Array ( [0] => 15486297 [id] => 15486297 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Perun [uri] => Perun [3] => Perun Gromoverzhecz by Andrey Shishkin.jpg [img] => Perun Gromoverzhecz by Andrey Shishkin.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Perun je významná postava slovanské mytologie, která představuje moc a sílu přírody. Je považován za boha hromu, blesku, války a spravedlnosti. Symbolizuje pořádek a ochranu, čímž hraje klíčovou roli v tradičních slovanských náboženských představách. Podle legendy je Perun ochráncem rodin a jejich blaha. Jeho vnímání jako boha, který chrání před chaosen a zlem, ukazuje na touhu lidí po stabilitě a bezpečí ve světě, kde často dochází k nečekaným změnám. Perun byl tradičně ztotožňován s mocnými přírodními jevy, které lidé uznávali a respektovali. Tím se stal symbolem jak pro sílu přírody, tak pro její ochranu. V kultuře a tradicích slovanských národů je Perun uctíván jako významný aspekt jejich duchovního života. Jeho příběhy a legendy oslavují hrdinství a odolnost, inspirují k vášnivému hledání spravedlnosti a podporují víru ve vzájemnou pomoc a společnou obhajobu dobra. Rituály a svátky, které mu byly věnovány, posilovaly komunity a podporovaly jejich hodnoty důvěry a spolupráce. Dnes, i když se naše chápání náboženství a mytologie značně proměnilo, Perun zůstává symbolem naděje a vnitřní síly. Je inspirací pro mnohé, kteří hledají ochranu a sílu ve svém vlastním životě, a připomíná nám, jak důležité je chránit to dobré a spravedlivé v našich komunitách. [oai_cs_optimisticky] => Perun je významná postava slovanské mytologie, která představuje moc a sílu přírody. Je považován za boha hromu, blesku, války a spravedlnosti. Symbolizuje pořádek a ochranu, čímž hraje klíčovou roli v tradičních slovanských náboženských představách. Podle legendy je Perun ochráncem rodin a jejich blaha. Jeho vnímání jako boha, který chrání před chaosen a zlem, ukazuje na touhu lidí po stabilitě a bezpečí ve světě, kde často dochází k nečekaným změnám. Perun byl tradičně ztotožňován s mocnými přírodními jevy, které lidé uznávali a respektovali. Tím se stal symbolem jak pro sílu přírody, tak pro její ochranu. V kultuře a tradicích slovanských národů je Perun uctíván jako významný aspekt jejich duchovního života. Jeho příběhy a legendy oslavují hrdinství a odolnost, inspirují k vášnivému hledání spravedlnosti a podporují víru ve vzájemnou pomoc a společnou obhajobu dobra. Rituály a svátky, které mu byly věnovány, posilovaly komunity a podporovaly jejich hodnoty důvěry a spolupráce. Dnes, i když se naše chápání náboženství a mytologie značně proměnilo, Perun zůstává symbolem naděje a vnitřní síly. Je inspirací pro mnohé, kteří hledají ochranu a sílu ve svém vlastním životě, a připomíná nám, jak důležité je chránit to dobré a spravedlivé v našich komunitách. ) Array ( [0] => {{Infobox - božstvo [1] => | jméno = Perun [2] => | obrázek = Perun Gromoverzhecz by Andrey Shishkin.jpg [3] => | velikost obrázku = 230px [4] => | popisek = Perun od [[Andrej Šiškin|Andreje Šiškina]] [5] => | další jména = Piorun [6] => | význam = bůh hromu, plodnosti, válečníků a válečnické elity (šlechty Slovanů) [7] => | bydliště = [8] => | symbol = [[dub]], [[Palice (nástroj)|palice]] (tj. [[blesk]], [[hrom]]) nebo [[sekera]] [[Bradatice (nástroj)|bradatice]], stříbrná hlava a zlatý vous [9] => | partnerka = [[Mokoš]], [[Perperuna]] [10] => | rodiče = [11] => | sourozenci = [[Ohnivá Marie|Ogněna]]? [12] => | děti = [13] => | poznámky = [14] => }} [15] => '''Perun''' je [[Slované|slovanský]] bůh bouře, [[hrom]]u a [[blesk]]u. Ačkoliv písemné zprávy o tomto božstvu pochází až na výjimky z [[Východní Slované|východoslovanského]] prostředí, tak byl pravděpodobně ctěn všemi Slovany. Po [[Christianizace|christianizaci]] Slovanů splynul jeho kult v [[Pravoslaví|pravoslavném]] prostředí s [[kult]]em [[Elijáš|proroka Elijáše]]. [16] => [17] => Analogicky nejbližším božstvem je baltský [[Perkunas]], dále pak severský [[Thór]], římský [[Mars (mytologie)|Mars]], védský [[Indra]] a pravděpodobně i galský [[Taranis]]. Vzdálenější analogií je pak římský [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]], řecký [[Zeus]] a chetitský hromovládný bůh. [18] => [19] => == Etymologie == [20] => Jménu Perun je tradičně přisuzován slovanský původ a jeho výklad vychází ze slovesa ''*perti'' „bíti, tlouci“, které má být spojeno s příponou ''*-unъ'' vyjadřující aktivního činitele děje. Podle této teorie znamená tedy jméno Perun „ten, kdo bije, pere“. Může také přímo souviset s výrazem pro úder. Ačkoliv je takový výklad zcela logický a odpovídá funkci tohoto boha, existují souvislosti i s neslovanskými výrazy. [21] => [22] => Velmi podobná jsou jména [[Baltské státy|baltských]] hromovládců, litevské Perkūnas, lotyšské Pęrkûnis, Perkūnis, Perkons a pruské Perkuna, Perkunilacus a Percunis. Vychází z kořene ''*perkūnas'', *''perkūnis'' a blízké jsou jim výrazy pro [[dub]] jako latinské ''quercus'', sanskrské ''parkāti'' „posvátný strom“ a germánský kořen ''*ferchu-z'' „dub“. Tato slova vychází z indoevropské kořene ''*perku'' „dub“. Proto lze jméno Peruna vykládat v souvislosti s dubem.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Téra [24] => | jméno = Michal [25] => | odkaz na autora = Michal Téra [26] => | titul = Perun – bůh hromovládce : sonda do slovanského archaického náboženství [27] => | vydavatel = Pavel Mervart [28] => | místo = Červený Kostelec [29] => | rok = 2009 [30] => | edice = Russia Altera [31] => | svazek edice = 8 [32] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [33] => | počet stran = 380 [34] => | strany = [35] => }}{{rp|51}} Podobnost vykazuje i chetitské ''perunaš'' (skála) a sanskrtské ''parvata'' „hora, horní oblak“. Jméno Perun by tedy mohlo souviset také s indoevropským kořenem ''*perūnV'' („hora“). [36] => [37] => Souvislost lze hledat i s albánským výrazem ''perëndi'' „bůh, nebe“. To bývá někdy vykládáno jako výpůjčka ze slovanských jazyků, jindy jako slovo s Perunem vůbec nesouvisející. Podle chorvatského lingvisty [[Petar Skok|Petara Skoka]] toto slovo dokazuje, že Perun byl původně slovansko-[[Ilyrové|ilyrským]] božstvem.{{rp|51}} [38] => [39] => == Písemné prameny == [40] => Jména Peruna se objevuje v písemných pramenech relativně často, téměř výhradně se však jedná o prameny z východoslovanského prostředí. Nejstarší pochází z 11. století. Prameny z polského prostředí raného novověku Peruna také zmiňují, ale čerpají z ruských zdrojů. Existují také prameny z jihoslovanského prostředí, z nichž však nejrozsáhlejší pochází až z 18. století. [41] => [42] => === Rusko === [43] => [[Soubor:Perun (Radzivill Chronicle).jpg|upright=0.9|vpravo|náhled|Křesťanská ilustrace [[Radziwillský letopis|Radziwillského letopisu]] zachycuje [[Kyjevská Rus|kyjevského]] knížete [[Vladimír I.|Vladimíra]] v roce [[980]] při udělování nařízení pod modlou boha Peruna. Výjev je pouhou fantazií neznámého autora letopisu [[15. století]].]] [44] => [[Soubor:Figurka Peruna Nowogród Wielki.jpg|upright=0.4|vlevo|náhled|[[Veliký Novgorod|Novgorodský]] idol údajného božstva bývá vykládán jako Perunův]] [45] => [46] => Mezi konkrétní prameny zmiňující Peruna patří ''Slovo někojego christoljubca, revnitělja po pravoi věre'', pocházející z 11. či 12. století, kázání, které zmiňuje jména některých slovanských božstev. Bez bližších informací je také zmiňován v kázání ''Slovo svjatago GrigorЪ ja'', které pochází pravděpodobně z 12. století. Dále je zmiňován v [[Čudovský sborník|Čudovském sborníku]] a dalším kázání ''Slovo i otkrojenije svjatych apostolЪ'', v kterém jsou slovanští bohové [[Euhémeros|euhemeristicky]] chápáni jako zbožštělí lidé, Perun konkrétně podle tohoto pramene žil kdysi v [[Řecko|Řecku]]. Podobně jej sbírka ''Beseda trech svjatitělej'' označuje za řeckého anděla hromu. Zmínky o Perunovi v kázáních a [[penitenciál]]ech ještě v 16. století napovídají tomu že víra v něj byla stále živá.{{rp|22}} [47] => [48] => [[Pověst dávných let]] napsaná nejspíše na počátku 12. století zmiňuje jak kníže [[Vladimír I.]] postavil Perunovi v [[Kyjev]]ě dřevěnou modlu se stříbrnou hlavou a zlatým vousem a jeho strýc [[Dobryna]] mu zas postavil modlu v [[Veliký Novgorod|Novgorodu]] nad řekou [[Volchov]]em. Kromě toho zmiňuje jak byly roku 983 po úspěšném tažení proti [[Jotvingové|Jatvingům]] Perunovi obětováni dva křesťanští [[Varjagové]]. K zániku božiště došlo po přijetí křesťanství Vladimírem v osmdesátých letech 10. století. Po svém návratu do Kyjevě tak nechal zlikvidovat kultovní místa včetně centrálního jak o tom taktéž informuje Pověst dávných let: [49] => [50] => {{Citát|...Když přišel, rozkázal povalit modly, jedny rozsekat, druhé vydat ohni. Peruna rozkázal přivázat koni k ocasu a vléci jej do Boričevu k potoku; určil dvanáct mužů, aby ho bili holemi. To ne proto, že by to dřevo cítilo, ale na potupu běsu, který tou podobou oklamal lid, a aby přijal od lidí odplatu. ‚Veliký jsi, Hospodine, a podivuhodné jsou skutky Tvé‛ Včera lidmi ctěný, dnes potupený. Když ho dovlekli, hodili ho do [[Dněpr]]u. Ustanovil Vladimír (některé) a řekl (jim):‚Jestliže někde přistane, odstrkujte ho od břehu, dokud neprojde skrze prahy: potom ho nechte.‛ Oni vykonali rozkaz. Jakmile je opustil a prošel skrze prahy, vyvrhl ho vítr na písčinu, od toho byla nazvána Perunovou písčinou a tak se i jmenuje do dnešního dne...{{rp|139}}}} [51] => [52] => Podobně je popisováno zničení Perunovy modly v Novgorodu arcibiskupem [[Joakim Korsuňanin|Akimem Korsuňaninem]]. [53] => [54] => [[Soubor:PerunShrineNovgorod.png|náhled|upright=0.8|Model Perunova kultovního místa v ruském [[Veliký Novgorod|Novgorodu]]]] [55] => Nevyřešenou otázkou zůstává hodnověrnost Pověsti dávných let, jelikož popisuje události, které nastaly více než sto let před jejím vznikem. Popisy Perunova kultu a modly mohly být také ovlivněny biblickými motivy. Podle opačného názoru vychází Pověst ze starších písemných pramenů, vzniklých brzy po roce 996.{{rp|26}} Dále se Perunem zapřísahá ruská strana v byzantsko-kyjevských smlouvách z let 907, 945 a 971. Modlu Peruna s ohnivým kamenem v ruce a věčným ohněm před ní zmiňuje také [[Hustýnský letopis]] ze 17. století, ten jej navíc ztotožňuje s baltským Perkunem. [56] => [57] => Dále se o Perunovi zmiňují různé varianty legendy [[Život svatého Vladimíra]], z nichž nejstarší pochází z 11. století. Ty například uvádí na místě kde stál Perunův idol byl postaven [[Chrám svatého Vasila (Kyjev)|chrám svatého Vasila]] a jedna z variant jej nazývá [[Apollón]]em, v tomto případě se však může jednat o náhodu.{{rp|35}} V ruské redakci bulharského překladu [[Alexandreis|Alexandreidy]] je [[Zeus|Diovo]] jméno zaměněno za Perunovo, což napovídá o blízkosti funkce a postavení obou bohů v řeckém a slovanském panteonu. [58] => [59] => === Polsko === [60] => [[Soubor:Saint George slays the dragon, Croatia, 8th century.jpg|náhled|vlevo|upright=0.9|Chorvatský reliéf z [[8. století]] zřejmě vyobrazuje Peruna při boji s medvědem, ten je vykládán jako podoba [[Veles]]e]] [61] => [62] => Polské prameny zmiňující se o Perunovi pochází až z počátku novověku, kdy se u [[Humanismus|humanistů]] objevil zájem o pohanská náboženství. Čerpají z ruských zdrojů a úctu k tomuto božstvu bez výjimky vztahují k Rusi. Nejstarší zmínkou je parafráze Pověsti dávných let v kronice [[Jan Długosz|Jana Długosze]], kde je jméno Perun a nahrazeno latinským slovem ''Fulmen''. Z konce 15. století pak pochází kronika [[Matěj z Miechova|Matěje z Miechova]], opět parafrázující Pověst dávných let, kde je použita varianta jméno Piorun, které je vykládáno jako blesk, přestože v polštině znamená hrom. Kronika [[Matěj Stryjkowský|Matěje Stryjkowského]] z konce 16. století jej též uvádí jako Pioruna neboli Porkuna, a stejně jako v Hustýnském letopise je zde ztotožněn s baltským Perkunem. Ač Peruna označuje za ruské božstvo, tvrdí, že je ctili také Poláci, Čechové a Bulhaři. [63] => [64] => === Jihoslované === [65] => Peruna zmiňuje dílo ''Istorija vo kratce o Bolgarskom narode Slavenskom'' z roku 1792 a vykládá ho [[Euhémeros|euhemeristicky]], jako krále [[Ilýrie]] a současníka [[Alexandr Veliký|Alexandra Makedonského]]. Píše i o jeho kultu mezi lidem a rituálu [[Perperuna]].{{rp|61-62}} [66] => Podle Peruna je pojmenováno bulharské pohoří [[Pirin]]. [67] => [68] => == Nepřímé zmínky == [69] => [[Soubor:Ukrainian Rodnovers worshipping Perun in Ternopil Oblast, Ukraine.png|náhled|upright|vpravo|Uctívání Peruna ukrajinskými [[Rodnověří|rodnověrci]], [[Ternopilská oblast]], [[Ukrajina]]]] [70] => O ctění hromovládce se také zmiňuje v polovině 6. století byzantský historik [[Prokopios z Kaisareie|Prokopios]], který uvádí: [71] => [72] => ''Věří, že je jediný bůh, tvůrce hromu, a jediný pán všech věcí, a obětují mu býky a jiná zvířata všeho druhu.(...) Dále uctívají řeky, vodní víly a další božstva, obětují jim všem a při obětech poznávají věštby.''{{rp|65}} [73] => [74] => Tato zmínka se týká nejspíše Peruna, podle méně pravděpodobné teorie [[Svarog]]a. Její vyznění evokující slovanský [[monoteismus]] je nejspíše [[interpretatio christiana]] a [[interpretatio graeca|graeca]] a může být také způsobeno akcentem na válečný kult u Slovanů s kterými se Prokopios setkal.{{rp|66}} [[Henryk Łowmiański]] usuzoval z této zmínky že u Slovanů existoval [[prototeismus]] a Perun byl [[hypostáze|hypostází]] jediného boha Svaroga. [75] => [76] => V českém středověkém prostředí zmiňuje [[Kosmas]], že pohané obětují [[Jupiter (mytologie)|Jupiterovi]], je však pravděpodobné že tím není míněn konkrétní bůh s hromovládnou funkcí, kterým by mohl být Perun. Polský kronikář z 15. století Jana Długosz zmiňuje kult boha jménem Jessa a ztotožňuje jej s Jupiterem. [77] => [78] => ''Jova ve svém jazyce nazývali Jessem věříce, že od něho jako od nejvyššího z bohů jim přicházela všechna pozemská dobrodiní, jak nepříznivá, tak šťastná.''{{rp|72}} [79] => [80] => U [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] zmiňuje úctu [[Lutici|Luticů]] k [[Thór]]ovi, severskému hromovládci, normanský kronikář [[Orderic Vitalis|Ordericus Vitalis]] v polovině 12. století. Není však jasné, jestli má tato zmínka souvislost se skutečným kultem hromovládce. Perun bývá hledán v jménech bohů [[Prove]]ho a [[Porenut|Porenutia]], u prvního jmenovaného teorii odpovídá i to, že byl ctěn v dubovém háji, u druhého jmenovaného se uvažuje o původní formě Perunic, tedy Perunův syn či malý Perun. Uvažuje se i souvislosti s bohem [[Porevít]]em, jehož původní forma jména mohla být Porenvit či Perunvit, tedy Pán Perun, případně Pán hromu. [81] => [82] => U polabských byl také znám výraz pro [[čtvrtek]] – peründan (perendan, perandan), což lze přeložit jako Perunův den či den hromu. To je analogické latinskému dies Iovis či Donnerstag a Thursday v němčině a angličtině. Ačkoliv se může jednat o [[kalk]] z němčiny, byl čtvrtek tradičním posvátným dnem až do přelomu 18. a 19. století, spojovaným s pohanskými obyčeji. [83] => [84] => === Lidová kultura === [85] => [[Soubor:Iris croatica Botanicki vrt 1 080509.jpg|náhled|upright=0.6|vpravo|Perunika]] [86] => Oslavování Peruna, vedle [[Kračun|Koledy]], [[Lada (bohyně)|Lady]] a Lela, v dobových bulharských lidových písních zmiňuje [[Vasil Aprilov]] ve svém díle ''Zora na novobolgarskoto obrazovanie''. Jedná se však nejspíše pokus o přiblížení bulharské lidové tradice ostatním slovanským národům, pomocí jmen známých z historických pramenů. S Perunem také souvisí balkánský výraz pro [[kosatec německý]], ''perunika'', v jižní [[Dalmácie|Dalmácii]] ''bogiša''. Tato květina byla nošena v určité dny do kostelů, snad původně dny zasvěcené Perunovi, aby byla požehnána a pak chránil domov před hromem a bleskem. Ve Slovinsku je [[netřesk]] nazýván ''peruenovo perje'' a je pěstován jako ochrana před bleskem. [87] => [88] => === Označení hromu === [89] => V [[Ukrajinština|ukrajinštině]], [[Běloruština|běloruštině]] a [[polština|polštině]] existuje výraz ''perun'' a jeho varianty ''p´erun'', ''pjarun'' a ''piorun'', které jsou vedle slova ''grom'' či ''hrim'' označením hromu, blesku a úderu blesku. V lidovém prostředí tak během bouřky říkalo, že „Perun bije“. Je pravděpodobné, že na území Ukrajiny a Běloruska, kde byl podle historických pramenů Perun znám, se jedná o degradované [[teonymum]], není však jasné, zda se jedná i o případ Polska. V ruských pramenech totiž nikdy není používáno jméno Peruna ve smyslu projevů bouřky a pro hrom je užíván pouze výraz grom, stejné slovo je dominantní označení hromu i ve staré polštině. Je proto pravděpodobné, že se jedná o přejímku z východoslovanských jazyků.{{rp|82}} Podobně je však Perunovo jméno používána u Slovinců, kde je bouřka komentována úslovími jako „Perun bije“ nebo „Perun je fčesna“. [90] => [91] => === Personifikace === [92] => Perun se dostal do některých úsloví, především jako [[démon]]. Jedná se například o polské „idź di pioruna“ nebo slovenské „Parom te trestal!“ a „Do paroma“. Na [[Sandoměřsko|Sandoměřsku]] byl znám obr pronásledující s ručnicí zlé duchy jménem Pjerun a [[Kašubové]] označovali zlého ducha slovem parón. [93] => [94] => === Jména === [95] => Na Balkáně lze najít řadu míst, které obsahují Perunovo jméno nebo slovo jeho jménu blízké, jako například hory Perun v Bulharsku, Dalmácii nebo na Istrii, či sedm vesnic jménem Perunika ležících v Srbsku. Jméno Peruna se také ozývá v osobní jménech jako Perun, Perun, Perunika, Perunko nebo Paruna. Řada místních jmen, která mohou souviset s Perunem, se objevuje také v západoslovanském prostředí. Jedná se o polské názvy jako Perun, Peron nebo Pioruny, případně i o německá toponyma Prohn a Prohnsdorf, která mohou být zkomoleninami slovanských jmen. Na Slovensku lze nalézt vrch Poroň či ostrov Perend, v Rakousku vesnici [[Parndorf]]. V Čechách je zase z 15. století doloženo osobní jméno Perun. [96] => [97] => == Archeologie == [98] => Bylo vykonáno několik pokusů archeologicky prozkoumat lokality, ve kterých by se podle historických zpráv měla nacházet Perunova obětiště. [99] => [100] => Nejstarším případem byl výzkum [[Čeněk Chvojka|Čeňka Chvojky]] v roce 1908 na [[Starokyjevská hora|Starokyjevské hoře]], při které nalezl mohutnou kamennou plošinu, kterou identifikoval jako místo, kde stála Perunova modla. Pozdější vykopávky v roce 1937 však naznačují, že se jednalo o část běžného osídlení a teorie že na tomto místě stál kultovní okrsek je nepravděpodobná.{{rp|104}} Nepravděpodobné je také spojení Perunova obětiště s nálezem z roku 1975 ve sklepě domu č. 3 ve Vladimírské ulici, ten se vztahuje nejspíše ke 13. století. [101] => [102] => Některé prameny a místní podání také spojují Perunovo obětiště s vrchem [[Peryň]] v Novgorodu. V letech 1953 a 1954 zde prováděl vykopávky [[Valentin Sedov]] a identifikoval zde kruhové obětiště obklopené příkopem. Pozdější výzkum však napovídá, že se jedná spíše o zbytky [[Mohyla|mohyl]] a na Peryni leželo tedy [[pohřebiště]].{{rp|106}} [103] => [104] => == Atributy == [105] => [[Soubor:Dąb perkun 1.JPG|náhled|upright=0.6|vlevo|Perunův kult se vázal k úctě k dubům, proto i dnes některé nesou jeho jméno.]] [106] => [[Soubor:Axe Perun.jpg|náhled|vpravo|upright|Některé typy nalezených amuletů slovanských sekyrek.]] [107] => Na základě analogie s ostatními [[hromovládce|hromovládci]] byl Perunovým hlavním atributem hrom a blesk. Tomu odpovídá i použití jeho jména pro hrom v některých slovanských jazycích, které bylo zmíněno výše. Kámen v podobě hořícího blesku držel podle Matěje Stryjkowského také Perunův idol v Kyjevě, jedná se však nejspíše o výmysl autora či jeho předchůdců. (Téra, s. 197). Původ hromu je ve slovanské lidové tradici viděn v aktivitě personifikované bouře, světce či Boha. Nejčastější podání vidí zvuk hromu jako údery zbraně, nejčastěji kamene, která je vrhána na démonického nepřítele, například [[čert]]a nebo jihoslovanskou [[Chala (mytologie)|chalu]]. Jako ostatní hromovládci byl také Perun spojován s dubem, jehož významná úloha byla zachována i ve slovanském lidovém křesťanství. O úctě Slovanů k tomuto stromu svědčí i historické a archeologické prameny. [108] => [109] => === Perunovy zbraně === [110] => S Perunem jsou ve slovanském prostředí spojovány fosilie [[belemnité|belemnitů]], které svým tvarem připomínají střely. To pravděpodobně odráží mytický motiv hromovládce, který během boje se svým protivníkem, hází kamenné a ohnivé střely. Kromě Perunova jsou v lidovém podání spojovány s Bohem, Ježíšem, ale i s Ďáblem a čerty. Na Balkáně se věřilo že střely se zaryly do země a po určité době se dostávají na povrch. [111] => [112] => Kromě střel byla s Perunem pravděpodobně spojována sekera, která zaujímá významné místo ve [[slovanská magie|slovanské lidové magii]]. Kromě toho byly ve východoslovanském prostoru nalezeny amulety v podobě seker pocházející zpravidla z 10. až 13. století, které jsou však někdy spojovány s varjažským kultem Thóra. V historických pramenech, jako je čtvrtá redakce Novgorodského letopisu, je zase spojován s palicí. [113] => [114] => == Teorie == [115] => === Lokální bůh === [116] => [[Soubor:Perun.JPG|náhled|upright=0.7|Moderní Perunův idol v [[Kyjev]]ě]] [117] => Skutečnost, že středověké písemné prameny pochází pouze z Rusi, vedla některé badatele k vytvoření teorie, že se jedná o lokální východoslovanské božstvo. Podle [[Stanisław Urbańczyk|Stanisława Urbańczyka]] a [[Włodzimierz Szafrański|Włodzimierza Szafrańskiho]] získal Perun na významu až v době vlády švédských varjagů, nejspíše pod vlivem kultu [[Thór]]a. Proti této teorii stojí mnoho indicií, především z folklóru a místních názvů, které svědčí o tom, že Perun byl všeslovanským bohem. Problematický je také fakt že v severském náboženství té doby pozici nejvyššího a válečného božstva zaujímal Ódin, ačkoliv ve švédské Uppsale byl jako hlavní božstvo místního chrámu ctěn právě Thór.{{rp|94}} [118] => [119] => === Zničení modly === [120] => [[Soubor:La Religion ancienne et moderne des Moscovites.png|náhled|upright=0.7|vlevo|Karikatura či křesťanská propaganda ze [[17. století|17. stol.]] parodující stará božstva Peruna, [[Mokoš]], [[Chors]]e a [[Stribog]]a]] [121] => Popis konce Perunovy modly v Kyjevě a Novgorodu obsažený v Pověsti dávných let napovídá, že šlo rituál, protože nedošlo k prostému rozsekání či spálení idolu. Podle [[M. A. Vasiľjev]]a se jednalo o rituální zničení zla analogické například [[vynášení Smrti]], které mělo Rus ochránit před pomstou poraženého boha.{{rp|141}} Dněpr pak symbolizoval hranici mezi světem živých a mrtvých. [122] => [123] => Podle [[Leo Klejn]]a šlo naopak o každoroční rituál, kdy během léta Perun odcházel do říše mrtvých a na jaře se opět vracel. Jako oporu svého názoru uvádí pozdní zmínku, že na plovoucí modlu lid volal slova „Vydybaj gospodaru naš, bože.“, která se používali i při pohřbu [[Kostroma|Kostromy]], nebo perunské souboje v Novgorodě zmiňované [[Siegmund von Herberstein|Siegmundem von Herberstein]], které také připomínají souboje spojené s Kostromou. Postavy jako je [[Jarilo]] nebo Kostroma tak považuje za Perunovy nástupce. Problémem teorie zůstává, že pozdní prameny, z nichž Klejn vychází, mohly promítat dobový folklór do historických událostí.{{rp|144}} [124] => [125] => === Svatý Eliáš === [126] => [[Soubor:Elias041.jpg|náhled|upright=0.6|José de Ribera, svatý Eliáš zpodobněný podle Peruna (1638)]] [127] => Starozákonní [[Elijáš|prorok Elijáš]] nahradil jako světec po christianizaci hromovládné božstvo u mnoho evropských národů, včetně slovanských.{{rp|63}} Byl spojen s vládou nad hromem a bleskem, jeho kult se pojil s dubem a na návrších porostlých dubem často stáli jeho kostely. Eliášovi je také zasvěcen svátek balkánský [[Ilindan]] (Ilinden), s krvavými oběťmi býků, volů a černých beranů a kozlů. To též napovídá, že svátek ovlivnil Perunův kult. Klíčové postavení Eliáše v jihoslovanském křesťanství napovídá, že před christianizací byl balkánskými Slovany hromovládce velmi ctěn, místní a osobní jména pak svědčí o tom, že ho nazývali Perun.{{rp|64}} [128] => [129] => === Základní mýtus === [130] => Ruští badatelé [[Vjatšeslav Ivanov|Ivanov]] a [[Vladimir Toporov|Toporov]] přišli s teorií základního mýtu, který se týká boje hromovládce a jeho plazího protivníka. Struktura tohoto mýtu má být následující [131] => # [[Hromovládce]] se nachází na vrcholu [[axis mundi|osy světa]] (hory či stromu), případně na nebi se Sluncem a Měsícem a je obrácen do čtyř světových stran [132] => # U kořenů osy světa leží na černé kožešině kosmický had či drak [133] => # Had se zmocní dobytka či lidí a schová je ve skále. Hromovládce rozbije skálu a osvobodí je. [134] => # Had se snaží skrýt pod dobytkem, lidmi, stromem či kamenem [135] => # Hromovládce přijíždí na voze či na koni se zbraní v ruce a rozbíjí kámen či strom [136] => # Po porážce hada se objeví déšť, který byl schován v podzemních vodách.{{rp|232}} [137] => [138] => Tento příběh má být součástí mýtu o stvoření a objevuje se v christianizované podobě [[kosmogonie|kosmogonických]] mýtech ukrajinského a polského folklóru. V těchto příbězích je Satan spoután řetězy a na konci zimy se z nich téměř dostane, ale první jarní blesk ho opět spoutá. Uvěznění také zajišťují jarní obřady nebo úder kováře do kovadliny. V některých podáních je naznačen i motiv [[eschatologie|eschatologické]] bitvy, známý i z jiných indoevropských mytologií. Ačkoliv jsou tyto lidové mýty bezesporu ovlivněny [[Bible|biblickými]] vzory, tak jejich jádro zůstává pohanské.{{rp|234}} Jednou z forem tohoto mýtu může být také pohádka [[O boji na kalinovém mostě]], kde hlavnímu hrdinovi v jeho boji pomáhají kováři, kteří mu zajistí jeho zbraň. [139] => [140] => Motiv souboje mezi horním nebeským světem a dolním hadím je běžný v Eurasii, Africe i Severní Americe. V některých indoevropských mytologiích je tento příběh završením stvoření, jiné ho s kosmogonií nespojují. U Slovanů je svázán především s plodností a úrodou, což jej sbližuje s africkým prostředním. [141] => [142] => [[Soubor:Thundermarks.svg|náhled|vpravo|upright=0.8|Hromové symboly je lidový motiv mající za úkol chránit před úderem blesku.]] [143] => Podle teorie Ivanova a Toporova u Slovanů v tomto souboji proti sobě stáli Perun a Veles. Velese považují za chtonické božstvo v podobě démonického hada a poukázali také na etymologickou souvislost jeho jména s indickým protivníkem hromovládce, [[Vrtra|Vrtrou]]. Mýtus poté doplnili o následující syžet [144] => # Svatba Peruna s Mokoš [145] => # Souboj Peruna s Velesem [146] => # Nevěra Mokoš s Velesem a její vyhnání [147] => # Potrestání dětí Peruna bleskem [148] => # Jediný přeživší syn je tím pravým a získává vládu nad částí roku{{rp|236}} [149] => [150] => Ačkoliv byla tato teorie opakována v mnoha publikacích o slovanské mytologii neexistují pro ni žádné relevantní důkazy. Spory mezi hromovládcem a magickým božstvem nemají v indoevropském náboženství kosmický charakter a neexistují žádné zmínky svědčící o Velesově hadí přirozenosti. Odpovídajícím protivníkem může spíše být mytický had [[Zmej]]. Teorii o tom že protivníkem Peruna mohl být Veles, případně jemu podobné hadí stvoření, uvádí také Martin Golema. Interpretuje vítězství hromovládce jako počátek vegetačního cyklu, na jehož začátku je dočasně utlumen kult protivníka, který nabývá sil opět po skončení vegetace. Podle Tatiany Podolinské je soupeření mezi Perunem a Velesem založené na prolínání solárního kalendáře ohraničeného slunovraty a kalendáře pasteveckého. Podle Michala Téry však tento souboj proběhl na počátku stvoření a sezónně byl pouze připomínán a jako kosmogonický mýtus byl později vytěsněn eurasijskou verzí o stvoření dvěma demiurgy. [151] => [152] => == Odraz v umění == [153] => [[Soubor:Перун.1998г.смеш.,тех.,бум.40,5х27,5.jpg|náhled|upright|vpravo|Perun, moderní ztvárnění, M. Prěsňakov ([[1998]])]] [154] => Perun vystupuje v satirické básni [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]] [[Křest svatého Vladimíra]]. V pohádkové knize [[Ivan Hudec|Ivana Hudce]] Báje a mýty starých Slovanů se objevuje jako archetyp rázného muže milujícího křehké ženy. [155] => [156] => === Perun v literatuře 20. a 21. století === [157] => [[Soubor:Axe of Perun.jpg|náhled|vlevo|upright=0.6|Moderní replika slovanské sekyrky na řetízku pojaté jako amulet (užití je nejisté).]] [158] => Ve 20. a 21. století dochází ke znovuobjevování slovanských bohů. Začínají se objevovat knihy populárně naučné, ale slovanští bohové začínají být zmiňováni také v literatuře pohádkové a science-fiction. [159] => [160] => V pohádkové knize [[Ivan Hudec|Ivana Hudce]] je Perun ve spojení s bleskem a jarní bouřkou. Podle této knihy jaro začíná, když se bůh Perun (bůh severu, bouřek, úrody a velkých válek) zadívá do [[Vesna|Vesniných]] krásných očí, obejme ji a v tom mu vypadne z ruky jeho kopí. To je první jarní blesk, při kterém zlí duchové prchají a zalézají do svých skrýší. Končí tím období nehostinné zimy, kdy po světě řádila hněvivá sestra Vesny, neplodná [[Morana]].*Ivan Hudec, ''Báje a mýty starých slovanů'', Slovart, 1994 I proto lidé dříve při první jarní bouřce klekali na zem a líbali ji, přemísťovali nejrůznější předměty od nábytku po hospodářské náčiní nebo zasekávali sekery před vrata a vyjadřovali tak osvobození od zimy, od zimního spánku.*Irena Šindlářová, Josef Růžička, ''Báje a mýty starých slovanů'', Fontána, 2003 [161] => [162] => Perun je pro své atributy archetypem, se kterým se může identifikovat nejeden muž. Jak s ním lze pracovat jako s částí nás samých je uvedeno v knize Bohové a bohyně v nás.{{Citace monografie|příjmení=Řezáčová|jméno=Zuzana|příjmení2=Lukášková|jméno2=|titul=Bohové a bohyně v nás|vydání=1.|vydavatel=Zoner|místo=Brno|rok=2016|počet stran=175|strany=134–139|isbn=978-80-7413-324-4}} [163] => [164] => [165] => == Odkazy == [166] => === Reference === [167] => [168] => [169] => === Literatura === [170] => * {{Citace monografie | příjmení = Profantová | jméno = Naďa | odkaz na autora = | příjmení2 = Profant | jméno2 = Martin | titul = Encyklopedie slovanských bohů a mýtů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 259 | isbn = 80-7277-011-x}} [171] => * {{Citace monografie [172] => | příjmení = Rozum [173] => | jméno = Jan [174] => | odkaz na autora = [175] => | titul = Slovanské bájesloví [176] => | vydavatel = vl.n. [177] => | místo = Praha [178] => | rok = 1857 [179] => | počet stran = 22 [180] => | vydání = [181] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e7022360-0a63-11dd-9084-000d606f5dc6 [182] => | kapitola = Perun [183] => | strany = 6–7 [184] => | url kapitoly = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ef489a20-96f7-11e6-9328-005056825209 [185] => }} [186] => * {{Citace monografie | příjmení = Téra | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Téra | titul = Perun - bůh hromovládce | vydavatel = Pavel Mervart | místo = Červený Kostelec | rok = 2009 | počet stran = 360 | isbn = 978-80-86818-82-5}} [187] => [188] => === Externí odkazy === [189] => * {{Commonscat}} [190] => * {{Wikislovník|heslo=Perun}} [191] => * [http://rodnavira.cz/slovane/bohove/perun/ Perun na stránkách rodnavira.cz] [192] => * {{Otto|heslo=Perun}} [193] => [194] => {{Slovanská mytologie}} [195] => {{Autoritní data}} [196] => {{Portály|Pohanství}} [197] => [198] => [[Kategorie:Slovanští bohové]] [199] => [[Kategorie:Bohové bouře]] [] => )
good wiki

Perun

Perun je slovanský bůh bouře, hromu a blesku. Ačkoliv písemné zprávy o tomto božstvu pochází až na výjimky z východoslovanského prostředí, tak byl pravděpodobně ctěn všemi Slovany.

More about us

About

Je považován za boha hromu, blesku, války a spravedlnosti. Symbolizuje pořádek a ochranu, čímž hraje klíčovou roli v tradičních slovanských náboženských představách. Podle legendy je Perun ochráncem rodin a jejich blaha. Jeho vnímání jako boha, který chrání před chaosen a zlem, ukazuje na touhu lidí po stabilitě a bezpečí ve světě, kde často dochází k nečekaným změnám. Perun byl tradičně ztotožňován s mocnými přírodními jevy, které lidé uznávali a respektovali. Tím se stal symbolem jak pro sílu přírody, tak pro její ochranu. V kultuře a tradicích slovanských národů je Perun uctíván jako významný aspekt jejich duchovního života. Jeho příběhy a legendy oslavují hrdinství a odolnost, inspirují k vášnivému hledání spravedlnosti a podporují víru ve vzájemnou pomoc a společnou obhajobu dobra. Rituály a svátky, které mu byly věnovány, posilovaly komunity a podporovaly jejich hodnoty důvěry a spolupráce. Dnes, i když se naše chápání náboženství a mytologie značně proměnilo, Perun zůstává symbolem naděje a vnitřní síly. Je inspirací pro mnohé, kteří hledají ochranu a sílu ve svém vlastním životě, a připomíná nám, jak důležité je chránit to dobré a spravedlivé v našich komunitách.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Thór','Perperuna','hrom','Ivan Hudec','Zeus','Euhémeros','blesk','Elijáš','Jupiter (mytologie)','dub','Sandoměřsko','Východní Slované'

Blesk

Dub

Elijáš

Euhémeros

Hrom

Perperuna

Sandoměřsko

Thór

Zeus

Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu.