Array ( [0] => 14755405 [id] => 14755405 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Koloratura [uri] => Koloratura [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Teresa-Stolz.jpg|náhled|Hvězdná koloraturní sopranistka českého původu [[Tereza Stolzová]]]] [1] => [2] => '''Koloratura''' (z [[němčina|německého]] ''Koloratur'', resp. italského ''coloratura'', to z [[latina|latinského]] ''[[Color (hudba)|color]]'', ''barva'', ''barvit'', ''zdobit''{{Citace monografie | příjmení = Rosenthal | jméno = Harold | příjmení2 = Warrack | jméno2 = John | rok = 1985 | titul = The concise Oxford dictionary of opera | vydavatel = Oxford University Press | místo = London | isbn = 0-19-311321-X | strany = 103 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/conciseoxforddic00rose }}) je [[melodie|melodická]] výzdoba především [[zpěv]]ního hlasu. Je charakteristická rychlými běhy, skoky, [[trylek (hudba)|trylky]] či [[sekvence (hudba)|sekvencemi]]. Nejčastěji se objevuje v [[árie|áriích]]. Často je chápána jako projev [[manýrismus|manýrismu]] a samoúčelnosti, v dílech mistrů je s účinkem používána jako prostředek ke zvýraznění vypjatých míst či charakteru postav. Označení se používá také pro zvláštní pěveckou techniku určenou k interpretaci takových árií.{{Citace monografie|příjmení = Trojan|jméno = Jan|titul = Operní slovník věcný : Prolegomena | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | rok = 1987 | kapitola = Koloratura | strany = 96}} [3] => [4] => == Dějiny == [5] => Koloratura vznikla z [[jubilus|jubilací]], zdobení slabiky [[Aleluja]] v [[gregoriánský chorál|gregoriánském chorálu]].{{Citace monografie|příjmení = Martienssen | jméno = Franziska | titul = Vzdělaný pěvec : (Pěvecký lexikon v heslech)| vydavatel = Kora | místo = Pardubice | rok = 1994 | strany = 108–110 | kapitola = Koloratura | isbn = 80-85644-04-5}} Dříve se pro ni používal název ''canto figurato'', termín koloratura se objevuje v teoretických či slovníkových pojednáních o hudbě už v [[17. století|17.]] a raném [[18. století]], ale nikoli v nejvýznamnějších tehdejších pracích o [[opera|operním]] zpěvu.JANDER, Owen: Coloratura. IN: SADIE, Stanley (ed.): ''New Grove Dictionary of Music and Musicians''. Svazek 4. London : Macmillan Publishers, 1980. {{ISBN|0-333-23111-2}}. S. 584. [6] => [7] => Prosadila se v [[baroko|barokní]] hudbě, v nově vzniklé opeře i v [[oratorium|oratoriích]] a jiných hudebních typech. V té době ne vždy v rychlém tempu (např. u [[Johann Sebastian Bach|J. S. Bacha]] či [[Georg Friedrich Händel|Händela]]), jak bylo obvyklé v později. Byla nejčastěji [[Umělecká improvizace|improvizována]], virtuózní koloratury byly doménou [[kastrát]]ů. [8] => [9] => Koloraturu podrobil kritice už [[Christoph Willibald Gluck]], přesto ji používal ve svých operách i jeho velký obdivovatel [[Wolfgang Amadeus Mozart]] (známá je např. árie Královny noci v ''[[Kouzelná flétna|Kouzelné flétně]]''). Nejčastěji byla ale využívána v [[Italská opera|italské opeře]]. V [[19. století]] ji odmítal [[Richard Wagner]] a také [[Bedřich Smetana]] (přitom ale tzv. ''Skřivánčí árie'' Barčete v ''[[Hubička (opera)|Hubičce]]'' je koloraturní árií{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Ottův slovník naučný | odkaz na titul = Ottův slovník naučný | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok = 1899 | svazek edice = 14 | kapitola = Koloratura | url kapitoly = http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/282992-koloratura | strany = }}), v italské opeře ale zůstává oblíbeným prostředkem ke zvýraznění vypjatých míst, [[Giuseppe Verdi]] ji používá i k psychologické charakteristice postav. U horších autorů se ale objevuje často jen schematicky u typických [[soprán]]ových či komických [[bas]]ových rolí. [10] => [11] => Koloratura se notuje až od začátku 19. století. Příkladem je koloraturní role Rosiny v ''[[Lazebník sevillský (Rossini)|Lazebníku sevillském]]'' [[Gioacchino Rossini|Gioacchina Rossiniho]]. Ve [[20. století]] přežívá spíše výjimečně, mj. u [[Richard Strauss|Richarda Strausse]] (árie Zerlinetty v ''[[Ariadna na Naxu (Strauss)|Ariadně na Naxu]]''), u [[novoklasicismus|novoklasiků]] ([[Igor Stravinskij]], [[Bohuslav Martinů|Martinů]]) či [[expresionismus|expresionistů]] ([[Alban Berg|Berg]]). [12] => [13] => == Nácvik == [14] => Neustávající obliba italského operního repertoáru i menší, ale významné místo, které mají koloratury v jiných dílech, vyžaduje dodnes speciální přípravu operních pěvců. [15] => [16] => {{citát|Otcem koloratury je rytmus a matkou přesnost|Franziska Martienssenová}} [17] => [18] => Nácvik probíhá nejčastěji nejprve spojováním dvou not na jednu slabiku (doporučuje to již [[Johann Friedrich Agricola]] ve svém překladu ''Opinioni'' [[Pier Francesco Tosi|Piera Francesca Tosiho]] z roku [[1723]]). Obvykle požadované rychlé tempo koloratur se nejčastěji nacvičuje postupným zrychlováním, ale jinou metodou je náhlé střídání temp - pomalého a velmi rychlého s přehlížením chyb v intonaci), doporučován je nácvik s [[metronom]]em. [19] => [20] => Pro soprán, který vyniká lehkostí, hbitostí a velkým rozsahem (zvláště do výšek) se často používá termín [[koloraturní soprán]]. Pěvkyně s touto schopností se stávají často specialistkami na příslušné role (např. [[Giuditta Pasta]], [[Adelina Pattiová]], [[Tereza Stolzová]], [[Lily Pons]], [[Amelita Galli-Curci]], [[Edita Gruberová]], v současnosti [[Cecilia Bartoli|Cecilia Bartoliová]], či [[Julia Michajlovna Ležněvová|Julia Ležněvová]]). Větší akcent na průraznost hlasu a při přiměřeném zachování lehkosti je typický pro ''dramatický koloraturní soprán'' ([[Maria Callasová]], [[Joan Sutherlandová]] a další). [21] => [22] => Termín ''koloraturní soprán'' není užíván obecně, někteří autoři upřednostňují např. italské označení ''[[soprano leggero]]'', tj. ''lehký soprán''.{{Citace monografie | příjmení = Rosenthal | jméno = Harold | příjmení2 = Warrack | jméno2 = John | rok = 1985 | titul = The concise Oxford dictionary of opera | vydavatel = Oxford University Press | místo = London | isbn = 0-19-311321-X | url-access = registration | url = https://archive.org/details/conciseoxforddic00rose }} [23] => [24] => == Reference == [25] => [26] => [27] => {{operní termíny}} [28] => {{Autoritní data}} [29] => {{Portály|Hudba}} [30] => [31] => [[Kategorie:Opera]] [32] => [[Kategorie:Italská slova a fráze]] [] => )
good wiki

Koloratura

Hvězdná koloraturní sopranistka českého původu Tereza Stolzová Koloratura (z německého Koloratur, resp. italského coloratura, to z latinského color, barva, barvit, zdobit) je melodická výzdoba především zpěvního hlasu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Teresa-Stolz.jpg','manýrismus','soprán','20. století','Lazebník sevillský (Rossini)','Ariadna na Naxu (Strauss)','Richard Wagner','Hubička (opera)','Italská opera','expresionismus','Igor Stravinskij','Johann Friedrich Agricola'

Expresionismus

Manýrismus

Soprán