Array ( [0] => 14861504 [id] => 14861504 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kýšovice [uri] => Kýšovice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Kýšovice [2] => | charakter = osada [3] => | PSČ = 431 83 [4] => | obec = [[Výsluní]] [5] => | okres = Chomutov [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | katastrální území = Sobětice u Výsluní [8] => | rozloha = 5,4 [9] => | nadmořská výška = 735 [10] => }} [11] => '''Kýšovice''' ({{Vjazyce2|de|''Gaischwitz)''}} jsou osada, část města [[Výsluní]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Výsluní a vede jimi [[silnice II/223]]. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil. [12] => [13] => == Název == [14] => Název vesnice je pravděpodobně odvozen z osobního jména ''Kýša'' nebo ''Kych'' ve významu ves lidí Kýšových. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Geiswicz (1367), Gayssowicze (1519), w Gayssowiczech (1543), Jaschwicz (1562), Kasswicz (1583), Gaaschwicze (1608), Gaischwitz (1787), Geyšvice a Geischwitz (1854) a Gaischwitz (1946). [15] => [16] => [17] => == Historie == [18] => [[První písemná zmínka]] o Kýšovicích pochází z roku [[1367]], kdy vesnice patřila k [[hasištejn]]skému panství, resp. k hasištejnské části [[Přísečnice|přísečnického]] statku, ale podle německojazyčné regionální vlastivědné literatury Kýšovice existovaly už v roce 1183. Ve čtrnáctém století patřily [[Šumburkové|pánům ze Šumburka]] a po nich [[Lobkovicové|Lobkovicům]]. Při dělení rodového majetku v roce 1518 připadly Václavovi z Lobkovic, který ves prodal svému bratru Vilémovi. Od něj ji roku 1533 koupili [[Šlikové]]. Statek Přísečnice se roku 1545 stal královským majetkem, který spravoval panovníkem dosazený hejtman. [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]] v polovině šestnáctého století od královské komory odkoupil několik vesnic včetně Kýšovic, a vytvořil z nich tzv. suniperský podíl.Binterová (1996), s. 29. Ten poté Lobkovicům patřil až do roku 1594, kdy císař [[Rudolf II.]] za velezradu zkonfiskoval veškerý majetek [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřího Popela z Lobkovic]].Binterová (1996), s. 12. Suniperský podíl patřil k Hasištejnu až do roku 1606, kdy se vrátil zpět k přísečnickému panství. [19] => [20] => [[Soubor:Kýšovice - kříž.jpg|náhled|upright|vlevo|Kříž]] [21] => [22] => Roku 1572 Kýšovice patřily ke [[Římskokatolická farnost Křímov|křimovské farnosti]], ale [[Křest|křty]] a [[Svátost nemocných|poslední pomazání]] se odehrávaly ve [[Římskokatolická farnost Výsluní|Výsluní]]. [[Vrchnost]] ve vsi zastupoval dědičný úřad [[rychtář]]e, k jehož právům podle [[urbář]]e z roku 1664 patřilo vaření a prodej piva pro potřeby vesnických oslav, porážka dobytka, pečení chleba a vydržování řemeslníků. Ze svých pozemků neodváděl žádné poplatky, ale na oplátku musel poskytovat jídlo a pití úředníkům panství na jednání v Kýšovicích, a při honech se staral o lesní zaměstnance a psy. Dohlížel také na okolní pastviny, lesy a sušení sena u [[Spindelbach]]u. V polovině osmnáctého století rychtář spravoval i blízké [[Sobětice (Výsluní)|Sobětice]]. Roku 1798 rychtu koupila královská komora a v dalších letech ji pronajímala. [23] => [24] => Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 ve vsi žilo jedenáct sedláků a tři [[Poddanství|poddaní]] bez pozemkového majetku. Sedláci měli 22 potahů a chovali 23 krav, čtyřicet [[Jalovice|jalovic]], pět prasat a jedenáct koz. Na polích se pěstoval především [[oves]], ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka. Jeden ze sedláků se navíc živil jako [[Vozka|forman]]. Před polovinou osmáctého století ve vši žilo formanů sedm. Vesnice tehdy patřila k [[Římskokatolická farnost Výsluní|farnosti Výsluní]] a do městské školy docházely i kýšovické děti. Po roce 1777 proběhla na přísečnickém statku [[raabizace]], při níž byla půda kýšovického dvora rozdělena mezi poddané, kteří od té doby nevykonávali [[Robota|robotní]] povinnosti, ale místo nich odváděli vrchnosti peněžní poplatky.Binterová (1996), s. 30. [25] => [26] => Až do první poloviny dvacátého století poblíž vsi u [[Prunéřovský potok|Prunéřovského potoka]] stával [[mlýn]] {{Cizojazyčně|de|Fleckelmühle}}. Po [[Druhá světová válka|druhé světové války]] došlo k [[vysídlení Němců z Československa]]. Z Kýšovic se v dubnu 1946 muselo vystěhovat 108 lidí (z toho 38 dětí). I přes částečné dosídlení novými přistěhovalci se počet obyvatel snížil oproti předválečnému stavu přibližně na třetinu, a v dalších letech lidí dále ubývalo. Navzdory tomu bylo v roce 1950 založeno [[jednotné zemědělské družstvo]], ale už o čtyři roky později zaniklo a jeho majetek převzaly [[Československé státní statky|státní statky]]. Vesnice se nakonec zcela vylidnila a zanikla. Zůstaly stát jen dva rekreační objekty a dům čp. 38, u kterého od devadesátých let dvacátého století funguje ranč Oáza. [27] => [28] => == Přírodní poměry == [29] => [[Soubor:Kýšovický vodopád.jpg|náhled|upright|Kýšovický vodopád]] [30] => [31] => Kýšovice stávaly přibližně uprostřed [[Katastrální území|katastrálního území]] Sobětice u Výsluní asi jedenáct kilometrů západně od [[Chomutov]]a a 1,5 kilometrů severovýchodně od Výsluní v nadmořské výšce okolo 735 metrů. Oblast se nachází v Krušných horách, konkrétně v jejich okrsku [[Přísečnická hornatina]] tvořeném [[Proterozoikum|starohorními]] a [[Paleozoikum|prvohorními]] [[svor]]y, [[pararula]]mi a [[ortorula]]mi krušnohorského [[Krystalinikum|krystalinika]]. Z [[Půdní typ|půdních typů]] se v okolí Kýšovic vyskytuje [[Kambizem|kambizem dystrická]], která severně od vsi přechází do [[Podzol|podzolu kambického]], vyvinutého na svahovinách [[Rula (hornina)|rul]]. Vodu od vesnice odvádí drobný přítok Prunéřovského potoka, v jehož dolní části se nachází Kýšovický vodopád. Pozůstatek vesnice je součástí [[Přírodní park Údolí Prunéřovského potoka|přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka]]. [32] => [33] => V [[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Quittově klasifikaci podnebí]] se Kýšovice nachází v chladné oblasti CH7, pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. [[Mrazový den|Mrazových dnů]] bývá 140–160, zatímco [[Letní den|letních dnů]] jen 10–30. [34] => [35] => == Obyvatelstvo == [36] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 162 obyvatel (z toho 69 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince německé národnosti a až na jednoho evangelíka patřili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 149 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání. [37] => [38] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [39] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a 2011 [40] => |- [41] => ! [42] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [43] => |- style="white-space:nowrap" [44] => ! align="left" | Obyvatelé [45] => | 214 || 157 || 140 || 143 || 154 || 162 || 149 || 44 || 18 || 5 || . || . || - || - || 3 [46] => |- style="white-space:nowrap" [47] => ! align="left" | Domy [48] => | 33 || 35 || 28 || 29 || 27 || 27 || 27 || 27 || . || 1 || . || . || - || 1 || 2 [49] => |- style="white-space:nowrap" [50] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Počet domů z roku 1961 a údaje z let 1980 a 1990 jsou zahrnuté v části obce [[Výsluní]].}} [51] => |} [52] => [53] => == Obecní správa == [54] => Kýšovice se nikdy nestaly samostatnou [[Obec (Česko)|obcí]]. Od roku 1850 bývaly osadou Sobětic, kterou zůstaly nejméně do sčítání lidu v roce 1930. V období 1950–1978 byly osadou Výsluní a v období od 1. ledna 1979 do 31. prosince 1998 jako [[část obce]] úředně zanikly. Administrativně byly Kýšovice jako část obce Výsluní obnoveny 1. ledna 1999. Po dobu připojení k Soběticím se nacházely na území okresů Kadaň nebo Přísečnice. [55] => [56] => == Odkazy == [57] => [58] => === Reference === [59] => [60] => {{Citace monografie [61] => | příjmení = Binterová [62] => | jméno = Zdena [63] => | titul = Zaniklé obce Chomutovska [64] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [65] => | místo = Chomutov [66] => | rok = 1996 [67] => | počet stran = 56 [68] => | svazek = V. Přísečnicko [69] => | typ svazku = díl [70] => | kapitola = Kýšovice [71] => | strany = 28 [72] => | poznámka = Dále jen Binterová (1996) [73] => }} [74] => {{Citace elektronické monografie [75] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [76] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [77] => | datum vydání = 2015-12-21 [78] => | datum přístupu = 2019-07-13 [79] => | vydavatel = Český statistický úřad [80] => | strany = 271 [81] => | formát = PDF online [82] => }} [83] => {{Citace monografie [84] => | příjmení = Profous [85] => | jméno = Antonín [86] => | odkaz na autora = Antonín Profous [87] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny [88] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [89] => | místo = Praha [90] => | rok = 1949 [91] => | počet stran = 706 [92] => | svazek = II. CH–L [93] => | strany = 470–471 [94] => }} [95] => {{Citace monografie [96] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [97] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [98] => | vydavatel = Český statistický úřad [99] => | místo = Praha [100] => | rok = 2013 [101] => | počet stran = 900 [102] => | strany = 294 [103] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [104] => }} [105] => {{Citace monografie [106] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [107] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [108] => | vydavatel = Český statistický úřad [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 2006 [111] => | počet stran = 760 [112] => | strany = 380, 381 [113] => | isbn = 80-250-1310-3 [114] => }} [115] => {{Citace monografie [116] => | korporace = Státní úřad statistický [117] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [118] => | svazek = I. Čechy [119] => | vydavatel = Státní úřad statistický [120] => | místo = Praha [121] => | rok = 1924 [122] => | počet stran = 596 [123] => | vydání = 2 [124] => | strany = 255 [125] => }} [126] => {{Citace monografie [127] => | korporace = Státní úřad statistický [128] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [129] => | svazek = I. Země česká [130] => | vydavatel = Státní úřad statistický [131] => | místo = Praha [132] => | rok = 1934 [133] => | počet stran = 614 [134] => | strany = 295 [135] => }} [136] => {{Citace monografie [137] => | editoři = [[Jaromír Demek]], Peter Mackovčin [138] => | titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny [139] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [140] => | místo = Brno [141] => | rok = 2006 [142] => | vydání = 2 [143] => | počet stran = 582 [144] => | isbn = 80-86064-99-9 [145] => | typ kapitoly = heslo [146] => | kapitola = Přísečnická hornatina [147] => | strany = 366–367 [148] => }} [149] => {{Citace elektronické monografie [150] => | titul = Katastrální mapy, geomorfologická mapa a půdní mapa ČR [151] => | korporace = CENIA [152] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=d921378ae1e7e60f2fbd57945a5cecd4 [153] => | datum přístupu = 2020-11-24 [154] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [155] => | místo = Praha [156] => }} [157] => {{Citace elektronické monografie [158] => | titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [159] => | url = https://arcg.is/0KTzLW [160] => | datum přístupu = 2020-11-24 [161] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [162] => }} [163] => {{Citace elektronického periodika [164] => | příjmení = Vondráková [165] => | jméno = Alena [166] => | příjmení2 = Vávra [167] => | jméno2 = Aleš [168] => | příjmení3 = Voženílek [169] => | jméno3 = Vít [170] => | titul = Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000 [171] => | periodikum = Journal of Maps [172] => | datum vydání = 2013-05-13 [173] => | datum přístupu = 2020-07-22 [174] => | číslo = 3 [175] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Vit_Voenilek/publication/271937852_Climatic_regions_of_the_Czech_Republic/links/56ba000408ae7e3a0fa09d46/Climatic-regions-of-the-Czech-Republic.pdf [176] => | formát = PDF online [177] => | vydavatel = Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého [178] => | doi = 10.1080/17445647.2013.800827 [179] => | strany = 427 [180] => | jazyk = anglicky [181] => }} [182] => {{Citace elektronické monografie [183] => | korporace = Seznam.cz [184] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [185] => | titul = Turistická mapa [186] => | url = https://mapy.cz/s/cetorulece [187] => | datum přístupu = 2020-11-24 [188] => | vydavatel = Mapy.cz [189] => }} [190] => {{Citace elektronické monografie [191] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [192] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4203&pvo=SLD21043-COD&&str=v13&kodjaz=203 [193] => | datum přístupu = 2023-08-25 [194] => | vydavatel = Český statistický úřad [195] => | formát = PDF online [196] => }} [197] => [198] => [199] => === Externí odkazy === [200] => * {{Commonscat}} [201] => * {{KM|787787|katastru Sobětice u Výsluní}} [202] => [203] => {{Části české obce}} [204] => {{Autoritní data}} [205] => {{Portály|Česko|Geografie}} [206] => [207] => [[Kategorie:Osady v okrese Chomutov]] [208] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v Krušných horách]] [209] => [[Kategorie:Hasištejnské panství]] [210] => [[Kategorie:Výsluní]] [] => )
good wiki

Kýšovice

Kýšovice ( jsou osada, část města Výsluní v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Výsluní a vede jimi silnice II/223.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Výsluní','Římskokatolická farnost Výsluní','rychtář','Druhá světová válka','Soubor:Kýšovický vodopád.jpg','jednotné zemědělské družstvo','Chomutov','raabizace','Prunéřovský potok','Šlikové','svor','Proterozoikum'

Chomutov

Proterozoikum

Proterozoikum je druhou nejstarší zemskou érou v rámci geologického časového rozdělení.

Raabizace

Rychtář

Šlikové

Svor

Výsluní