Array ( [0] => 14693607 [id] => 14693607 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kemetismus [uri] => Kemetismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Th oltar.JPG|náhled|vpravo|upright=1.1|Domácí kemetistický oltář boha [[Thovt]]a; ověnčení sochy na způsob šerpy odkazuje na starověké mytologické pojetí [[Thovt]]a jako ''písaře bohů'' a ''pána posvátných rituálů'', zelená barva byla jeho tradiční barvou]] [1] => [2] => '''Kemetismus''' (ojediněle též ''kemeticismus'', alternativně též ''netjerismus'') je [[novopohanství|novopohanský]] a zpravidla [[rekonstrukcionismus|rekonstrukcionistický]] [[náboženství|náboženský]] směr existující od 70. let [[20. století]], který podle vlastního vymezení vychází z původního [[starověký Egypt|starověkého]] [[Egyptské náboženství|egyptského náboženství]] a navazuje na jeho odkaz a tradice. Jak uvádí [[Stéphane François]], lze tento pojem vztáhnout na široké spektrum skupin, které spojuje úsilí o obnovení staroegyptských náboženských představ a principů v současném světě.{{Citace monografie [3] => | příjmení = François [4] => | jméno = Stéphane [5] => | odkaz na autora = Stéphane François [6] => | rok = 2007 [7] => | titul = Le néo-paganisme, une vision du monde en plein essor [8] => | vydavatel = MCOR/La Table D'emeraude [9] => | místo = Auty [10] => | isbn = 978-2-914946-46-9 [11] => | počet stran = 97 [12] => | strany = 10 [13] => }} Obdobně [[Zdeněk Vojtíšek]] pojem vztahuje obecně na všechny „ty směry novopohanství, které čerpají z egyptských náboženských tradic.“{{Citace elektronické monografie [14] => | url = http://www.htf.cuni.cz/HTF-80-version1-NovopohanstviProTeologickouRevui.doc [15] => | příjmení = Vojtíšek [16] => | jméno = Zdeněk [17] => | odkaz na autora = Zdeněk Vojtíšek [18] => | titul = Novopohanství a jeho přítomnost v české společnosti [19] => | jazyk = česky [20] => | datum přístupu = 2008-11-24 [21] => }} Ne všechny náboženské skupiny, které lze ke kemetismu na základě jejich postojů přiřadit, se ovšem s tímto [[pojem|pojmem]] identifikují. [22] => [23] => Vedle toho tento pojem může být nepřesně používán také pro označení moderních [[Negroidní rasa|černošských]] [[politika|politických]] proudů, často [[rasismus|rasistického]] založení, správněji ovšem zahrnovaných do [[afrocentrismus|afrocentrismu]].{{Citace monografie [24] => | příjmení = Hornung [25] => | jméno = Erik [26] => | odkaz na autora = Erik Hornung [27] => | rok = 2002 [28] => | titul = Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti [29] => | vydavatel = Paseka [30] => | místo = Praha [31] => | překladatelé = Allan Plzák [32] => | isbn = 80-7185-436-0 [33] => | počet stran = 219 [34] => | strany = 170n [35] => }} [36] => [37] => [[Soubor:Eye of Horus bw.svg|náhled|upright=0.6|[[Vedžat]] (Horovo oko) je staroegyptským univerzálním symbolem oddanosti a oběti. Může splývat s [[ureus|Reovým okem]]; pak navíc vyjadřuje moc slunečního boha]] [38] => [[Soubor:Ankh.svg|náhled|upright=0.4|[[Egyptské hieroglyfy|Hieroglyfický]] znak [[anch]] – ''„život“'' je jedním ze symbolů kemetismu.]] [39] => [40] => == Etymologie == [41] => [[Soubor:Ta Kemet.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|Hieroglyfický zápis „Kemet“]] [42] => Název hnutí je novotvar, vzniklý v druhé polovině 20. století. Vychází však z jednoho z původních starověkých označení [[starověký Egypt|Egypta]]{{Citace elektronické monografie [43] => | url = http://www.ta-noutri.com/tanoutri/pages/khemitisme.htm [44] => | titul = Khémitisme, Tradition païenne égyptienne, la religion des anciens égyptiens [45] => | jazyk = francouzsky [46] => | datum přístupu = 2008-8-21 [47] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081219132633/http://www.ta-noutri.com/tanoutri/pages/khemitisme.htm [48] => | datum archivace = 2008-12-19 [49] => | nedostupné = ano [50] => }}{{Citace elektronické monografie [51] => | url = http://www.kemet.org/kemexp1.html [52] => | titul = What is Kemetic Orthodoxy? Introduction [53] => | jazyk = anglicky [54] => | datum přístupu = 2008-8-19 [55] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080911234223/http://www.kemet.org/kemexp1.html [56] => | datum archivace = 2008-09-11 [57] => | nedostupné = ano [58] => }} užívaného jeho [[starověcí Egypťané|obyvateli]] – ''[[Staroegyptské názvy Egypta#Kemet|Kemet]]'' ([[konvence|konvenční]] [[vokalizace]] [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfického]] zápisu ''km.t''; někdy přepisováno také jako Takemet{{Citace monografie [59] => | příjmení = Verner [60] => | jméno = Miroslav [61] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [62] => | příjmení2 = Bareš [63] => | jméno2 = Ladislav [64] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [65] => | příjmení3 = Vachala [66] => | jméno3 = Břetislav [67] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [68] => | rok = 2007 [69] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [70] => | vydavatel = Libri [71] => | místo = Praha [72] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [73] => | počet stran = 528 [74] => | strany = 168 [75] => }}). V překladu z [[egyptština|egyptštiny]] znamená ''„Černá (země)“'', což je odvozeno z černé barvy úrodného bahna přinášeného [[Nil]]em při každoročních záplavách (v současné době k nim již nedochází v důsledku existence [[Asuánská přehrada|Asuánské přehrady]]). Označení ''kemetismus'' se tak odvolává na starověký Egypt a lze jej vykládat jako ''náboženské hnutí vyznávající náboženství starověkého Egypta''. [76] => [77] => Afrocentrické skupiny, které se (mimo jiné) identifikují s myšlenkami kemetismu používají poněkud odlišný výklad. Samotné slovo ''kemet'' překládají nikoliv jako ''„černá země“'' ale jako ''„země černochů“''. Považují egyptskou civilizaci za africkou černoškou civilizaci a její kulturně-náboženský odkaz považují za své dědictví. Ve stejném duchu chápou pojem ''kemetismus'' nejenom jako víru vycházející ze staroegyptského náboženství, ale zároveň i jako ''náboženství černochů''. Nicméně ne všechny afrocentrické skupiny se nábožensky hlásí ke kemetismu. [78] => [79] => === Netjerismus === [80] => '''Netjerismus''' je alternativní název, který vznikl v prvním desetiletí 21. století ve Francii. I tento název je odvozen z egyptštiny. Slovo ''neter'' (též ''nečer'', francouzskou transkripcí ''netjer'') v překladu znamená ''bůh''. Název by se dal vyložit jako ''náboženské hnutí vyznávající egyptské bohy'', významově je tedy shodný s názvem ''kemetismus''. [81] => [82] => Důvodem ke vzniku tohoto nového názvu bylo působení ''Tribu KA'', afrocentrického hnutí založeném ve Francii v roce 2004, které se nábožensky hlásilo ke kemetistickým myšlenkám, ideologicky ale bylo velmi radikální, rasistické a antisemitisické. Z těchto důvodů byla roce 2006 vládním nařízením organizace rozpuštěna. Nástupnická organizace ''Génération Kémi Séba'', vzniklá hned následujícího roku, byla ze stejných důvodů rozpuštěna v roce 2009. [83] => [84] => Francouzští kemetisté začali pro svoji víru používat název ''netjerismus'', aby se vyhnuli jakýmkoliv souvislostem nebo podezřením ze sympatizanství s afrocentrickými radikály. V současnosti se ve Francii používá téměř výhradně název ''netjerismus'' a sami se označují jako ''netjeristé''. Odlišnými názvy se ale nikterak nevyčleňují z kemetismu jako takového, ani se vůči němu nevymezují, pouze pod vlivem okolností a událostí ve své zemi používají odlišnou terminologii. [85] => [86] => == Kemetisté == [87] => [[Kemetista|Kemetisté]] se nepovažují za přímé následovníky staroegyptského náboženství; důsledně hovoří o jeho znovu vytvoření či obnově.{{Citace elektronické monografie [88] => | url = http://www.inkemetic.org/ [89] => | titul = International Network of Kemetics [90] => | jazyk = anglicky [91] => | datum přístupu = 2008-8-21 [92] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081005061721/http://www.inkemetic.org/ [93] => | datum archivace = 2008-10-05 [94] => | nedostupné = ano [95] => }}{{Citace elektronické monografie [96] => | url = http://kemet.pise.cz/4520-egypt-obraz-nebes.html [97] => | příjmení = [98] => | jméno = [99] => | autor = Raneb Džehutijdžedef [100] => | titul = Egypt – obraz nebes [101] => | jazyk = česky [102] => | datum přístupu = 2009-9-26 [103] => }} Dnes už jen ojedinělá tvrzení některých kemetistů či [[hermetismus|hermetiků]] o přímé kontinuitě s tajnými spolky údajně nepřetržitě existujícími od zákazu [[pohanství|pohanských]] [[kult]]ůtento postoj reprezentují např. {{Citace monografie [104] => | příjmení = Brunton [105] => | jméno = Paul [106] => | odkaz na autora = Paul Brunton [107] => | rok = 1994 [108] => | titul = [[Tajnosti egyptské]] [109] => | vydavatel = Iris RR [110] => | místo = Frýdek - Místek [111] => | isbn = 80-85888-02-5 [112] => | počet stran = 301 [113] => | překladatelé = Růžena Formánková [114] => }}, nověji také {{Citace monografie [115] => | příjmení = Kozák [116] => | jméno = Jaromír [117] => | odkaz na autora = Jaromír Kozák [118] => | rok = 2002 [119] => | titul = Hermetismus: tajné nauky starého Egypta [120] => | vydavatel = Eminent [121] => | místo = Praha [122] => | isbn = 80-7281-109-6 [123] => | počet stran = 327 [124] => }} [[starověký Řím|římským]] císařem [[Theodosius I.|Theodosiem]] v roce [[392]] (resp. od uzavření posledního funkčního [[egyptský chrám|chrámu]] [[egyptští bohové|bohyně]] [[Eset]]y na ostrově [[Philae]] císařem [[Justinián I.|Justiniánem]] okolo roku [[535]]{{Citace monografie [125] => | příjmení = David(ová) [126] => | jméno = Rosalie [127] => | rok = 2006 [128] => | titul = Náboženství a magie starověkého Egypta [129] => | vydavatel = BB/art [130] => | místo = Praha [131] => | isbn = 80-7341-698-0 [132] => | počet stran = 485 [133] => | strany = 333 [134] => | překladatelé = Hana Vymazalová [135] => }}{{Citace monografie [136] => | příjmení = Verner [137] => | jméno = Miroslav [138] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [139] => | příjmení2 = Bareš [140] => | jméno2 = Ladislav [141] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [142] => | příjmení3 = Vachala [143] => | jméno3 = Břetislav [144] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [145] => | rok = 2007 [146] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [147] => | vydavatel = Libri [148] => | místo = Praha [149] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [150] => | počet stran = 528 [151] => | strany = 139 [152] => }}) jsou historicky nedoložitelná a mají z hlediska [[historiografie|historické]] [[věda|vědy]] [[mýtus|mytickou]] povahu.k tomu viz např. {{Citace monografie [153] => | příjmení = [154] => | jméno = [155] => | autor = DeTraci Regula [156] => | rok = 2002 [157] => | titul = Isis a její mysteria: poznání univerzální bohyně [158] => | vydavatel = Knižní klub [159] => | místo = Praha [160] => | překladatelé = Ivana Muková [161] => | isbn = 80-242-0806-7 [162] => | počet stran = 300 [163] => | strany = 35 [164] => }} [165] => [166] => Kemetismus je podle počtu svých následovníků a svého vlivu náboženstvím spíše menšinovým až okrajovým: počty členů nebo příznivců jednotlivých skupin jsou neurčitelné s výjimkou [[Spojené státy americké|americké]] organizace [[Kemetic Orthodoxy]], k níž se v roce [[2000]] hlásilo 300 členů.{{Citace elektronické monografie [167] => | příjmení = Krogh [168] => | jméno = Marilyn C. [169] => | titul = Kemetic Orthodoxy: ancient Egyptian religion on the Internet — a research note [170] => | url = https://academic.oup.com/socrel/article-abstract/65/2/167/1623156?redirectedFrom=PDF [171] => | datum přístupu = 2007-8-19 [172] => | jazyk = anglicky [173] => }} O malém významu kemetismu na současné náboženské scéně svědčí také to, že na rozdíl od jiných forem tzv. [[nová náboženská hnutí|nové religiozity]] doposud nebyl předmětem zkoumání [[religionistika|religionistiky]]. Jako celek nedisponuje žádnou pevnější organizační strukturou ani není založen na základních závazných náboženských pravdách či [[dogma]]tech. Nejpřesnější je označit jej jako hnutí skládající se z řady zcela samostatných sdružení, často bez vzájemného kontaktu, založených na sympatii ke [[starověký Egypt|staroegyptské]] kultuře. Odtud ovšem odvozují několik obecně formulovaných principů, na jejichž základě je lze odlišit od jiných skupin také nacházejících inspiraci ve starověkém Egyptě, např. od [[New Age]] nebo [[Rosekruciánský řád|rosekruciánství]]. V posledním období se kemetistické hnutí, dříve se inspirující především v obecné [[hermetismus|hermetické]] tradici, orientuje více na zapracování nových poznatků [[egyptologie]].{{Citace elektronické monografie [174] => | url = http://kemet.pise.cz/2335-nekolik-drobnych-rad.html [175] => | příjmení = [176] => | jméno = [177] => | autor = Raneb Džehutijdžedef [178] => | titul = Několik drobných rad, než se rozhodnete oslovit bohy [179] => | jazyk = česky [180] => | datum přístupu = 2009-9-26 [181] => }} V jistém smyslu lze jeho vznik a činnost pokládat za příklad [[internet]]ové alternativní kultury. [182] => [183] => == Vztah k tradici == [184] => [[Soubor:Isis 1652.jpg|náhled|upright|Antická Isis (staroegyptská [[Eset]]) v [[novověk]]é představě; jediným výraznějším spojením se staroegyptskou tradicí je zde [[sistrum]], které bohyně drží v ruce]] [185] => Kemetismus je z hlediska svého předmětu moderní reflexí [[egyptské náboženství|náboženství]], které bylo nosným prvkem celé staroegyptské kultury. Reflexe starověkého Egypta ovšem má velmi dlouhou tradici:{{Citace monografie [186] => | příjmení = Hornung [187] => | jméno = Erik [188] => | odkaz na autora = Erik Hornung [189] => | rok = 2002 [190] => | titul = Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti [191] => | vydavatel = Paseka [192] => | místo = Praha [193] => | překladatelé = Allan Plzák [194] => | isbn = 80-7185-436-0 [195] => | počet stran = 219 [196] => | strany = 9n, 175n [197] => }} její kořeny lze bezpečně vysledovat do období [[helénismus|helénismu]], odkdy se kontinuálně vyvíjela v mnoha proudech (viz [[hermetismus]]) až do současnosti. Nelze přehlédnout, že se jí nevyhnulo ani rané a středověké [[křesťanství]], ať již zde má podobu radikálního odmítání, mimobiblických legend o pobytu [[Ježíš Kristus|Ježíše]] v [[Egypt]]ě, uznání autority [[Hermes Trismegistos|Herma Trismegista]] [[Církevní otcové|církevními Otci]] a [[Středověká filosofie|středověkými filozofy]], nebo adaptací mýtů spojovaných s [[egyptští bohové|bohyní]] [[Eset|Isidou]].{{Citace monografie [198] => | příjmení = Forman [199] => | jméno = Werner [200] => | příjmení2 = Quirke [201] => | jméno2 = Stephen [202] => | rok = 1996 [203] => | titul = Posmrtný život na Nilu [204] => | vydavatel = Opus Publishing [205] => | místo = London [206] => | isbn = [207] => | počet stran = 192 [208] => | strany = 17, 177n [209] => | překladatelé = Ladislav Bareš [210] => }}{{Citace monografie [211] => | příjmení = Hornung [212] => | jméno = Erik [213] => | odkaz na autora = Erik Hornung [214] => | rok = 2002 [215] => | titul = Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti [216] => | vydavatel = Paseka [217] => | místo = Praha [218] => | překladatelé = Allan Plzák [219] => | isbn = 80-7185-436-0 [220] => | počet stran = 219 [221] => | strany = 74n [222] => }} [223] => [224] => Společným znakem všech těchto reflexí je více či méně akcentované přesvědčení, [[Erik Hornung|Erikem Hornungem]] označované jako egyptozofie, že „tajemný Egypt je kolébkou zvláštního esoterismu“, jímž lze dosáhnout nejvyšší „transcendence poznávání za konvenční rámec pojmově-logického myšlení“, protože „Egypt byl zemí, kde bohové žili mezi lidmi, tj. zemí, v níž lidé byli v přímém styku se (skrytými) přírodními silami, které jsme my (lidé moderního věku) učinili už jen tématy pohádek.“{{Citace periodika [225] => | příjmení = Nakonečný [226] => | jméno = Milan [227] => | odkaz na autora = Milan Nakonečný [228] => | titul = Hermetismus, jeho historie a doktrina [229] => | periodikum = Logos [230] => | rok = 1995 [231] => | ročník = 11 [232] => | číslo = 1 [233] => | strany = 18n [234] => | issn = 0862-7606 [235] => }} [http://kemet.pise.cz/5645-hermetismus-jeho-historie-a-doktrina.html Dostupné online] Takový přístup se ovšem zcela překvapivě objevuje nejen u [[esoterismus|esoterismu]] nakloněných autorů,{{Citace monografie [236] => | příjmení = Kozák [237] => | jméno = Jaromír [238] => | odkaz na autora = Jaromír Kozák [239] => | rok = 2002 [240] => | titul = Hermetismus: tajné nauky starého Egypta [241] => | vydavatel = Eminent [242] => | místo = Praha [243] => | isbn = 80-7281-109-6 [244] => | počet stran = 327 [245] => | strany = 24n, 62 [246] => }} ale také ve vědecké sféře, kde může nabývat podoby [[interpretace|interpretační]] [[aktualizace]]; „zdá se (totiž), že [[holismus|celostní myšlení]] starých Egypťanů má úzký vztah k nejnovější přírodovědě, ke světu [[kvark]]ů a [[boson]]ů… Přitom se setkáváme s podobnými strukturami, které naznačují plodná srovnání například [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] a egyptské víry v bohy.“{{Citace monografie [247] => | příjmení = Hornung [248] => | jméno = Erik [249] => | odkaz na autora = Erik Hornung [250] => | rok = 2002 [251] => | titul = Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti [252] => | vydavatel = Paseka [253] => | místo = Praha [254] => | překladatelé = Allan Plzák [255] => | isbn = 80-7185-436-0 [256] => | počet stran = 219 [257] => | strany = 184 [258] => }} [259] => [260] => Kemetismus proto stojí jako nejmladší vedle dalších (a odlišných) reflexí téhož objektu, od nichž se liší důrazem na náboženskou stránku staroegyptské tradice. Ostatní se zpravidla věnují jiným jejím částem, např. „egyptské moudrosti“ nebo magiiv českém prostředí je patrně nejvlivnějším a doposud nepřekonaným příkladem [[Pierre de Lasenic|LASENIC Pierre]]: ''Egyptské hieroglyfy a jejich filosofie. [http://egyptologie.kvalitne.cz/Egyptske%20hieroglyfy%20a%20ich%20filosofie.pdf Dostupné online]{{Nedostupný zdroj}} ve formátu .pdf a samotnou kulturu a náboženství a jeho [[egyptští bohové|bohy]] na rozdíl od kemetismu interpretují symbolicky,viz např. {{Citace monografie [261] => | příjmení = Kefer [262] => | jméno = Jan [263] => | odkaz na autora = Jan Kefer [264] => | rok = 1991 [265] => | titul = Syntetická magie [266] => | vydavatel = Trigon [267] => | místo = Praha [268] => | isbn = 80-85320-18-5 [269] => | počet stran = 488 [270] => | strany = 136n [271] => }} v důsledku čehož reflektují spíše „imaginární Egypt“, tedy „''ideu'' (Egypta) nezávislou na čase, která s dějinnou skutečností souvisí jen zcela volně.“{{Citace monografie [272] => | příjmení = Hornung [273] => | jméno = Erik [274] => | odkaz na autora = Erik Hornung [275] => | rok = 2002 [276] => | titul = Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti [277] => | vydavatel = Paseka [278] => | místo = Praha [279] => | překladatelé = Allan Plzák [280] => | isbn = 80-7185-436-0 [281] => | počet stran = 219 [282] => | strany = 90 [283] => }} Naproti tomu cílem kemetistických skupin je více či méně důsledná obnova náboženského systému v jeho historické podobě, ačkoli kemetisté zpravidla připouštějí, že zcela přesné imitování starověkých postupů není vždy možné a ani účelné.{{Citace monografie [284] => | příjmení = Naydler [285] => | jméno = Jeremy [286] => | rok = 1999 [287] => | titul = Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného [288] => | vydavatel = Volvox Globator [289] => | místo = Praha [290] => | isbn = 80-7207-245-5 [291] => | počet stran = 301 [292] => | strany = 8n [293] => | překladatelé = Miroslav Krůta [294] => }} [295] => [296] => Nezanedbatelnou roli zde hraje především míra poznání a pochopení původního [[starověký Egypt|staroegyptského]] myšlení,k tomu viz {{Citace monografie [297] => | příjmení = Janák [298] => | jméno = Jiří [299] => | rok = 2003 [300] => | titul = Staroegyptská Kniha mrtvých - kapitola 105 [301] => | vydavatel = L. Marek [302] => | místo = Brno [303] => | isbn = 80-86263-37-1 [304] => | počet stran = 156 [305] => | strany = 13n [306] => }} přičemž jejich nesnadnost je dána už samotnou povahou předmětu: staroegyptské náboženství prošlo v průběhu faraonského období složitými proměnami, v jeho rámci vždy existovalo „množství přístupů“{{Citace monografie [307] => | příjmení = David(ová) [308] => | jméno = Rosalie [309] => | rok = 2006 [310] => | titul = Náboženství a magie starověkého Egypta [311] => | vydavatel = BB/art [312] => | místo = Praha [313] => | isbn = 80-7341-698-0 [314] => | počet stran = 485 [315] => | strany = 68 [316] => | překladatelé = Hana Vymazalová [317] => }} a vždy mělo svou „lokální dimenzi“,{{Citace monografie [318] => | příjmení = Assmann [319] => | jméno = Jan [320] => | odkaz na autora = Jan Assmann [321] => | rok = 2002 [322] => | titul = Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace [323] => | vydavatel = Oikuméné [324] => | místo = Praha [325] => | isbn = 80-7298-052-1 [326] => | počet stran = 328 [327] => | strany = [328] => | překladatelé = Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš [329] => }} v jejímž rámci mohl mít jeden a týž bůh v jednotlivých [[nom]]ech nebo dokonce jednotlivých [[egyptský chrám|chrámech]] různé podoby kultu a být zapojen do různých [[egyptská mytologie|mytologických]] kontextů. V tomto ohledu je zcela nepodobné společné tradici [[judaismus|judaismu]] a [[křesťanství]] a je otázkou, do jaké míry je možné rozdíl tradic překlenout s ohledem na to, že kemetismus se rozvíjí právě v oblasti euroamerické civilizace. Díky dlouhému vývoji navíc nelze hovořit o nějaké čistě „původní“ podobě [[egyptské náboženství|egyptského náboženství]], na níž by bylo možné bez problémů poukázat a rekonstruovat ji (viz [[rekonstrukcionismus]]), ale pouze o jeho podobách v určitých dějinných obdobích. [330] => [331] => Konečně je také třeba upozornit na to, že výše uvedenou interpretační tradicí počínající v helénistickém období docházelo nikoli k pouhému přejímání egyptských náboženských představ, ale také k jejich zásadním proměnám.{{Citace monografie [332] => | příjmení = Janák [333] => | jméno = Jiří [334] => | odkaz na autora = [335] => | rok = 2005 [336] => | titul = Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta [337] => | vydavatel = Libri [338] => | místo = Praha [339] => | isbn = 80-7277-235-X [340] => | počet stran = 220 [341] => | strany = 57 [342] => }} Tato nová pojetí přitom mohou být i značně vzdálena původním předlohám.k tématu viz např. {{Citace monografie [343] => | příjmení = Hornung [344] => | jméno = Erik [345] => | odkaz na autora = Erik Hornung [346] => | rok = 2002 [347] => | titul = Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti [348] => | vydavatel = Paseka [349] => | místo = Praha [350] => | isbn = 80-7185-436-0 [351] => | počet stran = 219 [352] => | strany = 24 [353] => | překladatelé = Allan Plzák [354] => }} S ohledem na to se nabízí otázka, zda i tento jejich „druhý život“ a jím přinesené změny mají patřit k tomu, co kemetisté obnovují, nebo zda mají být naopak vyloučeny jako „tradice antické a nikoli egyptské“; postoj k této otázce je jedním ze zásadních rozdílů mezi jednotlivými skupinami. Názorným příkladem tohoto problému je otázka, zda bohové mají být striktně uctíváni pod svými [[egyptština|egyptskými]] jmény nebo zda je lze oslovovat i jejich [[řečtina|řeckými]] verzemi;{{Citace elektronické monografie [355] => | url = http://www.neosalexandria.org/name.htm [356] => | příjmení = [357] => | jméno = [358] => | autor = Sannion [359] => | titul = What´s in a name? [360] => | jazyk = anglicky [361] => | datum přístupu = 2009-06-15 [362] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071206015553/http://www.neosalexandria.org/name.htm [363] => | datum archivace = 2007-12-06 [364] => | nedostupné = ano [365] => }} její významnost v rámci kemetismu vyplývá ze staroegyptského představy významu [[Ren|jména]] pro existenci. [366] => [367] => Jeremy Naydler obecně rozlišuje dva způsoby náboženské reflexe staroegyptské tradice: lze ji pojmout jako „přešívání“ spočívající v pokusech o „návrat do Egypta“ v [[nostalgie|nostalgické]] snaze po obnově stavu „vědomí lidí oných časů“, nebo jako úsilí o „vstup do rozhovoru s egyptskou zkušeností“ duchovního života, jímž se podle něj lze dostat blíže k duchovním kořenům moderního světa. Tato dvě hlediska lze od sebe jen velmi těžko odlišit.je třeba upozornit také na jistou „módnost“ egyptizujících prvků, často spojenou s explozí společností a také textů různé úrovně, viz {{Citace monografie [368] => | příjmení = Hornung [369] => | jméno = Erik [370] => | odkaz na autora = Erik Hornung [371] => | rok = 2002 [372] => | titul = Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti [373] => | vydavatel = Paseka [374] => | místo = Praha [375] => | překladatelé = Allan Plzák [376] => | isbn = 80-7185-436-0 [377] => | počet stran = 219 [378] => | strany = 160n [379] => }} Dobrým příkladem jsou {{Citace monografie [380] => | příjmení = Dillaire [381] => | jméno = Claudia R. [382] => | rok = 2007 [383] => | titul = Egyptská magie lásky [384] => | vydavatel = Alpress [385] => | místo = Frýdek-Místek [386] => | překladatelé = Lenka Faltejsková [387] => | isbn = 978-80-7362-371-5 [388] => | počet stran = 279 [389] => }} a {{Citace monografie [390] => | příjmení = Christie [391] => | jméno = Anne [392] => | rok = 2005 [393] => | titul = Tajemná magie starověkého Egypta [394] => | vydavatel = Alpress [395] => | místo = Frýdek-Místek [396] => | překladatelé = Eva Konečná [397] => | isbn = 80-7362-125-8 [398] => | počet stran = 112 [399] => }} ve srovnání například s Lasenicem. [400] => [401] => == Principy kemetismu == [402] => [403] => === Představa boha/bohů === [404] => [[Soubor:Isis suckling Horus.png|náhled|upright=1.0|Egyptská bohyně [[Eset|Eset (Isis)]] obklopená bohy kojí svého syna boha nebes [[Hor]]a]] [405] => Volnost kemetistické doktríny (dá-li se toto slovo vůbec použít) nejlépe vystihuje už jen vymezení objektu náboženské úcty kemetistů. Přestože [[egyptské náboženství]] bylo náboženstvím [[polyteismus|polyteistickým]] (ačkoli existují odbornými [[egyptologie|egyptology]] dnes už neakceptovanéjak ovšem shrnuje Jan Assmann, [[egyptologie|egyptologové]] samotní dlouho pokládali [[egyptské náboženství]] za primárně monoteistické. Viz {{Citace monografie [406] => | příjmení = Assmann [407] => | jméno = Jan [408] => | odkaz na autora = Jan Assmann [409] => | rok = 2002 [410] => | titul = Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace [411] => | vydavatel = Oikuméné [412] => | místo = Praha [413] => | isbn = 80-7298-052-1 [414] => | počet stran = 328 [415] => | strany = 24 [416] => | překladatelé = Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš [417] => }} výrazně menšinové názory, že na pozadí plurality uctívaných [[egyptští bohové|bohů]] byl vždy skrytě přítomen [[monoteismus]]) a kemetisté tento formální [[polyteismus]] nepopírají, mohou jej různé proudy interpretovat rozdílným způsobem. [418] => [419] => Dnes menšinovým vymezením tohoto problému je tradicionalistická představa jednotlivých bohů jako zcela individuálních bytostí se samostatným [[kult]]em, které vstupují do vzájemných interaktivních vztahů a dějů popisovaných mýty a legendami. V souladu se staroegyptským pojetím může být za „nejvyššího“ nebo „nejmocnějšího“ z bohů pokládán kterýkoli z nich, a to [[analogie|analogicky]] podle mytologických souvislostí, na něž je v rámci kultu právě odkazováno. Pojem univerzálního jediného boha, pokud je vůbec používán, má spíše abstraktní význam a svým významem se blíží [[Filosofie|filozofickému]] pojmu [[Kategorie (filosofie)|rod]]: je označením určité božské kvality tvořící „definiční znak skupiny bytostí stejného druhu“ – bohů a nikoli jednotlivě existující bytosti.{{Citace elektronické monografie [420] => | url = http://kemet.pise.cz/6236-kult-cesta-k-bohum.html [421] => | příjmení = [422] => | jméno = [423] => | autor = Raneb Džehutijdžedef [424] => | titul = Kult – cesta k bohům [425] => | jazyk = česky [426] => | datum přístupu = 2009-9-26 [427] => }} [428] => [429] => [[Soubor:Ra Barque.jpg|náhled|vlevo|upright|Tradiční starověká představa [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|slunečního]] boha v bárce; jeho každodenní plavba po nebeském a [[Duat|podsvětním]] [[Nil]]u vyjadřovala cyklus vznikání a zanikání, na jehož pozadí se ukrývá nekonečnost bytí]] [430] => [431] => Vedle toho se v současné době lze setkat v rámci kemetismu s převažující, ale původnímu staroegyptskému pojetí poněkud více vzdálenou představou jediné univerzální božské síly projevující se v různých podobách, jimiž jsou samotní bohové, takže jsou chápáni jako její do jisté míry samostatné, ale přece jen pouhé aspekty. V tom případě kemetisté navazují na pozdně antický [[henoteismus]], jak se projevoval například v kultech [[Serapis|Serapida]] a Isidy (původně staroegyptské [[Eset]]y) nebo ve [[Filosofie|filozofickém]] náhledu v [[novoplatónismus|novoplatónismu]], ale stejně jako ostatní novopohanská hnutí nesporně také na západní zkušenost s [[křesťanství|křesťanským]] monoteismem a její reflexi v moderním myšlení počínaje [[osvícenství]]m.k tomu obecně viz {{Citace periodika [432] => | příjmení = Štampach [433] => | jméno = Ivan Odilo [434] => | odkaz na autora = Ivan Štampach [435] => | titul = Současné novopohanství [436] => | periodikum = Dingir. Časopis o současné náboženské scéně [437] => | odkaz na periodikum = [438] => | rok = 2002 [439] => | měsíc = [440] => | ročník = [441] => | číslo = 1 [442] => | strany = 13–15 [443] => | url = http://www.dingir.cz/archiv/Dingir102.pdf [444] => | datum přístupu = 2008-08-24 [445] => | issn = 1212-1371 [446] => }} Další variantou modernisticky zaměřeného kemetismus je [[monolatrie]], vycházející ovšem ze stejných zdrojů. V těchto pojetích, pomineme-li vnější znaky odvozené ze staroegyptské kultury a užívání egyptského mytologického kontextu, se kemetismus v mnoha ohledech výrazně přibližuje např. kultu [[wicca]]; snad to souvisí s tím, že je rozvíjen v oblastech s převažující anglosaskou tradicí. [447] => [448] => Vzhledem k tomuto možnému dualismu chápání objektu náboženské úcty v kemetismu nakonec záleží jen na jednotlivci, zda se bude při praktikování svého náboženství soustředit více na abstraktně pojímanou božskou sílu, nebo zda dá přednost původnějšímu uctívání jednotlivých bohů. [449] => [450] => Prakticky jediný český kemetistický web '''Chrám země Kemet''' k tomu poznamenává: „Neznamená to, že bychom popírali, že existuje jedno univerzální božství, ale tvrdíme, že nejspíše neexistuje způsobem, jakým si jej monoteisté představují, a že z toho nutně nevyplývá popření mnohosti bohů. Jednotliví bohové a bohyně ve své mnohosti toto božství sdílejí stejným způsobem, jakým my lidé sdílíme jedno univerzální ´lidství´. Bohové … reprezentují určité typy energií a kvalit. Univerzální ´jediný bůh´ monoteistů jen těžko může být podobným způsobem přítomen.“ Tentýž zdroj na jiném místě vyslovuje pochybnost, zda vůbec je možné tuto univerzální božskou sílu samu o sobě učinit předmětem náboženské úcty, čímž kategoricky odmítá jakoukoli formu nejen [[monoteismus|monoteismu]], ale i výše zmíněného [[henoteismus|henoteismu]] či [[monolatrie]]. Český kemetismus by se tak zařadil do tradicionalistického proudu tohoto hnutí. [451] => [452] => V obou základních kemetistických pojetích boha/bohů většinou nezanedbatelnou roli hraje slunce: bez ohledu na to, zda je konkrétními kemetisty uctíváno jako bůh nebo nikoli, stejně jako ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]]adaptace slunce jako ústředního božského principu byla kontinuálně přítomna v [[egyptské náboženství|egyptském náboženství]] a po celé faraonské období zůstávala předmětem neustálého vývoje, mnohokrát popsaného v literatuře. Např. Mircea Eliade o něm, byť ne se zcela přesvědčivými argumenty, z obecně [[religionistika|religionistického]] hlediska hovoří jako o vztahu ''theologie a politiky „solarizace“''. Viz {{Citace monografie [453] => | příjmení = Eliade [454] => | jméno = Mircea [455] => | odkaz na autora = Mircea Eliade [456] => | rok = 1995 [457] => | titul = Dějiny náboženského myšlení 1: od doby kamenné po eleusinská mystéria [458] => | vydavatel = ISE [459] => | místo = Praha [460] => | isbn = 80-7298-052-1 [461] => | počet stran = 429 [462] => | strany = 106n [463] => | překladatelé = Kateřina Dejmalová et al. [464] => }}vývoj shrnuje {{Citace monografie [465] => | příjmení = Assmann [466] => | jméno = Jan [467] => | odkaz na autora = Jan Assmann [468] => | rok = 2002 [469] => | titul = Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace [470] => | vydavatel = Oikuméné [471] => | místo = Praha [472] => | isbn = 80-7298-052-1 [473] => | počet stran = 328 [474] => | strany = 61 [475] => | překladatelé = Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš [476] => }} je považováno za analogický obraz božské síly jako univerzálního zdroje každé jednotlivé existence a všeho bytí vůbec. [477] => [478] => === Řád === [479] => [[Soubor:800px-Louvre Re tete faucon2.jpg|náhled|upright=0.6|[[Sluneční kult ve starověkém Egyptě|Sluneční]] bůh jako „Pán řádu“]] [480] => Dalším důležitým principem kemetismu je ''maat'' – ''„řád“''. Tento pojem byl jedním ze základních kamenů (nejen) náboženského myšlení [[starověcí Egypťané|starověkých Egypťanů]] – jeho dodržování mělo zajistit stabilitu světa a jeho řádný chod. O jeho důležitosti vypovídá už fakt, že i [[faraon]]ovi, který byl v jistém smyslu sám chápán jako božská (tedy z pravidel lidského světa vyňatá) bytost, byl nejpozději od konce [[Stará říše|Staré říše]] tento princip nadřazen; hlavním úkolem panovníka bylo nést zodpovědnost a veškerým jednáním přispívat k dodržování ''maat''. Zosobněním pojmu ve [[starověký Egypt|staroegyptském]] [[egyptské náboženství|náboženství]] byla stejnojmenná [[egyptští bohové|bohyně]] [[Maat]] a její [[symbol]] – [[pštros]]í [[pero]]. [481] => [482] => Samotné slovo ''maat'' je pro svou komplexnost jen obtížně přeložitelné a spojuje v sobě pojmy jako ''„pravda“'', ''„harmonie“'' a ''„stabilita“'' či prostě ''„správné jednání“''. Reprezentuje všechno to, co je správné a nutné pro správný běh věcí. Je to univerzální neměnný kosmický řád zahrnující svět lidí i svět bohů a jejich vzájemné nejen propojení, ale i závislost. Výrazem fungování ''maat'' ve světě bohů jsou především mýty a legendy, v kosmickém smyslu se projevuje v pravidelných nezměnitelných a z lidského hlediska věčných přírodních cyklech (zejména v cyklu slunečním a lunárním – proto byli [[egyptští bohové|bohové]] [[Re (bůh)|Re]] a [[Thovt]] označováni jako ''„Pán maat“''), ve světě lidském pak v existenci státu a v řádném fungování jeho institucí, v zachovávání společenských pravidel a nejpozději od doby [[Nová říše|Nové říše]] i v osobní lidské mravnosti. V důsledku toho v egyptském pojetí splývalo respektování pravidel všeho druhu každým jednotlivcem v jedno s podporováním a udržováním kosmického řádu, jejich nedodržování (především [[faraon|panovníkem]], ale nejen jím) naopak mohlo vést k jeho narušení. Zhroucením ''maat'' by došlo k zániku světa a k vítězství chaosu ([[egyptština|egyptsky]] ''isfet''). [483] => [484] => Kemetistické hnutí v tomto smyslu odkazuje na obecně panující tradiční [[etika|etické]] představy, na „dobré mravy“ nebo zvyklosti, v nichž se ''maat'' v lidském světě přirozeně a víceméně nepochybně ukazuje. Neexistuje zde žádný výslovně závazný text kodifikující mravní normy. Namísto toho se kemetisté po formální stránce nezávazně v interpretaci pojmu ''maat'' ve vztahu k lidskému jednání inspirují [[staroegyptské písemnictví|staroegyptskými texty]]. Nejvýraznějším (i když zdaleka ne jediným) zdrojem pro pochopení ''maat'' v obecnějším společenském významu jsou staroegyptské [[Knihy moudrých rad do života]]. Do jisté míry normativní povahu má jen 125. kapitola [[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]] obsahující výpověď zemřelého před podsvětním soudem, jíž prokazuje svou mravní čistotu výčtem skutků, jichž se nedopustil (tzv. [[negativní zpověď]]). [485] => [486] => Vzhledem k tomu, že všechny tyto starověké texty mají výhradně [[kazuistika|kazuistickou]] povahu, ani kemetismus (prozatím) neobsahuje žádnou obecně zformulovanou teorii mravního jednání. Český '''Chrám země Kemet''' v této souvislosti spíše jen okrajově poznamenává: „Nepodléhejte žádným extrémům a volte ´střední cestu´“ a „nepochybujte o tom, že budete-li dbát zájmů bohů, budou dbát oni zájmů vašich“. [487] => [488] => == Náboženská praxe == [489] => [[Soubor:Naos kemeti.JPG|náhled|upright=1.0|Kemetistický oltář s drobnou obětinou]] [490] => Z pojmového obsahu principu ''maat'' vyplývá nutnost rituálního uctívání bohů, eventuálně univerzální božské síly. K nejčastějším objektům úcty z jednotlivých [[egyptští bohové|staroegyptských bohů]] dnes patří především [[Amon]], [[Eset]] a [[Usir]], [[Thovt]], [[Sachmet]], [[Bastet]], [[Hathor]], lze se ale samozřejmě setkat i s dalšími. Při vymezování jejich povahy se současní [[kemetisté]] poměrně důsledně drží starověké tradice obsažené ve známé [[egyptská mytologie|mytologii]], moderní mytologická a teologická tvorba se prozatím objevuje jen zřídka. Zejména se v kemetismu téměř neuplatňuje teoretická a spekulativní [[teologie]], což je na jednu stranu pochopitelné vzhledem k (povrchněji viděnému) charakteru staroegyptského náboženského myšlení, na druhou stranu tak kemetismus jen těžko formuluje odpovědi na problematické aspekty moderní společnosti. [491] => [492] => Praxe náboženského rituálu a dalších projevů náboženského života je u jednotlivých sdružení odlišná. Jeho středobodem, stejně jako v původním [[egyptské náboženství|staroegyptském náboženství]], je zpravidla kultovní obraz, nejčastěji ve formě sochy či jiného znázornění zachycující podobu uctívaného boha. Jeho roli v kultu mohou nejen různé proudy, ale i různí jednotlivci pojímat odlišně, aniž by mezi jednotlivými postoji byly přesné hranice.{{Citace monografie [493] => | autor = DeTraci Regula [494] => | rok = 2002 [495] => | titul = Isis a její mysteria: poznání univerzální bohyně [496] => | vydavatel = Knižní klub [497] => | místo = Praha [498] => | překladatelé = Ivana Muková [499] => | isbn = 80-242-0806-7 [500] => | počet stran = 300 [501] => | strany = 17 [502] => }} Ve schematickém rozlišení lze říci, že dnes nejrozšířenější modernisticky zaměřený kemetismus kultovnímu obrazu zpravidla přikládá spíše symbolický význam a chápe jej jako prostředek umožňující kemetistům lépe se soustředit na boha (případně božskou sílu) jako na vlastní předmět úcty{{Citace elektronické monografie [503] => | url = http://www.neosalexandria.org/idol_praise.htm [504] => | příjmení = Dutton [505] => | jméno = Erik [506] => | titul = In praise of Idols [507] => | jazyk = anglicky [508] => | datum přístupu = 2009-06-15 [509] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091017183330/http://www.neosalexandria.org/idol_praise.htm [510] => | datum archivace = 2009-10-17 [511] => | nedostupné = ano [512] => }}{{Citace elektronické monografie [513] => | url = http://www.neosalexandria.org/on_images.htm [514] => | příjmení = [515] => | jméno = [516] => | autor = Kallistos [517] => | titul = On Images [518] => | jazyk = anglicky [519] => | datum přístupu = 2009-06-15 [520] => }} (toto pojetí není nepodobné užívání obrazů v [[Katolictví|katolicismu]]). V důsledku toho není třeba striktně zachovávat určitý rituální postup.{{Citace monografie [521] => | autor = DeTraci Regula [522] => | rok = 2002 [523] => | titul = Isis a její mysteria: poznání univerzální bohyně [524] => | vydavatel = Knižní klub [525] => | místo = Praha [526] => | překladatelé = Ivana Muková [527] => | isbn = 80-242-0806-7 [528] => | počet stran = 300 [529] => | strany = 58 [530] => }} Menšinový tradicionalistický proud naproti tomu kultovní obraz chápe jako reálné zpřítomnění božské bytosti v lidském světě. Proto v souladu se staroegyptskou tradicí může doporučovat jeho uchovávání ve zvláštní posvátné schráně – [[naos (Egypt)|nau]], z níž má být vyjímán výhradně v průběhu co nejpřesněji popsaného a důsledně dodržovaného náboženského rituálu,{{Doplňte zdroj}} jehož nejpodstatnější součástí je předložení obětin. S ohledem na neexistenci závazné doktríny ovšem jednotliví kemetisté mohou volit libovolnou kombinaci těchto hledisek. [531] => [532] => Přestože ani v tomto případě nepatří projevovaná náboženská úcta přímo kultovnímu obrazu jako fyzické věci, ale uctívanému bohu, který je v něm zvláštním způsobem přítomen, [[monoteismus|monoteistická]] náboženství v této souvislosti uplatňují námitku [[idolatrie]]. Kemetismus ji ovšem považuje za nepatřičnou, protože v jeho rámci neexistuje nic, co by tomuto pojmu reálně odpovídalo. „Egypťané (totiž) nezažívali nějaké výrazné oddělení psychické oblasti od fyzické… (a proto) se božskou silou mohl naplnit i svět hmotných předmětů… Ty mohly posloužit jako účinná média, přes která se duchovní síly manifestovaly na hmotné úrovni… Ve starém Egyptě nic jako modly neexistovalo, protože staroegyptské mentalita nic takového vnímat nemohla. Představu modly vytvořili až Izraelité.“{{Citace monografie [533] => | příjmení = Naydler [534] => | jméno = Jeremy [535] => | rok = 1999 [536] => | titul = Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného [537] => | vydavatel = Volvox Globator [538] => | místo = Praha [539] => | isbn = 80-7207-245-5 [540] => | počet stran = 301 [541] => | strany = 133n [542] => | překladatelé = Miroslav Krůta [543] => }} V Egyptě, jak poznamenává Stephan Quirke, se mohl každý předmět provedením speciálního obřadu stát něčím víc než pouhou fyzickou věcí: mohl „trvale žít a otevřít tak cestu mezi tímto světem a světem bohů. Mumifikované tělo v rakvi, kultovní podoba boha, socha krále nebo zemřelého šlechtice, to vše byly bezduché předměty, které [[otevírání úst]] proměnilo v živoucí síly, nebo přesněji řečeno ve schránky pro neviditelnou a neuchopitelnou sílu, kterou nazýváme životem.“{{Citace monografie [544] => | příjmení = Forman [545] => | jméno = Werner [546] => | příjmení2 = Quirke [547] => | jméno2 = Stephen [548] => | rok = 1996 [549] => | titul = Posmrtný život na Nilu [550] => | vydavatel = Opus Publishing [551] => | místo = London [552] => | isbn = [553] => | počet stran = 192 [554] => | strany = 21 [555] => | překladatelé = Ladislav Bareš [556] => }} [557] => [558] => == Atonistický kemetismus == [559] => Atonistický kemetismus (resp. ''atonský kemetismus'') je poměrně specifickým kemetistickým proudem, inspirovaný [[Atonismus|atonismem]]. Tato forma egyptského náboženství existovala jenom během krátkého období panování [[Achnaton]]a, za jehož vlády byly zakázány všechny ostatní egyptské kulty a povolen byl pouze [[Aton]]. Ve starověku byla tato náboženská reforma neúspěšná a krátce po Achnatonově smrti zanikla. Achnaton sám je dodnes kontroverzní osobnost a názory na něj se pohybují od zavrhovaného kacíře a panovníka, který se nikdy neměl stát [[faraon]]em, až po velkého reformátora a vizionáře, který nebyl ve své době pochopen. A právě z tohoto druhého konce spektra jsou tací, kteří se snaží obnovit, zrekonstruovat, právě Achnatonovu podobu egyptského náboženství a přivést toto jeho reformní náboženství do současnosti (viz atonistické odkazy). [560] => [561] => Rekonstruování atonismu je však komplikováno tím, že samotní Egypťané se tuto část své historie pokoušeli vymazat a mimo [[Achetaton]] po něm nejsou téměř žádné pozůstatky. Nejvýznamnějším zdrojem je [[Achnatonův hymnus na slunce]], dále pak nápisy zachované z Atonových [[Egyptský chrám|chrámů]] v Achetatonu a z hrobek šlechticů a hodnostářů achetatonského dvora. [562] => [563] => == Kemetistická sdružení == [564] => [565] => === Zahraniční === [566] => [567] => ==== Kemetic Orthodoxy ==== [568] => {{Viz též|Kemetic Orthodoxy}} [569] => [[Soubor:Truth and Mother Temple.jpg|náhled|Svatyně [[Kemetic Orthodoxy]]; její pojetí je zcela nepodobné tradičnímu [[egyptský chrám|egyptskému chrámu]] a vykazuje inspiraci interiéry [[Západní církev|západních]] [[křesťanství|křesťanských]] [[kostel]]ů]] [570] => Nejvýraznější kemetistickou organizací je pravděpodobně [[Spojené státy americké|americká]] společnost '''[[Kemetic Orthodoxy]]''' založená v 80. letech [[20. století]]. Sdružuje členy z různých států a podle vlastní charakteristiky se pokouší o co nejpřesnější navázání na egyptské tradice a o  jejich obnovu. Zcela v tomto duchu v jejím čele stojí autorita (v současné době jí je [[Tamara Siuda]]) užívající některé tituly a další atributy [[starověký Egypt|starověkých]] [[faraon]]ů. Je pojímána jako ''„nynější vtělení královského [[ka (starověký Egypt)|ka]], zlato vložené v duchu [[Hor]]a, aspekt božství vtělený do lidské podoby duchovního vůdce“'' společenství.{{Citace elektronické monografie [571] => | url = http://www.kemet.org/nisutAUS.html [572] => | titul = Biography of Hekatawy I, our Nisut (AUS) [573] => | jazyk = anglicky [574] => | datum přístupu = 2008-8-19 [575] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110111174240/http://www.kemet.org/nisutAUS.html [576] => | datum archivace = 2011-01-11 [577] => | nedostupné = ano [578] => }} [579] => [580] => Na druhou stranu je třeba poznamenat, že právě v tomto hnutí se v největší míře projevuje odklon od tradicionalistického (tedy [[egyptské náboženství|egyptskému náboženství]] nejbližšího) pojetí boha/bohů vyjádřený pojmem [[monolatrie]] jako oficiální naukou. [581] => [582] => ==== Francouzský kemetismus/netjerismus ==== [583] => Na počátku 21. století vznikl první francouzský web věnující se kemetismu, pojmenovaný '''''Ta Noutri''''' (francouzský přepis staroegyptského názvu Egypta, znamenající "Země Bohů"), kolem kterého se utvořila komunita a v roce 2004 bylo založeno stejnojmenné diskusní fórum a organizaceo Ta Noutri jako o Kemetistické organizace se zmiňuje web [http://liens.religion.info/liens/?search=ta+noutri&x=0&y=0 Religioscope]o Ta Noutri jako o kemetistické organizace se zmiňuje web [http://www.unisson06.org/annuaire/liens_spiritualite.htm Unisson] {{Wayback|url=http://www.unisson06.org/annuaire/liens_spiritualite.htm |date=20080327200634 }}{{Citace monografie [584] => |jméno=Stéphane|příjmení=François|rok=2007|titul=Le néo-paganisme : Une vision du monde en plein essor|vydavatel=MCOR|isbn=978-2914946469|jazyk=[[Francouzština|francouzsky]]}}, která sdružovala frankofonní kemetisty. V následujících letech se mezi francouzskými kemetisty vedla diskuse o jiném pojmenování pro jejich víru z důvodu působení francouzské afrocentrické a velmi radikální organizace "Tribu KA" a začali používat označení [[Netjerismus]]. [585] => [586] => Organizace Ta Noutri v roce 2010 zanikla, na její činnost navázal nový projekt, nazvaný '''''SEMAT ANKHTY'''''{{Citace elektronické monografie [587] => | titul = SEMAT ANKHTI - Le Site [588] => | url = https://sematankhty.wordpress.com/ [589] => | datum přístupu = 10. 1. 2022 [590] => | jazyk = fr [591] => }}, v současnosti je i tento projekt neaktivní a diskusní fórum není přístupné. [592] => [593] => Od roku 2019 se frankofonní kemetisté (netjeristé) sdružují na facebookové stránce '''''NEFEROU KHEPRI'''''{{Citace elektronické monografie [594] => | titul = *NEFEROU KHEPRI *Initiation au Netjerisme [595] => | url = https://www.facebook.com/groups/419146701983867 [596] => | datum vydání = 15. října 2019 [597] => | datum přístupu = 10. 1. 2022 [598] => | jazyk = fr [599] => }}. [600] => [601] => ==== Isidino společenství ==== [602] => {{Viz též|Isidino společenství}} [603] => Jiným typem kemetistické organizace je '''[[Isidino společenství]]''' ([[angličtina|anglicky]] Fellowship of Isis) vzniklé v [[Irsko|Irsku]]. Od většiny ostatních se odlišuje tím, že se po vzoru pozdní antiky v [[henoteismus|henoteistickém]] smyslu soustředí na kult bohyně Isis, tedy původně [[egyptští bohové|egyptské bohyně]] [[Eset]]y, transponované do [[starověké Řecko|řeckého]] a [[starověký Řím|římského]] prostředí. Egyptská tradice jsou v něm proto výrazně modifikovány svou [[Starověk|antickou]] interpretací, náboženským [[synkretismus|synkretismem]] a také moderním [[Multikulturalismus|multikulturalismem]].viz knihu {{Citace monografie [604] => | příjmení = [605] => | jméno = [606] => | autor = DeTraci Regula [607] => | rok = 2002 [608] => | titul = Isis a její mysteria: poznání univerzální bohyně [609] => | vydavatel = Knižní klub [610] => | místo = Praha [611] => | překladatelé = Ivana Muková [612] => | isbn = 80-242-0806-7 [613] => | počet stran = 300 [614] => }}, která ovšem není oficiálním textem společenství. [615] => [616] => K dalším kemetistickým společnostem patří například '''[[The Living Nuhati]]'''. [617] => [618] => === Česká === [619] => V [[Česko|Česku]] je známa jediná společnost hlásící se ke kemetismu, [[občanské sdružení]] '''Per džeser achet''' registrované Ministerstvem vnitra.{{Citace elektronické monografie [620] => | url = http://web.mvcr.cz/archiv2008/rady/sdruzeni/sdruz080.html [621] => | titul = Seznam občanských sdružení [622] => | jazyk = česky [623] => | datum přístupu = 2008-8-18 [624] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090627035612/http://web.mvcr.cz/archiv2008/rady/sdruzeni/sdruz080.html [625] => | datum archivace = 2009-06-27 [626] => | nedostupné = ano [627] => }} Činnost jednotlivých kemetistů je zjevná především na internetu. [628] => [629] => == Odkazy == [630] => [631] => === Reference === [632] => [633] => [634] => === Externí odkazy === [635] => * {{Commonscat}} [636] => [637] => ==== Cizojazyčné ==== [638] => * {{en}} [http://www.fellowshipofisis.com Fellowship of Isis] – oficiální stránky Isidina společenství [639] => * {{en}} [http://www.kemet.org Kemetic Orthodoxy] – oficiální stránky Kemetic Orthodoxy [640] => [641] => ==== České ==== [642] => * [http://per-kemet.me.cz Per Kemet] – český web o kemetismu [643] => [644] => {{Kemetismus}} [645] => {{Novopohanství}} [646] => {{Autoritní data}} [647] => [648] => [[Kategorie:Kemetismus| ]] [649] => [[Kategorie:Starověký Egypt]] [] => )
good wiki

Kemetismus

Domácí kemetistický oltář boha Thovta; ověnčení sochy na způsob šerpy odkazuje na starověké mytologické pojetí Thovta jako písaře bohů a pána posvátných rituálů, zelená barva byla jeho tradiční barvou Kemetismus (ojediněle též kemeticismus, alternativně též netjerismus) je novopohanský a zpravidla rekonstrukcionistický náboženský směr existující od 70. let 20.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'egyptští bohové','egyptské náboženství','starověký Egypt','Eset','faraon','monolatrie','hermetismus','křesťanství','egyptština','monoteismus','henoteismus','egyptská mytologie'