Array ( [0] => 15560290 [id] => 15560290 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Katyčiai [uri] => Katyčiai [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | originální jméno = [[Žemaitština|žemaitsky]] Katītē, [[Němčina|německy]] Koadjuthen [3] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Litvě|Kraj]] [4] => | název vyššího celku = [[Klaipėdský kraj|Klaipėdský]] [5] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Litvě|Okres]] [6] => | název nižšího celku = [[Okres Šilutė|Šilutė]] [7] => | starostka = Juzefa Tamavičienė [8] => | psč = LT-99224 (městský úřad), LT-99011 (pošta) [9] => }} [10] => '''Katyčiai''' jsou městys v západní části [[Litva|Litvy]], na jihozápad od jihozápadního okraje [[Žmuď|Žemaitska]], v [[Klaipėdský kraj|Klajpedském kraji]], ve východní části okresu [[Šilutė]], leží při silnici [[Žemaičių Naumiestis]] – [[Rukai]], 12 km na jihovýchod od městečka [[Žemaičių Naumiestis]], 9 km na jihojihozápad od městečka [[Vainutas]], 23 km na východ od okresního města [[Šilutė]], městečkem protéká řeka [[Šyša]]. Z městečka vedou cesty a silnice ve směrech na Sartininkai, Trumpininkai, Mediškiemiai, Akmeniškiai, [[Degučiai]] – [[Žemaičių Naumiestis]], Pašyšiai – [[Šilutė]], Antšyšiai, [[Rukai]] – [[Pagėgiai]], Ulozai. [11] => [12] => V Katyčiajích jsou tyto architektonické památky: [13] => * Centrum městečka [14] => * Evangelický [[luteránství|luterský]] kostel, postavený roku [[1734]]{{Citace elektronického periodika |titul=O 13. svátku "Píseň písní v Katyčiajské evangelické farnosti |url=http://www.liuteronai.lt/Parapijos/Katyciu-parapija/Naujienos/Giesmiu-giesmele-Katyciuose |datum přístupu=2011-10-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200622202249/http://www.liuteronai.lt/Parapijos/Katyciu-parapija/Naujienos/Giesmiu-giesmele-Katyciuose |datum archivace=2020-06-22 }}{{Citace elektronického periodika |titul=Dějiny Katyčiajské evangelické farnosti (Albertas Juška, Mažosios Lietuvos Bažnyčia XVI-XX amžiuje (Církev v Malé Litvě v 16. - 20. století), 1997.) |url=http://www.liuteronai.lt/Parapijos/Katyciu-parapija/Parapijos-istorija/Parapijos-istorija |datum přístupu=2011-10-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170411140900/http://www.liuteronai.lt/Parapijos/Katyciu-parapija/Parapijos-istorija/Parapijos-istorija |datum archivace=2017-04-11 }} [15] => * Obytný dům z přelomu 19. a 20. století [16] => * Sklad z 2. poloviny 19. století [17] => * Zděné stánky tržiště z přelomu 19. a 20. století [18] => * [[Vodní kolový mlýn|Mlýn]] ([[1926]]) [19] => [20] => Dlouhou dobu se mělo za to, že na západ od Katyčiů je vojenský pevnostní val asi ze 17. století, ale novější výzkumy prokázaly, že jde o poledový relikt – [[esker]]. [21] => [22] => V Katyčiajích je evangelický luterský kostel, katolická kaple, tržnice, pošta (PSČ: LT-99011), základní škola, mateřská škola, knihovna, lékárna, ordinace rodinného lékaře, poliklinika. [23] => [24] => == Minulost města == [25] => Podle [[Mír u jezera Melno|Melnské mírové dohody]] území Katyčiů náleželo [[Litevské velkoknížectví|Litevskému velkoknížectví (LDK)]]. V letech [[1451]]–[[1485]] [[Žmuď|žemaitský]] staršina [[Jonas Kęsgaila]] založil dvůr. V roce [[1533]] [[Pruské vévodství]] zabralo pozemky vsi Katyčiai, protože velkokníže litevský [[Zikmund I. Starý]] složil lenní hold pruskému knížeti [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrechtu Braniborskému]], kterému také převedl část Žemaitska (ke které náležely i Katyčiai).Lietuvos valdovai (Litevští panovníci) (XIII.–XVIII. stol.). Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, Vilnius, 2004. str. 114–115 I když [[Pruské vévodství|Prusko]] bylo [[Polské království|polským]] [[Léno|lénem]] a polský král [[Zikmund I. Starý]] zároveň také velkoknížetem [[Litevské velkoknížectví|litevským]], Jižní část Žemaitska (a Katyčiai) nebyla navrácena [[Litevské velkoknížectví|Litvě]], ale od roku [[1555]] připadla Prusku. V německých dokumentech a mapách z let [[1555]]–[[1939]] Katyčiai figurují pod názvy ''Kotyca'', ''Koadjuthen'', ''Koadjuten'', ''Coadjuthen'', ''Katytiai'', ''Kottiten'' atd. [26] => [27] => V roce [[1568]] zde pyl postaven hrad, kolem roku [[1574]] evangelický luterský kostel. V [[18. století]] zde žilo nemálo obchodníků, pořádaly se velké trhy. Na přelomu 18. a [[19. století]] při epidemiích [[mor]]u a [[Cholera|cholery]] vymřela naprostá většina obyvatel Katyčiů a na jejich místo byli přestěhováni němečtí kolonisté, kteří ještě v roce [[1861]] tvořili 80 % obyvatel. V roce [[1734]] byl postaven nový evangelický luterský kostel. V roce [[1817]] městečko vyhořelo. Od roku [[1891]] zde kvetl [[Knygnešystė|nelegální obchod pašovanými knihami]]. V roce [[1905]] zde bylo 30 % Litevců. V roce [[1911]] byla založena Kulturní společnost litevské mládeže ''Vainikas'' (věnec nebo též výkvět), která měla 145 členů a knihovnu. V letech [[1915]]–[[1919]] zde působil jako farář [[Vilius Gaigalaitis]]. Koncem roku [[1922]] bylo v Katyčiajích založeno oddělení hlavního výboru spásy [[Malá Litva|Malé Litvy]]. V roce [[1923]] po [[Klajpedské povstání (1923)|Klajpedském povstání]] byla část Malé Litvy ([[Klajpedský kraj (do roku 1923)|Klajpedského kraje]]) včetně městečka připojena k [[Litva|Litvě]]. V meziválečném období působil spolek Santara, spolek Katyčiajských pěvců, roku [[1926]] byl postaven [[Vodní kolový mlýn|vodní mlýn]], který jistou dobu v poválečných letech dodával elektrický proud, byly zde dvě základní školy, policejní stanice, pošta, lékárna, banka, spořitelna, pojišťovna, několik dílen různých řemesel, cihelna, několik prodejen. V letech [[1950]]–[[1992]] zde bylo středisko [[Drůbežnictví|drůbežnického]] [[sovchoz]]u. Po [[druhá světová válka|II. světové válce]] zde došlo k značné výměně obyvatelstva: mnoho lidí uteklo na [[Západ (geopolitika)|Západ]] a na jejich místo přišli dosídlenci z nejrůznějších oblastí Litvy. [28] => [29] => Kostel byl v roce [[1955]] [[Sovětský svaz|sovětskou]] vládou [[Znárodnění|znárodněn]] a přeměněn na kulturní dům, v roce [[1991]] byl věřícím navrácen.Algimantas Miškinis. Katyčiai. Visuotinė lietuvių enciklopedija (Všeobecná Litevská encyklopedie), Díl IX. (Juocevičius-Khiva). V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2006, str. 569 [30] => [31] => [[10. říjen|10. října]] [[2011]] [[Dalia Grybauskaitė|prezidentka Litevské republiky]] dekretem č. 1K-835 potvrdila Katyčiajský městský znak.[http://www3.lrs.lt/pls/inter3/dokpaieska.showdoc_l?p_id=408293&p_query=&p_tr2= Dekret č. 1K-835: Katyčiajský městský znak] [32] => [33] => == Obyvatelstvo == [34] => {| align="center" rules="all" cellspacing="0" cellpadding="6" style="border: 1px solid #999; border-right: 2px solid #999; border-bottom:2px solid #999; background: #f3fff3" [35] => |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Vývoj počtu obyvatel od roku [[1905]] do roku [[2001]] [36] => |-style="background: #ddffdd" [37] => ! [[1905]] !! [[1923]] !! [[1939]] !! [[1959]] !! [[1970]] !! [[1977]] !! [[1979]] !! [[1985]] !! [[1997]] !! [[2001]] [38] => |- [39] => | align=center| 882
z nich 263 Litevci || align=center| 936 || align=center| 1 200 || align=center| 638 || align=center| 651 || align=center| 590 || align=center| 674 || align=center| 618 || align=center| 774 || align=center| 737 [40] => |- [41] => | colspan=10 align=center| [42] => |} [43] => [44] => == Slavní rodáci == [45] => Zde se narodili: [46] => * [[Rimas Armonas]] ([[1949]] – [[1997]]), lékař gynekolog [47] => * [[Francas Kestenus]] vypravěč [48] => * [[Vidas Pielikis]] (* [[1962]]), politický a veřejný činitel [[Okres Marijampolė|Marijampolského okresu]] [49] => [50] => Na zdejším hřbitově je pochován: [51] => * [[Kristupas Cintijus]] ([[1632]] – [[1674]]), textař chorálů, zdejší farář [52] => [53] => == Reference == [54] => {{Překlad|lt|Katyčiai|3614323}} [55] => [56] => [57] => == Externí odkazy == [58] => * {{Commonscat|Katyčiai}} [59] => * [https://web.archive.org/web/20081004174729/http://www.fototisena.lt/foto-album-search-0-foto-1.html Fotogalerie] [60] => * [http://kpbc.umk.pl/dlibra/doccontent?id=21726&dirids=1 Historická mapa bývalého Tilžėského kraje] [61] => [62] => {{Litva}} [63] => {{Klaipėdský kraj}} [64] => [65] => {{Pahýl}} [66] => {{Autoritní data}} [67] => [68] => {{Portály|Litva}} [69] => [70] => [[Kategorie:Městečka v Litvě]] [71] => [[Kategorie:Klaipėdský kraj]] [72] => [[Kategorie:Okres Šilutė]] [] => )
good wiki

Katyčiai

Katyčiai jsou městys v západní části Litvy, na jihozápad od jihozápadního okraje Žemaitska, v Klajpedském kraji, ve východní části okresu Šilutė, leží při silnici Žemaičių Naumiestis - Rukai, 12 km na jihovýchod od městečka Žemaičių Naumiestis, 9 km na jihojihozápad od městečka Vainutas, 23 km na východ od okresního města Šilutė, městečkem protéká řeka Šyša. Z městečka vedou cesty a silnice ve směrech na Sartininkai, Trumpininkai, Mediškiemiai, Akmeniškiai, Degučiai - Žemaičių Naumiestis, Pašyšiai - Šilutė, Antšyšiai, Rukai - Pagėgiai, Ulozai.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Litevské velkoknížectví','Šilutė','Žemaičių Naumiestis','Rukai','Zikmund I. Starý','Klaipėdský kraj','Žmuď','1923','Litva','Pruské vévodství','1905','1734'

1734

1905

1923

Litva

Šilutė

Šilutė je město ležící ve Fakrském kraji v západní Litvě.

Žmuď