Array ( [0] => 14664887 [id] => 14664887 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kapetovci [uri] => Kapetovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Kapetovci [2] => | znak = Arms of the Kings of France (France Ancien).svg [3] => | popisek = Původní znak Francie resp. Kapetovců [4] => | země = [[Francie]], [[Španělsko]], [[Portugalsko]],
[[Brazílie]], [[Parma]], [[Sicílie]], [[Neapolsko]]
[[Anglie]], [[Normandie]], [[Uhersko]], [[Polsko]] [5] => | mateřská dynastie = [[Robertovci]] [6] => | tituly = [7] => * [[Brazilský císař]] [8] => * [[Francouzský král]], [[Navarrský král]] [9] => * [[Španělský král]] [10] => * [[Portugalský král]], [[král Algarve]] [11] => * [[král Sicilský]], [[král Neapolský]] [12] => * [[král Obojí sicílie]] [13] => * [[vévoda parmský]] [14] => * [[velkovévoda lucemburský]] [15] => | zakladatel = Hugo Kapet [16] => | mýtický zakladatel = [17] => | poslední vládce = [[Filip VI. Španělský|Filip VI.]] (Španělsko) [18] => | rok založení = [[987]] [19] => | konec vlády = [[1848]] ve Francii ([[Bourbon-Orleáns]])
[[1853]] v Portugalsku ([[Braganza]])
[[1859]] v Parmě ([[Bourbon-Parma]])
[[1889]] v Brazílii ([[Braganza]])
[[1861]] v [[Království obojí Sicílie|Obojí Sicílii]] ([[Bourbon-Obojí Sicílie]]) [20] => | současná hlava = [[Ludvík Alfons, vévoda z Anjou]] [21] => | větve rodu = [22] => * [[Burgundská dynastie]] [23] => ** [[Dynastie Avis]] [24] => *** [[Braganzové]] [25] => **** [[Braganza-Sasko-Koburk-Gotha]] (†) [26] => **** [[Orléans-Braganza]] [27] => * [[Anjouovci]] (†) [28] => * [[Valois|Dynastie Valois]] (†) [29] => ** [[Valois-Orléans]] (†) [30] => ** [[Valois-Angoulême]] (†) [31] => * [[Dynastie Bourbon]] [32] => ** [[Bourbon-Condé]] (†) [33] => *** [[Bourbon-Conti]] (†) [34] => ** [[Bourbon-Orléans]] [35] => *** [[Dynastie Orléans-Braganza]] [36] => ** [[Bourbon-Anjou]] [37] => *** [[Bourbon-Obojí Sicílie]] [38] => *** [[Bourbon-Parma]] [39] => }} [40] => '''Kapetovci''' ({{Vjazyce2|fr|Capétiens}}) jsou původem [[Franská říše|franský]] [[šlechta|šlechtický]] rod, doložený již v [[7. století]]. Kapetovci jsou největší evropskou a světovou vládnoucí [[dynastie|dynastií]], která obsadila zatím nejvíce trůnů a patřila v dějinách k nejvýznamnějším dynastiím. V současnosti vládnou ve [[Španělské království|Španělsku]] (větev [[Bourbon-Anjou]]) a ''[[de facto]]'' v [[Lucembursko|Lucembursku]] (větev [[Bourbon-Parma]]). Ovšem ještě v nedávné historii (cca 18. a 19. století) vládli velkému počtu zemí, trůnů a rozdělili se na mnoho větví. Počtem obsazených trůnů překonávají Kapetovci i [[Habsburkové|Habsburskou]] a později [[Habsbursko-lotrinská dynastie|Habsbursko-lotrinskou dynastii]], stejně tak i dynastii [[Oldenburkové|Oldenburků]], [[Wettinové|Wettinů]] nebo [[Welfové|Welfů]]. [41] => [42] => Zakladatelem rodu Kapetovců je [[Hugo Kapet]], známý jako „poslední franský král“ z dynastie [[Robertovci|Robertovců]] a první král [[Francie]]. Všichni panovníci z rodu Kapetovců jsou jeho potomky po meči, jelikož dynastie Kapetovců nikdy nevymřela, tak jako velká část tehdejších dynastií. [43] => [44] => == Původ a jméno rodu == [45] => Nejstarší členové rodu – tzv. [[Robertovci]] – byli věrnými [[vazal]]y panovníků z [[Karlovci|Karlovské dynastie]]. Jak moc této vládnoucí dynastie postupně upadala, získávali Robertovci politické výhody, což vyvrcholilo až prohlášením dvou Robertovců za krále, a to na úkor Karlovců – jednalo se o [[Odo Pařížský|Oda]] (vládl [[888]] – [[898]]) a [[Robert I. Francouzský|Roberta I.]] ([[922]] – [[923]]). Zakladatelem dědičného královského rodu Kapetovců se pak stal [[Hugo Kapet]], [[hrabě]] [[paříž]]ský a [[vévoda]] [[Francie]] ([[Île-de-France]]), syn [[Hugo Veliký|Huga Velikého]], vévody Francie a vnuk krále [[Robert I. Francouzský|Roberta I.]] z rodu Robertovců. Hugo Kapet byl zvolen králem roku [[987]] poté, co zemřel poslední [[Západofranská říše|západofranský]] král z dynastie Karlovců [[Ludvík V. Francouzský|Ludvík V.]] Aby zabezpečil trůn svým potomkům, nechal již koncem roku [[987]] korunovat králem syna [[Robert II. Francouzský|Roberta]] – praxe, kterou po něm převzali všichni Kapetovci až po [[Filip II. August|Filipa II.]] [46] => [47] => Název Kapetovci je odvozen od [[Pluviál (liturgický oděv)|mnišského pláště]], lat. ''cappa'', připomínajícího plášť [[Martin z Tours|sv. Martina z Tours]]. Poprvé označil přídavným jménem ''cappatus'', „plášť nosící“ kronikář Ademar z Chabannes kolem roku 1030 Huga Velikého, zřejmě jako narážku na jeho [[Laik|laické]] členství v opatství sv. Martina v Tours a dalších klášterech. Přízvisko Huga Velikého, otce zakladatele dynastie, se pro členy královského rodu začalo používat koncem 12. století. [48] => [49] => Za [[velká francouzská revoluce|velké francouzské revoluce]] se dávalo králi Ludvíkovi XVI. a členům královského rodu od protivníků monarchie jméno ''Capet'', což mělo znamenati, že stali se prostými občany jako každý jiný.{{Citace elektronického periodika |titul=Kapetovci, článek na leccos.com |url=http://leccos.com/index.php/clanky/kapetovci |datum přístupu=2010-03-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111016090200/http://leccos.com/index.php/clanky/kapetovci |datum archivace=2011-10-16 }} [50] => [51] => Všichni žijící členové rodu odvozují svůj původ od [[Hugo Kapet|Huga Kapeta]]. Dynastie vládla ve [[Francie|Francii]] v letech [[987]]–[[1328]] a přes své boční rodové linie až do roku [[1848]]. Výjimkou bylo období [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] a vlády [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]]. [52] => [53] => == Původní Kapetovci == [54] => {{Podrobně|Francouzští králové (Kapetovci)}} [55] => [[Soubor:Conquetes_Philippe_Auguste.png|vlevo|náhled|250px|Zisky za vlády Filipa II.]] [56] => [57] => Jediným synem [[Hugo Kapet|Huga Kapeta]] byl právě [[Robert II. Francouzský]]. [[Hugo Kapet]] hned po svém nástupu na trůn roku [[987]] začal usilovat o Robertovu korunovaci. Jako důvod uvedl, že [[Francie]] potřebuje dva panovníky, pro případ, že by se Hugo už z výpravy proti Maurům nevrátil. Nakonec dosáhl svého a Robert byl již koncem roku [[987]] v Orléansu korunován francouzským králem. Část svých vladařských povinností převzal už roku [[990]], ale samostatně vládl až od roku [[996]], kdy jeho otec zemřel. [58] => [59] => Po smrti Roberta II. nastoupil na trůn jeho druhorozený syn [[Jindřich I. Francouzský|Jindřich I.]], původně vévoda Burgundský. Když i on zemřel nastoupil na trůn jeho nejstarší syn [[Filip I. Francouzský]]. Po něm nastoupil jeho syn [[Ludvík VI. Francouzský|Ludvík VI.]], po něm nastoupil jeho syn [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvík VII.]], který se zúčastnil křížové výpravy v Palestině. Jeho syn král [[Filip II. August|Filip II.]], přispěl ke sjednocení Francie a odstranění nebezpečného vlivu anglických panovníků na kontinentě. Během své vlády úspěšně získal zpět velkou část anglického kontinentálního panství. Jeho zásluhou je také modernizace Paříže, kde se zasadil například o vybudování Louvru a dalších významných památek. [60] => [61] => Syn Filipa II. král [[Ludvík VIII. Francouzský|Ludvík VIII.]] se v letech [[1213]]–[[1217]] pokusil za podpory rozhořčené anglické šlechty a skotského krále Alexandra II. kandidovat na anglický trůn Jana Bezzemka. Ambiciózní plán Ludvíkovi díky protistraně vedené Vilémem le Maréchal nevyšel a po nuceném odchodu z anglické půdy musel na otcovo přání vyrazit na jih Francie získat slib věrnosti od Simona z Montfortu. Ludvíkův syn pozdější král [[Ludvík IX. Svatý|Ludvík IX.]], se za své vlády zúčastnil se dvou křížových výprav z nichž ani jedna nebyla příliš úspěšná, provedl mnoho reforem [[francouzské království|francouzského království]] a byl pro svůj příkladný život plný odříkání svatořečen. [62] => [63] => Jeho syn [[Filip III. Francouzský|Filip III.]] se v letech [[1272]]–[[1273]] s podporou strýce [[Karel I. z Anjou|Karla z Anjou]] pokoušel získat římskoněmeckou korunu. Marně, římským králem se stal švábský hrabě [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf]], zakladatel mocné habsburské říše. [64] => [65] => Filipův syn [[Filip IV. Sličný]] vedl válku [[Eduard I.|Eduardem I.]] Anglickým o [[Gaskoňsko]], dočasně ovládl [[Vlámsko|Flandry]] ([[1302]] poražen u [[Kortrijk]]u). Mocenský konflikt s [[papež]]em [[Bonifác VIII.|Bonifácem VIII.]] (asi [[1230]] – [[1303]]) vyústil [[1305]] v papežovo zajetí a prosazení [[Francouz]]e [[Klement V.|Klimenta V.]] († [[1314]]) na papežský stolec (od [[1309]] papežská rezidence byla přenesena do [[Avignon]]u). [66] => [67] => Naopak jeho syn [[Ludvík X. Francouzský|Ludvík X.]], hrabě ze Champagne získal již v roce [[1305]] jako první Kapetovec titul [[Navarrské království|navarrského krále]]. Jeho jediný syn [[Jan I. Francouzský]] nazývaný "Pohrobek" se v den svého narození stal králem francouzským a navarrským, jímž zůstal až do své smrti o pět dní později. Po jeho smrti se stal francouzským (a navarrským) králem jeho strýc a bratr Ludvíka X. [[Filip V. Francouzský|Filip V.]] Po jeho smrti nastoupil na trůn další z bratrů, a to [[Karel IV. Sličný|Karel IV.]], poslední přímý Kapetovec na francouzském trůnu. Po jeho smrti v roce [[1328]] vymřela původní francouzská linie Kapetovců. [68] => [69] => Král zpočátku udržoval mír s [[Anglie|Anglií]], upevňoval panovnickou moc a navázal úzké vztahy s českými [[Lucemburkové|Lucemburky]]. Na jeho dvoře vyrůstal Václav, budoucí [[Česko|český]] král [[Karel IV.]] K jeho předním rádcům u dvora patřil v té době [[Karel z Valois]], někdejší krátkodobý král aragonský, jehož syn [[Filip VI. Francouzský|Filip]] dosedl po smrti Karla IV. na francouzský trůn. Za Karla IV. rovněž vzniklo [[Bourboni|bourbonské]] dominium, když král udělil Ludvíkovi z Clermontu, členovi vedlejší větve Kapetovců, hrabství La Marche a povolil mu užívat titul [[Bourboni|vévoda bourbonský]]. [70] => [71] => Karel IV. v závěru vlády pomohl své sestře Isabele svrhnout anglického krále [[Eduard II.|Eduarda II.]] a dosadit k moci mladého [[Eduard III.|Eduarda III.]]. Když pak v únoru [[1328]] král Karel ve čtyřiatřiceti letech zemřel, zůstal francouzský trůn určitou dobu uprázdněný, protože královna Jana byla těhotná – teprve když v dubnu porodila holčičku, rozběhly se přípravy na volbu nového panovníka naplno.Tím se stal již zmíněný [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]] z vedlejší rodové linie [[Valois]]. [72] => [73] => * [[Hugo Kapet]] – ([[987]]–[[996]]) [74] => * [[Robert II. Francouzský|Robert II.]] – ([[996]]–[[1031]]) [75] => * [[Jindřich I. Francouzský|Jindřich I.]] – ([[1031]]–[[1060]]) [76] => * [[Filip I. Francouzský|Filip I.]] – ([[1060]]–[[1108]]) [77] => * [[Ludvík VI. Francouzský|Ludvík VI.]] – ([[1108]]–[[1137]]) [78] => * [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvík VII.]] – ([[1137]]–[[1180]]) [79] => * [[Filip II. August|Filip II.]] – ([[1180]]–[[1223]]) [80] => * [[Ludvík VIII. Francouzský|Ludvík VIII.]] – ([[1223]]–[[1226]]) [81] => * [[Ludvík IX. Svatý|Ludvík IX.]] – ([[1226]]–[[1270]]) [82] => * [[Filip III. Francouzský|Filip III.]] – ([[1270]]–[[1285]]) [83] => * [[Filip IV. Sličný|Filip IV.]] – ([[1285]]–[[1314]]) [84] => * [[Ludvík X. Francouzský|Ludvík X.]] – ([[1314]]–[[1316]]), jako Ludvík I. také král navarrský (1305–1316) a hrabě ze Champagne (1305–1316) [85] => * [[Jan I. Francouzský|Jan I.]] – ([[1316]]–[[1316]]), králem pouze pět dnů [86] => * [[Filip V. Francouzský|Filip V.]] – ([[1316]]–[[1322]]) [87] => * [[Karel IV. Sličný|Karel IV.]] – ([[1322]]–[[1328]]) [88] => [89] => [90] => Soubor:King Hugh Capet.jpg|Hugo Kapet [91] => Soubor:Robert II of France (coloured).jpg|Robert II. [92] => Soubor:HendrikIFr.jpg|Jindřich I. [93] => Soubor:Philip I of France · HHWXI28.svg|Filip I. [94] => Soubor:Louis VI of France.gif|Ludvík VI. [95] => Soubor:Louis7 le jeune.jpg|Ludvík VII. [96] => Soubor:Louis-Félix Amiel-Philippe II dit Philippe-Auguste Roi de France (1165-1223).jpg|Filip II. [97] => Soubor:Louis8lelion.jpg|Ludvík VIII. [98] => Soubor:Louis-ix.jpg|Ludvík IX. [99] => Soubor:Philippe3lehardi.jpg|Filip III. [100] => Soubor:Bézard - Philippe IV le bel.jpg|Filip IV. [101] => Soubor:Delpech - Louis X of France.jpg|Ludvík X. [102] => Soubor:John I of France.jpg|Jan I. [103] => Soubor:Philippe V Le Long.JPG|Filip V. [104] => Soubor:Charles4 mini.jpg|Karel IV [105] => [106] => [107] => == Vedlejší linie Kapetovců == [108] => [109] => === Dynastie Anjou (Kapet-Anjou) === [110] => {{Podrobně|Anjouovci}} [111] => [112] => [[Soubor:Image-Blason Sicile Péninsulaire.svg|vpravo|145px|Znak původní linie králů z Anjou]] [113] => Jako Anjouovci bylo označováno několik větví Kapetovců původem z [[Anjou|hrabství Anjou]]. [114] => [115] => Starší větev Kapetovsko-Anjouovské dynastie, zejména ve střední Evropě označovaná jako Anjouovci, byla vedlejší větví rodu Kapetovců založená [[Karel I. Neapolský|Karlem]], mladším bratrem francouzského krále [[Ludvík IX. Svatý|Ludvíka IX.]] Vládla od roku [[1245]] v [[Provence|Provenci]], od roku [[1246]] v [[Anjou]], od roku [[1266]] v [[Neapolské království|Neapolsku]] a [[Sicilské království|Sicílii]], od roku [[1308]] v [[Uhersko|Uhrách]] a od roku [[1370]] v [[Polsko|Polsku]]. [116] => [117] => V roce [[1246]] byl mladší bratr krále [[Ludvík IX. Svatý|Ludvíka IX.]] princ Karel jmenován hrabětem z Anjou (odtud název Anjouovci). Roku [[1266]] udělila papežská kurie Sicilské království v léno právě Karlovi. Vládu v království však neudržel dlouho. Roku [[1282]] vypuklo proti Francouzům rozsáhlé povstání na Sicílii, které vešlo do dějin pod názvem [[sicilské nešpory]]. Jako svého krále přijali vzbouření Sicilané Manfredova zetě, aragonského krále [[Petr III. Aragonský|Petra III.]] Ten ovšem ovládl pouze ostrov Sicílii, zatímco pevninská část království zůstala v anjouovských rukou. V roce [[1282]] tak Karel z Anjou ztratil titul sicilského krále, ale jako neapolský král se na trůně udržel. Jeho následníci vládli Neapoli až do roku [[1435]] (oficiálně jako Sicilští králové, v de facto, ale jako neapolští králové). Po dvaceti letech bojů byla roku [[1302]] uzavřena mírová smlouva, kterou byla uznána samostatnost ostrovního Sicilského království v čele s [[Barcelonská dynastie|aragonskou dynastií]]. [118] => [119] => Dynastie Anjouvců vymřela v hlavní linii po meči [[Ladislav I. Neapolský|Ladislavem Neapolským]] v roce [[1414]], v ženské linii pak jeho sestrou [[Johana II. Neapolská|Johanou II.]] v roce [[1435]]. Neapolská linie vymřela roku smrtí krále [[René I. z Anjou|Reného I.]] a neapolský trůn pak získal aragonský král [[Alfonso V. Aragonský|Alfons V.]] [120] => [121] => ==== Sicilští králové (resp. později neapolští) ==== [122] => * [[Karel I. z Anjou]] – ([[1266]]–[[1282]]–[[1285]]), také král jeruzalémský, od roku [[1282]] neapolský král [123] => * [[Karel II. Neapolský|Karel II.]] – ([[1285]]–[[1309]]), jeho syn [124] => * [[Robert I. Neapolský|Robert I.]] – ([[1309]]–[[1343]]) [125] => * [[Johana I. Neapolská|Johana I.]] – ([[1343]]–[[1382]]) [126] => * [[Karel III. Neapolský|Karel III.]] – ([[1382]]–[[1386]]), také kníže achajský, král uherský [127] => * [[Ludvík I. z Anjou|Ludvík I.]] – ([[1386]]–[[1414]]), syn francouzského krále Jana II. [128] => * [[Johana II. Neapolská|Johana II.]] – ([[1414]]–[[1435]]) [129] => * [[René I. z Anjou|René I.]] – ([[1435]]–[[1442]]) [130] => [131] => ==== Uherští králové ==== [132] => Dynastie Kapet-Anjou zahrnovala i větev, která vládla [[Uhersko|Uhrám]] v letech [[1308]]–[[1385]], [[1386]]–[[1395]]) ([[Karel I. Robert]], [[Ludvík I. Veliký]] a [[Marie Uherská]]) a [[Polsko|Polsku]] v letech 1370–1399 ([[Ludvík I. Veliký]] a [[Hedvika z Anjou]]). [[Tarent]]ští Anjouovci byli titulárními vládci [[Latinské císařství|Latinského císařství]]) a [[drač]]ští Anjouovci vládli [[Neapol]]i v letech [[1382]]–[[1435]] a Uhersku v letech [[1385]]–[[1386]] ([[Karel II. Drački]]). [133] => [134] => * [[Ludvík I. Veliký]] – ([[1342]]–[[1382]]), od roku [[1370]] také polský král [135] => * [[Marie Uherská]] – ([[1382]]–[[1385]]/[[1395]]), jeho nejstarší dcera [136] => [137] => === Burgundští (burgundská dynastie) === [138] => {{Podrobně|Burgundská dynastie|Burgundské vévodství}} [139] => [[Soubor:Blason Ducs Bourgogne (ancien).svg|vpravo|145px|Původní erb burgundské dynastie]] [140] => [141] => Burgundská dynastie byla jednou z vedlejších větví rodu Kapetovců. Zakladatelem je [[Robert I. Burgundský]] syn francouzského krále [[Robert II. Francouzský|Roberta II]] a bratr krále [[Jindřich I. Francouzský|Jindřicha I]]. Ten založil burgundskou linii tím, že se stal v roce [[1032]] [[Burgundské vévodství|burgundským vévodou]]. Vévodství obdržel jako mírové urovnání, díky spornému nástupnictví na trůn Francie se svým bratrem králem Jindřichem. Vnuk vévody Roberta I. se stal v roce [[1093]] portugalským hrabětem a založil tak portugalskou linii rodu Burgundů, viz níže. [142] => [143] => Kapetovci v Burgundsku vládli bezproblémově a legitimně po 12 generací, než tato větev rodu vévodou Filipem I. v roce [[1361]] vymřela.{{Citace elektronického periodika |titul=Burgundské vévodství, článek na leccos.com |url=http://leccos.com/index.php/clanky/burgundske-vevodstvi |datum přístupu=2010-03-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111010042350/http://leccos.com/index.php/clanky/burgundske-vevodstvi |datum archivace=2011-10-10 }} [144] => [145] => '''Burgundští vévodové z burgundské dynastie''' [146] => [147] => * [[Robert I. Burgundský]] – ([[1032]]–[[1076]]), zakladatel dynastie [148] => * [[Hugo I. Burgundský]] – ([[1076]]–[[1079]]), syn Jindřicha I. Francouzského [149] => * [[Odo I. Burgundský]] – ([[1079]]–[[1103]]), jeho bratr [150] => * [[Hugo II. Burgundský]] – ([[1103]]–[[1143]]) [151] => * [[Odo II. Burgundský]] – ([[1143]]–[[1162]]) [152] => * [[Hugo III. Burgundský]] – ([[1162]]–[[1192]]) [153] => * [[Odo III. Burgundský]] – ([[1192]]–[[1218]]) [154] => * [[Hugo IV. Burgundský]] – ([[1218]]–[[1271]]) [155] => * [[Robert II. Burgundský]] – ([[1271]]–[[1306]]) [156] => * [[Hugo V. Burgundský]] – ([[1306]]–[[1315]]) [157] => * [[Odo IV. Burgundský]] – ([[1315]]–[[1350]]) [158] => * [[Filip I. Burgundský]] – ([[1350]]–[[1361]]), vymřela s ním hlavní linie [159] => [160] => '''Portugalští panovníci z burgundské dynastie (Alfonsinská dynastie)''' [161] => [[Soubor:Armoires portugal 1180.png|vpravo|120px|Znak portugalska za vlády Burgundů]] [162] => [163] => Vnuk vévody [[Robert I. Burgundský|Roberta I.]], [[Jindřich Burgundský]] založil v roce [[1093]] [[Druhé Portugalské hrabství|Portugalské hrabství]], zprvu podléhající [[Království León]]. Jindřich Burgundský zemřel roku [[1112]] a regentkou portugalského hrabství se na příštích čtrnáct let, kdy bylo jeho synu Alfonsovi cca 16–19 let, stala královna matka [[Tereza Kastilská]] (levobočná dcera [[Alfons VI. Kastilský|Alfonse VI. Kastilského]]). Mladičký hrabě Alfons roku [[1128]] vyhlásil nezávislost Portugalska a po vítězné [[Bitva u Ourique|bitvě u Ourique]] byl vojskem provolán za krále [[Portugalské království|Portugalska]]. [[Alfons I. Portugalský]] byl oficiálně krále uznán ze strany papeže v roce [[1139]]. [164] => [165] => Portugalská větev burgundské dynastie bývá také nazývána jako [[Alfonsinská dynastie]]. [166] => [167] => [[Burgundští]] panovali v Portugalsku více než dvě století, poslední král [[Ferdinand I. Portugalský|Ferdinand I.]], který zemřel v roce [[1383]], měl však pouze dceru [[Beatrix Portugalská|Beatrix]], jejíž manžel [[Kastílie|kastilský]] král [[Jan I. Kastilský|Jan I.]] nedokázal nárok na trůn obhájit. Trůn tak získal nemanželský syn krále [[Petr I. Portugalský|Petra I.]], který byl zakladatelem [[dynastie Aviz]] [[Jan I. Portugalský|Jan I.]] [168] => [169] => * [[Jindřich Burgundský]] – ([[1103]]–[[1112]]), hrabě [170] => * [[Alfons I. Portugalský]] – ([[1112]]–[[1139]]–[[1185]]), od roku [[1139]] král Portugalský [171] => * [[Sancho I. Portugalský]] – ([[1185]]–[[1211]]) [172] => * [[Alfons II. Portugalský]] – ([[1211]]–[[1223]]) [173] => * [[Sancho II. Portugalský]] – ([[1223]]–[[1248]]) [174] => * [[Alfons III. Portugalský]] – ([[1248]]–[[1279]]), první král užívající titul ''král Portugalska a Algarves'' [175] => * [[Dinis I. Portugalský]] – ([[1279]]–[[1325]]) [176] => * [[Alfons IV. Portugalský]] – ([[1325]]–[[1357]]) [177] => * [[Petr I. Portugalský]] – ([[1357]]–[[1367]]) [178] => * [[Ferdinand I. Portugalský]] – ([[1367]]–[[1383]]) [179] => [180] => [181] => Soubor:0 - Conde D. Henrique de Borgonha - Pai D. Afonso Henriques3.jpg|Jindřich [182] => Soubor:AfonsoI-P.jpg|Alfons I. [183] => Soubor:SanchoI-P.jpg|Sancho I. [184] => Soubor:AfonsoII-P.jpg|Alfons II. [185] => Soubor:SanchoII-P.jpg|Sancho II. [186] => Soubor:EstatuaDAfonsoIIIFaro.JPG|Alfons III. [187] => Soubor:Dinis-P.jpg|Dinis I. [188] => Soubor:AfonsoIV-P.jpg|Alfons IV. [189] => Soubor:PeterIofPortugal.jpg|Petr I. [190] => Soubor:Fernando-P.jpg|Ferdinand I. [191] => [192] => [193] => ==== Dynastie Avis ==== [194] => {{Podrobně|Dynastie Avis}} [195] => [[Soubor:Ordem Avis.svg|vpravo|140px|Znak dynastie Avis]] [196] => [197] => Dynastie Avis byla vedlejší a nemanželskou linii předchozí portugalské královské dynastie burgundské (která sama byla větví francouzského královského rodu Kapetovců). Portugalsku vládla v letech [[1385]] až [[1580]]. Jejím zakladatelem a prvním portugalským králem z této dynastie byl [[Jan I. Portugalský|Jan I.]], nemanželský syn krále [[Petr I. Portugalský|Petra I]]. [198] => [199] => Dynastie Avizů bývá občas nazývána jako [[Janovská dynastie]]. Avizové vládly v [[Portugalsko|Portugalsku]] dvě století. Konec jejich vlády začal v roce [[1578]], kdy padl během bitvy s marockými muslimy mladý král [[Sebastián I. Portugalský|Sebastián I.]] Na trůn nastoupil jeho prastrýc Jindřich, ale ten nedlouho poté zemřel. O portugalský trůn propuká spor mezi třemi vnuky krále [[Manuel I. Portugalský|Manuela I.]]: [[Filip II.Španělský|Filipem II.]], [[panovník|králem]] španělským, Kateřinou, vévodkyní z Braganzy a [[převor]]em [[klášter]]a v Cratu Antonínem. I přes odbojovou činnost převora Antonína a celkové protišpanělské tendence lidu, podlehla portugalská [[šlechta]] tlaku Filipa II. a roku [[1581]] jej v Tomaru slavnostně provolala portugalským králem pod jménem Filip I. [200] => [201] => V letech [[1580]]–[[1640]] tak bylo Portugalsko v personální unii se Španělskem nazývanou jako [[Iberská unie]]. Za tu dobu se vystřídali tři králové a to: Filip I. (II.), Filip II. (IV.) a Filip III. (IV. jako španělský král). Poté se konečně dostali na trůn legitimnější [[Braganzové|vévodové z Braganzy]] (viz níže). [202] => [203] => '''Portugalští králové z dynastie Avis ''' [204] => [205] => * [[Jan I. Portugalský|Jan I.]] – ([[1385]]–[[1433]]) [206] => * [[Eduard I. Portugalský|Eduard I.]] – ([[1433]]–[[1438]]) [207] => * [[Alfons V. Portugalský|Alfons V.]] – ([[1438]]–[[1481]]) [208] => * [[Jan II. Portugalský|Jan II.]] – ([[1481]]–[[1495]]) [209] => * [[Manuel I. Portugalský|Manuel I.]] – ([[1495]]–[[1521]]) [210] => * [[Jan III. Portugalský|Jan III.]] – ([[1521]]–[[1557]]) [211] => * [[Sebastián I. Portugalský|Sebastián I.]] – ([[1557]]–[[1578]]) [212] => * [[Jindřich I. Portugalský|Jindřich I.]] – ([[1578]]–[[1580]]) [213] => * [[Antonín I. Portugalský|Antonín I.]] – (pouze [[1580]]) [214] => [215] => [216] => Soubor:Anoniem - Koning Johan I van Portugal (1450-1500) - Lissabon Museu Nacional de Arte Antiga 19-10-2010 16-12-61.jpg|Jan I. [217] => Soubor:Duarte-P.jpg|Eduard I. [218] => Soubor:AfonsoV-P.jpg|Alfons V. [219] => Soubor:JoaoII-P.jpg|Jan II. [220] => Soubor:DmanuelIferreira.jpg|Manuel I. [221] => Soubor:John III of Portugal.jpg|Jan III. [222] => Soubor:Sebastião de Portugal, c. 1571-1574 - Cristóvão de Morais.png|Sebastián I. [223] => Soubor:17- Rei D. Henrique - O Casto.jpg|Jindřich I. [224] => Soubor:Anthony I of Portugal.jpg|Antonín I. [225] => [226] => [227] => ==== Braganza ==== [228] => {{Podrobně|Braganzové}} [229] => [[Soubor:Casa de Bragança.png|vpravo|140px|Původní erb burgundské dynastie]] [230] => [231] => Dynastie Braganza byla vedlejší nemanželskou linií [[dynastie Avis]]. Zakladatelem dynastie byl [[Alfons, 1. vévoda z Braganzy|Alfons z Braganzy]], nemanželský syn portugalského krále [[Jan I. Portugalský|Jana I.]] zakladatele dynastie Aviz Po vymření hlavní linie dynastie Avis se stala dědičkou portugalského trůnu [[Kateřina Portugalská]] vnučka krále Manuela I. Ta se v roce [[1563]] provdala za [[Jan, 6. vévoda z Braganzy|Jana, 6. vévodu z Braganzy]]. Jejich syn [[Théodos, 7. vévoda z Braganzy|Théodos, vévoda z Braganzy]] se stal legitimním následníkem portugalského trůnu. V ženské linii byl potomkem krále [[Manuel I. Portugalský|Manuela I.]] a v mužské linii byl potomkem krále [[Jan I. Portugalský|Jana I. Portugalského]]. [232] => [233] => A právě Théodosův syn Jan se po pádu Habsburků v roce [[1640]] stal portugalským králem Janem IV. Jeho sok Habsburk [[Filip IV. Španělský]], který pocházel rovněž od Manuela I. Portugalského, ovšem po ženské linii, kraloval v Portugalsku, když byl zdědil trůn po svém otci a svém dědovi. Mohutná revoluce a spiknutí vedené Janem, zbavila v roce [[1640]] Portugalsko [[Španělsko|španělské]] nadvlády. Vévoda z Braganzy Jan lidem prohlášen a následně stavy stvrzen králem pod jménem Jan IV. Portugalský. [234] => [235] => Z dynastie Braganza pocházely jediné dvě portugalské vládnoucí královny [[Marie I. Portugalská|Marie I.]] a [[Marie II. Portugalská|Marie II.]] [236] => [237] => Král [[Josef I. Portugalský]] měl čtyři dcery, ale žádného mužského potomka, měl však také mladšího bratra [[Petr III. Portugalský|Petra]]; stál tak před volbou, zda má trůn zdědit jeho nejstarší dcera Marie, nebo jeho mladší bratr Petr. Z dynastických důvodů se tedy [[6. červen|6. června]] [[1760]] Petr oženil se svou [[neteř]]í [[Marie I. Portugalská|Marií I. Portugalskou]]. Jejich sňatek, pro který z důvodu blízké příbuznosti bylo nutno získat papežský [[dispens]], vyloučil všechny pochybnosti o následnictví. Po jeho smrti na trůn nastoupila jeho dcera [[Marie I. Portugalská|Marie]] a její manžel, Josefův bratr Petr, se stal spoluvladařem jako [[Petr III. Portugalský|Petr III.]], i když ten se o vládu tolik nezajímal. [238] => [239] => V březnu roku [[1826]] se brazilský císař Pedro I. stal po smrti svého otce Jana VI. portugalským králem jako Petr IV. Krátce na to byl v květnu téhož roku donucen portugalským parlamentem k abdikaci ve prospěch jeho dcery [[Marie II. Portugalská|Marie]], které v té době bylo pouze 7 let. Jako regent vládla jeho sestra [[Isabela Marie de Braganza]]. Tím byl rozdělen nárok na portugalský a brazilský trůn mezi děti Petra I. Brazilského. Portugalský trůn získala pro své potomky Marie II. a brazilský zas Pedro II. [240] => [241] => '''Portugalští králové z dynastie Braganza''' [242] => [243] => * [[Jan IV. Portugalský|Jan IV.]] – ([[1640]]–[[1656]]) [244] => * [[Alfons VI. Portugalský|Alfons VI.]] – ([[1656]]–[[1675]]) [245] => ** ''regent v letech [[1656]]–[[1662]], matka [[Luisa de Guzmán]]'' [246] => ** ''regent v letech [[1667]]–[[1683]], budoucí král a bratr [[Petr II. Portugalský|Petr II.]]'' [247] => * [[Petr II. Portugalský|Petr II.]] – ([[1675]]–[[1706]]) [248] => * [[Jan V. Portugalský|Jan V.]] – ([[1706]]–[[1750]]) [249] => * [[Josef I. Portugalský|Josef I.]] – ([[1750]]–[[1777]]) [250] => ** ''regent v letech [[1774]]–[[1777]] manželka [[Mariana Viktorie Španělská]]'' [251] => * [[Marie I. Portugalská|Marie I.]] – ([[1777]]–[[1816]]) [252] => ** [[Petr III. Portugalský|Petr III.]] – ([[1777]]–[[1816]]), společně s Marií I. [253] => [[Soubor:Miguel of Portugal.jpg|náhled|100px|král Michal I.]] [254] => * [[Jan VI. Portugalský|Jan VI.]] – ([[1816]]–[[1826]]) [255] => * [[Petr IV. Portugalský|Petr IV.]] – (pouze [[1826]]) [256] => ** ''regent (sestra [[Isabela Marie de Bragança]])'' [257] => * [[Marie II. Portugalská|Marie II.]] – ([[1826]]–[[1828]]) [258] => * [[Michal I. Portugalský|Michal I.]] – ([[1828]]–[[1834]]), ''vzdorokrál'' [259] => * [[Marie II. Portugalská|Marie II.]] – ([[1834]]–[[1853]]) [260] => ** [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinand II.]] – ([[1837]]–[[1853]]), společně s Marií II. [261] => [262] => '''Vznášející nárok na trůn od roku [[1828]] a hlavy dynastie Braganza po roce 1932 (Michaelovská linie)''' [263] => [264] => Druhorozený syn krále [[Jan VI. Portugalský|Jana VI.]] konzervativní princ Michal vedl dvě vzpoury proti otci v roce [[1820]]. V roce [[1826]] byl zasnoubený s jeho mladou neteří Marií II. Michal I. (Miguel) se následně prohlásil sám králem ([[26. únor]]a [[1828]]) a poté nastoupil na trůn jako jediný monarcha (23. června 1828). Miguel snažil se získat mezinárodní podporu pro jeho režim, ale to se mu nakonec nepodařilo. Po tříleté občanské válce, byl [[Michal I. Portugalský|Michal I.]] nucený odstoupit v [[Évora Monte]] [[26. květen|26. května]] [[1834]]. Poté Ústava z roku 1838, ve svém článku 98, kategoricky vyloučila linii krále Miguela I. (Michala) a jeho potomky z následnictví. [265] => [266] => Nicméně on a jeho potomci si dále nárokovali portugalský trůn (a titul vévody z Braganzy), který sice technicky připadl dynastii Wettinů, i když se stále považovali za krále z rodu Braganza. Když v roce zemřel poslední portugalský král [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]] bez potomků a tím vymřela linie ''[[Braganza-Sasko-Coburg-Gotha]]'' získali potomci krále Michala I. po dohodě s bývalým krále Manuelem II. nárok na trůn a ten se tak vrátil [[dynastie Braganza|dynastii Braganza]]. [267] => [268] => * [[Michal I. Portugalský|Michal I.]] – ([[1834]]–[[1866]]), král v letech [[1828]]–[[1834]] [269] => * [[Miguel, vévoda z Braganzy]] – ([[1866]]–[[1927]]), jeho syn [270] => * [[Duarte Nuno, vévoda z Braganzy]] – ([[1927]]–[[1976]]), od roku [[1932]] hlava celého rodu Braganzů [271] => * [[Duarte Pio, vévoda z Braganzy]] – (od [[1976]]), jeho syn [272] => [273] => [274] => Soubor:JoaoIVPortugal.jpg|Jan IV. [275] => Soubor:Afonsoviportugal.jpg|Alfons VI. [276] => Soubor:Peter II of Portugal.jpg|Petr II. [277] => Soubor:John V of Portugal Pompeo Batoni.jpg|Jan V. [278] => Soubor:JoseIPortugal.jpg|Josef I. [279] => Soubor:MariaIpedroIII.jpg|Marie I. a Petr III. [280] => Soubor:Debret-djoãoVI-MHN.jpg|Jan VI. [281] => Soubor:DpedroI-brasil-full.jpg|Petr IV. [282] => Soubor:31- Rainha reinante D. Maria II - A Educadora.jpg|Marie II. [283] => Soubor:FernandoIIPortugal.jpg|Ferdinand II. [284] => [285] => [286] => '''Brazilští panovnící z dynastie Braganza''' [287] => {{Podrobně|Brazilské císařství|Brazilský císař}} [288] => [[Soubor:CoA Empire of Brazil (1870-1889).svg|vpravo|130px|Znak brazilského císařství]] [289] => [290] => V říjnu [[1807]] po obsazení [[Lisabon]]u vojskem [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]] uprchl portugalský regent princ Jan spolu se svou matkou královnou [[Marie I. Portugalská|Marií I.]] a dvorem s asi 15 000 dvořany do tehdejšího portugalské kolonie [[Brazílie]]. Po tomto přesunu královského rodu do Brazílie, bylo učiněno zrovnoprávnění brazilské kolonie s [[Portugalské království|Portugalským královstvím]] a bylo utvořeno Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves. V roce [[1815]] vyhlásil Jan VI. Brazílii za rovnoprávné království pod portugalskou korunou. [291] => [292] => Po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] pádu v roce zasedla v [[Portugalsko|Portugalsku]] prozatímní vláda, která v roce [[1820]] vyzvala krále [[Jan VI. Portugalský|Jana VI.]] k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila [[konstituční monarchie|konstituční monarchii]]. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství a funkci místokrále. Po návrata královské rodiny do Portugalska, v Lisabonu následně [[cortesy]] (lidové shromáždění) zrušily rovnoprávnost Portugalska a Brazílie a snažily se obnovit její [[kolonie|koloniální]] status, což v Brazílii vedlo k hnutí za nezávislost, do jehož čela se postavil právě Dom Pedro, jenž byl vždy nakloněn liberálním myšlenkám. Dom Pedro nakonec vyhlásil nezávislost Brazílie na Portugalsku a [[12. říjen|12. října]] [[1822]] byl jako [[Pedro I. Brazilský|Pedro I.]] prohlášen [[Brazilský císař|císařem Brazílie]]. [293] => [294] => V březnu roku [[1826]] se brazilský císař Pedro I. stal po smrti svého otce Jana VI. portugalským králem jako Petr IV. Krátce na to byl v květnu téhož roku donucen portugalským parlamentem k abdikaci ve prospěch jeho dcery [[Marie II. Portugalská|Marie]], které v té době bylo pouze 7 let. Jako regent vládla jeho sestra [[Isabela Marie de Braganza]]. Tím byl rozdělen nárok na portugalský a brazilský trůn mezi děti Petra I. Brazilského. Portugalský trůn získala pro své potomky Marie II. a brazilský zas Pedro II. [295] => [296] => Nedlouho poté byl v roce [[1831]] [[Petr I. Brazilský|Pedro I.]] donucen abdikovat i na brazilský trůn a císařem se stal jeho jediný syn [[Petr II. Brazilský|Pedro II.]] Ten ale až do roku [[1840]], kdy byl prohlášen za plnoletého (bylo mu 14 let) nevládl a místo něj vykonával jeho povinnosti [[regent]]. [297] => [298] => Císař Pedro II. byl v roce [[1889]] krátce před svou smrtí svržen z trůnu, když v roce [[1891]] zemřel nárok na trůn zdědila jeho nejstarší dcera [[Isabela Brazilská|Isabela, císařská princezna]], která byla od roku [[1888]] regentem za nemocného otce. Ta si v roce [[1864]] vzala za muže [[Gaston, hrabě z Eu|Gastona, hraběte z Eu]] z [[dynastie Bourbon-Orléans]], čímž založili [[dynastie Orléans-Braganza|dynastii Orléans-Braganza]] (viz níže, část Bouron-Orléans) a nárok na brazilský trůn zůstal Kapetovcům. [299] => [300] => * ''[[Jan VI. Portugalský|Jan VI.]] – ([[1816]]–[[1822]]), jako král [[Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves|Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarves]]'' [301] => [302] => * [[Petr I. Brazilský|Petr I.]] – ([[1822]]–[[1831]]), v roce 1826 jako Petr VI. také král Portugalska [303] => * [[Petr II. Brazilský|Petr II.]] – ([[1831]]–[[1889]]) [304] => [305] => '''Titulární císaři Brazílie:''' [306] => * [[Petr II. Brazilský|Petr II.]] – ([[1889]]–[[1891]]) [307] => * [[Isabela Brazilská]] – ([[1891]]–[[1921]]) [308] => * [[Petr Jindřich z Orléans-Braganzy|Petr Jindřich]] – ([[1921]]–[[1981]]) [309] => * [[Ludvík Gaston Orleánsko-Braganzský|Ludvík Gaston]] – (od [[1981]]) [310] => [311] => [312] => Soubor:Debret-djoãoVI-MHN.jpg|Jan VI. (Jan I.) [313] => Soubor:DpedroI-brasil-full.jpg|Petr I. [314] => Soubor:João Maximiano Mafra - Retrato de Dom Pedro II - 1851.jpg|Petr II. [315] => [316] => [317] => ===== Dynastie Braganza-Wettin ===== [318] => {{Podrobně|Braganza-Sasko-Coburg-Gotha}} [319] => [[Soubor:Bragança-wettin.png|vpravo|110px|Znak dynastie Braganza-Sasko-Coburg-Gotha]] [320] => [321] => Manželství královny [[Marie II. Portugalská|Marií II. Portugalské]] a [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinanda II.]] položilo základ dynastii '''Braganza-Sasko-Coburg-Gotha''' nebo jen '''Braganza-Wettin''', která po smrti královny Marie II. v roce [[1853]] nastoupila na trůn v osobě jejich syna [[Petr V. Portugalský|Petra V.]] a později [[Ludvík I. Portugalský|Ludvíka I.]] Po smrti Ludvíka I. nastoupil na trůn jeho syn [[Karel I. Portugalský|Karel I.]] a po atentátu na něj a jeho staršího bratra nastoupil jeho mladší syn [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]], přezdívaný "''Nešťastný''", který byl po dvou letech vlády v roce [[1910]] svržen republikánskou revolucí a odešel do exilu. Po jeho smrti v roce [[1932]], jelikož neměl žádné dědice vymřela dynastie Braganza-Sasko-Coburg-Gotha a nárok na trůn po dohodě přešel na "Miguelovskou linii" rodu [[Braganza]] (potomci krále Michala I.). [322] => [323] => * [[Petr V. Portugalský|Petr V.]] – ([[1853]]–[[1861]]), syn Marie II. a Ferdinanda II. [324] => * [[Ludvík I. Portugalský|Ludvík I.]] – ([[1861]]–[[1889]]) [325] => * [[Karel I. Portugalský|Karel I.]] – ([[1889]]–[[1908]]) [326] => * [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]] – ([[1908]]–[[1910]]), svržen republikánským převratem, zemřel roku [[1932]] bez potomků [327] => [328] => [329] => Soubor:Pedro V de Portugal.jpg|Petr V. [330] => Soubor:Luis I.JPG|Ludvík I. [331] => Soubor:34- Rei D. Carlos - O Diplomata.jpg|Karel I. [332] => Soubor:Manuel II of Portugal.jpg|Manuel II. [333] => [334] => [335] => === Valois === [336] => {{Podrobně|Dynastie Valois}} [337] => [[Soubor:Valois Arms.svg|vpravo|140px|Erb dynastie Valois]] [338] => [339] => Dynastie Valois byla vedlejší rodová linie francouzského královského rodu Kapetovců. Ve Francii vládla v hlavní linii v letech [[1328]]–[[1498]] a ve vedlejších liniích [[Valois-Orléans]] a [[Valois-Angoulême]] až do roku [[1589]]. [340] => [341] => Zakladatelem rodu byl [[Karel I. z Valois]] (1270–1325), mladší syn francouzského krále [[Filip III. Francouzský|Filipa III.]] a bratr krále [[Filip IV. Francouzský|Filipa IV.]] z rodu Kapetovců. Po smrti posledního krále z hlavní rodové linie Kapetovců [[Karel IV. Francouzský|Karla IV.]] v roce [[1328]] usedl na francouzský trůn syn Karla z Valois Filip, a to pod jménem [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]], čímž zahájil vládu dynastie Valois. [342] => [343] => Po vymření hlavní rodové linie [[Valois|dynastie Valois]] přechází francouzská koruna na vedlejší linii ''Valois-Orléans'' a poté v roku [[1515]] na linii ''Valois-Angoulême''. Ta vymírá v roce [[1589]] a vláda přechází na (původně protestantskou) [[Bourboni|dynastii Bourbonů]]. [344] => [345] => '''Francouzští králové z rodu Valois''' [346] => [347] => * [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]] – ([[1328]]–[[1350]]) [348] => * [[Jan II. Francouzský|Jan II.]] – ([[1350]]–[[1364]]) [349] => * [[Karel V. Francouzský|Karel V.]] – ([[1364]]–[[1380]]) [350] => * [[Karel VI. Francouzský|Karel VI.]] – ([[1380]]–[[1422]]) [351] => * [[Karel VII. Francouzský|Karel VII.]] – ([[1422]]–[[1461]]) [352] => * [[Ludvík XI. Francouzský|Ludvík XI.]] – ([[1461]]–[[1483]]) [353] => * [[Karel VIII. Francouzský|Karel VIII.]] – ([[1483]]–[[1498]]) [354] => [355] => [356] => Soubor:Philippe6devalois.jpg|Filip VI. [357] => Soubor:JeanIIdFrance.jpg|Jan II. [358] => Soubor:Charles V France.jpg|Karel V. [359] => Soubor:Charles6lefou.jpg|Karel VI. [360] => Soubor:KarlVII.jpg|Karel VII. [361] => Soubor:Louis XI préside le chapitre de Saint-Michel, 1470 (thumb).jpg|Ludvík XI. [362] => Soubor:Charles VIII de france.jpg|Karel VIII. [363] => Soubor:Louis-xii-roi-de-france.jpg|Ludvík XII. (Orléans) [364] => [365] => [366] => ==== Valois-Orléans ==== [367] => {{Podrobně|Dynastie Valois-Orléans|Vévoda orleánský}} [368] => [[Soubor:Arms of Louis dOrleans.svg|vpravo|120px|Znak vévodů orleánských]] [369] => [370] => Valois-Orléans byla vedlejší rodová linie [[Francie|francouzského]] královského rodu [[Valois]]. Členové rodu Valois-Orléans odvozovali svůj původ od francouzského krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] a jeho mladšího syna Ludvíka, vévody Orleánského. Zakladatelem rodové linie Valois-Orléans byl Ludvíkův starší syn Karel, vévoda Orleánský. Po vymření hlavní rodové linie Valois vládla tato rodová linie Francii pouze prostřednictvím krále [[Ludvík XII.|Ludvíka XII.]] od roku [[1498]] do roku [[1515]]. Po smrti Ludvíka XII. připadl francouzský trůn další vedlejší rodové linii rodu [[Valois]], linii [[Valois-Angoulême]]. [371] => [372] => '''Francouzský král z linie Valois-Orléans''' [373] => [374] => [[Ludvík XII.]] – ([[1498]]–[[1515]]) [375] => [376] => ==== Valois-Angoulême ==== [377] => {{Podrobně|Dynastie Valois-Angoulême}} [378] => [[Soubor:Valois-Angouleme.svg|vpravo|130px|Erb dynastie Valois-Angoulême]] [379] => [380] => Valois-Angoulême je vedlejší rodová linie francouzského královského rodu [[Valois]]. Členové rodu Valois-Angoulême odvozovali svůj původ od [[Francie|francouzského]] krále [[Karel VI. Francouzský|Karla V.]] a jeho mladšího syna Ludvíka, [[vévoda orleánský|vévody Orleánského]]. Zakladatelem rodové linie Valois-Angoulême byl Ludvíkův mladší syn Jan, hrabě z Angoulême. Po vymření hlavní rodové linie [[Valois]] a následně i vedlejší linie [[Valois-Orléans]] připadl francouzský trůn v roce [[1515]] [[František I. Francouzský|Františku I.]] z rodu Valois-Angoulême (František byl vnukem zakladatele této rodové linie Jana, hraběte z Angoulême). [381] => [382] => V osobě posledního francouzského krále z této dynastie [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III.]] (u nás známého jako [[Jindřich z Valois]]) vládly krátce v letech [[1573]]–[[1575]] také v Polsku (jako Jindřich I.) [383] => [384] => Po vymření rodu Valois-Angoulême v mužské linii připadl francouzský trůn rodu [[Bourboni|Bourbonů]]. [385] => [386] => '''Francouzští králové z rodu Valois-Angoulême''' [387] => [388] => * [[František I. Francouzský|František I.]] – ([[1515]]–[[1547]]) [389] => * [[Jindřich II. Francouzský|Jindřich II.]] – ([[1547]]–[[1559]]) [390] => * [[František II. Francouzský|František II.]] – ([[1559]]–[[1560]]) [391] => * [[Karel IX. Francouzský|Karel IX.]] – ([[1560]]–[[1574]]) [392] => * [[Jindřich III. Francouzský|Jindřich III.]] – ([[1574]]–[[1589]]), také v letech 1573–1575 jako Jindřich I. král Polska [393] => [394] => [395] => Soubor:Francis1-1.jpg|František I. [396] => Soubor:Henri2.jpg|Jindřich II. [397] => Soubor:FrancoisII.jpg|František II. [398] => Soubor:Bemberg Fondation Toulouse - Portrait de Charles IX - François Clouet - Inv.1012.jpg|Karel IX. [399] => Soubor:Anjou 1570louvre.jpg|Jindřich III. [400] => [401] => [402] => === Bourbon === [403] => {{Podrobně|Dynastie Bourbonů}} [404] => [[Soubor:Blason comte fr Clermont (Bourbon).svg|vpravo|145px|Erb bourbonské dynastie]] [405] => [406] => Bourboni jsou další z vedlejších linií Kapetovců. Bourbonové jsou v současnosti jedinou vládnoucí větví Kapetovců. Vládnou ve Španělsku a Lucembursku. Za zakladatele linie Bourbonů je považován syn krále [[Ludvík IX. Svatý|Ludvíka IX.]], [[Robert, hrabě z Clermontu]] jehož první syn Ludvík se v roce [[1327]] stal prvním vévodou z Bourbonu. Tato hlavní linie Bourbonů vymřela v roce [[1527]]. Předtím se ale vydělila vedlejší linie [[vévoda z Vendôme|vévodů z Vendôme]], Bourbon-Vendôme (také La Marche-Vendôme). Z této linie pocházel také budoucí první fr. král z rodu Bourbonů Jindřich IV. [407] => [408] => Prvním francouzským králem z dynastie Bourbonů byl [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]], který zároveň vládl od roku [[1572]] vládl jako Jindřich III. v [[Navarrské království|Navarrském království]], které zdědil po své matce. Po otci byl potomkem fr. krále [[Ludvík IX. Svatý|Ludvíka IX.]] (otce Roberta z Clermontu), po matce byl potomkem fr. krále [[František I. Francouzský|Františka I.]] (jeho matka byla právě vnučkou Františka I.). Jindřich IV.(III.) od roku [[1589]] vládl oběma zemím (Francie a Navarra) v personální unii. Sjednoceny byly obě země v roce [[1620]]. [409] => [410] => Bourbonská dynastie pak ve Francii vládla (s přestávkou v letech [[1792]]–[[1814]]) až do roku [[1830]], resp. skrze boční linii [[Bourbon-Orléans]] do roku [[1848]].http://almanachdegotha.org/id102.html Genealogie francouzských králů, gothajský almanach on-line [411] => [412] => Během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] v roce [[1792]] byl sesazen [[Ludvík XVI.]], ale do popravy v roce [[1793]] byl mnohými považován stále za francouzského krále. Když byl popraven byl příznivci monarchie prohlášen za krále jeho mladý syn jako [[Ludvík XVII.]], který nikdy nevládl a po dvou letech tajemně zemřel. Poté byl za titulárního krále prohlášen jeho strýc jako [[Ludvík XVIII.]], ten se stal skutečně králem po svržení [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] v roce [[1814]]. Po jeho smrti v roce [[1824]] nastoupil na trůn jeho bratr jako [[Karel X. Francouzský|Karel X.]], ten byl ale v roce [[1830]] svržen z trůnu tzv. [[červencová revoluce|červencovou revolucí]]. [413] => [414] => '''Francouzští králové z rodu Bourbonů (Bourbon-Vendôme)''' [415] => [416] => * [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] – ([[1589]]–[[1610]]), také od roku [[1572]] král Navarry [417] => * [[Ludvík XIII.]] – ([[1610]]–[[1643]]) [418] => * [[Ludvík XIV.]] – ([[1643]]–[[1715]]) [419] => * [[Ludvík XV.]] – ([[1715]]–[[1774]]) [420] => * [[Ludvík XVI.]] – ([[1774]]–[[1792]]), royalisty pokládán za krále do popravy roku 1793 [421] => * [[Ludvík XVII.]] – ([[1793]]–[[1795]]), jeho syn, titulární král [422] => * [[Ludvík XVIII.]] – ([[1814]]–[[1824]]), bratr Ludvíka XVI., titulární král od roku 1795 [423] => * [[Karel X. Francouzský|Karel X.]] – ([[1824]]–[[1830]]), jeho bratr, poslední v hlavní linii [424] => [425] => [426] => Soubor:HenriIV.jpg|Jindřich IV. [427] => Soubor:LouisXIII.jpg|Ludvík XIII. [428] => Soubor:Louis XIV of France.jpg|Ludvík XIV. Veliký [429] => Soubor:Louis XV France by Louis-Michel van Loo 002.jpg|Ludvík XV. [430] => Soubor:Musée Ingres-Bourdelle - Portrait de Louis XVI - Joseph-Siffred Duplessis - Joconde06070000102.jpg|Ludvík XVI. [431] => Soubor:Louis Charles of France6.jpg|Ludvík XVII. [432] => Soubor:Louis XVIII, the Desired.jpg|Ludvík XVIII. [433] => Soubor:Charles X Roi de France et de Navarre.jpg|Karel X. [434] => Soubor:Louis antoine artois.jpg|Ludvík XIX. [435] => Soubor:Comte-de-chambord.jpg|Jindřich V. [436] => [437] => [438] => '''Titulární francouzští králové z rodu Bourbonů''' [439] => [[Soubor:Coat of Arms of the Bourbon Restoration (1815-30).svg|vpravo|140px|Znak královského rodu Bourbon]] [440] => Po sesazení a abdikaci krále [[Karel X. Francouzský|Karla X.]] se krátce na 20 minut v roce [[1830]] stal (alespoň podle následnického práva) králem jeho syn jako [[Ludvík XIX.]] Poté musel i on ustoupit nátlaku a abdikovat jako jeho otec ve prospěch svého synovce a vnuka [[Karel X. Francouzský|Karla X.]] 10letého hraběte de Chambord. Liberální, buržoazií kontrolovaná Poslanecká sněmovna odmítla potvrdit nástupnictví mladého hraběte, který se měl stát králem Jindřichem V. a místo toho ve volbě bojkotované zástupci konzervativců prohlásila francouzský trůn za prázdný. K moci se tak dostává Ludvík Filip, hrabě Orleánský, z vedlejší linie rodu Bourbonů, vůbec poslední francouzský král. (viz níže.) Král Jindřich V. tak byl králem pouze od 2. srpna do 9. srpna [[1830]]. Od doby se mezi francouzskými monarchisty vede spor o následnictví trůnu resp. zda má na trůn větší právo bourbonská primogenitura (bourbon-anjou) nebo orleánská linie (bourbonská sekundogenitura). [441] => [442] => * [[Karel X. Francouzský|Karel X.]] – ([[1830]]–[[1836]]) [443] => * [[Ludvík XIX.]] – ([[1836]]–[[1844]]), poslední francouzský [[Dauphin]] [444] => * [[Jindřich V. Francouzský|Jindřich V.]] – ([[1844]]–[[1883]]) [445] => [446] => [447] => Soubor:Charles X Roi de France et de Navarre.jpg|Karel X. [448] => Soubor:Louis antoine artois.jpg|Ludvík XIX. [449] => Soubor:Comte-de-chambord.jpg|Jindřich V. [450] => [451] => [452] => Když v roce [[1883]] vymřela hrabětem z Chambord (Jindřich V.) hlavní bourbonská linie přešel legitimní nárok podle primogenitury na větev [[Bourbon-Anjou]], jejíž vedlejší větev vládne ve Španělsku. V té době také část legitimistů uzavřela s orléanisty [[Unionisté|dohodu podporující nárok větve Bourbon-Orléans]] na frac. trůn (viz větev Bourbon-Anjou). [453] => [454] => ==== Bourbon-Orléans ==== [455] => {{Podrobně|Dynastie Bourbon-Orléans|Vévoda orleánský}} [456] => [[Soubor:Blason duche fr Orleans (moderne).svg|vpravo|140px|Erb orleánské větve bourbonské dynastie]] [457] => [458] => '''Bourbon-Orléans''' je označení vedlejší rodové linie [[Francie|francouzského]] královského rodu [[Bourboni|Bourbonů]]. Přídomkem ''d'Orléans'' se označovali mladší (většinou druhorození) synové francouzských králů, kterým bylo v úděl uděleno stejnojmenné vévodství. U Bourbonů získává jako první přídomek Orléans mladší syn [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] Mikuláš a po jeho předčasné smrti syn [[Gaston Orleánský|Gaston]]. Po Gastonově smrti v roce [[1660]] přechází titul na jeho synovce a zároveň mladšího syna krále [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]] [[Filip I. Orleánský|Filipa]]. [459] => [460] => [[Filip I. Orleánský]] získává pro svůj rod titul [[vévoda orleánský|vévody orleánského]] dědičně. U Filipa I. se původně neočekávalo, že by mohl mít potomky, jelikož jeho život provázela řada homosexuálních skandálů. Rodová sňatková politika však byla důležitější a tak byl Filip I. na příkaz svého bratra [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] oženěn se svou sestřenicí [[Jindřiška Anglická|Jindřiškou Anglickou]], dcerou popraveného anglického krále [[Karel I. Stuart|Karla I.]] Jeho druhou ženou se později stala [[Alžběta Karla Falcká]] s níž měl tři děti. Jeho synem Filipem II. Orleánským, který vzešel z tohoto manželství pokračuje rodová linie Bourbon-Orléans. [461] => [462] => [[Filip Egalité|Ludvík Filip II. Josef Orleánský]] zvaný [[Filip Egalité]] byl ve své době nejbohatší šlechtic Francie, který se v době [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] postavil překvapivě na stranu revolucionářů a nakonec byl v roce 1793 popraven. Byl otcem pozdějšího krále Ludvíka Filipa I. Orleánského. [463] => [464] => Ten jak bylo uvedeno výše se po složité situaci během [[červencová revoluce|červencové revoluce]] v roce [[1830]] stal francouzským králem, ale ne jako legitimní král Francie a Navarry ale jako tzv. král Francouzů, čímž situace v mnohém připomínala období [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]]. I když liberální král [[Ludvík Filip]] byl po 18 letech vlády sesazen roku [[1848]], kdy Evropou probíhaly nespočty revolucí. Pouze 2 roky na to v roce [[1850]] zemřel. [465] => [466] => '''Orleánští vévodové z linie Bourbon-Orléans''' [467] => [[Soubor:Coat of Arms of the July Monarchy (1830-31).svg|vpravo|140px|Znak královského rodu Orléans]] [468] => * [[Filip I. Orleánský]] – (1640–1701), data jsou narození a úmrtí, ne období vlády [469] => * [[Filip II. Orleánský]] – (1674–1723) [470] => * [[Ludvík I. Orleánský]] – (1703–1752) [471] => * [[Ludvík Filip I. Orleánský]] – (1725–1785) [472] => * [[Ludvík Filip II. Orleánský|Ludvík Filip Josef Orleánský]] – (1747–1793) [473] => * '''[[Ludvík Filip III. Orleánský]]''' – (1773–1850), král Francouzů v letech [[1830]]–[[1848]] jako '''Ludvík Filip I.''' [474] => [475] => * [[Ferdinand Filip Orleánský]] – (1810–1842) [476] => * [[Filip Orleánský (1869–1926)|Filip Orleánský]] – (1869–1926) [477] => [478] => [479] => Soubor:Lodewijk Filips als kniestuk.jpg|Ludvík Filip I. [480] => [481] => [482] => ===== Orléans-Braganza ===== [483] => {{Podrobně|Dynastie Orléans-Braganza}} [484] => [[Soubor:COA Dinasty Orleães-Bragança (blazon).svg|vpravo|150px|Erb linie orléans-braganza]] [485] => [486] => Linie rodu nazývanou ''Orléans-Braganza'' založil vnuk francouzského revolučního krále [[Ludvík Filip|Ludvíka Filipa]], [[Gaston Orleánský, hrabě z Eu]] když si v roce [[1864]] vzal za ženu dceru brazilského císaře [[Petr II. Brazilský|Petra II.]] a dědičku [[Brazilské císařství|Brazilského císařství]] princeznu [[Isabela Brazilská|Isabelu Brazilskou]]. Po smrti Isabely v roce [[1921]] se titulárním císařem Brazílie stal její nejstarší vnuk princ [[Pedro Henrique Orléans-Braganza]]. [487] => [488] => '''Titulární brazilští císařové z rodu Orléans-Braganza ''' [489] => [490] => * [[Petr Jindřich z Orléans-Braganzy]] – ([[1921]]–[[1981]]), jako ''Petr III.'', vnuk Isabely [491] => * [[Ludvík z Orléans-Braganzy]] – ([[1921]]–[[1981]]), jeho syn, někdy nazýván ''Dom Luis'' [492] => [493] => ==== Bourbon-Anjou ==== [494] => {{Podrobně|Dynastie Bourbon-Anjou}} [495] => [[Soubor:Armas de Borbón-Anjou.svg|vpravo|150px|Erb větve Bourbon-Anjou]] [496] => [497] => Když zemřel v roce [[1700]] španělský král [[Karel II. Španělský|Karel II.]] z rodu [[Španělští Habsburkové|španělských Habsburků]] bez potomků (čímž), tak se o následnictví [[Válka o španělské dědictví|rozhořel spor]] mezi [[Rakouští Habsburkové|rakouskou větví]] [[Habsburkové|Habsburků]] a [[Bourboni|Bourbony]]. Nakonec bylo uznáno dědické právo Bourbonům přes nejstarší dceru Filipa IV. Marii Terezii (s podmínkou že se Francie a Španělskou nespojí pod vládou jednoho panovníka), jejímž manželem byl [[Ludvík XIV.]], a vlády se ujal Filip z Anjou jako [[Filip V. Španělský|Filip V.]] [498] => [499] => '''Španělští králové z rodu Bourbon-Anjou''' [500] => [501] => * [[Filip V. Španělský|Filip V.]] – ([[1700]]–[[1724]], [[1724]]–[[1746]]), také sicilský král, parmský vévoda [502] => * [[Ludvík I. Španělský|Ludvík I.]] – ([[1724]]), jeho syn [503] => * [[Ferdinand VI. Španělský|Ferdinand VI.]] – ([[1746]]–[[1759]]), jeho bratr [504] => * [[Karel III. Španělský|Karel III.]] – ([[1759]]–[[1788]]), jeho bratr [505] => * [[Karel IV. Španělský|Karel IV.]] – ([[1788]]–[[1808]]) [506] => * [[Ferdinand VII.]] – ([[1808]], [[1813]]–[[1833]]) [507] => * [[Isabela II. Španělská|Isabela II.]] – ([[1833]]–[[1868]]), svržena [508] => [509] => * [[Alfons XII.|Alfons XII. Španělský]] – ([[1874]]–[[1885]]), její syn [510] => * [[Alfons XIII.|Alfons XIII. Španělský]] – ([[1886]]–[[1931]]), pohrobek, regent do roku 1902 [511] => * ''[[Don Juan,hrabě z Barcelony|Don Juan, hrabě z Barcelony]] – ([[1931]]–[[1975]]), jeho třetí syn'' [512] => * [[Juan Carlos I.]] – ([[1975]]–[[2014]]), jeho syn [513] => * [[Filip VI. Španělský|Filip VI.]] – (od [[2014]]), jeho syn [514] => [515] => '''Titulární francouzští králové z rodu Bourbon(-Anjou), po roce 1883''' [516] => [517] => Když v roce [[1883]] vymřela hrabětem z Chambord (Jindřich V.) hlavní bourbonská linie přešel legitimní nárok podle primogenitury na větev [[Bourbon-Anjou]], jejíž vedlejší větev vládne ve Španělsku. V té době také část legitimistů uzavřela s orléanisty [[Unionisté|dohodu podporující nárok větve Bourbon-Orléans]] na frac. trůn. Následnictví trůnu podle primogenitury se ale nezměnilo: [518] => [519] => * [[Juan Bourbon, hrabě z Montizónu|Juan Bourbon, hrabě z Montizónu (Jan III.)]] – ([[1883]]–[[1887]]), také karlistický pretendent ve Španělsku [520] => * [[Carlos Bourbon, vévodu z Madridu|Carlos Bourbon, vévodu z Madridu (Karel XI.)]] – ([[1887]]–[[1909]]), také karlistický pretendent ve Španělsku [521] => * [[Jaime Bourbon, vévodu z Madridu|Jaime Bourbon, vévodu z Madridu (Jakub I.)]] – ([[1909]]–[[1931]]), také karlistický pretendent ve Španělsku [522] => * [[Alfons Karel Bourbonský|Alfons Karel Bourbonský (Karel XII.)]] – ([[1931]]–[[1936]]), také karlistický pretendent ve Španělsku, po jeho smrti je tento post sporný, zemřel bez potomků [523] => * [[Alfons XIII.|Alfons XIII. Španělský (Alfons I.)]] – ([[1936]]–[[1941]]), španělský král v letech 1886–1931 [524] => * [[Infant Jaime|Infant Jaime (Jindřich VI.)]] – ([[1941]]–[[1975]]) [525] => * [[Alfons, vévoda z Anjou|Alfons, vévoda z Anjou (Alfons II.)]] – ([[1975]]–[[1989]]) [526] => * [[Ludvík Alfons, vévoda z Anjou|Ludvík Alfons, vévoda z Anjou (Ludvík XX.)]] – (od [[1989]]), současná hlava rodu Kapetovců [527] => [528] => ==== Bourbon-Obojí Sicílie (Neapolsko a Sicílie) ==== [529] => {{Podrobně|Dynastie Bourbon-Obojí Sicílie|Seznam sicilských králů|Seznam neapolských králů}} [530] => [[Soubor:Coat of arms of the Kingdom of the Two Sicilies.svg|vpravo|160px|Erb království obojí Sicílie]] [531] => [532] => V království [[Neapolské království|Neapolském]] a [[Sicilské království|Sicilském]] vládli [[1734]] až [[1808]], jako králové [[Království obojí Sicílie|Obojí Sicílie]] pak [[1816]] až [[1860]]. [533] => [534] => * [[Karel III. Španělský|Karel VI/VII.]] – ([[1735]]–[[1759]]) [535] => * [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský|Ferdinand I.]] – ([[1759]]–[[1825]]) [536] => * [[František I. Neapolsko-Sicilský|František I.]] – ([[1825]]–[[1830]]) [537] => * [[Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský|Ferdinand II.]] – ([[1830]]–[[1859]]) [538] => * [[František II. Neapolsko-Sicilský|František II.]] – ([[1859]]–[[1861]]) [539] => [540] => '''Titulární králové Obojí Sicílie:''' [541] => * [[František II. Neapolsko-Sicilský|František II.]] – ([[1861]]–[[1894]]) [542] => * [[Alfonso, hrabě z Caserty]] – ([[1894]]–[[1934]]) [543] => * [[Ferdinand Pius, vévoda z Kalábrie]] – ([[1934]]–[[1960]]) [544] => * [[Ranieri, vévoda z Castra]] – ([[1960]]–[[1973]]) [545] => * [[Ferdinand, vévoda z Castra]] – ([[1973]]–[[2008]]) [546] => * [[Carlo, vévoda z Castra]] – (od [[2008]]) [547] => [548] => [549] => Soubor:Charles III of Spain.jpg|Karel III. [550] => Soubor:Ferdinand i twosicilies.jpg|Ferdinand I. [551] => Soubor:Francis I of the Two Sicilies.jpg|František I. [552] => Soubor:Fernando II de las Dos Sicilias 2.jpg|Ferdinand II. [553] => Soubor:Franz2Sizilien.jpg|František II. [554] => [555] => [556] => ==== Bourbon-Parma ==== [557] => {{Podrobně|Dynastie Bourbon-Parma}} [558] => [[Soubor:Blason fr Bourbon-Parme (petites armes).svg|vpravo|150px|Erb parmské větve bourbonské dynastie]] [559] => [560] => Vedlejší linii Bourbonů, Bourbonsko-parmskou (linie dynastie [[Bourbon-Anjou]]) založil syn [[Filip V. Španělský|krále Filipa V. Španělského]], [[Filip I. Parmský|don Filippo]] ([[1720]]–[[1765]]), jenž byl druhým parmským vévodou z rodu Bourbonů. [561] => [562] => [[Parmské vévodství]] získali Bourboni tak, že když zemřel poslední vévoda [[Antonín Farnese]] v roce [[1731]], stala se dědičkou parmského vévodství jeho neteř [[Alžběta Farnese]], žena krále [[Filip V. Španělský|Filip V. Španělského]]. Titul vévody tak získal [[Filip V. Španělský]] a poté jeho syn [[Filip I. Parmský]], který založil dynastie Bourbon-Parma. Parmu ale drželi v letech [[1735–1748]] rakouští [[Habsburkové]] [[Karel VI.]] a [[Marie Terezie]], ta mu [[Parmské vévodství]] přenechala roku [[1748]] s tím, že se jeho dcera [[Isabella Parmská]] jednou provdá za syna Marie Terezie, [[Josef II.|Josefa II.]] V Parmě se nástupcem po jeho smrti v roce [[1765]] stal [[Ferdinand Parmský]], Filipův jediný syn. [563] => [564] => [[Ferdinand Bourbonský|Ferdinandův]] syn [[Ludvík I. Parmský|Ludvík I.]] byl nucen roku [[1802]] postoupit [[Vévodství Parmské]] s [[Království Etrurie|královstvím Etrurie]] [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. [565] => [566] => Zbavena i tohoto panství, získala rodina Bourbon-Parma na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] možnost spravovat [[Vévodství Lucca]], v očekávání, že po smrti [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské]], jim opět připadne Parma, což se také roku [[1847]] stalo. [[Karel II. Ludvík Parmský|Karel II. Ludvík]] po nelehkém vládnutí nakonec roku [[1849]] odstupuje a jeho nástupce [[Karel III. Ferdinand|Karel III.]] je roku [[1854]] zabit. Na jeho místo nastoupil jeho syn [[Robert I. Parmský|Robert]] byl svržen revolucí v roce [[1859]] (která přinesla také sjednocení Itálie). Rodina odešla do exilu a z jeho dětí vzešla poslední císařovna rakouská a královna uherská a česká, [[Zita Bourbonsko-Parmská]], první bulharská královna [[Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská]], [[Felix Bourbonsko-Parmský]], princ [[Lucembursko|lucemburský]] (jehož potomstvo je dnes na [[Lucemburští velkovévodové|lucemburském]] trůnu) a čtvero titulárních vévodů z Parmy. [567] => [568] => Poslední titulární vévoda z Parmy, [[Xaver Bourbonsko-Parmský|Xaver I. Parmský]], se stal [[Karlismus|karlistickým]] pretendentem španělského trůnu. Po jeho smrti přešly jeho výsady na syna [[Karel Hugo Bourbonsko-Parmský|Karla IV. Huga]]. [569] => [570] => ===== Parmští vévodové ===== [571] => * [[Karel III. Španělský|Karel I.]] – ([[1765]]–[[1802]]) [572] => * [[Filip Parmský]] (syn [[Filip V. Španělský|Filipa V. Španělského]]) – ([[1748]]–[[1765]]) [573] => * [[Ferdinand Parmský|Ferdinand]] – ([[1765]]–[[1802]]), jeho syn [574] => * [[Karel II Parmský|Karel II. Ludvík]] – ([[1847]]–[[1849]]) [575] => * [[Karel III. Parmský|Karel III.]] – ([[1849]]–[[1854]]) [576] => * [[Robert I. Parmský|Robert I.]] – ([[1854]]–[[1860]]) [577] => [578] => [579] => Soubor:Felipe de Parma.jpg|Filip I. [580] => Soubor:Ferdinando de Parma1.jpg|Ferdinand I. [581] => Soubor:Carlo II di Parma.jpg|Karel II. [582] => Soubor:KarelIIIP.jpg|Karel III. [583] => |Robert I. [584] => [585] => [586] => ===== Titulární vévodové z Parmy ===== [587] => * [[Robert I. Parmský|Robert I.]] – ([[1860]]–[[1907]]) [588] => * [[Jindřich Parmský]] – ([[1907]]–[[1939]]) [589] => * [[Josef Parmský]] – ([[1939]]–[[1950]]) [590] => * [[Eliáš Bourbonsko-Parmský|Eliáš]] – ([[1950]]–[[1959]]) [591] => * [[Robert II. Parmský|Robert II.]]– ([[1959]]–[[1974]]) [592] => * [[František Xaver von Bourbonsko-Parmský|František Xaver]] – ([[1974]]–[[1977]]), také [[karlismus|karlistický]] pretendet španělského trůnu [593] => * [[Karel Hugo Bourbonsko-Parmský|Karel Hugo]] – (od [[1977]]) [594] => [595] => ===== Lucemburští velkovévodové ===== [596] => [[Soubor:Armoiries Luxembourg-Bourbon-Parme.svg|vpravo|110px|Znak lucemburské velkovévodské rodiny]] [597] => [598] => I když i větev ''Nassavsko-Weilburská'' v mužské linii vymřela (r. [[1912]]) a v současnosti vládne [[de facto]] dynastie [[Bourbon-Parma]], je stále v Lucembursku [[De iure|de jure]] vládnoucí dynastie '''''Nassau-Weilburg''''' resp. '''''[[Nasavští|Nassau]]''''', jelikož princ [[Felix Bourbonsko-Parmský]] (†1970), který si vzal na ženu poslední lucemburskou vévodkyni [[Šarlota Lucemburská|Charlottu]], se zároveň vzdal svého bourbonského původu. [599] => [600] => * [[Jan I. Lucemburský|Jan I.]] – ([[1964]]–[[2000]]), spíše známý jako ''Jean Lucemburský'' [601] => * [[Henri, lucemburský velkovévoda|Jindřich I.]] – (od [[2000]]), spíše známý jako ''Henri I. Lucemburský'' [602] => [603] => == Linie rodu == [604] => * '''[[Robertovci]]''' [605] => ** Vévodové z Hanspengau, hrabata Pařížská [606] => *** '''Kapetovci – královská linie /987–1328/''' [607] => **** '''Kapetovci – králové Francie a Navarry /1270–1328/''' [608] => ***** Rod de Valois [609] => ****** '''[[Valois|Královská dynastie Valois]]/1328–1498/''' [610] => ****** Vévodové d'Orleans [611] => ******* '''Královská dynastie [[Valois-Orléans]] /1498–1515/''' [612] => ******* '''Královská dynastie [[Valois-Angoulême]] /1515–1589/''' [613] => ******* [[Rod de Valois-St.Remy]] [614] => ******* Vévodové de Longueville [615] => ****** Vévodové d'Anjou [616] => ****** Vévodové de Bourgogne [617] => ******* Rod lordů of Herlaer [618] => ******* Vévodové z Brabantu a Limburgu [619] => ******* Hrabata de Nevers et de Rethel [620] => ****** Hrabata d'Alençon [621] => ***** '''Hrabata d'Evreux (králové Navarry)''' [622] => ****** Rod de Beaumont /de Lerin/ [623] => ***** [[Bourboni|Vévodové de Bourbon]] [624] => ****** Vikomtové de Lavedan [625] => ****** Baronové de Busset [626] => ******* Hrabata de Bourbon-Chalus [627] => ******* Hrabata de Lignieres [628] => ****** Hrabata de Montpensier [629] => ****** Hrabata de la Marche et de Ponthieu [630] => ******* Hrabata de Vendôme [631] => ******** '''Královská dynastie [[Bourboni|Bourbon]]''' /1589– / [632] => ********* '''Královská dynastie Bourbon-Espagne''' /1700– / [633] => ********** '''Královská dynastie Bourbon-Sicily''' [634] => ********** Vévodové z Parmy, Piacenzi a Guastalli [635] => *********** '''Velkovévodové Lucemburští''' /1964– / [636] => ********* Vévodové d'Orléans [637] => ********** '''Královská dynastie [[Bourbon-Orléans]] ''' [638] => *********** Knížata Orleans-Braganza [639] => ******** [[Rod de Conde|Princové de Conde]] a [[Rod de Conti|de Conti]] [640] => ******** Vévodové de Bourbon-Monpensier [641] => ***** Hrabata d'Artois [642] => ***** Hrabata d'Anjou et de Maine [643] => ****** '''Králové Sicilie''' [644] => ******* '''Králové Uherska''' [645] => **** Hrabata z Dreux [646] => ***** Pánové de Bossart [647] => ***** Vévodové z Bretaně [648] => ****** Hrabata d'Avaugour [649] => ***** Pánové de Machecoul a de Vieillevigne [650] => *** Hrabata de Courtenay [651] => **** Pánové de Champignelles [652] => ***** Pánové de la Ferte-Loupiere [653] => ***** Pánové de Chevillon [654] => **** Pánové de Tanlay [655] => *** Hrabata de Vermandois [656] => *** Vévodové de Bourgogne [657] => **** Pánové de Montagu [658] => **** '''Portugalská královská dynastie Burgundů''' [659] => ***** Rod de Eca [660] => ***** Rod de Torres e Portugal [661] => ***** Rod de Lancastre [662] => ****** Hrabata de Lousao [663] => ***** Pánové de Atalaya [664] => ***** [[Avizská dynastie]] [665] => ****** Vévodové de Braganca [666] => ******* Conde de Vimioso [667] => ******* '''Královská dynastie Braganca''' [668] => ******** Rod de Castro Pereira [669] => ******** Vévodové de Lafoes [670] => ******* Markýzové de Xarandilla y Flexilla [671] => ******* Rod de Castro de Portugal [672] => ******* Rod de Norona [673] => ******* Rod de Melo [674] => ******** Rod Alvares Pereira de Melo [675] => ***** Rod de Sousa [676] => ****** Markýzové de Guadalcazar [677] => ****** Pánové de Burro Mocho [678] => ****** Pánové de Sousa [679] => ***** Rod de Sousa-Chicorro [680] => ****** Pánové de Gouvea [681] => ******* Hrabata de Redondo [682] => ******* Hrabata de Linhares [683] => ****** Markýzové das Minas [684] => ****** Baronové de Alvito [685] => ******* Hrabata de Oriola [686] => ****** Pánové de Calhariz e Monfalim [687] => ******* Sousa Holstein [688] => [689] => == Rodokmen == [690] => [[Soubor:Rodokmen Kapetovcu.PNG|střed|800px|Zjednodušený rodokmen.]] [691] => [692] => == Odkazy == [693] => [694] => === Reference === [695] => [696] => [697] => === Literatura === [698] => * {{Citace monografie | příjmení = Ferro | jméno = Marc | odkaz na autora = Marc Ferro | titul = [699] => Dějiny Francie | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny, | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 694 | isbn = 80-7106-888-8}} [700] => * {{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = Joachim Ehlers | titul = Francouzští králové v období středověku | vydavatel = Praha: Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0}} [701] => [702] => === Související články === [703] => * [[Burgundští]] [704] => * [[Dynastie Aviz]] [705] => ** [[Dynastie Braganza]] [706] => *** [[Dynastie Braganza-Sasko-Koburk-Gotha]] [707] => *** [[Dynastie Braganza-Orleáns]] [708] => * [[Dynastie Anjou]] [709] => * [[Valois|Dynastie Valois]] [710] => ** [[Valois-Orléans|Dynastie Valois-Orléans]] [711] => ** [[Dynastie Valois-Angoulême]] [712] => * [[Dynastie Bourbon]] [713] => ** [[Bourbon-Condé]] [714] => *** [[Bourbon-Conti]] [715] => ** [[Bourbon-Orléans]] [716] => *** [[Orléans-Braganza]] [717] => ** [[Bourbon-Anjou]] [718] => *** [[Bourbon-Obojí Sicílie]] [719] => *** [[Bourbon-Parma]] [720] => * [[Vévoda orleánský]] [721] => * [[Seznam francouzských panovníků]] [722] => * [[Seznam španělských vládců|Seznam španělských panovníků]] [723] => * [[Seznam sicilských králů]] [724] => * [[Seznam neapolských králů]] [725] => * [[Seznam portugalských panovníků]] [726] => * [[Seznam brazilských panovníků]] [727] => * [[Seznam burgundských vévodů]] [728] => * [[Seznam parmských vévodů]] [729] => [730] => === Externí odkazy === [731] => * {{Commonscat}} [732] => * {{en}} [http://genealogy.euweb.cz/capet/index.html Genealogie Kapetovců] [733] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070821042344/http://jfcampio.club.fr/RoisFran.htm Genealogie francouzských královských rodů] [734] => * {{cs}} [http://leccos.com/index.php/clanky/kapetovci Kapetovci, článek na leccos.com] {{Wayback|url=http://leccos.com/index.php/clanky/kapetovci |date=20111016090200 }} [735] => * {{cs}} [http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=43053&s_lang=2&detail=1&title=Kapetovci Kapetovci, encyklopedie CojeCo] [736] => * {{cs}} [http://www.stredovek.wz.cz/kapet.html Počátky Kapetovců ve Francii, stredovek.wz.cz] {{Wayback|url=http://www.stredovek.wz.cz/kapet.html |date=20090427034426 }} [737] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20090605004613/http://olasm.webgarden.cz/kapetovci Kapetovci (stručně), KORÁLKY Z HISTORIE] [738] => * {{sk}} [http://referaty.atlas.sk/vseobecne-humanitne/dejepis/30851/kapetovci-vo-francuzsku Kapetovci ve Francii, referaty.sk] [739] => [740] => {{Autoritní data}} [741] => {{Portály|Francie|Lidé|Středověk|Novověk}} [742] => [743] => [[Kategorie:Kapetovci| ]] [744] => [[Kategorie:Francouzské královské rodiny]] [745] => [[Kategorie:Evropské královské rodiny]] [746] => [[Kategorie:Panovnické rody]] [] => )
good wiki

Kapetovci

Kapetovci jsou původem franský šlechtický rod, doložený již v 7. století.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1830','Valois','Bourboni','Francie','1328','987','Marie II. Portugalská','Hugo Kapet','Ludvík IX. Svatý','Filip V. Španělský','Bourbon-Anjou','1889'

1328

1830

1889

987

Bourbon-Anjou

Bourboni

Francie

Valois