Array ( [0] => 15591689 [id] => 15591689 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kętrzyn [uri] => Kętrzyn [3] => Altes Gymnasium Rastenburg.JPG [img] => Altes Gymnasium Rastenburg.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kętrzyn je polské město nacházející se ve Varmijsko-mazurském vojvodství. Leží na řece Łyna a má bohatou historii, sahající až do středověku. Původně se jmenovala Rastembork a byla sídlem pomořanských rytířů. Ve 14. století se stala královským městem a byla součástí německého řádu. Po druhé světové válce byla přejmenována na Hindenburg. V roce 1946 byla definitivně pojmenována Kętrzyn podle polského učence Wojciecha Kętrzyńského. Město je známé svou památkovou architekturou, včetně starobylého hradu Teutonik, který byl vystavěn ve 14. století, a zámku, který byl postaven v 18. století. V Kętrzynu se také nachází památník maršála Józefa Piłsudského, který zde žil a má pochované tělo. Město je také významným turistickým a kulturním centrem v regionu. [oai] => Kętrzyn je polské město nacházející se ve Varmijsko-mazurském vojvodství. Leží na řece Łyna a má bohatou historii, sahající až do středověku. Původně se jmenovala Rastembork a byla sídlem pomořanských rytířů. Ve 14. století se stala královským městem a byla součástí německého řádu. Po druhé světové válce byla přejmenována na Hindenburg. V roce 1946 byla definitivně pojmenována Kętrzyn podle polského učence Wojciecha Kętrzyńského. Město je známé svou památkovou architekturou, včetně starobylého hradu Teutonik, který byl vystavěn ve 14. století, a zámku, který byl postaven v 18. století. V Kętrzynu se také nachází památník maršála Józefa Piłsudského, který zde žil a má pochované tělo. Město je také významným turistickým a kulturním centrem v regionu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Kętrzyn [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Kętrzyn Widok ogólny miasta z kościołem Św. Katarzyny.JPG [4] => | popisek = Pohled na centrum města. Uprostřed kostel sv. Kateřiny [5] => | vlajka = POL Kętrzyn flag.svg [6] => | znak = POL Kętrzyn COA 1.svg [7] => | nadmořská výška = 100 [8] => | časové pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]]/[[Středoevropský letní čas|SELČ]] [9] => | stát = Polsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [11] => | název vyššího celku = [[Varmijsko-mazurské vojvodství|Varmijsko-mazurské]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Kętrzyn|Kętrzyn]] [14] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [15] => | název celku 3 = městská gmina [16] => | pojem celku 4 = [17] => | název celku 4 = [18] => | administrativní dělení = [19] => | rozloha = 10,35 [20] => | rozloha reference = http://www.stat.gov.pl/gus/5840_908_PLK_HTML.html – neplatný odkaz ! [21] => | počet obyvatel = 28256 [22] => | obyvatelé aktuální k = 2012{{cytuj stronę| url = http://www.stat.gov.pl/bdl/app/dane_podgrup.display?p_id=190728&p_token=0.8508646919076047| tytuł = Bank Danych Lokalnych GUS | data dostępu = 2014-02-19| autor = | opublikowany = | praca = | data = | język =}} – neplatný odkaz ! [23] => | hustota zalidnění = 2730 [24] => | etnické složení = [[Poláci]] [25] => | náboženské složení = [[Katolictví]] [26] => | status = [27] => | starosta = Krzysztof Wiesław Hećman [28] => | web = http://www.miastoketrzyn.pl/ [29] => | obecní úřad = ul. Wojska Polskiego 11
11-400 Kętrzyn [30] => | telefonní předvolba = +48 89 [31] => | psč = 11-400 [32] => | typ statistického celku = [33] => | název statistického celku = [34] => }} [35] => '''Kętrzyn''' ([Kentřyn], do 1946 ''Rastembork'', {{Vjazyce2|de|''Rastenburg''}}, [[Pruština|prusky]] ''Rastanpils'') je město ve [[Varmijsko-mazurské vojvodství|varmijsko-mazurském vojvodství]] v [[Polsko|Polsku]]. [36] => [37] => == Historie == [38] => Kętrzyn se nachází na zemích kmene [[Bartové|Bartů]]. [[Řád německých rytířů|Křižáckými]] nájezdy byla vypálena některá města a obyvatelé, kteří přijali křest, byli přesídlováni. Zbylé obyvatelstvo bylo vražděno. Teprve v roce 1329 byla vybudována křižácká strážnice na rozvalinách pruského města jménem Rast. Již v roce 1330 byla nedaleko započata stavba kostela sv. Kateřiny (rozebrán v 19. století). Strážnice byla zničena v roce 1345 v průběhu bojů s litevskými vojsky, kterým velela litevská knížata [[Algirdas]] a [[Kęstutis]]. Řád křižáků už v roce 1350 stihl obnovit osadu a začal se stavbou hradeb. [39] => [40] => Městská práva byla městu udělena dne 11. listopadu 1357 Henningem Schindekopfem na [[Chlumenské právo|právech chlumenských]]. [[Fojt]]em-[[lokátor]]em se stal Jindřich Padeluche. Z jižní strany byl postaven opevněný kostel sv. Jiřího a křižácký hrad. Město mělo být chráněno 13 [[bašta]]mi, v hradbách byly postaveny dvě brány: Vysoká, Mlýnská a také vodní branka. V dobách fungování státu německých rytířů byl Kętrzyn (něm. Rastenburg, pl. Rastembork) sídlem prokurátora (něm. Pfleger). V historii Rasteburku bylo zhruba 40 prokurátorů, z nichž dva později plnili funkci křižáckého [[Velmistr (rytířské řády)|velmistra]]. Po [[Bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]] administračně přímo spadali pod křižácké velmistry a měli oprávnění komturů v oblasti lokace vsí. Měšťané se po povstání proti vládě řádu v roce 1440 přidali k Pruskému spolku. Poslušnost velmistrovi byla odmluvena roku 1454, měšťané opanovali hrad, řádový prokurátor Wolfgang Sauer byl uvězněn a po několika dnech (17. února) utopen v nedalekém rybníce. Tato událost byla rozhlašována křižáky, jakožto jeden z argumentů za zákazem Pruského spolku. V rámci polsko-křižáckých jednání velmistr souhlasil s [[Amnestie|amnestií]] pro měšťanstvo pod podmínkou odevzdání města zpět do rukou křižáckých úřadů. Po třináctileté válce Rastenburg zůstal v hranicích Řádového Pruska. Teprve po vytvoření [[Pruské vévodství|Pruského vévodství]] v roce 1525 nastoupil rychlý rozvoj města, který byl zastaven až válkou se [[Švédsko|Švédskem]]. Ve dnech 20. – 21. června 1807 byl ve městě se svou divizí gen. [[Jan Henryk Dąbrowski]]. [41] => [42] => === 20. století === [43] => V období [[Druhá světová válka|II. světové války]] bylo v gerložském lese nedaleko města vybudováno sídlo [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] – [[Vlčí doupě]]. Při bombardování v roce 1942 a bojích v roce 1945 bylo město velice těžce poškozeno. Hrad a staroměstské budovy byly vypáleny vojáky [[Rudá armáda|Rudé armády]] (zničeno ok. 40 % města)Tadeusz Korowaj: Rastenburg/Kętrzyn : Przewodnik historyczny po mieście. Kętrzyn: nakł. autora, 2005, s. 2. {{ISBN|83-913091-0-X}}.. V roce 1946 bylo město připojeno k nově vzniklému olštýnskému vojvodství na území poválečného Polska. Německojazyčné obyvatelstvo bylo vysídleno do Německa. Zprvu město nosilo historický polský název – Rastembork, ale byly zvažovány i názvy Raściborz a Raścibórz (počeštěle Rastiboř), avšak nakonec byl 7. května 1946 přijat nový oficiální polský název Kętrzyn od příjmení [[Wojciech Kętrzyński|Wojciecha Kętrzyńského]], historika z 19. století, který bojoval proti [[Germanizace|germanizaci]] [[Mazury|Mazur]]. V letech 1975–1988 město administračně náleželo do olštýnského vojvodství. [44] => [45] => == Reference == [46] => [47] => [48] => == Externí odkazy == [49] => * {{Commonscat|Kętrzyn}} [50] => {{Autoritní data}} [51] => {{Portály|Polsko}} [52] => [53] => [[Kategorie:Města ve Varmijsko-mazurském vojvodství]] [54] => [[Kategorie:Okresní města v Polsku]] [55] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Polsku]] [] => )
good wiki

Kętrzyn

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Varmijsko-mazurské vojvodství','Chlumenské právo','Vojvodství','Středoevropský letní čas','Kategorie:Přejmenovaná sídla v Polsku','Kategorie:Města ve Varmijsko-mazurském vojvodství','Germanizace','Adolf Hitler','Jan Henryk Dąbrowski','Rudá armáda','Polsko','Bartové'

Germanizace

Polsko

Vojvodství