Array ( [0] => 15573545 [id] => 15573545 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Korenica [uri] => Korenica [3] => Korenica - središte.jpg [img] => Korenica - središte.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=středověkém hradišti|druhý=vesnici v Chorvatsku|rozlišovač=Chorvatsko}} [1] => [[Soubor:Burgwall bei Venz.jpg|náhled|Pozůstatky Korenice nedaleko Venzu na Rujáně]] [2] => '''Korenica''', též '''Charenza''', '''Karentia''' či '''Karenz''', později také '''Gharense''', bylo středověké sakrální hradiště západoslovanského kmene [[Ránové|Ránů]] na ostrově [[Rujána]] v [[Baltské moře|Baltském]] moři. Zároveň bylo administrativním centrem [[Rujánské knížectví|Knížectví Rujána]] a jedním ze sídel knížete. Bádání 19. stol. jej ztotožňovalo s lokalitou [[Garz/Rügen|Garz]]; současné výzkumy ho umisťují do hradiska poblíž [[Venz]]u (''Venzer Burgwall''). [3] => [4] => == Název == [5] => Jméno Charenza (Karentia, Karenz) je odvozeno od starého osobního jména Chareta, nebo od ránského výrazu pro „kořen“ Koreta. V původním tvaru se jmenovalo Korenica. [6] => [7] => == Chrámy == [8] => Hradiště bylo obklopeno bažinou a vedla do něj jediná cesta. Po [[Arkona|Arkoně]] na [[Wittow|Wittově]] s chrámem [[Svantovít]]a bylo druhým nejvýznamnějším posvátným místem Ránů. Na místě směli být přítomni kněží tří svatyň, zasvěcených [[Rujevít]]ovi, [[Porevít]]ovi a [[Porenut]]ovi.{{Citace monografie [9] => | příjmení = Téra [10] => | jméno = Michal [11] => | odkaz na autora = Michal Téra [12] => | titul = Perun - bůh hromovládce [13] => | vydavatel = Pavel Mervart [14] => | místo = Červený Kostelec [15] => | rok = 2009 [16] => | strany = 103 [17] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [18] => }} V každém z těchto chrámů se tyčila mohutná socha božstva zhotovená z dubového dřeva, barevně a zlatem ozdobená. Rujevít (Rugievít) měl jednu hlavu se sedmi tvářemi, sedm mečů po boku do jednoho pasu zavěšených a osmý tasený v pravici. Když ji chtěl dánský biskup [[Absalon|Absalon z Roskilde]] zničit, nemohl sekerou dosáhnout ani její brady. Porevít měl pět hlav a byl bez zbroje. Porenut měl čtyři tváře a pátou na prsou, levicí se dotýkal jejího čela, pravicí brady.Máchal, Jan: Bájesloví slovanské. Olomouc 1995. Srovnávacím rozborem se dá odvodit, že šlo patrně o tři božské bratry-bojovníky, syny boha hromu a blesku [[Perun]]a. Jelikož Arkona byla sídlem ránského velekněze, který požíval v zemi stejnou úctu jako kníže, hlavním městem byla Korenica. V době nebezpečí hradiště fungovalo také jako útočiště pro lid z okolí. [19] => [20] => == Dánská invaze == [21] => V roce [[1168]] dánský král [[Valdemar I. Veliký|Valdemar I.]] spolu s arcibiskupem Absalonem z Roskilde podnikl křížovou výpravu proti svým slovanským sousedům a po dobytí Arkony přinutil obyvatelstvo přijmout křesťanství. Korenica se poddala o několik dní později po vyjednávání s ránskými knížaty [[Tetislav]]em a [[Jaromar I.|Jaromarem I.]] Chrámy byly zničeny a knížata přijala dánskou svrchovanost. V roce [[1180]] bylo administrativní centrum Knížectví Rujána přesunuto do [[Rugard]]u (dnes součást [[Bergen auf Rügen|Bergenu ''auf Rügen'']], jen několik kilometrů na jihovýchod). [22] => [23] => == Prameny == [24] => [[Soubor:Gründungsurkunde der Stadt Stralsund.jpg|náhled|[[Listina (diplomatika)|Listina]] z roku [[1234]], kterou rujánský kníže uděluje lübecké městské právo Stralsundu byla sepsána a zpečetěna v Korenici]] [25] => [26] => Ve 12. stol. byla Korenica připomínána v kronikách [[Saxo Grammaticus|Saxona Grammatika]] a [[Helmold z Bosau|Helmolda z Bosau]]. [27] => [28] => Poslední záznamy jsou z počátku 13. stol. Když dánský král poskytl peníze na postavení 12 nových kostelů na Rujáně, jeden z nich byla ''capelle nostre in Charenz'', ke které v roce 1232 patřila vesnice '''Gagern''' (obec Kluis) jako léno. V roce 1234, když rujánský kníže [[Vislav I.]] udělil [[Stralsund]]u lübecké [[městské právo]], byla listina zpečetěna v Korenici. Poslední zpráva pochází z roku 1237. Ve 14. stol. je Gharense připomínáno jako součást farnosti '''Gingst'''. [29] => [30] => == Umístění == [31] => Starší bádání v 19. stol. umístilo Korenici do lokality Garz (''Burgwall Garz'', 54°18′51″N 13°20′50″E). Zdejší hradiště s impozantními valy patří k nejlépe zachovaným v Německu. Jeho původní název byl '''Gardec''' (v pobaltské slovanštině totéž co „Hradec“) a po roce 1300 zde byla rezidence knížete Vislava III. Současný výzkum ztotožňuje Korenici s hradištěm Venz (''Venzer Burgwall'', obec Trent, 54°30′7″N 13°19′0″E) na místě zvaném '''Gharense''', které také více odpovídá údajům uvedeným v [[Gesta Danorum]] nebo u Saxona Grammatika. [32] => [33] => == Odkazy == [34] => [35] => === Reference === [36] => [37] => [38] => === Externí odkazy === [39] => * {{Commonscat}} [40] => [41] => [[Kategorie:Sídla Polabských Slovanů a Pomořanů]] [42] => [[Kategorie:Dějiny Meklenburska-Předního Pomořanska]] [] => )
good wiki

Korenica

Pozůstatky Korenice nedaleko Venzu na Rujáně Korenica, též Charenza, Karentia či Karenz, později také Gharense, bylo středověké sakrální hradiště západoslovanského kmene Ránů na ostrově Rujána v Baltském moři. Zároveň bylo administrativním centrem Knížectví Rujána a jedním ze sídel knížete.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Burgwall bei Venz.jpg','Wittow','Kategorie:Sídla Polabských Slovanů a Pomořanů','městské právo','Vislav I.','Saxo Grammaticus','Bergen auf Rügen','1180','Tetislav','1168','Perun','Absalon'

1168

1180

Absalon

Perun