Array ( [0] => 15543130 [id] => 15543130 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Křišťál [uri] => Křišťál [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|stránka=Křišťálové sklo|stránka2=Křišťál (příjmení)}} [1] => {{Infobox - minerál [2] => | název = Křišťál [3] => | obrázek = Quartz_Brésil.jpg [4] => | popisek = Krystalický křišťál [5] => | kategorie = minerál [6] => | vzorec = SiO2 [7] => | barva = bezbarvý, mírně zakalený, někdy s vrostlicemi [8] => | vzhled = sloupcovité, šestiboké krystaly [9] => | soustava = klencová [10] => | tvrdost = 7 (křehký) [11] => | lesk = skelný [12] => | štěpnost = nedokonalá [13] => | index lomu = 1,54 (o) / 1,55 (e) [14] => | vryp = bílý [15] => | hustota = 2,65 [16] => | rozpustnost = kyselina fluorovodíková [17] => | ostatní = lasturnatý/tříštivý lom [18] => }} [19] => '''Křišťál''' je drahokamová odrůda [[křemen]]e. Bývá čirý, skelně lesklý, průsvitný až zcela průhledný a občas přechází do mléčného křemene. Stěny krystalů mohou být u některých kamenů jemně příčně rýhované. Většinou se vyskytuje ve formě [[krystal]]ů v klencové krystalové soustavě s tvrdostí 6,5–7,5 [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsovy stupnice]]. Vzniká jako většina [[křemičitany|křemičitanů]] [[krystalizace|vykrystalizováním]] z [[magma]]tu. Křišťál je hojně využívaným kamenem ve [[Zlatník (řemeslo)|šperkařství]] (většinou s [[vrostlice]]mi), v [[laser]]ové technice a radiotechnice, pro výrobu optických přístrojů a ve sklářském průmyslu. Oblíbený je jako sbírkový kámen. [20] => [21] => == Formy křišťálu == [22] => Křišťál je bezbarvá odrůda [[Oxid křemičitý|oxidu křemičitého]]. Křišťál tvoří [[krystal]]y i jejich srostlice. Vzácnějšími útvary křišťálu je „žezlový křišťál“. Jedná se o krystaly, které byly v průběhu vytváření krystalu na nižších úrovních obaleny okolními [[příměs]]emi a zastavily jeho [[růst]]. Tím pádem mohl růst krystalu pokračovat pouze v jediném bodě a to na nejaktivnějším místě – vrcholu krystalu. Díky tomuto vznikl útvar tvaru žezla. Tento útvar je ale spíše charakteristický pro [[ametyst]], u něhož je důvodem zastavení růstu [[železo]], které je přísadou v křišťálu. [23] => [24] => Křišťál také tvoří [[vlasatce]], což jsou krystaly křišťálu, ve kterých jsou vrostlice [[rutil]]u – podle jeho barvy se tento krystal nazývá ''Amorovy šípy'' nebo ''Venušiny vlasy''. Nejkrásnější vlasatce pocházejí z [[Brazílie]] a dolů v [[Ural]]u v [[Rusko|Rusku]]. Podobný jev se vyskytuje u [[citrín]]u, kde jsou ve struktuře plynné nebo vodní vrostlice a při nasvícení proti přímému světlu vypadají jako „zlatý déšť“. [25] => [26] => Asi tím nejhezčím a nejzajímavějším útvarem u křišťálu jsou tzv. [[fantomy]]. V určité etapě růstu sloužil křišťál jako základ pro růst krystalků jiného minerálu. Rostoucí krystal křišťálu poté některé krystalky odhodil a jiné obalil nebo vstřebal, tím pádem se staly krystalky součástí – [[uzavřeninami]], označením růstové zóny krystalu. Fantomy se vyskytují i v jiných minerálech, například v [[kalcit]]u. [27] => [28] => == Výskyt, naleziště a lokality == [29] => Krásné krystaly křišťálů pochází především z [[Brazílie]], [[Rusko|Ruska]], [[Himálaj|Himalají]] a dalších světových nalezišť. [30] => [31] => Křišťály se však nachází i v [[Česká republika (1990–1992)|České republice]]. Jedním z významných nalezišť přírodních křišťálů jsou [[Jeseník]]y, nebo [[Vysočina (okres Chrudim)|Vysočina]]. Nejhezčí ukázky tohoto čirého minerálu se našly v okolí obcí jako jsou - [[Bobrůvka (okres Žďár nad Sázavou)|Bobrůvka]], [[Suky]], [[Laštovičky]], [[Bory|Bory]], [[Rousměrov]], [[Kněževes (okres Rakovník)|Kněževes]], [[Sklené nad Oslavou]] a další jim blízké vesnice. [32] => [33] => == Křišťál v dějinách == [34] => [[Soubor:BLW Rock Crystal Ewer (1).jpg|vlevo|náhled|Křišťálový džbán, islámská práce, Egypt kolem r. 1000–1050]] [35] => [[Soubor:Caspar Lehmann Tafel Engel BNM R2163.jpg|náhled|Kašpar Lehmann: Andělská kapela na křišťálové tabulce, kolem 1586–1590]] [36] => Již v [[neolit]]u lidé používali ostré úlomky křišťálu jako hroty [[šíp]]ů a [[kopí]]. Antičtí badatelé považovali křišťál za zkamenělý [[led]], mezi ně patřil také [[Plinius starší]], který popsal křišťál ve své encyklopedii o přírodě. Z této domněnky bylo odvozeno slovo křišťál z řeckého výrazu {{cizojazyčně|el|Krustallos}} – led. Podle [[Starověk|antických]] legend bohové pili víno pouze z křišťálových pohárů. Proto byly v antickém [[Řím]]ě považovány křišťálové džbány a číše za [[Luxusní statek|luxusní]] předměty. Také technika řezání a broušení křišťálu byla velmi drahá, protože různé vnitřní poruchy v krystalické mřížce (pérka, praskliny, bublinky) způsobují vnitřní pnutí a křišťálová nádoba během práce často praskla. Proto se křišťálovými nádobami reprezentovaly nejbohatší vrstvy společnosti a dvůr panovníka. Traduje se, že římský císař [[Nero]] začal ztrácet moc poté, co v záchvatu [[hněv]]u rozbil svou sbírku křišťálových číší.kniha Nejhezčí a nejzajímavější minerály světa. Dalším důvodem obliby křišťálových konvic, džbánů a pohárů byla dobrá tepelná izolace, voda vydržela dlouho chladná. [37] => [38] => Křišťálové nádoby začali již kolem roku 1000 řezat arabští glyptici v Egyptě a v Sýrii. Ve Francii a v Benátkách řezáči křišťálových nádob pracovali od 14. století, jeden džbán ve stříbrné montáži užíval také císař Karel IV. a daroval jej jako relikviář do Svatovítského pokladuJaroslav Bauer:''Křišťály Svatovítského pokladu.'' Obelisk Praha 1991. Z křišťálu se dělala ostensoria (relikviáře) do kostelů. Pro císaře Rudolfa II. pracovali milánští řezáči křišťálových nádob z rodin Miseroniů a Saracchiů a německý brusič drahokamů a rytec skla původem z [[Lüneburg|Lüneburgu]] [[Kašpar Lehmann|Kašpar (Caspar) Lehmann]], který vytvářel reliéfy na křišťálových tabulkách. [39] => [40] => Čirý a průhledný křišťál byl od dávných dob považován za [[symbol]] rovnováhy a čistoty a používán na [[talisman]]y, vsazoval se do šperků. Křišťálové předměty se také v Rusku cenily velmi vysoko. Ve zbrojnici [[Moskevský Kreml|Moskevského kremlu]] je uložen křišťálový [[samovar]] vybroušený z jediného kusu křišťálu, který patřil [[Petr I. Veliký|Petru I.]] Křišťálové koule byly v různých zemích nezbytnou součástí říšských [[insignie|insignií]]. Takové koule byly součástí [[Žezlo|žezla]] skotských králů nebo byly používány samostatně jako [[Královské jablko|jablko]] (například říšské jablko ruských [[car]]ů). [41] => [42] => == Odkazy == [43] => [44] => === Reference === [45] => [46] => [47] => === Literatura === [48] => * Ďuda R., Rejl L. ''Svět drahých kamenů.'' Vydání třetí. Praha: Granit (2002). {{ISBN|80-7296-018-0}} [49] => [50] => === Externí odkazy === [51] => * {{Commonscat|Rock crystal}} [52] => * {{Wikislovník|heslo=křišťál}} [53] => [54] => {{Pahýl}} [55] => {{Křemen}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => [58] => [[Kategorie:Minerály]] [59] => [[Kategorie:Minerály 4. třídy]] [60] => [[Kategorie:Oxidy (minerály)]] [61] => [[Kategorie:Drahé kameny]] [62] => [[Kategorie:Šperkařství]] [63] => [[Kategorie:Odrůdy křemene]] [] => )
good wiki

Křišťál

Křišťál je drahokamová odrůda křemene. Bývá čirý, skelně lesklý, průsvitný až zcela průhledný a občas přechází do mléčného křemene.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'krystal','Rusko','Brazílie','Královské jablko','Kategorie:Minerály','samovar','insignie','Kašpar Lehmann','talisman','Luxusní statek','hněv','led'

Brazílie

Hněv

Insignie

Kategorie:Minerály

Krystal

Led

Rusko

Samovar

Talisman