Array ( [0] => 14738185 [id] => 14738185 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kappadokie [uri] => Kappadokie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kappadokie je historická oblast v centrálním Turecku, která je známá svými unikátními geologickými útvary, starobylými městy a kláštery vytesanými do skalních útesů. Tato oblast se nachází mezi pohořím Taurus na jihu a pohořím Anti-Taurus na severu. Kappadokie byla v minulosti významným centrem Byzantské říše a také součástí římské provincie a později byla osídlena Turky. V současnosti je Kappadokie populárním turistickým cílem díky svým jedinečným skalním útvarům, mezi které patří například "kamenné houby" a "perníkové domy". Dále se zde nachází několik starobylých měst, jako je Göreme, Uçhisar a Avanos, které jsou zařazeny na seznam Světového dědictví UNESCO. Kláštery a kostely vytesané do skalních útesů jsou také oblíbenými turistickými atrakcemi, a to zejména klášter Göreme a klášter ve městě Zelve. Celkově je Kappadokie jedinečným a fascinujícím místem, které láká turisty z celého světa svou bohatou historií a neobvyklými přírodními útvary. [oai] => Kappadokie je historická oblast v centrálním Turecku, která je známá svými unikátními geologickými útvary, starobylými městy a kláštery vytesanými do skalních útesů. Tato oblast se nachází mezi pohořím Taurus na jihu a pohořím Anti-Taurus na severu. Kappadokie byla v minulosti významným centrem Byzantské říše a také součástí římské provincie a později byla osídlena Turky. V současnosti je Kappadokie populárním turistickým cílem díky svým jedinečným skalním útvarům, mezi které patří například "kamenné houby" a "perníkové domy". Dále se zde nachází několik starobylých měst, jako je Göreme, Uçhisar a Avanos, které jsou zařazeny na seznam Světového dědictví UNESCO. Kláštery a kostely vytesané do skalních útesů jsou také oblíbenými turistickými atrakcemi, a to zejména klášter Göreme a klášter ve městě Zelve. Celkově je Kappadokie jedinečným a fascinujícím místem, které láká turisty z celého světa svou bohatou historií a neobvyklými přírodními útvary. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Roman Empire - Cappadocia (125 AD).svg|náhled|vpravo|[[Římské provincie]] Kappadokie a Pontus kolem roku 120.]] [1] => [[Soubor:Map Anatolia ancient regions-en.svg|náhled|Historické reigony v Malé Asii]] [2] => '''Kappadokie''' (počeštěně '''Kapadocie''', adj. ''kapadocký''; z [[Perština|perského]] slova ''Katpatuka'', což znamená „země krásných koní“; [[Řečtina|řecky]]: Καππαδοκία, ''Kappadokía''; [[Turečtina|turecky]] ''Kapadokya'') byl ve [[starověk]]u název rozlehlého území, ležícího ve vnitrozemí [[Malá Asie|Malé Asie]] v dnešním [[Turecko|Turecku]]. V dobách [[Hérodotos|Hérodota]] obývali Kappadokové oblast táhnoucí se od pohoří [[Taurus (pohoří)|Taurus]] směrem na sever až k ''Pontu Euxinu'' ([[Černé moře]]). Později se název Kappadokie vztahoval pouze na teritorium ohraničené na východě řekou [[Eufrat]]em, na severu sousedící s [[Pontus (země)|pontským královstvím]], na západě s [[Frýgie|Frýgií]] a na jihu oddělené pohořím Taurus od [[Kilíkie]]. Přesně určit rozlohu Kappadokie je však velmi obtížné. [[Strabón]], jediný [[Starověk|antický]] zeměpisec, který tuto zemi podrobně popsal, ohledně její rozlohy značně přeháněl, takže neexistují žádné relevantní prameny detailně objasňující tuto otázku. [3] => [4] => == Geologie == [5] => Ještě na počátku třetihor převládala v oblasti močálovitá rovina. Následně se pod anatolskou [[Tektonická deska|litosférickou desku]] tlačit [[Arabská deska|arabská]] deska, v důsledku vyvolaného tlaku se na jihu vyvrásnilo pohoří Taurus a byla vyzdvižena anatolská rovina. Součástí byla intenzivní sopečná činnost, při které vznikly nejvyšší sopky [[Erciyes Dağı|Erciyes Daǧi]] (3914 m n. m., nad [[Kayseri]]), [[Hasan Dağı|Hasan Daǧi]] (3268 m, u [[Aksaray]]), Melendiz (2963 m) a Gölü (2143 m). Z nich pocházející láva pokryla krajinu a ustydla ve vrstvu sopečného [[Tuf|tufu]] mocnou až 100 m. Přes ni se v další fázi vylila tenčí a tvrdší vrstva [[Čedič|bazaltu]]. Tu v následujícím období narušovalo zejména voda a střídání horka a mrazů. Postupně tak vznikly rokle a kaňony. Erozi měkkých tufů pak dokonal vítr{{Citace periodika [6] => | příjmení = Kraslová [7] => | jméno = Radvana [8] => | titul = Krajina jako z pohádky [9] => | periodikum = Země světa [10] => | datum vydání = 3.1.2024 [11] => | ročník = 23 [12] => | číslo = 1 [13] => | strany = 24-29 [14] => | url = https://zemesveta.cz/kappadokie-krajina-jako-z-pohadky/ [15] => }}. [16] => [17] => == Etymologie == [18] => Nejranější dochovaný záznam o Kappadokii se datuje do [[6. století př. n. l.]] do doby panování [[Achaimenovci|achaimenovských]] [[Šáhanšáh|velkokrálů]] [[Dareios I.|Dareia I.]] a [[Xerxés I.|Xerxa I.]], kdy byla tato země zmiňována jako jedna ze [[Satrapie|satrapií]] (provincií) [[Perská říše|perské říše]]. V seznamu perských satrapií je použito [[Stará perština|staroperského]] pojmu Katpatuka, nicméně toto slovo zřejmě není perského, nýbrž snad [[elam]]ského či [[akkad]]ského původu. Hérodotos podotýká, že [[Peršané]] nazývali obyvatele tohoto území Kappadoky, zatímco [[Řekové]] používali k jejich označení termínu „Syřané“ případně „Bílí Syřané“ (''Leucosyri''). Za pozdních Achaimenovců bylo území rozděleno do dvou satrapií, přičemž jedna zahrnovala centrální, vnitrozemskou část, pro niž řečtí zeměpisci nadále používali pojmu Kappadokie, zatímco severní, přímořská oblast byla pojmenována [[Pontus (země)|Pontus]]. K této správní reorganizaci zřejmě muselo dojít již v době před [[Xenofón]]tem. Po zhroucení perské nadvlády existence dvou provincií přetrvala, čímž se toto rozdělení stalo definitivním. Jméno Kappadokie se od tohoto okamžiku používalo pouze pro vnitrozemní oblast (někdy také nazývanou „Velká Kappadokie“), o níž pojednává tento článek. Strabón, za jehož života (na konci [[1. století př. n. l.]]) existovalo království Kappadokie stále ještě jako formálně nezávislý, [[klient]]ský stát [[Řím]]a, považoval pouze dvě sídla v Kappadokii za hodna označení město: prvním byla ''[[Caesarea Mazaka|Kaisareia]]'' (původně známá jako ''Mazaka'', dnešní [[Kayseri]]) a druhým ''Tyana'', přičemž obě se rozkládala na úpatí Tauru. [19] => [20] => == Historie == [21] => [[Soubor:Nature carved rock Cappadocia 03.jpg|náhled|Krajina poblíž Göreme]] [22] => [[Soubor:Cappadocia Turkey.jpg|náhled|vpravo|Kappadokie v dubnu 2006]] [23] => [[Soubor:Turkey.Mount Erciyes01.jpg|náhled|Stratovulkán [[Erciyes Dağı]] (3916 m n. m.) je nejvyšší hora v Kappadokii]] [24] => [25] => Nejstarší stopy lidského osídlení pocházejí z doby kolem roku [[6500 př. n. l.]] V [[Doba bronzová|pozdní době bronzové]] byla Kappadokie centrem [[Chetité|chetitské moci]] s hlavním městem [[Chattušaš]]. Po rozpadu chetitské říše ovládala Kappadokii místní [[aristokracie]], obývající pevné hrady a udržující místní rolníky v tuhém poddanství, což je učinilo náchylným k přijetí cizí nadvlády – nejprve [[Frýgie|fryžské]], pak [[Lýdie|lýdské]] a na konci [[7. století př. n. l.]] [[Médie|médské]]. Médy si v [[6. století př. n. l.]] podmanili [[Perská říše|Peršané]] vedení [[Kýros II. Veliký|Kýrem II. Velikým]]. Třebaže v rámci správního systému perské říše, ustaveného [[Dareios I.|Dareiem I.]], představovala Kappadokie jednu z perských satrapií, země byla ještě po velmi dlouhou dobu spravována lokálními vládci. Žádný z nich ovšem nikdy nezískal převahu nad ostatními a všichni byli více či méně poplatní perským velkokrálům. Nezávislost získala Kappadokie za [[Ariarathes I.|Ariaratha I.]], který byl místním perským satrapou a současníkem [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]], jehož tažení proti perské říši Ariarathes využil k nastolení vlastní vlády v zemi. [26] => [27] => [[Starověká Makedonie|Makedonský]] král se během své výpravy na východ spokojil pouze s formálním uznáním své suverenity, učiněným Ariarathem ještě před Alexandrovým odchodem z Malé Asie. Vláda dynastie Ariarathovců v Kappadokii byla jen dočasně přerušena krátce po Alexandrově smrti, kdy bylo území království v rámci rozdělení Alexandrovy říše přiřknuto [[Eumenés z Kardie|Eumenovi z Kardie]]. V roce [[322 př. n. l.]] správce království [[Perdikkás]] Ariaratha porazil, načež ho nechal popravit. Nicméně Ariarathovu stejnojmennému synovi se spolu s několika věrnými druhy podařilo uprchnout do [[Arménie]]. Po Eumenovi se vlády v Kappadokii domohl makedonský vojevůdce [[Antigonos I. Monofthalmos|Antigonos Jednooký]]. Podle [[Diodóros Sicilský|Diodóra]] se ještě za jeho života vrátil do Kappadokie [[Ariarathes II.]], který zvítězil nad místním Antigonovým generálem a obnovil vládu Ariarathovců, jež měla přetrvat po dobu dalších dvou staletí. V téže době se severní části Kappadokie zmocnil [[Mithridatés I. Pontský|Mithridatés I.]], který si zde vytvořil vlastní doménu, pozdější království Pontus. Není zcela jasné do čí sféry vlivu patřila Kappadokie po [[Bitva u Ipsu|bitvě u Ipsu]] v roce [[301 př. n. l.]], v níž Antigonos padl. Antičtí autoři se v této otázce příliš neshodují. Podle Diodóra obdržel celé území Malé Asie až k Tauru [[Lýsimachos]], avšak [[Appiános]] tvrdí, že Kappadokie připadla [[Seleukos I. Níkátor|Seleukovi I.]] Nejpozději po [[Bitva u Kúrúpedia|bitvě u Kúrúpedia]] v roce [[281 př. n. l.]] si Seleukos mohl nárokovat vládu nad celou Malou Asií, a tudíž i Kappadokii, pro sebe. Úplné kontroly nad zemí však Seleukovci nikdy nedosáhli. Zřejmě někdy kolem roku [[260 př. n. l.]] si Ariarathovci dokázali vymoci trvalou nezávislost na [[Seleukovská říše|seleukovské říši]]. Přesto nadále zůstávali věrnými spojenci [[Seleukovci|Seleukovců]]. [28] => [29] => Za [[Ariarathes IV.|Ariaratha IV.]] se Kappadokie poprvé ocitla v zorném úhlu [[Římská republika|římské republiky]] jako její nepřítel, což se ale změnilo krátce po roce [[190 př. n. l.]] Ničivá porážka v [[Bitva u Magnésie|bitvě u Magnésie]], kterou v daném roce utrpěl seleukovský král [[Antiochos III. Megás|Antiochos III. Veliký]] v boji proti [[Starověký Řím|Římanům]], totiž naprosto změnila dosavadní mocenské uspořádání v Malé Asii. Celé oblasti od tohoto okamžiku dominoval římský spojenec – [[Pergamon]]. Ariarathovcům proto nezbylo než vstoupit do aliance s pergamskými vládci, a tím fakticky i s Římany. Kappadočtí králové posléze spojili osud své země s Římany a společně s nimi vystupovali proti Seleukovcům. [[Ariarathes V.]] vedl spolu s římským [[prokonzul]]em Publiem Liciniem Crassem Mucianem tažení proti [[Aristoníkos|Aristoníkovi]], uchazeči o pergamský královský trůn. Jejich spojené vojsko bylo ale v roce [[130 př. n. l.]] poraženo. Vnitřní nestabilita, která následovala po jeho smrti, umožnila rostoucí vměšování sousedního Pontu. Prohlubující se konflikt mezi Kappadokií a pontskými králi dosáhl svého vrcholu po vymření dynastie Ariarathovců za vlády [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridata VI. Pontského]]. [30] => [31] => V roce [[95 př. n. l.]] si Kappadokové s podporou Římanů zvolili králem místního šlechtice jménem [[Ariobarzánés I.|Ariobarzánés]]. Ten vedl s Mithridatem po celá desetiletí dlouhé a namáhavé boje, v nichž mu byli oporou jeho římští spojenci. Definitivně si Ariobarzánés zajistil vládu teprve v roce [[63 př. n. l.]] poté, co Římané konečně zvítězili nad Mithridatem a jeho arménským spojencem [[Tigranés I.|Tigranem]]. V průběhu [[Římské občanské války|římských občanských válek]] podporovala Kappadokie nejprve [[Pompeius|Pompeia]], a po jeho porážce [[Julius Caesar|Caesara]]. V roce [[36 př. n. l.]] skončilo panování dynastie Ariobarzanovců. Novým králem určil [[Marcus Antonius]] [[Archeláos Kappadocký|Archeláa]], který po [[Bitva u Actia|bitvě u Actia]] přešel na stranu [[Augustus|Octaviana]]. Archeláos navrátil Kappadokii její někdejší stabilitu a blahobyt, rozvrácené předchozími válkami, přičemž Kappadokie nadále setrvávala v postavení formálně nezávislého státu vůči Římanům až do Archeláovy smrti v roce [[17|17 n. l.]] Teprve v tomto roce přeměnil císař [[Tiberius]] Kappadokii v [[Římské provincie|římskou provincii]]. Římská nadvláda přispěla k dokončení procesu [[helenizace]], který zde probíhal (podobně jako v dalších oblastech [[Přední Asie]]) již od příchodu Makedonců na konci [[4. století př. n. l.]] Především ve městech docházelo k pozvolnému a dobrovolnému pořečtění obyvatelstva a k přijímání řecké kultury. Naproti tomu na venkově se původní jazyk Kappadoků udržel až do doby [[Raný středověk|raného středověku]]. Od 4. století byla oblast významným centrem mnišského života ať už ve formě [[poustevnictví]] nebo [[Cenobitství|cenobitsví]]. Oblast byla známá jako "''země tří svatých''" ([[Basileios Veliký|sv. Basileos Veliký]], [[Řehoř z Nyssy|sv. Řehoř z Nyssy]] a [[Řehoř z Nazianzu|sv. Řehoř Naziánský]]). [32] => [33] => Po rozpadu [[Starověký Řím|římské říše]] se provincie stala součástí [[Byzantská říše|byzantské říše]], jíž obdařila mnoha pozoruhodnými jedinci. Zmínit lze třeba [[konstantinopol]]ského [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchu]] v letech [[517]] až [[520]], [[Jan z Kappadokie|Jana z Kappadokie]]. V [[5. století]] podnikali do Kappadokie ničivé nájezdy [[Isaurové]]. V [[9. století|9.]] a [[10. století]] se do Kappadokie přesunul veliký počet Arménů, což popsal jistý [[Arabové|arabský]] kronikář žijící v oné době: „Městu Sebasteia (dnešní [[Sivas]]) v Kappadokii dominovali Arméni, kteří se díky svému velkému počtu a udatnosti stali významným elementem působícím v císařské armádě. Tito Arméni se uplatňovali jako strážci pohraničních pevností, dobytých na Arabech. Vynikali jako zkušení pěšáci císařského vojska a s nezměrnou odvahou bojovali po boku Římanů (myšleno Byzantinců) proti jejich nepřátelům.“ Většina Kappadoků byla asimilována [[Turci|Turky]], kteří se zmocnili této země po porážce byzantského vojska [[Seldžukové|Seldžuky]] v [[Bitva u Mantzikertu|bitvě u Mantzikertu]] v roce [[1071]]. Přesto se zde zachovaly ostrůvky [[Křesťanství|křesťanského]] řeckého obyvatelstva, které byly ale vystaveny silnému vlivu okolních Turků. Až výměna obyvatelstva mezi [[Řecko|Řeckem]] a [[Turecko|Tureckem]] v letech [[1922]] až [[1924]] znamenala ukončení přítomnosti křesťanů v této oblasti. Dialektem místních Řeků, známým jako [[Kapadocká řečtina|kappadocká řečtina]] nebo kappadočtina, mluví v dnešním Řecku už pouze hrstka potomků někdejšího křesťanského obyvatelstva Kappadokie. [34] => [35] => == Kultura a náboženství == [36] => [[Soubor:Cappadocian Greeks.JPG|vlevo|náhled|[[Kappadočtí Řekové]] v tradičním oblečení]] [37] => [[Soubor:Göreme OpenAir Museum Dunkle Kirche 1 11 2004.jpg|náhled|300px|Klášter v [[Göreme]]]] [38] => Mezi jedno z nejznámějších a nejvyhledávanějších míst Kappadokie patří město [[Göreme]]. Místní krajina je tvořena sopečnými usazeninami, pocházejícími z vulkánů blízkých hor [[Erciyes Dagi]] a Hasan Dagi. Láva, vyvržená před téměř 2000 lety, zvětrává kvůli zdejšímu malému množství srážek jen velmi pomalu. Tvrdší nerosty procesu zvětrávání takřka vůbec nepodléhají, což způsobilo vznik charakteristických „komínů“. Jelikož Kappadokie leží na jedné z nejznámějších invazních tras, byli místní obyvatelé často přepadáváni různými cizími agresory, dobyvateli a nájezdníky. Obyvatelé nynějšího města Göreme, ležícího v srdci Kappadokie, záhy poznali, že do této měkké lávové vyvřeliny lze velmi snadno vytesat celé domy, kostely, a dokonce kláštery. V lávové hornině si proto na svoji ochranu vyhloubili podzemní města, v nichž později hledali úkryt rovněž raní křesťané a která jsou tu dodnes k vidění. [39] => [40] => V dobách raného křesťanství představovalo město Kaiseraia důležité [[biskup]]ské sídlo. V [[dějiny křesťanství|církevních dějinách]] představují jednu z klíčových větví raněkřesťanské filosofie [[Církevní otcové#Kapadočtí Otcové|kappadočtí Otcové]], kteří z této oblasti pocházeli a převážně zde také ve [[4. století]] žili a působili. Kappadokie byla jedním z klíčových center křesťanství až do vpádu Seldžuků. Dosud zde bylo objeveno více než 3000 kostelů, což je důkazem slavné křesťanské minulosti tohoto místa. Teprve na počátku [[20. století]] byly poslední zbytky křesťanského obyvatelstva nuceny tento region opustit v rámci výměny obyvatelstva mezi Tureckem a Řeckem. V současnosti je ''Göremské Open Air Museum'' známým turistickým střediskem v centrálním Turecku a patří k nejnavštěvovanějším lokalitám [[Mnich|mnišských]] komunit na světě (podobně jako kláštery na hoře [[Athos]] v Řecku). Zdejší komplex zahrnuje více než třicet ve skalách vykopaných klášterů a kostelů s mnoha nádhernými [[freska]]mi. V roce [[1995]] byl region kolem města Göreme prohlášen za součást [[Světové dědictví|světového kulturního a přírodního dědictví]] pod ochranou [[UNESCO|UNESCA]]. [41] => [42] => == Odkazy == [43] => === Reference === [44] => {{Překlad [45] => | jazyk = en [46] => | článek = Cappadocia [47] => | revize = 126409722 [48] => | jazyk2 = de [49] => | článek2 = Kappadokien [50] => | revize2 = 30975856 [51] => }} [52] => [53] => === Související články === [54] => * [[Perská říše]] [55] => * [[Osmanská říše]] [56] => * [[Křesťanství]] [57] => [58] => === Externí odkazy === [59] => * {{Commonscat|Cappadocia|Kappadokie}} [60] => * [http://www.kappadokes.com/english/home_en.htm Dějiny Řeků v Kappadokii (Kappadokes.com)] {{Wayback|url=http://www.kappadokes.com/english/home_en.htm |date=20110720034422 }} {{en}} [61] => * [http://www.livius.org/cao-caz/cappadocia/cappadocia.html Cappadocia (Livius.org)] {{Wayback|url=http://www.livius.org/cao-caz/cappadocia/cappadocia.html |date=20141007084816 }} {{en}} [62] => * [http://www.mapofcappadocia.com Mappadocia - Map of Cappadocia] {{en}} [63] => [64] => {{Římské provincie}} [65] => {{Autoritní data}} [66] => [67] => [[Kategorie:Historická území v Malé Asii]] [68] => [[Kategorie:Starověké římské provincie]] [] => )
good wiki

Kappadokie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Perská říše','Starověký Řím','Kayseri','Turecko','Pontus (země)','6. století př. n. l.','Křesťanství','Frýgie','Dareios I.','Řehoř z Nyssy','7. století př. n. l.','aristokracie'

Aristokracie

Frýgie

Kayseri

Křesťanství

Turecko