Array ( [0] => 15214849 [id] => 15214849 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Karboanion [uri] => Karboanion [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Karboanion je aniont karbonylové sloučeniny, který je charakterizován přítomností negativně nabitých uhlíkových atomů. Tyto anionty se často vyskytují při chemických reakcích, ve kterých dochází k odštěpení vodíkového atomu od uhlíkového jádra. Karboanionty jsou významné v organické chemii, protože mohou sloužit jako meziprodukty při syntéze organických sloučenin. Mohou být vytvořeny pomocí reakcí, jako je deprotonace alkoholů nebo alkylhalogenidů. Karboanionty se mohou dále reagovat se různými elektrofily, čímž vznikají nové organické sloučeniny. Existuje mnoho různých typů karboaniontů, které se liší svou stabilitou a reaktivitou. Jejich vlastnosti mohou být ovlivněny sterickými a elektronovými efekty. Karboanionty jsou také využívány v katalýze a organokovové chemii. Celkově lze říci, že karboaniony jsou důležitou součástí organické chemie a hrají klíčovou roli při syntéze a modifikaci organických sloučenin. [oai] => Karboanion je aniont karbonylové sloučeniny, který je charakterizován přítomností negativně nabitých uhlíkových atomů. Tyto anionty se často vyskytují při chemických reakcích, ve kterých dochází k odštěpení vodíkového atomu od uhlíkového jádra. Karboanionty jsou významné v organické chemii, protože mohou sloužit jako meziprodukty při syntéze organických sloučenin. Mohou být vytvořeny pomocí reakcí, jako je deprotonace alkoholů nebo alkylhalogenidů. Karboanionty se mohou dále reagovat se různými elektrofily, čímž vznikají nové organické sloučeniny. Existuje mnoho různých typů karboaniontů, které se liší svou stabilitou a reaktivitou. Jejich vlastnosti mohou být ovlivněny sterickými a elektronovými efekty. Karboanionty jsou také využívány v katalýze a organokovové chemii. Celkově lze říci, že karboaniony jsou důležitou součástí organické chemie a hrají klíčovou roli při syntéze a modifikaci organických sloučenin. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Carbanion Structural Formulae V.1.svg|náhled|320px|Karbanion]] [1] => [2] => '''Karboanion''', také '''karbanion''', je [[anion]], ve kterém je třívazný uhlík a má formální záporný náboj alespoň v jedné [[rezonanční struktura|rezonanční struktuře]].{{Cite web|url=http://goldbook.iupac.org/C00804.html|title=IUPAC Gold Book - carbanion|website=goldbook.iupac.org|access-date=2016-07-30}} Karbanionty nemají π delokalizaci a jejich [[Molekula|molekuly]] zaujímají tvar [[čtyřstěn]]u, pokřivenou či lineární strukturu, kde je karbaniontový uhlík navázán na tři (například [[methyl]]ový anion), dva (např. [[fenyl]]ový anion) nebo jeden (např. acetylidový anion) substituent. Karbanion je formálně konjugovanou zásadou karbonové kyseliny: [3] => [4] => :R3C-H + B− → '''R3C−''' + H-B [5] => [6] => kde B označuje zásadu. Karbanionty patří mezi reaktivní meziprodukty v [[Organická chemie|organické chemii]]. V [[Organická syntéza|organické syntéze]] jsou organolithná a [[Grignardovo činidlo|Grignardova činidla]] často považována za karbanionty, což je vhodné přiblížení, ovšem tyto látky téměř vždy tvoří vícejaderné částice s polárními kovalentními vazbami namísto karbaniontů. [7] => [8] => == Vlastnosti a příklady výskytu == [9] => Karbanionty jsou obvykle [[nukleofil]]ní a zásadité. Míra této nukleofility a zásaditosti je ovlivněna substituenty na uhlíku; vliv mají zejména: [10] => [11] => # [[Indukční efekt]] – elektronegativní atomy v sousedství náboje jej stabilizují. [12] => # Rozsah [[konjugace (chemie)|konjugace]] aniontu. Rezonanční efekty mohou anion stabilizovat, což se nejčastěji děje, když je anion stabilizován působením [[aromaticita|aromaticity]]. [13] => [14] => Geometrie molekul také ovlivňuje [[hybridizace orbitalů|hybridizaci orbitalů]] aniontu. Čím silnější je s-charakter nabitého atomu, tím je anion stabilnější. [15] => [16] => Organokovová činidla jako je [[butyllithium]] (v hexamerním uspořádání, [BuLi]6) nebo [[methylmagnesiumbromid]] (etherový komplex, MeMg(Br)(OEt2)2) jsou často označována jako „karbanionty“. Ve skutečnosti však jde o shluky nebo komplexy s [[kovalentní vazba|kovalentní vazbou]], i když je jejich elektronová hustota značně polarizována směrem k uhlíkovému atomu. Methylový anion a jeho vlastnosti byly zkoumány v plynném skupenství. Jeho elektronová aktivita má však hodnotu –2 až –8 kcal/mol, takže se v plynném skupenství rozkládá uvolněním elektronu a čistou „sůl“ iontu CH3– prakticky nelze izolovat.{{Cite journal|last=Marynick|first=Dennis S.|last2=Dixon|first2=David A.|date=1977|title=Electron Affinity of the Methyl Radical: Structures of CH3 and CH3 -|url=https://www.jstor.org/stable/66197|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America|volume=74|issue=2|pages=410–413|doi=10.1073/pnas.74.2.410}} V kondenzované fázi mohou být takto izolovány pouze karbanionty, které jsou dostatečně stabilizovány delokalizací. Roku 1984 byla představena sůl crown-etheru lithia a trifenylmethanidového aniontu složená z trifenylmethanu, n-butyllithia a 12-crown-4 (který tvoří stabilní komplex s lithnými kationty), jež je stabilní při nízkých teplotách.''The isolation and X-ray structures of lithium crown ether salts of the free phenyl carbanions [CHPh2]- and [CPh3]-'' Marilyn M. Olmstead, Philip P. Power; J. Am. Chem. Soc.; '''1985'''; 107(7); 2174-2175. {{DOI|10.1021/ja00293a059}} [17] => [18] => [[Soubor:TriphenylmethaneAnion.png|střed|500px|Tvorba trifenylmethanového aniontu]] [19] => [20] => Přidáním ''n''-butyllithia k roztoku [[trifenylmethan]]u (p''K''aDMSO(CHPh3) = 30,6) v [[tetrahydrofuran|THF]] za nízké teploty a následným přidáním 12-crown-4 vzniká červený roztok a při -20 °C se vysráží komplex [Li(12-crown-4)]+[CPh3]–. Délka centrálních vazeb C-C je 145 pm s fenylovým kruhem odkloněným průměrně o 31,2°. Je rovněž známa krystalová struktura podobného difenylmethanidového iontu ([Li(12-crown-4)]+[CHPh2]–), připraveného z difenylmethanu (p''K''aDMSO(CH2Ph2) = 32,3). Pokus o izolaci komplexu s benzylovým aniontem [CH2Ph]– získaným z toluenu (p''K''aDMSO(CH3Ph) ~ 43) byl kvůli prudké reakci s vytvořeným aniontem neúspěšný.{{Cite journal| doi = 10.1002/1521-3765(20020715)8:14<3229::AID-CHEM3229>3.0.CO;2-3| title = Schlenk's Early "Free" Carbanions| year = 2002| last1 = Harder | first1 = S.| journal = Chemistry: A European Journal| volume = 8| issue = 14| pages = 3229–3229}} [21] => [22] => V letech 1904{{Cite journal| doi = 10.1002/jlac.19103720102| title = Ueber Triphenylmethyl und Analoga des Triphenylmethyls in der Biphenylreihe. [Zweite Mittheilung über „Triarylmethyle”.]| year = 1910| last1 = Schlenk | first1 = W.| last2 = Weickel | first2 = T.| last3 = Herzenstein | first3 = A.| journal = Justus Liebig's Annalen der Chemie| volume = 372| pages = 1}} a 1917{{Cite journal|last=Schlenk|first=W.|last2=Holtz|first2=Johanna|date=1917-01-01|title=Über Benzyl-tetramethyl-ammonium|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/cber.19170500143/abstract|journal=Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft|language=en|volume=50|issue=1|pages=274–275|doi=10.1002/cber.19170500143|issn=1099-0682}} [[Wilhelm Schlenk]] připravil dvě různé červeně zbarvené soli, jejichž vzorce byly [NMe4]+[CPh3]– a [NMe4]+[CH2Ph]– reakcí odpovídajících organosodných činidel s tetramethylamoniumchloridem. Jelikož tetramethylamoniové kationty nemohou tvořit chemickou vazbu s karbaniontovým centrem, předpokládá se, že tyto látky obsahují volné karbanionty. Když byla struktura první z nich o téměř století později ověřena rentgenovou krystalografií,{{Cite journal|last=Harder|first=Sjoerd|date=2002-07-15|title=Schlenk's Early "Free" Carbanions|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/1521-3765(20020715)8:143.0.CO;2-3/abstract|journal=Chemistry – A European Journal|language=en|volume=8|issue=14|pages=3229–3232|doi=10.1002/1521-3765(20020715)8:143.0.CO;2-3|issn=1521-3765|doi-broken-date=2017-11-25}} bylo zjištěno, že druhá je tak nestabilní, že její strukturu nelze určit. Byla popsána reakce předpokládané „[NMe4]+[CH2Ph]–“ s vodou za vzniku toluenu a tetramethylammoniumhydroxidu a zjištěno, že Schlenk skutečně připravil sůl benzylového aniontu. [23] => [24] => === Detekce === [25] => Karbanionty přítomné v roztoku lze mimo jiné určit pomocí [[protonová nukleární magnetická rezonance|protonové NMR]].''A Simple and Convenient Method for Generation and NMR Observation of Stable Carbanions.'' Hamid S. Kasmai Journal of Chemical Education • Vol. 76 No. 6 June '''1999''' Ve spektru [[cyklopentadien]]u v [[dimethylsulfoxid|DMSO]] jsou patrné čtyři vinylové protony na 6,5 ppm a dva methylenové můstky na 3 ppm, zatímco cyklopentadienylový anion má jedinou rezonanci na 5,50 ppm. Použitím 6Li a 7Li NMR lze získat údaje o struktuře a reaktivitě řady organolithných sloučenin. [26] => [27] => == Karbonové kyseliny == [28] => V podstatě každá sloučenina obsahující vodík se může deprotonací přeměnit na svou konjugovanou zásadu. Sloučenina je '''karbonovou kyselinou''', pokud se při deprotonaci odštěpí proton z uhlíkového atomu. Ve srovnání s látkami obvykle považovanými za kyseliny (například kyselinou dusičnou nebo [[karboxylové kyseliny|karboxylovými kyselinami]]) jsou takovéto kyseliny až na výjimky mnohem slabší. Příkladem může být [[benzen]], jenž podle [[Arrheniova teorie kyselin a zásad|Arrheniovy teorie]] není kyselinou, jelikož jsou jeho vodné roztoky neutrální. Podle [[Brønstedova–Lowryho teorie kyselin a zásad|Brønstedovy–Lowryho teorie]] jde však o velmi slabou kyselinu s odhadovanou disociační konstantou ~49, která může projít deprotonací za přítomnosti superzásady jako je například [[Lochmannova-Schlosserova zásada]]. Při vzniku dvojice konjugovaná zásada-kyselina faktory, které ovlivňují relativní stabilitu karboaniontů také ovlivňují hodnoty p''K''a odpovídajících karbonových kyselin; navíc hodnoty p''K''a umožňují předpovídat, zda přesun protonu bude termodynamicky výhodný: pokud má být deprotonace kyseliny HA zásadou B− termodynamicky výhodná (''K >'' 1), musí platit vztah p''K''a(BH) > p''K''a(AH). [29] => [30] => Níže uvedené hodnoty p''K''a byly určeny v DMSO, jenž má širší použitelné rozmezí (~0 až ~35) než voda (~0 až ~15) a lépe zobrazuje zásaditost karbaniontů v obvyklých organických rozpouštědlech. Hodnoty menší než 0 nebo větší než 35 byly získány nepřímým odhadem; jejich přesnost je ovšem omezená. p''K''a ve vodných roztocích jsou často uváděna v literatuře, hlavně v souvislosti s biochemií a enzymologií. [31] => p''K''a ve vodě a organických rozpouštědlech se často výrazně liší, pokud je anion schopen [[vodíková vazba|vodíkové vazby]]; například p''K''aaq(H2O) = 15,7, zatímco p''K''aDMSO(H2O) = 31,4,{{Cite web|url=http://evans.rc.fas.harvard.edu/pdf/evans_pKa_table.pdf|title=Chem 206 pKa Table|last=Evans|first=D. A.|last2=Ripin|first2=D. H.|date=2005|website=|publisher=|access-date=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190702225424/http://evans.rc.fas.harvard.edu/pdf/evans_pKa_table.pdf|archive-date=2019-07-02|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-03-07|url archivu=https://web.archive.org/web/20180619071445/http://evans.rc.fas.harvard.edu/pdf/evans_pKa_table.pdf|datum archivace=2018-06-19}} což odráží rozdílnou schopnost vody a DMSO stabilizovat hydroxidový anion. U cyklopentadienu jsou p''K''a v obou případech podobné: p''K''aaq(Cp-H) = 15, zatímco p''K''aDMSO(Cp-H) = 18. [32] => [33] => {|align="center" class="wikitable" style="background: #ffffff; text-align: center;" [34] => |- [35] => !název [36] => !vzorec [37] => !strukturní vzorec [38] => !p''K''aDMSO [39] => |- [40] => |[[Cyklopentan]] [41] => |C5H10 [42] => |[[Soubor:Cyclopentane v2.svg|40px]] [43] => |~ 59 [44] => |- [45] => |[[Methan]] [46] => |CH4 [47] => |[[Soubor:Methane-2D-dimensions.svg|90px]] [48] => |~ 56 [49] => |- [50] => |[[Benzen]] [51] => |C6H6 [52] => |[[Soubor:Benzol.svg|40px]] [53] => |~ 49{{Cite journal|last=Bordwell|first=G. F.|last2=Matthews|first2=Walter S.|date=2002-05-01|title=Equilibrium acidities of carbon acids. III. Carbon acids in the membrane series|url=http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/ja00811a041|journal=Journal of the American Chemical Society|language=EN|volume=96|issue=4|pages=1216–1217|doi=10.1021/ja00811a041}} [54] => |- [55] => |[[Propen]] [56] => |C3H6 [57] => |[[Soubor:Propylene skeletal.svg|75px]] [58] => |~ 44 [59] => |- [60] => |[[Toluen]] [61] => |C6H5CH3 [62] => |[[Soubor:Toluol.svg|40px]] [63] => |~ 43 [64] => |- style="background: lightgray;" [65] => |[[Amoniak]] (N-H) [66] => |NH3 [67] => |[[Soubor:Ammonia dimensions.svg|bezrámu|100x100px]] [68] => |~ 41 [69] => |- [70] => |[[Dithian]] [71] => |C4H8S2 [72] => |[[Soubor:1,3-dithiane structure.svg|bezrámu|60x60px]] [73] => |~ 39 [74] => |- [75] => |[[Dimethylsulfoxid]] [76] => |(CH3)2SO [77] => |[[Soubor:DMSO-2D-dimensions.png|90px]] [78] => |35,1 [79] => |- [80] => |[[Difenylmethan]] [81] => |C13H12 [82] => |[[Soubor:Diphenylmethane.png|130px]] [83] => | 32,3 [84] => |- [85] => |[[Acetonitril]] [86] => |CH3CN [87] => |[[Soubor:Structural formula of acetonitrile.svg|bezrámu|120x120px]] [88] => |31.3 [89] => |- style="background: lightgray;" [90] => |[[Anilin]] (N-H) [91] => |C6H5NH2 [92] => |[[Soubor:Aniline.svg|50px]] [93] => | 30,6 [94] => |- [95] => |[[Trifenylmethan]] [96] => |C19H16 [97] => |[[Soubor:Triphenylmethane.png|100px]] [98] => | 30,6 [99] => |- [100] => |[[Fluoroform]] [101] => |CHF3 [102] => |[[Soubor:Fluoroform.svg|bezrámu|82x82px]] [103] => |30,5 [104] => |- [105] => |[[Xanthen]] [106] => |C13H10O [107] => |[[Soubor:Xanthen.svg|120px]] [108] => | 30,0 [109] => |- style="background: lightgray;" [110] => |[[Ethanol]] (O-H) [111] => |C2H5OH [112] => |[[Soubor:Ethanol-2D-skeletal.svg|75px]] [113] => | 29,8 [114] => |- [115] => |[[Fenylacetylen]] [116] => |C8H6 [117] => |[[Soubor:Phenylacetylene.svg|75px]] [118] => | 28,8 [119] => |- [120] => |[[Thioxanthen]] [121] => |C13H10S [122] => |[[Soubor:Thioxanthene.png|100px]] [123] => | 28,6 [124] => |- [125] => |[[Aceton]] [126] => |C3H6O [127] => |[[Soubor:Aceton.svg|90px]] [128] => | 26,5 [129] => |- [130] => |[[Benzoxazol]] [131] => |C7H5NO [132] => |[[Soubor:1,3-benzoxazole numbering.svg|90px]] [133] => | 24,4 [134] => |- [135] => |[[Fluoren]] [136] => |C13H10 [137] => |[[Soubor:Fluorene.png|100px]] [138] => | 22,6 [139] => |- [140] => |[[Inden]] [141] => |C9H8 [142] => |[[Soubor:Indene.png|75px]] [143] => | 20,1 [144] => |- [145] => |[[Cyklopentadien]] [146] => |C5H6 [147] => |[[Soubor:Cyclopentadiene.png|50px]] [148] => | 18,0 [149] => |- [150] => |[[Nitromethan]] [151] => |CH3NO2 [152] => |[[Soubor:Nitromethane.svg|bezrámu|60x60px]] [153] => |17,2 [154] => |- [155] => |[[Diethylmalonát]] [156] => |C7H12O4 [157] => |[[Soubor:Diethyl-malonate.png|bezrámu]] [158] => |16,4 [159] => |- [160] => |[[Acetylaceton]] [161] => |C5H8O2 [162] => |[[Soubor:AcacH.svg|180px]] [163] => | 13,3 [164] => |- [165] => |[[Kyanovodík]] [166] => |HCN [167] => |[[Soubor:Hydrogen-cyanide-2D.svg|80px]] [168] => | 12.9 [169] => |- style="background: lightgray;" [170] => |[[Kyselina octová]] (O-H) [171] => |CH3COOH [172] => |[[Soubor:Acetic-acid-2D-skeletal.svg|70px]] [173] => | 12,6 [174] => |- [175] => |[[Malononitril]] [176] => |C3H2N2 [177] => |[[Soubor:Malononitrile.png|100px]] [178] => | 11,1 [179] => |- [180] => |[[Dimedon]] [181] => |C8H12O2 [182] => |[[Soubor:Dimedone.png|100px]] [183] => | 10,3 [184] => |- [185] => |[[Meldrumova kyselina]] [186] => |C6H8O4 [187] => |[[Soubor:meldrum's acid.png|80px]] [188] => | 7,3 [189] => |- style="background: lightgray;" [190] => |[[Chlorovodík]] (Cl-H) [191] => |HCl [192] => |HCl (g) [193] => |–2,0{{Cite journal|last=Trummal|first=Aleksander|last2=Lipping|first2=Lauri|last3=Kaljurand|first3=Ivari|last4=Koppel|first4=Ilmar A.|last5=Leito|first5=Ivo|date=2016-05-06|title=Acidity of Strong Acids in Water and Dimethyl Sulfoxide|url=http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/acs.jpca.6b02253|journal=The Journal of Physical Chemistry A|language=EN|volume=120|issue=20|pages=3663–3669|doi=10.1021/acs.jpca.6b02253|bibcode=2016JPCA..120.3663T}} [194] => |- [195] => |[[Kyselina triflidová]] [196] => |HC(SO2CF3)3 [197] => |[[Soubor:Triflidic acid.png|bezrámu|120x120px]] [198] => |~ –16Hodnota p''K''a v MeCN je –3,7 (''J. Org. Chem.'' '''2011''', ''76'', 391). p''K''a v DMSO se odhaduje na p''K''aMeCN = 0,98 × p''K''aDMSO + 11,6 (''J. Org. Chem.'' '''2009''', ''74'', 2679). [199] => |- [200] => |} [201] => '''''Kyselina octová, amoniak, anilin, ethanol a chlorovodík nejsou karbonové kyseliny, jsou zde uvedeny pouze jako běžné kyseliny pro srovnání.''''' [202] => [203] => == Chirální karbanionty == [204] => Když je geometrie molekul karbaniontů popisována jako čtyřstěnná, je otázkou, zda mohou vykazovat [[chiralita|chiralitu]], protože je aktivační bariéra pro změnu této geometrie velmi nízká a tak každý pokus o vytvoření chirality skončí [[racemizace|racemizací]]. Existují však důkazy, že karbanionty mohou být chirální, což se ukázalo například při výzkumu organolithných sloučenin. [205] => [206] => První důkazy o existenci chirálních organolithných sloučenin byly získány v roce 1950. Reakcí chirálního 2-jodoktanu se sec-butyllithiem v petroletheru při −70 °C následovanou reakcí se [[suchý led|suchým ledem]] vznikla převážně racemická kyselina 2-methylmáselná ale také menší množství [[Optická otáčivost|opticky aktivní]] kyseliny 2-methyloktanové, která se mohla vytvořit jen z rovněž opticky aktivního 2-methylheptyllithia s uhlíkovým atomem navázaným na lithium, který tvoří karbanion.''FORMATION OF OPTICALLY ACTIVE 1-METHYLHEPTYLLITHIUM'' Robert L. Letsinger [[J. Am. Chem. Soc.]]; '''1950'''; 72(10) pp 4842 - 4842; {{DOI|10.1021/ja01166a538}} [207] => [208] => [[Soubor:ChiralcarbanionsI.png|střed|400px|Opticky aktivní organolithium]] [209] => [210] => Při zahřátí směsi na 0 °C optická aktivita zmizela. [211] => [212] => Další důkazy byly nalezeny v 60. letech 20. století. Reakcí [[cis-trans izomerie|cis]] izomeru 2-methylcyklopropylbromidu se sec-butyllithiem a následné [[karboxylace|karboxylaci]] suchým ledem vznikla kyselina cis-2-methylcyklopropylkarboxylová. Tvorba trans izomeru by naznačovala, že karbaniontový meziprodukt je nestabilní.''The Configurational Stability of cis- and trans-2-Methylcyclopropyllithium and Some Observations on the Stereochemistry of their Reactions with Bromine and Carbon Dioxide'' Douglas E. Applequist and Alan H. Peterson J. Am. Chem. Soc.; '''1961'''; 83(4) pp 862 - 865; {{DOI|10.1021/ja01465a030}} [213] => [214] => [[Soubor:ChiralcarbanionsII.png|střed|500px|Stereochemie organolithných sloučenin]] [215] => [216] => Obdobně reakcí (+)-(S)-l-brom-l-methyl-2,2-difenylcyklopropanu s n-butyllithiem ukončenou [[methanol]]em vznikl produkt se zadrženou konfigurací:''Cyclopropanes. XV. The Optical Stability of 1-Methyl-2,2-diphenylcyclopropyllithium'' H. M. Walborsky, F. J. Impastato, and A. E. Young J. Am. Chem. Soc.; '''1964'''; 86(16) pp 3283 - 3288; {{DOI|10.1021/ja01070a017}} [217] => [218] => [[Soubor:ChiralcarbanionsIII.png|střed|500px|Optická stabilita 1-methyl-2,2-difenylcyklopropyllithia]] [219] => [220] => Byly též připraveny chirální sloučeniny methyllithia:''Preparation of Chiral -Oxy-[2H1]methyllithiums of 99% ee and Determination of Their Configurational Stability'' Dagmar Kapeller, Roland Barth, Kurt Mereiter, and Friedrich Hammerschmidt J. Am. Chem. Soc.; '''2007'''; 129(4) pp 914 - 923; (Article) {{DOI|10.1021/ja066183s}} [221] => [222] => [[Soubor:PhosphatePhosphonateRearrangement.png|střed|500px|Chirální -oxy-[2H1]methyllithné sloučeniny, Bu zastupuje butyl, i-Pr zastupuje isopropyl]] [223] => [224] => Organofosfátová sloučenina '''1''' obsahuje chirální skupinu s vodíkovým a [[deuterium|deuteriovým]] substituentem. Stannylová skupina je nahrazena lithiem za vzniku meziproduktu '''2''', u něhož proběhne fosfátový-fosforanový přesmyk na [[fosforan]]ový derivát '''3''', jenž reakcí s [[Kyselina octová|kyselinou octovou]] vytváří alkohol '''4'''. V rozmezí teplot −78 °C až 0 °C je chiralita zachována v reakční posloupnosti.[[Chiralita|Enantioselektivita]] byla určena [[NMR spektroskopie|NMR spektroskopií]] po derivatizaci [[Mosherova kyselina|Mosherovou kyselinou]]. [225] => [226] => == Historie == [227] => První reakční mechanimus zahrnující vznik karbaniontu (šlo o mechanismus benzoinové kondenzace) popsali v roce 1907 Clarke a [[Arthur Lapworth]]{{Cite journal| doi = 10.1039/CT9079100694| title = LXV.?An extension of the benzoin synthesis| year = 1907| last1 = Clarke | first1 = R. W. L.| last2 = Lapworth | first2 = A.| journal = Journal of the Chemical Society, Transactions| volume = 91| pages = 694}} O tři roky dříve připravil [[Wilhelm Schlenk]] Ph3C−NMe4+ z [[tetramethylamoniumchlorid]]u a Ph3CNa. a roku 1914 ukázal, jak mohou být triarylmethylové radikály redukovány na karbanionty alkalickými kovy.{{Cite journal| doi = 10.1002/cber.19140470256| title = Über Metalladditinen an freie organische Radikale. (Über Triarylmethyle. XII.)| year = 1914| last1 = Schlenk | first1 = W.| last2 = Marcus | first2 = E.| journal = Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft| volume = 47| issue = 2| pages = 1664}} Název karbanion použili poprvé roku 1933 Wallis a Adams jako označení záporně nabitého protějšku ke [[karboniový ion|karboniovému iontu]].{{Cite journal| doi = 10.1021/ja01336a068| year = 1933| last1 = Wallis | first1 = E. S.| title = The Spatial Configuration of the Valences in Tricovalent Carbon Compounds1| last2 = Adams | first2 = F. H.| journal = Journal of the American Chemical Society| volume = 55| issue = 9| pages = 3838}}{{Cite journal| doi = 10.1351/pac199769020211| title = The first century of physical organic chemistry: A prologue| year = 1997| last1 = Tidwell | first1 = T. T.| journal = Pure and Applied Chemistry| volume = 69| issue = 2| pages = 211–214}} [228] => [229] => == Odkazy == [230] => [231] => === Související články === [232] => * [[Karbokation]] [233] => * [[Enoláty]] [234] => * [[Nitrilový anion]] [235] => [236] => === Externí odkazy === [237] => * {{Commonscat}} [238] => [239] => === Reference === [240] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Carbanion|revize=825124018}} [241] => [242] => [243] => {{Autoritní data}} [244] => [245] => {{Portály|Chemie}} [246] => [247] => [[Kategorie:Anionty]] [248] => [[Kategorie:Reaktivní meziprodukty]] [] => )
good wiki

Karboanion

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Wilhelm Schlenk','Kyselina octová','Soubor:Propylene skeletal.svg','Optická otáčivost','Soubor:ChiralcarbanionsIII.png','Organická chemie','Brønstedova-Lowryho teorie kyselin a zásad','Soubor:AcacH.svg','čtyřstěn','Molekula','Nitrilový anion','Organická syntéza'

Čtyřstěn

Molekula