Array ( [0] => 15487969 [id] => 15487969 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kůže [uri] => Kůže [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Skin numbers.svg |thumb|upright=1.2|Řez lidskou kůží: 1. rohovitá vrstva; 2. germinativní vrstva; 3. mazová žláza; 4. kořen vlasu, cibulka; 5. potní žláza; 6. cévy; 7. tuková buňka; 8. potní pór; 9. vzpřimovač chlupu. ''Čidla'': 10. bolesti; 11. doteku; 12. tlaku. ''Vrstvy'': 13. pokožka (''epidermis''); 14. škára (dermis); 15. podkožní tkáň]] [1] => '''Kůže''' ({{vjazyce2|la|''cutis''}}, {{vjazyce2|el|''derma''}}) je rozměrný a souvislý [[orgán]] [[obratlovci|obratlovců]], pokrývající zevní tělní povrch. Tvoří bariéru organismu před okolním prostředím a udržuje jeho integritu. Vnitřní stavba kůži dovoluje rychle se adaptovat na změny tvaru a pohybu těla.{{sfn|Čihák|2016|s=629}} K hlavním funkcím se řadí ochrana, [[termoregulace]], smyslové čití a účast na látkové výměně.{{Cite web|url=https://www.clinimed.co.uk/wound-care/wound-essentials/structure-and-function-of-the-skin|title=Structure And Function Of The Skin {{!}} Wound Care Education|website=CliniMed|language=en|access-date=2019-01-31|archive-url=https://web.archive.org/web/20190131092945/https://www.clinimed.co.uk/wound-care/wound-essentials/structure-and-function-of-the-skin|archive-date=2019-01-31}} Kůže je spolu s přídatnými orgány součástí bariérového systému kožního ({{vjazyce2|la|''integumentum commune''}}).{{sfn|Jelínek|1990|s=1}} [2] => [3] => == Charakteristika a význam == [4] => Další [[Kutikula|tělní povrchy živočichů]], např. [[Vnější kostra|exoskelet]] [[Členovci|členovců]], mají rozdílný [[buněčná diferenciace|vývojový původ]], stavbu a [[chemické složení]]. Kůže je orgán [[Krycí soustava|krycí soustavy]] na povrchu tvořený mnohovrstevným rohovějícím [[Epitelová tkáň|epitelem]], [[Pokožka (živočichové)|pokožkou]] [[ektoderm]]álního původu, která kryje hustší fibroelastické vazivo zvané [[škára]] z [[mezoderm]]álního základu, jehož hlavní složkou jsou kolagenní a elastická vlákna s nervy, cévami, hladkou svalovinou, receptory a [[fibroblast]]y produkujícími [[kolagen]] a [[elastin]]. Povrch těla má několik typů kůže přizbůsobených funkci, ovšem vždy s totožnou stavbou. Rovněž mezidruhově je kůže u suchozemských a vodních obratlovců specializována a nabývá různých podob u [[obojživelníci|obojživelníků]], [[plazi|plazů]] a [[ptáci|ptáků]].{{cite journal | vauthors = Alibardi L | year = 2003 | title = Adaptation to the land: The skin of reptiles in comparison to that of amphibians and endotherm amniotes | url = | journal = J Exp Zoolog B Mol Dev Evol. | volume = 298 | issue = 1| pages = 12–41 | doi = 10.1002/jez.b.24 | pmid = 12949767 }} Vzácně dochované fosilní otisky kůže [[Dinosauři|druhohorních dinosaurů]] ukázaly, že většina z nich měla holou kůži, u některých druhů se ale vyvinulo peří (které zdědili i jejich vývojoví potomci – ptáci).{{Citace elektronického periodika [5] => | titul = Fosilie evropského dinosaura ukázala tajemství sauropodí kůže [6] => | periodikum = iDNES.cz [7] => | datum_vydání = 2022-05-14 [8] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-druhohory-fosilie-haest-haestasaurus-sauropod-kuze.A220512_131054_veda_vse [9] => | datum_přístupu = 2022-05-19 [10] => }} Charakteristická jsou kožní adnexa – přídatné orgány [[Pokožka (živočichové)|epidermálního]] původu. Proces [[keratin]]izace, rohovatění povrchů, je společný všem obratlovcům a v důsledku plasticity tak vznikají odlišné struktury jako [[Nehet|nehty]], [[Chlup (zoologie)|chlupy]] či [[Roh (biologie)#Plný|plné rohy]]. Dokonce i [[Mořský savec|mořští savci]], velryby či [[delfínovití|delfíni]], mají na kůži chlupy. Mezi adnexa se řadí [[Šupina (anatomie)|šupiny plazů]], [[peří]], [[srst]] či typy žláz včetně té největší [[Mléčná žláza|mléčné]]. [11] => [12] => Kůže je první linií obrany organismu před zevními faktory. U člověka a dalších obratlovců hraje klíčovou roli proti vstupu [[patogen]]ů{{cite journal | vauthors = Proksch E, Brandner JM, Jensen JM | year = 2008 | title = The skin: an indispensable barrier | journal = Exp Dermatol | volume = 17 | issue = 12| pages = 1063–1072 | pmid = 19043850 | doi=10.1111/j.1600-0625.2008.00786.x}} a nadměrným ztrátám vody.{{cite journal | vauthors = Madison KC | year = 2003 | title = Barrier function of the skin: "la raison d'être" of the epidermis | url = http://www.nature.com/jid/journal/v121/n2/pdf/5601872a.pdf | journal = J Invest Dermatol | volume = 121 | issue = 2 | pages = 231–241 | doi = 10.1046/j.1523-1747.2003.12359.x | pmid = 12880413 | access-date = 2009-05-30 | archive-url = https://web.archive.org/web/20101204212545/http://www.nature.com/jid/journal/v121/n2/pdf/5601872a.pdf | archive-date = 2010-12-04 }} Jako [[tepelný izolant]] se podílí na [[Termoregulace živočichů|regulaci teploty]]. Nervová zakončení jsou důležitá pro čití různých kvalit podnětů. Kůže obsahuje receptory dotyku, tlaku, vibrací, bolesti a teploty. Výměnou iontů a solí se zapojuje do [[osmoregulace]]. Účinkem slunečního [[Ultrafialové záření|UV záření]] z prekurzoru [[ergosterol]]u produkuje [[vitamín D]]. Účastní se také [[metabolismus|látkové výměny]], ať již prostřednictvím dýchání nebo potními a mazovými žlázami, jakožto exkreční orgán. Přítomnost imunokompetentních [[Langerhansova buňka|Langerhanových buněk]] umožňuje zapojení do [[imunitní reakce]]. [13] => [14] => [[Soubor:Elephant_Skin.jpg|náhled|Detail sloní kůže]]Tloušťka kůže se liší podle typu organismu a prostředí [[Areál (biologie)|areálu]], v němž jedinec žije. U člověka se její průměr pohybuje mezi 0,5–4 mm, s nejtenčím povrchem na očních víčkách a penisu, a největším ztluštěním na zádech. Povrchová epidermis je pak nejslabší ve vlasaté části hlavy a nad zápěstními klouby, nejtlustší naopak na dlani a chodidle. Poranění se hojí [[Jizva|jizvou]]. Rychlost a kvalitu hojení ovlivňuje také hladina [[estrogen]]u, jehož se využívá v hormonální substituční léčbě stárnutí kůže.{{cite journal|url=http://faculty.washington.edu/andchien/PDFs/HuBio/estrogen.pdf|journal=Experimental Dermatology|title=The biological actions of estrogen in skin|author=Thornton MJ|year=2002|doi=10.1034/j.1600-0625.2002.110601.x|pmid=12473056|volume=11|issue=6|pages=487–502|access-date=2013-09-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20131005191201/http://faculty.washington.edu/andchien/PDFs/HuBio/estrogen.pdf|archive-date=2013-10-05|url-status=live}}{{cite journal|journal=The American Journal of Pathology|title=Topical Estrogen Accelerates Cutaneous Wound Healing in Aged Humans Associated with an Altered Inflammatory Response|author1=Gillian S. Ashcroft |author2=Teresa Greenwell-Wild |author3=Mark W. J. Ferguson |last-author-amp=yes |year=1999|pmc=1867002|volume=155|issue=4|pages=1137–1146|pmid=10514397|doi=10.1016/S0002-9440(10)65217-0}}{{cite journal|url=http://www.medscape.com/viewarticle/524313_3|author=Desiree May Oh, MD, Tania J. Phillips, MD|title=Sex Hormones and Wound Healing|journal=Wounds|year=2006|access-date=2013-09-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20130107094207/http://www.medscape.com/viewarticle/524313_3|archive-date=2013-01-07|url-status=live}}{{Citace elektronické monografie [15] => | příjmení1 = Litvik [16] => | jméno1 = Radek [17] => | titul = Hormonálně podmíněné stárnutí kůže [18] => | url = http://www.angisrevue.cz/revue/archiv/cislo/detail/96/ [19] => | vydavatel = Angis Revue [20] => | datum_přístupu = 2020-06-06 [21] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200606175413/http://www.angisrevue.cz/revue/archiv/cislo/detail/96/ [22] => | datum archivace = 2020-06-06 [23] => | nedostupné = ano [24] => }} [25] => [26] => [[Srst]] je tělní pokryv tvořený chlupy, které vyrůstají z kůže.{{cite web|url=http://www.thefreedictionary.com/fur|title=fur|accessdate=4 March 2017|via=The Free Dictionary|archive-url=https://web.archive.org/web/20170303230615/http://www.thefreedictionary.com/fur|archive-date=3 March 2017}} Primárně slouží k ochraně před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí, druhotně může mít jako další kožní adnexa ([[Pubické ochlupení|ochlupení]]) význam [[Sekundární pohlavní znaky|sekundárního pohlavního znaku]] či hrát roli při [[maskování]]. U některých živočichů je kůže pevná a tenká, s možností jejího zpracování na [[useň]], [[Vyčiňování|vyčiněnou]] se zachováním srsti pro [[Kožešina|kožešinu]], nebo nevydělanou po odstranění srsti k výrobě [[pergamen]]u. U [[Plazi|plazů]] a většiny [[ryby|ryb]] tvoří kožní kryt tvrdé [[Šupina (rybovití obratlovci)|šupiny]], které jim poskytují mechanickou ochranu a u [[ptáci|ptáků]] se vyvinulo [[peří]]. Tyto struktury jsou vyztužené vláknitými [[skleroprotein]]y ze skupiny β-[[keratin]]ů vznikajícími při keratinizaci. Naopak kůže [[Obojživelníci|obojživelníků]] nepředstavuje odolnou překážku, především s ohledem na snadnou průchodnost sloučenin a osmózu. Například u [[žáby]] sedící v roztoku [[Sedativum|sedativ]] by rychle natoupily sedační účinky v důsledku [[difuze]] účinných látek kůží. Ta u obojživelníků plní klíčovou funkci v každodenním přežití, schopnosti adaptovat se na velkou škálu lokalit a podmínek životního prostředí.{{cite journal|last1=Clarke|first1=BT|title=The natural history of amphibian skin secretions, their normal functioning and potential medical applications.|url=http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=651&fileId=S0006323197005045|journal=Biological Reviews of the Cambridge Philosophical Society|year=1997|volume=72|issue=3|pages=365–379|pmid=9336100|doi=10.1017/s0006323197005045|access-date=2015-01-26|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209094419/http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=651&fileId=S0006323197005045|archive-date=2015-02-09|url-status=live}} [27] => [28] => == Kůže obojživelníků == [29] => Kůže [[Obojživelníci|obojživelníků]] je holá, propustná a povrchově vždy zvlhčená. Na nahé kůži absentují rohovinové šupiny a do pokožky ústí slizové a jedové žlázy. Protkaná je bohatou sítí krevních vlásečnic blízko nejsvrchnější vrstvy. Na povrchu dochází k jejímu [[keratin|rohovatění]] a odlupování. Stará pokožka je obvykle v celku či po částech pravidelně svlékána a požírána. Její výměnu signalizuje zešednutí. [30] => [31] => Kůže se významně účastní celkové ventilace organizmu v podobě kožního dýchání, rovněž má dominantní podíl na přijímání vody. Pravé [[dráp]]y nejsou vyvinuty, ale mohou být přítomny podobné kožní deriváty k přidržování a hrabání (např. u [[Drápatka vodní|drápatek]]), stejně jako krouhací zuby [[Pulec|pulců]]. Samci disponují epidermální přídatnou strukturou, tzv. pářícími mozoly, sloužícími k uchopení samice při sexuálním aktu. U některých druhů jsou v kůži hlavy charakteristické kostěné mechanické opory tzv. osteodermy, vznikající dermální [[Osifikace|osifikací]]. [32] => [33] => Alveolární žlázy jsou zanořeny ve [[Škára|škáře]] (koriu). Viskózní hlenový sekret v kůži plní protektivní funkci před maceračními účinky vody a v suchém prostředí ji naopak chrání před vysycháním. Složení hlenu má antibakteriální a antimykotický charakter. Sekret může být i jedovatý. Aromatické vlastnosti odrazují nepřátele. Granulární žlázky jsou lokalizovány jen v určitých oblastech (např. na hřbetu, slinné žláze) a secernují mlékovitý hlen, jenž také odpovídá za vyšší přilnavost kůže k povrchům. [34] => [35] => Ve spodní vrstvě škáry jsou [[chromatofor]]y s pigmentem. Rovněž pokožka obsahuje pigmentová granula. Některé druhy se vyznačují fyziologickou [[barvozměna|barvozměnou]] s ochranným [[Aposematismus|aposematickým]] zbarvením.{{Citace elektronické monografie [36] => | titul = Obojživelníci (Amphibia) [37] => | url = http://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/obojzivelnici-amphibia [38] => | vydavatel = Biomach [39] => | datum_přístupu = 2020-06-24 [40] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200626235625/http://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/obojzivelnici-amphibia [41] => | datum archivace = 2020-06-26 [42] => | nedostupné = ano [43] => }} Změny barvy kůže podléhají neurohumorálnímu řízení a proto k nim dochází o něco pomaleji než u ryb, jež mají výhradně nervové řízení.{{Citace elektronické monografie [44] => | titul = Obecná charakteristika obojživel [obojživelníků] [45] => | url = http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200306%20oboj%C5%BEiveln%C3%ADci/obecna%20charakteristika%20obojzivelniku.html [46] => | vydavatel = www.zoologie.frasma.cz [47] => | datum_přístupu = 2020-06-24 [48] => }} Mezi chromatofory se řadí nejhlouběji uložené melanofory černého vzledu, výše lokalizované guanofory – leukofory a iridofory, u nichž pigment absentuje, a obsahují jen [[guanin]]ové destičky odrážející světlo. Nejblíže k povrchu jsou uložené lipofory s granuly žlutých (xantofory) a červených (erytrofory) [[Karotenoidy|karotenoidů]]. Celkovou barvu kůže vytváří odraz a absorpce světelných paprsků na [[pigment]]ech, spolu s interferenčními jevy na povrchu kůže.{{Citace monografie [49] => | příjmení1 = Dost [50] => | jméno1 = Uwe [51] => | titul = Žáby: exotické, barevné, aktivní [52] => | vydavatel = Grada Publishing [53] => | místo = Praha [54] => | rok = 2006 [55] => | kapitola = Fascinující kůže [56] => | strany = 18–19 [57] => }} [58] => [59] => == Kůže člověka a dalších savců == [60] => {{podrobně|Lidská kůže}} [61] => Lidská kůže je největším a nejtěžším orgánem lidského těla o tloušťce 0,5–4 mm.{{sfn|Čihák|2016|s=629}} U dospělého člověka se plocha kontaktu se zevním prostředím pohybuje v rozmezí 1,2–2,3 m2.{{sfn|Jelínek|1990|s=2}} Tvoří ji dvě hlavní vrstvy.{{sfn|Jelínek|1990|s=1}}{{sfn|Čihák|2016|s=629}} Zevní [[Pokožka (živočichové)|pokožka]] (''epidermis'') [[ektoderm]]álního původu, která kryje hustší fibroelastické vazivo [[škára|škáru]] (''dermis'', ''corium''), vyvinuté z [[mezenchym]]u.{{sfn|Jelínek|1990|s=2}} Ten se ve 3. až 4. měsíci [[ontogeneze člověka|fetálního vývoje]] diferencuje na [[vazivo]]. Škára je složená z papilární vrstvy, spojené s epidermis, a hlubší síťovité vrstvy. Kůže je ke svalové fascii, [[okostice|periostu]] či [[Perichondrium|perichondriu]] připojena [[podkožní tkáň|podkožním vazivem]] (''tela subcutanea'') prostřednictvím vazivových sept.{{sfn|Čihák|2016|s=629}} Z hlediska tloušťky pokožky se rozlišují dva základní typy kůže, tzv. tlustý typ s hladkou kůží bez vlasů a silnou rohovitou vrstvou (dlaně, chodidla), a tzv. tenký typ s ochlupenou kůží, jenž kryje 90 % povrchu těla.{{sfn|Čihák|2016|s=653}} [62] => [63] => === Stavba kůže === [64] => [[Soubor:Epidermal layers.svg|náhled|Řez vrstvami kůže v [[Histologický preparát|histologickém preparátu]] ([[Histologický preparát#Barvení hematoxylin-eozín|barvení hematoxylin-eozín)]]]] [65] => # [[Pokožka (živočichové)|Pokožka]] (''epidermis'') je nejzevnější vrstva těla i kůže, histologicky [[Epitelová tkáň#Krycí epitel|vícevrstevnatý dlaždicový epitel]] na povrchu zrohovatělý.{{sfn|Jelínek|1990|s=5}} Základní [[keratin]] produkující buňky v různém vývojovém stádiu, [[keratinocyt]]y, jsou uspořádány do pěti vrstev. Epidermis obsahuje také [[melanocyt]]y s tvorbou [[melanin]]u, hvězdicovité [[Langerhansova buňka|Langerhansovy buňky]] a [[mechanoreceptor]]y v podobě [[Merkelova buňka|Merkelových buněk]].{{sfn|Čihák|2016|s=635}} Keratinizační proces se odehrává dominantně ve středních vrstvách.{{sfn|Jelínek|1990|s=5}} V nejpovrchnějších vrstvách, tzv. ''stratum disjunctum'', již buňky nemají [[Buněčný spoj|mezibuněčná spojení]], přítomné jsou pouze mrtvé rohovité destičky, odlupující se ve formě šupinek (exfoliace), které tvoří kožní prach. Proces obnovení pokožky od vzniku až k exfoliaci u člověka trvá mezi 15–30 dny podle individuálních odlišností.{{Citace elektronické monografie [66] => | autor = VAJNER, Luděk; UHLÍK, Jiří; NOVOTNÝ, Tomáš; KONRÁDOVÁ Václava [67] => | titul = Lékařská histologie II. [68] => | url = https://books.google.cz/books?id=uVtQDwAAQBAJ&pg=PA144&lpg=PA144&dq=Odlandova+t%C4%9Bl%C3%ADska&source=bl&ots=8N1nv_mGpG&sig=ACfU3U3nCZoBAumd41oZ3wY9maV5lTYvng&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiPhOyayfLpAhVIVsAKHcrQCvkQ6AEwBXoECAkQAQ#v=onepage&q=Odlandova%20t%C4%9Bl%C3%ADska&f=false [69] => | vydavatel = Univerzita Karlova. Karolinum [70] => | datum_vydání = 2017 [71] => | datum_přístupu = 2020-06-08 [72] => | strany = 143–144 [73] => }}{{sfn|Jelínek|1990|s=8}} [[Pemphigus]] vzniká ztrátou mezibuněčných spojení keratinocytů. Jejich pět vrstev je uspořádáno směrem od povrchu: [74] => ## Rohovitá vrstva (''stratum corneum'') tvoří 15–20 povrchových vrstev pevně spojených, zploštělých a keratinizovaných buněk bez jádra a organel v podobě plochých destiček.{{sfn|Jelínek|1990|s=8}} Má charakter částečně prostupného tmelu díky obsahu z Odlandových tělísek z trnité vrstvy. Je obranným valem proti průniku chemických a fyzikálních škodlivin (noxa) z vnějšku i úniku iontů.{{sfn|Čihák|2016|s=635}} [75] => ## Světlá vrstva (''stratum lucidum'') je tenká vrstva, jíž tvoří odumřelé epitelové buňky bez jader, s bílkovinou eleidinem v cytoplazmě. Nachází se pouze u tlustého typu kůže.{{sfn|Jelínek|1990|s=8}} [76] => ## Zrnitá vrstva (''stratum granulosum'') se skládá z několika vrstev plochých a polygonálních buněk produkující bílkovinu keratohyalin. Ten se ukládá v granulech, která se usazují v [[cytoplazma|cytoplazmě]] a jádře. Účinkem [[lyzozom]]ů dochází k narušení organel i jádra, až v buňkách zůstávají shluky svazků keratinizovaných tonofilament, vázaných prostřednictvím granul. Podle [[Richard Jelínek|Jelínka]] začíná keratinizace v této vrstvě.{{sfn|Jelínek|1990|s=8}} [77] => ## Trnitá vrstva (''stratum spinosum'') je složená z polyedrických buněk propojených [[desmozom]]y, do nichž se z cytoplazmy paprsčitě upínají vláknitá [[Intermediární filamentum|tonofilamenta]], což vytváří mechanickou pevnost pokožky;{{sfn|Jelínek|1990|s=6}} podle Jamese Markse začíná v této vrstvě keratinizace.Marks, James G; Miller, Jeffery (2006). ''Lookingbill and Marks' Principles of Dermatology'' (4th ed.). Elsevier Inc., s. 6. {{ISBN|1-4160-3185-5}} Jsou v ní přítomné nepočetné [[Langerhansova buňka|Langerhansovy buňky]] vznikající z [[monocyt]]ů, které předávají [[antigen]]y lymfoidním buňkám.{{sfn|Jelínek|1990|s=7}} V horní etáži vznikají v buňkách koluvitá lamelosní/lamelární tělíska (Odlandova tělíska), jež svůj obsah uvolňují exocytózou do mezibuněčné hmoty. Glykolipidová náplň tělísek je pak z vnějšku navázána na membrány buněk jako lipidová obálka. Spolu s matrix bohatou na proteoglykany a lipidy se stává neprostupným tmelem rohovité vrstvy.{{sfn|Čihák|2016|s=635}} [78] => ## Bazálni vrstva (''stratum basale'', ''stratum cylindricum'') je tvořena jednou vrstvou válcovitých či krychlovitých buněk, velmi aktivně se [[Mitóza|mitoticky]] dělících a zakotvených na ''lamina basalis''. [[Buněčný spoj|Mezibuňěčné spojení]] zajišťují desmozomy.{{sfn|Jelínek|1990|s=6}} Pro mitotickou činnost ve ''stratum spinosum'' a ''stratum basale'' nesou obě vrstvy společný název ''stratum germinativum Malpighi''.{{sfn|Jelínek|1990|s=6}} V obou nejspodnějších vrstvách se vyskytují [[melanocyt]]y, které produkcí melaninu ovlivňují barvu kůže, rovněž tak [[mechanoreceptor]]y [[Merkelova buňka|Merkelovy buňky]] se vztahem k neuroendokrinnímu systému, a to ve 4–6% zastoupení této buněčné populace. U [[Psoriáza|lupénky]] dochází ke zrychlené tvorbě buněk v germinativní vrstvě s výsledným ztluštěním pokožky, což vede k jejímu rychlému obnování přibližně za 7 dní.{{sfn|Jelínek|1990|s=9}} [79] => # [[Škára]] (''dermis'', ''corium'') je vazivová vrstva kůže od epidermis ostře oddělená zvlněnou bazální membránou, kotvící škáru k pokožce spoji, především hemidesmozomy.{{sfn|Jelínek|1990|s=9}} Její tloušťka činí 0,5–2 mm.{{sfn|Čihák|2016|s=641}} [[Fibroblast]]y produkují [[kolagen]] a [[elastin]]. Škáru tvoří dvě vrstvy, směrem z povrchu: [80] => ## Papilární vrstva (''stratum papillare'') s řídkým obsahem kolagenního vaziva a kolagenními vlákny konicky vybíhá vzhůru ve formě tzv. dermálních papil. Jednotlivé papily jsou obklopeny přiléhajícími výběžky pokožky zanořujícími se do škáry jako tzv. epidermální kristy. Tím je realizováno úzké spojení pokožky a škáry. Na povrchu kůže prstů a dlaní se papily projevují jako jedinečné [[papilární linie]] a slouží [[daktyloskopie|daktyloskopům]] k identifikaci osob. Vzhledem ke vzniku v hloubi pokožky je nelze mechanicky odstranit bez poškození kůže. Vrstva je bohatá na kapilární síť.{{sfn|Jelínek|1990|s=9}}{{sfn|Čihák|2016|s=641}} [81] => ## Síťovitá vrstva (''stratum reticulare'') je silnější, s malým množstvím buněk. Tvoří ji hustší neuspořádané vazivo prostoupené kolagenními a občas elastickými vlákny.{{sfn|Jelínek|1990|s=9}} Jsou v ní zakořeněny vlasy a chlupy, včetně hladkého svalstva jejich [[vzpřimovač chlupu|vzpřimovačů]] (''mm. arrectores pilorum'').{{sfn|Čihák|2016|s=641}} Obsahuje část somestetického (kožního) exterorecepčního analyzátoru pro vnímání a přenos vzruchů. Jedná se o volná nervová zakončení i receptory (smyslová tělíska) čití chladu ([[Krauseho tělísko|Krauseho t.]]), tepla ([[Ruffiniho tělísko|Ruffiniho t.]]) – termoreceptory, dotyku a tlaku ([[Meissnerovo tělísko|Meissnerovy t.]]) – mechanoreceptory, rovněž tak i bolesti – nociceptory.{{sfn|Jelínek|1990|s=11}} [82] => [83] => :*[[Podkožní tkáň]] (''hypoderm'', ''tela subcutanea'') spojuje kůži s podkladem, jímž je [[fascie]] svalů, [[okostice]] či [[perichondrium]]. Vlastní pohyb kůže nad podkladem vychází ze složení kolagenního a [[tuková tkáň|tukového vaziva]] (''paniculus adiposus''). Může se tak vyskytovat řídké (víčka) či husté kolagenní vazivo (ušní boltec, nos). Jinak je podkožní vazivo formováno do lalůčků tukového vaziva s kolagenními pruhy mezi nimi, které spojují škáru s podkladem (''retinacula cutis''). Do kůže obličeje se upínají snopce [[Příčně pruhovaná svalovina|příčně pruhovaného svalstva]]. Svazky [[Hladká svalovina|hladkého svalstva]] míří do kůže [[Prsní dvorec|prsního dvorce]], [[Šourek|šourku]] či [[Malé stydké pysky|malých pysků]].{{sfn|Jelínek|1990|s=10}} V podkoží jsou uložena [[Vaterovo–Paciniho tělísko|Vaterova–Paciniho tělíska]] pro vnímání hluboké citlivosti.{{sfn|Jelínek|1990|s=11}} Vazivo také tlumí nárazy. [84] => [85] => :*Kožní přídatné orgány – kožní adnexa, jsou deriváty [[ektoderm]]u.{{sfn|Jelínek|1990|s=2}}{{sfn|Čihák|2016|s=653}} Řadí se k nim [[vlas]]y, [[chlup (zoologie)|chlupy]], [[nehet|nehty]] a [[Soustava žláz s vnější sekrecí|exokrinní žlázy]], které se dělí na holokrinní [[Mazová žláza|mazové]] (''glandulae sebacceae'') s vývojem v 5. měsíci plodu,{{sfn|Jelínek|1990|s=3}} a [[Potní žláza|potní]] (''glandulae sudoriferae''){{sfn|Čihák|2016|s=641}} vznikající z epidermálních čepů vrůstajících do škáry ve 4. měsíci vývoje fétu{{sfn|Jelínek|1990|s=3}}, s podtypy potních žláz merokrinních, ekkrinních (sekretem je tekutina) a aromatických apokrinních.{{sfn|Čihák|2016|s=640}} Specializovaným typem je [[mléčná žláza]].{{sfn|Jelínek|1990|s=12–15}} Rovněž tak šupiny plazů a [[peří]] ptáků jsou ektodermálního původu, zatímco [[Šupina (rybovití obratlovci)|šupiny ryb]] mají základ v [[mezoderm]]álním zárodečném listu. Adnexa mohou vznikat také jejich kombinací, respektive na styku. [[Karapax|Krunýř želvy]] je společným derivátem [[sklerotom]]u, dermis a epidermis, s rohovinovými štíty na povrchu. [86] => [87] => {|width=100% [88] => | [89] => 9 – [[chlup (zoologie)|chlup]]
10 – rohovitá vrstva (''stratum corneum'')
11 – vrstva pigmentu
12 – [[keratinocyt]]y
13 – [[melanocyt]]y
14 – [[vzpřimovač chlupu]]
15 – [[mazová žláza]]
16 – [[vlasový folikul]]
17 – [[Vlasová cibulka|cibulka]] obalená [[vlasová pochva|pochvami]]
18 – [[nerv]]
19 – krevní a [[lymfatická soustava|lymfatické]] [[céva|cévy]]
20 – [[potní žláza]]
21 – [[Vaterovo–Paciniho tělísko]] [90] => |[[Soubor:Skin-no language.PNG|309px| ]] [91] => | [92] => 1 – ústí potní žlázy (''porus sudorifer'')
2 – spojení pokožky a škáry
3 – [[volné nervové zakončení|nervové zakončení]]
4 – [[Pokožka (živočichové)|pokožka]] (''epidermis'')
5 – [[škára]] (''dermis'')
6 – [[podkožní tkáň]] (''hypoderm'')
7 – [[žíla (biologie)|žíla]]
8 – [[tepna]] [93] => |} [94] => [95] => Většina kožních nádorů vzniká v bazální a trnité vrstvě či z melanocytů, včetně [[Rakovina kůže|karcinomů]] – [[bazaliom]]u a [[melanom]]u, který invazivně prorůstá přes bazální laminu do škáry a krevního i lymfatického řečiště.{{sfn|Jelínek|1990|s=12}} [96] => [97] => == Funkce == [98] => Kůže jako jediný komplexně viditelný orgán odděluje jedince od zevního prostředí{{Citace elektronické monografie [99] => | autor = RÖCKEN, Martin; SCHALLER, Martin; SATTLER, Elke; BURGDORF, Walter [100] => | titul = Kapesní atlas dermatologie [101] => | vydavatel = Grada Publishing [102] => | datum_vydání = 2018 [103] => | datum_přístupu = 2020-06-10 [104] => | místo = Praha [105] => | kapitola = Základní principy [106] => | strany = 2 [107] => }} a plní několik funkcí:{{sfn|Čihák|2016|s=629}}{{sfn|Jelínek|1990|s=2}} [108] => *''ochranná funkce'' – vytváří obranný val organismu před průnikem a účinkem chemických a fyzikálních vlivů, biologických nox včetně [[patogen]]ů, kůže zároveň zamezuje [[Dehydratace|dehydrataci]], ztrátě iontů, a účastní se [[osmoregulace]]. [109] => *''imunitní funkce'' – zapojuje se do [[imunitní reakce]], obsahuje [[žírná buňka|mastocyty]] a [[monocyt]]y včetně [[Langerhansova buňka|Langerhansových buněk]] rozpoznávajících [[antigen]]y. [110] => *''smyslové vnímání'' – kůže jako největší [[Smyslový orgán|senzorický orgán]] těla obsahuje volná nervová zakončení a smyslová tělíska čití chladu, tepla, dotyku, tlaku, hlubokého čití, bolesti a dalších počitků. [111] => *''termoregulační funkce'' – kůže u člověka je hlavním orgánem [[Termoregulace živočichů|regulace tělesné teploty]]. Teplotní ztráty jsou redukovány [[tepelný izolant|izolantem]] v podobě [[Tuková tkáň|tukové tkáně]] podkoží, vlasy, respektive [[srst]]í, peřím a šupinami u zvířat. Naopak odvádění tepla napomáhá sekrece [[pot]]u a jeho [[vypařování|odpařování]] na povrchu, rovněž tak bohatá [[vlásečnice|vlásečnicová]] síť škáry, v níž změnu průtoku řídí [[sympatikus]]; [[Parasympatikus|parasympatická]] inervace v kůži chybí. [112] => *''účast na látkové výměně'' – zásobní energetický zdroj ukládáním tuků do podkožního vaziva převážně ve formě [[triacylglycerol]]ů. Na [[metabolismus|metabolismu]] se podílí také dýcháním, když u savců v malé ale významné míře dovoluje transport látek a plynů (''perspiratio insensibilis'').{{sfn|Čihák|2016|s=635}} V pokožce vzniká [[vitamín D]]. [113] => *''podíl na psychice'' – úponem mimických svalů do kůže obličeje se významně podílí na zprostředkování emocí – psychice jedince, prostřednictvím manifestace projevů jakými jsou zčervenání, tzv. husí kůže či pocení. U člověka hraje také roli estetickou, podněcuje ke zdobení a krášlení, např. [[tetování]]. [114] => *''maskování'' – u některých obratlovců lze změnou vzhledu kůže, [[mimikry]] či [[Aposematismus|aposematickou]] signalizací, dosáhnout ochrany před [[predátor]]em. [115] => *''zapojení do reprodukčního chování'' – pestré zbarvení kůže podporuje výběr pohlavního partnera pro [[Reprodukční úspěšnost|úspěšné]] reprodukční chování. [116] => [117] => == Kůže jako přírodní produkt a surovina == [118] => [[Soubor:Gorskii 21730u.jpg|thumb|Zvířecí kůže použita jako "žok" na přepravu vody - [[Ruské impérium|carské Rusko]], okolo roku 1915]] [119] => {{podrobně|Useň}} [120] => Zpracovaná zvířecí kůže čili [[useň]] (výjimečně u některých přírodních národů i lidská kůže) se od pradávna využívala jako oděv nebo [[surovina]] k výrobě [[oděv]]ů, [[obuv]]i, oděvních doplňků a různých [[artefakt (fantasy)|artefaktů]].{{Citace elektronické monografie [121] => | příjmení = Kubelka [122] => | jméno = Václav [123] => | titul = Kůže jako surovina průmyslová [124] => | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:4bc79640-2ed2-11e6-ae84-005056827e51?page=uuid:e72fea50-4ab2-11e6-8746-005056825209 [125] => | vydavatel = Československá společnost koželužských chemiků [126] => | místo = Brno [127] => | datum vydání = 2 [128] => | datum přístupu = 2021-10-08 [129] => }} [130] => [131] => Specifické využití zejména v dřívějších dobách měla kůže při výrobě bicích [[hudební nástroj|hudebních nástrojů]]. [132] => [133] => == Odkazy == [134] => === Reference === [135] => {{překlad| jazyk = en| článek = Skin |revize= 959790543}} [136] => [137] => [138] => === Literatura === [139] => *{{Citace monografie [140] => | příjmení1 = Čihák [141] => | jméno1 = Radomír [142] => | odkaz na autora = Radomír Čihák [143] => | titul = Anatomie 3 [144] => | vydavatel = Grada [145] => | místo = Praha [146] => | kapitola = Integumentum commune – Kůže a kožní orgány [147] => | strany = 627–647 [148] => | rok vydání = 2016 [149] => | vydání = 3 [150] => | isbn = 978-80-247-5636-3 [151] => | ref = harv [152] => }} [153] => *{{Citace monografie [154] => | příjmení1 = Jelínek [155] => | jméno1 = Richard [156] => | odkaz na autora = Richard Jelínek [157] => | titul = Histologie a embryologie [158] => | vydavatel = 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy [159] => | rok vydání = 1990 [160] => | kapitola = Kožní systém [161] => | ref = harv [162] => }} [163] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Kůže. Sv. 15, str. 441 [164] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Kůže. Sv. 6, str. 995 [165] => * [[Stanislav Rosypal|ROSYPAL, Stanislav]], 2003. ''Nový přehled biologie''. Scientia. [166] => [167] => === Související články === [168] => * [[Kůže ptáků]] [169] => * [[Dermatologie]] [170] => [171] => === Externí odkazy === [172] => * {{Commonscat}} [173] => * {{Wikicitáty|téma=Kůže}} [174] => * {{Wikislovník|heslo=kůže}} [175] => [176] => {{Autoritní data}} [177] => [178] => [[Kategorie:Kožní soustava]] [179] => [[Kategorie:Hmat]] [180] => [[Kategorie:Orgány]] [] => )
good wiki

Kůže

Řez lidskou kůží: 1. rohovitá vrstva; 2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pokožka (živočichové)','keratin','Langerhansova buňka','ektoderm','peří','melanocyt','škára','okostice','osmoregulace','patogen','tepelný izolant','mechanoreceptor'

Ektoderm

Ektoderm je jedna ze tří zárodečných tkání, která se podílí na vývoji mnoha orgánů u živočichů.

Keratin

Mechanoreceptor

Mechanoreceptory jsou specializované senzorické buňky, které slouží k detekci mechanického působení a převodu těchto signálů do nervových impulsů.

Melanocyt

Melanocyt je buněčný typ v lidském těle, který je zodpovědný za produkci pigmentu melaninu.

Okostice

Osmoregulace

Patogen

PERI

Škára