Array ( [0] => 14664240 [id] => 14664240 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Klasicismus [uri] => Klasicismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Klasicismus je umělecký a kulturní směr, který se začal prosazovat zejména v 18. století jako reakce na baroko a rokoko. V kontextu českého umění se klasicismus objevuje na konci 18. století a trvá až do 19. století. Tento směr je charakterizován návratem k antickým ideálům a harmonii, důrazem na jasné a rovné tvary a také na racionalitu a objektivitu. V rámci architektury se klasicismus projevil především v tvorbě veřejných budov, jako jsou náměstí, divadla, knihovny a kostely. Tyto stavby vycházely z antických vzorů, které byly převzaty z Říma a antického Řecka. Často se také uplatňovala symetrie a jednoduchost forem. Klasicismus neznamenal pouze architekturu, ale také se projevil ve výtvarném umění, především v malířství, sochařství a designu. Umělci klasicismu se snažili vytvářet vyvážená a harmonická díla, která měla vycházet z objektivní reality a řádu. Významnými představiteli českého klasicismu byli například Antonín Chittussi, Josef Mánes a Josef Navrátil. Klasicismus měl také významný vliv na literaturu, hudbu a filozofii. V literatuře se prosazovala pravidla klasického druhu prózy, dramatu a básnictví, z nějž vzešly díla v duchu racionality a měřítek antických autorů. Ve filozofii se klasicismus projevil především myšlenkami osvícenství a důrazem na rozum jako nástroj poznání a řízení společnosti. Hudba klasicismu se vyznačuje symetrií, proporčními pravidly a zřejmou strukturou skladeb. V českém prostředí se klasicismus projevil také ve vzniku prvních národních oper a významných skladatelů, jako byl Bedřich Smetana. Klasicismus tedy představuje období, které přineslo nové estetické a filozofické myšlení a ovlivnilo mnoho oblastí umění a kultury v českých zemích. [oai] => Klasicismus je umělecký a kulturní směr, který se začal prosazovat zejména v 18. století jako reakce na baroko a rokoko. V kontextu českého umění se klasicismus objevuje na konci 18. století a trvá až do 19. století. Tento směr je charakterizován návratem k antickým ideálům a harmonii, důrazem na jasné a rovné tvary a také na racionalitu a objektivitu. V rámci architektury se klasicismus projevil především v tvorbě veřejných budov, jako jsou náměstí, divadla, knihovny a kostely. Tyto stavby vycházely z antických vzorů, které byly převzaty z Říma a antického Řecka. Často se také uplatňovala symetrie a jednoduchost forem. Klasicismus neznamenal pouze architekturu, ale také se projevil ve výtvarném umění, především v malířství, sochařství a designu. Umělci klasicismu se snažili vytvářet vyvážená a harmonická díla, která měla vycházet z objektivní reality a řádu. Významnými představiteli českého klasicismu byli například Antonín Chittussi, Josef Mánes a Josef Navrátil. Klasicismus měl také významný vliv na literaturu, hudbu a filozofii. V literatuře se prosazovala pravidla klasického druhu prózy, dramatu a básnictví, z nějž vzešly díla v duchu racionality a měřítek antických autorů. Ve filozofii se klasicismus projevil především myšlenkami osvícenství a důrazem na rozum jako nástroj poznání a řízení společnosti. Hudba klasicismu se vyznačuje symetrií, proporčními pravidly a zřejmou strukturou skladeb. V českém prostředí se klasicismus projevil také ve vzniku prvních národních oper a významných skladatelů, jako byl Bedřich Smetana. Klasicismus tedy představuje období, které přineslo nové estetické a filozofické myšlení a ovlivnilo mnoho oblastí umění a kultury v českých zemích. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => [[Soubor:La Madeleine Paris.jpg|náhled|upright=1.0|Kostel [[La Madeleine]] v [[Paříž]]i]] [2] => [[Soubor:Classicism_door_in_Olomouc.jpg|náhled|upright=0.7|Klasicistní [[portál (architektura)|portál]] s původními klasicistními dveřmi dochovaný v [[Olomouc]]i]] [3] => [[Soubor:Warszawa Teatr Wielki.jpg|náhled|upright=1.3|[[Velké divadlo (Varšava)|Velké divadlo]] ve [[Varšava|Varšavě]]]] [4] => [5] => '''Klasicismus''' je umělecký směr, který se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád. Vznikal ve 2. polovině 17. století ve Francii za panování Ludvíka XIV. a odtud se v průběhu 18. století rozšířil do celé [[Evropa|Evropy]]. První fáze klasicismu se někdy také nazývá '''barokní klasicismus''', protože se zde barokní prvky mísí s prvky klasicistními. Historicky se toto období řadí ještě do kultury [[baroko|baroka]]. Následující '''[[rokoko]]''' se od klasicismu do značné míry odvrací. Nový nástup klasicismu (také ''louis-seize'' či sloh [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]]) přinesl osvícenský [[absolutismus]] ([[josefinismus]]), kdy se klasicismus stal slohem [[osvícenství|osvícenských]] panovnických dvorů, a [[Velká francouzská revoluce]], v níž se rozšířil také k bohatým měšťanům. Pro další vlnu klasicismu, již přinesl [[Napoleon Bonaparte]] a [[napoleonské války]], se užívá označení '''[[empír]]''' (z [[francouzština|franc.]] ''empire'', císařství). [6] => [7] => Ve druhé polovině 19. století se klasicistní architektura stala slohem běžné městské výstavby a ve 20. století se několikrát vrátila jako výraz pevnosti a síly i jako sloh diktátorských a totalitních režimů. Pro toto období od poloviny 19. století se v českých zemích obvykle používá název '''[[neoklasicismus]]''', který ovšem v anglické a francouzské literatuře často znamená totéž co klasicismus. [8] => [9] => == Původ slova == [10] => Název klasicismus vznikl ve Francii v 17. století a odvozuje se od [[latina|lat.]] ''classicus'', patřící k nejvyšší [[Starověký Řím|římské]] třídě (lat. ''classis''),[http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=classic&searchmode=none Online etymology dictionary] tedy doslova „prvotřídní“. Odtud pochází i označení klasický, [[klasika]] pro uznávané vzory a vrcholy v různých oblastech lidské činnosti. V současném použití v dějinách umění znamená klasicismus příklon ke starověkým řeckým a římským formám jako k uznávaným vzorům. [11] => [12] => == Charakteristika == [13] => Klasicismus představuje reakci na citově působivé [[baroko]] s velkými tématy lidské naděje a touhy, ale také utrpení a smrti, i na hravé a ozdobné [[rokoko]], a zdůrazňuje proti nim střízlivý rozum, racionalitu, uměřenost a strohý až přísný, ale srozumitelný řád. Byl tedy přirozeným protějškem centralizované až absolutistické vlády s jejími nároky na dodržování veřejného řádu, jemuž se lidé i jejich city musí podřídit. Podobně jako [[renesance]] hledal klasicismus inspiraci zejména v římském [[starověk]]u, odkud spisovatelé, malíři a sochaři čerpali i svá témata, kdežto architekti přebírali mnoho prvků [[klasická řádová architektura|klasické architektury]]. Na rozdíl od renesance se však klasicismus příliš nevěnuje touhám a nadějím jednotlivce a spíš zdůrazňuje, že jedinec se musí podrobit veřejnému řádu [[společnost]]i. Klasicismus svazuje uměleckou tvorbu poměrně přísnými pravidly – tak jako řecká architektura – protože je přesvědčen, že právě v této strohé uměřenosti je trvalá, nadčasová krása. [14] => [15] => == Filozofie == [16] => Filozofickým protějškem klasicismu jsou jednak teorie absolutistické vlády, protože jen silná vláda může lidem zajistit mír a bezpečí ([[Thomas Hobbes]]), jednak [[racionalismus]] s jeho důrazem na „jasnost a zřetelnost“ ([[René Descartes]]) a zejména [[osvícenství]]. Největším myslitelem období klasicismu byl [[Immanuel Kant]]. Mír, bezpečí a prosperita vyžadují pevný veřejný řád a silného panovníka, který jej dokáže prosadit. Proto se diktátorské režimy 20. století opakovaně vracely k různým vyprázdněným formám klasicismu, například v architektuře italského fašismu, nacismu i v socialistickém realismu 50. let 20. století. [17] => [18] => == Architektura == [19] => {{Viz též|Klasicistní architektura}} [20] => Nejnápadněji se klasicismus projevoval v architektuře, kde navázal na [[Renesanční architektura|renesanční architekturu]] [[Andrea Palladio|Andrea Palladia]]. Velký vliv měly „''Dějiny starověkého umění''“ od [[Johann Joachim Winckelmann|J. J. Winckelmanna]] z roku 1764, který starověké umění roztřídil a teoreticky popsal. Stavby klasicismu jsou pravidelné, mají přímé a čisté linie, často mohutná sloupořadí a trojúhelníkové štíty a poměrně střídmou výzdobu, takže působí strohou vznešeností a mohutností. Staví se především paláce (např. [[Versailles (zámek)|Versailles]], [[Louvre]]) a veřejné budovy ([[Stavovské divadlo]] v Praze), celé čtvrti a plánovitá města ([[Terezín]], [[Petrohrad]]), ale v celém Rakousku i množství josefínských kostelů (např. [[Kostel svatého Kříže (Praha)|kostel sv. Kříže v Praze Na příkopě]]), kasárny a první továrny i činžovní domy. Od druhé poloviny 19. století se ve schematickém [[Neoklasicismus|neoklasicistním]] slohu staví celé obytné čtvrti velkých měst (velká část [[Paříž]]e, [[Vídeň|Vídně]], Budapešti, v Praze [[Smíchov]], [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], [[Karlín]], [[Žižkov]], centrum [[Brno|Brna]] a většiny českých měst), množství škol, radnic, soudních a jiných veřejných budov ([[Národní divadlo]] v Praze). [21] => [22] => Jiným typickým příkladem klasicistní architektury jsou [[Francouzský park|francouzské parky]] a zahrady s přísně geometrickým plánem, symetrickým systémem cest, [[altán]]ů a [[alej]]í, kde jsou keře a stromy sestříhány do geometrických tvarů. Příklady v Česku jsou [[Květná zahrada|Květná zahrada v Kroměříži]], [[Lednice (zámek)|Lednice]], [[Dobříš (zámek)|zámek Dobříš]], [[Veltrusy (zámek)|zámek Veltrusy]] nebo [[Krásný Dvůr (zámek)|Krásný dvůr]]. [23] => [24] => == Malířství == [25] => V první fázi si umělci často volí témata z klasického starověku ([[Nicolas Poussin|N. Poussin]], [[Claude Lorrain|Cl. Lorrain]]), od Francouzské revoluce i vážná a hrdinská témata ze současnosti ([[Jacques-Louis David|J.-L. David]], [[Jean Auguste Dominique Ingres|D. Ingres]]). V Čechách v tomto období tvořil např. [[Antonín Machek]].. [26] => [27] => == Sochařství == [28] => Pro sochařství je typická obliba bílého mramoru, z něhož se dělají dokonale propracované [[busta|busty]] a [[Pomník|pomníky]]. Za hlavní představitele klasicismu jsou považováni italský sochař [[Antonio Canova]] a Dán [[Bertel Thorvaldsen]], ve Francii např. [[Jean-Antoine Houdon]] a [[Etienne Maurice Falconet]], v Německu [[Christian Daniel Rauch]]. [29] => [30] => V Čechách jsou zástupci druhého klasicismu a empíru [[Josef Malínský]] a [[František Xaver Lederer]] a bratři [[Josef Max|Josef]] a [[Emanuel Max]]ovi. [31] => [32] => == Literatura == [33] => {{Viz též|Klasicismus (literatura)}} [34] => V období klasicismu se rozvíjí zejména epická poezie a dramatická tvorba. Roku 1680 bylo založeno divadlo [[Comédie-Française]], kde se klasické drama dodnes pěstuje. Dramata musela dodržovat [[trojjednota|trojjednotu]] (času, děje a místa) a psala se obvykle v „[[Alexandrín|alexandrinských]]“ verších. Byl zde požadavek stylové vybroušenosti, srozumitelnosti a jasnosti. Klasicistní literatura vyzdvihuje nutnost společenského řádu, pevné morálky a schvaluje i absolutní moc vládce. Na rozdíl od baroka je zastáncem střídmosti, kázně a rozumu. [35] => [36] => Typické pro klasicismus jsou literární salony, kde se literární díla předčítala i kritizovala a kde se o literatuře diskutovalo. Právě tyto salony se významně podílely na utváření uměleckého vkusu a ovlivňovaly veřejné názory. Vedle nich vznikaly také literární akademie, jejichž úkolem bylo dbát na jazyk uměleckých děl a také preciznost jejich formy. [37] => [38] => Literární tvorba se dělila na dva proudy: [39] => * vysoká – [[epos]]y, [[óda|ódy]], [[hymnus|hymny]], [[tragédie]], zpracovávaly vznešená témata, líčily urozené hrdiny. Náměty většinou z antiky [40] => * nízká – [[komedie]], [[bajka]], [[satira]], zobrazovaly život měšťanstva i venkovanů, často pojaty komicky.''Encyklopedie Diderot'', sv. 2, str. 447n. [41] => [42] => === Autoři === [43] => * [[Molière]] (Jean-Baptiste Poquelin) [44] => * [[Pierre Corneille]] [45] => * [[Jean Racine]] [46] => * [[Jean de la Fontaine]] [47] => * [[Carlo Goldoni]] [48] => [49] => == Hudba == [50] => {{Viz též|Klasicismus (hudba)}} [51] => Klasicismus v hudbě se obvykle spojuje s trojicí skladatelů, kteří působili ve Vídni: Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven. Dílo těchto skladatelů ustavilo vzor „klasické“ hudby, vyvážené a melodické, a její klasické formy (sonáta, koncert, symfonie). Skladby mají obvykle tři až čtyři věty s pravidelným střídáním tempa, orchestr má stálé složení se smyčcovými a často i dechovými nástroji a v komorní hudbě převládá trio a kvarteto. [52] => [53] => === Hudební formy klasicismu === [54] => * [[opera]] – vznikla již v 16. století a rozvinula se v baroku [55] => * [[symfonie]] [56] => * [[sonáta]] [57] => * [[melodram]] – hudba a mluvené slovo v rovnocenné funkci [58] => * [[komorní hudba]] [59] => [60] => === Hlavní představitelé === [61] => * [[Joseph Haydn]] [62] => * [[Antonio Salieri]] [63] => * [[Wolfgang Amadeus Mozart]] [64] => * [[Ludwig van Beethoven]] [65] => * [[Jan Křtitel Vaňhal]] [66] => * [[František Xaver Dušek]] [67] => * [[Josef Mysliveček]] [68] => [69] => Na prosazení klasicismu v hudbě měli rovněž (v různé míře) velký podíl synové největšího skladatele [[baroko|baroka]] [[Johann Sebastian Bach|Johana Sebastiana Bacha]]. [70] => [71] => == Galerie == [72] => [73] => === Barokní klasicismus === [74] => [75] => Soubor: Louvre Paris from top edit cropped.jpg|Louvre (Paříž) [76] => Soubor: Prag 17 (RaBoe).jpg|Černínský palác [77] => Soubor: Vaux-le-Vicomte Garten.jpg |Park ve Vaux-le-Vicomte (Francie) [78] => Soubor: Kromeriz - Kvetna zahrada - vyhled z promenady.JPG|Květná zahrada (Kroměříž) [79] => [80] => [81] => === Osvícenský klasicismus, empír === [82] => [83] => Soubor: Prag Staendetheater 2.jpg |Stavovské divadlo v Praze [84] => Soubor:Na příkopě, kostel svatého Kříže a budka Premiant City Tour.jpg|Kostel sv. Kříže v Praze Na Příkopě [85] => Soubor:Knihovna 2.jpg|Knihovna na zámku Kačina [86] => Soubor: François Pascal Simon Gérard 003.jpg |F. Gérard: Mme Récamier (1802) [87] => [88] => [89] => === Neoklasicismus === [90] => [91] => Soubor:Parlament Vienna June 2006 183.jpg|Parlament ve Vídni [92] => Soubor:Prag Museum 1900.jpg|Národní muzeum v Praze [93] => Soubor:Brno, Jiráskova str.jpg|Měšťanské domy v Brně [94] => Soubor:Red Army Theatre in Moscow.jpg|Divadlo Rudé armády v Moskvě [95] => [96] => [97] => == Odkazy == [98] => [99] => === Reference === [100] => [101] => [102] => === Literatura === [103] => * ''Encyklopedie Diderot'', Praha 1997, heslo Klasicismus. [104] => * R. Huyghe (red.), ''Umění nové doby – Encyklopedie umění a lidstvo'' (Larousse). Praha: Odeon 1974 [105] => * {{Citace monografie [106] => | příjmení = Arne [107] => | jméno = Novák [108] => | titul = Stručné dějiny literatury české [109] => | vydavatel = R. Promberger [110] => | místo = Olomouc [111] => | rok = 1946 [112] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:c14bc330-3b29-11df-8f62-0030487be43a?page=uuid:34e1d990-3b3b-11df-857d-0030487be43a [113] => | kapitola = Klasicismus (1815-1830) [114] => | stránky = 153-198 [115] => | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:c14bc330-3b29-11df-8f62-0030487be43a?page=uuid:5eb09eb0-3b2b-11df-94a8-0030487be43a [116] => }} [117] => * ''Encyklopedie Universum''. Praha: Odeon 2000. [118] => [119] => === Související články === [120] => * [[Empír]] [121] => * [[Neoklasicismus]] [122] => * [[Klasicistní architektura]] [123] => * [[Klasicismus (hudba)]] [124] => * [[Klasicismus (literatura)]] [125] => [126] => === Externí odkazy === [127] => * {{commonscat|Classicism}} [128] => * {{Wikislovník|heslo=klasicismus}} [129] => [130] => {{posloupnost|co=[[Umělecký sloh]] [131] => |kdy= [132] => | předchůdce =[[rokoko]] [133] => | nástupce = [[preromantismus]]
[[romantismus]]}} [134] => [135] => {{Autoritní data}} [136] => {{Portály|Literatura|Umění}} [137] => [138] => [[Kategorie:Klasicismus| ]] [139] => [[Kategorie:Umělecké směry]] [] => )
good wiki

Klasicismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'baroko','rokoko','Neoklasicismus','osvícenství','Etienne Maurice Falconet','bajka','Joseph Haydn','Smíchov','Antonín Machek','Bertel Thorvaldsen','alej','Jacques-Louis David'

Alej

Bajka

Baroko

Neoklasicismus

Osvícenství

Osvícenství je historické období a kulturní směr, který se v Čechách v 18.

Rokoko

Smíchov