Array ( [0] => 14756934 [id] => 14756934 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kilíkie [uri] => Kilíkie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Roman Empire - Cilicia (125 AD).svg|250px|náhled|vpravo|Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie]] [1] => '''Kilíkie'''Kilíkii na jihu Malé Asie nelze ztotožňovat se stejnojmenným územím, jež je uváděno v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] konkrétně v [[Homér]]ově [[Ilias|Iliadě]]. Tato „trójská Kilíkie“ ležela jihovýchodně od [[Trója|Tróje]], na severozápadě Malé Asie. [2] => ([[Řečtina|řecky]] Κιλικία, ''Kilikia'') byl ve [[starověk]]u obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova [[Malá Asie]]. Kilíkie zaujímala území sousedící na západě s [[Pamfýlie|Pamfýlií]] a na východě se [[Sýrie (provincie)|Sýrií]]. Její severní hranici tvořil hřeben pohoří [[Taurus (pohoří)|Taurus]], který jí izoloval od centrální [[Anatolie|anatolské]] plošiny. Pouze jediná úzká soutěska, ve starověku nazývaná Kilikijská brána ([[Latina|latinsky]] ''Pylae Ciliciae''), jí poskytovala spojení s [[Kappadokie|Kappadokií]]. Na jihu byla Kilíkie omývána [[Středozemní moře|Středozemním mořem]], jež jí oddělovalo od [[Kypr]]u, s nimž udržovala blízké kontakty. V dnešní době se tento kraj nazývá [[Çukurova]] a tvoří součást [[Turecko|Turecka]]. [3] => [4] => == Geografie a hospodářství == [5] => [[Strabón]] členil starověkou Kilíkii na dvě zhruba stejně velké části, které pojmenoval ''Kilikia Tracheia'' a ''Kilikia Pedias'' a jejichž předělem byla řeka ''Lamos'' (dnes Lamas). '''''Kilikia Tracheia''''' („drsná Kilíkie“, [[Asyrština|asyrsky]] ''Chilakku'' či ''Hilakku'') je západněji položený, hornatý region na úpatí Tauru, z něhož směrem k pobřeží vystupují četné skalisté výběžky, poskytující přirozenou ochranu zdejším přístavům. Ve starověku se proto místní krajina stala útočištěm [[pirát]]ů, později si tu vytvořili své opěrné body [[Janovská republika|janovští]] a [[Benátská republika|benátští]] obchodníci. Hlavním vodním tokem této oblasti je řeka ''Kalykadnos'' ([[Göksu (přítok Středozemního moře)|Göksu]]). Kilikia Tracheia byla kdysi hojně pokryta lesy, jež zásobovaly dřevem [[Fénicie|Fénicii]] a [[Egypt]], a pastvinami využívanými k chovu koz. Římané odsud dováželi [[cilicium]], hrubou látku vyráběnou z kozí srsti. V okolních horách se vyskytovala také bohatá naleziště železné a stříbrné rudy. S výjimkou Seleukie nad Kalykadnem (dnešní Silifke) se tu nenacházela takřka žádná velká města. [6] => [7] => '''''Kilikia Pedias''''' („rovinatá Kilíkie“, asyrsky ''Ku'e'') tvořila východní část země a zahrnovala jak hornatý terén ve vnitrozemí, tak rozlehlé pobřežní nížiny oplývající extrémně úrodnou půdou, třebaže nyní jen málo obdělávanou. V současnosti se tady pěstuje bavlna, obilí, olivy a pomeranče. Celá nížina je zavodňována řekami ''Kydnos'' ([[Tarsus (řeka)|Tarsus]]), ''Saros'' ([[Seyhan]]) a ''Pyramos'' ([[Ceyhan]]). Saros nyní ústí do moře jižně od města Tarsus, avšak existují důkazy o tom, že v dřívějších dobách se tato řeka vlévala do řeky Pyramos. Celá tato oblast představovala strategicky významnou komunikační spojnici mezi Malou Asií a Sýrií. Na silnici mezi Kilickou a Syrskou bránou ležela důležitá obchodní střediska, jako byl Tarsos ([[Tarsus]]), [[Adana]] a [[Mopsuestia]] (Misis). Dalším důležitým centrem byl Anazarbos. [8] => [9] => == Dějiny == [10] => [11] => === Nejstarší historie === [12] => [[Soubor:CatalanBaraji.JPG|300px|náhled|vpravo|Krajina při řece Seyhan na sever od města Tarsus.]] [13] => Mytickými zakladateli Kilíkie byli [[Kilix]] a [[Mopsos]], jenž byl ve [[Féničané|fénických]] pramenech uváděn pod jménem Mpš. Mopsos vybudoval město Mopsuestia a byl ochráncem blízkého [[Orákulum|orákula]]. Doklady o existenci prvních stálých lidských sídel na území Kilíkie pocházejí z [[Neolit|období neolitu]]. Ve druhé polovině [[2. tisíciletí př. n. l.]] byl celý region, známý tehdy pod jménem ''Kizzuwatna'', součástí [[Chetité|chetitské říše]]. Po jejím pádu (po roce [[1215 př. n. l.]]) bylo území podrobeno královstvím ''Tarhuntassa'', jehož hlavní město se nalézalo v Pamfýlii. Z [[9. století př. n. l.]] pochází první asyrská zmínka o Kilíkii, jejíž východní část [[Asýrie|Asyřané]] pojmenovali Kue, zatímco západ označovali jako Khilakku, z čehož [[Řekové]] odvodili slovo Kilikia. Asyrští králové [[Tiglatpilesar III.]] ([[744 př. n. l.|744]]–[[727 př. n. l.]]) a [[Asarhaddon]] ([[680 př. n. l.|680]]–[[669 př. n. l.]]) si podmanili Kilíkii, nicméně odlehlejší Khilakku si podrželo nezávislost, neboť Asyřané nejevili valný zájem o tento zaostalý, hornatý kraj, obývaný divokými a chudými kmeny. [14] => [15] => Poté, co [[Babylón|Babyloňané]] a [[Médie|Médové]] dobyli v roce [[612 př. n. l.]] asyrské hlavní město [[Ninive]], byla celá Kilíkie sjednocena pod vládou domorodých králů, které Řekové nazývali titulem ''syennesis''. Kilíkie si v následujících desetiletích uchovala nezávislost a nebyla tudíž podřízena [[Babylonie|babylonské říši]] krále [[Nabukadnezar II.|Nabukadnezara]]. Zřejmě až po porážce [[Lýdie (země)|lýdského]] krále [[Kroisos|Kroisa]] Peršanem [[Kýros II. Veliký|Kýrem II. Velikým]] byla Kilíkie ve čtyřicátých letech [[6. století př. n. l.]] připojena k [[Perská říše|perské říši]]. Syennesis si však směli formálně ponechat vládu jako poplatní vazalové [[Achaimenovci|achaimenovských]] [[Šáhanšáh|velkokrálů]]. Podle [[Hérodotos|Hérodota]] museli Peršanům odevzdat každoročně 500 [[talent (jednotka)|talentů]] stříbra a 360 koní. Do Tarsu, jenž byl sídlem kilických vládců, byla navíc umístěná perská posádka. Nejuctívanějším tehdejším božstvem byla [[Kybelé]], Řeky nazývaná [[Artemis|Artemis Perasia]]. Konec dynastie místních králů nastal během války mezi [[Artaxerxés II.|Artaxerxem II.]] a jeho bratrem [[Kýros Mladší|Kýrem mladším]], přičemž poslední syennesis byl spojencem druhého jmenovaného. Po Kýrově porážce v [[Bitva u Kunax|bitvě u Kunax]] v roce [[401 př. n. l.]] byl sesazen z trůnu, načež se Kilíkie stala řádnou perskou [[Satrapie|satrapií]]. Jedním z jejích satrapů byl Babyloňan [[Mazaios]]. Jeho nástupce byl vypuzen ze země po příchodu [[Starověká Makedonie|makedonského]] krále [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]]. Ten dobyl Kilíkii v létě roku [[333 př. n. l.]] a nějaký čas pobýval v Tarsu, kde se léčil z nemoci. Alexandrem dosazený satrapa obdržel zvláštní příkaz zdolat zdejší odbojný, horský lid. V této souvislosti je poprvé připomínáno jméno kočovného kmene [[Isaurové|Isaurů]], jenž měl v dalších staletích sehrát významnou roli. [16] => [17] => === Helénismus, římská nadvláda === [18] => Po Alexandrově smrti v roce [[323 př. n. l.]] představovala Kilíkie po velmi dlouhou dobu bojiště ve [[Války diadochů|válkách]] mezi [[Diadochové|diadochy]] (Alexandrovými generály) a později mezi [[Helénismus|helénistickými]] říšemi. Kilíkie připadla nejprve [[Antigonos I. Jednooký|Antigonovi Jednookému]], který byl původně ustaven satrapou [[Frýgie]]. Po jeho porážce v [[Bitva u Ipsu|bitvě u Ipsu]] v roce [[301 př. n. l.]] byla Kilíkie rozdělena mezi krále [[Seleukos I. Níkátor|Seleuka I. Níkátora]] a [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaia I. Sótéra]]. Od tohoto okamžiku náležela pobřežní města [[Ptolemaiovský Egypt|ptolemaiovskému Egyptu]], zatímco vnitrozemí kontrolovali [[Seleukovci]]. Nejen o toto území vedly obě mocnosti neustálé války po celých dalších sto let, dokud na začátku [[2. století př. n. l.]] nezískala celou Kilíkii [[seleukovská říše]]. Během seleukovské vlády zažívala Kilíkie nebývalý rozmach. Byla zakládána četná řecká města, jež přispěla k pozvolné [[Helenizace|helenizaci]] obyvatelstva a k vytlačení původního domorodého jazyka a kultury. [19] => [20] => Někdy kolem roku [[110 př. n. l.]] došlo ke kolapsu seleukovské moci. Toho využili méně civilizovaní a vždy neklidní obyvatelé „drsné Kilíkie“, kteří se začali věnovat [[pirát]]ství. Jejich pirátská činnost a především prohlubující se mocenské vakuum v regionu upoutaly na počátku [[1. století př. n. l.]] pozornost [[Starověký Řím|Římanů]]. Ti se již v roce [[102 př. n. l.]] zmocnili [[Pamfýlie]], jíž však mylně nazývali Kilíkií (označení „Kilikové“ vztahovali Římané i na piráty z Pamfýlie). První invazi do vlastní Kilíkie podnikl [[prokonzul]] Publius Servilius Vatia, který si v letech [[78 př. n. l.|78]] až [[74 př. n. l.]] podrobil západní Kilíkii, za což obdržel přízvisko ''Isauricus''. Východní Kilíkii ovládl zhruba v téže době [[Arménie|arménský]] král [[Tigranés II. Veliký]]. Nicméně řádění pirátů ve Středomoří neustávalo. Teprve po zásahu římského vojevůdce [[Pompeius|Gnaea Pompeia Magna]] v roce [[67 př. n. l.]] bylo pirátství konečně potřeno. O tři roky později přeměnil Pompeius celou Kilíkii v [[Římské provincie|římskou provincii]], která po určitý čas zahrnovala dokonce i část Frýgie. [21] => [22] => Definitivně zpacifikována byla země za [[Augustus|Augusta]], jenž vládu nad západní Kilíkií svěřil závislému, [[klient]]skému králi a zbytek území připojil v roce [[27 př. n. l.]] k provincii [[Sýrie (provincie)|Sýrii]]. Kilíkie jakožto samostatná provincie byla znovu zřízena za [[Vespasianus|Vespasiana]] v roce [[72|72 n. l.]] Přitom byla pokládána za dostatečně důležitou na to, aby jí spravoval místodržitel v hodnosti prokonzula. Za [[Diocletianus|Diocletiana]], koncem [[3. století]], byl z provincie vyčleněn hornatý západ pojmenovaný ''[[Isaurie|Isauria]]''. Kromě toho byla Kilíkie spolu se Sýrií a [[Aegyptus|Egyptem]] začleněna do prefektury Oriens. V [[5. století|5.]] a [[6. století]] patřila Kilíkie k nejbohatším regionům [[Byzantská říše|východořímské říše]]. Tento blahobyt však vzal za své v [[7. století]] po vpádu [[muslim]]ských [[Arabové|Arabů]], kteří si podrobili Kilíkii kolem roku [[700]]. Muslimské panství přetrvalo až do roku [[965]], kdy byla země znovu dobyta Byzantinci vedenými císařem [[Nikeforos II.|Nikeforem II.]] [23] => [24] => === Arméni, Osmani a současnost === [25] => Po [[Bitva u Mantzikertu|bitvě u Mantzikertu]] v roce [[1071]] byla celá Malá Asie zachvácena přívalem [[Seldžukové|Seldžuků]]. Nedlouho nato následoval exodus [[Křesťanství|křesťanských]] Arménů z východní Anatolie směrem na jih. V Kilíkii založili arménští uprchlíci na konci [[11. století]] drobné knížectví v čele s dynastií Rubenidů, které se postupně vyvinulo v [[Arménské království v Kilíkii|království Malé Arménie]]. Toto křesťanské království obklopené muslimskými státy a zaujímající nepřátelský postoj vůči Byzantincům poskytovalo v dalších staletích cennou podporu [[Křížové výpravy|křižákům]] ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. Po zhroucení [[Křižácké státy|křižáckých států]] se Arméni spojili s [[Mongolové|Mongoly]], kteří jim dočasně zajišťovali ochranu před egyptskými [[Mamlúci|mameluky]]. Těm nakonec království oslabené vnitřními rozbroji padlo za oběť v roce [[1375]]. Na přelomu [[15. století|15.]] a [[16. století]] dobyli území Kilíkie [[Osmanská říše|osmanští Turci]], jejichž nadvláda přetrvala až do počátku [[20. století]]. [26] => [27] => V průběhu [[První světová válka|první světové války]] bylo zdejší arménské obyvatelstvo zle postiženo [[Arménská genocida|masakry]] rozpoutanými [[Mladoturci|tureckými nacionalisty]]. [[1. leden|1. ledna]] [[1919]] byla Kilíkie okupována [[Francie|francouzskými]] vojsky a v následujících dvou letech spravovali území francouzští guvernéři. Kilíkie se podle [[Sèvreská mírová smlouva|smlouvy ze Sèvres]] z roku [[1920]] měla stát součástí francouzského [[protektorát]]u v Sýrii, avšak tato dohoda nikdy nevstoupila v platnost. V průběhu [[Turecká válka za nezávislost|turecké války za nezávislost]] byli Francouzi nuceni vyklidit Kilíkii, která tak připadla nově zřízené [[Turecko|Turecké republice]], což bylo potvrzeno ve [[Smlouva z Lausanne|smlouvě z Lausanne]] v roce [[1921]]. Současné turecké provincie [[Mersinská provincie|Mersin]], [[Adanská provincie|Adana]] a [[Osmaniyjská provincie|Osmaniye]] se rozkládají na někdejším teritoriu Kilíkie. [28] => [29] => == Reference == [30] => [31] => [32] => == Literatura == [33] => * HILD, Friedrich; HELLENKEMPER, Hansgerd, ''Kilikien und Isaurien'', Wien, Verl. der Österr. Akad. der Wissenschaften, 1990. {{ISBN|3-7001-1811-2}} [34] => [35] => == Související články == [36] => * [[Arménské království v Kilíkii|Království Malá Arménie]] [37] => [38] => == Externí odkazy == [39] => * {{Commonscat}} [40] => * [http://www.livius.org/cg-cm/cilicia/cilicia.html Cilicia (Livius.org)] {{Wayback|url=http://www.livius.org/cg-cm/cilicia/cilicia.html |date=20140728060651 }} {{en}} [41] => * [http://www.kilikien.de/ Kilikien] {{de}} [42] => * [https://web.archive.org/web/20110709194442/http://www.armenianhistory.info/cilician.htm Armenian kingdom in Cilicia] {{en}} [43] => [44] => {{Římské provincie}} [45] => {{Autoritní data}} [46] => [47] => [[Kategorie:Historická území v Malé Asii]] [48] => [[Kategorie:Starověké římské provincie]] [] => )
good wiki

Kilíkie

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie. Kilíkie zaujímala území sousedící na západě s Pamfýlií a na východě se Sýrií.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pirát','Arménské království v Kilíkii','Pamfýlie','Sýrie (provincie)','Turecko','Artemis','Tarsus (řeka)','Soubor:Roman Empire - Cilicia (125 AD).svg','Asýrie','Kýros Mladší','Soubor:CatalanBaraji.JPG','Svatá země'

Artemis

Asýrie

Pamfýlie

Pirát

Turecko