Array ( [0] => 14899011 [id] => 14899011 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kalmyčtina [uri] => Kalmyčtina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Kalmyčtina ''(Хальмг келн)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Rusko]], [[Kyrgyzstán]], [[Kazachstán]] [4] => | mapa rozšíření = [5] => | mluvčích = 499 000[http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=xal Ethnologue] [6] => | klasifikace = [7] => * [[Altajské jazyky]] (sporné) [8] => ** [[Mongolské jazyky]] [9] => *** Západní mongolské jazyky [10] => | písmo = [[Cyrilice|Cyrilice (tzv. azbuka)]], Todo bičig (Jasné písmo) [11] => | úřední jazyk = [[Kalmycko]] [12] => | regulátor = [13] => | ISO6391 = - [14] => | ISO6392B = xal [15] => | ISO6392T = xal [16] => | SIL = KGZ [17] => | wikipedie = [[:xal: Нүр халх|xal.wikipedia.org]] [18] => }} [19] => '''Kalmyčtina''' (Хальмг келн ''Chaľmg keln'') je západomongolský jazyk, kterým mluví [[Kalmykové]], žijící v [[Rusko|Rusku]]. Až na písmo je prakticky totožný s jazykem [[Ojrati|Ojratů]], žijících v západním [[Mongolsko|Mongolsku]] a západní [[Čína|Číně]]. Má asi 500 tisíc rodilých mluvčích. [20] => [21] => [[UNESCO]] vede kalmyčtinu na seznamu jazyků ohrožených vymizením. [22] => [23] => == Jazyk == [24] => Kalmyčtina patří k [[Mongolské jazyky|mongolské větvi]] [[Altajské jazyky|altajské jazykové rodiny]]. Svými gramatickými funkcemi se kalmyčtina řadí k [[Aglutinační jazyky|aglutinačním jazykům]]; používá především [[Sufix|přípony]]. Vyznačuje se [[Vokálová harmonie|samohláskovou harmonií]]. Jejími typickými gramatickými jevy jsou: [25] => * 10 [[Mluvnický pád|pádů]] pro [[skloňování]] [[podstatné jméno|podstatných jmen]] [26] => * neexistence [[Jmenný rod|jmenného rodu]] [27] => * nesklonnost [[Přídavné jméno|přídavných jmen]] [28] => * [[časování]] [[sloveso|sloves]] podle [[Osoba (mluvnice)|osoby]], [[Číslo (mluvnice)|čísla]], [[Čas (mluvnice)|času]], [[Slovesný způsob|způsobu]], [[Slovesný rod|rodu]] a [[vid]]u. [29] => Kalmyčtina má 18 [[Samohláska|samohlásek]], které se odlišují délkou (krátké a dlouhé a, ä, e, i, o, ö, u, ü, y). Dlouhé samohlásky se zapisují zdvojením symbolu. Hláska y byla zařazena do kalmyckého fonémového systému poměrně nedávno. Samohlásky se na začátku slova vyslovují s hláskou j. [30] => [31] => [[Souhláska|Souhlásek]] má kalmyčtina 27 (b, c, č, d, ď, dž, f, g, h, ch, j, k, l, ľ, m, n, ņ, p, r, s, š, šč, t, ť, v, z, ž), přičemž 3 jsou nepůvodní a používají se ve slovech přejatých z ruštiny (f, šč, ž). V některých kombinacích jsou souhlásky slabikotvorné. [32] => [33] => Na vývoj kalmyčtiny měly určitý vliv [[Turkické jazyky|turkické]], [[Ugrické jazyky|ugrické]] a tunguzské jazyky. Od [[Mongolština|mongolštiny]] se odlišuje především: [34] => * slabými [[Plozivní souhláska|plozivními souhláskami]] v místě mongolských silných [35] => * zkracováním samohlásek před slabou plozivní souhláskou [36] => * [[Palatizace|změkčováním]] retných souhlásek samohláskami i, ö, ü [37] => [38] => == Písmo == [39] => [[Soubor:Jn316Kalmyk.png|náhled|vpravo| Fragment překladu [[Nový zákon|Nového zákona]] napsaný písmem [[todo bičig]]]] [40] => První kalmycké písemnosti byly napsány písmem [[todo bičig]] (jasné písmo), které vytvořil v 17. století mnich Zaja Pandita na základě [[Mongolské písmo|staromongolského písma]]. Písmo se mezi Kalmyky a Ojraty značně rozšířilo. V Kalmycku se používalo do r. 1924, Ojraté ho používají dodnes. [41] => [42] => V lednu 1924 byla zavedena kalmycká abeceda na základě [[Azbuka|azbuky]], přičemž byly doplněny některé znaky. Abeceda byla ve dvacátých letech několikrát reformována a používala se do r. 1930. V r. 1930 byla abeceda [[Latinizace v Sovětském svazu|převedena]] do [[Latinka|latinky]], přičemž byly zachovány některé znaky, doplněné předchozími reformami. V r. 1938 byla abeceda znovu převedena na základ azbuky a do současného stavu byla upravena v r. 1941. [43] => {| class="wikitable" [44] => ! align="center" colspan="2" |Azbuka [45] => ! align="center" colspan="2" |Latinka [46] => ! align="center" colspan="3" |Azbuka [47] => ! align="center" rowspan="2" |[[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] [48] => ! align="center" rowspan="2" |český
přepis [49] => ! align="center" rowspan="2" |Přepis
BGN/PCGN [50] => |- [51] => ! align="center"|od 1941 [52] => ! align="center"|1938-41 [53] => ! align="center"|1931-38 [54] => ! align="center"|1930-31 [55] => ! align="center"|1928-30 [56] => ! align="center"|1926-28 [57] => ! align="center"|1924-26 [58] => |- [59] => | align="center" colspan="2" |А а [60] => | align="center" colspan="2" |А а [61] => | align="center" colspan="3" |А а [62] => | align="center"|a [63] => | align="center"|a [64] => | align="center"|a [65] => |- [66] => | align="center"|Ə ə [67] => | align="center"|Ä ä [68] => | align="center" colspan="2" |Ə ə [69] => | align="center"|Я я [70] => | align="center"|D d [71] => | align="center"|Ä ä [72] => | align="center"|ə [73] => | align="center"|ä [74] => | align="center"|ä [75] => |- [76] => | align="center" colspan="2" |Б б [77] => | align="center" colspan="2" |B b [78] => | align="center" colspan="3" |Б б [79] => | align="center"|p,{{IPA|pʲ}} [80] => | align="center"|b [81] => | align="center"|b [82] => |- [83] => | align="center" colspan="2" |В в [84] => | align="center" colspan="2" |V v [85] => | align="center" colspan="3" |В в [86] => | align="center"|w,{{IPA|wʲ}} [87] => | align="center"|v [88] => | align="center"|v, w [89] => |- [90] => | align="center" colspan="2" |Г г [91] => | align="center" colspan="2" |G g [92] => | align="center" colspan="3" |Г г [93] => | align="center"|{{IPA|ɡ}},{{IPA|ɡʲ}},{{IPA|ɢ}} [94] => | align="center"|g [95] => | align="center"|g [96] => |- [97] => | align="center"|Һ һ [98] => | align="center"|Гъ гъ [99] => | align="center" colspan="2" |H һ [100] => | align="center"|Г г [101] => | align="center"|Һ һ [102] => | align="center"|Г г [103] => | align="center"|{{IPA|ɣ}} [104] => | align="center"|h [105] => | align="center"|gh [106] => |- [107] => | align="center" colspan="2" |Д д [108] => | align="center" colspan="2" |D d [109] => | align="center" colspan="3" |Д д [110] => | align="center"|t,{{IPA|tʲ}} [111] => | align="center"|d [112] => | align="center"|d [113] => |- [114] => | align="center" colspan="2" |Е е [115] => | align="center" colspan="2" | - [116] => | align="center" colspan="3" |Е е [117] => | align="center"|je [118] => | align="center"|je [119] => | align="center"|ye [120] => |- [121] => | align="center" colspan="2" |Ё ё [122] => | align="center" colspan="2" | - [123] => | align="center" colspan="3" | - [124] => | align="center"|{{IPA|jɔ}} [125] => | align="center"|jo [126] => | align="center"|yo [127] => |- [128] => | align="center" colspan="2" |Ж ж [129] => | align="center" colspan="2" | - [130] => | align="center"|- [131] => | align="center" colspan="2" |Ж ж [132] => | align="center"|{{IPA|ʧ}} [133] => | align="center"|ž [134] => | align="center"|zh [135] => |- [136] => | align="center"|Җ җ [137] => | align="center"|Дж дж [138] => | align="center" colspan="2" |Ƶ ƶ [139] => | align="center"|Жж [140] => | align="center"|Дж дж [141] => | align="center"|Ӝ ӝ [142] => | align="center"|{{IPA|dʒ}} [143] => | align="center"|dž [144] => | align="center"|dzh, j [145] => |- [146] => | align="center" colspan="2" |З з [147] => | align="center" colspan="2" |Z z [148] => | align="center" colspan="3" |З з [149] => | align="center"|{{IPA|ʦ}} [150] => | align="center"|z [151] => | align="center"|(d)z [152] => |- [153] => | align="center" colspan="2" |И и [154] => | align="center" colspan="2" |I i [155] => | align="center" colspan="3" |И и [156] => | align="center"|i [157] => | align="center"|i [158] => | align="center"|i [159] => |- [160] => | align="center" colspan="2" |Й й [161] => | align="center" colspan="2" |J j [162] => | align="center" colspan="3" |Й й [163] => | align="center"|j [164] => | align="center"|j [165] => | align="center"|y [166] => |- [167] => | align="center" colspan="2" |К к [168] => | align="center" colspan="2" |K k [169] => | align="center" colspan="3" |К к [170] => | align="center"|(k), ({{IPA|kʲ}}) [171] => | align="center"|k [172] => | align="center"|k [173] => |- [174] => | align="center" colspan="2" |Л л [175] => | align="center" colspan="2" |L l [176] => | align="center" colspan="3" |Л л [177] => | align="center"|{{IPA|ɮ}},{{IPA|ɮʲ}} [178] => | align="center"|l [179] => | align="center"|l [180] => |- [181] => | align="center" colspan="2" |М м [182] => | align="center" colspan="2" |M m [183] => | align="center" colspan="3" |М м [184] => | align="center"|m,{{IPA|mʲ}} [185] => | align="center"|m [186] => | align="center"|m [187] => |- [188] => | align="center" colspan="2" |Н н [189] => | align="center" colspan="2" |N n [190] => | align="center" colspan="3" |Н н [191] => | align="center"|n,{{IPA|nʲ}} [192] => | align="center"|n [193] => | align="center"|n [194] => |- [195] => | align="center"|Ң ң [196] => | align="center"|Нъ нъ [197] => | align="center" colspan="2" |{{unicode|N̡ n̡}} [198] => | align="center" colspan="2" |Нг нг [199] => | align="center"|Ң ң [200] => | align="center"|{{IPA|ŋ}} [201] => | align="center"|ng [202] => | align="center"|ng [203] => |- [204] => | align="center" colspan="2" |О о [205] => | align="center" colspan="2" |О о [206] => | align="center" colspan="3" |О о [207] => | align="center"|{{IPA|ɔ}} [208] => | align="center"|o [209] => | align="center"|o [210] => |- [211] => | align="center"|Ө ө [212] => | align="center"|Ö ö [213] => | align="center" colspan="2" |Ө ө [214] => | align="center"|Э э [215] => | align="center"|V v [216] => | align="center"|Ö ö [217] => | align="center"|o [218] => | align="center"|ö [219] => | align="center"|ö [220] => |- [221] => | align="center" colspan="2" |П п [222] => | align="center" colspan="2" |P p [223] => | align="center" colspan="3" |П п [224] => | align="center"|({{IPA|pʰ}}), ({{IPA|pʰʲ}}) [225] => | align="center"|p [226] => | align="center"|p [227] => |- [228] => | align="center" colspan="2" |Р р [229] => | align="center" colspan="2" |R r [230] => | align="center" colspan="3" |Р р [231] => | align="center"|r,{{IPA|rʲ}} [232] => | align="center"|r [233] => | align="center"|r [234] => |- [235] => | align="center" colspan="2" |С с [236] => | align="center" colspan="2" |S s [237] => | align="center" colspan="3" |С с [238] => | align="center"|s [239] => | align="center"|s [240] => | align="center"|s [241] => |- [242] => | align="center" colspan="2" |Т т [243] => | align="center" colspan="2" |T t [244] => | align="center" colspan="3" |Т т [245] => | align="center"|{{IPA|tʰ}},{{IPA|tʰʲ}} [246] => | align="center"|t [247] => | align="center"|t [248] => |- [249] => | align="center" colspan="2" |У у [250] => | align="center" colspan="2" |U u [251] => | align="center" colspan="3" |У у [252] => | align="center"|{{IPA|ʊ}} [253] => | align="center"|u [254] => | align="center"|u [255] => |- [256] => | align="center"|Ү ү [257] => | align="center"|Ӱ ӱ [258] => | align="center" colspan="2" |Y y [259] => | align="center" colspan="2" |Ю ю [260] => | align="center"|Ӱ ӱ [261] => | align="center"|u [262] => | align="center"|ü [263] => | align="center"|ü [264] => |- [265] => | align="center" colspan="2" |Ф ф [266] => | align="center" colspan="2" |F f [267] => | align="center" colspan="3" |Ф ф [268] => | align="center"|(f) [269] => | align="center"|f [270] => | align="center"|f [271] => |- [272] => | align="center" colspan="2" |Х х [273] => | align="center" colspan="2" |Х х [274] => | align="center" colspan="3" |Х х [275] => | align="center"|x,{{IPA|xʲ}} [276] => | align="center"|ch [277] => | align="center"|h [278] => |- [279] => | align="center" colspan="2" |Ц ц [280] => | align="center"|C c [281] => | align="center"|Ç ç [282] => | align="center" colspan="3" |Ц ц [283] => | align="center"|{{IPA|ʦʰ}} [284] => | align="center"|c [285] => | align="center"|ts [286] => |- [287] => | align="center" colspan="2" |Ч ч [288] => | align="center"|Ç ç [289] => | align="center"|C c [290] => | align="center" colspan="3" |Ч ч [291] => | align="center"|{{IPA|ʧʰ}} [292] => | align="center"|č [293] => | align="center"|ch [294] => |- [295] => | align="center" colspan="2" |Ш ш [296] => | align="center" colspan="2" |Ş ş [297] => | align="center" colspan="3" |Ш ш [298] => | align="center"|{{IPA|ʃ}} [299] => | align="center"|š [300] => | align="center"|sh [301] => |- [302] => | align="center" colspan="2" |Щ щ [303] => | align="center" colspan="2" | - [304] => | align="center" colspan="3" |Щ щ [305] => | align="center"|({{IPA|sʧ}}) [306] => | align="center"|šč [307] => | align="center"|shch [308] => |- [309] => | align="center" colspan="2" |Ы ы [310] => | align="center" colspan="2" | - [311] => | align="center" colspan="3" |Ы ы [312] => | align="center"|i [313] => | align="center"|y [314] => | align="center"|y [315] => |- [316] => | align="center" colspan="2" |Ь ь [317] => | align="center" colspan="2" |Ь ь [318] => | align="center" colspan="3" |Ь ь [319] => | align="center"|{{IPA|ʲ}} [320] => | align="center"|j, ' [321] => | align="center"|' [322] => |- [323] => | align="center" colspan="2" |Э э [324] => | align="center" colspan="2" |Е е [325] => | align="center"|- [326] => | align="center" colspan="2" |Э э [327] => | align="center"|e [328] => | align="center"|e [329] => | align="center"|e [330] => |- [331] => | align="center" colspan="2" |Ю ю [332] => | align="center" colspan="2" | - [333] => | align="center" colspan="2" | - [334] => | align="center"|Ю ю [335] => | align="center"|{{IPA|jʊ}} [336] => | align="center"|ju [337] => | align="center"|yu [338] => |- [339] => | align="center" colspan="2" |Я я [340] => | align="center" colspan="2" | - [341] => | align="center"|- [342] => | align="center" colspan="2" |Я я [343] => | align="center"|ja [344] => | align="center"|ja [345] => | align="center"|ya [346] => |} [347] => [348] => == Příklady == [349] => [350] => === Číslovky === [351] => {| cellspacing="7" [352] => |- [353] => | '''Kalmycky''' || '''Česky''' [354] => |- [355] => | негн || jeden [356] => |- [357] => | хойр || dva [358] => |- [359] => | һурвн || tři [360] => |- [361] => | дөрвн || čtyři [362] => |- [363] => | тaвн || pět [364] => |- [365] => | зурһaн || šest [366] => |- [367] => | долaн || sedm [368] => |- [369] => | нәәмн || osm [370] => |- [371] => | йисн || devět [372] => |- [373] => | aрвн || deset [374] => |} [375] => [376] => == Odkazy == [377] => [378] => === Literatura === [379] => * {{Citace monografie | příjmení = Бардаев | jméno = Э. Ч. | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Современный калмыцкий язык. Лексикология. | odkaz na titul = | url = | vydavatel = | místo = Elista | rok = 1985 | měsíc = | den = | počet svazků = | počet stran = | kapitola = | url kapitoly = | strany = | svazek = | isbn = | jazyk = ru}} [380] => * {{Citace monografie | příjmení = Биткеева | jméno = А. Н. | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Калмыцкий язык в современном мире | odkaz na titul = | url = | vydavatel = | místo = Moskva | rok = 2006 | měsíc = | den = | počet svazků = | počet stran = | kapitola = | url kapitoly = | strany = | svazek = | isbn = | jazyk = ru}} [381] => [382] => === Reference === [383] => {{Překlad| jazyk = ru| článek = Калмыцкий язык| revize = 31461170}} [384] => [385] => [386] => === Externí odkazy === [387] => {{InterWiki|code=xal|Kalmycká}} [388] => * {{Commonscat}} [389] => * {{Citace elektronické monografie |příjmení = Муниев |jméno = Б. Д. |odkaz na autora = |titul = Калмыцко-русский словарь |url = http://footnote.myxomop.com/kalmyk/kalmyk-russian.djvu |datum vydání = 1977 |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-01-31 |vydavatel = |místo = Moskva |jazyk = ru |url archivu = https://web.archive.org/web/20071008140638/http://footnote.myxomop.com/kalmyk/kalmyk-russian.djvu |datum archivace = 2007-10-08 |nedostupné = ano }} [390] => * {{Citace elektronické monografie |příjmení = |jméno = |spoluautoři = Илишкин И. К., Муниев Б. Д., Бадмаева В. Д., Шургучинова М. О. |titul = Малый русско-калмыцкий онлайн словарь |url = http://dictionary.bumbinorn.ru |datum vydání = 2003 |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-01-31 |vydavatel = |místo = |jazyk = ru |url archivu = https://web.archive.org/web/20130817065444/http://dictionary.bumbinorn.ru/ |nedostupné = ano }} [391] => [392] => {{Mongolské jazyky}} [393] => {{Jazyky Ruské federace}} [394] => {{Autoritní data}} [395] => [396] => [[Kategorie:Jazyky Číny]] [397] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [398] => [[Kategorie:Jazyky Mongolska]] [399] => [[Kategorie:Mongolské jazyky]] [400] => [[Kategorie:Ohrožené jazyky Evropy]] [] => )
good wiki

Kalmyčtina

Kalmyčtina (Хальмг келн Chaľmg keln) je západomongolský jazyk, kterým mluví Kalmykové, žijící v Rusku. Až na písmo je prakticky totožný s jazykem Ojratů, žijících v západním Mongolsku a západní Číně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Altajské jazyky','Rusko','Mongolské jazyky','Jmenný rod','podstatné jméno','Přídavné jméno','Mluvnický pád','Vokálová harmonie','skloňování','Mongolské písmo','Latinizace v Sovětském svazu','vid'

Rusko

Skloňování