Array ( [0] => 15485325 [id] => 15485325 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kniha [uri] => Kniha [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[kniha (předžaludek)|kniha]] jako jeden z předžaludků [[přežvýkavec|přežvýkavců]]}} [1] => [2] => [[Soubor:Encyklopedie.jpg|náhled|''Malý [[encyklopedie|encyklopedický]] slovník A-Ž'']] [3] => '''Kniha''' je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch [[papír]]u, kartonu, [[pergamen]]u nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem. [4] => [5] => Kniha je též literární práce nebo hlavní oddíl této práce. Kniha publikovaná v elektronické formě se nazývá elektronická kniha (e-kniha) nebo [[Elektronická kniha|e-book]]. [6] => [7] => [[Knihovnictví|Knihovní a informační věda]] definuje knihu jako [[monografie|monografii]] pro její rozlišení od periodických [[publikace|publikací]] jako jsou [[časopis]]y nebo [[noviny]]. [8] => [9] => Monografie (z řečtiny monos – jeden, grapho – píšu) je publikace (nebo její část) komplexně zpracovávající jedno, obvykle úzce vymezené či specializované téma (např. pojednává o jedné osobnosti, jednom problému, jedné vědecké otázce). [10] => [11] => Osoba se zaujetím pro knihy je označována jako [[bibliofilie|bibliofil]] nebo knihomil. [12] => [13] => [[Soubor:Ctenar_knihy_kodex.jpg|náhled|Iluminace čtenáře ze středověkého kodexu]] [14] => [15] => == Historie == [16] => [[Ústní podání]] ([[řeč]], [[tradice]], [[doslech]]) je nejstarší způsob rozšiřování zpráv a příběhů. Po zavedení [[písmo|písma]] v [[starověká civilizace|starověkých civilizacích]] byly informace zapisovány na [[Hliněná tabulka|hliněné destičky]], [[Ostrakon|ostraka]], [[papyrus]] ([[Alexandrie]], [[Byblos]]) nebo [[pergamen]]ové [[svitek|svitky]] ([[Pergamon]]). V té době se objevují první [[Knihovna (instituce)|knihovny]] (bibliotéky) pro jejich skladování (např. [[Alexandrijská knihovna]]). [17] => [18] => Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány [[kodex]]em, což je svázaná kniha se [[stránka]]mi a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus, pro kodexy pergamen. Ten byl ve [[14. století]] v Evropě nahrazen lacinějším [[papír]]em původem z Číny. [19] => [20] => Před objevem [[knihtisk]]u (v Číně) a zavedením [[tiskařský lis|tiskařského lisu]] byly všechny knihy psány ručně ([[rukopis]]). To je také činilo drahými a vzácnými. V raném [[středověk]]u si knihy mohla dovolit jen církev, univerzity a bohatí a často bývaly připevněny řetězy k polici nebo ke [[stůl|stolu]] proti odcizení. [21] => [22] => V polovině [[15. století]] začaly být knihy v západní Evropě vyráběny blokovým tiskem (technika byla na východě známá už staletí předtím). Při blokovém tisku byl obrysový obraz celé stránky vyřezán ze dřeva. Matrice mohla být mnohokrát natřena inkoustem a použita na reprodukci kopií dané stránky. Výroba celé knihy byl ale stále náročný proces, vyžadující ručně řezanou desku pro každou stránku. Dřevěné desky také nebyly velmi trvanlivé a snadno se opotřebovaly nebo poškodily. [23] => [24] => Nejstarší datovaný exemplář kopie pořízené [[blokový tisk|blokovým tiskem]] uchovává [[Britská knihovna]]. Desku nalezl v roce [[1907]] [[Archeologie|archeolog]] [[Marc Aurel Stein]] v ohrazené jeskyni u [[Tun-chuang]]u v severozápadní [[Čína|Číně]]. [[Tiráž]] na konci obsahuje: ''Uctivě vyrobil pro obecnou volnou distribuci Wang Jie ve prospěch svých dvou rodičů třináctého dne čtvrtého měsíce devátého roku Xiantongu (tedy [[11. květen|11. května]] [[868]])''. [25] => [26] => Čínský vynálezce [[Pi Šeng]] kolem roku [[1045]] vyrobil pohyblivé [[Písmeno|litery]] z kameniny (žádné příklady jeho tisku se ale nezachovaly). Znaky a zarovnávací výplně vkládal do mělké přihrádky a zaléval je horkým [[vosk]]em. Po ztuhnutí vosku šla přihrádka s písmeny používat na tisk celých stránek. [27] => [28] => Když [[Johannes Gutenberg|Johann Gutenberg]] v [[15. století]] zavedl knihtisk s kovovými [[pohyblivé litery|pohyblivými literami]], knihy začaly být levnější a široce dostupné. Odhaduje se, že před objevem tiskařského lisu bylo v Evropě vytvořeno ročně jen asi 1000 různých knih. Knihtisk představoval radikální změnu, kdy jedné knihy mohly být najednou vytištěny statisíce exemplářů. Např. jen dílna Hanse Luffta, tiskaře ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]], vytiskla mezi lety 1534 a 1574 více než 100 000 výtisků [[Lutherova bible|Lutherovy bible]]. [29] => [30] => Další staletí znamenala zlepšení tiskařského lisu i současně i podmínek pro [[svoboda tisku|svobodu tisku]] postupným uvolňováním přísných zákonů [[cenzura|cenzury]]. V polovině [[20. století]] knižní produkce v Evropě byla přes 200 000 titulů ročně. [31] => [32] => S rozvojem počítačové sazby a především [[Digitální tisk|digitálního tisku]] na konci 20. století se vydávání knih pro autory i [[Nakladatelství|nakladatele]] stává dostupnějším. Vzniká také zcela specifický obor vydávání přizpůsobených knih, tzv. [[Osobní kniha|osobní knihy]]. [33] => [34] => Na přelomu druhého tisíciletí byl dostupný [[internet]] a rozširuje se [[elektronická kniha]]. [35] => [36] => == Popis knihy == [37] => [[Soubor:Still life with Bible.jpg|náhled|Van Gogh: Zátiší s Knihou]] [38] => Kniha má přesně stanovenou podobu a každá její součást má svůj název. I když se v současné době mnoho nakladatelství z ekonomických důvodů nedrží této podoby knih při vydávání, lze podle této úpravy knihy poznat kvalitu [[Nakladatelství|nakladatelské]] a [[Knihařství|knihařské]] práce. [39] => [40] => === Konstrukční části knihy === [41] => * '''knižní blok''' – označuje svázané a oříznuté listy knihy bez desek. Tento blok je až na konci výroby přilepen („zavěšen“) do desek obálky pomocí předsádky. [42] => * '''hřbet knihy''' – u lepených vazeb je vždy rovný, u vázaných knih může být rovný nebo oblý. [43] => * '''předsádka''' – je dvojlist (pevnějšího papíru), který spojuje knižní blok s deskami knihy. V knize je předsádka přední a zadní. Je prázdná, může však být potištěna ilustrací. [44] => * '''přídeští''' – je jeden z listů předsádky, který je nalepený na deskách (zakrývá surovou vnitřní stranu desky), je přední a zadní.{{Citace elektronické monografie | titul = Přídeští | url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/pRIdeStI.html | datum přístupu = 2010-12-17 | vydavatel = http://vydavatelstvi.vscht.cz/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20110710044645/http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/pRIdeStI.html | datum archivace = 2011-07-10 | nedostupné = ano }} [45] => * '''desky''' – jsou obalem knihy v případě tzv. pevné vazby (hardback). Zpravidla obsahuje titul knihy a jméno autora. Desky knihy se dnes vyrábějí zpravidla z lepenky a jsou potahovány papírem, textilem, koženkou nebo kůží. [46] => * '''[[ořízka]]''' – jsou tři (oříznuté) strany knižního bloku. Čtvrtá strana je vlepena do hřbetu knihy. Ořízka může být obarvená nebo zlacená. To se dělá z dekorativních důvodů, ale také jako ochrana proti prachu. [47] => * '''obálka''' – je obalem knižního bloku v případě měkké vazby (jinak paperback, brožovaná vazba), kdy plní roli desek a přebalu v jednom. [48] => * '''přebal''' – je list papíru obalující desky knihy s pevnou, někdy i s brožovanou vazbou. Má funkci jak ochrannou, tak informační (propagační), která bývá na zahnutých klopách. [49] => * '''klopa přebalu''' – levá a pravá zahnuté části přebalu [50] => * '''potah''' – je [[papír]] nebo [[Textilie|textil]] používaný k zakrytí lepenky knižních desek a k jejich spojení [51] => * '''záložka''' – může být vložená papírová nebo může jít o textilní či kožený proužek, který je na jednom konci vlepen do hřbetu knihy. Kniha (zvláště odborná) může mít i více textilních záložek. Správně provedená textilní či kožená záložka se pozná podle toho, že při uchopení jejího konce s ní pohodlně projedete celý knižní blok, aniž byste ji museli pustit. [52] => * '''kapitálek''' – je proužek textilie (výjimečně se vyskytuje i kožený), který má především dekorativní charakter. Je vlepen do hřbetu knihy, aby zakrýval mezeru mezi blokem a deskami a chránil tak hřbet zavřené knihy před prachem. [53] => [54] => === Tištěné části knihy === [55] => * '''[[signet]]''' – značka [[nakladatelství]] nebo [[edice]] umístěná v knize na první liché stránce. [56] => * '''[[patitulní list]]''' – je list, který předchází hlavní titul a na kterém je uveden autor knihy a titul knihy. Oproti hlavnímu titulu je vysázen menším písmem. Důvod tohoto zdvojování titulního listu je v minulosti, kdy byly knihy ještě těžké a při častém používání se vytrhávaly z desek. S deskami knihy se tak často ztratil i titulní list a později nebylo možné zjistit název knihy. Signet a patitul mohou být uvedeny na jedné stránce. [57] => * '''[[frontispis]]''' – (též protititul) je označení pro sudou stránku naproti titulnímu listu. Často je na něm ilustrace. [58] => * '''hlavní titul''' – je vždy umístěn na liché stránce knihy. Musí obsahovat titul a podtitul, jméno autora. Může také obsahovat rok vydání a název nakladatelství. [59] => * '''[[impresum]]''' – (též autorská tiráž, copyrightová stránka, nakladatelský záznam) je na druhé straně titulního listu a musí obsahovat [[copyright]] [[text]]u (ilustrací) a [[International Standard Book Number|ISBN]]. Může se zde umístit [[laudatio]] (poděkování) sponzorům knihy. [60] => * '''[[tiráž]]''' – je obvykle umístěna na posledním listu knihy. Obsahuje technické a [[Nakladatelství|nakladatelské]] údaje o knize, více v samostatném hesle '''[[tiráž]]''' [61] => * '''vakát''' – je prázdná stránka (záměrná nebo nezamýšlená) kdekoliv v knize. [62] => * '''[[paginace]]''' – číslování stránek. Tradičně v pravém dolním rohu stran nebo uprostřed nebo v záhlaví stránky. [63] => * '''[[kapitola]]''' – je oddíl textu v knize, který má samostatné postavení. Každá kapitola musí začínat na liché stránce knihy. Je označena názvem nebo alespoň číslicí. [64] => * '''[[Obsah (text)|obsah]]''' – je seznam všech kapitol a podkapitol, který usnadňuje práci s knihou. Obzvláště důležitý je u odborných knih. Umísťuje se na konci knihy, avšak u odborných publikací může být umístěn i na začátku za impresem. [65] => * '''[[Rejstřík (organizace informací)|rejstřík]]''' – může být místní, věcný nebo personální. Může také být nerozlišený. Věci nebo osoby, které autor považuje za důležité, mohou být uvedeny v rejstříku. Tam je u nich zároveň uvedena každá strana jejich výskytu v textu. Slouží pro lepší vyhledávání v textu knihy. Rejstřík patří do odborné nebo populárně naučné knihy. [66] => * '''[[bibliografie]]''' – je soupis jiných knih, na které se odkazuje v textu. [67] => * '''[[ex libris]]''' – je ozdobné označení vlastníka knihy. [68] => [69] => == Typy knih podle [[knižní vazba|vazby]] == [70] => === Základní dělení === [71] => [72] => * s tvrdou (pevnou) vazbou (též vázané) [73] => * s polotuhou vazbou (leporela, dětské skládačky) – používá se lepenka do 600 g/m² [74] => * s měkkou vazbou (též brožury, paperbacky) – na obálku se používá těžší papír než na blok, ne však lepenka [75] => [76] => ==== Měkké vazby ==== [77] => * V1 – měkké desky, sešité drátěnou sponkou [78] => * V2 – měkké desky, lepená, oříznutá na třech stranách (i s obálkou) [79] => * V2a – lepená brožura s přesahem obálky [80] => * V2b – lepená brožura, předsádka je přilepena k obálce [81] => * V3 – lepená brožura sešitá drátem ze strany, tzv. blokovaná brožura [82] => * V4 – šitá brožura (vázaný blok přilepený k měkké obálce) [83] => [84] => ==== Polotuhé vazby ==== [85] => * V5 – polotuhá vazba s deskami z lehčí lepenky – knižní blok je buď lepen, nebo sešit nití, vazba je podobná V2, dnes se již téměř nepoužívá [86] => * V6 – leporela [87] => [88] => ==== Tuhé vazby ==== [89] => * V7 – poloplátěná vazba (šitý blok, plátěný hřbet, papírový potah desek) [90] => * V8 – pevné desky, šitý blok, plátěný potah, papírový přebal [91] => * V8a – pevné desky, šitý blok, papírový (laminovaný) potah, bez přebalu [92] => * V8b – pevné desky, šitý blok, papírový potah, papírový přebal [93] => * V9 – plastové desky, šitý blok [94] => [95] => === Zdobení vazby === [96] => Potah obálek (knižních desek) je kvůli ochraně papíru často ''laminován''. Povrch papíru je potažen slabou fólií – lesklou, matnou nebo strukturovanou. Používá se také ''lakování'' papíru. Laik rozdíl téměř nepozná. Pro větší efektivitu se může nalakovat pouze část papíru (obálky, přebalu), to pak nazýváme ''parciálním lakem''. Dále se obálka zdobí ''slepotiskem'', což je vytlačení nápisu nebo obrazce do obálky (přebalu). Ražba je vyražení nápisu nebo obrazce do obálky knihy přes slabou fólii, ze které se na obálku přenese barva (např. zlatá). [97] => [98] => == Reference == [99] => [100] => [101] => == Související články == [102] => * [[International Standard Book Number|ISBN]] [103] => * [[International Standard Serial Number|ISSN]] [104] => * [[Knihtisk]] [105] => * [[Neperiodická publikace]] [106] => * [[Knihkupectví]] [107] => * [[Knihovna (instituce)|Knihovna]] [108] => * [[Svaz českých knihkupců a nakladatelů]] - SČKN [109] => * [[Elektronická kniha]] [110] => * [[Hybridní kniha]] [111] => * [[Osobní kniha]] [112] => * [[Biblioterapie]] [113] => * [[Bibliofilie]] [114] => * [[Rukopis|Manuskript]] [115] => * [[Svitek]] [116] => * ''„[[Bible|Kniha knih]]“'' [117] => * ''„[[Knižní čtvrtek]]“'' [118] => * ''„[[Měsíc knihy]]“'' [119] => * [[Kondolenční kniha]] [120] => [121] => == Literatura == [122] => Pistorius, Vladimír: Jak se dělá kniha. Paseka. Praha, Litomyšl 2003 [123] => * {{Citace monografie [124] => | titul = Domácí knihařství [125] => | příjmení = Dolenský [126] => | jméno = Ctibor [127] => | vydavatel = Šolc a Šimáček [128] => | místo = Praha [129] => | rok = 1921 [130] => | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:49e1c55c-7444-40f1-927a-f4fa87748cf1 [131] => }} [132] => * {{Citace monografie [133] => | titul = Dějiny českého knihařství [134] => | příjmení = Chytil [135] => | jméno = Karel [136] => | vydavatel = Společenstvo knihařů atd. [137] => | místo = Praha [138] => | rok = 1899 [139] => | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:f50402f8-b2ed-47ee-95a1-494bfb7afa0c [140] => }} [141] => * {{Citace monografie [142] => | titul = Vazba knih [143] => | příjmení = Kriebel [144] => | jméno = Otakar [145] => | vydavatel = Ústřední spolek učitelský na Moravě a ve Slezsku [146] => | místo = Brno [147] => | rok = 1923 [148] => | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18 [149] => }} [150] => * {{Citace monografie [151] => | titul = Domácí knihař [152] => | příjmení = Hrabenovský [153] => | jméno = Josef [154] => | vydavatel = J. Vlad. Mangl [155] => | místo = Ruda nad Moravou [156] => | rok = 1928 [157] => | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:96cc36ce-30d2-4840-a9b8-9981b0064f38 [158] => }} [159] => [160] => == Externí odkazy == [161] => * {{Commonscat}} [162] => * {{Commons|Book}} [163] => * {{Wikislovník|heslo=kniha}} [164] => * {{Wikicitáty|téma=Kniha}} [165] => * {{Wikiverzita|kategorie=Čítárna}} [166] => * {{TDKIV|000000993}} [167] => * [https://web.archive.org/web/20110812133030/http://www.nm.cz/knihovna-nm/muzeum-knihy.php Muzeum knihy] ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáře nad Sázavou]] [168] => * [https://web.archive.org/web/20090203184948/http://www.stream.cz/video/45/61331-jak-se-co-dela-knihy Jak se co dělá - Knihy] [169] => * [http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky] {{Wayback|url=http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf |date=20110826001836 }} [170] => * [http://www.jakvydatknihu.cz Jak vydat knihu] [171] => * [http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-je-zelenejsi-klasicka-kniha-nebo-elektronicka-ctecka Ekolist.cz: Co je zelenější – klasická kniha, nebo elektronická čtečka?] [172] => * [https://www.iliteratura.cz/Clanek/45233/porizkova-lenka-co-jsou-dejiny-knihy Autor, čtenář… KNIHA!] [173] => {{Autoritní data}} [174] => [175] => [[Kategorie:Technika]] [176] => [[Kategorie:Knihy| ]] [] => )
good wiki

Kniha

encyklopedický slovník A-Ž Kniha je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem. Kniha je též literární práce nebo hlavní oddíl této práce.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'papír','Nakladatelství','Osobní kniha','Elektronická kniha','International Standard Book Number','15. století','Knihovna (instituce)','tiráž','pergamen','Čína','písmo','868'

868

Čína

Nakladatelství

Papír

Pergamen

Písmo

Tiráž