchiv B 145 Bild-F001100-0004, Bonn-Beuel, Jutespinnerei und Weberei.jpg|Lámací stroj na jutu (Hamburg 1953) [208] => File:Corchorus capsularis - Jardim Botânico de São Paulo - IMG 0245.jpg|Vlákna vochlované „bílé“ juty [209] => Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F001100-0012, Bonn-Beuel, Jutespinnerei und Weberei.jpg|Křídlový dopřádací stroj na jutu (NDR 1953) [210] => Soubor:Jute.jpg|Jutová tkanina v plátnové vazbě [211] => File:Jute Bag.JPG|Kabelka z jutové tkaniny (Bangladéš) [212] => [213] => [214] => == Odkazy == [215] => [216] => === Reference === [217] => [218] => [219] => === Literatura === [220] => * Souček a kol.: ''Technologie přádelnictví'', SNTL Praha 1986 [221] => * Woodhouse: ''The Jute Industry – From Seed to Finished Cloth'', Reed Books 2009, {{ISBN|9781444608243}} [222] => * Veit:'' Fibers'', Springer Nature 2022, {{ISBN|978-3-031-15309-9}}, str. 223-230 [223] => [224] => === Související články === [225] => * [[Lýková vlákna]] [226] => * [[Len]] [227] => * [[Koudel]] [228] => * [[Příze]] [229] => * [[Tkanina]] [230] => [231] => === Externí odkazy === [232] => * {{Commonscat}} [233] => * {{Commons|Jute}} [234] => * {{Wikislovník|heslo=juta}} [235] => [236] => {{Autoritní data}} [237] => [238] => [[Kategorie:Textilní vlákna]] [239] => [[Kategorie:Lýková vlákna]] [] => )
good wiki

Juta

Juta je rostlina, která se používá pro výrobu textilií a dalších produktů, a je poněkud opomíjená, i když má mnoho pozitivních vlastností. Je známá svou odolností a schopností růst i v náročných podmínkách, což ji činí skvělým zdrojem surovin v oblastech, kde se jiným plodinám nedaří.

More about us

About

Je známá svou odolností a schopností růst i v náročných podmínkách, což ji činí skvělým zdrojem surovin v oblastech, kde se jiným plodinám nedaří. Historie juty sahá až do starověkých civilizací, kde byla používána k výrobě různých typů tkanin. Dnes je juta stále populární díky svému ekologickému profilu, neboť je biologicky rozložitelná a je považována za šetrnou k životnímu prostředí. Její vlákna se používají nejen na výrobu pytlů, obalů a dekorativních předmětů, ale také v stavebnictví a zemědělství, což svědčí o její mnohostrannosti. Juta je pěstována v mnoha zemích, přičemž největší producenti zahrnují Bangladéš a Indii. Pěstování juty přispívá k místním ekonomikám a poskytuje obživu pro miliony lidí. Odborníci rovněž zkoumají nové způsoby využití juty, což by mohlo vést k dalšímu rozvoji průmyslu a zvýšení její popularity. Kromě praktických aplikací je juta také inspirativní příkladem toho, jak může být příroda využita udržitelným způsobem. Její pozitivní vlastnosti a ekologické výhody potvrzují, že i jednoduché přírodní materiály mohou mít značný dopad na naši společnost a životní prostředí, a to včetně snížení naší závislosti na syntetických vláknech. Juta tak nejenže nabízí užitečné produkty, ale také motivaci pro další objevování udržitelných a ekologických alternativ v našem každodenním životě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'příze','tex (jednotka)','len','provaznické výrobky','Zimbabwe','paření příze','Čína','jutovník','mračňák Theophrastův','Kategorie:Textilní vlákna','Příze','Len'

Čína

Jutovník

Len

Příze

Zimbabwe