Array ( [0] => 15481565 [id] => 15481565 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kaliningrad [uri] => Kaliningrad [3] => Kaliningrad Montage (2016).png [img] => Kaliningrad Montage (2016).png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Kaliningrad [2] => | originální jméno = Калининград [3] => | obrázek = Kaliningrad Montage (2016).png [4] => | popisek = [5] => | znak = Coat of arms of Kaliningrad.svg [6] => | vlajka = Flag of Kaliningrad.svg [7] => | nadmořská výška = ~5 [8] => | časové pásmo = [[UTC+3]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [9] => | stát = Rusko [10] => | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]] [11] => | název vyššího celku = [[Severozápadní federální okruh|Severozápadní]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Oblasti v Rusku|Oblast]] [13] => | název nižšího celku = [[Kaliningradská oblast|Kaliningradská]] [14] => | administrativní dělení = 5 [[rajón]]ů [15] => | mapa = Map_of_Russia_-_Kaliningrad_Oblast_(2008-03).svg [16] => | velikost mapy = 240px [17] => | popisek mapy = Kaliningradská oblast na mapě Ruska [18] => | počet obyvatel = 498260 [19] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [20] => | loc-map = {{LocMap |Kaliningradská oblast|label= Kaliningrad|position= right|label_size =100|lat_deg= 54|lat_min= 43|lat_sec= 0|lon_deg = 20|lon_min= 30|lon_sec = 0|float= center|width=250}} [21] => | etnické složení = [[Rusové]] (87 %), [[Ukrajinci]] (4 %), [[Bělorusové]] (3,7 %), [[Arméni]] (0,8 %), ostatní (2,5 %) [22] => | náboženské složení = [[Pravoslaví|Pravoslavné křesťanství]], [[ateismus]] [23] => | psč = 236010 [24] => | telefonní předvolba = +7 4012 [25] => | starosta = Alexander Jarošuk [26] => | web = http://www.klgd.ru/ [27] => }} [28] => '''Kaliningrad''' ({{Vjazyce2|ru|Калининград}}), do roku [[1946]] {{Vjazyce2|de|'''''Königsberg'''''}} ({{Vjazyce2|ru|Кёнигсберг}} nebo ''Королевец'' – ''Korolevec'', {{Vjazyce2|cs|'''''Královec'''''}}, {{Vjazyce2|pl|''Królewiec''}}, {{Vjazyce2|lt|''Karaliaučius''}}), je hlavní město [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]], [[exkláva|exklávy]] [[Rusko|Ruské federace]] (mezi [[Polsko|Polskem]] a [[Litva|Litvou]]). Leží při ústí řeky [[Pregola|Pregoly]] do [[Baltské moře|Baltského moře]]. Žije zde přibližně 498 tis. obyvatel (2022).{{Citace elektronické monografie [29] => | titul = Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2022 года. Без учёта итогов Всероссийской переписи населения 2020 (2021) [30] => | url = https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/chisl_%D0%9C%D0%9E_Site_01-01-2022.xlsx [31] => | datum přístupu = [32] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220611194857/https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/chisl_%D0%9C%D0%9E_Site_01-01-2022.xlsx [33] => | datum archivace = 11-06-2022 [34] => | nedostupné = ano [35] => }} Královec býval metropolí [[Východní Prusko|Východního Pruska]], po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] připadl s okolní oblastí na základě [[Postupimská konference|postupimské konference]] [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] a po jeho [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu]] připadl [[Rusko|Rusku]]. [36] => [37] => == Historie == [38] => [39] => === Sambové === [40] => Osada Pregnora (Twangste) na místě pozdějšího města byla založena již kolem roku [[300 př. n. l.]] a byla zničena při [[Dějiny Pruska#Pruský řádový stát|dobývání Pruska]] [[řád německých rytířů|Řádem německých rytířů]] (1255). Oblast byla dříve obývána kmenem [[Sambové|Sambů]] z [[Baltové|baltského]] etnika starých [[Prusové|Prusů]], které pravděpodobně v 17. století podlehlo [[Germanizace|germanizaci]]. [41] => [42] => === Královec === [43] => [[Křižáci]] město založili v roce [[1255]] na počest českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], který se zde proslavil předchozího roku v [[Bitva u Rudavy|bitvě u Rudavy]] v rámci [[Pruská křížová výprava|křížové výpravy]] proti [[Dějiny Pruska#Pohanské Prusy|pohanským Prusům]]. Křižáci v místě postavili [[Královec (hrad)|hrad]], který v roce 1256 pojmenovali ''Královská hora v Sambii'' („{{Cizojazyčně|la|castrum de Coningsberg in Sambia}}“), {{Vjazyce2|la|''Mons Regius''}} a později {{Cizojazyčně|la|''Regiomontium''}}. [44] => [45] => Kolem roku 1290 získal Královec [[Městské právo|městská práva]]. Rozvíjel se jako přístav a člen [[Hanza|Hanzy]]. Kolem roku 1300 vznikla na jižním břehu řeky Pregola osada [[Löbenicht]] a roku 1327 na ostrově mezi dvěma rameny Pregoly osada [[Kneiphof]] (obě osady byly nakonec v roce 1724 připojeny k městu). Roku 1312 se hrad stal sídlem [[Velmistři Řádu německých rytířů|velmistra řádů německých rytířů]]; nedlouho poté začala stavba [[Královecká katedrála|katedrály]], zasvěcené [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěchovi]]. V roce 1345 město postihl ničivý požár. [46] => [47] => Roku 1701 připadl Královec [[Prusko|Prusku]] a téhož roku zde byl [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] korunován [[Seznam pruských panovníků|pruským králem]]. V 18. století byla připojena další předměstí. Za [[sedmiletá válka|sedmileté války]] připadlo město nakrátko [[Ruské impérium|Rusku]]. Roku 1871 se stalo součástí nově vzniklého [[Německé císařství|Německého císařství]]. [48] => [49] => [[Soubor:Old cathedral of Kaliningrad in Russia.jpg|vlevo|náhled|Kalingradská katedrála sv. Vojtěcha pochází patrně z první poloviny 14. století. Mj. je v ní pohřben německý filosof [[Immanuel Kant]]]] [50] => [[Soubor:Kaliningrad.jpg|náhled|Centrum Kaliningradu]] [51] => [[Soubor:Площадь Победы (Калининград).jpg|náhled|Vítězné náměstí]] [52] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město jako důležitý [[přístav]] [[nacistické Německo|nacistického Německa]] těžce bombardováno [[Royal Air Force|britským letectvem]]. Část obyvatel jej opustila ještě před příchodem [[Rudá armáda|Rudé armády]], která jej obsadila 9. dubna 1945 po čtyřdenní bitvě. Po jejím příchodu bylo z města vysídleno zbylých 200 000 [[Němci|Němců]]. Zůstalo asi 20 000 obyvatel (z původních 316 000 před válkou). Po [[Postupimská konference|postupimské konferenci]] město připadlo spolu se [[Východní Prusko#Dějiny po válce|severní částí Východního Pruska]] [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. Ke 4. červenci 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika [[Michail Kalinin|Michaila Ivanoviče Kalinina]]. [53] => [54] => === Kaliningrad === [55] => Jako nejzápadnější výspa Sovětského svazu nabyla Kaliningradská oblast velkého významu v průběhu [[Studená válka|studené války]]. Kaliningrad se stal v 50. letech 20. století sídlem sovětské [[Baltská flotila|Baltské flotily]]. Z důvodu svého strategického významu byl Kaliningrad [[Uzavřené město|uzavřen]] pro cizince. [56] => [57] => Po válce zde bylo založeno [[Regionální muzeum historie a umění (Kaliningrad)|Regionální muzeum historie a umění]], [[Kaliningradské divadlo]] a v roce 1967 [[Baltská federální univerzita Immanuela Kanta]]. V roce 1979 se otevřelo [[Jantarové muzeum]]; mezi exponáty je druhý největší valoun [[Jantar|jantaru]] na světě, jakož i sbírka více než 3000 jantarových [[Inkluze (mineralogie)|inkluzí]]. [58] => [59] => Po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] v prosinci 1991, resp. již vyhlášením [[Nezávislost|nezávislosti]] [[Litva|Litvy]] 11. března 1990, se [[Kaliningradská oblast]] stala [[exkláva|exklávou]] [[Rusko|Ruska]] a otevřela se zahraničním návštěvníkům. V městě [[Baltijsk]]u nedaleko Kaliningradu se nachází jediný ruský přístav v [[Baltské moře|Baltském moři]], který během roku nezamrzá (na rozdíl od přístavů v severnější [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]]). [60] => [61] => V roce 2022 se Kaliningrad pod svým [[Exonymum|exonymem]] ''Královec'' stal předmětem českého [[Internetový mem|internetového memu]] spočívajícího v [[Satira|satirickém]] návrhu na jeho připojení (s celou Kaliningradskou oblastí nebo její částí) k [[Česko|Česku]] jako tzv. ''[[Královecký kraj]]''. [62] => [63] => == Baltské loděnice Jantar == [64] => V roce 1945 byla ve městě založena ruská [[Baltská loděnice Jantar]], která navázala na německou loděnici F. Schichau GmbH.{{Citace elektronického periodika [65] => | titul = Baltské loděnice Jantar a.s. (Kalinigrad) [RRRR-RRRR] : Průmysl [66] => | periodikum = Valka.cz [67] => | url = https://www.valka.cz/Baltske-lodenice-Jantar-a-s-Kalinigrad-RRRR-RRRR-t166143 [68] => | jazyk = cs [69] => | datum přístupu = 2022-01-11 [70] => }} Tato [[Loděnice (firma)|loděnice]] je jednou z největších ruských loděnic a jediný ruský loďařský podnik v této části [[Baltské moře|Baltského moře]] bez ledu, v blízkosti největších průmyslových center [[Evropa|Evropy]].{{Citace elektronického periodika [71] => | titul = О предприятии {{!}} Прибалтийский судостроительный завод «Янтарь» [72] => | periodikum = shipyard-yantar.ru [73] => | url = https://shipyard-yantar.ru/%D0%BE-%D0%BF%D1%80%D0%B5%D0%B4%D0%BF%D1%80%D0%B8%D1%8F%D1%82%D0%B8%D0%B8/ [74] => | datum přístupu = 2022-01-11 [75] => }} Specializuje se na stavbu a opravy moderních [[Válečná loď|válečných lodí]] a moderních [[Vodní doprava|civilních lodí]]. Lodě pro civilní účely si zde objednávají společnosti nejen z Ruska, ale i [[Norsko|Norska]], [[Německo|Německa]], [[Indie]] a [[Nizozemsko|Nizozemska]].{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = Завод Янтарь в 2022 году спустит на воду фрегат для ВМС Индии Тамала [77] => | periodikum = www.korabel.ru [78] => | url = https://www.korabel.ru/news/comments/zavod_yantar_v_2022_godu_spustit_na_vodu_fregat_dlya_vms_indii_tamala.html [79] => | jazyk = ru [80] => | datum přístupu = 2022-01-11 [81] => }} [82] => [83] => == Sport == [84] => Kaliningrad hostil některé zápasy během ruského [[Mistrovství světa ve fotbale 2018]]. [85] => [86] => === Německá sportovní sdružení === [87] => Všechny místní německé kluby zanikly se sovětskou anexí v roce 1945. Patřily k nim: [88] => * [[VfB Königsberg]] – fotbalový klub, založený v roce 1900. Historický nejúspěšnější fotbalové mužstvo [[Prusko|Pruska]] (mj. jedenáctinásobný mistr [[Baltské fotbalové mistrovství|Baltu]] a pětinásobný mistr [[Gauliga Ostpreußen|Východního Pruska]]). [89] => * [[SV Prussia-Samland Königsberg]] – fotbalový klub, založený v roce 1904, pětinásobný mistr [[Baltské fotbalové mistrovství|Baltu]]. [90] => * [[SpVgg ASCO Königsberg]] – sportovní klub, založený v roce 1919. Trojnásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve [[Gauliga Ostpreußen|Východním Prusku]]. [91] => * [[Concordia Königsberg]] – fotbalový klub, založený v roce 1911. Dvojnásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve [[Gauliga Ostpreußen|Východním Prusku]]. [92] => * [[SV Rasensport-Preußen Königsberg]] – fotbalový klub, založený v roce 1905. Sedminásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve [[Gauliga Ostpreußen|Východním Prusku]]. [93] => * [[Königsberger STV]] – fotbalový klub, založený v roce 1922. Pětinásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve [[Gauliga Ostpreußen|Východním Prusku]]. [94] => * [[Reichsbahn SG Königsberg]] – fotbalový klub, založený v roce 1927. Pětinásobný účastník nejvyšší regionální fotbalové soutěže ve [[Gauliga Ostpreußen|Východním Prusku]]. [95] => [96] => === Ruská sportovní sdružení === [97] => * [[FK Baltika Kaliningrad]] – fotbalový klub, FNL (Ruská druhá liga). V 90. letech hrál klub i některé sezóny v [[Ruská Premier Liga|Ruské Premier Lize]]. [98] => [99] => == Turistické zajímavosti == [100] => * [[Královecká katedrála|Kaliningradská katedrála]] [101] => * [[Královská brána (Kaliningrad)|Královská brána]], [[Sackheimská brána (Kaliningrad)|Sackheimská brána]] a [[Braniborská brána (Kaliningrad)|Braniborská brána]] [102] => * [[Jantarové muzeum]] [103] => * [[Chrám Krista Spasitele (Kaliningrad)|Pravoslavná katedrála Krista Spasitele]] [104] => * [[Náměstí Vítězství (Kaliningrad)|Náměstí Vítězství]] (centrum města) [105] => * [[Dům Sovětů (Kaliningrad)|Dům sovětů]] [106] => * [[Kalinigradská zoo]] [107] => * [[Baltská federální univerzita Immanuela Kanta|Kantova Univerzita]] (dříve [[Královecká univerzita]]) [108] => * staré hradby [109] => [110] => [111] => Soubor:Kaliningrad 05-2017 img18 Kings Gate.jpg|[[Královská brána (Kaliningrad)|Královská brána]] [112] => Soubor:Kaliningrad 05-2017 img13 Amber Museum.jpg|[[Jantarové muzeum Kaliningrad|Jantarové muzeum]] [113] => Soubor:Kaliningrad 05-2017 img31 Christ Saviour Church.jpg|[[Chrám Krista Spasitele (Kaliningrad)|Katedrála Krista Spasitele]] [114] => Město proslavil i matematický problém [[Sedm mostů města Královce]], jehož řešením v roce 1736 položil [[Leonhard Euler]] základy [[teorie grafů]] a [[topologie]]. [115] => [116] => == Změna jména == [117] => Po roce 1991 došlo k debatám o tom, zda by se město nemělo vrátit k užívání jména ''Königsberg (Královec)'', stejně jako se ke svým dřívějším jménům vrátilo několik dalších ruských měst (např. [[Petrohrad]], [[Jekatěrinburg]], [[Samara]], [[Tver]]). K dalším návrhům patřila změna jména na ''Kalinograd'' [[Kalina obecná|(kalina]] je keř, který má posvátné konotace ve [[Slované|slovanském]] folklóru, je to motiv v desítkách lidových písní, spojených hlavně s mládím, svatbami či pohřby{{Citace elektronické monografie|url=https://archive.org/details/songsrussianpeo00ralsgoog|titul=The songs of the Russian people, as illustrative of Slavonic mythology and Russian social life : Ralston, William Ralston Shedden, 1828-1889 : Free Download & Streaming : Internet Archive|vydavatel=archive.org|datum přístupu=2014-12-29}}) nebo přejmenování města na ''Kantgrad'' (podle filozofa [[Immanuel Kant|Immanuela Kanta]], který ve městě prožil svůj život). [118] => [119] => Vedoucí kaliningradské administrativy Felix Lapin vyzval v roce 2009 k návratu k historickému jménu a navrhl, že spolu s touto změnou by se zároveň celá [[Kaliningradská oblast]] mohla přejmenovat na Prusko nebo Západní Rusko.{{Citace elektronického periodika [120] => | titul = Калининград возвращает Кенигсберг [121] => | periodikum = Газета.Ru [122] => | url = https://www.gazeta.ru/politics/2009/05/12_kz_2985387.shtml [123] => | jazyk = ru [124] => | datum přístupu = 2022-01-10 [125] => }} V září 2011 gubernátor Kaliningradské oblasti Nikolaj Cukanov prohlásil, že spor o jméno by nejlépe vyřešilo [[referendum]], sám sebe nicméně označil za zastánce stávajícího pojmenování.{{Citace elektronického periodika [126] => | příjmení = [127] => | jméno = [128] => | příjmení2 = [129] => | jméno2 = [130] => | příjmení3 = [131] => | jméno3 = [132] => | titul = Цуканов заявил, что он против переименования Калининграда [133] => | periodikum = www.newkaliningrad.ru [134] => | url = https://www.newkaliningrad.ru/news/politics/k1357853.html [135] => | datum vydání = 2011-09-21 [136] => | jazyk = ru [137] => | datum přístupu = 2022-01-10 [138] => }} [139] => [140] => V květnu 2023 doporučila polská názvoslovná komise užívání starého polského exonyma, tedy ''Królewiec''.{{Citace elektronického periodika [141] => | titul = Už ne Kaliningrad, ale Královec, rozhodli v Polsku [142] => | periodikum = Seznam Zprávy [143] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-uz-ne-kaliningrad-ale-kralovec-rozhodli-v-polsku-230657 [144] => | datum vydání = 2023-05-10 [145] => | jazyk = cs [146] => | datum přístupu = 2023-05-10 [147] => }} [148] => [149] => == Osobnosti == [150] => [151] => === Rodáci === [152] => [153] => * [[Michael Willmann]] (1630–1706), malíř [154] => * [[Christian Goldbach]] (1690–1764), matematik [155] => [156] => * [[Immanuel Kant]] (1724–1804), filozof [157] => * [[Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann|Ernst Theodor Amadeus Hoffmann]] (1776–1822), spisovatel [158] => * [[Gotthilf Heinrich Ludwig Hagen]] (1797–1884), fyzik [159] => * [[Fanny Lewaldová]] (1811–1889), feministka a spisovatelka [160] => * [[Gustav Kirchhoff|Gustav Robert Kirchhoff]] (1824–1887), fyzik [161] => * [[Karl Rudolf König]] (1832–1901), fyzik [162] => * [[Otto Wallach]] (1847–1931), chemik [163] => * [[Pavel Pabst|Paul Pabst]] (1854–1897), klavírista a skladatel [164] => * [[Erich von Drygalski]] (1865–1949), cestovatel [165] => * [[Käthe Kollwitzová]] (1867–1945), malířka a sochařka [166] => * [[Eugen Sandow]] (1867–1925), jeden z prvních profesionálních [[Kulturistika|kulturistů]] [167] => * [[Arnold Sommerfeld]] (1868–1951), fyzik [168] => * [[Agnes Miegelová]] (1879–1964), spisovatelka [169] => * [[Werner Kempf]] (1886–1964), německý generál [170] => * [[Lea Rabinová]] (1928–2000), spisovatelka a manželka [[Jicchak Rabin|Jicchaka Rabina]] [171] => * [[Heinrich August Winkler]] (* 1938), historik [172] => * [[Ljudmila Očeretná|Ludmila Očeretná]] (* 1958), bývalá manželka [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] [173] => [174] => === Ostatní === [175] => [[Soubor:Kant Kaliningrad.jpg|náhled|upright|Socha [[Immanuel Kant|Immanuela Kanta]]]] [176] => [177] => * [[Martynas Mažvydas]] (asi 1510 – asi 1563), autor první tištěné litevské knihy [178] => * [[Richard Wagner]] (1813–1883), hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel [179] => * [[David Hilbert]] (1862–1943), matematik [180] => * [[Friedrich Adolf Paneth]] (1887–1958), chemik [181] => * [[Hannah Arendtová]] (1906–1975), politoložka [182] => * [[Alexej Leonov]] (1934–2019), kosmonaut, který jako první uskutečnil [[Výstup do vesmíru|vesmírnou procházku]] [183] => * [[Jurij Romaněnko]] (* 1944), kosmonaut [184] => [185] => == Partnerská města == [186] => {{sloupce|3| [187] => * {{partnerské město|Aalborg}} [188] => * {{partnerské město|Baranavičy}} [189] => * {{partnerské město|Brest (Bělorusko)}} [190] => * {{partnerské město|Ciudad de México}} [191] => * {{partnerské město|Cork}} [192] => * {{partnerské město|Dzjatlava}} [193] => * {{partnerské město|Elbląg}} [194] => * {{partnerské město|Gdyně}} [195] => * {{partnerské město|Grodno}} [196] => * {{partnerské město|Groningen}} [197] => * {{partnerské město|Homel}} [198] => * {{partnerské město|Jaroslavl}} [199] => * {{partnerské město|Jerevan}} [200] => * {{partnerské město|Kiel}} [201] => * {{partnerské město|Kalmar}} [202] => * {{partnerské město|Klaipėda}} [203] => * {{partnerské město|Krasnojarsk}} [204] => * {{partnerské město|Lodž|rok=1992}} [205] => * {{partnerské město|Malmö}} [206] => * {{partnerské město|Minsk}} [207] => * {{partnerské město|Murmansk}} [208] => * {{partnerské město|Norfolk (Virginie)}} [209] => * {{partnerské město|Omsk}} [210] => * {{partnerské město|Samara}} [211] => * {{partnerské město|Severodvinsk}} [212] => * {{partnerské město|Skopje}} [213] => * {{partnerské město|Southampton}} [214] => * {{partnerské město|Šiauliai}} [215] => * {{partnerské město|Ta-lien}} [216] => * {{partnerské město|Zabrze}} [217] => * {{partnerské město|Zwolle}} [218] => }} [219] => V roce 2022 polská města [[Bělostok]], [[Gdaňsk]], [[Olštýn]] a [[Toruň]] ukončila partnerství s Kaliningradem v reakci na [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruskou invazi na Ukrajinu]]. [220] => [221] => == Odkazy == [222] => [223] => === Reference === [224] => [225] => [226] => === Související články === [227] => * [[Sedm mostů města Královce]] [228] => * [[Královec (hrad)]] [229] => [230] => === Externí odkazy === [231] => * {{Commonscat}} [232] => * {{Commons}} [233] => * {{Otto|heslo=Královec}} [234] => * [https://www.klgd.ru/ Oficiální stránky města] {{Ru}} [235] => * [http://soborkld.ru/ Kaliningradská katedrála] {{Ru}} [236] => * [http://www.territorial.de/ostp/koen/koen.htm Historie oblasti od 1815 do 1945] {{De}} [237] => [238] => {{Rusko}} [239] => {{Města Kaliningradské oblasti}} [240] => {{Autoritní data}} [241] => {{Portály|Geografie|Rusko|}} [242] => [243] => [[Kategorie:Kaliningrad| ]] [244] => [[Kategorie:Města v Kaliningradské oblasti]] [245] => [[Kategorie:Přístavní města v Rusku]] [246] => [[Kategorie:Přístavní města Baltského moře]] [247] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [248] => [[Kategorie:Uzavřená města]] [249] => [[Kategorie:Hanza]] [250] => [[Kategorie:Sídla nazvaná po osobách]] [251] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Rusku]] [] => )
good wiki

Kaliningrad

Kaliningrad , do roku 1946 ( nebo Королевец - Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou). Leží při ústí řeky Pregoly do Baltského moře.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gauliga Ostpreußen','Kaliningradská oblast','Baltské moře','Rusko','exkláva','Immanuel Kant','Sedm mostů města Královce','Baltská federální univerzita Immanuela Kanta','Druhá světová válka','Chrám Krista Spasitele (Kaliningrad)','Královská brána (Kaliningrad)','Sovětský svaz'

Exkláva

Exkláva je sídlo města Holysov ve Středočeském kraji v Česku.

Rusko