Array ( [0] => 15493870 [id] => 15493870 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Klatovy [uri] => Klatovy [3] => Klatovy vyhled.JPG [img] => Klatovy vyhled.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Klatovy [2] => | obrázek = Klatovy - panoramio (7).jpg [3] => | popisek = Radnice, Černá věž a jezuitský kostel
na náměstí Míru [4] => | status = město [5] => | obec s rozšířenou působností = Klatovy [6] => | pověřená obec = Klatovy [7] => | NUTS3 = CZ032 [8] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [9] => | okres = Klatovy [10] => | země = [[Čechy]] [11] => | PSČ = 339 01 [12] => | počet částí obce = 30 [13] => | počet katastrálních území = 19 [14] => | počet ZSJ = 50 [15] => | adresa = nám. Míru 62
339 01 Klatovy [16] => | web = http://www.klatovy.cz [17] => | úřední web = http://www.klatovynet.cz/mukt [18] => | e-mail = posta@mukt.cz [19] => | starosta = Mgr.{{nowrap|[[Rudolf Salvetr]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]])}} [20] => | starosta aktuální k = 2024 [21] => }} [22] => '''Klatovy''' ({{Vjazyce2|de|''Klattau,''}} {{Vjazyce2|la|''Clattovia, Glattovia''}}) jsou město v [[Okres Klatovy|okrese Klatovy]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]], 40 km jižně od [[Plzeň|Plzně]]. Protéká jím [[Drnový potok]], který se vlévá za městem do [[Úhlava|Úhlavy]]. [[Pošumaví|Pošumavské]] město založil král [[Přemysl Otakar II.]] okolo roku 1260. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, a je tak druhým největším městem v kraji. Město je někdy také nazývané „brána [[Šumava|Šumavy]]“. [23] => [24] => == Historie == [25] => Před založením města stála na sever od dnešního městského centra trhová osada ([[první písemná zmínka]] [[1253]]), jejíž název pocházel nejspíš ze slova „kláty“ (= pařezy, špalky). Město stejného jména bylo založeno jako královská fundace a osídleno německými kolonisty někdy před rokem 1288. První zmínka o Klatovech jako městě se nachází v listině krále [[Václav II.|Václava]] o záhubě klatovských měšťanů při velkém ohni v roce 1288. Další dochovaný pramen zmiňující město Klatovy je zakládací listina špitálu sv. Ducha od Konráda z Pomuka, měšťana klatovského, z roku 1289.Jindřich Vančura: ''Dějiny někdejšího královského města Klatov'', Klatovy 1927, část I, díl 1., s. 60. Viz též Národní archiv Praha, fond Archiv generalátu a konventu křižovníků s červenou hvězdou v Praze, inv. č. 95. Klatovský historik Jindřich Vančura o založení říká: „Jistě nepochybíme, domníváme-li se, že se tak událo ve stejné době kolem roku 1260.“Jindřich Vančura: ''Dějiny někdejšího královského města Klatov'', Klatovy 1927, část I, díl 1., s. 53. Ale v tomto případě se výslovně jedná pouze o dohad. Patrně starší než výše uvedená data je zmínka z tzv. formuláře Jindřicha Italika (Vlacha), která je však nedatovaná a Vančura jen zpětně dedukoval její vznik do roku 1277 (resp. 1276).Jindřich Vančura: ''Dějiny někdejšího královského města Klatov'', Klatovy 1927, část I, díl 1., s. 58. O spolehlivosti tohoto pramene se však vede diskuze.M. Ježek: ''Kastel východočeského typu? A další otázky ze středověké Chrudimi'', in: Archeologické rozhledy 51, 1999, s. 833–871, zde viz zejm. s. 837 Město mělo už v době založení velké čtvercové náměstí, pravidelný šachovnicový půdorys a [[Hradba|hradby]] vybudované ve 13. a 14. století. [26] => [[Soubor:Klatovy old civitas seal ~1580.jpg|náhled|vlevo|upright|Stará pečeť města Klatov ~ 1580 s motivem věže a zřejmě také hradeb města{{Citace elektronické monografie|titul=Hradby města Klatovy|url=http://stredovek.com/list_photo.php?category=hradby&object=Klatovy|jazyk=cs|datum vydání=~2005|místo=Plzeň}}]] [27] => [[Soubor:Klatovy civitas seal ≈1790.jpg|náhled|vlevo|upright|Městská pečeť z doby okolo roku 1790 s motivem [[Černá věž (Klatovy)|Černé věže]]]] [28] => [29] => Velký rozkvět zažilo za vlády [[Lucemburkové|Lucemburků]], kdy získalo různá práva, např. [[Mílové právo|právo mílové]], právo užívání příjmů z pozemků a právo [[Výroční trh|výročního trhu]]. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V [[Husitství|husitských dobách]] bylo město husitské. Po [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] stálo při králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Poděbrad]] a roku 1467 se klatovští postavili s českým vojskem proti bavorské křížové výpravě v [[Bitva u Nýrska|bitvě u Nýrska]]. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začala také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky. [30] => [31] => Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] začalo špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období skončilo příchodem [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] v roce 1636. Ti ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. Nový rozkvět města začal v roce 1685, kdy se Klatovy staly díky obrazu [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] Klatovské poutním místem. V roce 1689 založili francouzští žháři požár, který zničil prakticky všechny pozdně gotické a renesanční památky. Od roku 1751 do roku 1849 byly Klatovy krajským městem, později jen okresním. Roku 1812 Klatovy navštívil císař [[František I. Rakouský|František II.]] (jednalo se již o třetí návštěvu panovníka v historii města po [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandovi III.]] v roce 1647 a [[Karel VI.|Karlu VI.]] v roce 1711).Jindřich Vančura: ''Dějiny někdejšího královského města Klatov'', Klatovy 1927, část II, díl 2., s. 328–329. Zde i další odkazy na literaturu k návštěvě. [32] => [33] => Od první poloviny 19. století se v Klatovech začal rozvíjet [[textilní průmysl]] – první [[manufaktura|manufaktury]] přádelnické a plátenické výroby. V roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských [[Hvozdík zahradní|karafiátů]] „klatovské karafiáty“{{Citace elektronické monografie|titul=Klatovské karafiáty|url=https://www.klatovy.cz/klatovy/fr.asp?tab=snet&id=9469|jazyk=cs|místo=SZO ČZS Klatovský karafiát}}. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách, a to i úspěšně. Dne 6. října 1876 byl zahájen provoz na železniční trati [[Plzeň]]–Klatovy (dnes [[Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda|trať 183]]). Nádraží bylo vybudováno v polích pod [[Klatovská hůrka|Klatovskou hůrkou]], dva kilometry severozápadně od centra města. Díky železnici se město v 19. a 20. století nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců. [34] => [35] => Počátkem 20. století byly vystavěn okresní úřad, muzeum, záložna, nemocnice, sokolovna, elektrárna aj. Ve čtvrtek 3. května 1923 navštívil město oficiálně prezident Československé republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]]. [36] => [37] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části [[Šumava|Šumavy]] připojeny k[[Nacistické Německo| Říši]] (hranice vedla mezi městy [[Janovice nad Úhlavou]] a [[Nýrsko]], a jižně od [[Sušice]]). V té době byly Klatovy centrem [[Československý odboj (1939–1945)|odbojového]] hnutí, které bylo v době [[heydrichiáda|heydrichiády]] tvrdě potlačeno popravou 73 vlastenců v Lubském lese. V roce 1945 byly některé části města těžce poškozeny bombardováním – zcela zničena byla např. budova nádraží. Město bylo osvobozeno 5. května 1945 [[Spojené státy americké|americkou]] armádou. [38] => [39] => Po druhé světové válce a nástupu [[komunismus|komunismu]] došlo k masivní výstavbě nových [[průmysl]]ových závodů i [[sídliště|obytných celků]]. Správní reformou z roku 1960 se Klatovy staly centrem rozlehlého [[Okres Klatovy|okresu]], který nově zahrnul také [[Sušice|Sušici]], [[Horažďovice]] a oblasti Šumavy od [[Nýrsko|Nýrska]] až po [[Modrava|Modravu]]. Postupně byly do obvodu městského národního výboru integrovány okolní obce jako [[Luby (Klatovy)|Luby]], [[Štěpánovice (Klatovy)|Štěpánovice]] nebo [[Střeziměř]]. Nová sídlištní výstavba pronikla i do blízkosti centra města. [40] => [41] => S návratem demokracie po roce 1989 se začala věnovat větší pozornost městským památkám a dochází k jejich rekonstrukci, což se kladně podepsalo na tváři města. Postupně zanikly některé průmyslové podniky (např. [[Škoda (podnik)|Škoda]] Klatovy v roce 2007). Na okraji města byly postaveny nové autosalony, čerpací stanice a hypermarket. [42] => [43] => == Obyvatelstvo == [44] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 916 domech 13 842 obyvatel, z nichž bylo 7 055 žen. 13 444 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 182 k německé a 51 k židovské. Žilo zde 11 666 římských katolíků, 176 evangelíků, 468 příslušníků Církve československé husitské a 416 židů.{{Citace monografie [45] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [46] => | vydavatel = Orbis [47] => | místo = Praha [48] => | rok = 1924 [49] => | počet stran = 598 [50] => | strany = 280 [51] => | svazek = I. Země Česká [52] => | typ svazku = díl [53] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 125 domech 14 089 obyvatel. 13 442 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 447 k německé. Žilo zde 10 739 římských katolíků, 268 evangelíků, 1 456 příslušníků Církve československé husitské a 344 židů.{{Citace monografie [54] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [55] => | vydavatel = Orbis [56] => | místo = Praha [57] => | rok = 1934 [58] => | počet stran = 613 [59] => | strany = 151 [60] => | svazek = I. Země Česká [61] => | typ svazku = díl [62] => }} [63] => [64] => Z hlediska národnostního složení tvořily v roce 2001 96,3 % obyvatel osoby národnosti české. Nad 100 příslušníků měla potom již jenom národnost slovenská – 311 obyvatel, tj. cca 1,4 %. Z celkového počtu obyvatel bylo 30,8 % věřících, z toho 88,8 % [[Římskokatolická církev v Česku|katolíků]], 2,4 % členů [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] a 1,0 % evangelíků. Ostatní církve měly zastoupení pod 1 % věřících občanů. [65] => [66] => V roce 2001 tvořily děti do 15 let 14,99 % obyvatel města (tehdy to byly ročníky 1986–2001). Podle nejnovějších dat dnes tato skupina tvoří již jenom 13,73 % obyvatel (ročníky 1992–2007). Nezaměstnanost se v období let 2001–2007 v podstatě nezměnila. V roce 2001 dosahovala 5,1 %, koncem června 2007 5,0 %. [67] => [68] => {| class="wikitable" [69] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Klatovy{{Citace elektronické monografie [70] => | korporace = Český statistický úřad [71] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [72] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [73] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [74] => | datum vydání = 2007-03-03 [75] => | datum přístupu = 2014-12-16 [76] => | strany = 288, 289 [77] => | lokace = záznam 40 [78] => }} [79] => {{Citace elektronické monografie [80] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [81] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [82] => | datum přístupu = 2022-04-18 [83] => }} [84] => |- [85] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [86] => |- style="text-align: right;" [87] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [88] => | 11 964|| 14 059|| 14 754 || 16 960 || 18 620 || 18 085 || 18 221 || 17 213 || 17 294 || 19 087 || 21 744 || 23 098 || 23 033 || 22 133 || 21 579 [89] => |- style="text-align: right;" [90] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [91] => | 1 206 || 1 293 || 1 339 || 1 381 || 1 438 || 1 544 || 1 868 || 2 210 || 2 241 || 2 367 || 2 570 || 3 006 || 3 099 || 3 365 || 3 584 [92] => |} [93] => [94] => [95] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 555771 Klatovy, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Klatovy roku 2011 [96] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 555771 Klatovy, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Klatovy roku 2011 [97] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 555771 Klatovy, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Klatovy roku 2011 [98] => [99] => [100] => == Obecní správa == [101] => === Členění města === [102] => [[Soubor:KT Klatovy.png|náhled|Katastrální území Klatov]] [103] => [[Soubor:Klatovska hurka.JPG|náhled|Klatovská hůrka (498 m) je dominantou západní části města. Velká vybagrovaná plocha v popředí snímku je prostor zbouraného závodu Škoda, na kterém již dnes stojí nákupní centrum.]] [104] => [[Soubor:Klatovy, kolonáda.jpg|náhled|Kolonáda v parku]] [105] => [106] => V současnosti se Klatovy skládají ze třiceti [[Část obce|místních částí]] v devatenácti [[Katastrální území|katastrálních územích]]. Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce [[Chlistov]] a [[Obytce]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 186 a 367. Území města není souvislé, dvě dvojice katastrálních území (s dvěma trojicemi evidenčních částí obce) tvoří dvě exklávy města. [107] => [108] => Hlavní část města: [109] => * k. ú. ''Klatovy'' – části [[Klatovy I]] (historické jádro), [[Klatovy II]] (Pražské Předměstí, severně od centra), [[Klatovy III]] (Domažlické Předměstí, severozápadně až západně od centra), [[Klatovy IV]] (Lubské Předměstí, jižně od centra), [[Klatovy V]] (Plánické Předměstí, úzký pás západně od centra), [[Beňovy]] (jihozápadní roh katastrálního území), [[Čínov]] a [[Lažánky (Klatovy)|Lažánky]] (jihovýchodní roh katastrálního území, [[Chaloupky (Klatovy)|Chaloupky]] a [[Pihovice]] (v severovýchodním rohu katastrálního území) [110] => [111] => Skupina vesnic v severní části města: [112] => * k. ú. ''Štěpánovice u Klatov'' – část [[Štěpánovice (Klatovy)|Štěpánovice]] [113] => * k. ú. ''Dehtín'' – část [[Dehtín]] [114] => * k. ú. ''Vícenice u Klatov'' – část [[Vícenice (Klatovy)|Vícenice]] [115] => * k. ú. ''Točník u Klatov'' – část [[Točník (Klatovy)|Točník]] [116] => * k. ú. ''Otín u Točníku'' – část [[Otín (Klatovy)|Otín]] [117] => [118] => Skupina vesnic v jihovýchodní části města: [119] => * k. ú. ''Kydliny'' – část [[Kydliny]] [120] => * k. ú. ''Kosmáčov'' – část [[Kosmáčov]] [121] => * k. ú. ''Sobětice u Klatov'' – část [[Sobětice (Klatovy)|Sobětice]] [122] => * k. ú. ''Luby'' – část [[Luby (Klatovy)|Luby]] [123] => [124] => Skupina vesnic v severovýchodní části a výběžku území města: [125] => * k. ú. ''Kal u Klatov'' – část [[Kal (Klatovy)|Kal]] [126] => * k. ú. ''Tajanov u Tupadel'' – část [[Tajanov (Klatovy)|Tajanov]] [127] => * k. ú. ''Tupadly u Klatov'' – část [[Tupadly (Klatovy)|Tupadly]] [128] => * k. ú. ''Věckovice u Janovic nad Úhlavou'' – část [[Věckovice]] [129] => * k. ú. ''Drslavice u Tupadel'' – část [[Drslavice (Klatovy)|Drslavice]] [130] => [131] => Exkláva východně od hlavní části města (oddělená mj. obcí [[Obytce]], bývalou částí města): [132] => * k. ú. ''Habartice u Obytců'' – část [[Habartice (Klatovy)|Habartice]] [133] => * k. ú. ''Kvaslice'' – části [[Kvaslice]], [[Vítkovice (Klatovy)|Vítkovice]] [134] => [135] => Exkláva jihojihovýchodně od hlavní části města, oddělená obcemi [[Mochtín]] a [[Vrhaveč]]: [136] => * k. ú. ''Střeziměř'' – části [[Dobrá Voda (Klatovy)|Dobrá Voda]], [[Střeziměř]] [137] => * k. ú. ''Křištín'' – část [[Křištín]] [138] => [139] => Nejlidnatějšími místními částmi jsou (kromě klatovských čtvrtí) Luby, Sobětice, Štěpánovice, Tajanov a Točník. Nejvyšší bod celého klatovského katastru se nachází nad místní částí Dobrá Voda jižně od města. Je jím vrchol [[Boudovka]] s nadmořskou výškou 729 metrů. Nachází se přibližně na rozmezí Šumavského podhůří a vlastní Šumavy. Místními částmi Beňovy, Kal a Tajanov protéká řeka [[Úhlava]]. Na jejím břehu je v Beňovech [[kemp]] Sluneční mlýn. Železniční zastávky mají místní části Točník a Dehtín (na trati 183) a Luby (na trati 185). [140] => [141] => === Správní území === [142] => [[Soubor:Radnice města Klatovy.JPG|náhled|upright|Radnice města Klatovy]] [143] => {{Viz též|Okres Klatovy|Správní obvod obce s rozšířenou působností Klatovy}} [144] => [145] => Klatovy byly dříve [[Okresní město|okresním městem]] (již za první republiky [[Soudní okres|soudní]] i [[Okresy v Česku#Historie|politický okres]]), v současnosti [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Klatovy]] ale stále existuje a skládá se ze 94 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Klatovy|správní obvod obce s rozšířenou působností]] z 44 obcí. Ačkoli okresy již zůstaly jen statistickými jednotkami, stále zde působí [[Okresní soud v Klatovech]] spolu s příslušným okresním státním zastupitelstvím (za první republiky zde byl i [[Krajský soud v Klatovech|krajský soud]]). {{Sousední obce}} [146] => [147] => == Průmysl == [148] => Dnes je nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Klatovech [[potravinářství]] – působí zde mlékárna, pekárny a cukrárny, drůbežářské závody, rybářství nebo pivovar. Masokombinát fungoval do února roku 2010 a byl druhým největším zpracovatelem masa v Plzeňském kraji. Areál nakonec prodal jeho vlastník, Xaverov a.s., místní výrobní firmě, která ho přestavuje. Rozsáhlý strojírenský podnik ''Škoda Klatovy'' zanikl v roce 2002, jeho areál byl asanován a na jeho pozemku bylo postaveno obchodní centrum, které nese nostalgický název Škodovka. [149] => [150] => Zastoupen je průmysl dřevozpracující (pila a výrobna nábytku ''TVAR'') a optika (firma ''Rodenstock'' – výroba brýlových obrub a brýlových čoček, v Klatovech se však vyrábí jen brýlové čočky – minerální a plastové; firma ''Wilens'' – výroba kontaktních čoček). Je zde i několik stavebních firem. Jednou z těch největších je ''Klatovská stavební společnost.'' [151] => [152] => == Doprava == [153] => === Silniční doprava === [154] => Klatovy jsou významnou silniční křižovatkou, tranzitní doprava však prochází středem města. Nejvýznamnější je mezinárodní silnice E53 vedoucí v trase [[silnice I/27]] z Mostu přes Plzeň na hraniční přechod Železná Ruda. [[Silnice I/22]] má s I/27 společný úsek v Tyršově ulici. Je na silnici I/27 přibližně kolmá a vede v trase [[Domažlice]] – Klatovy – [[Strakonice]] – [[Vodňany]]. V současné době se buduje východní část obchvatu, která propojí všechny směry silnic první třídy, uleví masivně přetíženému centru města a zrychlí cestu na Šumavu. [155] => [156] => [[Soubor:Klatovy nadrazi.JPG|náhled|vlevo|Budova nádraží a rozsáhlý přednádražní prostor z roku 1959]] [157] => Na tyto komunikace navazují také silnice II. třídy. [[Silnice II/185]] spojuje [[Staňkov (okres Domažlice)|Staňkov]] s Klatovy, navazuje na ni [[silnice II/186]] směrem do [[Plánice]]. [[Silnice II/191]] má význam pro spojení Klatov s městy [[Janovice nad Úhlavou]], [[Nýrsko]] a [[Hraniční přechod Svatá Kateřina – Neukirchen beim Heiligen Blut|hraničním přechodem Svatá Kateřina/Neukirchen beim Heiligen Blut]]. Na druhé straně tato silnice z Klatov vychází severovýchodním směrem na [[Nepomuk]] na [[Okres Plzeň-jih|jižním Plzeňsku]] a [[Rožmitál pod Třemšínem]] na [[Okres Příbram|Příbramsku]]. [158] => [159] => === Železniční doprava === [160] => Ve městě se setkávají dvě jednokolejné železniční tratě. [[Železniční trať Plzeň – Klatovy – Železná Ruda|Trať 183]] (Plzeň – Klatovy – [[Železná Ruda]]) má velký význam pro dopravu na Šumavu a jsou po ní vedeny také [[Rychlík (vlak)|rychlíky]] a spěšné vlaky. V roce 1996 na ní byla v úseku Plzeň–Klatovy provedena modernizace a [[elektrifikace]]. [[Železniční trať Horažďovice předměstí – Domažlice|Trať 185]] je regionálního významu. Vede v trase Domažlice – [[Kdyně]] – [[Janovice nad Úhlavou]] – Klatovy – [[Sušice]] – [[Horažďovice]]. Současné nádraží zahájilo provoz v roce 1959. Má dvě oddělená nástupiště, přístupná z odbavovací haly podchodem. Ve městě se nachází celkem pět železničních stanic: ''[[Klatovy (nádraží)|Klatovy]]'', ''[[Klatovy město]]'', ''Točník'', ''Dehtín'' a ''Luby u Klatov''. [161] => [162] => === Autobusová doprava === [163] => [[Soubor:Klatovy sidliste.JPG|náhled|Paneláky z počátku sedmdesátých let 20. století v Hlávkově ulici u autobusového nádraží]] [164] => Regionální a dálková autobusová doprava využívá rozsáhlé [[autobusové nádraží]] ze sedmdesátých let 20. století nedaleko nádraží železničního, kde je plánována stavba přestupního terminálu. Významná je také autobusová zastávka Tylovo nábřeží umístěná blíže k centru města. Regionální autobusovou dopravu zajišťuje společnost [[Arriva Střední Čechy]] [165] => [166] => V provozu je [[městská autobusová doprava v Klatovech|městská hromadná doprava]]. Zajišťuje ji [https://www.klatovska-dopravni.cz/ Klatovská dopravní společnost] na 4 linkách: [167] => * 1 – Nádraží – Pod nemocnicí – náměstí Míru – Luby [168] => * 2 – Nádraží – Podhůrecká – (Pod nemocnicí) – náměstí Míru – Plánická [169] => * 3 – Luby – Plánická – náměstí Míru – Pod nemocnicí – Podhůrecká – Městské lázně [170] => * 4 – (Koldinova) – Nádraží – (Podhůrecká) – Pod nemocnicí – (náměstí Míru) – Plánická – Luby [171] => Všechny autobusové a železniční linky a zastávky na území města jsou součástí systému [[Integrovaná doprava Plzeňského kraje|Integrované dopravy Plzeňského kraje]]. [172] => [173] => == Sport == [174] => [175] => [[Soubor:Zimní_stadion_Klatovy.jpg|alt=|náhled|[[:Soubor:Zimní stadion Klatovy.jpg|Zimní stadion Klatovy]]|220x220pixelů]] [176] => [177] => V Klatovech startuje cyklistický závod [[Král Šumavy (cyklistika)|Král Šumavy]], v květnu pro [[Horské kolo|horská kola]] (MTB), v září pro [[silniční kolo|silniční kola]] (ROAD). Počátkem července se zde každoročně koná šachový turnaj O pohár města Klatov. Dále se zde na jaře jezdí [[Rallye Šumava]]. Ve městě je zimní stadion, bazén, koupaliště a mnohá hřiště pro různé sporty. [178] => [179] => Již od roku 1974 pořádá zdejší [[Gymnázium Jaroslava Vrchlického]] dálkový pochod – [[Gymnaziální padesátka]]. V posledních letech je tato sportovní událost tradičně pořádána v druhé polovině dubna na 4 trasách pro pěší a cyklisty. Trasy jsou koncipovány tak, že tvoří postupně se prodlužující smyčky orientované podél jedné směrové osy se společným začátkem a cílem u budovy gymnázia. Nejprve bylo pět ročníků do pěti různých směrů a po pěti letech se cyklus opakoval. V  roce 2005 byla pro třicátý ročník přichystána nová série do doposud málo využitého prostoru kolem Strážova a Janovic. Proto ten, kdo absolvuje bez přerušení šest za sebou jdoucích ročníků, bude okolí Klatov znát opravdu dobře. [180] => [181] => V Klatovech působí [[SK Klatovy 1898]], fotbalový klub hrající [[Divize A|divizi A]]. Jedná se o jeden z nejstarších fotbalových klubů v Česku. Sídlí zde také [[HC Klatovy]], český klub ledního hokeje, který od sezóny 2001/02 působí ve [[2. česká hokejová liga|2. lize]], třetí české nejvyšší soutěži ledního hokeje. [182] => [183] => == Pamětihodnosti == [184] => [[Soubor:Barokní kostel na náměstí - Klatovy.JPG|náhled|upright|Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce]] [185] => [[Soubor:Klatovy Bílá věž (1).jpg|náhled|upright|Bílá věž]] [186] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Klatovech}} [187] => [188] => Dominantou města je [[Černá věž (Klatovy)|Černá věž]]. Autorem věže vysoké 81,6 metrů je [[Antonius de Salla]]. Byla postavena v letech 1547 až 1557 za účelem vytvořit symbol bohatství a také jako místo, z něhož bylo možné přehlédnout celé město a zamezit tak požárům. Na věži je zavěšen zvon jménem Bartoloměj Ondřej, lidově zvaný „[[Zvon Bartoloměj Ondřej|Vondra]]“ (3915 kg, průměr 195 cm).KLATOVŠTÍ ZVONÍCI. ''[http://Klatovsti-zvonici.mzf.cz klatovsti-zvonici.mzf.cz]'' [online]. [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. (česky) Zvon ulil roku 1759 italský zvonař Peter Antonius Jacomini a na věž zavěsil v roce 1760. Odlití provedl hned vedle věže v zemi na nádvoří jezuitské koleje, poté, co předchozí zvon (též zvaný Bartoloměj Ondra) se roztavil při požáru 1758. Říká se, že po tomto ničivém požáru byla věž tak ožehnuta sazemi, že jí lid klatovský od té doby začal říkat „Černá“. Na věž navazuje budova [[radnice]]. Postavena byla roku 1557, ale prodělala mnoho stavebních úprav, naposled v letech 1923 až 1925 do [[Novorenesance|novorenesančního slohu]]. Na přestavbě se podílel architekt [[Josef Fanta]], sochaři [[Čeněk Vosmík]] a [[František Rous]] a malíři L. Novák a J. Čejka. [189] => [190] => Další dominantní památkou je barokní jezuitský [[kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce]]. Jeho stavba započala roku 1656 pod vedením architekta [[Carlo Lurago|Carla Luraga]], ale na dokončení se podílel i architekt [[Giovanni Domenico Orsi]]. Kostel se drží klasické koncepce [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] – má půdorys latinského kříže a kopuli nad křížením ramen. Vnějšek kostela reprezentují barokní portály [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dienzenhofera]]. Pod kostelem se nacházejí [[klatovské katakomby]], podzemní prostory určené k pohřbívání jezuitů i osob, které nebyly členy řádu.Částečný seznam pohřbených je v rukopisu knihovny Národního muzea Historia Collegii Clattoviensis Societatis Iesu, sig. VII-C-29. Pohřbívalo se v nich, dokud to patent císaře [[Josef II.|Josefa II.]] roku 1783 nezakázal. Katakomby mají důmyslný větrací systém, který umožňuje udržovat optimální teplotu pro konzervaci mumifikovaných těl. Dnes je jich zachovalých kolem třiceti. V sousedství kostela je také [[Jezuitská kolej (Klatovy)|jezuitská kolej]], dnes sídlo [[Městská knihovna Klatovy|Městské knihovny Klatovy]], Městského ústavu sociálních služeb Klatovy a kanceláří některých odborů městského úřadu. [191] => [192] => Na hlavním náměstí lze nalézt i [[Barokní lékárna „U Bílého jednorožce“|barokní lékárnu „U Bílého jednorožce“]], v níž je dnes muzeum dokumentující vývoj lékárnictví od roku 1776 až do roku 1966, kdy samotná lékárna ukončila svoji činnost. V jejím sousedství se nachází [[Galerie umění|galerie]] U Bílého Jednorožce. [193] => [194] => Kousek východně od náměstí je [[kostel Narození Panny Marie (Klatovy)|kostel Narození Panny Marie]] ze 13. století, který byl několikrát přestavěn a rozšířen. Je zde i [[obraz Panny Marie Klatovské]], která chová v klíně malého Ježíše. U kostela byla postavena zvonice, nazývaná Bílá věž. Její výška je 60 metrů. Pochází z roku 1581, po ničivém městském požáru roku 1758 byla při opravě zvýšena o další patro a překryta cibulovou bání, do níž byl vsazen zvon Maria (průměr 129 cm) od zvonaře P. A. Jakominiho. V roce 1850 přibyl zvon o váze 42 centů od pražského zvonaře Bellmana, který byl za první světové války v roce 1917 roztaven. Další dva zvony přibyly až roku 1930, a to zvon Václav a Pavel. [195] => [196] => V centru města je ještě dominikánský [[Kostel svatého Vavřince (Klatovy)|kostel sv. Vavřince]], jenž byl postaven v letech 1694 až 1709 klatovským stavitelem italského původu [[Marco Antonio Gilmetti|Marcem Antoniem Gilmettim]]. Historické centrum města stále na několika místech obepínají kamenné hradby, nejzachovalejší jsou dvě kruhové [[Bašta|bašty]] na východní straně města. [197] => [198] => Na začátku ulice Palackého se nachází [[kaple Zjevení Panny Marie „Chaloupka“]]. Postavena byla v roce 1696 na místě chaloupky, ve které byl uchováván obraz Panny Marie. V blízkosti centra města je také [[Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše]], které dokumentuje vývoj města už od [[pravěk]]u. Významnými klatovskými památkami je též [[Židovský hřbitov v Klatovech|židovský hřbitov]] na Pražském předměstí, [[Krematorium v Klatovech|krematorium]] z roku 1985 tamtéž nebo [[Křížová cesta (Klatovy)|křížová cesta]] v severní části města na Křesťanském vrchu. Památná je i nádražní budova od architekta [[Josef Danda|Josefa Dandy]]. [199] => [200] => Také v některých místních částech Klatov se nachází zajímavé stavby. V Lubech, Tupadlech, Drslavicích a Štěpánovicích stávaly gotické [[tvrz]]e. Zachovány jsou dosud v Lubech a Štěpánovicích, v Tupadlech a Drslavicích zbyly už jenom zbytky zdiva a obranných valů. V Otíně stojí empírový zámeček, ve kterém pobýval [[František Palacký]] a pracoval zde na svém díle ''Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě''. [201] => [202] => == Moderní stavby == [203] => * [[Poesiomat (Klatovy)|Poesiomat]] – v parku za Černou věží [204] => * [[PASK|PASK]] – Pavilon skla (PASK), výstavní pavilon v zahradě u Muzea Dr. Karla Hostaše. Po přestavbě v roce 2014 získala stavba národní cenu za architekturu pro rok 2015 a titul stavba roku Plzeňského kraje 2015.{{citace webu |titul=Pavilon skla PASK|url=https://www.pask-klatovy.cz/lotz/pavilonskla.asp|vydavatel=PASK|datum přístupu=2023-05-26}} [205] => [206] => == Osobnosti == [207] => [[Soubor:Památník na osvobození Americkou armádou - Klatovy.JPG|náhled|upright|Památník na osvobození americkou armádou]] [208] => [209] => * [[Karel Slavoj Amerling]] (1807–1884), místní rodák; pedagog, lékař a botanik [210] => * [[Bohuslav Balbín]] (1621–1688), literát, historik, kněz, zeměpisec a pedagog; působil ve zdejší jezuitské koleji, sepsal zde dílo ''Obrana jazyka českého'' [211] => * [[František Belfín]] (1923–1997), místní rodák; hudební skladatel a dirigent [212] => * [[Jiří Bílek (dirigent)|Jiří Bílek]] (1919–2011), místní rodák; propagátor vážné hudby, dirigent, krátce místostarosta, čestný občan města Klatovy [213] => * [[Jan Čapek (táborita)|Jan Čapek]] (2. pol. 14. století – 1. pol. 15. století), spisovatel a kněz, působil jako farář v Klatovech [214] => * [[Josef Dobrovský]] (1753–1829), studoval na zdejším gymnáziu; kněz, filolog a historik [215] => * [[Jan Václav Flaška]] (1708/9–1783), skladatel, regenschori klatovského děkanského kostela v letech 1739–1783 [216] => * [[Karel Fleischmann]] (1897–1944), lékař, spisovatel, kreslíř a grafik, místní rodák [217] => * [[Petr Frydrych]] (* 1988), místní rodák; oštěpař [218] => * [[Josef Hais Týnecký]] (1885-1964), spisovatel a novinář [219] => * [[Josef Hlávka]] (1831–1908), architekt, stavitel a největší český mecenáš [220] => * [[Karel Hostaš]] (1854–1934), právník, vlastivědný pracovník, archeolog, regionální historik a politik, starosta města a okresu, zakladatel klatovského muzea [221] => * [[Jan Janák (skladatel)|Jan Janák]] (1871–1942), skladatel a sbormistr [222] => * [[Jaromír John]] (1882–1952), místní rodák; spisovatel, novinář, učitel, výtvarný estetik, výchovný pracovník a výtvarný kritik [223] => * [[Josef Klička]] (1855–1937), místní rodák; houslista, varhaník, hudební skladatel, dirigent a pedagog [224] => * [[Alois Klíma]] (1905–1980), místní rodák; dirigent [225] => * [[Ester Kočičková]] (* 1968), místní rodačka; zpěvačka, textařka a moderátorka [226] => * [[Pavel Kristián z Koldína]] (1530–1589), místní rodák, působil na pražské univerzitě [227] => * [[Václav Matěj Kramerius]] (1753–1808), spisovatel a nakladatel (studoval na zdejším gymnáziu) [228] => * [[Jan Krejčí (geolog)|Jan Krejčí]] (1825–1887), místní rodák; geolog a pedagog [229] => * [[Jan Kučera (dirigent)]] (* 1977), dirigent, skladatel a klavírista [230] => * [[Jaroslav Kvapil]] (1868–1950), studoval na zdejším gymnáziu; básník a divadelník [231] => * [[Sebastian Labe]] (1634–1710), jezuita, latinský básník, pobýval a zemřel v jezuitské koleji v KlatovechV. Aschenbrenner, P. Sebastian Labe, S.I. (1634–1710) v klatovské jezuitské koleji (1706–1710). Příspěvek k závěrečné fázi života českého barokního jezuitského skladatele (?), in: KUHN, Tomáš (ed.): Hudební kultura XVI, sborník Katedry hudební kultury FPE ZČU v Plzni, str. 114–136. [232] => * [[Alois Mašek]] (1859–1912), lékař a politik, starosta města a poslanec zem. sněmu [233] => * [[Quido Matoušek]] (1888–1951), místní rodák, československý legionář, důstojník československé armády [234] => * [[Vojtěch Mayerhofer]] (1845–1899), místní rodák; novinář a redaktor encyklopedií [235] => * [[Lubor Niederle]] (1865–1944), místní rodák; slavista, antropolog, etnolog, archeolog a muzejník [236] => * [[Roman Pavlík]] (* 1976), místní rodák; fotbalista [237] => * [[Václav Sedláček (poslanec Českého zemského sněmu)|Václav Sedláček]] (1839–1894), místní rodák; právník a politik, poslanec zemského sněmu [238] => * [[Antonín Schauer]] (1864–1940), advokát a politik, poslanec zem. sněmu [239] => * [[Jiří Suchý]] (* 1931), zpěvák, textař a básník [240] => *[[Adolf Šlégl]] (1855–1933), pedagog, archeolog, dramatik, publicista a osvětový pracovník [241] => * [[Karel Boleslav Štorch]] (1812–1868), místní rodák; obrozenecký spisovatel a novinář [242] => * [[Josef Franta Šumavský]] (1796–1857), studoval na zdejším gymnáziu; obrozenecký spisovatel, pedagog a autor slovníků [243] => * [[Josef Thomayer]] (1853–1927), studoval na zdejším gymnáziu; lékař, profesor vnitřního lékařství [244] => * [[Martin Ticháček]] (* 1981), místní rodák; fotbalista [245] => * [[Ferdinand Vaněk]] (1849–1939), malíř, středoškolský profesor a vlastivědný pracovník [246] => * [[Otakar Vočadlo]] (1895–1974), lingvista [247] => * [[Jaroslav Vrchlický]] (1853–1912), studoval na zdejším gymnáziu; spisovatel, básník, dramatik a překladatel [248] => [249] => == Partnerská města == [250] => Partnerskými městy Klatov jsou:{{citace webu |titul=Partnerská města|url=https://www.klatovy.cz/mukt/partnerskamesta.asp|vydavatel=Město Klatovy|datum přístupu=2022-04-14}} [251] => * {{flagicon|GER}} [[Cham (Německo)|Cham]], [[Německo]] [252] => * {{flagicon|FRA}} [[Poligny]], [[Francie]] [253] => [254] => == Galerie == [255] => [256] => Soubor:Klatovy vyhled.JPG|Severovýchodní pohled z radniční věže: Bílá věž a arciděkanský kostel Panny Marie [257] => Soubor:Vylet do Klatov 5 cervence 2010 42.jpg|Kašna na náměstí Míru [258] => Soubor:Vchod do kostela - Klatovy.JPG|Vstup do jezuitského kostela [259] => Soubor:Klatovy, kostel Narození P. Marie (Klatovy).JPG|Kostel Narození P. Marie [260] => Soubor:Barokní lékárna „U Bílého jednorožce“.JPG|Barokní lékárna „U Bílého jednorožce“ [261] => Soubor:Klatovy okresnidum.JPG|Secesní „okresní dům“ z roku 1905 [262] => Soubor:Klatovy (4037194126).jpg|Zanedbaný střed města v dobách komunismu (1983) [263] => Soubor:Katakomby Klatovy.jpg|Klatovské katakomby [264] => Soubor:Klatovy Černá věž (6).jpg|Černá věž [265] => Soubor:PASK-Klatovy.jpg|Pavilon skla - [[PASK|PASK]] [266] => [267] => [268] => == Odkazy == [269] => === Reference === [270] => [271] => [272] => === Literatura === [273] => * {{Citace monografie [274] => | jméno = Lenka [275] => | příjmení = Sýkorová [276] => | titul = Klatovy [277] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [278] => | místo = Praha [279] => | rok = 2010 [280] => | počet_stran = 592 [281] => | isbn = 978-80-7422-018-0 [282] => | spoluautoři = a kol. [283] => }} [284] => * {{Citace monografie | příjmení = Vančura | jméno = Jindřich | odkaz na autora = | rok = 1927-1933 | titul = Dějiny někdejšího král. města Klatov | vydavatel = Město Klatovy | místo = Praha | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:2ed49e90-81d9-11e4-b5a7-001018b5eb5c}} [285] => [286] => === Externí odkazy === [287] => * {{Commonscat}} [288] => * {{Oficiální stránky}} [289] => * {{RÚIAN}} [290] => [291] => {{Město Klatovy}} [292] => {{okres Klatovy}} [293] => {{Autoritní data}} [294] => {{Portály|Česko}} [295] => [296] => [[Kategorie:Klatovy| ]] [297] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [298] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [299] => [[Kategorie:Města v okrese Klatovy]] [300] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [301] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [302] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [303] => [[Kategorie:Obce v okrese Klatovy]] [304] => [[Kategorie:Místní akční skupina POŠUMAVÍ]] [305] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [306] => [[Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině]] [307] => [[Kategorie:Sídla na Úhlavě]] [] => )
good wiki

Klatovy

Klatovy jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, 40 km jižně od Plzně. Protéká jím Drnový potok, který se vlévá za městem do Úhlavy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Okres Klatovy','Nýrsko','Janovice nad Úhlavou','Sušice','Luby (Klatovy)','Střeziměř','Plzeňský kraj','Železniční trať Plzeň - Klatovy - Železná Ruda','Štěpánovice (Klatovy)','PASK','Horažďovice','Tovaryšstvo Ježíšovo'

Horažďovice

Nýrsko

PASK

Střeziměř

Sušice