Array ( [0] => 15632544 [id] => 15632544 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Knidos [uri] => Knidos [3] => Roman gold vase.JPG [img] => Roman gold vase.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Knidos [2] => | originální jméno = Κνίδος [3] => | status = zaniklé město [4] => | stát = Turecko [5] => | obrázek = Knidos-Häfen.jpg [6] => | popisek = Oba přístavy Knidu [7] => }} [8] => '''Knidos''' ([[Řečtina|řecky]] Κνίδος, [[Latina|latinsky]] Cnidus) bylo řecké antické přístavní město ve starověké [[Kárie|Kárii]] a součástí [[Dórské šestiměstí|Dórského šestiměstí]] v jihozápadní [[Malá Asie|Malé Asii]], dnešním [[Turecko|Turecku]]. [9] => [10] => == Poloha == [11] => Město Knidos se rozkládalo na jihozápadní špičce tureckého poloostrova Datça (někdy také nazývaného Reşadiye). který tvoří jižní stranu zálivu Gökova. Jeho pozůstatky se nachází asi 35 km od města [[Datça]] v [[Mugla (provincie)|provincii Mugla]] naproti řeckému ostrovu [[Kós]]. Zda leželo na špici poloostrova už od svého založení nebo tam bylo přemístěno ze středu poloostrova od dnešní Datçy až v pozdně klasické době, je sporné.Bankel, Blümel a Demand versus Bean-Cook a Dietrich Berges [12] => [13] => == Historie == [14] => Zmínky o [[Otrokářství|otrokyních]] z Knidu se nacházejí již na tabulkách ze začátku 12. století př. n. l. psaných [[Lineární písmo B|lineárním písmem B]], které byly nalezeny v [[Pylos (město)|Pylu]].Stefan Hiller: ''Die frühgriechischen Texte aus mykenischer Zeit.'' Darmstadt 1976, S. 106; 109 ff.; Tassilo Schmitt: ''Vom Ende des Erfolgs. Überlegungen zum Untergang der mykenischen Palastzivilisation.'' Ve: Gustav Adolf Lehmann, Dorit Engster, Alexander Nuss (Vyd.): ''Von der bronzezeitlichen Geschichte zur modernen Antikenrezeption'', Syngramma Sv. 1, Universitätsverlag Göttingen 2012, S. 120. Archeologické vykopávky odhalily stopy [[Mínojská civilizace|minojské]] i mladší [[Mykénská civilizace|mykénské]] civilizace, dosud však není jasné, zda se na lokalitě nacházelo minojské nebo mykénské osídlení. Město bylo založeno [[Dórové|Dóry]] a stalo se členem [[Dórské šestiměstí|svazku dórských měst]]. Kolem roku 580 př. n. l. se účastnilo sicilské kolonizace a také se podílelo na vzniku řecké svatyně Hellenion v egyptském městě [[Naukratis]]. Kolem roku 550 př. n. l. město nechalo postavit [[Klenotnice (antika)|klenotnici]] v [[Delfy|Delfách]]. Roku 540 př. n. l. je dobyl [[Perská říše|perský]] vojevůdce [[Harpagos (Persie)|Harpagos]]. Pod perskou nadvládou zůstalo až do řeckého vítězství v bitvách u [[Bitva u Mykalé|mysu Mykalé]] v roce 479 př. n. l. a u [[Bitva u Eurymédóntu|Eurymédóntu]] roku 465 př. n. l.Walter Hotz: ''Die Mittelmeerküsten Anatoliens''. Wissenschaftliche Buchgesellschaft Darmstadt 1989 {{ISBN|3-534-03073-7}} S. 134 V roce 477 př. n. l. se stalo členem [[Athénský námořní spolek|athénského námořního spolku]], roku 412 př. n. l. připadlo [[Sparta|Spartě]], poté následovala opět perská nadvláda. V roce 394 př. n. l. porazil athénský vojevůdce v perských službách [[Konón (stratég)|Konón]] v námořní [[Bitva u Knidu|bitvě u Knidu]] spartskou flotilu. Ve 3. století př. n. l. město patřilo [[Ptolemaiovci|Ptolemaiovcům]], roku 190 př. n. l. se dostalo pod vliv [[Rhodos|Rhodu]] a od roku 167 př. n. l. bylo svobodné. [15] => [16] => V římské říši patřil Knidos do [[Asie (provincie)|provincie Asie]]. V letech 263–467 bylo město opakovaně zasaženo silným zemětřesením. V [[Pozdní antika|pozdní antice]] zde vzniklo [[biskupství]] a dodnes stále existuje jako římskokatolické [[Titulární diecéze|titulární biskupství]] Cnidus. V polovině 7. století město zničila arabská flotila. [17] => [18] => == Archeologie == [19] => [[Soubor:Knidos_Karte.jpg|alt=|náhled|200x200pixelů|Knidos, snímek ze satelitu]] [20] => [[Soubor:Knidos_lion.jpg|náhled|200x200pixelů|Lev z Knidu v Britském muzeu v Londýně]] [21] => První znalosti o městské topografii přinesla v roce 1812 výprava britské společnosti [[Society of Dilettanti]] a vykopávky, které v letech 1857–1858 vedl [[Charles Thomas Newton]].{{Citace monografie [22] => | titul = Chisholm, Hugh, (22 Feb. 1866–29 Sept. 1924), Editor of the Encyclopædia Britannica (10th, 11th and 12th editions) [23] => | url = http://dx.doi.org/10.1093/ww/9780199540884.013.u194658 [24] => | vydavatel = Oxford University Press [25] => }} Byly identifikovány [[agora]], divadlo, [[odeon]], [[Dionýsos|Dionýsův]] chrám, chrám [[Múzy|Múz]], chrám [[Afrodita|Afrodity]] a velké množství menších budov. Podařilo se velmi dobře vypracovat celkový plán města. [26] => Sochař [[Praxiteles]] vytvořil pro Knidos svou nejslavnější sochu [[Afrodita z Knidu|Afrodity]]. Byla sice zničena, ale existují pozdější kopie, z nichž nejvěrnější se nachází ve [[Vatikánská muzea|Vatikánských muzeích]]. V chrámu objevil Newton také sochu sedící řecké bohyně [[Démétér]] z Knidu, která je nyní vystavena v [[Britské muzeum|Britském muzeu]]. Asi tři kilometry jihovýchodně od města nalezl trosky nádherné hrobky a kolosální sochu lva, vytesanou z jednoho bloku [[Pentelský mramor|pentelského mramoru]] 3 metry dlouhého a 1,8 metru vysokého, která měla připomínat velké námořní vítězství v bitvě u Knidu, ve které Konón porazil v roce 394 př. n. l. Sparťany. Lev z Knidu je nyní vystaven v Britském muzeu ve [[Velká dvorana královny Alžběty|Velké dvoraně]] královny Alžběty II. [27] => [28] => === Zajímavosti === [29] => Město bylo vyhlášené svou lékařskou školou August Predöhl: ''„Peripleumonie“ in den Schriften der knidischen Ärzteschule.'' Ve: Hans-Heinz Eulner u. a. (Vyd.): ''Medizingeschichte in unserer Zeit. Festgabe für Edith Heischkel-Artelt und Walter Artelt zum 65. Geburtstag.'' Enke, Stuttgart 1971, {{ISBN|3-432-01698-0}}, S. 31–35.H. Grensemann: ''Knidische Medizin.'' Svazek I, Berlin 1975. (její zástupci byli známí a vyhledávaní již v klasické doběVincenzo Di Benedetto: Cos e Cnido, ve: Hippocratica - Actes du Colloque hippocratique de Paris 4-9. září 1978, vyd. v. M. D. Grmek, Paříž 1980, 97-111, dále Antoine Thivel: ''Cnide'' et Cos ? : Esej o lékařských doktrínách v Hippokratově sbírce Antoina Thivela, Paříž 1981 (passim), {{ISBN|22-51-62021-4}}; viz k tomu také recenze od Otta Wenskus [http://www.jstor.org/discover/10.2307/27688435?uid=3737864&uid=2129&uid=2&uid=70&uid=4&sid=21104394691947 (také v JSTOR)].) a také chrámem bohyně Afrodity s její sochou od Praxitela. Nedaleko města se nacházel [[Apollón]]ův chrám v [[Triopion|Triopiu]]. [30] => [31] => === Biblická zmínka === [32] => Místo Knidos je také zmíněno v [[Bible|Bibli]]. Ve [[Skutky apoštolů|Skutcích apoštolů]] píše [[evangelista]] [[Svatý Lukáš|Lukáš]] o čtvrté misijní cestě [[Pavel z Tarsu|Pavla z Tarsu]]: {{Citát v řádku|Mnoho dní jsme pluli pomalu a stěží jsme se dostali do míst naproti Knidu. Protože nám vítr bránil, pluli jsme kolem SalmónySoučasný mys Sideros při nejvýchodnějším konci ostrova [[Kréta]] chráněni Krétou.|[[Český ekumenický překlad|ČEP]], [[Skutky apoštolů]] 27,7}} [33] => [34] => === Ražba mincí === [35] => Knidos razil velmi brzo vlastní mince, jeho [[Obolos|oboly]] a stříbrné [[Řecká drachma|drachmy]] jsou doloženy nejpozději od druhé poloviny 6. století př. n. l. Obvykle mají na jedné straně lví hlavu a na druhé hlavu Afrodity. Tyto rané mince ještě nebyly popsány.Szaivert/Sear, ''Griechischer Münzkatalog'', svazek 2, Mnichov 1983, strany 169 až 171 [36] => [37] => == Slavní občané == [38] => * [[Ktésias|Ktésias z Knidu]], řecký historik [39] => * [[Eudoxos z Knidu]], matematik a filozof [40] => * [[Sostratos z Knidu]], [[Helénismus|helénistický]] architekt [41] => [42] => == Reference == [43] => {{Překlad|de|Knidos|186574851|en|Knidos|894617665}} [44] => [45] => [46] => == Literatura == [47] => * Herbert A. Cahn: ''Knidos. Die Münzen des 6. und des 5. Jahrhunderts vor Christus.'' Berlín, de Gruyter 1970. [48] => * Nancy Demand: ''Did Knidos really move? The literary and epigraphical evidence.'' Ve: ''California studies in classical antiquity'' 20,2 = ''Classical antiquity'' 8,2, 1989, S. 224–237. [49] => * Hansgeorg Bankel: ''Knidos. Neue Forschungen im Stadtgebiet.'' Ve: ''Nürnberger Blätter zur Archäologie.'' 6, Nürnberg 1991, S. 17 ff. [50] => * Wolfgang Blümel: ''Die Inschriften von Knidos. Svazek 1.'' (= ''Inschriften griechischer Städte aus Kleinasien.'' Svazek 41). Bonn, Habelt 1992, {{ISBN|3-7749-2474-0}}. [51] => * Hansgeorg Bankel: ''Knidos. Der hellenistische Rundtempel und sein Altar.'' Ve: ''Archäologischer Anzeiger''. 1997, S. 51–71. [52] => * Hansgeorg Bankel: ''Scamilli impares at an Early Hellenistic Ionic Propylon at Knidos.'' Ve: Lothar Haselberger (vyd.): ''Appearance and Essence. Refinements of Classical Architecture.'' Curvature, Philadelphia 1999, S. 127–138. Recenze: Margaret M. Miles, ve: ''Journal of the Society of Architectural Historians.'' 60,1, 2001, S. 84 f. [53] => * Christine Bruns-Özgan: ''Knidos. Ein Führer durch die Ruinen.'' Konya 2002, {{ISBN|975-97981-0-7}}. [54] => * Dietrich Berges: ''Archaische Funde aus Alt-Knidos.'' Ve: ''Istanbuler Mitteilungen.'' 52, 2002, S. 99–164. [55] => * Mustafa Şahin: ''Hellenistische Kohlenbecken mit figürlich verzierten Attaschen aus Knidos'' (= ''Knidos-Studien.'' Svazek III). Bibliopolis, Paderborn 2003, {{ISBN|3-933925-08-8}}. [56] => * Hansgeorg Bankel: ''Knidos. Das Triopion. Zur Topographie des Stammesheiligtums der dorischen Hexapolis.'' Ve: Ernst-Ludwig Schwandner, Klaus Rheidt (vyd.): ''Macht der Architektur – Architektur der Macht'' (= ''Diskussionen zur Archäologischen Bauforschung.'' Svazek 8). Zabern, Mainz 2004, {{ISBN|3-8053-3382-X}}, S. 100–113. [57] => * Dietrich Berges: ''Knidos. Beiträge zur Geschichte der archaischen Stadt.'' Zabern, Mainz 2006, {{ISBN|978-3-8053-3457-0}}. [58] => * Hansgeorg Bankel, Stefan Franz, Valentina Hinz: ''Griechische Architektur digital-dreidimensional: ein „Arbeitsmodell“ der Heiligtümer am Westrand von Knidos und ein polychromes Schaumodell des Aphaiatempels von Aegina.'' Ve: Alexandra Riedel, K. Heine, F. Henze (vyd.): ''Von Handaufmaß bis High Tech.'' Svazek 2: ''Modellieren, strukturieren, präsentiere''. Zabern, Darmstadt 2006, {{ISBN|978-3-8053-3754-0}}, S. 242–251. [59] => [60] => == Externí odkazy == [61] => * {{Commonscat|Knidos}} [62] => * [http://www.mymaze.de/knidos.htm Knidský labyrint] (německy) [63] => * [http://snible.org/coins/hn/caria.html#Cnidus Mince z Knidu] (anglicky) [64] => {{Autoritní data}} [65] => [66] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla]] [67] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Turecku]] [68] => [[Kategorie:Zaniklá města]] [] => )
good wiki

Knidos

Knidos (řecky Κνίδος, latinsky Cnidus) bylo řecké antické přístavní město ve starověké Kárii a součástí Dórského šestiměstí v jihozápadní Malé Asii, dnešním Turecku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dórské šestiměstí','Řečtina','agora','Society of Dilettanti','Dionýsos','Asie (provincie)','biskupství','Ptolemaiovci','Afrodita z Knidu','Afrodita','Démétér','Athénský námořní spolek'

Afrodita

Agora

Biskupství

Démétér

Dionýsos

Ptolemaiovci

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.