Array ( [0] => 15482931 [id] => 15482931 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Konstantinopol [uri] => Konstantinopol [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Constantinople.png|náhled|Konstantinopol]] [1] => [[Soubor:Bizansist touchup.jpg|náhled|Umělecké ztvárnění Konstantinopole.]] [2] => [[Soubor:Walls of Constantinople.JPG|náhled|Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb]] [3] => [[Soubor:Theodosianische Landmauer in Istanbul.jpg|náhled|Theodosiánské hradby]] [4] => [5] => '''Konstantinopol''' (neboli ''Konstantinopole'', česky též ''Cařihrad''), v roce 1930 oficiálně přejmenován na [[Istanbul]], byl hlavním městem [[Římská říše|Římské říše]], po rozdělení Římské říše hlavním městem [[Byzantská říše|Východořímského impéria]] či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. V rámci současného města zahrnoval Konstantinopol prostor od přístavu [[Zlatý roh]] až k pobřeží [[Marmarské moře|Marmarského moře]]. Celé město má obrovskou historii, bylo to největší a nejbohatší město středověku. Mnohokrát plnilo status hlavního města, bylo hlavním městem Římské říše, Byzantské říše, Osmanské říše, a nějakou dobu i hlavním městem [[Turecko|Turecka]]. Původní Konstantinopol tvoří v současnosti, pod názvem [[Fatih]], jeden z istanbulských distriktů. [6] => [7] => == Vznik města == [8] => Na místě Konstantinopole stávala původně řecká osada [[Byzantion]] ([[latina|latinsky]] ''Byzantium''), založená již v [[7. století př. n. l.]] [[Starověký Řím|Římský]] císař [[Konstantin I. Veliký]] se rozhodl vytvořit nové hlavní město východní části říše a k tomu si vybral strategické místo, kterým osada Byzantion vždy byla. Nejdříve bylo město pojmenováno ''Nova Roma'' (Nový Řím), to si ale [[Konstantin I. Veliký|Konstantin]] brzy rozmyslel a dne [[11. květen|11. května]] roku [[330]] bylo město vysvěceno a přejmenováno na Constantinopolis, podle Konstantina. Konstantinopol se tak vedle [[Řím]]a stala druhým hlavním městem římské říše. [9] => [10] => Konstantin město obdařil rozsáhlými privilegii podobnými těm, která od nepaměti náležela městu Římu; dokonce i zásobování města [[egypt]]ským obilím odpovídalo zásobování [[Řím]]a starého hlavního města obilím z provincie [[Africa]]. Nadto bylo městu uděleno právo ''ius Italicum'' a bylo tak vyňato z placení pozemkové daně. Město také disponovalo rozsáhlou [[autonomie|autonomií]], v jeho čele stál [[Římský konzul#Prokonzul|prokonzul]], který byl teprve roku [[359]] vystřídán [[městský prefekt|městským prefektem]]. Při založení města se počítalo se zásobováním 80 tisíc obyvatel, avšak již na konci [[4. století]] počet obyvatel dosáhl 400 tisíc a ve druhé polovině [[6. století]] dokonce 600 tisíc obyvatel. [11] => [12] => Konstantinopol byla od [[4. století]] politickým, ekonomickým a kulturním centrem východořímské říše, pro kterou se v době humanismu ujalo označení [[Byzantská říše]]. Význam Konstantinopole však dalece přesahoval hranice Byzantské říše, město bylo jedno z nejbohatších a nejlidnatějších na světě. Město se také stalo čtyřikrát místem zasedání [[ekumenický koncil|ekumenických koncilů]]. [13] => [14] => Oproti starému Římu se město lišilo především ve dvou ohledech: zatímco jazykem starého Říma byla především [[latina]], obyvatelstvo Konstantinopole hovořilo převážně [[řečtina|řecky]]. Druhý rozdíl spočíval v tom, že si Řím ještě dlouho uchovával antický vzhled, avšak Konstantin vybudoval nový Řím již se záměrem postavit město v zásadě [[křesťanství|křesťanské]], takže v jeho plánu nechybělo místo pro kostely. I přes tento záměr vznikly v nově založené Konstantinopoli i pohanské chrámy{{Citace monografie|příjmení=Zosimos|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Stesky posledního Římana|překladatelé=Antonín Hartmann|další=|vydání=|vydavatel=Odeon|místo=|rok=1983|počet stran=|strany=74|isbn=}} a jiné pohanské prvky.{{Citace monografie|příjmení=Clauss|jméno=Manfred|příjmení2=|jméno2=|titul=Konstantin Veliký - Římský císař mezi pohanstvím a křesťanstvím|vydání=|vydavatel=Vyšehrad|místo=|rok=2005|počet stran=|strany=|isbn=}} [15] => [[Soubor:Eugène Ferdinand Victor Delacroix 012.jpg|náhled|vpravo|Umělecké ztvárnění dobytí Konstantinopole křižáky]] [16] => [17] => == Tažení křižáků na Konstantinopol == [18] => {{Podrobně|Čtvrtá křížová výprava}} [19] => Z vojenského hlediska byla Konstantinopol považována za nedobytnou, díky mocným Theodosiánským hradbám to byla nejsilnější pevnost známého světa. Velké množství útoků a obléhání nemělo šanci díky špičkové obraně města, která v Evropě ani na [[Blízký východ|blízkém východě]] neměla obdoby. První zatěžkávací zkouška bylo roku 626 [[obléhání Konstantinopole (626)|obléhání Konstantinopole]] [[Perská říše|perskou]] dynastií [[Sasánovci|Sasánovců]] a jejich spojenci [[Avarové|Avary]]. [20] => [21] => V roce [[1204]] byla vyhlášená [[4. křížová výprava]], která původně měla úplně jiný cíl a směr, než se nakonec stalo. Velení se posléze ujali Benátčané, kteří se s armádou křižáků konečně chtěli zbavit největšího konkurenta, tedy Konstantinopole, a ovládnout celé východní středomoří. Byzantský císař [[Alexios III. Angelos]] byl zaskočen tažením křižáků a ani nevěnoval této skutečnosti nějaký zájem. Nikdo by nečekal, že se křižáci, západní křesťané, otočí a místo proti muslimům ohrožujícím [[Svatá země|Svatou zemi]] vytáhnou na východní křesťany. Díky nerozhodnosti císaře a byzantského velení byly nakonec konstantinopolské hradby, k údivu všech, prolomeny. Následovalo brutální vydrancování a masakr obyvatelstva, Konstantinopol byla z poloviny srovnána se zemí, vše, co mělo hodnotu, bylo ukradeno nebo bylo v plamenech. Plenění trvalo 3 dny, odhaduje se, že [[křižáci]] a Benátčané ukradli majetek a cennosti v hodnotě 400 000 stříbrných marek, byla to největší zaznamenaná kořist v historii, což jen svědčilo o bohatství a velikosti Konstantinopole. Konstantinopol se již nikdy z tohoto dobytí nevzpamatovala. [22] => [23] => Během okupace křižáků bylo z dobyté Konstantinopole a dalších křižáky dobytých enkláv, vytvořeno [[Latinské císařství]] (rozloha státu se hodně měnila z původního, poměrně velkého území, až na zanedbatelné okolí kolem Konstantinopole), které už bylo ale pouhým stínem zašlé slávy Byzance. Nová kultura přivezena křižáky ze západní Evropy neměla s původní byzantskou kulturou příliš společného, nové katolické náboženství vzbuzovalo časté nepokoje a hospodářství a obchod byly během nadvlády křižáků v úpadku. Po dobytí Konstantinopole se byzantská říše rozdělila na [[Nikájské císařství]], [[Trapezuntské císařství]] a [[Epeirský despotát|Epirský despotát]], tyto státy se přihlásily k odkazu byzantské říše. Území dobyté křižáky během křížové výpravy se brzy zformovalo do [[Athénské vévodství|Athénského vévodství]], [[Achájské knížectví|Achájského knížectví]] a [[Soluňské království|Soluňského království]]. Hlavní slovo a [[Protektorský stát|protektorem]] těchto enkláv však mělo být [[Latinské císařství]], ovšem to platilo pouze formálně. Tyto nástupnické křižácké státy v Řecku ale dlouho nevydržely a většina byla dobyta armádou znovu nastolené byzantské říše. Konstantinopol byla osvobozena až roku [[1261]] nikájskými vojsky, a tím bylo v Konstantinopoli znovunastoleno byzantské císařství [[Michael VIII. Palaiologos|Michaelem VIII.]] [24] => [25] => == Dobytí Konstantinopole Osmany == [26] => {{Podrobně|Pád Konstantinopole}} [27] => Byzantská říše se už ale nikdy nevzpamatovala z onoho roku [[1204]], kdy byla Konstantinopol brutálně vypleněna, a začala ztrácet jedno město za druhým. Mohutnou expanzi Turků nebyla byzantská armáda schopna zastavit. Brzy z byzantské říše zbylo pouze pár přilehlých ostrovů, Konstantinopol a její okolí. [28] => [29] => Dne [[12. duben|12. dubna]] 1453 přitáhla osmanská armáda před Konstantinopol a započalo poslední obléhání Konstantinopole. V době obléhání a i po pádu Konstantinopole náležel byzantské říši také [[Morejský despotát]], malý stát na Peloponésu ovládaný bratrem císaře. Obranu celé Konstantinopole zajišťovala armáda o síle 7000 - 10 000 vojáků a minimálně dalších 10 000 domobranců, osmanská strana tvořená i [[janičáři]] disponovala armádou o síle 80 000 - 150 000 vojáků. [[29. květen|29. května]] [[1453]] Byzantská říše definitivně zanikla [[Pád Konstantinopole|dobytím Konstantinopole]] [[Osmanská říše|Osmanskými Turky]]. [30] => [31] => Po dobytí začalo [[pronásledování křesťanů]] a jejich vyhánění. Kostely byly přeměněny na mešity. Turci změnili úřední název na Kostantiniyye a učinili ho hlavním městem Osmanské říše. Roku [[1923]] byla založena Turecká republika a hlavní město se přesunulo do [[Ankara|Ankary]]. Dnešní název [[Istanbul]] (z řeckého spojení εἰς τὴν πόλιν, ''eis tén polin'', do města), který se však používal zcela běžně mezi obyčejnými Turky, se stal úředním názvem až v roce 1930. [32] => [33] => == Odkazy == [34] => [35] => === Reference === [36] => [37] => [38] => === Literatura === [39] => * BECKWITH, John. ''The art of Constantinople: an introduction to Byzantine art 330-1453''. 2nd ed. London: Phaidon, 1968. 184 s. {{ISBN|0-7148-1331-1}}. [40] => * CASTRILLO, Jean. ''Constantinople: la perle du Bosphore''. Paris: Harmattan, 2006. 311 s., [5] s. obr. příl. {{ISBN|2-296-00174-2}}. [41] => * DARK, Kenneth Rainsbury. The Orphanage of Byzantine Constantinople: an archaeological identification. ''Byzantinoslavica'', 2008, 66(1-2), s. 189-201. ISSN 0007-7712. [42] => * DARK, Kenneth Rainsbury. Pottery production and use in Byzantine Constantinople. ''Byzantinoslavica'', 2010, 68(1-2), s. 115-128. ISSN 0007-7712. [43] => * HANAK, Walter K. One source, two renditions: the tale of Constantinople and its fall in 1453. ''Byzantinoslavica'', 2004, 62, s. 239-250. ISSN 0007-7712. [44] => * HARRIS, Jonathan. ''Constantinople: capital of Byzantium''. London : Hambledon Continuum, 2007. 289 s. {{ISBN|978-1-84725-179-4}}. [45] => * KOSTELEC, Jan. Studies on the Great Palace in Constantinople: the Palace of Constantine the Great. 2. ''Byzantinoslavica'', 1998, 59(2), s. 279-296. ISSN 0007-7712. [46] => * KOSTELEC, Jan. Studies on the Great Palace in Constantinople. 2: the Magnaura. ''Byzantinoslavica'', 1999, 60(1), s. 161-182. ISSN 0007-7712. [47] => * MACLAGAN, Michael. ''The City of Constantinople''. London: Thames and Hudson, 1968. 198 s. [48] => * MAGDALINO, Paul. ''Studies on the history and topography of Byzantine Constantinople''. Aldershot: Variorum, 1997. {{ISBN|978-0-86078-999-4}}. [49] => * MANGO, Cyril. ''Le développement Urbain de Constantinople''. Paris: Diffusion de Boccard, 1985. {{ISBN|2-7018-0022-6}}. [50] => * MANGO, Cyril (ed.). ''Studies on Constantinople''. Aldershot: Variorum, 1993. 288 s. {{ISBN|0-86078-372-3}}. [51] => * MILLINGEN, Alexander van. ''Byzantine Churches in Constantinople: Their History and Architecture''. London: Variorum Reprints, 1974. XXIX, 353 s. [52] => * RUNCIMAN, Steven. ''Pád Cařihradu''. Překlad Josef Kostohryz. 2. vyd. Praha: Epocha, 2003. 223 s. ISBN 80-86328-16-3. [53] => * SCHREINER, Peter. ''Konstantinopol: dějiny a archeologie''. Praha: Pavel Mervart, 2012. 195 s. {{ISBN|978-80-7465-008-6}}. [54] => [55] => === Související články === [56] => * [[Konstantin I. Veliký]] [57] => * [[Istanbul]] [58] => * [[Byzantská říše]] [59] => * [[Pád Konstantinopole]] [60] => * [[Konstantinopolské hradby]] [61] => [62] => === Externí odkazy === [63] => * {{Commonscat|Constantinople}} [64] => * [http://www.unc.edu/awmc/downloads/connorConstLblMed.jpg Plánek Konstantinopole] {{Wayback|url=http://www.unc.edu/awmc/downloads/connorConstLblMed.jpg |date=20070311012145 }} [65] => * [http://www.orthodoxia.cz/unie/1204-800.htm 800 let od přepadení Konstantinopole západními křesťany] {{Wayback|url=http://www.orthodoxia.cz/unie/1204-800.htm |date=20050309021623 }} [66] => [67] => {{Pahýl}} [68] => [69] => {{Souřadnice|41.0091667|28.9758333|zobrazení=top}} [70] => [71] => {{Autoritní data}} [72] => {{Portály|Byzantská říše}} [73] => [74] => [[Kategorie:Konstantinopol| ]] [75] => [[Kategorie:Starověká římská sídla v Turecku]] [76] => [[Kategorie:Starověká města]] [77] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [] => )
good wiki

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Istanbul','Byzantská říše','Konstantin I. Veliký','Osmanská říše','Řím','1204','4. století','Latinské císařství','latina','Pád Konstantinopole','Trapezuntské císařství','Avarové'

1204

Avarové

Istanbul

Latina

Řím