Array ( [0] => 15485786 [id] => 15485786 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kolonie [uri] => Kolonie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}}{{Různé významy|tento=závislé zemi ovládané jiným státem}} [1] => '''Kolonie''' je závislé území nebo město bez vlastní vlády, které patří nějakému státu, ale není součástí jeho území. Od kolonií je třeba odlišovat [[satelitní stát]]y a [[dominium|dominia]] s vlastní vládou a oficiálně nezávislá, i když mohou být ''de facto'' ovládána jiným státem (státy [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]). V historii se slovem kolonie označovaly odlišné formy vzdáleného osidlování čili [[kolonizace]]. [2] => [[Soubor:Colonisation territorial changes from 15th to 20th century.ogv|náhled|400px|Animace postupného vývoje světových říš a jejich kolonií od 15. do 21. století.]] [3] => [4] => == Historie == [5] => [[Soubor:Colonization 1945.png|upright=1.6|náhled|Světové říše a jejich kolonie v roce 1945]] [6] => Jako '''starověké kolonie''' se často označují zámořské osady, původně patrně obchodní stanice ([[faktorie]]), zakládané už [[Fénicie|Féničany]] ve Středomoří ([[Kypr]], [[Kartágo]], [[Marseille]]). Z některých se pak vyvinula více méně samostatná města, k mateřskému městu ([[Metropole|metropoli]]) vázaná pouze tradicemi, kulturou a náboženskými vazbami. Městské kolonie (''apoikia'') pak zakládala během [[Řecká kolonizace|řecké kolonizace]] přístavní města ([[Korint]], [[Fira|Théra]] aj.) zčásti také proto, aby řešila problém přelidnění. Tak [[Athény]] rozdělovaly losem dobytá území vojákům, aby se tam trvale usadili a hospodařili (''klerúchia''). Tento druh kolonizace (z [[latina|lat.]] ''colonus'', usedlý zemědělec, osadník) pak praktikovali také [[Starověký Řím|Římané]] nejprve v Itálii a pak i v západní Evropě. Od názvu „''colonia''“ se odvozuje například název [[Kolín nad Rýnem]]. [7] => [8] => Jiný význam měla '''středověká kolonizace''', kdy panovníci méně zalidněných zemí střední a východní Evropy nabízeli osadníkům z přelidněné západní Evropy ([[Porýní]] aj.) půdu pro zemědělství a zejména pro zakládání měst, která pro ně znamenala velké příjmy. Přemyslovská kolonizace českých zemí ve 12.-14. století spolu s těžbou stříbra založila moc českých králů a název [[Kolín]] je odvozen z latinského ''colonia''. [9] => [10] => === Kolonialismus === [11] => [[Soubor: Colonisation 1550.png|upright=1.6|náhled|Světové říše a jejich kolonie v roce 1550]] [12] => Kolonie v moderním významu zámořských „držav“ jako vzdálených území, která „mateřská“ země obsadí, trvale ovládá svými úředníky a hospodářsky vytěžuje, vznikly až v 15. století. Roku 1415 dobyli Portugalci [[Ceuta|Ceutu]], 1420 [[Madeira (souostroví)|Madeiru]] a 1427 [[Azory]], kolem roku 1450 dosáhli pobřeží dnešní [[Sierra Leone]] a [[Guinejský záliv]] a na Madeiře se začala pěstovat [[cukrová třtina]]. Roku 1488 obeplul [[Vasco da Gama]] [[Mys Dobré naděje]] a na další cestě doplul roku 1498 do [[Indie]]. Roku 1500 objevil [[Pedro Álvares Cabral]] [[Brazílie|Brazílii]], 1505 dorazili Portugalci na [[Ceylon]], 1513 do jižní Číny, 1553 založili [[Macao]] a 1570 japonské [[Nagasaki]]. [13] => [14] => Mezitím objevil [[Kryštof Kolumbus]] roku 1492 pro [[Španělsko]] [[Střední Amerika|Střední Ameriku]] a 1494 si Španělé s Portugalci v [[Tordesillas]] rozdělili sféry vlivu [[poledník]]em, probíhajícím 1560 km západně od [[Kapverdské ostrovy|Kapverdských ostrovů]]. Už v 15. století se na zámořském obchodu podíleli i nizozemští plavci a po získání samostatnosti 1581 se vydali po portugalských stopách do Indie. Roku 1597 se vrátila první výprava z [[Moluky|Moluk]] s nákladem pepře a 1602 byla založena [[Sjednocená Východoindická společnost|nizozemská Východoindická společnost]], 1619 dobyli Nizozemci [[Jakarta|Jakartu]] a postupně vytlačovali Portugalce z jejich pozic. 1638 obsadili ostrov [[Mauricius (ostrov)|Mauricius]], 1639 převzali obchod s [[Japonsko|Japonskem]] a nakrátko ovládli i přístavy v Brazílii, v [[Karibik]]u a v [[Angola|Angole]]. Kolem roku 1650 byl obchod s třtinou i s otroky v nizozemských rukou a 1652 se Nizozemci usadili v jižní Africe. Už 1614 vznikla první nizozemská osada v [[Severní Amerika|Severní Americe]] a 1643 v jižním [[Chile]]. [15] => [16] => [[Soubor: Colonisation 1800.png|upright=1.6|náhled|Světové říše a jejich kolonie v roce 1800]] [17] => Francouzští mořeplavci se dostali k pobřeží [[Newfoundland]]u už počátkem 16. století, 1553 se snažili zachytit v Brazílii, 1562 na [[Florida|Floridě]], ale teprve 1605 se trvale usadili v [[Kanada|Kanadě]] a 1609 založili město [[Québec|Quebec]]. Ovládali obrovské, ale málo zalidněné území a protože Francouzi se do zámoří příliš nehrnuli, obchodovali hlavně s kožešinami a udržovali dobré styky s Indiány. Roku 1624 založili osady v [[Senegal]]u, [[Francouzská Guyana|Francouzskou Guyanu]] a další ostrovní kolonie v Karibiku (San Domingo, dnešní [[Haiti]], 1664) a 1699 město [[Louisiana]] v Severní Americe. Menší osady měli také v Indii, 1664 obsadili ostrov [[Réunion]] a 1713 [[Mauricius]]. Za válek 18. století v Evropě však o řadu svých osad přišli a ztratili také vliv v Severní Americe, kde bylo mnohem víc anglických kolonistů. [18] => [19] => Také Anglie, která se později stala hlavní koloniální mocností, vstoupila do kolonizace až později. Už roku 1497 sice [[John Cabot]] v anglických službách doplul k pobřeží Newfoundlandu, angličtí mořeplavci se však dlouho spokojili jen s pirátskými útoky na španělské lodi. Až roku 1607 založili kolonii v [[Jamestown (Virginie)|Jamestownu]] ([[Virginie]]), 1625 se úspěšně usadili v Karibiku, kde založili třtinové plantáže. Až do zákazu obchodu s otroky v roce 1807 dovezli Angličané do Karibiku asi třetinu všech afrických otroků v Americe. Roku 1634 založili pronásledovaní katolíci kolonii [[Maryland]] a 1655 dobyli Angličané [[Jamajka|Jamajku]]. Roku 1655 rozhodl parlament o anglickém monopolu na dopravu zboží z anglických kolonií a 1664 dobyli angličané dnešní [[New York]]. [20] => [21] => [[Soubor: Colonisation 1914.png|upright=1.6|náhled|Světové říše a jejich kolonie v roce 1914]] [22] => Už roku 1600 byla založena [[Britská Východoindická společnost|Východoindická společnost]], která se snažila ovládnout obchod s kořením, což se jí později ve spolupráci s Nizozemci podařilo. Po bitvě u Plassey roku 1757 Britové ovládli [[Bengálsko]] a během následujících sto let celou Indii, nejcennější ze svých kolonií. Po Americké revoluci 1775 se Britové soustředili na Kanadu a zároveň hledali, kam vyvážet své trestance. Dnešní [[Austrálie|Austrálii]] objevili Nizozemci roku 1606, ale teprve 1770 ji [[James Cook]] prohlásil spolu s [[Nový Zéland|Novým Zélandem]] za britskou kolonii. Roku 1795 Britové obsadili [[Nizozemská koloniální říše|nizozemské kolonie]] v Jižní Africe, jejich panství se dále rozšířilo po porážce [[Napoleon I.|Napoleonově]] 1814 a vynálezy parníku a telegrafu je posílily. Kromě vlastních kolonií, které na vrcholu britské moci v roce 1922 tvořily asi čtvrtinu všech pevnin s téměř čtvrtinou lidstva, mohli Britové ovládat i hospodářství [[Čína|Číny]], [[Argentina|Argentiny]] a dalších zemí. Proti [[Rusko|Ruské]] expanzi ve Střední Asii se Britové 1839 pokusili obsadit [[Afghánistán]] a po Ruském postupu na [[Balkán]] vyvolali [[Krymská válka|Krymskou válku]], kterou 1856 vyhráli. [23] => [24] => Belgický král [[Leopold II. Belgický|Leopold II.]] začal zkoumat možnosti koloniální expanze v Africe od roku 1865 a roku 1884 vznikl Konžský stát jako jeho soukromé vlastnictví, které roku 1907 převedl na belgický stát. Země získala nezávislost v roce 1960. Jako poslední z evropských mocností se do koloniální expanze zapojilo Německo. Kromě řady drobných osad v různých částech světa, které Němci osídlili už v 18. století, zmocnili se v letech 1883–1890 tří velkých území v Africe a řady ostrovů v Tichém oceánu ([[Německá Nová Guinea]] a [[Samoa]]). Tyto kolonie se roku 1922 staly [[protektorát]]y Británie a Francie. [25] => [26] => === Dekolonizace === [27] => {{Podrobně|Dekolonizace}} [28] => [[Soubor: Colonisation 1974.png|upright=1.6|náhled|Světové říše a jejich kolonie v roce 1974]] [29] => Britské kolonie, osídlené bělošskými kolonisty, získaly v 19. století statut [[dominium|dominia]] (Kanada 1867, Austrálie 1901), kdežto Irsko se samostatnosti domohlo 1921, [[Egypt]] 1922 a ostatní „barevné“ kolonie až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], v níž se koloniální armády významně podílely na vítězství spojenců ([[Indie]] a [[Pákistán]] 1947, [[Izrael]] 1948, [[Malajsie]] 1957, [[Kypr]] 1960 atd.) Podobně tomu bylo i s francouzskými koloniemi, které získaly samostatnost v 60. a 70. letech 20. století. Zbytky někdejší koloniální říše tvoří dnešní britská „Zámořská území“ ([[Normanské ostrovy]] v [[Lamanšský průliv|lamanšském průlivu]], řada ostrovů v Karibiku, v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]], ostrov [[Pitcairn (ostrov)|Pitcairn]] v Pacifiku a teritorium v [[Antarktida|Antarktidě]]). Francouzská „Zámořská území a dominia“ (DOM/TOM) tvoří [[Francouzská Guyana]] a ostrovy v Atlantském ([[Guadeloupe]] a [[Martinik]]) a v Indickém oceánu ([[Réunion]]). Podobné zbytky koloniálních říší, často jako přístavní a vojenské opěrné body má také Nizozemsko, Španělsko, USA a několik dalších zemí. [30] => [31] => == Satelitní státy a protektoráty == [32] => Mezi samostatnými státy a koloniemi v pravém slova smyslu, které žádnou samostatnost ani nepředstírají, je celá řada přechodných forem mezinárodně politického uspořádání. Nejmenší míru samostatnosti mají [[protektorát]]y, vzniklé většinou za válečných konfliktů a obvykle spíše přechodné. Příkladem může být [[Protektorát Čechy a Morava]] v letech 1939–1945. Větší samostatnost s vlastní - i když třeba jen loutkovou - vládou a parlamentem mají [[satelitní stát]]y, jako byl [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský stát]] za války nebo satelitní státy Sovětského svazu po válce. Velká míra autonomie charakterizuje dominia, téměř úplně samostatné státy s vlastní vládou i zahraniční reprezentací, vzniklé v průběhu dekolonizace. Na druhé straně i zcela samostatné státy jsou v dnešním globalizovaném světě často na jiných, mocnějších a silnějších státech různě závislé, přinejmenším hospodářsky. [33] => [34] => == Odkazy == [35] => [36] => === Literatura === [37] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Kolonie. Sv. 14, str. 588 [38] => [39] => === Související články === [40] => * [[Dekolonizace]] [41] => * [[Dominium]] [42] => * [[Kolonialismus]] [43] => * [[Kolonizace]] [44] => * [[Neokolonialismus]] [45] => * [[Protektorát]] [46] => * [[Satelitní stát]] [47] => [48] => === Externí odkazy === [49] => * {{Commonscat}} [50] => * {{Wikislovník|heslo=kolonie}} [51] => * {{en}} [52] => * [http://www.un.org/en/decolonization/nonselfgov.shtml ''Non-Self-Governing Territories'' - seznam podle OSN z roku 2002] [53] => * [https://www.the-american-interest.com/2017/06/29/russia-last-colonial-empire/ Vladislav Inozemcev, Russia, the Last Colonial Empire. In: The American interest, Vol. 13, No. 3.] [54] => [55] => {{Koloniální mocnosti}} [56] => [57] => {{Autoritní data}} [58] => {{Portály|Kolonialismus}} [59] => [60] => [[Kategorie:Kolonie| ]] [61] => [[Kategorie:Formy státu a vlády]] [62] => [[Kategorie:Kolonialismus]] [63] => [[Kategorie:Závislá území]] [] => )
good wiki

Kolonie

Kolonie je závislé území nebo město bez vlastní vlády, které patří nějakému státu, ale není součástí jeho území. Od kolonií je třeba odlišovat satelitní státy a dominia s vlastní vládou a oficiálně nezávislá, i když mohou být de facto ovládána jiným státem (státy RVHP).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dominium','Francouzská Guyana','satelitní stát','Kypr','Réunion','protektorát','Indie','Nagasaki','Severní Amerika','Kartágo','Soubor: Colonisation 1550.png','Fénicie'

Dominium

Fénicie

Indie

Kartágo

Kypr

Nagasaki

Protektorát

Réunion

Réunion je zámořský region a zároveň největší ostrov Francouzské republiky v Indickém oceánu.