Array ( [0] => 15488436 [id] => 15488436 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Koper [uri] => Koper [3] => Koperisland.JPG [img] => Koperisland.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | obrázek = Koperlandmarks.jpg [2] => | popisek = Koper [3] => | nadmořská výška = 3 [4] => | časové pásmo = [[UTC+01:00|UTC+1]] [5] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony Slovinska|Region]] [6] => | název vyššího celku = [[Pobřežně-krasový region]] [7] => | pojem nižšího celku = [[Opčina|Občina]] [8] => | název nižšího celku = [[Městská občina Koper]] [9] => | administrativní dělení = [10] => | status = Město [11] => | titul představitele = Starosta [12] => | představitel = Aleš Bržan(od r. 2018) [13] => }} [14] => '''Koper''' ({{Vjazyce2|it|''Capodistria''}}{{Citace periodika [15] => | titul = Ideální dovolenkový koktejl moře, památek a hor. Slovinská riviéra [16] => | periodikum = idnes [17] => | jazyk = čeština [18] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/idealni-dovolenkovy-koktejl-more-pamatek-a-hor-slovinska-riviera.A100514_102449_igsvet_tom [19] => | datum přístupu = 2022-07-31 [20] => }}, {{Vjazyce2|hr|''Kopar''}}, {{Vjazyce2|de|''Gafers''}}) je město ve [[Slovinsko|Slovinsku]] na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Žije zde 23 726 obyvatel (2002), s celou [[opčina|občinou]], jejímž je sídlem, 49 200 obyvatel. Koper je nejdůležitějším [[přístav]]em země a jediným větším městem na jeho pobřeží. Využíván je rovněž i pro mezinárodní obchod [[Česko|Česka]].{{Citace kvalifikační práce [21] => | příjmení = Dolášová [22] => | jméno = Tereza [23] => | instituce = Univerzita Pardubice [24] => | odkaz na instituci = Univerzita Pardubice [25] => | titul = Využití slovinského přístavu Koper pro ČR [26] => | url = https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/61617/DolasovaT_VyuzitiSlovinskeho_NK_2015.pdf?sequence=1 [27] => | typ práce = [28] => | vedoucí = Nina Kudláčková [29] => | odkaz na vedoucího = [30] => | místo = Skopje [31] => | rok vydání = 2015 [32] => | počet stran = [33] => | strany = 27 [34] => | datum přístupu = 2023-01-10 [35] => | poznámka = [36] => | jazyk = čeština [37] => }} [38] => [39] => Město bylo také historicky známé jako "istrijské Atény".{{Citace periodika [40] => | titul = Koper zaživel kot "istrske Atene" [41] => | periodikum = Regional Obala [42] => | jazyk = slovinština [43] => | url = https://www.regionalobala.si/novica/koper-zazivel-kot-istrske-atene [44] => | datum přístupu = 2023-08-23 [45] => }}{{Citace periodika [46] => | titul = Leto Vittoreja Carpaccia, spomin na čas, ko je Koper veljal za "istrske Atene" [47] => | periodikum = RTV Slovenija [48] => | jazyk = slovinština [49] => | url = https://www.rtvslo.si/kultura/drugo/leto-vittoreja-carpaccia-spomin-na-cas-ko-je-koper-veljal-za-istrske-atene/385207 [50] => | datum přístupu = 2023-08-23 [51] => }} [52] => [53] => == Poloha == [54] => [55] => Město se nachází v západní části země, na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Původně se rozkládalo na ostrově, který byl nakonec spojen s pevninou. Moderní rozvoj umožnila především rovinatá krajina na pobřeží, v blízkosti ústí řeky [[Rižana|Rižany]] ({{vjazyce2|it|Risano}}) do moře. Zasypána byla část zálivu [[Semedela]]. U Koperu se rovněž do moře vlévá i říčka Badaševica, která zde vytéká nejprve do tzv. [[Škocjanská zátoka|Škocjanské zátoky]] a poté do moře. [56] => [57] => V okolí Koperu se rozkládají vrcholy Golič ({{vjazyce2|it|Golich}}, 890 m n. m.), dále Kavčič ({{vjazyce2|it|Monte Caucizze}}, 882 m), Lipnik ({{vjazyce2|it|Lipenico}}, 804 m n. m.) a další. [58] => [59] => Koper je vzdálen 11 km jižně od [[Terst]]u v [[Itálie|Itálii]], 12 km východně od [[Piran]]u a 60 km severozápadně od [[Rijeka|Rijeky]] v Chorvatsku. Nachází se na začátku [[Istrie (poloostrov)|istrijského poloostrova]]. [60] => [61] => == Klimatické poměry == [62] => [63] => Podnebí je [[středomoří|středomořské]], typická jsou pro něj horká léta, mírné zimy a větry [[bura]], [[jugo]] a [[maestral]]. Průměrná letní teplota zde činí 22 °C v červenci, v únoru potom 8 °C a v srpnu 24 °C. Srpen je statisticky nejteplejší měsíc. Nejvíce srážek spadne na [[podzim]].{{Citace monografie [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = Strategija razvoja in trženja turizma v mestni občini Koper do leta 2025 [66] => | vydavatel = město Koper [67] => | místo = Koper [68] => | rok = 2017 [69] => | strany = 17 [70] => | jazyk = slovinština [71] => | url = https://www.koper.si/wp-content/uploads/2018/07/08-Strategija-turizma-v-MOK-do-2025.pdf [72] => }} [73] => [74] => == Název == [75] => [76] => Původ názvu je nesporně románský, resp. latinský. Dle jedné teorie bylo pod názvem ''Caput Histriae'', který v [[latina|latině]] znamenal ''hlava Istrie'', znám již ve [[středověk]]u. Z tohoto názvu se vyvinulo pozdější [[Itálie|italské]] ''Capodistria'').{{Citace monografie | příjmení = Köthe | jméno = Friedrich | příjmení2 = Schetar-Köthe | jméno2= Daniela | titul = Slovinsko a Terst | vydavatel = Computer Press | místo = Brno | rok = 2010 | isbn = 978-80-251-2270-9 | strany = 291}} Zkrácením vznikl slovinský (resp. [[Slované|slovanský]]) název ''Koper''. Podle jiné teorie je původ názvu z latinského ''Insula caprae'' (doslova ''Kozí ostrov'').[https://centerslo.si/wp-content/uploads/2015/10/Snoj.pdf Slovenska zemljepisna imena v luči etimologije {{sl}}] Název ''Capris'' se objevuje již v [[5. století]].{{Citace monografie [77] => | příjmení1 = Lago [78] => | jméno1 = Luciano [79] => | příjmení2 = Radossi [80] => | jméno2 = Giovanni [81] => | titul = Istra kroz vrijeme [82] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [83] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [84] => | místo = Rovinj [85] => | rok = 2009 [86] => | počet_stran = [87] => | strany = 156 [88] => | issn = 0353-3301 [89] => | jazyk = chorvatština [90] => }} V [[Chorvatština|chorvatštině]], resp. [[Srbochorvatština|srbochorvatštině]] se také objevuje i název ''Kopar'', který vznikl nejspíše analogicky k příslušné vokalizaci polohlásek.{{doplňte zdroj}} [91] => [92] => == Historie == [93] => [94] => === Nejstarší dějiny === [95] => [96] => [[File:Giacomo Fino - Pianta di Capodistria (1619).png|left|thumb|Schéma Koperu z roku [[1619]].]] [97] => V blízkosti dnešního města se na úpatí kopce našel při [[archeologický průzkum|archeologickém průzkumu]] pozůstatek osady, která byla ovlivněná [[Kultura Vinča|Vinčanskou kulturou]].{{Citace monografie [98] => | příjmení = Luthar [99] => | jméno = Otto [100] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [101] => | vydavatel = Peter Lang Edition [102] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [103] => | rok = 2013 [104] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [105] => | strany = 15 [106] => | jazyk = angličtina [107] => }} [108] => [109] => První stálé osídlení zde vybudovali starověcí [[Řekové]], a to pod názvem ''Aegida''.{{Citace monografie [110] => | příjmení1 = Lago [111] => | jméno1 = Luciano [112] => | příjmení2 = Radossi [113] => | jméno2 = Giovanni [114] => | titul = Istra kroz vrijeme [115] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [116] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [117] => | místo = Rovinj [118] => | rok = 2009 [119] => | počet_stran = [120] => | strany = 98 [121] => | issn = 0353-3301 [122] => | jazyk = chorvatština [123] => }} Podle legendy vznikl původní ostrov při dopadu štítu bohyně Atény, která se zde skrývala.{{Citace periodika [124] => | titul = Njegova arhitektura odiše Mediteranom: Slovenski gradić nastao u sukobu bogova [125] => | periodikum = Pun Kufer/Dnevnik [126] => | jazyk = bosenština [127] => | url = https://punkufer.dnevnik.hr/clanak/putovanja/njegova-arhitektura-odise-mediteranom-slovenski-gradic-nastao-u-sukobu-bogova---654252.html [128] => | datum přístupu = 2022-09-26 [129] => }} Osada existovala i za dob [[Starověký Řím|Římské říše]] pod názvy ''Capris'', ''Capre'' nebo ''Caprista'' (názvy se během staletí střídaly). Rozvoj římského sídla však byl omezen blízkostí jiných přirozených center v oblasti, např. Tergidy (Terstu).{{Citace monografie [130] => | příjmení1 = Lago [131] => | jméno1 = Luciano [132] => | příjmení2 = Radossi [133] => | jméno2 = Giovanni [134] => | titul = Istra kroz vrijeme [135] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [136] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [137] => | místo = Rovinj [138] => | rok = 2009 [139] => | počet_stran = [140] => | strany = 132 [141] => | issn = 0353-3301 [142] => | jazyk = chorvatština [143] => }} Nacházel se zde nicméně přístav, ke kterému ekonomicky i dopravně gravitoval okolní venkov. Ve [[4. století]] v okolí města vypukl ozbrojený konflikt mezi uchazeči o titul římského císaře.{{Citace monografie [144] => | příjmení = Luthar [145] => | jméno = Otto [146] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [147] => | vydavatel = Peter Lang Edition [148] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [149] => | rok = 2013 [150] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [151] => | strany = 69 [152] => | jazyk = angličtina [153] => }} [154] => [155] => === Středověk === [156] => [157] => Roku [[568]] sem uprchli [[Tersťané]] z města obléhaného [[Langobardi|Langobardy]]. Již od [[8. století]] v Koperu sídlí biskupství. Na počest tehdejšího byzantského císaře [[Justinián II.|Justiniána II.]] tak bylo přejmenováno na ''Iustinianopolis''. Nakonec se ho ale opět zmocnili [[Frankové]] a Langobardi. Na počátku [[10. století]] zde stál klášter.{{Citace monografie [158] => | příjmení = Luthar [159] => | jméno = Otto [160] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [161] => | vydavatel = Peter Lang Edition [162] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [163] => | rok = 2013 [164] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [165] => | strany = 138 [166] => | jazyk = angličtina [167] => }} Roku [[932]] začalo město obchodovat s Benátkami a v [[11. století]] (v době benátsko – říšskoněmecké války) se postavilo na stranu [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], za což roku [[1032]] získalo od [[Císař Svaté říše římské|císaře Svaté říše římské]] [[Konrád II. Sálský|Konráda II.]] [[městská práva]].{{Citace monografie | příjmení = Longley | jméno = Norm | titul = Slovinsko: The Rough Guide | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok = 2005 | isbn = 80-7217-346-4 | strany = 93–95 | poznámka = [dále jen Longley (2005)]}} Následně se začalo postupně etablovat jako hlavní překladiště [[chlorid sodný|soli]] a [[Obilniny|obilí]] v regionu. Město do té doby mělo roli spíše regionálního centra, hlavní obživa místních spočívala v zemědělství a obchod ve středomoří měl jen omezený význam.{{Citace monografie [168] => | příjmení = Luthar [169] => | jméno = Otto [170] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [171] => | vydavatel = Peter Lang Edition [172] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [173] => | rok = 2013 [174] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [175] => | strany = 149 [176] => | jazyk = angličtina [177] => }} Od roku [[1278]] spadal Koper pod [[Benátská republika|Benátskou republiku]], kde zaujal místo jako brána Benátčanů k Istrii. Bohatství městu v té době přinášely také rozsáhlé saliny na pobřeží{{Citace periodika [178] => | příjmení = Kraslová [179] => | jméno = Radvana [180] => | titul = Istrie [181] => | periodikum = Země světa [182] => | datum vydání = 6.7.2023 [183] => | ročník = 22 [184] => | číslo = 6 [185] => | strany = 26–33 [186] => | url = https://zemesveta.cz/istrie/ [187] => }}. Z benátské doby pocházejí také významné památky, např. renesanční Prétorský palác z [[15. století]]. V této době se rozvíjel obchod, například se solí.{{Citace monografie [188] => | odkaz na autora = [189] => | titul = Strategija razvoja in trženja turizma v mestni občini Koper do leta 2025 [190] => | vydavatel = město Koper [191] => | místo = Koper [192] => | rok = 2017 [193] => | strany = 18 [194] => | jazyk = slovinština [195] => | url = https://www.koper.si/wp-content/uploads/2018/07/08-Strategija-turizma-v-MOK-do-2025.pdf [196] => }} V roce [[1348]] došlo k vzpouře místního obyvatelstva proti benátské moci,{{Citace monografie [197] => | příjmení = Luthar [198] => | jméno = Otto [199] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [200] => | vydavatel = Peter Lang Edition [201] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [202] => | rok = 2013 [203] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [204] => | strany = 133 [205] => | jazyk = angličtina [206] => }} Benátčané jej však dokázali poměrně úspěšně a účinně potlačit. [207] => [208] => V období středověku patřil Koper k největším městům na území dnešního Slovinska co do počtu obyvatel. Žilo zde přes čtyři tisíce lidí.{{Citace monografie [209] => | příjmení = Luthar [210] => | jméno = Otto [211] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [212] => | vydavatel = Peter Lang Edition [213] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [214] => | rok = 2013 [215] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [216] => | strany = 148 [217] => | jazyk = angličtina [218] => }} Dle dopisu benátského správce pro Istrii, který sídlil v Koperu, bylo okolí město osídleno výhradně [[Slované|Slovany]].{{Citace monografie [219] => | příjmení = Fine [220] => | jméno = John, V. A. [221] => | odkaz na autora = [222] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [223] => | vydavatel = The University of Michigan Press [224] => | místo = [225] => | rok = 2006 [226] => | počet stran = [227] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [228] => | kapitola = [229] => | strany = 249 [230] => | jazyk = angličtina [231] => }} [232] => [233] => === Moderní doba === [234] => [235] => V [[18. století]] se stal svobodným přístavem. V první polovině uvedeného století doložil [[zadar]]ský arcibiskup [[Matija Karaman]], že se ilyrským jazykem (jihoslovanskými jazyky) hovoří na celé Istrii, s výjimkou Koperu.{{Citace monografie [236] => | příjmení = Fine [237] => | jméno = John, V. A. [238] => | odkaz na autora = [239] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [240] => | vydavatel = The University of Michigan Press [241] => | místo = [242] => | rok = 2006 [243] => | počet stran = [244] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [245] => | kapitola = [246] => | strany = 431 [247] => | jazyk = angličtina [248] => }} [249] => [250] => [[File:Postcard of Koper 1914.jpg|left|thumb|Koper v roce [[1914]].]] [251] => V letech 1797 až 1918, s výjimkou let 1805 až 1813, byl Koper součástí [[habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. V té době Koper hospodářsky stagnoval.{{Citace monografie | titul = Enciklopedija Jugoslavie. 5 Jugos-Mak | vydavatel = Leksikografski zavod FNRJ | místo = Zagreb | rok = 1962 | počet stran = 690 | strany = 307 | jazyk = srbochorvatsky}} Po výstavbě [[železnice]] [[Vídeň]]–[[Terst]] ([[Jižní dráha]]), která se Koperu vyhýbala, se význam města ještě snížil.{{Citace monografie | titul = Enciklopedija Jugoslavie. 5 Jugos-Mak | vydavatel = Leksikografski zavod FNRJ | místo = Zagreb | rok = 1962 | počet stran = 690 | strany = 306 | jazyk = srbochorvatsky}} [252] => [253] => V průběhu devatenáctého století došlo k dramatickým proměnám Koperu. Byly strženy [[Městské opevnění (Koper)|původní hradby]] (do dnešní doby se dochoval jen malý [[fragment]]){{Citace sborníku [254] => | příjmení = Fikfak [255] => | jméno = Alenka [256] => | titul = Urban history, morphology and environmental urban design of maritime spaces in the old town of Koper [257] => | sborník = Annales [258] => | odkaz na sborník = [259] => | vydavatel = Zgodovinsko društvo za južno Primorsko - Koper [260] => | odkaz na vydavatele = [261] => | místo = Koper [262] => | rok vydání = 2015 [263] => | strany = 72 [264] => | jazyk = angličtina [265] => }} a ve městě vznikly slovinské politické a hospodářské organizace. V roce [[1825]] byla postavena hráz, která historické město propojila s pevninou.{{Citace monografie [266] => | příjmení = Schwarz [267] => | jméno = Berthold [268] => | odkaz na autora = [269] => | titul = Chorvatské pobřeží Jadranu [270] => | vydavatel = Nelles Guide [271] => | místo = Mnichov [272] => | rok = 1998 [273] => | počet = [274] => | isbn = 80-86169-24-3 [275] => | kapitola = Koper [276] => | strany = 51 [277] => | jazyk = čeština [278] => }} Dvě silnice mezi historickým městem a pobřežím zobrazují i mapy [[Třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] z druhé poloviny [[19. století]]. Rovněž ukazují i mělkou lagunu mezi městem a pobřežím a dále existenci solan, které sloužily k výrobě mořské soli. [279] => [280] => V [[19. století]] zde rovněž vzniklo lyceum.{{Citace monografie [281] => | příjmení = Luthar [282] => | jméno = Otto [283] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [284] => | vydavatel = Peter Lang Edition [285] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [286] => | rok = 2013 [287] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [288] => | strany = 256 [289] => | jazyk = angličtina [290] => }} [291] => [292] => === 20. a 21. století === [293] => [294] => V době [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] patřilo město pod [[Rakouské přímoří]], součást [[Předlitavsko|Předlitavska]]. Podle sčítání lidu z roku [[1900]] žilo v Koperu celkem 7205 obyvatel, kteří uvedli jako svůj jazyk italštinu, 391 slovinštinu, 167 chorvatštinu a 67 němčinu. [295] => [296] => [[File:Városháza (a volt prétori palota). Fortepan 6904.jpg|right|thumb|Střed města v roce [[1969]].]] [297] => Po [[První světová válka|první světové válce]] připadlo [[Itálie|Itálii]]. Město patřilo dlouhou dobu mezi centra hnutí pro připojení Istrie k Itálii a akt sjednocení místní většinově italské obyvatelstvo přivítalo. V roce [[1923]] byly některé okolní obce připojeny ke Koperu. Město bylo součástí tzv. Istrijské provincie v rámci Itálie. Bylo rovněž městem okresním. Po nástupu fašismu v Itálii zde docházelo k represím vůči slovanskému (slovinskému) obyvatelstvu. Nemalý počet tehdejších Slovinců uprchl přes hranici do [[Království Jugoslávie|Jugoslávie]]. Kromě věznice se v [[Semedela|Semedele]] nacházela i mučírna.{{chybí zdroj}} [298] => [299] => Dne [[1. květen|1. května]] [[1945]] byl Koper osvobozen. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo město sídlem jugoslávské správy [[Svobodné území Terst|zóny B]]. Diskuze o budoucím statusu města probíhaly dlouho, město bylo řízeno jugoslávskou vojenskou správou. Předpokládalo se jeho přidělení Jugoslávii (dle sovětského návrhu), vrácení Itálii (dle amerického návrhu), kompromisní návrh předpokládal střed města připojit Itálii a okolní obce, které přiléhají bezprostředně blízko k středu města k Jugoslávii.{{Citace sborníku [300] => | příjmení = Čebron Lipovec [301] => | jméno = Neža [302] => | titul = Post-war urbanism along the contested border: some observations on Koper/Capodistria and Trieste/Trst [303] => | sborník = Dve Domovini [304] => | odkaz na sborník = [305] => | vydavatel = [306] => | odkaz na vydavatele = [307] => | místo = [308] => | rok vydání = 2019 [309] => | isbn = [310] => | strany = 201 [311] => | jazyk = angličtina [312] => }} Ještě v roce [[1954]] přepokládal architekt Max Fabiani propojení Terstu a Koperu příměstskou železnicí.{{Citace sborníku [313] => | příjmení = Čebron Lipovec [314] => | jméno = Neža [315] => | titul = Post-war urbanism along the contested border: some observations on Koper/Capodistria and Trieste/Trst [316] => | sborník = Dve Domovini [317] => | odkaz na sborník = [318] => | vydavatel = [319] => | odkaz na vydavatele = [320] => | místo = [321] => | rok vydání = 2019 [322] => | isbn = [323] => | strany = 203 [324] => | jazyk = angličtina [325] => }} [326] => [327] => [[File:Pogled na novi Koper 1966.jpg|left|thumb|Domy v Koperu v roce [[1966]].]] [328] => Po uzavření Londýnské dohody v roce [[1954]]{{Citace sborníku [329] => | příjmení = Fikfak [330] => | jméno = Alenka [331] => | titul = Urban history, morphology and environmental urban design of maritime spaces in the old town of Koper [332] => | sborník = Annales [333] => | odkaz na sborník = [334] => | vydavatel = Zgodovinsko društvo za južno Primorsko - Koper [335] => | odkaz na vydavatele = [336] => | místo = Koper [337] => | rok vydání = 2015 [338] => | strany = 69 [339] => | jazyk = angličtina [340] => }} připadl Koper [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]]. Už od roku [[1947]] však probíhal rozsáhlý odchod [[Italové|italské populace]], na jejich místo přišli, stejně jako v případě všech dalších větších sídel na Istrii, lidé z celé mnohonárodností Jugoslávie.{{Citace sborníku [341] => | příjmení = Fikfak [342] => | jméno = Alenka [343] => | titul = Urban history, morphology and environmental urban design of maritime spaces in the old town of Koper [344] => | sborník = Annales [345] => | odkaz na sborník = [346] => | vydavatel = Zgodovinsko društvo za južno Primorsko - Koper [347] => | odkaz na vydavatele = [348] => | místo = Koper [349] => | rok vydání = 2015 [350] => | strany = 70 [351] => | jazyk = angličtina [352] => }} Ve městě probíhaly také četné demonstrace, ve kterých protestující požadovali anexi města Jugoslávií.{{Citace monografie [353] => | příjmení = Luthar [354] => | jméno = Otto [355] => | titul = The Land Between: A History of Slovenia [356] => | vydavatel = Peter Lang Edition [357] => | místo = Frankfurt nad Mohanem [358] => | rok = 2013 [359] => | isbn = 978-3-631-62877-5 [360] => | strany = 444 [361] => | jazyk = angličtina [362] => }} [363] => [364] => Od roku [[1946]] do roku [[1953]] byla modernizována silnice, která spojuje Koper s [[Lublaň|Lublaní]]. [365] => [366] => V 50. a 60. letech začalo vysílat [[Radio Koper]].{{Citace monografie [367] => | příjmení1 = Lago [368] => | jméno1 = Luciano [369] => | příjmení2 = Radossi [370] => | jméno2 = Giovanni [371] => | titul = Istra kroz vrijeme [372] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [373] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [374] => | místo = Rovinj [375] => | rok = 2009 [376] => | počet_stran = [377] => | strany = 713 [378] => | issn = 0353-3301 [379] => | jazyk = chorvatština [380] => }} Rok [[1975]] znamenal poslední tečku za spornými hranicemi; v roce [[1977]] poté byly ustanoveny i nové hranice z hlediska [[Římskokatolická církev|církevních]] správních jednotek v oblasti. Dnes tak spadá Koper pod [[Arcidiecéze lublaňská|lublaňskou arcidiecézi]]. Jugoslávský stát, resp. [[SR Slovinsko|Republika Slovinsko]] se zasadily mezinárodními smlouvami o důsledné dodržování dvojjazyčnosti a začlenění italsky mluvícího obyvatelstva do správy města a všech úrovní veřejného života. [381] => [382] => Po válce se rovněž město začalo měnit v průmyslové centrum.Longley (2005). s. 225. Slovinská republiková vláda usilovala o rozvoj definitivně přiřknutého regionu. Padlo rozhodnutí také vybudovat zde větší přístav{{Citace sborníku [383] => | příjmení = Čebron Lipovec [384] => | jméno = Neža [385] => | titul = Post-war urbanism along the contested border: some observations on Koper/Capodistria and Trieste/Trst [386] => | sborník = Dve Domovini [387] => | odkaz na sborník = [388] => | vydavatel = [389] => | odkaz na vydavatele = [390] => | místo = [391] => | rok vydání = 2019 [392] => | isbn = [393] => | strany = 206 [394] => | jazyk = angličtina [395] => }}; jeho výstavba byla zahájena roku [[1957]]. Železniční přípojka na přístav byla realizována roku [[1967]]. Pro kotvení větších lodí bylo nezbytné vybagrovat mořské dno. Vznikla také továrna [[Tomos]] na výrobu motocyklů, která byla významným zaměstnavatelem. [396] => [397] => Původní historické jádro Koperu bylo doplněno řadou nových čtvrtí a městských částí, mezi něž patří například Semedela, Žusterna nebo Šalara. Nové čtvrti s radiální sítí ulic, vycházející od historického středu města do okolní krajiny, vypracoval v roce [[1961]] slovinský architekt [[Edo Mihevc]].{{Citace sborníku [398] => | příjmení = Čebron Lipovec [399] => | jméno = Neža [400] => | titul = Post-war urbanism along the contested border: some observations on Koper/Capodistria and Trieste/Trst [401] => | sborník = Dve Domovini [402] => | odkaz na sborník = [403] => | vydavatel = [404] => | odkaz na vydavatele = [405] => | místo = [406] => | rok vydání = 2019 [407] => | isbn = [408] => | strany = 208 [409] => | jazyk = angličtina [410] => }} Mihevc také vyprojektoval první výškovou budovu ve městě, mrakodrap společnosti Tomos (výrobce motocyklů), který byl dokončen do roku [[1961]].{{Citace sborníku [411] => | příjmení = Čebron Lipovec [412] => | jméno = Neža [413] => | titul = Post-war urbanism along the contested border: some observations on Koper/Capodistria and Trieste/Trst [414] => | sborník = Dve Domovini [415] => | odkaz na sborník = [416] => | vydavatel = [417] => | odkaz na vydavatele = [418] => | místo = [419] => | rok vydání = 2019 [420] => | isbn = [421] => | strany = 214 [422] => | jazyk = angličtina [423] => }} a brzy jej následovaly další. O pět let později, v roce [[1966]] vypracoval Mihevc plán i pro rozvoj slovinského pobřeží, ten však byl podroben rozsáhlé kritice tehdejší veřejnosti. [424] => [425] => Hlavní náměstí v Koperu bylo pojmenováno po [[Josip Broz Tito|Josipu Brozu Titovi]] a tento název si uchovalo i po roce [[1991]] a rozpadu Jugoslávie. Plán rozvoje slovinského pobřeží počítal s vytvořením přímořského centra právě zde, zatímco turistika byla rozvíjena v [[Piran]]u a [[Portorož]]i.{{Citace sborníku [426] => | příjmení = Čebron Lipovec [427] => | jméno = Neža [428] => | titul = Post-war urbanism along the contested border: some observations on Koper/Capodistria and Trieste/Trst [429] => | sborník = Dve Domovini [430] => | odkaz na sborník = [431] => | vydavatel = [432] => | odkaz na vydavatele = [433] => | místo = [434] => | rok vydání = 2019 [435] => | isbn = [436] => | strany = 207 [437] => | jazyk = angličtina [438] => }} [439] => [440] => Od roku [[1991]] je součást samostatného Slovinska. Přes tyto všechny změny je však stále vícejazyčným městem; mluví se tu [[slovinština|slovinsky]] (74,1 %), [[chorvatština|chorvatsky]] (8 %) a [[italština|italsky]] (2,2 %). [441] => [442] => Moderní rozvoj města ovlivnil rozpad Jugoslávie méně, než tomu bylo v jiných částech bývalé federace. Místní přístav se dokázal přeorientovat na nové trhy a již v 90. letech [[20. století]] vykázal značný nárůst provozu. Postaveny byly nové objekty, např. nákupní centra. Rozvoj se však děl mnohdy živelně a bez přihlédnutí k potřebám [[územní plánování|územního plánování]], což lze vysledovat např. na výstavbě obchodních center v blízkosti chráněné a již zmíněné [[Škocjanská zátoka|Škocjanské zátoky]]. Právě její ochrana před dalším rozvojem města byla jedním z témat v Koperu na počátku [[21. století]]. V roce [[2006]] byla také dovedena dálnice [[Dálnice A1 (Slovinsko)|A1]] do Koperu z Lublaně. [443] => [444] => == Administrativní dělení == [445] => [446] => Městská občina Koper ({{vjazyce2|sl|Mestna občina Koper}}) zahrnuje plochu o rozloze 303 km2, což ji činí 7. největší co do rozlohy na území [[Slovinsko|Slovinska]]. Zahrnuje 101 sídel. [447] => [448] => == Obyvatelstvo == [449] => [450] => Podle informací slovinských úřadů na konci roku [[2016]] žilo na území města Koperu 9,7 % obyvatel, kteří neměli [[Slovinsko|slovinské]] občanství. Počet obyvatel ovlivňuje poměrně velká migrace. 47,7 % bylo v druhé dekádě [[21. století]] práceschopných.{{Citace monografie [451] => | odkaz na autora = [452] => | titul = Strategija razvoja in trženja turizma v mestni občini Koper do leta 2025 [453] => | vydavatel = město Koper [454] => | místo = Koper [455] => | rok = 2017 [456] => | strany = 19 [457] => | jazyk = slovinština [458] => | url = https://www.koper.si/wp-content/uploads/2018/07/08-Strategija-turizma-v-MOK-do-2025.pdf [459] => }} [460] => [461] => Podle sčítání lidu z roku 2002 mluvilo 74,1 % obyvatel Koperu [[slovinština|slovinsky]], 8 % [[Chorvatština|chorvatsky]], 4 % uvedlo [[srbochorvatština|srbochorvatštinu]], 2,8 % [[bosenština|bosenštinu]] a 2,7 % [[srbština|srbštinu]]. [[Italština|Italský jazyk]] měl zastoupení 2,2 %. [462] => [463] => V roce [[2020]] tvořilo obyvatelstvo ve věku 15–26 let 9,3 % obyvatel města. [464] => [465] => == Zeleň a životní prostředí == [466] => [467] => V roce [[2015]] se na území města Koperu nacházelo 53 122 m2 parků, což představovalo 16 % veškeré zeleně ve městě. Téměř padesátiprocentní podíl na místních zelených plochách mají především lesy a další neparková zeleň. Mezi známé parky patří např. [[Park Bonfika (Koper)|park Bonfika]], který vznikl v zasypané části místního zálivu. [468] => [469] => Městská občina Koper zaujímá 8 km z celkového slovinského pobřeží, 2,6 km z uvedených osmi potom jsou součástí místního přístavu a nejsou dostupné pro veřejnost. [470] => [471] => == Kultura == [472] => === Kulturní instituce === [473] => [474] => [[File:Sede radiocapodistria.jpg|right|thumb|Budova rozhlasu.]] [475] => V Koperu od roku [[1911]] sídlí Regionální muzeum{{Citace monografie [476] => | příjmení = Stewart [477] => | jméno = James [478] => | příjmení2 = Bousfield [479] => | jméno2 = Jonathan [480] => | titul = Slovenia [481] => | url = https://archive.org/details/slovenia0000bous [482] => | vydavatel = DK Publishing [483] => | místo = [484] => | rok = 2017 [485] => | strany = [https://archive.org/details/slovenia0000bous/page/n142 139] [486] => | jazyk = angličtina [487] => | isbn = 978-1-4654-6028-8 [488] => }} ({{vjazyce2|sl|Pokrajinski muzej}}) s dislokovanou [[etnologie|etnologickou]] sbírkou. Druhým významným je potom i [[Etnografické muzeum (Koper)|etnografické muzeum]], které zahrnuje např. sbírku regionálních [[kroj]]ů. [489] => [490] => Působí zde rovněž [[knihovna Srečka Vilhara]] ({{vjazyce2|sl|Osrednja knjižnica Srečka Vilharja Koper}}, {{vjazyce2|it|Biblioteca centrale Srečko Vilhar Capodistria}}). Umístěna je v historickém [[Palác Brutti (Koper)|paláci Brutti]]. Dále zde sídlí (rovněž v historickém jádru) i Vysokoškolská knihovna pro techniku, lékařství a přírodní vědy {{vjazyce2|sl|Visokošolska knjižnica za Tehniko, medicino in naravoslovje}}). [491] => [492] => [[Divadlo Koper]] ({{vjazyce2|sl|Gledališče Koper}}, {{vjazyce2|it|Teatro Capodistria}}) bylo založeno v roce [[2001]] jako první divadlo ve městě. [493] => [494] => [[Pobřežní galerie Piran]] působí i v Koperu a provozuje několik galerií ve městě. V rámci Regionálního muzea působí Galerie moderního a soudobého umění. Kromě toho se zde nachází i menší galerie, např. Žbona a Re:Gallery. Nachází se zde taká Kulturní, sociální a multimediální centrum mládeže (MKSMC Koper). [495] => [496] => === Kulturní akce === [497] => [498] => Ve městě se pravidelně pořádá akce každý rok s názvem [[Koper na dlani]].{{Citace periodika [499] => | titul = Koper na dlani, pridih kulture in tradicije v mestnem jedru [500] => | periodikum = Primorske [501] => | jazyk = slovinština [502] => | url = https://www.primorske.si/oglas/koper-na-dlani-pridih-kulture-in-tradicije-v-mestn [503] => | datum přístupu = 2023-05-10 [504] => }} [505] => [506] => === Architektonické památky === [507] => [[File:Koper, mesto.jpg|right|thumb|Titovo náměstí v centru města.]] [508] => Koper patří mezi turisticky atraktivní destinace [[Slovinsko|Slovinska]], navštěvováno je především historické jádro, které vzniklo v duchu benátské architektury.{{Citace monografie [509] => | příjmení = Stewart [510] => | jméno = James [511] => | příjmení2 = Bousfield [512] => | jméno2 = Jonathan [513] => | titul = Slovenia [514] => | url = https://archive.org/details/slovenia0000bous [515] => | vydavatel = DK Publishing [516] => | místo = [517] => | rok = 2017 [518] => | strany = [https://archive.org/details/slovenia0000bous/page/n134 131] [519] => | jazyk = angličtina [520] => | isbn = 978-1-4654-6028-8 [521] => }} V roce [[2017]] město získalo statut [[European Destination of Excellence]].{{Citace monografie [522] => | odkaz na autora = [523] => | titul = Strategija razvoja in trženja turizma v mestni občini Koper do leta 2025 [524] => | vydavatel = město Koper [525] => | místo = Koper [526] => | rok = 2017 [527] => | strany = 23 [528] => | jazyk = slovinština [529] => | url = https://www.koper.si/wp-content/uploads/2018/07/08-Strategija-turizma-v-MOK-do-2025.pdf [530] => }} [531] => [532] => Z původních dvanácti městských bran se nejlépe zachovala ''Muda'' (Porta della Muda, vrata Muda) z roku 1516.{{Citace monografie | příjmení = Dražan | jméno = Jan | titul = Slovinsko : podrobné a přehledné informace o historii, kultuře, přírodě a turistickém zázemí Slovinska | vydavatel = Freytag & Berndt | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-7316-292-4 | strany = 95 | poznámka = [dále jen Dražan (2009)]}} Ústřední městské náměstí nese jméno po maršálu [[Josip Broz Tito|Titovi]] (''{{cizojazyčně|sl|Titov trg}}'') a nacházejí se na něm další významné památky – Prétorský palác, Lóže, katedrála [[Nanebevzetí Panny Marie]] a [[rotunda]] [[Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]].Longley (2005). s. 228–229. [533] => [534] => [[Prétorský palác (Koper)|Prétorský palác]] (''{{cizojazyčně|sl|Pretorska palača}}'') je nejvýznamnější [[architektura|architektonická]] památka města. Pochází z [[15. století]] a do roku 1797 složil jako hlavní sídlo místního [[podesta|podesty]] a [[guvernér]]a.Longley (2005). s. 228.Dražan (2009). s. 96. Palác prodělal v [[17. století|sedmnáctém století]] rozsáhlou přestavbu. Po rekonstrukci dokončené v roce [[2001]] je palác sídlem městských orgánů. Mezi další významné paláce v Koperu patří např. [[Palác Almerigogna]], [[Palác Pizarello-Palma|Pizarello-Palma]] nebo [[Palác Carli (Koper)|palác Carli]]. [535] => [536] => Další významnou stavbou je palác [[Lodžie (Koper)|Lodžie]] (''{{cizojazyčně|sl|Loža}}''; ''{{cizojazyčně|it|Logga}}''), jehož nejstarší část pochází z roku [[1462]]. V roce 1698 byla realizována přístavba. V upomínku na morovou ránu z let 1554–1555 se zde nachází terakotová soška [[Madona|Madony]].Dražan (2009). s. 97. V budově v roce 1846 vznikla první [[kavárna]] ve městě. [537] => [538] => V místech, kde se nachází další z koperských památek – [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Koper)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] (''{{cizojazyčně|sl|Župnijska cerkev Marije Vnebovzete}}'') – se v minulosti nacházelo několik církevních staveb.Longley (2005). s. 229. První vznikla již v polovině dvanáctého století. Současná podoba kostela pochází z počátku 18. století a jejím autorem je Giorgio Massari. Nedaleko od kostela stojí také místní zvonice, která původně plnila roli obranné věže a v [[15. století]] byla přestavěna do současné podoby.{{Citace monografie [539] => | příjmení = Stewart [540] => | jméno = James [541] => | příjmení2 = Bousfield [542] => | jméno2 = Jonathan [543] => | titul = Slovenia [544] => | url = https://archive.org/details/slovenia0000bous [545] => | vydavatel = DK Publishing [546] => | místo = [547] => | rok = 2017 [548] => | strany = [https://archive.org/details/slovenia0000bous/page/n141 138] [549] => | jazyk = angličtina [550] => | isbn = 978-1-4654-6028-8 [551] => }} [552] => [553] => [[Městská brána (Koper)|Městská brána]] (Muda) se dochovala z počátku [[16. století]]. [554] => [555] => Románská rotunda sv. Jana Křtitele nacházející se nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší církevní památka pobřeží. Původně sloužila jako románské [[baptisterium]]. Ve východní části historického centra města se také nachází [[Františkánský klášter (Koper)|Františkánský klášter]]. [556] => [557] => V centru Koperu se nachází také [[Fontána da Ponte]] z roku [[1666]] (na [[Prešerenovo náměstí (Koper)|Prešerenově náměstí]]). [558] => [559] => == Školství == [560] => V Koperu sídlí Přímořská univerzita, která byla založena v roce [[2003]] a studuje na ní cca 5400 posluchačů. [561] => [562] => Kromě řady základních a středních škol (Gymnázium Koper s uměleckým a sportovním oddělením, Střední průmyslová škola, Střední škola ekonomická a obchodní s programem ekonomického gymnázia) je zde také jedna základní a střední škola s [[italština|italským]] vyučovacím jazykem (Ginnasio Gian Rinaldo Carli). Na území městské obštiny Koper působí celkem 11 základních škol. [563] => [564] => == Ekonomika a námořní doprava == [565] => [[Soubor:Koper (38).jpg|vpravo|náhled|Přístav v Koperu.]] [566] => [[File:Koper-train station.jpg|right|thumb|Železniční stanice.]] [567] => [[File:Buses in Koper-Capodistria (37487000026).jpg|right|thumb|Autobusové nádraží.]] [568] => Koper byl významným obchodním bodem a svým významem konkuroval nedalekému Terstu. První ranou, ze které se vzpamatoval, byl mor, který v sedmnáctém století srazil počet obyvatel na osminu. Obnovená prosperita trvala do roku [[1719]], kdy se z Terstu a [[Rijeka|Rijeky]] staly svobodné přístavy. Pád Benátské republiky znamenal ztrátu dominance na Jadranu. Význam města snížil po otevření železnice z Vídně do Terstu. [569] => [570] => Když nebyl [[Terst]] definitivně připojen k Jugoslávii, resp. ke Slovinsku, bylo rozhodnuto o zbudování nového přístavu. Ten vznikl v roce 1957 právě v Koperu.{{Citace elektronické monografie | titul = Company history | url = http://www.luka-kp.si/eng/vsebina/65 | datum vydání = c2005 | datum přístupu = 2010-07-08 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20090202115118/http://luka-kp.si/eng/vsebina/65 | datum archivace = 2009-02-02 | nedostupné = ano }} V současné době je Koper největším přístavem na území Slovinska a jediným mezinárodním nákladním přístavem země. Jeho součástí je celkem 12 terminálů pro různé druhy nákladu,{{Citace kvalifikační práce [571] => | příjmení = Dolášová [572] => | jméno = Tereza [573] => | instituce = Univerzita Pardubice [574] => | odkaz na instituci = Univerzita Pardubice [575] => | titul = Využití slovinského přístavu Koper pro ČR [576] => | url = https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/61617/DolasovaT_VyuzitiSlovinskeho_NK_2015.pdf?sequence=1 [577] => | typ práce = [578] => | vedoucí = Nina Kudláčková [579] => | odkaz na vedoucího = [580] => | místo = Skopje [581] => | rok vydání = 2015 [582] => | počet stran = [583] => | strany = 28 [584] => | datum přístupu = 2023-01-10 [585] => | poznámka = [586] => | jazyk = čeština [587] => }} byť zde chyběl moderní terminál pro osobní dopravu,{{Citace sborníku [588] => | příjmení = Kesić [589] => | jméno = Blanka [590] => | příjmení2 = Livij [591] => | jméno2 = Jakomin [592] => | příjmení3 = Jugović [593] => | jméno3 = Alen [594] => | titul = Razvojne mogućnosti sjeverojadranskih luka Rijeka, Koper i Trst [595] => | sborník = Acta Geographica Croatia [596] => | odkaz na sborník = [597] => | vydavatel = [598] => | odkaz na vydavatele = [599] => | místo = Záhřeb [600] => | rok vydání = 2010 [601] => | strany = 100 [602] => | jazyk = chorvatština [603] => }} dobudován byl po roce [[2010]]. V roce [[2000]] přístav odbavil 9,5 milionů tun zboží.{{Citace sborníku [604] => | příjmení = Kesić [605] => | jméno = Blanka [606] => | příjmení2 = Livij [607] => | jméno2 = Jakomin [608] => | příjmení3 = Jugović [609] => | jméno3 = Alen [610] => | titul = Razvojne mogućnosti sjeverojadranskih luka Rijeka, Koper i Trst [611] => | sborník = Acta Geographica Croatia [612] => | odkaz na sborník = [613] => | vydavatel = [614] => | odkaz na vydavatele = [615] => | místo = Záhřeb [616] => | rok vydání = 2010 [617] => | strany = 95 [618] => | jazyk = chorvatština [619] => }} [620] => [621] => Má značný význam i v regionu, zaznamenány jsou nicméně i případy jeho využití jako překladiště drog.{{Citace periodika [622] => | titul = U ovoj narko-luci na Jadranu heroin ulazi na 'mala vrata': Utočište su pronašli i kavačkog klana [623] => | periodikum = Radio Sarajevo [624] => | jazyk = bosenština [625] => | url = https://radiosarajevo.ba/vijesti/regija/u-ovoj-narko-luci-na-jadranu-heroin-ulazi-na-mala-vrata-utociste-su-pronasli-i-kavackog-klana/464543 [626] => | datum přístupu = 2022-09-26 [627] => }} Přístav je také významným zaměstnavatelem, pracuje pro něj celkem 1700 lidí. V roce [[2022]] odbavil jeden milion TEU nákladu.{{Citace periodika [628] => | titul = Luka Koper Container Terminal crosses 1 million TEU in 2022 [629] => | periodikum = port technology [630] => | jazyk = angličtina [631] => | url = https://www.porttechnology.org/news/luka-koper-container-terminal-crosses-1-million-teu-in-2022/ [632] => | datum přístupu = 2023-06-27 [633] => }} Vyváženy jsou přes něj ve velké míře automobily. [634] => [635] => V Koperu se nachází také další průmyslové podniky. [636] => [637] => Na okolních kopcích se rozkládají rozsáhlé vinice. [638] => [639] => == Pozemní doprava == [640] => [641] => Kromě zmíněného přístavu je město významným dopravním uzlem i z hlediska jiných druhů dopravy. [642] => [643] => === Železniční === [644] => [645] => Končí zde [[Železeniční trať Prešnica–Koper|elektrifikovaná železniční trať]] z [[Divača|Divače]], procházející členitou [[kras]]ovou oblastí. Místní osobní [[Koper (nádraží)|nádraží]] bylo vybudováno v roce [[1979]] v souvislosti s vysušováním pobřeží a získání nové půdy. Nákladní nádraží se nacházejí v samotném přístavu a některé koleje zasahují přímo až k historickému středu města. [646] => [647] => Trať byla budována až po druhé světové válce v souvislosti s územními změnami a potřebami zajistit spojení místního přístavu na tehdejší jugoslávskou železniční síť. V druhé dekádě [[21. století]] byla pro nákladní dopravu trať maximálně vytížená.{{Citace kvalifikační práce [648] => | příjmení = Dolášová [649] => | jméno = Tereza [650] => | instituce = Univerzita Pardubice [651] => | odkaz na instituci = Univerzita Pardubice [652] => | titul = Využití slovinského přístavu Koper pro ČR [653] => | url = https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/61617/DolasovaT_VyuzitiSlovinskeho_NK_2015.pdf?sequence=1 [654] => | typ práce = [655] => | vedoucí = Nina Kudláčková [656] => | odkaz na vedoucího = [657] => | místo = Skopje [658] => | rok vydání = 2015 [659] => | počet stran = [660] => | strany = 30 [661] => | datum přístupu = 2023-01-10 [662] => | poznámka = [663] => | jazyk = čeština [664] => }} Historicky do Koperu také vedla železniční trať s názvem [[Parenzana]], která spojovala celé západní pobřeží Istrie. [665] => [666] => === Silniční === [667] => [668] => Na [[dálnice ve Slovinsku|slovinskou dálniční síť]] je město napojeno pomocí [[rychlostní silnice H6 (Slovinsko)|rychlostní silnice H6]], která navazuje na [[dálnice A1 (Slovinsko)|dálnici A1]]. Prochází vysušeným pásem půdy, který odděloval bývalý ostrov od původního pobřeží. Zasahuje do samotného města a směrem do [[Izola|Izoly]] vede [[Tunel Markovec|tunelem]]. Kromě toho do Koperu ústí ještě silnice č. 11, která vede z chorvatské části Istrie. [669] => [670] => Centrum města je (s výjimkou několika hlavních ulic) zcela uzavřeno pro automobilovou dopravu. Naopak moderní část města má široké bulváry navržené pro intenzivní automobilovou dopravu. [671] => [672] => === Městská === [673] => [674] => V Koperu je v provozu městská hromadná doprava, kterou zajišťují autobusy. Městskou a příměstskou dopravu zajišťuje společnost [[Arriva]].[https://www.koper.si/obcina/obcinska-uprava/urad-za-gospodarske-dejavnosti-okolje-in-promet/avtobusni-prevozi/ Článek na stránkách koper.si {{sl}}] [675] => [676] => V roce [[2022]] zde bylo otevřeno nové autobusové nádraží.{{Citace periodika [677] => | titul = Check out Koper’s new modernist bus station [678] => | periodikum = The Mayor [679] => | jazyk = angličtina [680] => | url = https://www.themayor.eu/en/a/view/check-out-koper-s-new-modernist-bus-station-10905 [681] => | datum přístupu = 2023-06-27 [682] => }} [683] => [684] => === Cyklistická === [685] => [686] => Koper má rozsáhlou síť [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]], které jsou vzájemně propojené v řadě směrů. [687] => [688] => == Bezpečnost == [689] => [690] => Ve městě se nachází [[Věznice Koper|věznice]] s kapacitou 110 lidí. Jedná se o jednu ze šesti slovinských věznic. Areál byl dokončen v roce 2004.{{Citace periodika [691] => | titul = REZANJE REŠETK IN KOPANJE LUKENJ V STENO: Kako pogosti so pobegi iz koprskega zapora? [692] => | periodikum = Regional Obala [693] => | jazyk = slovinština [694] => | url = https://www.regionalobala.si/novica/rezanje-resetk-in-kopanje-lukenj-v-steno-kako-pogosti-so-pobegi-iz-koprskega-zapora [695] => | datum přístupu = 2023-05-10 [696] => }} Dříve se věznice nacházela v areálu kláštera sv. Anny.[https://www.gov.si/en/state-authorities/bodies-within-ministries/prison-administration/about-the-prison-administration/koper-prison/ Profil věznice na stránkách slovinské vlády {{sl}}] [697] => [698] => == Sport == [699] => [700] => Jihozápadně od centra města se nachází sportovní hala [[Bonfika]]. Tu obklopují ještě i různá další sportoviště, např. fotbalová hřiště a atletický stadion. [701] => [702] => == Významné osobnosti == [703] => * [[Santorio Santorio]] – lékař a vynálezce [704] => * [[Francesco Trevisani]] – malíř [705] => * [[Danilo Kocjančič]] – hudebník [706] => * [[Igor Gregorič]] – kardiochirurg [707] => * [[Jaka Ivančič]] – fotograf [708] => * [[Robert Zorec]] – biolog, akademik [709] => * [[Ferdinand I. Cavallar von Grabensprung]] – rakouský důstojník (narozen v [[Praha|Praze]], působil a zemřel v Koperu). [710] => * [[Bruno Zago]] – fotbalista [711] => * [[Gašper Vinčec]] – námořník [712] => * [[Damir Skomina]] – fotbalový rozhodčí [713] => * [[Tomaž Šalamun]] – básník [714] => [715] => == Odkazy == [716] => [717] => === Reference === [718] => [719] => {{Citace monografie [720] => | odkaz na autora = [721] => | titul = Strategija razvoja in trženja turizma v mestni občini Koper do leta 2025 [722] => | vydavatel = město Koper [723] => | místo = Koper [724] => | rok = 2017 [725] => | strany = 16 [726] => | jazyk = slovinština [727] => | url = https://www.koper.si/wp-content/uploads/2018/07/08-Strategija-turizma-v-MOK-do-2025.pdf [728] => }} [729] => [730] => [731] => === Externí odkazy === [732] => * {{Commonscat}} [733] => * {{Commons|Koper}} [734] => * {{Otto|heslo=Koper}} [735] => * [http://www.koper.si Oficiální stránky města (slovinsky, italsky, anglicky, německy)] [736] => * [http://www.luka-kp.si/cze/ Luka Koper - oficiální stránky společnosti (slovinsky, anglicky, arabsky, čínsky, česky, francouzsky, německy, maďarsky, italsky, japonsky, srbsky, slovensky, španělsky)] {{Wayback|url=http://www.luka-kp.si/cze/ |date=20100101063553 }} [737] => [738] => {{Města ve Slovinsku}} [739] => {{Autoritní data}} [740] => {{Portály|Geografie|Slovinsko}} [741] => [742] => [[Kategorie:Koper| ]] [743] => [[Kategorie:Městská občina Koper]] [744] => [[Kategorie:Města v Pobřežně-krasovém regionu]] [745] => [[Kategorie:Přístavní města Jaderského moře]] [746] => [[Kategorie:Přístavní města ve Slovinsku]] [] => )
good wiki

Koper

Koper je město ve Slovinsku na pobřeží Jaderského moře. Žije zde 23 726 obyvatel (2002), s celou občinou, jejímž je sídlem, 49 200 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slovinsko','Itálie','Terst','21. století','15. století','Chorvatština','Rijeka','Piran','Semedela','slovinština','2001','Josip Broz Tito'

2001

Chorvatština

Itálie

Piran

Piran je malebné pobřežní město na Slovinsku, které se nachází na poloostrově Istrie.

Rijeka

Slovinsko

Slovinština

Terst

Terst (italsky Trieste) je město ležící na severu Itálie poblíž hranice s Rakouskem a Slovinskem.