Array ( [0] => 14907802 [id] => 14907802 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Korjačtina [uri] => Korjačtina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Korjačtina [2] => | rozšíření = [[Rusko]] [3] => | mluvčích = 3 019 [4] => | klasifikace = [[čukotsko-kamčatské jazyky]] [5] => | písmo = [[cyrilice]] [6] => | úřední jazyk = [7] => | regulátor = [8] => | ISO6391 = [9] => | ISO6392B = [10] => | ISO6392T = [11] => | ISO6393 = kpy [12] => | SILručně = [13] => | SIL = [14] => | wikipedie = [15] => }} [16] => '''Korjačtina''' je jazyk z malé izolované [[čukotsko-kamčatské jazyky|čukotsko-kamčatské rodiny]], kterým hovoří [[Korjaci]]{{Citace monografie [17] => | jméno = M. Paul [18] => | příjmení = Lewis [19] => | titul = Ethnologue: Languages of the World. Language family trees. Chukotko-Kamchatkan [20] => | vydání = 16 [21] => | místo = Dallas [22] => | vydavatel = SIL International [23] => | rok = 2009 [24] => | url = http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=2662-16 [25] => | jazyk = anglicky}}, [[malé národy Severu|malý národ]] sídlící na [[ruský Dálný východ|ruském Dálném východě]], především na [[Kamčatský poloostrov|Kamčatském poloostrově]]. Při sčítání lidu v roce 2002 uvedlo znalost korjackého jazyka 3 019 osob, tedy 34,5 % z celkového počtu Korjaků v Rusku.{{Citace elektronické monografie [26] => | titul = Всероссийская перепись населения 2002 года. Национальный состав и владение языками, гражданство. Распространенность владения языками (кроме русского) [27] => | url = http://www.perepis2002.ru/ct/doc/TOM_04_04.xls [28] => | vydavatel = Федеральная служба государственной статистики [29] => | datum vydání = 2002 [30] => | datum přístupu = 2010-08-22 [31] => | jazyk = rusky [32] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110903080155/http://www.perepis2002.ru/ct/doc/TOM_04_04.xls [33] => | datum archivace = 2011-09-03 [34] => | nedostupné = ano [35] => }} Procento Korjaků, kteří jazyk bez potíží ovládají, je však patrně mnohem nižší, podle některých odhadů jen 5,4 %.{{Citace elektronické monografie [36] => |titul = The Koryak language [37] => |url = http://lingsib.unesco.ru/en/languages/koryak.shtml.htm [38] => |datum přístupu = 2010-08-21 [39] => |vydavatel = Endangered Languages of Indigenous Peoples of Siberia [40] => |jazyk = anglicky, rusky [41] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20101125085748/http://lingsib.unesco.ru/en/languages/koryak.shtml.htm [42] => |datum archivace = 2010-11-25 [43] => |nedostupné = ano [44] => }} [45] => [46] => == Gramatika == [47] => Z hlediska [[morfologická typologie jazyků|morfologické typologie]] se korjačtina řadí k [[aglutinační jazyky|aglutinačním jazykům]] s výskytem [[sufix]]ů, [[prefix]]ů i [[cirkumfix]]ů (tedy [[afix]]ů složených z prefixové a sufixové části). Oproti příbuzné [[čukotština|čukotštině]] zde existuje navíc opozice [[dvojné číslo|dvojného]] a [[množné číslo|množného čísla]] (čukotský příznak plurálu ''-t'' odpovídá korjackému duálu, zatímco korjacký plurál nemá v čukotštině ekvivalent) a specifické pádové formy. Základní větná konstrukce je [[ergativní jazyk|ergativní]]. Podobně jako v dalších ergativních jazycích existují u sloves dva typy [[časování]]: podmětné a podmětně-předmětné, jehož tvary vykazují shodu s osobou a číslem podmětu i předmětu. Slovesa mají čas přítomno-minulý, předminulý, minulý II, budoucí I a budoucí II; [[slovesný způsob|způsob]] [[oznamovací způsob|oznamovací]], [[rozkazovací způsob|rozkazovací]] a [[subjunktiv]]. Větný slovosled je relativně volný. [48] => [49] => == Dialekty == [50] => Korjačtina se rozpadá do řady dialektů, např. čavčuvenský, apukinský, itkanský, kamenský, parenský, karaginský nebo palanský; ne všechny jsou vzájemně srozumitelné.{{Citace elektronické monografie [51] => | titul = Коряки [52] => | url = http://www.raipon.info/index.php/narody/narody-severa-sibiri-i-dalnego-vostoka-rf/239-2009-08-19-10-38-02 [53] => | vydavatel = Ассоциация коренных малочисленных [54] => народов Севера, Сибири и Дальнего Востока [55] => Российской Федерации [56] => | datum přístupu = 2010-08-23 [57] => | jazyk = rusky}} Za dialekt byla považována také [[aljutorština]], dnes zpravidla chápaná jako samostatný jazyk,{{Citace monografie [58] => | jméno = M. Paul [59] => | příjmení = Lewis [60] => | titul = Ethnologue report for language code: kpy [61] => | vydání = 16 [62] => | místo = Dallas [63] => | vydavatel = SIL International [64] => | rok = 2009 [65] => | url = http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=kpy [66] => | jazyk = anglicky}} k němuž jsou v širším smyslu přiřazovány i některé dialekty původně chápané jako korjacké (palanský, karaginský). V rámci čukotsko-korjacké skupiny se vymezují tzv. ''j''-dialekty (čavčuvenský a další), ''t''-dialekty (aljutorské) a ''r''-dialekty (čukotské), označované podle korespondujících hlásek v jednotlivých dialektech (srovnej např. korjacké '''''j'''in’e-k'', aljutorské '''''t'''in’a-k'' a čukotské '''''r'''in’e-k'', vše s významem „létat“).{{Citace elektronické monografie [67] => | titul = The Aliutor language [68] => | url = http://lingsib.iea.ras.ru/en/languages/aliutor.shtml [69] => | datum přístupu = 2011-03-30 [70] => | vydavatel = Endangered Languages of Indigenous Peoples of Siberia [71] => | jazyk = anglicky, rusky [72] => }} [73] => [74] => == Abeceda == [75] => První korjacká abeceda [[Latinizace v Sovětském svazu|vycházející]] z [[latinka|latinky]] byla vytvořena pro čavčuvenský dialekt v roce 1931. O pět let později vznikla nová abeceda na bázi azbuky, která se používá dosud: [76] => [77] => {| style="font-family:Arial Unicode MS; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF" align="center" [78] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | А а [79] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Б б [80] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | В в [81] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | В' в' [82] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Г г [83] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Г' г' [84] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Д д [85] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Е е [86] => |- [87] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ё ё [88] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ж ж [89] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | З з [90] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | И и [91] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Й й [92] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | К к [93] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{unicode|Ӄ ӄ}} [94] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Л л [95] => |- [96] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | М м [97] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Н н [98] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{unicode|Ӈ ӈ}} [99] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | О о [100] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | П п [101] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Р р [102] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | С с [103] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Т т [104] => |- [105] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | У у [106] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ф ф [107] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Х х [108] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ц ц [109] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ч ч [110] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ш ш [111] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Щ щ [112] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ъ ъ [113] => |- [114] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ы ы [115] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ь ь [116] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Э э [117] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ю ю [118] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Я я [119] => | [120] => | [121] => | [122] => |} [123] => [124] => == Používání jazyka v současnosti == [125] => Dnes se korjačtina vyučuje na prvním stupni základních škol, na pedagogické škole v městě [[Palana|Palaně]], na Institutu národů Severu pedagogické univerzity A. I. Gercena v [[Petrohrad]]u.{{Citace elektronické monografie [126] => | jméno = Esa [127] => | příjmení = Anttikoski [128] => | titul = Корякский язык [129] => | url = http://www.peoples.org.ru/korjak.html [130] => | vydavatel = Языки народов России в Интернете [131] => | jazyk = rusky [132] => | datum přístupu = 2011-03-30}} [133] => V korjackém jazyce existuje pravidelné rádiové a televizní vysílání (z Palany). Články v korjačtině občas vychází i v regionálním deníku Narodovlastije. Ve všech médiích se používá čavčuvenský dialekt, který nemusí být všem mluvčím korjačtiny bez problémů srozumitelný.{{Citace elektronické monografie [134] => | jméno = Alexander [135] => | příjmení = King [136] => | titul = Koryak Languages [137] => | url = http://www.koryaks.net/language.html [138] => | datum vydání = 2002-03-27 [139] => | datum přístupu = 2011-03-30 [140] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110510005413/http://www.koryaks.net/language.html [141] => | datum archivace = 2011-05-10 [142] => | nedostupné = ano [143] => }} [144] => [145] => == Příklady == [146] => [147] => === Číslovky === [148] => {| cellspacing="7" [149] => |- [150] => | '''Korjacky''' || '''Česky''' [151] => |- [152] => | ыннэн || jeden [153] => |- [154] => | ӈыччеӄ || dva [155] => |- [156] => | ӈьыёк || tři [157] => |- [158] => | ӈыяӄ || čtyři [159] => |- [160] => | мыллыӈэн || pět [161] => |- [162] => | ыннaнмыллыӈэн || šest [163] => |- [164] => | ӈыяӄмыллыӈэн || sedm [165] => |- [166] => | ӈыёӄмыллыӈэн || osm [167] => |- [168] => | ӄоньг'aйчыӈкэн || devět [169] => |- [170] => | мынгыткэн || deset [171] => |} [172] => [173] => == Reference == [174] => [175] => {{Autoritní data}} [176] => {{Portály|Jazyk|Rusko}} [177] => [[Kategorie:Čukotsko-kamčatské jazyky]] [178] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [] => )
good wiki

Korjačtina

Korjačtina je jazyk z malé izolované čukotsko-kamčatské rodiny, kterým hovoří Korjaci, malý národ sídlící na ruském Dálném východě, především na Kamčatském poloostrově. Při sčítání lidu v roce 2002 uvedlo znalost korjackého jazyka 3 019 osob, tedy 34,5 % z celkového počtu Korjaků v Rusku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'čukotsko-kamčatské jazyky','Korjaci','Kategorie:Jazyky Ruska','Petrohrad','latinka','aljutorština','rozkazovací způsob','slovesný způsob','malé národy Severu','ruský Dálný východ','Kamčatský poloostrov','morfologická typologie jazyků'

Korjaci

Latinka

Petrohrad

Petrohrad je město ve Středočeském kraji v okrese Rakovník.