Array ( [0] => 14744209 [id] => 14744209 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Konzumerismus [uri] => Konzumerismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Mall_culture_jakarta36.jpg|náhled|Agresivní reklamní kampaně podporují konzumerismus.]] [1] => '''Konzumerismus''' je tendence nadměrně nakupovat a hromadit předměty a požitky za účelem zvyšování osobního štěstí. Často je předmětem kritiky, a to už od doby [[Karl Marx|Karla Marxe]]{{Fakt/dne|20120201110249}} a [[Thorstein Veblen|Thorsteina Veblena]]. [2] => [3] => V [[ekonomika|ekonomice]] konzumerismus může znamenat ekonomické zásady, které zdůrazňují spotřebu a (v abstraktním smyslu) víru, že svobodná volba spotřebitelů může diktovat podobu ekonomiky společnosti. [4] => [5] => == Historie == [6] => Přestože je konzumerismus často spojován se [[Západní kultura|západním světem]], ve skutečnosti existuje napříč kulturami a státy (zejména během poslední dekády rozvoje [[globalizace]]), a tak jej dnes můžeme vidět například v [[Tokio|Tokiu]], [[Singapur]]u, [[Hongkong]]u, [[Tchaj-pej]]i, [[Tel Aviv]]u či [[Dubaj]]i. Konzumerismus ve smyslu nakupování zboží či spotřeby materiálů v přemíře nad základními potřebami je starý jako první civilizace. S tím, jak konzumerismus stoupl do povědomí, vytvořil se proti němu opačný způsob života – [[dobrovolná skromnost]]. [7] => [8] => Konzumerismus není jev starý jen několik let – první náznaky této tendence jsou někdy spojovány s osobností významného předpovídatele trendů a zakladatelem novodobého [[public relations]] z 20. a 30. let 20. století, [[Edward L. Bernays|E. L. Bernaysem]], který způsobil posun paradigmatu v přístupu k nakupování z pozice zákazníka z „potřebuji si koupit“ na „chci si koupit“. Hlavní vlna konzumerismu ale přišla po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], v 50. letech [[20. století]], zejména v USA (v tehdejší, válkou zničené, Evropě pak méně), současěn s poválečným rozvojem obchodní dopravy a myšlenkou dovážet zboží a suroviny i z hodně vzdálených zemí, jako alternativu k lokální výrobě. Naopak, o dekádu později vyrostl zejména mezi mladou generací odpor proti konzumnímu způsobu života a ve větší či menší míře ovlivnily ostatní v té době vznikající myšlenkové ale třeba i umělecké proudy „bouřlivých“ šedesátých let 20. století. [9] => [10] => Druhá vlna pak přichází začátkem 80. let pod vlivem neoliberálního kapitalismu ([[Margaret Thatcherová]], [[Ronald Reagan]]) a od poloviny 90. let na ni navázal fenomén [[globalizace]], který lidem vyznávajícím tento způsob života do jisté míry usnadnil jejich spotřební návyky v globálním měřítku a „standardizoval“ úroveň komerčních služeb, opět zejména v zemích [[První svět|prvního světa]]. [11] => [12] => Konzumní způsob života se stává z ekologického hlediska horším než [[přelidnění]].{{Citace elektronické monografie [13] => | příjmení1 = Pigott [14] => | jméno1 = Anna [15] => | titul = Capitalism is killing the world's wildlife populations, not 'humanity' [16] => | url = https://theconversation.com/capitalism-is-killing-the-worlds-wildlife-populations-not-humanity-106125 [17] => | datum_vydání = 2013-11-01 [18] => | datum_přístupu = 2019-05-26 [19] => }} [20] => [21] => == Psychologický aspekt konzumerismu == [22] => Konzumerismus nepředstavuje zcela krajní pozici nutkavé potřeby trávit veškerý čas v supermarketech a obchodních centrech a utrácet za zboží veškeré peníze. Těchto případů (které označuje jako tzv. „shopoholismus“ a jedinec, který touto dysfunkcí trpí, shopoholik) je minoritní množství, na druhé straně konzumerismus jako náhražka kultury nebo ideologie je (zvláště ve vyspělých zemích) významně zastoupen a „spotřební návyky“, alespoň částečně koincidující s konzumerismem tak má značná část populace, zejména pak střední třída. [23] => [24] => Konzumerismus dále tvoří určité prostředí pro styk a interakci producentů, jednotlivých obchodních značek a „korporátního světa“, a konzumentů na straně druhé; a též zahrnuje a sjednocuje do jednotného přístupu (ať už je nazýván kulturou, ideologií nebo dokonce náboženstvím) jednotlivé [[reklamní kampaň|reklamní]], a kromě [[reklama|reklamy]] souvisí i s dalšími obory jako je [[psychologie]] a její rozvíjející se podobor [[psychologie reklamy]], [[sociologie]], [[public relations]] či [[marketing]] nebo jevy jako je [[mem (informace)|mem]] či [[virální marketing]]. [25] => [26] => Podle [[Naomi Klein]]ové vznikl konzumerismus extrapolací od původního konzument-producentského vztahu prostřednictvím reklamy tím, jak se v 1. pol. minulého století postupně měnil její význam, účel i její [[paradigma]] v oslovení zákazníka – „potřebuji“ se změnilo na „chci“; inzerce produktů se změnila na inzerci životního stylu, kde dané produkty jsou jeho přirozenou součástí. [27] => [28] => Ze strany výrobců zboží většinou nejsou slyšet ke konzumerismu výhrady, ba leckdy tento stav podporují – například tendencemi pořádat čím dál delší sezónní (vánoční, velikonoční, novoroční, prázdninové) slevy, množstvení slevy, soutěže s daným výrobkem pro podporu prodeje, masívní podporou [[leasing]]ů, [[úvěr]]ů a [[půjčka na splátky|půjček na splátky]] či bezhotovostní platbou; největší nákupní centra začínají čím dál více o zákazníky pečovat, největší obchodní centra čím dál více integrují všechny jejich potřeby do jednoho místa (kromě samotného supermarketu zde nabízejí i různé kavárničky, obchůdky a boutiky, masážní a kosmetické salóny, posilovny a fitness centra ale i multikina), v některých případech lze vypozorovat i architektonický úmysl přeměnit obchodní centra (ve formě různých, fontánek, korz, veřejné zeleně apod.) na (zdání) veřejného prostranství. Tyto změny a úpravy, (které jsou též podnikány pro zpříjemnění nákupu tam zavítajícím zákazníkům) nicméně obchodníci „ideologii“ konzumerismu u svých zákazníků (přímo či nepřímo) podporují. [29] => [30] => Změna směrem ke konzumerismu, mj. i ve způsobu trávení volného času lidí, se často stala terčem kritiky několika publicistů, sloupkařů, fejetonistů apod., ale tento trend i přes jejich články trvá a není pravděpodobné, že by na obzoru byla nějaká systémová změna, která by proti němu zasáhla. [31] => [32] => == Je konzumerismus ideologie? == [33] => Konzumerismus média často nazývají [[ideologie|ideologií]] (někdy též mluví o ''kultuře konzumerismu''{{Citace elektronického periodika |titul=Buddhismus a globální ekonomie |url=http://www.baraka.cz/baraka/Baraka/b_2/b_2_buddhismus.html |datum přístupu=2007-06-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070929070216/http://www.baraka.cz/baraka/Baraka/b_2/b_2_buddhismus.html |datum archivace=2007-09-29 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Závěrečný dokument 24. valného shromáždění Světové aliance reformovaných církví v Akkře |url=http://www.ekumakad.cz/clanky-a-publikace.shtml?x=518141 |datum přístupu=2007-06-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070614042424/http://ekumakad.cz/clanky-a-publikace.shtml?x=518141 |datum archivace=2007-06-14 |nedostupné=ano }}). Přesto konzumerismus postrádá propriety, které by ho na ideologii povýšily (zakladatele této myšlenky, konkrétní stoupence, základní teze, díla, atd.). Na druhou stranu, konzumerismus kromě spotřebitelů souvisí i s výrobci, kteří se spotřebu u svých zákazníků snaží zvyšovat. Za nejbližší teoretickou literaturu, která s konzumerismem souvisí, se tak dají označit jedině příručky z oblasti efektivního prodeje, reklamy, [[marketing]]u{{Citace elektronického periodika |titul=Konzumerismus je ostudou marketingu |url=http://www.mgmtpress.cz/ukazky/223Drucker_na_kazdy_den_www.pdf |datum přístupu=2007-06-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070930130718/http://www.mgmtpress.cz/ukazky/223Drucker_na_kazdy_den_www.pdf |datum archivace=2007-09-30 |nedostupné=ano }} nebo dokonce na pomezí [[psychologie]]. [34] => [35] => Podstata konzumerismu je chápána v rozmezí myšlenky neoliberárního kapitalismu (že spotřeba je hybnou silou ekonomického růstu, jehož metou je blahobyt) a téměř pejorativního konzumního způsobu života bez valných spirituálních či jiných hodnot. [36] => [37] => Zatím není známo, jaké je zastoupení odpůrců a stoupenců konzumerismu – toto označení je poměrně nové a polemika a kritiky konzumerismu i anti-konzumerismu se začínají v médiích teprve objevovatpříkladem může být článek [http://www.blisty.cz/art/24865.html „Konzumní strategie masírují společnost tak, aby samostatně uvažovala co nejméně“] a jeho reakce na něj [http://www.blisty.cz/2005/9/16/art25024.html Toto není konzumerismus] {{Wayback|url=http://www.blisty.cz/2005/9/16/art25024.html |date=20070518013248 }}, obojí na [http://www.blisty.cz/ Britských listech] a stoupat do obecného povědomí. [38] => [39] => == Citáty == [40] => {{citát|To je tedy ta naše svoboda, a taková byla vždycky. Fatální na tom je, že jsme si opravdu mysleli, že jsme svobodní. Přitom máme jenom svobodu pohybu, a i ta je vázána na výdělek.|[[Max von der Grün]], [[1968]]{{zdroj?}}}} [41] => [42] => {{citát|Naše nesmírně produktivní ekonomika... požaduje, abychom z konzumace učinili náš životní program, abychom konvertovali koupě a používání věcí do rituálů, abychom v tom spatřovali naši duchovní útěchu, posílení našeho [[ego|ega]] - tím, že budeme konzumovat. Potřebujeme věci konzumovat, spálit, vyhodit, nahradit stále rychlejším tempem.|[[Victor Lebeau]], [[1947]]{{zdroj?}}}} [43] => [44] => == Odkazy == [45] => [46] => === Reference === [47] => {{Překlad|en|consumerism|138312783}} [48] => [49] => [50] => === Literatura === [51] => * {{Citace monografie [52] => | příjmení = Grün [53] => | jméno = Max von der [54] => | odkaz na autora = [55] => | titul = Dva dopisy Pospischielovi. Doslov [56] => | url = [57] => | vydavatel = NZB [58] => | místo = Praha [59] => | rok = 2015 [60] => | počet stran = 274 [61] => | kapitola = [62] => | strany = [63] => | isbn = 978-80-905864-3-7 [64] => | jazyk = [65] => }} [66] => * LIPOVETSKY, Gilles: ''Paradoxní štěstí. Esej o hyperkonzumní společnosti.'' Prostor, Praha 2007. [67] => [68] => === Související články === [69] => * [[Demonstrativní spotřeba]] [70] => * [[Dobrovolná skromnost]] [71] => * [[Permakultura]] [72] => * [[Plánované zastarávání]] [73] => * [[Sériová výroba]] [74] => * [[Subvertising]] [75] => [76] => === Externí odkazy === [77] => * {{Commonscat}} [78] => * [http://www.rozhlas.cz/praha/komentare/_zprava/352537 Zamyšlení o konzumerismu] na [http://www.rozhlas.cz/praha/ Českém rozhlasu 2] [79] => * [http://www.blisty.cz/art/33761.html Přestaňte nakupovat, nebo planeta praskne] na [http://www.blisty.cz/ Britských listech] [80] => * [http://www.pehe.cz/Members/redaktor/konzumerismus-a-demokracie-v-cesku Jiří Pehe: Konzumerismus a demokracie v Česku] [81] => * [http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=101&clanek=011016 Konzumerismus v USA: Unese ještě americký spotřebitel světové hospodářství?] {{Wayback|url=http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=101&clanek=011016 |date=20110910063222 }} na [http://www.listy.cz/ Listech] [82] => {{Autoritní data}} [83] => [84] => [[Kategorie:Konzumerismus| ]] [85] => [[Kategorie:Sociologie]] [86] => [[Kategorie:Chování]] [87] => [[Kategorie:Ideologie]] [88] => [[Kategorie:Ekonomické teorie]] [] => )
good wiki

Konzumerismus

Agresivní reklamní kampaně podporují konzumerismus. Konzumerismus je tendence nadměrně nakupovat a hromadit předměty a požitky za účelem zvyšování osobního štěstí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'globalizace','marketing','public relations','psychologie','Kategorie:Sociologie','První svět','Plánované zastarávání','Tchaj-pej','Karl Marx','ideologie','Singapur','Tokio'

Globalizace

Globalizace je fenomén, který ovlivňuje všechny oblasti lidského života a postupně přetváří světovou ekonomiku, politiku, kulturu, sociální vztahy a další aspekty lidské společnosti.

Ideologie

Kategorie:Sociologie

Marketing

Psychologie

Singapur

Singapur je malý ostrovní stát ležící na jižním cípu Malajského poloostrova v jihovýchodní Asii.

Tchaj-pej

Tokio