Array ( [0] => 15481419 [id] => 15481419 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Katar [uri] => Katar [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Kataru [3] => | úřední název = Daulat Qatar [4] => | úřední název česky = Stát Katar [5] => | úřední název arabsky = دولة قطر [6] => | vlajka = Flag of Qatar.svg [7] => | článek o vlajce = Katarská vlajka [8] => | znak = [9] => | článek o znaku = Státní znak Kataru [10] => | mapa umístění = QAT orthographic.svg [11] => | rozloha = 11 437 [12] => | rozlmisto = 158 [13] => | procent vody = zanedbatelné [14] => | nejvyšší hora = [[Kurajn Abú al-Baul]] [15] => | výška nejvyšší hory = 103 [16] => | počet obyvatel = 2 155 446 [17] => | obyvmisto = 154 [18] => | obyvatelé aktuální k = odhad 2014 [19] => | hustmisto = 119 [20] => | HDI = 0,850 [21] => | HDIvývoj = růst [22] => | HDIvýše = velmi vysoký [23] => | HDI aktuální k = 2015 [24] => | HDImísto = 32 [25] => | jazyk = [[arabština]] (úřední), [[angličtina]] [26] => | náboženství = [[muslim]]ové 93 %, [[Křesťanství|křesťané]] 5 %, [[hinduismus|hinduisté]] 1 % [27] => | hlavní město = [[Dauhá]] [28] => | datum vzniku = [[3. září]] [[1971]] [29] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|britském]] [[protektorát]]u [30] => | státní zřízení = [[absolutní monarchie]] [31] => | funkce1 = Emír [32] => | vládce1 = [[Tamím bin Hamad Ál Thání]] [33] => | funkce2 = Předseda vlády [34] => | vládce2 = [[Khalid bin Khalifa bin Abdul Aziz Al Thani]] [35] => | článek o hymně = Katarská hymna [36] => | hymna = As-salam al-amiri [37] => | měna = [[Katarský rijál]] [38] => | kód měny = QAR [39] => | HDP/ob. = 141 543{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [40] => | HDP/ob.misto = 1 [41] => | HDP aktuální k = 2015 [42] => | čas = +3 [43] => | ison = 634 [44] => | iso3 = QAT [45] => | iso2 = QA [46] => | mpz = Q [47] => | doména = qa [48] => | předvolba = +974 [49] => | commonscat = Qatar [50] => | hustota = 214 [51] => }} [52] => '''Katar''', plným názvem '''Stát Katar''', je [[emirát]] v jihozápadní části [[Perský záliv|Perského zálivu]] v západní [[Asie|Asii]]. Země se nachází na Katarském [[poloostrov]]ě, vybíhajícím z většího [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] do [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Na jihu hraničí v délce 60 km se [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]], zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát [[Bahrajn]]. [53] => [54] => V zemi žije asi 2,3 milionu obyvatel (odhad z roku 2022), ale jen poměrně malá část z nich, něco přes 300 000, má katarské občanství. Ostatní jsou přistěhovalci bez nároku na občanství a výhody z toho plynoucí.{{Citace periodika [55] => | příjmení = Babar [56] => | jméno = Zahra R. [57] => | titul = The Cost of Belonging: Citizenship Construction in the State of Qatar [58] => | periodikum = Middle East Journal [59] => | datum vydání = 2014 [60] => | ročník = 68 [61] => | číslo = 3 [62] => | strany = 403–420 [63] => | issn = 0026-3141 [64] => | url = https://www.jstor.org/stable/43698593 [65] => | datum přístupu = 2021-03-04 [66] => }} [[Islám]] je [[Státní náboženství|státním náboženstvím]]. [67] => [68] => Katar má třetí největší zásoby [[Ropa|ropy]] i [[Zemní plyn|zemního plynu]] na světě. Díky tomu je to velice bohatá země. Podle údajů [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] z roku 2020 jde o třetí nejbohatší zemi na světě, z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP) v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] [[Per capita|na obyvatele]] (za [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnskem]] a [[Singapur|Singapurem]]). Bez vydělení počtem obyvatel je HDP země 59. největší na světě, jde tedy o zhruba stejně mohutnou ekonomiku jako je ekonomika [[Finsko|Finska]] nebo [[Etiopie]]. Proti tomu si Katar nijak zvlášť dobře nevede v [[Index lidského rozvoje|Indexu lidského rozvoje]], který vypočítává OSN, a který má navzdory svému bohatství až 45. nejvyšší na světě (zpráva 2020), tedy tři místa pod Bahrajnem, čtyři pod Saúdskou Arábií, čtrnáct pod [[Spojené arabské emiráty|Spojenými arabskými emiráty]] a pro srovnání: deset míst pod [[Polsko|Polskem]], třináct pod [[Řecko|Řeckem]] a osmnáct pod [[Česko|Českem]]. [69] => [70] => Katar je [[monarchie]]. Již od roku 1825 tam vládne dynastie [[Ál Thání]]. Současným katarským emírem a hlavou rodu Ál Thání je (od roku 2013) [[Tamím bin Hamad Ál Thání]]. Nezávislým státem se Katar stal v roce 1971. Dlouho tehdy vyjednával o tom, zda se připojí ke vznikajícím Spojeným arabským emirátům, avšak nakonec se jako jeden ze dvou emirátů v oblasti (spolu s Bahrajnem) rozhodl pro nezávislost. Od roku 2003 je monarchie [[Konstituční monarchie|konstituční]], ústavu schválili občané Kataru v referendu většinou 98 procent hlasů. [71] => [72] => Vliv Kataru v oblasti Perského zálivu a v arabském světě značně přesahuje míru, která by odpovídala jeho velikosti, a roli v tom hraje krom bohatství i vlivná zpravodajská televizní síť [[Al-Džazíra]]. Katar byl dokonce několikrát označen za sponzora série revolucí zvaných [[Arabské jaro]] (2011). Katar se též pokusil vymanit z [[Geopolitika|geopolitické]] závislosti na saúdskoarabském bloku, k němuž byl dlouho automaticky připočítáván.{{Citace periodika [73] => | příjmení = Kabalan [74] => | jméno = Marwan [75] => | titul = Actors, Structures and Qatari Foreign Policy [76] => | periodikum = AlMuntaqa [77] => | datum vydání = 2019 [78] => | ročník = 2 [79] => | číslo = 2 [80] => | strany = 61–82 [81] => | issn = 2616-8073 [82] => | doi = 10.31430/almuntaqa.2.2.0061 [83] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.31430/almuntaqa.2.2.0061 [84] => | datum přístupu = 2021-03-04 [85] => }} To všechno nakonec vyvrcholilo střetem s tímto blokem známým jako [[Katarská diplomatická krize 2017|katarská diplomatická krize]], provázeným blokádou, v roce 2017. Tento spor diplomaté pozvolna urovnávají, k průlomu došlo v roce 2021.{{Citace elektronického periodika [86] => | příjmení = [87] => | jméno = [88] => | titul = Arabské země ukončily embargo vůči Kataru. Musíme se spojit před íránskou hrozbou, zní z Rijádu [89] => | periodikum = ČT24 [90] => | vydavatel = Česká televize [91] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3250394-arabske-zeme-souhlasi-s-odvolanim-embarg-vuci-kataru-vymenou-zadaji-ukonceni-soudnich [92] => | datum vydání = 5. 1. 2021 [93] => | jazyk = cs [94] => | datum přístupu = 2021-03-04 [95] => }} [96] => [97] => == Historie == [98] => [[Soubor:Sixth Map of Asia Which Includes Arabia Felix, Carmania, and the Persian Gulf.tif|vlevo|náhled|Nejstarší známé vyobrazení Kataru na mapě [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]] z 2. století]] [99] => [[File:Fortummalmaa.jpg|vlevo|náhled|Pevnost Umm al-Ma'a z [[Umajjovci|ummajovské]] éry]] [100] => [[Soubor:BritishBahrainAgreement1868.jpg|vlevo|náhled|Historická dohoda z roku 1868]] [101] => [[Soubor:Zubara Fort.jpg|vlevo|náhled|Pevnost v [[Al Zubarah|Zubaře]]]] [102] => [[File:Arab pearl divers in the Persian Gulf.jpg|vlevo|náhled|Lov perel na začátku 20. století]] [103] => [[Soubor:Olddoha2-771x410.jpg|vlevo|náhled|Staré město Dauhá v roce 1904]] [104] => [[Soubor:Flowerbeds near corniche in West Bay district of Doha.jpg|vlevo|náhled|Moderní [[Dauhá]]]] [105] => [106] => Území Kataru bylo osídleno lidmi již před 50 000 lety. Na poloostrově byly objeveny osady a nástroje z [[Doba kamenná|doby kamenné]]. V opuštěných pobřežních osadách byly objeveny [[Mezopotámie|mezopotámské]] artefakty [[Obeidská kultura|obeidské kultury]] (asi 6500–3800 př. n. l.).{{Citace monografie [107] => | příjmení = Al-Khalifa [108] => | jméno = Shaikh Abdullah Bin Khalid [109] => | titul = Bahrain Through the Ages: The Archaeology [110] => | url = https://books.google.cz/books?id=2hmbc9evgB0C&redir_esc=y [111] => | vydavatel = Routledge [112] => | počet stran = 528 [113] => | isbn = 978-0-7103-0112-3 [114] => | poznámka = Google-Books-ID: 2hmbc9evgB0C [115] => | jazyk = en [116] => }} Na ostrovech Al Chor byl nalezen archeologický materiál připisovaný [[Kassité|Kassitům]], kteří ovládli [[Babylonie|Babylonii]] po pádu [[Starobabylonské období|Starobabylonské říše]] (přibližně v období od 1531–1155 př. n. l.). Usuzuje se z toho, že obyvatelstvo Kataru mělo s Kassity v té době obchodní styky. Mezi nálezy byly i tři miliony rozdrcených šnečích ulit. Existují názory, že jde o důkaz, že Katar je nejstarším známým místem výroby barviv z [[Měkkýši|měkkýšů]].{{Citace monografie [117] => | příjmení = Sterman [118] => | jméno = Baruch [119] => | titul = Rarest Blue: The Remarkable Story of an Ancient Color Lost to History and Rediscovered [120] => | url = https://books.google.cz/books?id=XGdBBAAAQBAJ&redir_esc=y [121] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [122] => | počet stran = 333 [123] => | isbn = 978-0-7627-9042-5 [124] => | poznámka = Google-Books-ID: XGdBBAAAQBAJ [125] => | jazyk = en [126] => }} [127] => [128] => V roce 224 získala nad oblastí Perského zálivu kontrolu [[Sásánovská říše]]. Katar hrál roli v obchodu [[Sásánovci|Sásánovců]] a přispíval nejméně dvěma komoditami: [[Perla|perlami]] a fialovým barvivem.{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Qatar - History [130] => | periodikum = www.globalsecurity.org [131] => | url = https://www.globalsecurity.org/military/world/gulf/qatar-history.htm [132] => | datum přístupu = 2021-03-04 [133] => }} Za vlády Sásánovců se mezi obyvateli východní Arábie rozšířilo [[křesťanství]], díky vlivu a migraci mezopotámských křesťanů.{{Citace monografie [134] => | příjmení = Gilman [135] => | jméno = Ian [136] => | příjmení2 = Klimkeit [137] => | jméno2 = Hans-Joachim [138] => | titul = Christians in Asia before 1500 [139] => | url = https://books.google.cz/books?id=UGpr2KsbS94C&redir_esc=y [140] => | vydavatel = Routledge [141] => | počet stran = 412 [142] => | isbn = 978-1-136-10978-2 [143] => | poznámka = Google-Books-ID: UGpr2KsbS94C [144] => | jazyk = en [145] => }} Bylo postaveno několik křesťanských klášterů. V roce 628 poslal zakladatel [[Islám|islámu]] [[Mohamed]] vyslance k vládci východní Arábie Munzir ibn Sawa Al-Tamimimu a požadoval, aby on a jeho poddaní přijali islám. Munzir jeho žádosti vyhověl a většina arabských kmenů v regionu konvertovala. Poté se místní kmeny podílely na [[Muslimské dobytí Persie|muslimském dobytí Persie]], což mělo za následek pád Sásánovské říše. [146] => [147] => Území se takto dostalo pod vládu [[Chalífát|chálífů]]. Katar byl znám jako slavné centrum chovu koní a velbloudů během [[Umajjovci|umajjovské]] éry. V 8. století, za vlády [[Abbásovci|Abbásovců]], začal těžit ze své strategické pozice v Perském zálivu a stal se centrem obchodu s perlami. V katarském přístavu zastavovaly lodě mířící z [[Indie]] a [[Čína|Číny]] i směrem opačným. Archeology byl v Kataru nalezen čínský porcelán, západoafrické mince i artefakty z [[Thajsko|Thajska]] z této etapy. V Murwabu bylo v té době postaveno více než 100 kamenných domů, dvě mešity a vojenská pevnost. Když prosperita chalífátu poklesla, pokles zaznamenal také Katar. Po 10. století existuje tudíž poměrně málo zpráv, nicméně Katar je zmíněn v knize ''Mu'džam al-buldán'' z pera muslimského učence 13. století [[Jakút al-Hamawí ar-Rúmí|Jakúta al-Hamawí ar-Rúmího]]. Ten se zmiňuje o jemně pruhovaných tkaných pláštích Katařanů a jejich dovednostech při ostření kopí. [148] => [149] => V roce 1253 kontrolu nad oblastí získali Usfuridé, v roce 1320 se stala součástí [[Ormuské království|Ormuského království]]. Katarské perly poskytly království jeden z jeho hlavních zdrojů příjmu. V roce 1515 [[Manuel I. Portugalský]] učinil z Ormusu svého [[Vazal|vazala]] a v roce 1521 se Portugalsko plně zmocnilo významné části východní Arábie.{{Citace monografie [150] => | příjmení = Anscombe [151] => | jméno = Frederick F. [152] => | titul = The Ottoman Gulf: The Creation of Kuwait, Saudi Arabia, and Qatar [153] => | url = https://books.google.cz/books?id=og5vjx2V_xoC&redir_esc=y [154] => | vydavatel = Columbia University Press [155] => | počet stran = 304 [156] => | isbn = 978-0-231-10838-6 [157] => | poznámka = Google-Books-ID: og5vjx2V_xoC [158] => | jazyk = en [159] => }} V roce 1550 se místní obyvatelé dobrovolně podřídili nadvládě [[Osmanská říše|Osmanů]] a dali jim přednost před Portugalci.{{Citace periodika [160] => | příjmení = ÖZBARAN [161] => | jméno = SALIH [162] => | příjmení2 = de Lyma [163] => | jméno2 = Dom Manuell [164] => | titul = THE OTTOMAN TURKS AND THE PORTUGUESE IN THE PERSIAN GULF, 1534 - 1581 [165] => | periodikum = Journal of Asian History [166] => | datum vydání = 1972 [167] => | ročník = 6 [168] => | číslo = 1 [169] => | strany = 45–87 [170] => | issn = 0021-910X [171] => | url = https://www.jstor.org/stable/41929749 [172] => | datum přístupu = 2021-03-04 [173] => }} Osmani však poslali do oblasti jen zanedbatelné množství vojáků, kteří byli v roce 1670 vyhnáni arabskou kmenovou konfederací [[Bani Chálid]]. [174] => [175] => V roce 1766 se usadila v katarské [[Al Zubarah|Zubaře]] rodina [[Ál Chalífa]], která přišla z [[Kuvajt|Kuvajtu]]. Konfederace Bani Chálid je nechala bez velkého povšimnutí oblast ovládnout. V roce 1783 rodina získala pod svou kontrolu i Bahrajn, kam také přesunula své sídlo. To vyvolalo odpor místních katarských kmenů. V roce 1867 nespokojenost vyvrcholila povstáním, na nějž Ál Chalífa reagovala vysláním mohutné armády. Výsledkem byla katarsko-bahrajnská válka v letech 1867–1868, v níž bahrajnské a [[Abú Zabí|abúzabíjské]] síly vyrabovaly a vyplenily [[Dauhá]] a [[Al Wakrah]]. Mír dojednali [[Spojené království|Britové]], přesněji plukovník Lewis Pelly.{{Citace elektronického periodika [176] => | příjmení = Stapley [177] => | jméno = Karen [178] => | titul = The Emergence of Qatar: Pelly’s Role in Britain’s 1868 Recognition of the State [179] => | periodikum = www.qdl.qa [180] => | url = https://www.qdl.qa/en/emergence-qatar-pelly%E2%80%99s-role-britain%E2%80%99s-1868-recognition-state [181] => | datum vydání = 2014-10-16 [182] => | jazyk = English [183] => | datum přístupu = 2021-03-04 [184] => }} Bahrajn uznal odlišnost Kataru a jeho právo na nezávislost, ta však byla podmíněna podrobením se Britům. Již při mírových jednáních si Pelly velmi dobře rozuměl se zástupci vlivné místní rodiny [[Ál Thání]]. Ta získala posléze rozhodující slovo a převzala lokální vůdcovství. [185] => [186] => V roce 1871 se Tháníovci nicméně podrobili osmanskému tlaku, který vyvíjel zejména lokální osmanský vládce Bagdádu [[Midhat Paša]]. Místní kmeny přijímaly osmanskou hegemonii s nevolí, ale Tháníovci se snažili s Osmany vycházet. Jejich vztahy k mocné říši se však změnily, když v roce 1882 Osmané odmítli pomoci při výpravě do okupovaného Abú Zabí, a když v roce 1888 podpořili Mohammeda bin Abdula Wahába, který se pokusil rodinu Al Thání svrhnout. To nakonec Thániovce dovedlo ke vzpouře proti Osmanům. V srpnu 1892 přestal katarský vládce Jassim bin Mohammed Al Thání platit Turkům daně. Ti reagovali uvězněním jeho bratra a třinácti prominentních katarských kmenových vůdců. Jako výkupné požadovali zaplacení daní. Jassim odmítl, a tak došlo k historické bitvě u Al Wajbahu, v níž Katařané zvítězili. Ačkoli Katar nezískal úplnou nezávislost na Osmanské říši, bitvou si vynutil autonomii. Jassim je dnes národním hrdinou a bitva u Al Wajbahu pevnou součástí národní identity Katařanů.{{Citace monografie [187] => | příjmení = Althani [188] => | jméno = Mohamed [189] => | titul = Jassim the Leader: Founder of Qatar [190] => | url = https://books.google.cz/books?id=X_J9kiBRdIgC&redir_esc=y [191] => | vydavatel = Profile Books [192] => | počet stran = 245 [193] => | isbn = 978-1-84765-912-5 [194] => | poznámka = Google-Books-ID: X_J9kiBRdIgC [195] => | jazyk = en [196] => }} [197] => [198] => Britsko-tureckou úmluvou z roku 1913 se Osmané zavázali, že se vzdají svého nároku na Katar a stáhnou svou posádku z Dauhá. Po vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] však dohodu nedodrželi a turecká posádka zůstala v pevnosti v Dauhá, i když se stále zmenšovala. V roce 1915, za přítomnosti britských dělových člunů v přístavu, Abdullah bin Jassim Al Thání, který byl silně probritsky orientován, přesvědčil zbytek tureckých vojáků, aby pevnost opustili. Následujícího rána do ní vstoupili Britové. Dne 3. listopadu 1916 se Katar stal oficiálně britským [[Protektorát|protektorátem]].{{Citace elektronického periodika [199] => | titul = Qatar Protectorate [200] => | periodikum = www.britishempire.co.uk [201] => | url = https://www.britishempire.co.uk/maproom/qatar.htm [202] => | datum přístupu = 2021-03-04 [203] => }}{{Citace periodika [204] => | příjmení = Seal [205] => | jméno = Tom [206] => | titul = Roots of Conflict: The First World War and the Political Fragmentation of the Middle East [207] => | periodikum = Naval War College Review [208] => | datum vydání = 1992 [209] => | ročník = 45 [210] => | číslo = 2 [211] => | strany = 69–79 [212] => | issn = 0028-1484 [213] => | url = https://www.jstor.org/stable/44638065 [214] => | datum přístupu = 2021-03-04 [215] => }} Královská rodina se vzdávala samostatné zahraniční politiky, za což jí Británie poskytovala vojenskou ochranu. [216] => [217] => Zásoby ropy byly poprvé objeveny v roce 1939. Těžba však byla oddálena [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]]. Export ropy začal až v roce 1949 a výnosy z něj se staly hlavním zdrojem příjmů v zemi. Naopak tradiční obchod s perlami upadl v důsledku vynálezu výroby syntetických perel a blokády obchodu s perlami ze strany nově nezávislé Indie. Když Británie v roce 1968 oficiálně oznámila, že se za tři roky v rámci procesu [[dekolonizace]] stáhne z Perského zálivu, Katar se připojil k rozhovorům s Bahrajnem a sedmi dalšími emiráty v oblasti (dříve tzv. Smluvní státy) o vytvoření federace.{{Citace periodika [218] => | příjmení = Hurewitz [219] => | jméno = J. C. [220] => | titul = The Persian Gulf: British Withdrawal and Western Security [221] => | periodikum = The Annals of the American Academy of Political and Social Science [222] => | datum vydání = 1972 [223] => | ročník = 401 [224] => | strany = 106–115 [225] => | issn = 0002-7162 [226] => | url = https://www.jstor.org/stable/1039117 [227] => | datum přístupu = 2021-03-04 [228] => }} Regionální spory však přiměly Katar a Bahrajn, aby z jednání ustoupily a staly se nezávislými státy. Zbylých sedm států vytvořilo [[Spojené arabské emiráty]]. Katar je nezávislou zemí od [[1. září]] [[1971]]. [229] => [230] => V roce 1991 hrál Katar významnou roli ve [[Válka v Zálivu|válce v zálivu]], zejména během bitvy u Chafji, kde katarské tanky poskytovaly palebnou podporu jednotkám saúdskoarabské národní gardy, která pacifikovala jednotky irácké armády. V roce 2003 sloužil Katar jako ústředí velení USA a jako jedno z hlavních odpalovacích míst při americké [[Válka v Iráku|invazi do Iráku]]. V roce 2011 se Katar připojil k operacím NATO v [[Libye|Libyi]] a údajně vyzbrojil libyjské opoziční skupiny.{{Citace periodika [231] => | příjmení = Zhdannikov [232] => | jméno = Dmitry [233] => | příjmení2 = Doherty [234] => | jméno2 = Regan E. [235] => | příjmení3 = Abbas [236] => | jméno3 = Mohammed [237] => | titul = Special Report: Qatar's big Libya adventure [238] => | periodikum = Reuters [239] => | datum vydání = 2011-06-09 [240] => | jazyk = en [241] => | url = https://www.reuters.com/article/us-libya-qatar-idUSTRE75826M20110609 [242] => | datum přístupu = 2021-03-04 [243] => }} Katar se též účastnil saúdskoarabské intervence v [[Jemen|Jemenu]] proti [[Hútíové|Hútíům]] a silám loajálním k bývalému prezidentovi [[Alí Abdalláh Sálih|Alí Abdalláhu Sálihovi]], který byl sesazen během [[Arabské jaro|Arabského jara]] roku 2011 [244] => [245] => V roce 1995 [[Hamad bin Chalífa Ál Thání]] svrhl svého otce, který byl zrovna na státní návštěvě v [[Ženeva|Ženevě]], a ujal se vlády. Přistoupil pak k opatrné liberalizaci režimu, k níž patřilo spuštění televizní stanice Al-Džazíra po vzoru [[CNN]] (1996), udělení volebního práva ženám nebo zavedení volebního práva v komunálních volbách (1999). Byla vypracována první písemná ústava v historii země (2005). V roce 2008 bylo povoleno i zřízení prvního [[Katolicismus|katolického]] [[Kostel|kostela]] v zemi. Hamad oznámil též záměr vyhlásit na rok 2013 první parlamentní volby, ale ty byly nakonec odloženy. [[25. červen|25. června]] [[2013]] Hamad abdikoval ve prospěch svého syna [[Tamím bin Hamad Ál Thání|Tamíma bin Hamada Ál Tháního]].{{Citace periodika [246] => | příjmení = Doherty [247] => | jméno = Regan [248] => | titul = Qatar's emir hands power to son in unusual Gulf abdication [249] => | periodikum = Reuters [250] => | datum vydání = 2013-06-25 [251] => | jazyk = en [252] => | url = https://www.reuters.com/article/us-qatar-emir-idUSBRE95O0NU20130625 [253] => | datum přístupu = 2021-03-04 [254] => }} [255] => [256] => Dlouholetý územní spor s [[Bahrajn]]em o ostrovy [[Hawár]] u západního pobřeží Kataru rozhodl v roce 2001 [[Mezinárodní soudní dvůr]] v [[Haag]]u ve prospěch Bahrajnu.{{Citace periodika [257] => | příjmení = Wiegand [258] => | jméno = Krista E. [259] => | titul = Bahrain, Qatar, and the Hawar Islands: Resolution of a Gulf Territorial Dispute [260] => | periodikum = Middle East Journal [261] => | datum vydání = 2012 [262] => | ročník = 66 [263] => | číslo = 1 [264] => | strany = 79–96 [265] => | issn = 0026-3141 [266] => | url = https://www.jstor.org/stable/41342770 [267] => | datum přístupu = 2021-03-04 [268] => }} [269] => [270] => Od roku 2017 probíhala [[Katarská diplomatická krize 2017|diplomatická krize]] mezi Katarem a mnoha okolními státy. Sedm států blízkého východu ([[Saúdská Arábie]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Bahrajn]], [[Egypt]], [[Jemen]], [[Mauritánie]] a [[Komorské ostrovy]]) přerušily jakékoliv diplomatické a obchodní kontakty s Katarem, kvůli údajnému podporování terorismu, tzn. kvůli podpoře [[Muslimské bratrstvo|Muslimského bratrstva]], palestinského [[Hamás]]u a hlavně [[Ší'itský islám|šíítského]] [[Írán]]u.{{Citace elektronického periodika [271] => | titul = Konec styků s Íránem i Tureckem a konec Al-Džazíry. Katar dostal požadavky od Saúdů [272] => | periodikum = Novinky.cz [273] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [274] => | vydavatel = Borgis [275] => | jazyk = cs [276] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/441601-konec-styku-s-iranem-i-tureckem-a-konec-al-dzaziry-katar-dostal-pozadavky-od-saudu.html [277] => | datum přístupu = 2017-06-23 [278] => }} [279] => [280] => Katar reagoval nejprve vzpurně a zesílením hospodářských a vojenských vztahů s [[Turecko|Tureckem]] a [[Írán|Íránem]]. Dne 5. ledna 2021 však uzavřely [[Saúdská Arábie]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Bahrajn]] a [[Egypt]] dohodu o ukončení blokády Kataru. Dohodu pomohl zprostředkovat [[Kuvajt]], ale spekuluje se také o vlivu americké diplomacie v čele s prezidentovým poradcem [[Jared Kushner|Jaredem Kushnerem]]. Za hlavní důvod obnovení spolupráce se považuje snaha o vytvoření koalice proti [[Írán|Íránu]].{{Citace elektronického periodika [281] => | příjmení = [282] => | jméno = [283] => | titul = Blízký východ: další průlom díky dohodě čtyř států s Katarem. Společně chtějí čelit Íránu {{!}} Svět [284] => | periodikum = Lidovky.cz [285] => | vydavatel = [286] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/blizky-vychod-dalsi-prulom-diky-dohode-ctyr-statu-s-katarem-spolecne-chteji-celit-iranu.A210105_201203_ln_zahranici_rkj [287] => | datum vydání = 2021-01-05 [288] => | url archivu = [289] => | datum přístupu = 2021-01-06 [290] => }}{{Citace elektronického periodika [291] => | titul = Rijád se smiřuje s Katarem, Írán míří do větší izolace [292] => | periodikum = E15.cz [293] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/rijad-se-smiruje-s-katarem-iran-miri-do-vetsi-izolace-1376729 [294] => | datum přístupu = 2021-01-06 [295] => }} [296] => [297] => == Státní symboly == [298] => === Vlajka === [299] => [300] => {{Podrobně|Katarská vlajka}} [301] => [302] => Katarská vlajka je kaštanově hnědá s bílým svislým pruhem při [[Žerď|žerdi]], odděleným devíti zuby od hnědého pole. Vlajka má neobvyklý poměr stran 11:28, ale často se užívá i v poměrech 2:3 nebo 3:5. [303] => [304] => === Znak === [305] => [306] => {{Podrobně|Státní znak Kataru}} [307] => [308] => Katarský státní znak je [[emblém]], tvořený [[Jalboot]]em (plavidlem používaným pro lov perel), dvěma datlovými palmami, mořskými vlnami a dvěma zkříženými meči (scimitary). Vše v barvě tyrského purpuru. Barva odpovídá odstínu barviva plže [[Barvířka ostnitá|barvířky ostnité]]. [309] => [310] => == Geografie == [311] => {{Podrobně|Geografie Kataru}} [312] => [[Soubor:Dunes at Khawr al Udayd in 2004.jpg|náhled|Duny v Chor al Adaid]] [313] => Katar má rozlohu 11 437 km2.{{Citace elektronického periodika [314] => | titul = Qatar - Geography [315] => | periodikum = countrystudies.us [316] => | url = http://countrystudies.us/persian-gulf-states/69.htm [317] => | datum přístupu = 2018-12-03 [318] => }} Je to poloostrov v [[Perský záliv|Perském zálivu]], do něhož vybíhá 160 kilometrů. Leží na severovýchodě [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]]. Nachází se mezi 24°32' až 26°10' severní zeměpisné šířky a 50°45' a 51°40' východní zeměpisné délky. Pozemní hranice na jihu se [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]] má délku přibližně 60 km. Katar má mořskou hranici se Saúdskou Arábii, [[Bahrajn]]em, [[Spojené arabské emiráty|Spojenými arabskými emiráty]] a [[Írán]]em. [319] => [320] => Většinu území pokrývá [[Vápenec|vápencová]] poušť téměř bez vegetace, zemědělsky je využíváno pouze 28 000 ha půdy, tj. 2,5 procenta rozlohy země. V zemi neexistují celoroční vodní plochy. V zimě někdy déšť způsobí, že poušť lokálně rozkvete. Podzemní sladkovodní voda se nachází pouze v severní polovině, kdežto v jižní části je podzemní voda zasolená ([[Brakická voda|brakická]]).{{Citace elektronického periodika [321] => | titul = AQUASTAT - FAO's Information System on Water and Agriculture [322] => | url = http://www.fao.org/nr/water/aquastat/countries/qatar/index.stm [323] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080201162341/http://www.fao.org/nr/water/aquastat/countries/qatar/index.stm [324] => | datum vydání = 2008-02-01 [325] => | datum přístupu = 2018-12-03 [326] => }} Na pobřeží se nachází mnoho šotů, [[Slané jezero|slaných jezer]]. Jsou dočasně naplněná vodou z povodí bez povrchového odtoku, a mají slanou kůru, která brání rychlému odpařování vody. Na několika místech na pobřeží jsou zbytky [[Mangrovy|mangrovových]] lesů.{{Citace periodika [327] => | příjmení = mohdnoor [328] => | titul = Al Thakira Mangroves - Qatar's hidden natural treasure [329] => | periodikum = Qatar Living [330] => | datum vydání = 2017-04-26 [331] => | jazyk = en [332] => | url = https://www.qatarliving.com/life-qatar/posts/al-thankira-mangroves-qatars-hidden-natural-treasure [333] => | datum přístupu = 2018-12-03 [334] => }} Na jihovýchodě leží Chor al Adaid ("vnitrozemské moře"), velký [[Záliv|mořský záliv]] v hraniční oblasti se Saúdskou Arábií. Záliv má v nejužším místě pouze 600 metrů široký [[průliv]], který dále vytváří ve vnitrozemí asi 10 km dlouhé a 5 km široké jezero. Na severním okraji se nachází plochá, asi 15 km široká a 7 km dlouhá zaplavovaná plocha. Záliv je obklopen až 70 metrů vysokými [[Duna|dunami]], výběžky pouště [[Rub al-Chálí]]. [335] => [336] => Nejvyšším bodem Kataru je [[Kurajn Abú al-Baul]] s nadmořskou výškou 103 metrů. [337] => [338] => Jsou zde mírné zimy a velmi horké, vlhké léto. [339] => [340] => [[Biosférická rezervace]] UNESCO na ostrově ar-Rim na západním pobřeží Kataru má rozlohu 118 888 ha, z toho 46 555 se nachází na pevnině a 36 931 ha v moři. Žijí zde mimo jiné [[Gazela|gazely]] a [[Antilopa losí|antilopy losí]].{{Citace elektronického periodika [341] => | titul = UNESCO - MAB Biosphere Reserves Directory [342] => | periodikum = www.unesco.org [343] => | url = http://www.unesco.org/mabdb/br/brdir/directory/biores.asp?code=QAT+01&mode=all [344] => | datum přístupu = 2018-12-03 [345] => }} [346] => [347] => Hlavním a nejdůležitějším městem v zemi je [[Dauhá]], kde žije více než polovina obyvatel Kataru. Dalším důležitým městem je přístav [[Umm Sajd]] na východním pobřeží. Ve městech žije na 91 procent Katařanů. [348] => [349] => == Politika == [350] => [[Soubor:Donald Trump meets with the Emir of Qatar (Sheikh Tamim bin Hamad Al Thani), May 2017.jpg|náhled|vlevo|Emír [[Tamím ibn Hamad Al Thání]] s americkým prezidentem [[Donald Trump|Donaldem Trumpem]] v květnu 2017]] [351] => [[Soubor:Combined Air Operations Center 151007-F-MS415-019.jpg|náhled|Středisko kombinovaných vzdušných operací (CAOC) na základně Al-Udeid]] [352] => Katar je tradiční arabská [[monarchie]] pod vládou [[emír]]a [[Tamím bin Hamad Ál Thání|Tamíma bin Hamada Ál Tháního]]. Rodina [[Ál Thání|Thání]] vládne od poloviny devatenáctého století. Dědice trůnu jmenuje vládnoucí emír (většinou ze svých synů), na výběr následníka má vliv celá rodina. [353] => [354] => V zemi neexistují politické strany ani volený parlament, hlavní moc má emír, který si k ruce jmenuje 35členné Poradní shromáždění (Madžlis aš-šúrá). Katarští občané (muži i ženy) mají sice volební právo od 18 let věku, hlasovat však mohou pouze při výběru místních zastupitelstev (od roku 1999). Návrh nové ústavy, odsouhlasený v referendu roku 2003, vstoupil v platnost v roce 2005. Poradní shromáždění se tak rozšiřuje na 45 členů, přičemž občané budou volit dvě třetiny z nich, zatímco jmenování zbývajících zůstává emírovi. V rodinných a osobních záležitostech převládá islámské právo. Občané Kataru neplatí daň z příjmu. Ve srovnání s ostatními zeměmi v oblasti Perského zálivu mají značnou volnost projevu sdělovací prostředky (Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice [[Al-Džazíra]]). [355] => [356] => Katar v [[Občanská válka v Sýrii|občanské válce v Sýrii]] podporuje protivládní islamistické povstalce z [[Fronta an-Nusrá|fronty an-Nusrá]], která je napojená na teroristickou organizaci [[al-Káida]].[http://www.lidovky.cz/turecko-i-saudove-podporuji-islamisty-v-syrii-zadaji-usa-aby-privrely-oci-15y-/zpravy-svet.aspx?c=A150614_140628_ln_zahranici_mmu Turecko i Saúdové podporují krvelačnou al-Nusrá. Žádají USA, aby přivřely oči]. Lidovky. 15. června 2015. [357] => [358] => Za odpadlictví od víry a [[Homosexualita|homosexualitu]] hrozí trest smrti, za nemanželský sex nebo konzumaci alkoholu hrozí trest [[bičování]] a kamenování.{{Citace elektronického periodika [359] => | titul = Katar: Vězení z ropy a plynu [360] => | periodikum = 100+1 [361] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/katar-vezeni-z-ropy-plynu [362] => | datum_vydání = 18. ledna 2016 [363] => }} [364] => [365] => [[Letectvo Spojených států amerických]] má v Kataru velkou leteckou základnu Al-Udeid, na které slouží kolem 10 tisíc vojáků.{{Citace elektronického periodika [366] => | titul = Křeč Západu: Katar podporuje teroristy, ale USA tam mají základnu a bude tam šampionát ve fotbale [367] => | periodikum = Reflex [368] => | url = http://www.reflex.cz/clanek/komentare/79986/krec-zapadu-katar-podporuje-teroristy-ale-usa-tam-maji-zakladnu-a-bude-tam-sampionat-ve-fotbale.html [369] => | datum_vydání = 11. června 2017 [370] => }} Na základně Al-Udeid je také umístěno předsunuté centrální velitelství ozbrojených sil USA (CENTCOM). [371] => [372] => V roce 2017 vypukla [[Katarská diplomatická krize 2017|katarská diplomatická krize]], kdy několik států v čele se [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]] přerušilo s Katarem jakékoliv diplomatické vztahy a zavedlo [[blokáda|blokádu]] Kataru. Jako důvod tyto země uvedly, že Katar podporuje teroristické organizace jako [[Muslimské bratrstvo]] nebo palestinský [[Hamás]] a destabilizuje bezpečnost v regionu.{{Citace elektronického periodika [373] => | titul = Pět zemí přerušilo vztahy s Katarem, prý podporuje terorismus {{!}} ČeskéNoviny.cz [374] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [375] => | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pet-zemi-prerusilo-vztahy-s-katarem-pry-podporuje-terorismus/1493277 [376] => | jazyk = cs [377] => | datum přístupu = 2017-06-17 [378] => }} V seznamu požadavků je zastavení vysílání televize [[Al-Džazíra]], která často kritizuje Saúdskou Arábii a další autoritářské režimy v oblasti, a přerušení kontaktů se šíitským [[Írán]]em, který je hlavním regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.{{Citace elektronického periodika [379] => | titul = Konec styků s Íránem i vydání teroristů. Blokovaný Katar dostal požadavky [380] => | periodikum = iDnes [381] => | url = https://zpravy.idnes.cz/konec-styku-s-iranem-i-tureckem-katar-dostal-pozadavky-od-saudu-pse-/zahranicni.aspx?c=A170623_044812_zahranicni_zt [382] => | datum_vydání = 23. června 2017. [383] => }} [384] => [385] => == Ekonomika == [386] => [[Soubor:Qatar Export Treemap.png|náhled|Mapa exportu - ropné produkty tvoří naprostou většinu vývozu]] [387] => Národní příjmy Kataru pochází hlavně z těžby a zpracování [[Ropa|ropy]] a [[Zemní plyn|zemního plynu]], na něž připadá 55 % tvorby [[Hrubý domácí produkt|HDP]] a 85 % vývozu. Na rozdíl od ostatních států v Perském zálivu, např. [[Bahrajn]]u a [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátů]], zde neproběhla žádná znatelná diverzifikace ekonomiky a země je zcela závislá na těžbě ropy a zemního plynu. Rezervy ropy se odhadují na 25 miliard barelů (4 km3), což představuje kolem 1,5 % celosvětových zásob a řadí Katar na 13. místo. Ropa a zkapalněný zemní plyn se vyvážejí především do [[Japonsko|Japonska]] a [[Jižní Korea|Jižní Koreje]]. Dovoz představují především strojírenské výrobky, dopravní prostředky a potraviny; hlavními obchodními partnery v tomto směru jsou [[Francie]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Saúdská Arábie]], [[Spojené arabské emiráty|SAE]], [[Německo]] a [[Japonsko]]. [388] => [389] => Katarští občané musí dle zákona vlastnit minimálně 51 % všech firem v emirátu. Katar od svých občanů a firem nevybírá [[Daň z příjmů|daň z příjmu]]. V roce 2017 ale zavedl daně u zboží, které poškozuje zdraví – například rychlé občerstvení, tabákové výrobky a příliš slazené nápoje.{{Citace elektronického periodika [390] => | titul = Taxes on junk food, luxury items to be rolled out in Qatar soon - Doha News [391] => | periodikum = web.archive.org [392] => | url = https://dohanews.co/taxes-on-junk-food-luxury-items-to-be-rolled-out-in-qatar-soon/ [393] => | datum vydání = 2017-05-19 [394] => | datum přístupu = 2021-03-04 [395] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170519042210/https://dohanews.co/taxes-on-junk-food-luxury-items-to-be-rolled-out-in-qatar-soon/ [396] => | datum archivace = 2017-05-19 [397] => }} Při růstu své ekonomiky se Katar silně spoléhá na zahraniční pracovní sílu, a to do té míry, že migranti tvoří 86% populace a 94% pracovní síly. Pracovní podmínky těchto přistěhovalců jsou pravidelně předmětem kritiky [[Mezinárodní organizace práce]] nebo [[Human Rights Watch]].{{Citace elektronického periodika [398] => | titul = Qatar: Migrant Construction Workers Face Abuse [399] => | periodikum = Human Rights Watch [400] => | url = https://www.hrw.org/news/2012/06/12/qatar-migrant-construction-workers-face-abuse [401] => | datum vydání = 2012-06-12 [402] => | jazyk = en [403] => | datum přístupu = 2021-03-04 [404] => }} Mezinárodní pozornost tento problém vyvolal v souvislosti s přípravami [[mistrovství světa ve fotbale 2022]].{{Citace periodika [405] => | titul = World Cup Host Qatar Ranked Among Worst Places to Work by Unions [406] => | periodikum = Bloomberg.com [407] => | datum vydání = 2014-05-22 [408] => | jazyk = en [409] => | url = https://www.bloomberg.com/news/articles/2014-05-22/world-cup-host-qatar-ranked-among-worst-places-to-work-by-unions [410] => | datum přístupu = 2021-03-04 [411] => }} Podle britského deníku ''[[The Guardian]]'' na stavbách nových stadionů zemřelo 6500 dělníků.{{Citace elektronického periodika [412] => | titul = Mistrovství světa vykoupené krví: V Kataru zemřelo více než 6500 dělníků! [413] => | periodikum = Blesk Sport [414] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/blesk-sport/392089/mistrovstvi-sveta-vykoupene-krvi-pri-pripravach-zemrelo-v-kataru-vice-nez-6500-delniku.html [415] => | jazyk = cs [416] => | datum přístupu = 2021-03-04 [417] => }} [418] => [419] => Bohatství a životní úroveň Katařanů je srovnatelná se západní Evropou, místní občané mají zajištěnu bezplatnou zdravotní péči a školní vzdělání. V posledních letech byly péčí vlády přímo v Kataru zřízeny pobočky řady amerických vysokých škol. [420] => [421] => Největším a jediným letištěm v zemi je [[Mezinárodní letiště Dauhá Hamad]]. V roce 2014 nahradilo [[Mezinárodní letiště Dauhá]], které již svou kapacitou nedostačovalo silnému leteckému provozu. Letiště Hamad využilo v roce 2019 více než 38 milionů pasažérů.{{Citace elektronického periodika [422] => | titul = Hamad International Airport Marked A Record Number of Passengers in 2019 With 38.78 Million Passengers Served {{!}} Hamad International Airport [423] => | periodikum = dohahamadairport.com [424] => | url = https://dohahamadairport.com/media/hamad-international-airport-marked-record-number-passengers-2019-3878-million-passengers [425] => | datum přístupu = 2021-03-04 [426] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210716030019/https://dohahamadairport.com/media/hamad-international-airport-marked-record-number-passengers-2019-3878-million-passengers [427] => | datum archivace = 2021-07-16 [428] => }} Svou základnu sem v květnu 2014 přemístila katarská vlajková letecká společnost [[Qatar Airways]]. Jde o státní firmu vzniklou roku 1993. Vlastní přes 200 letounů a zaměstnává 43 tisíc lidí. Létá do 150 destinací. Sponzorovala řadu fotbalových klubů, logo aerolinek měly na svém dresu [[FC Barcelona]], [[AS Řím]] či [[CA Boca Juniors|Boca Juniors]]. [429] => [430] => V Dauhá funguje systém metra. Měří 76 km a má 37 stanic. Vlaky jezdí bez řidiče a dosahují až stokilometrové rychlosti.{{Citace elektronického periodika [431] => | titul = First Doha Metro trains arrive in Qatar [432] => | periodikum = thepeninsulaqatar.com [433] => | url = https://thepeninsulaqatar.com/article/20/08/2017/First-Doha-Metro-trains-arrive-in-Qatar [434] => | datum přístupu = 2021-03-04 [435] => }} [436] => [437] => == Obyvatelstvo == [438] => [[Soubor:Doha 0442.jpg|náhled|Pohled na hlavní město [[Dauhá]]]] [439] => Téměř všichni Katařané vyznávají [[islám]], i když to není jediná víra v zemi.{{cite web|title=Report on International Religious Freedom – Qatar|url=http://m.state.gov/md14011.htm|publisher=US Department of State|quote=The official state religion follows the conservative Wahhabi tradition of the Hanbali school of Islam|deadurl=ano|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140821170612/http://m.state.gov/md14011.htm|archivedate=21 August 2014|df=dmy-all|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-06-18|url archivu=https://web.archive.org/web/20140821170612/http://m.state.gov/md14011.htm|datum archivace=2014-08-21}} Většina katarských občanů náleží k [[Wahhábismus|wahhábistickému]] hnutí [[Salafíja]]{{cite web|title=Tiny Qatar's growing global clout|url=http://www.bbc.com/news/world-middle-east-13229852|publisher=BBC|date=30 April 2011|accessdate=12 March 2015}}{{cite news|title=Qatar's modern future rubs up against conservative traditions|url=https://www.reuters.com/article/2012/09/27/uk-qatar-modernism-idUSLNE88Q00D20120927|publisher=Reuters|date=27 September 2012|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-06-18|url archivu=https://web.archive.org/web/20150924170941/http://www.reuters.com/article/2012/09/27/uk-qatar-modernism-idUSLNE88Q00D20120927|datum archivace=2015-09-24|nedostupné=ano}}{{cite news|title=Rising power Qatar stirs unease among some Mideast neighbors|url=https://www.reuters.com/article/2013/02/12/us-qatar-neighbours-idUSBRE91B0R920130212|publisher=Reuters|accessdate=13 June 2013|date=12 February 2013|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-06-18|url archivu=https://web.archive.org/web/20151002041309/http://www.reuters.com/article/2013/02/12/us-qatar-neighbours-idUSBRE91B0R920130212|datum archivace=2015-10-02|nedostupné=ano}} a asi 5–15 % muslimů v Kataru náleží k [[Ší'itský islám|ší'itskému islámu]], ostatní muslimské odnože jsou zastoupeny v malém počtu.{{cite web|title=2011 Report on International Religious Freedom – Qatar|url=http://www.refworld.org/docid/50210591c.html [440] => |publisher=US Department of State}} V Kataru je 67,7 % [[muslim]]ů, 13,8 % [[Křesťanství|křesťanů]], 13,8 % [[Hinduismus|hinduistů]] a 3,1 % [[Buddhismus|buddhistů]]; ostatní náboženství a nábožensky nezařazené osoby představovaly zbývající 1,6 %.{{cite web|title=Religious Composition by Country|url=http://www.pewforum.org/uploadedFiles/Topics/Religious_Affiliation/globalReligion-tables.pdf|work=Global Religious Landscape|publisher=Pew Forum|accessdate=9 July 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130309232331/http://www.pewforum.org/uploadedFiles/Topics/Religious_Affiliation/globalReligion-tables.pdf|archive-date=2013-03-09|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-06-18|url archivu=https://web.archive.org/web/20130909201109/http://www.pewforum.org/files/2012/12/globalReligion-tables.pdf|datum archivace=2013-09-09}} Právo [[šaría]] je dle katarské ústavy hlavním zdrojem legislativy. [[Lidská práva v Kataru]] jsou porušována. [441] => [442] => Etničtí [[Arabové]] tvoří asi 40 % obyvatel země (z čehož pouze necelá polovina jsou vlastní katarští občané, zbytek pak příchozí z jiných arabských zemí). Většinu obyvatelstva představují přistěhovalci, pracující zejména v ropném průmyslu: [[Pákistán]]ci 18 %, [[Indie|Indové]] 18 %, [[Írán]]ci 10 % a další. Přes mnohé tradiční zvyky je Katar velmi kosmopolitní zemí, jejíž vláda neváhá například získávat štědrým hmotným zabezpečením pro svou reprezentaci sportovce z jiných států (mj. [[atletika|atlety]] z [[Keňa|Keni]] či [[Maroko|Maroka]] nebo [[Vzpírání|vzpěrače]] z [[Bulharsko|Bulharska]]). Úředním jazykem je [[arabština]], ale většina obyvatel rozumí i [[angličtina|angličtině]]. Míra [[gramotnost]]i činí 82 procent. [443] => [444] => == Kultura == [445] => Muzeum islámského umění v [[Dauhá]] je jedním z nejdůležitějších muzeí [[Islámské umění|islámského umění]] na [[Arabský poloostrov|Arabském poloostrově]]. Budovu navrhl [[I. M. Pei]] a muzeum bylo otevřeno v listopadu 2008.{{Citace periodika [446] => | příjmení = Ouroussoff [447] => | jméno = Nicolai [448] => | titul = In Qatar, an Art Museum of Imposing Simplicity (Published 2008) [449] => | periodikum = The New York Times [450] => | datum vydání = 2008-11-23 [451] => | issn = 0362-4331 [452] => | jazyk = en-US [453] => | url = https://www.nytimes.com/2008/11/24/arts/design/24muse.html [454] => | datum přístupu = 2021-02-27 [455] => }} Také [[Národní muzeum (Katar)|Národní muzeum]] otevřené roku 2019 má unikátní budovu, inspirovanou pouštní růží, kterou navrhl slavný francouzský architekt [[Jean Nouvel]].{{Citace periodika [456] => | příjmení = Belcher [457] => | jméno = David [458] => | titul = Skip the Vatican Museum. Go to the National Museum of Qatar. (Published 2020) [459] => | periodikum = The New York Times [460] => | datum vydání = 2020-01-07 [461] => | issn = 0362-4331 [462] => | jazyk = en-US [463] => | url = https://www.nytimes.com/2020/01/07/opinion/national-museum-qatar-art.html [464] => | datum přístupu = 2021-02-27 [465] => }} [466] => [467] => Katarská televize [[Al-Džazíra]] patří k nejvlivnějším médiím arabského světa.{{Citace elektronického periodika [468] => | titul = Fenomén Al-Džazíra [469] => | periodikum = Radiožurnál [470] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/fenomen-al-dzazira-7187816 [471] => | datum vydání = 2011-04-27 [472] => | jazyk = cs [473] => | datum přístupu = 2021-02-27 [474] => }} [475] => [476] => === Sport === [477] => [[Soubor:Mutaz Essa Barshim 2014.jpg|náhled|[[Mutaz Essa Baršim]]]] [478] => Katar získal svou první olympijskou medaili, bronzovou, na [[Atletika na Letních olympijských hrách 1992|olympiádě v Barceloně roku 1992]], díky běžci na patnáctistovku [[Muhammad Sulajmán|Muhammadu Sulajmánovi]], který se zároveň toho roku stal mistrem světa. Další bronz zajistil na [[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2000|hrách v Sydney roku 2000]] vzpěrač [[Said Saif Asaad]], rovněž mistr světa z roku 2003. [[Letní olympijské hry 2012|Hry v Londýně v roce 2012]] přinesly Kataru bronzy dva, první zajistil ve [[Skeet|skeetu]] střelec [[Násir al-Attíja]], druhý pak výškař [[Mutaz Essa Baršim]]. Ten pak na další [[Letní olympijské hry 2016|olympiádě v Riu]] získal stříbro a stal se tak nejúspěšnějším katarským sportovcem všech dob. Tuto pozici stvrdil i dvěma tituly mistra světa ([[Mistrovství světa v atletice 2017|2017]], [[Mistrovství světa v atletice 2019|2019]]).{{Citace periodika [479] => | příjmení = Novotný [480] => | jméno = Milan [481] => | titul = Baršim se vrátil jako vítěz. Jediný skočil 237 a stadion zaplněný šejky burácel [482] => | periodikum = Deník.cz [483] => | datum vydání = 2019-10-05 [484] => | jazyk = cs [485] => | url = https://www.denik.cz/atletika/barsim-se-vratil-jako-vitez-jediny-skocil-237-a-stadion-zaplneny-sejky-buracel-20191005.html [486] => | datum přístupu = 2021-02-27 [487] => }} Baršim je nejúspěšnějším produktem dokonale vybavené Aspire Academy, která má v zemi bez velké sportovní tradice vychovat mezinárodně úspěšné sportovce.{{Citace periodika [488] => | příjmení = Novotný [489] => | jméno = Milan [490] => | titul = Oběť a touha. Katar má továrnu na sportovce [491] => | periodikum = Deník.cz [492] => | datum vydání = 2019-10-07 [493] => | jazyk = cs [494] => | url = https://www.denik.cz/atletika/obet-a-touha-katar-ma-tovarnu-na-sportovce-20191007.html [495] => | datum přístupu = 2021-02-27 [496] => }} Dalším takovým produktem je dvojnásobný mistr světa v běhu na 3000 metrů překážek [[Sajf Saíd Šáhín]]. [497] => [498] => Výrazného úspěchu dosáhla [[Katarská mužská házenkářská reprezentace]], když na mistrovství světa roku 2015 skončila na druhém místě.{{Citace elektronického periodika [499] => | titul = Francouzští házenkáři porazili Katar a mají páté zlato z MS [500] => | periodikum = Aktuálně.cz [501] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [502] => | vydavatel = Economia [503] => | odkaz na vydavatele = Economia [504] => | url = https://sport.aktualne.cz/ostatni-sporty/polsti-hazenkari-zvladli-famozni-drama-a-slavi-bronz/r~86af0528aa2f11e4a7d8002590604f2e/ [505] => | datum vydání = 2015-02-01 [506] => | jazyk = cs [507] => | datum přístupu = 2021-02-27 [508] => }} [509] => [510] => [[Ču Čchen]] je špičkovou šachistkou. Byla [[Seznam mistryň světa v šachu|mistryní světa v šachu]] z let 2001 až 2004, ovšem ještě předtím než začala reprezentovat Katar (2006). [511] => [512] => [[Katarská fotbalová reprezentace]] dosáhla největšího úspěchu roku 2019, když vyhrála [[Mistrovství Asie ve fotbale]].{{Citace elektronického periodika [513] => | titul = Katar ovládl fotbalové mistrovství Asie, porazil i favorita z Japonska [514] => | periodikum = iDNES.cz [515] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/reprezentace/finale-mistrovstvi-asie-katar-japonsko.A190201_170819_fot_reprez_ten [516] => | datum vydání = 2019-02-01 [517] => | datum přístupu = 2021-02-27 [518] => }} Klub [[Al-Sadd SC]] dvakrát vyhrál [[Liga mistrů AFC|Ligu mistrů AFC]], nejprestižnější asijskou klubovou fotbalovou soutěž. V roce 2022 se konalo v Kataru [[Mistrovství světa ve fotbale 2022|Mistrovství světa ve fotbale]].{{Citace elektronického periodika [519] => | příjmení = [520] => | jméno = [521] => | titul = Russia nabs World Cup 2018, Qatar wins rights for 2022 {{!}} DW {{!}} 02.12.2010 [522] => | periodikum = DW.COM [523] => | url = https://www.dw.com/en/russia-nabs-world-cup-2018-qatar-wins-rights-for-2022/a-6289871 [524] => | jazyk = en-GB [525] => | datum přístupu = 2021-02-27 [526] => }} Katar se tak stane první arabskou i první muslimskou zemí, která tuto obří sportovní akci uspořádá. Pro mistrovství bylo postaveno deset nových stadionů, hlavní stadion navrhl proslulý britský architekt [[Norman Foster]].{{Citace elektronického periodika [527] => | titul = Foster postaví hlavní stadion fotbalu pro Katar 2022 – DesignMag.cz [528] => | periodikum = www.designmag.cz [529] => | url = https://www.designmag.cz/architektura/19549-foster-postavi-hlavni-stadion-fotbalu-pro-katar-2022.html [530] => | jazyk = cs [531] => | datum přístupu = 2021-02-27 [532] => }} Katar již pořádal řadu jiných sportovních akcí, například [[mistrovství světa ve fotbale klubů]] 2019 a 2020, [[mistrovství světa v atletice 2019]], [[halové mistrovství světa v atletice 2010]] nebo [[Mistrovství světa v házené mužů 2015|mistrovství světa v házené 2015]].{{Citace elektronického periodika [533] => | titul = Katar MS v házené zvládl. Při získávání hráčů ctil pravidla federace [534] => | periodikum = iROZHLAS [535] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [536] => | vydavatel = Český rozhlas [537] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [538] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport_ostatni-sporty/katar-ms-v-hazene-zvladl-pri-ziskavani-hracu-ctil-pravidla-federace_201502021257_vman [539] => | jazyk = cs [540] => | datum přístupu = 2021-02-27 [541] => }} Vybavenost sportovišť je totiž na vysoké úrovni. [542] => [543] => Katařané ovlivňují sport i přes svou ekonomickou moc, například současný vládce Kataru [[Tamím bin Hamad Ál Thání]] je majitelem francouzského fotbalového klubu [[Paris Saint-Germain FC|Paris Saint-Germain]].{{Citace periodika [544] => | titul = Qatari takeover heralds new dawn for PSG [545] => | periodikum = BBC Sport [546] => | jazyk = en-GB [547] => | url = https://www.bbc.co.uk/sport/football/14393012 [548] => | datum přístupu = 2021-02-27 [549] => }} [550] => [551] => V roce 2021 se první závod [[Formule 1]] v Kataru odehrál na okruhu [[Losail International Circuit]] jako náhrada za zrušený závod v Austrálii z důvodu [[pandemie covidu-19]]. Závod bude mít roční přestávku a poté se vrátí v roce 2023 na nový účelový okruh se smlouvou na 10 let.{{Citace elektronického periodika [552] => | titul = Formula 1 Ooredoo Qatar Grand Prix [553] => | periodikum = www.visitqatar.qa [554] => | url = https://www.visitqatar.qa/en/events/formula-1-race-qatar-grand-prix [555] => | jazyk = en [556] => | datum přístupu = 2021-11-23 [557] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211123160706/https://www.visitqatar.qa/en/events/formula-1-race-qatar-grand-prix [558] => | datum archivace = 2021-11-23 [559] => }} Existuje zde i [[Katarská hokejová reprezentace]]. [560] => [561] => == Reference == [562] => [563] => == Externí odkazy == [564] => * {{Wikislovník|heslo=Katar}} [565] => * {{Commonscat|Qatar}} [566] => * {{Citace elektronické monografie [567] => | titul = Qatar - Amnesty International Report 2011 [568] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/qatar/report-2011 [569] => | datum přístupu = 2011-08-16 [570] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [571] => | jazyk = anglicky [572] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150103135911/http://www.amnesty.org/en/region/qatar/report-2011 [573] => | datum archivace = 2015-01-03 [574] => | nedostupné = ano [575] => }} [576] => * {{Citace elektronické monografie [577] => | titul = Qatar (2011) [578] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8117 [579] => | datum přístupu = 2011-08-16 [580] => | vydavatel = [[Freedom House]] [581] => | jazyk = anglicky [582] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823104916/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8117 [583] => | datum archivace = 2011-08-23 [584] => | nedostupné = ano [585] => }} [586] => * {{Citace elektronické monografie [587] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [588] => | titul = BTI 2010 — Qatar Country Report [589] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Qatar.pdf [590] => | datum vydání = 2009 [591] => | datum přístupu = 2011-08-16 [592] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [593] => | místo = Gütersloh [594] => | jazyk = anglicky [595] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521034318/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Qatar.pdf [596] => | datum archivace = 2011-05-21 [597] => | nedostupné = ano [598] => }} [599] => * {{Citace elektronické monografie [600] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [601] => | titul = Background Note: Qatar [602] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5437.htm [603] => | datum vydání = 2011-03-07 [604] => | datum přístupu = 2011-08-16 [605] => | vydavatel = U.S. Department of State [606] => | jazyk = anglicky [607] => }} [608] => * {{Citace elektronické monografie [609] => | korporace = CIA [610] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [611] => | titul = The World Factbook - Qatar [612] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/qa.html [613] => | datum aktualizace = 2011-07-14 [614] => | datum přístupu = 2011-08-16 [615] => | jazyk = anglicky [616] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211230/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/qa.html [617] => | datum archivace = 2018-12-24 [618] => | nedostupné = ano [619] => }} [620] => * {{Citace elektronické monografie [621] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v [622] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Katar [623] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/katar-2011-05-18.pdf [624] => | datum vydání = 2011-05-18 [625] => | datum přístupu = 2011-08-16 [626] => | vydavatel = Businessinfo.cz [627] => | jazyk = česky [628] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111143528/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/katar-2011-05-18.pdf [629] => | datum archivace = 2012-01-11 [630] => | nedostupné = ano [631] => }} [632] => * {{Citace elektronické monografie [633] => | příjmení = Anthony [634] => | jméno = John Duke [635] => | příjmení2 = Crystal [636] => | jméno2 = Jill Ann [637] => | titul = Qatar [638] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/485603/Qatar [639] => | datum přístupu = 2011-08-16 [640] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [641] => | jazyk = anglicky [642] => }} [643] => * [http://www.rozhlas.cz/radiowave/casablanca/_zprava/iva-reznickova-v-kataru-bez-satku--1222342 Katar bez šátku] - rozhovor o životě v Kataru s Ivou Řezníčkovou v pořadu Casablanca na [[Český rozhlas Radio Wave|Radiu Wave]] [644] => {{Navboxes [645] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [646] => | list ={{OPEC}} [647] => {{Organizace islámské spolupráce}} [648] => {{Liga arabských států}} [649] => {{Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu}} [650] => }} [651] => {{Navboxes [652] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [653] => | list ={{Asie}} [654] => {{Státy ležící na břehu Perského zálivu}} [655] => {{Země a území sousedící s Indickým oceánem}} [656] => }} [657] => {{Monarchie}} [658] => {{Autoritní data}} [659] => [660] => [[Kategorie:Katar| ]] [661] => [[Kategorie:Státy Asie]] [662] => [[Kategorie:Asijské monarchie]] [663] => [[Kategorie:Emiráty]] [664] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1971]] [665] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [] => )
good wiki

Katar

Katar, plným názvem Stát Katar, je emirát v jihozápadní části Perského zálivu v západní Asii. Země se nachází na Katarském poloostrově, vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spojené arabské emiráty','Írán','Saúdská Arábie','Bahrajn','Tamím bin Hamad Ál Thání','Dauhá','Al-Džazíra','Katarská diplomatická krize 2017','Ál Thání','Arabský poloostrov','Perský záliv','Arabské jaro'

Al-Džazíra

Bahrajn

Dauhá

Írán