Array ( [0] => 14877763 [id] => 14877763 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Korjaci [uri] => Korjaci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Korjaci [2] => | obrázek = Koryak armor.jpeg [3] => | popisek = Dva Korjaci s výzbrojí ([[Vladimir Jochelson]], 1900–1901) [4] => | populace = 7 953 (2010) [5] => | region1 = {{flagicon|Rusko}} [[Rusko|Ruská federace]] [6] => | jazyky = [[ruština]], [[korjačtina]] [7] => | náboženství = [[šamanismus]], [[pravoslaví]]{{Citace elektronického periodika [8] => | jméno = Milena [9] => | příjmení = Faustova [10] => | titul = Patriarch Kirill visits Koryak village [11] => | url = http://english.ruvr.ru/2010/09/20/21322228.html [12] => | periodikum = Voice of Russia [13] => | datum vydání = 2010-09-20 [14] => | datum přístupu = 2011-05-05 [15] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100924063335/http://english.ruvr.ru/2010/09/20/21322228.html [16] => | datum archivace = 2010-09-24 [17] => | nedostupné = ano [18] => }} [19] => | příbuzní = [[Čukčové]], [[Kerekové]], [[Itelmenové]] [20] => | poznámky = [21] => }} [22] => '''Korjaci''' ({{Vjazyce2|ru|''коряки''}}, souhrnné označení v [[korjačtina|korjačtině]] chybí{{Citace elektronické monografie [23] => | titul = The Koryak language [24] => | url = http://lingsib.iea.ras.ru/en/languages/koryak.shtml [25] => | datum přístupu = 2010-08-21 [26] => | vydavatel = Endangered Languages of Indigenous Peoples of Siberia [27] => | jazyk = anglicky, rusky [28] => | kapitola = Self-ethnonym of the Ethnic Group [29] => | poznámka = [dále jen Endangered Languages] [30] => }}) jsou [[malé národy Severu|malý národ]] [[ruský Dálný východ|ruského Dálného východu]] žijící v severní části poloostrova [[poloostrov Kamčatka|Kamčatka]] a na přilehlé pevnině.{{Citace elektronické monografie [31] => | jméno = Lauri [32] => | příjmení = Vahtre [33] => | jméno2 = Jüri [34] => | příjmení2 = Viikberg [35] => | titul = The Koryaks [36] => | url = http://www.eki.ee/books/redbook/koryaks.shtml [37] => | vydavatel = The Red Book od the Peoples of the Russian Empire [38] => | datum přístupu = 2010-08-21 [39] => | kapitola = Habitat [40] => | poznámka = [dále jen Vahtre et Viikberg] [41] => }} Etnikum zahrnuje dvě velké skupiny odlišné jak jazykově, tak i tradičním způsobem života: kočovné ''Čavčuveny'' ([[korjačtina|korjacky]] ''чав’чыв’ав’'', ''čav’čyv’av’''), obyvatele vnitrozemí věnující se chovu [[Sob polární|sobů]], a usedlé ''Nymylany'' (korjacky ''нымылг’о'', ''nymylg’o''), živící se především lovem mořských savců a rybolovem. Vzhledem k výrazné odlišnosti obou skupin bývají ''Nymylani'' – známí také jako ''[[Aljutoři]]'' – někdy uváděni jako samostatná etnická skupina.{{Citace elektronické monografie [42] => | příjmení = [43] => | jméno = [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = Народы Севера, Сибири и Дальнего Востока РФ: Перечень КМНСС и ДВ РФ [46] => | url = http://www.raipon.info/index.php/narody/narody-severa-sibiri-i-dalnego-vostoka-rf [47] => | datum vydání = [48] => | datum aktualizace = [49] => | datum přístupu = 2010-08-15 [50] => | vydavatel = Ассоциация коренных малочисленных народов Севера, Сибири и Дальнего Востока Российской Федерации [51] => | místo = [52] => | jazyk = rusky [53] => }}{{#tag:ref|Pojetí termínu ''Nymylani'' (''nymylg’o'') se u různých autorů liší, což může být příčinou řady nedorozumění. V původním významu toto slovo označovalo Korjaky, kteří vedli usedlý život, tedy všechny skupiny s výjimkou Čavčuvenů. Později došlo k rozšíření jeho významu a po nějakou dobu se používalo jako synonymum pro Korjaky vůbec. Konečně třetí interpretace, založená na jazykové klasifikaci, zahrnuje do tohoto pojmu skupiny hovořící dialekty, které jsou dnes chápány jako součást aljutorského jazyka, tedy Aljutory, Palance a Karagince.|group="pozn."}} [54] => [55] => V průběhu 20. století byli Korjaci vystaveni silné kulturní [[rusifikace|asimilaci ze strany ruského národa]], což vedlo k přechodu většiny obyvatel na usedlý způsob života a rozpadu tradičního [[beztřídní společnost|beztřídního sociálního systému]].Vahtre et Viikberg, kapitola History V současnosti představuje velký problém celého ruského severu nízká životní úroveň a vysoká nezaměstnanost. Podobně jako další malé národy Severu trpí Korjaci zvýšenou náchylností k některým vážným onemocněním (např. tuberkulóze) a jejich úmrtnost – včetně úmrtnosti novorozenců – koncem 80. let 20. století výrazně převyšovala hodnoty zjištěné u Rusů. [56] => [57] => Podle sčítání lidu žilo v [[Rusko|Rusku]] v roce 2010 celkem 7 953 osob hlásících se ke korjacké národnosti.{{Citace elektronické monografie [58] => | titul = Всероссийская перепись населения 2010 года. Национальный состав населения Российской Федерации [59] => | url = http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab5.xls [60] => | vydavatel = Федеральная служба государственной статистики [61] => | datum vydání = 2011 [62] => | datum přístupu = 2012-01-24 [63] => | jazyk = rusky [64] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211223052305/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab5.xls [65] => | datum archivace = 2021-12-23 [66] => | nedostupné = ano [67] => }} Část Korjaků dodnes hovoří [[korjačtina|korjačtinou]], jazykem z [[čukotsko-kamčatské jazyky|čukotsko-kamčatské rodiny]], příbuzným s dalšími jazyky této oblasti, např. [[čukotština|čukotštinou]] nebo [[itelmeni|itelmenštinou]]. Počet mluvčích jazyka však v průběhu 20. století rapidně poklesl a v dnešní době se jeho znalost odhaduje u pouhých 5,4 % korjacké populace, většinou mezi příslušníky starší a střední generace – ostatní již používají jako mateřský jazyk ruštinu.Endangered Languages, kapitola Number of Speakers [68] => [69] => == Etnonymum == [70] => Etnické skupiny označované souhrnně za Korjaky neznají ve vlastním jazyce označení, které by tomuto termínu odpovídalo. [[Nomádství|Kočovní]] Korjaci sami sebe nazývají ''чав’чыв’'', ''čav’čyv’'' ([[množné číslo|mn. č.]] ''чав’чыв’ав’'', ''čav’čyv’av’'' „pastevci sobů“, „nomádi“), usedlí Korjaci na pobřeží [[Ochotské moře|Ochotského]] a [[Beringovo moře|Beringova moře]] ''нымылг’ын'', ''nymylg’yn'' ([[množné číslo|mn. č.]] ''нымылг’о'', ''nymylg’o'' „místní lidé“, „vesničané“). Korjaci z pobřeží jsou také označováni za [[Aljutoři|Aljutory]] (podle někdejší osady Aljut) a v dnešní době jsou považováni za samostatné etnikum, odlišné od ostatních Korjaků jazykem i způsobem života. Jméno ''Korjak'', původem z korjackého kmene ''кор'', ''kor'' „sob“, přešlo z jazyků okolních národů, např. v [[Jukagirština|jukagirštině]] zní ''karaka'', do [[ruština|ruštiny]] a odtud do ostatních světových jazyků.Vahtre et Viikberg, kapitola Self-designation [71] => [72] => Ve 20. letech 20. století existovaly v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] v rámci kampaně pro užívání [[autonymum|autonym]] (vlastních označení malých národů) snahy o zavedení jména ''нымылан'', ''nymylan'' (odvozeného z etnonyma usedlých Korjaků) pro celý korjacký národ. Označení se však neujalo a do oficiálního užití se vrátil již zavedený název.{{Citace elektronické monografie [73] => | titul = Коряки [74] => | url = http://www.raipon.info/index.php/narody/narody-severa-sibiri-i-dalnego-vostoka-rf/239-2009-08-19-10-38-02 [75] => | vydavatel = Ассоциация коренных малочисленных [76] => народов Севера, Сибири и Дальнего Востока [77] => Российской Федерации [78] => | datum přístupu = 2010-08-23 [79] => | jazyk = rusky [80] => }} [81] => [82] => O komplikované etnické situaci v této oblasti svědčí i fakt, že při sčítání lidu v Rusku v roce 2002 byli do Korjaků zahrnuti také lidé deklarující národnost aljutorskou (''алюторцы''), alutalju (''алутальу''), apokvajamyl’o (''апокваямыл’о''), apukinskou (''апукинцы''), čavčuvenskou (''чавчувены''), čavčyv (''чавчыв''), kamenskou (''каменцы''), karaginskou (''карагинцы''), karan’ynyljo (''каран’ыныльо''), nymylanskou (''нымыланы''), oljutorskou (''олюторцы''), vojkypal’o (''войкыпал’о'') a vojampolskou (''воямпольцы'').{{Citace elektronické monografie [83] => | titul = Всероссийская перепись населения 2002 года. Национальный состав и владение языками, гражданство. Национальный состав населения [84] => | url = http://www.perepis2002.ru/ct/doc/TOM_04_01.xls [85] => | vydavatel = Федеральная служба государственной статистики [86] => | datum vydání = 2002 [87] => | datum přístupu = 2010-08-22 [88] => | jazyk = rusky [89] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200109173322/http://www.perepis2002.ru/ct/doc/TOM_04_01.xls [90] => | datum archivace = 2020-01-09 [91] => | nedostupné = ano [92] => }} [93] => [94] => [[Čukčové]] a [[Eskymáci]] používali pro Korjaky označení ''tann’yt'' „cizinci, nepřátelé“, [[Jukagirové]] ''karaka'', kočovní Korjaci pak byli sousedními [[Evenové|Eveny]] nazýváni ''khejeke'' „ti, kteří se objevují na kopcích“ a ''čan’-čivar'' „ti, kteří mají mnoho sobů“. [95] => [96] => Od etnonyma Korjaků byl odvozen mimo jiné název někdejšího [[Korjacký autonomní okruh|Korjackého autonomního okruhu]], jehož rozsah přibližně odpovídal rozšíření korjackého národa,Endangered Languages, kapitola The Geographical Spread of the Language a [[Korjacké pohoří|Korjackého pohoří]], nacházejícího se v severovýchodní části Kamčatského poloostrova. [97] => [98] => == Demografie == [99] => [[Soubor:Koryaks in Russian Federation.png|vlevo|náhled|240px|{{Legenda|red|Rozšíření Korjaků v Rusku}}]] [100] => {| class="wikitable" align="right" style="margin-left: 20px; margin-right: auto" [101] => |+ Vývoj korjacké populace v Rusku od roku 1926 podle údajů ze sčítání liduVahtre et Viikberg, kapitola Population [102] => ! Rok !! Počet
Korjaků
celkem !! Z toho
rodilých
mluvčích
korjačtiny [103] => | rowspan="8" width="280px" | [[Soubor:Koryak demographics during 20th century.png|280px]]
(fialově je znázorněna celková velikost korjacké populace, oranžově počty rodilých mluvčích jazyka)
[104] => |- [105] => | 1926 || 7 434 || [106] => |- [107] => | 1959 || 6 287 || 90,5 % [108] => |- [109] => | 1970 || 7 487 || 81,1 % [110] => |- [111] => | 1979 || 7 879 || 69 % [112] => |- [113] => | 1989 || 9 242 || 52,5 % [114] => |- [115] => | 2002 || 8 743 || 34,5 % [116] => |- [117] => | 2010 || 7 953 || [118] => |} [119] => Národ obývá severní a střední část [[poloostrov Kamčatka|Kamčatského poloostrova]] a přilehlé území pevniny vymezené poloostrovem [[Tajgonos]] na západě, [[Beringovo moře|Beringovým mořem]] na východě, masivem hory [[Palpal]] na severu a pobřežím [[Ochotské moře|Ochotského moře]] na jihu.{{Citace periodika [120] => | příjmení = Jochelson [121] => | jméno = Waldemar [122] => | autor = [123] => | odkaz na autora = [124] => | spoluautoři = [125] => | titul = The Mythology of the Koryak [126] => | periodikum = American Anthropologist [127] => | odkaz na periodikum = [128] => | rok = 1904 [129] => | měsíc = červenec–září [130] => | ročník = 6 [131] => | typ ročníku = svazek [132] => | číslo = 4 [133] => | strany = 415 [134] => | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1525/aa.1904.6.4.02a00010/pdf [135] => | issn = [136] => | poznámka = [dále jen Jochelson, 1904] [137] => }} [138] => [139] => Ke korjacké národnosti se při sčítání lidu v Rusku v roce 2010 přihlásilo celkem 7 953 osob. Většina z nich žije na území [[Kamčatský kraj|Kamčatského kraje]] (6 640 osob, 83,5 % z celkové korjacké populace v Rusku). Další významnější korjacké osídlení bylo zaznamenáno v [[Magadanská oblast|Magadanské oblasti]] (900 osob, 11,3 %), především na poloostrově Tajgonos (osady [[Topolovka]], [[Verchnij Pareň]], částečně [[Gižiga]]), a v jihovýchodní části [[Čukotský autonomní okruh|Čukotského autonomního okruhu]] (55 osob, 0,7 %).{{Citace elektronické monografie [140] => | titul = Всероссийская перепись населения 2010 года. Национальный состав населения по субъектам Российской Федерации [141] => | url = http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab7.xls [142] => | vydavatel = Федеральная служба государственной статистики [143] => | datum vydání = 2011 [144] => | datum přístupu = 2012-01-24 [145] => | jazyk = rusky [146] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200501193326/https://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab7.xls [147] => | datum archivace = 2020-05-01 [148] => | nedostupné = ano [149] => }} Zhruba dvě třetiny příslušníků etnika tvoří venkovské obyvatelstvo (5 036 osob, 63,3 %), zbývající třetina žije ve městech (2 917 osob, 36,7 %). [150] => [151] => Ve srovnání s rozšířením v minulosti je patrná migrace za hranice tradičního areálu. Zatímco celková korjacká populace vzrostla v letech 1970–1989 podle oficiálních údajů o 25 %, v Korjackém autonomním okruhu to bylo pouze 11 %. V [[Petropavlovsk-Kamčatskij|Petropavlovsku-Kamčatském]] bylo roku 1989 evidováno 386 Korjaků, za hranicemi Ruské federace téhož roku více než 300. Ačkoli by se mohlo zdát, že velikost populace zůstala v průběhu 20. století poměrně stabilní, zvýšená migrace (ať už dobrovolná, nebo nucená) vedla k dramatickému poklesu znalosti korjackého jazyka: jen v letech 1959–2002 se snížil počet mluvčích z téměř 6 000 na pouhé 3 000. [152] => [153] => == Etnické podskupiny == [154] => Na základě zeměpisného rozšíření, jazykových odlišností a některých dalších ukazatelů lze v rámci národa Korjaků vyčlenit následující podskupiny:{{Citace elektronické monografie [155] => | titul = Arctic Peoples Today: Koryaks [156] => | url = http://arcticmuseum.com/en/?q=l15 [157] => | vydavatel = UNESCO Moscow Office, Arctic State Institute of Art and Culture et CNIT of Yakut State University [158] => | datum přístupu = 2011-05-09 [159] => | jazyk = anglicky, rusky [160] => }} [161] => [162] => {| class="wikitable" [163] => ! Způsob života [164] => ! Název v češtině [165] => ! Název v korjačtině [166] => ! Jazyk{{Citace elektronické monografie [167] => | jméno = И. А. [168] => | příjmení = Муравьёва [169] => | titul = Лингвистический энциклопедический словарь [170] => | typ kapitoly = heslo [171] => | kapitola = Чуко́тско-камча́тские языки́ [172] => | url = http://tapemark.narod.ru/les/586b.html [173] => | vydavatel = Советская Энциклопедия [174] => | místo = Moskva [175] => | datum vydání = 1990 [176] => | datum přístupu = 2011-05-17}} [177] => |- [178] => ! scope="row" | kočovní [179] => | Čavčuveni [180] => | ''čav’čyv’av’'' [181] => ! scope="row" rowspan="5" | dialekty korjačtiny [182] => |- [183] => ! scope="row" rowspan="7" | usedlí
(Nymylani,
''nymylg’o'') [184] => | Apukinci [185] => |- [186] => | Kamenci [187] => | ''vaikyneljo'' [188] => |- [189] => | Parenci [190] => | ''poityljo'' [191] => |- [192] => | Itkanci [193] => |- [194] => | Aljutoři (v užším smyslu) [195] => | ''alutalju'' [196] => ! scope="row" rowspan="3" | dialekty aljutorštiny [197] => |- [198] => | Palanci [199] => |- [200] => | Karaginci [201] => | ''karan’ynyl’o'' [202] => |} [203] => [204] => == Dějiny == [205] => [[Soubor:Korjaci na střeše zimního obydlí.jpg|náhled|280px|Korjaci na střeše zimního obydlí, fotografie z Jesupovy severopacifické expedice v letech 1900–1901]] [206] => [[Soubor:Korjacká osada.jpg|náhled|280px|Korjacká osada, fotografie z Jesupovy severopacifické expedice v letech 1900–1901]] [207] => [[Soubor:Koryak ceremony of starting the New Fire.jpeg|náhled|280px|Slavnost rozdělávání nového ohně]] [208] => === Před příchodem Evropanů === [209] => Způsob života etnik a nejstarší kultura, která dala vzniknout korjackému národu, navazovaly na [[neolit]]ické lovce z asijského vnitrozemí. Počátkem 1. tisíciletí našeho letopočtu se předchůdci Korjaků začali usazovat a specializovat na lov na moři, což bylo provázeno diferenciací na menší etnické skupiny a drobením jazyka do dialektů. V 16.–17. století přešla část Korjaků (dnes známých jako Čavčuveni) pod vlivem sousedních [[tunguzské národy|tunguzských národů]] k pastevectví [[Sob polární|sobů]]. [210] => [211] => Převládající zdroj obživy se u Korjaků lišil skupinu od skupiny. Zatímco Čavčuveni získávali většinu životně nezbytných surovin z chovu sobů, většině Aljutorů (Karagincům, Palancům a vlastním Aljutorům) zajišťoval obživu [[rybolov]]. Rybolovu se však do značné míry věnovaly i skupiny čavčuvenské. U usedlých Korjaků hrál důležitou roli lov [[mořský savec|mořských savců]]. [212] => [213] => === Ruská kolonizace === [214] => První písemné zmínky o Korjacích pochází z 50. let 17. století od ruského průzkumníka [[Semjon Ivanovič Děžňov|Semjona Děžňova]] a [[Michail Vasiljevič Staduchin|Michaila Staduchina]], který v letech 1651–1656 podnikl výpravu mj. územím osídleným Korjaky, podél toku řeky [[Penžina|Penžiny]] k jejímu ústí a dále po pobřeží [[Ochotské moře|Ochotského moře]] až do [[Ochotsk]]a.Endangered Languages, kapitola History of Language Studies [215] => [216] => Už od roku 1690 začalo dobývání této oblasti ruskými [[Kozáci|kozáky]] pod vedením mimořádně brutálního a chamtivého [[ataman]]a [[Vladimir Vasiljevič Atlasov|Vladimira Atlasova]]. Nařízením cara [[Petr I. Veliký|Petra I.]] vznikla Korjakům a dalším domorodým Sibiřanům, povinnosti odvádět roční [[tribut]] v kožešinách, tzv. ''[[jasak]]'', proti čemuž se bouřili až do konce 18. století.{{Citace elektronické monografie [217] => | příjmení = Alexander [218] => | jméno = King [219] => | odkaz na autora = [220] => | titul = A Brief History of the Koryak [221] => | url = http://www.koryaks.net/history.html [222] => | datum vydání = 2002-03-27 [223] => | datum aktualizace = [224] => | datum přístupu = 2010-08-22 [225] => | vydavatel = Koryak Net [226] => | místo = University of Aberdeen [227] => | jazyk = anglicky [228] => }} Tehdy ruští dobyvatelé změnili taktiku a místo fyzických bojů začali kmenové vůdce uplácet [[vodka|vodkou]], drobnými dárky i přísliby vysokého společenského postavení, pokud budou na vybírání jasaku spolupracovat. [229] => [230] => Od 18. století v oblasti vznikaly ruské osady a ruští kupci začali s Korjaky obchodovat; žádanými artikly byly zejména [[železo|železné]] předměty, látky, sůl, [[čaj]], [[tabák]] a [[střelný prach]]. Pro Rusy nebylo těžké opít domorodce vodkou a za nepatrný obnos podvodem získat velké množství kožešin a dalšího korjackého zboží. Koncem 19. století se do hry zapojili také američtí obchodníci. Vzniklá konkurence zapříčinila rozvoj [[volný trh|volného trhu]], což přispělo i ke zlepšení hospodářské situace Korjaků. V 18. a 19. stol. se Rusové nepříliš úspěšně pokoušeli o [[Christianizace|christianizaci]] Korjaků. [231] => [232] => Kromě ekonomického útlaku přinesla ruská kolonizace Korjakům i jiné problémy, zejména v podobě nakažlivých onemocnění, s nimiž si jejich imunitní systém nedokázal poradit. Epidemie sice na Korjaky neměly tak drastický účinek, jako na sousední Itelmeny a Jukagiry, ale i tak v průběhu 18. stol. snížily jejich populaci nejméně o polovinu.{{Citace monografie [233] => | příjmení = Reid [234] => | jméno = Anna [235] => | odkaz na autora = [236] => | titul = Šamanův plášť [237] => | strana = 59, 181-82 [238] => | rok vydání = 2004 [239] => | vydavatel = BB/art [240] => | místo = Praha [241] => }} [242] => [243] => === Sovětská éra === [244] => V roce 1923 byla na Kamčatce ustavena [[Sovětský svaz|sovětská]] vláda a s ní přišla [[kolektivizace]], [[plánovité hospodářství]] a regulace cen státem. Protože tradiční korjacká společnost neznala [[sociální třída|sociální třídy]] a stála na společné práci a vzájemné pomoci, těžko její lidé chápali, proč byli ve jménu kolektivismu někteří z jejich středu odstraněni jakožto [[kulak|kulaci]]. [245] => [246] => Nástup sovětské vlády znamenal pro mnoho Korjaků konec nomádství. Zatímco ještě v roce 1926 kočovalo 55 % z nich, v roce 1940 už pracovalo 60 % v [[kolchoz]]ech a [[Artěl (?)|artělech]]. Do kolchozů byl soustředěn také rybolov, do nějž byl ale zapojen jen zlomek Korjaků – většina ryb se lovila průmyslově. [247] => [248] => Stejně jako u mnoha jiných [[malé národy Severu|malých severních národů]] proběhla i u Korjaků silná kulturní [[rusifikace|asimilace ruským obyvatelstvem]]. V rámci boje proti [[negramotnost]]i byly děti k velké nelibosti rodičů povinně posílány do [[internátní škola|internátních škol]]. Zde se setkávaly s posměchem na adresu [[šamanismus|šamanistických]] praktik a náboženství vůbec; naopak byly vyučovány „pokrokovému“ ruskému stylu života. Sovětské úřady usilovaly o přechod Korjaků od tradičního života k ruskému způsobu bydlení, technologiím, vzdělávání aj. Mnohé korjacké osady byly přímo zničeny. Řada Korjaků proto upustila od pastvy sobů či rybaření a začala pracovat v jiných oblastech (zemědělství, průmysl, sociální sféra aj.). [249] => [250] => Neblahý dopad na Korjaky měly – a dodnes mají – jaderné testy prováděné v Sovětském svazu v 50. a 60. letech 20. století. [[Radioaktivita|Radioaktivní]] [[izotop]]y akumulované v lišejnících přešly prostřednictvím sobů a jejich masa ve zvýšených koncentracích do těl Korjaků, což výrazně oslabilo jejich přirozenou imunitu. Následkem toho dramaticky vzrostl výskyt [[tuberkulóza|tuberkulózy]], vysokého krevního tlaku, chronických plicních onemocnění a rakoviny. Průměrný věk dožití klesl u Korjaků pod hranici 50 let, částečně i v důsledku vysoké mortality novorozenců, dosahující v průměru 52,6 úmrtí na 1000 narozených dětí.{{Citace elektronické monografie [251] => | titul = Arctic People Groups of Russia [252] => | url = http://www.pnbm.org/Arctic/russia.php [253] => | vydavatel = Points North Baptist Mission [254] => | datum přístupu = 2011-05-05 [255] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110127163316/http://www.pnbm.org/Arctic/russia.php [256] => | datum archivace = 2011-01-27 [257] => | nedostupné = ano [258] => }} [259] => [260] => === Po pádu sovětské moci === [261] => Zánik kolchozů a [[sovchoz]]ů po rozpadu Sovětského svazu se vedle dalších malých národů nepříznivě dotkl i Korjaků. Kolchozní stáda sobů, počátkem 90. let čítající celkem 160 tisíc kusů, byla privatizována; drobní pastevci však nebyli schopni zajistit ani základní reprodukci a jejich počet tak do roku 1998 poklesl na 63 tisíc kusů. Podle oficiálních údajů vzrostla v letech 1992–1997 v Korjackém autonomním okruhu nezaměstnanost příslušníků malých národů Severu 9,4krát. Nezbylo jim, než se vrátit k naturálnímu hospodaření, peněžní příjmy u nich v průměru nedosahují ani poloviny životního minima. [262] => [263] => == Jazyk == [264] => {{Podrobně|Korjačtina}} [265] => Korjačtina je jazyk malé izolované [[čukotsko-kamčatské jazyky|čukotsko-kamčatské jazykové rodiny]], prokazatelně příbuzný pouze s [[aljutorština|aljutorštinou]], [[kerečtina|kerečtinou]], [[čukotština|čukotštinou]] a [[itelmenština|itelmenštinou]].{{Citace monografie [266] => | jméno = M. Paul [267] => | příjmení = Lewis [268] => | titul = Ethnologue: Languages of the World. Language family trees. Chukotko-Kamchatkan [269] => | vydání = 16 [270] => | místo = Dallas [271] => | vydavatel = SIL International [272] => | rok = 2009 [273] => | url = http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=2662-16 [274] => | jazyk = anglicky [275] => }} Při sčítání lidu v roce 2002 uvedlo znalost korjackého jazyka 3 019 osob, tedy 34,5 % z celkového počtu Korjaků v Rusku.{{Citace elektronické monografie [276] => | titul = Всероссийская перепись населения 2002 года. Национальный состав и владение языками, гражданство. Распространенность владения языками (кроме русского) [277] => | url = http://www.perepis2002.ru/ct/doc/TOM_04_04.xls [278] => | vydavatel = Федеральная служба государственной статистики [279] => | datum vydání = 2002 [280] => | datum přístupu = 2010-08-22 [281] => | jazyk = rusky [282] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110903080155/http://www.perepis2002.ru/ct/doc/TOM_04_04.xls [283] => | datum archivace = 2011-09-03 [284] => | nedostupné = ano [285] => }} Procento Korjaků, kteří jazyk bez potíží ovládají, je však patrně mnohem nižší, podle některých odhadů jen 5,4 %. [286] => [287] => Z hlediska [[morfologická typologie jazyků|morfologické typologie]] se korjačtina řadí k [[aglutinační jazyky|aglutinačním jazykům]] s výskytem [[sufix]]ů, [[prefix]]ů i [[cirkumfix]]ů (tedy [[afix]]ů složených z prefixové a sufixové části). Oproti příbuzné [[čukotština|čukotštině]] zde existuje navíc opozice [[dvojné číslo|dvojného]] a [[množné číslo|množného čísla]] (čukotský příznak plurálu ''-t'' odpovídá korjackému duálu, zatímco korjacký plurál nemá v čukotštině ekvivalent) a specifické pádové formy. Základní větná konstrukce je [[ergativní jazyk|ergativní]]. Podobně jako v dalších ergativních jazycích existují u sloves dva typy [[časování]]: podmětné a podmětně-předmětné, jehož tvary vykazují shodu s osobou a číslem podmětu i předmětu. Slovesa mají čas přítomno-minulý, předminulý, minulý II, budoucí I a budoucí II; [[slovesný způsob|způsob]] [[oznamovací způsob|oznamovací]], [[rozkazovací způsob|rozkazovací]] a [[subjunktiv]]. Větný slovosled je relativně volný.Endangered Languages, kapitola Morphology [288] => [289] => Korjačtina se rozpadá do řady dialektů, např. čavčuvenský, apukinský, itkanský, kamenský, parenský, karaginský nebo palanský; ne všechny jsou vzájemně srozumitelné. Za dialekt byla považována také [[aljutorština]], dnes zpravidla chápaná jako samostatný jazyk,{{Citace monografie [290] => | jméno = M. Paul [291] => | příjmení = Lewis [292] => | titul = Ethnologue report for language code: kpy [293] => | vydání = 16 [294] => | místo = Dallas [295] => | vydavatel = SIL International [296] => | rok = 2009 [297] => | url = http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=kpy [298] => | jazyk = anglicky [299] => }} k němuž jsou v širším smyslu přiřazovány i některé dialekty původně chápané jako korjacké (palanský, karaginský). V rámci čukotsko-korjacké skupiny se vymezují tzv. ''j''-dialekty (čavčuvenský a další), ''t''-dialekty (aljutorské) a ''r''-dialekty (čukotské), označované podle korespondujících hlásek v jednotlivých dialektech (srovnej např. korjacké '''''j'''in’e-k'', aljutorské '''''t'''in’a-k'' a čukotské '''''r'''in’e-k'', vše s významem „létat“).{{Citace elektronické monografie [300] => | titul = The Aliutor language [301] => | url = http://lingsib.iea.ras.ru/en/languages/aliutor.shtml [302] => | datum přístupu = 2011-03-30 [303] => | vydavatel = Endangered Languages of Indigenous Peoples of Siberia [304] => | jazyk = anglicky, rusky [305] => }} [306] => [307] => První korjacká abeceda vycházející z [[latinka|latinky]] byla vytvořena pro čavčuvenský dialekt v roce 1931. O pět let později vznikla nová abeceda na bázi azbuky, která se používá dosud. [308] => [309] => Dnes se korjačtina vyučuje na prvním stupni základních škol, na pedagogické škole v městě [[Palana|Palaně]], na Institutu národů Severu pedagogické univerzity A. I. Gercena v [[Petrohrad]]u.{{Citace elektronické monografie [310] => | jméno = Esa [311] => | příjmení = Anttikoski [312] => | titul = Корякский язык [313] => | url = http://www.peoples.org.ru/korjak.html [314] => | vydavatel = Языки народов России в Интернете [315] => | jazyk = rusky [316] => | datum přístupu = 2011-03-30 [317] => }} [318] => V korjackém jazyce existuje pravidelné rádiové a televizní vysílání (z Palany). Články v korjačtině občas vychází i v regionálním deníku ''Narodovlastije''. Ve všech médiích se používá čavčuvenský dialekt, který nemusí být všem mluvčím korjačtiny bez problémů srozumitelný.{{Citace elektronické monografie [319] => | jméno = Alexander [320] => | příjmení = King [321] => | titul = Koryak Languages [322] => | url = http://www.koryaks.net/language.html [323] => | datum vydání = 2002-03-27 [324] => | datum přístupu = 2011-03-30 [325] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110510005413/http://www.koryaks.net/language.html [326] => | datum archivace = 2011-05-10 [327] => | nedostupné = ano [328] => }} [329] => [330] => == Mytologie a náboženství == [331] => [[Soubor:Kutkh.jpg|náhled|200px|Korjacká plastika mytického havrana [[Kutch]]a]] [332] => [[Soubor:Koryak shaman woman.jpeg|náhled|280px|Korjacká šamanka při seanci]] [333] => [[Soubor:Koryak underground houses with sacrificed dogs.jpeg|náhled|280px|Psi obětovaní za účelem získání přízně pomocných duchů]] [334] => Korjacká [[mytologie]] vykazuje řadu podobností s mytologiemi [[altajské národy|altajských národů]], [[Eskymáci|Eskymáků]] a především [[Indiáni severozápadního pobřeží|Indiánů severozápadního pobřeží]] [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. [[Mýty o stvoření světa|Mýtus o stvoření světa]] není zaznamenán, veškeré známé příběhy již předpokládají jeho předchozí existenci. Podle tradičních představ se vesmír skládá z pěti světů, přičemž Země se nachází uprostřed.Jochelson, 1904, str. 416 [335] => [336] => === Velký havran === [337] => Ústřední postavou korjacké mytologie je ''Velký havran'' zvaný ''Quikɪnnaqu/Kutkinnaku'', od nějž Korjaci odvozují svůj původ. Označení sestává z vlastního mytického jména ''Kutqi/Quikɪy/Kuskɪl/Quikɪl'' a [[augmentativum|augmentativního]] [[sufix]]u ''-naku'', znamená tedy přibližně ''Velký Kutqi''.{{Citace monografie [338] => | příjmení = Jochelson [339] => | jméno = Waldemar [340] => | titul = Memoirs of the American Museum of National History [341] => | url = http://digitallibrary.amnh.org/dspace/handle/2246/27 [342] => | ilustrátoři = Rudolf Weber [343] => | místo = Leiden, New York [344] => | vydavatel = E. J. Brill Ltd., G. E. Stechert [345] => | rok = 1905 [346] => | svazek = 10, část 1–2: The Koryak [347] => | kapitola = II. Supernatural Beings [348] => | strana = 17 [349] => | jazyk = anglicky [350] => | poznámka = [dále jen Jochelson, 1905] [351] => }} Tentýž havran figuruje také v mytologiích sousedních [[Itelmeni|Itelmenů]] (''Kutq'') a [[Čukčové|Čukčů]] (''Kurkɪl''), ale i severoamerických [[Tlingitové|Tlingitů]], [[Haidové|Haidů]] a [[Cimšiané|Cimšianů]]. Ze 140 zaznamenaných legend existuje pouze 9, ve kterých o něm nebo jeho dětech nepadne zmínka. Názory na jeho původ se různí: jedna z legend tvrdí, že vznikl ze zrnka prachu, které Nejvyšší bytosti odpadlo při broušení nože z nebe na zem.Jochelson, 1905, str. 19 Podle některých legend byl stvořen Nejvyšší bytostí, podle jiných se stvořil sám. Podle jednoho z mýtů z pera, které Velký havran ztratil, když letěl přes moře, vznikl dnešní poloostrov Kamčatka.{{Citace elektronické monografie [352] => | jméno = Tyler [353] => | příjmení = Bohan [354] => | titul = Kamchatka, Russia Volcano Myths and Legends [355] => | url = http://volcano.oregonstate.edu/oldroot/legends/russia/russia.html [356] => | vydavatel = [[Oregon State University]] [357] => | datum vydání = 2006-05-02 [358] => | datum přístupu = 2011-03-29 [359] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100626225437/http://volcano.oregonstate.edu/oldroot/legends/russia/russia.html [360] => | datum archivace = 2010-06-26 [361] => | nedostupné = ano [362] => }} [363] => [364] => Vedle Velkého havrana se v mýtech vyskytuje jiný, obyčejný havran (''valve''), pojídající psí mršiny a výkaly. S kultem Velkého havrana nemá nic společného, hraje však jistou roli v korjacké [[kosmogonie|kosmogonii]]: když snědl slunce, našla ho dcera Velkého havrana, vytáhla mu je z úst a havrana zabila. Tato legenda připomíná příběh o osvobození slunce známý mezi [[Indiáni severozápadního pobřeží|Indiány severozápadního pobřeží]]. [365] => [366] => V dávných dobách bylo běžné převtělování neživých věcí do lidí a naopak. Ze svazku Velkého havrana s různými zvířaty (tuleni, psy, vlky, myšmi), neživými věcmi (kameny, stromy, rostlinami) a přírodními jevy (větrem, mraky) se pak zrodili lidé. Jistá legenda vypráví, že Havran stvořil nejprve muže, aby stvořenou zemi osídlili. Později stvořil také velice krásnou ženu, do níž se všichni muži bezhlavě zamilovali. Když zemřeli, proměnili se v hory; jejich srdce však stále planula láskou k oné ženě, a tak se zrodily kamčatské sopky. [367] => [368] => Velký havran přinesl lidem světlo, naučil je rozdělávat oheň a lovit mořská i pozemská zvířata. Daroval jim také šamany a kouzelné [[amulet]]y, aby lidi chránili před zlými duchy. Protože však lidé nechtěli poslouchat jeho příkazy, jednoho dne je opustil a jeho další osudy zůstávají neznámé.Jochelson, 1904, str. 417 [369] => [370] => Jméno Velkého havrana se objevuje ve všech modlitbách a zaříkadlech. Každá šamanská seance začíná jeho přivoláním do domu, aby byl obřadu přítomen. Při léčení nemocných Korjaci dramaticky ztvárňují mýtus, v němž Havran uzdravil své vlastní děti.Jochelson, 1905, str. 18 [371] => [372] => === Nejvyšší bytost === [373] => Další významnou postavou korjacké mytologie je Nejvyšší bytost, označovaná podle situace nejrůznějšími jmény, např. Vesmír (''Ñaíñɪnen''), Pán Horního světa (''G̣íčhol-Etɪ'nvilaen''), Bytí (''Vahɪ'cñɪn'') aj. Spolu s Velkým havranem nastolila ve vesmíru prvotní řád. V podobě starého muže obývá spolu se svou rodinou Horní svět, odkud řídí chod věcí na zemi a dohlíží na dodržování stanovených [[tabu]]. Pokud lidé nedodržují jeho příkazy nebo nepřinášejí řádné oběti, upadá do spánku, lov se stává neúspěšným a lidé jsou potrestáni hladomorem nebo jinými pohromami. [374] => [375] => === Zlí duchové === [376] => Klíčovou roli v životě Korjaků hrají zlí duchové zvaní ''kaláu'' (v [[jednotné číslo|jednotném čísle]] ''kála''), jimž je připisována vina za veškeré lidské nemoci i smrt. Podle tradičních představ útočí na lidi neviditelnými šípy, sítěmi a sekerami. Ochranu před zlými duchy mají lidem poskytovat nejrůznější zaklínadla a amulety a především šamanské seance, kdy jsou na pomoc přivoláváni pomocní duchové. K získání přízně těchto duchů bývají někdy obětována zvířata, zejména psi a sobi. Vzhledem k vysoké hodnotě těchto zvířat bývají namísto jejich obětování někdy používány amulety zhotovené z částí jejich těl (vlasů, nosů, uší) nebo vyřezávané sošky, které je zpodobňují.Jochelson, 1904, str. 417–418 [377] => [378] => == Kultura == [379] => === Hudba === [380] => [[Soubor:Koryak drum.jpg|280px|náhled|Korjacký bubínek s paličkou]] [381] => Tradiční korjacká hudba spadá zejména do čtyř žánrů: [382] => * '''Lyrický zpěv''' (''kulikul''), reprezentovaný osobními (''sinitkin kulikul'') a rodovými písněmi (''kolejavan kulikul''). Osobní písně jsou vytvářeny na motivy společných rodových nápěvů v dětství, v dospělosti a ve stáří, přičemž nejnadanější zpěváci mívají až deset vlastních melodií. Při slavnostech jsou tyto písně doprovázeny výskotem, hvízdáním a údery na bubínek. [383] => * '''Epická recitace''', v níž jsou popisovány příběhy z mytologie (o Havranu, jeho ženě a dalších postavách). Tyto nápěvy představují vůbec nejstarší složku korjacké hudební kultury. [384] => * '''Hrdelní zpěv''', drsné zvuky vytvářené hluboko v krku jak při výdechu, tak i při nádechu. Praktikován je zejména ženami a má připomínat jarní zvuky sobích samic. [385] => * '''Hra na hudební nástroje''', kterých je mezi Korjaky známá celá řada. Termín ''g’einečg’yn'', označující hudební nástroje obecně, se používá také pro dechový nástroj ze smotku březové kůry, v jehož ústí se nachází rezonanční jazýček z ptačího pera, nebo pro flétnu vyrobenou z lodyhy bolševníku. Nástroj zvaný ''gytkomnan'', tvořený tenkou rezonující páskou napjatou mezi dřevěnými špalíčky, používali Korjaci jako vábničku na zvěř, stejně tak i píšťalku ''v’jepčanan'', která navíc mohla sloužit i jako doprovodný nástroj k tanci. Dalšími lidovými nástroji jsou bubínky (''jajai''), tamburíny (''kalg’i'') a korjacká obdoba [[grumle]] (''vannjaiai''). Pastevci sobů připevňovali na postroje zvířat nejrůznější zvonečky (''mainyn'') a rolničky (''konkon''), jimiž se zdobily také oděvy, případně mohly sloužit jako náhrada šamanských tamburín. Ze sobích kostí se vyráběly duté rytmické nástroje zvané ''ampatkita''. K přivolávání větru používali Korjaci nástroj ve tvaru vrtule, vydávající bzučivé zvuky, zvaný ''talatal'' (případně ''telytel'', ''talita'' nebo ''taliv''). [386] => [387] => === Slavnosti === [388] => [[Soubor:Koryaks welcoming whale.jpg|280px|náhled|Korjaci při slavnosti vítání velryby]] [389] => Každý rok na podzim slaví kočovní Korjaci svátek vítání sobů ''Koianniajtatgyjnyn''. Při této příležitosti zdobí svá obydlí (jarangy) vrbovými větvičkami a pomocí [[smyčcový vrták|smyčcového vrtáku]], považovaném v animistickém vidění světa za domácí božstvo a ochránce domu, rozdělávají venku malý rituální oheň. Ze stáda je obětován jeden sob, jehož morek je následně ochránci domu darován za potravu. Přes noc hosté zpívají a hrají na bubny. [390] => [391] => Hlavní téma oslav u usedlých Korjaků z pobřeží představuje lov mořských savců. Příkladem může být slavnost tuleňů, zvaná ''Memylangyt''{{Citace elektronické monografie [392] => | jméno = Valentina [393] => | příjmení = Dedyk-Ivkavav [394] => | titul = Northeast Siberian: Koryak [395] => | url = http://alaska.si.edu/culture_ne_siberian.asp?subculture=Koryak&continue=1 [396] => | datum přístupu = 2011-05-05 [397] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100618070710/http://alaska.si.edu/culture_ne_siberian.asp?subculture=Koryak&continue=1 [398] => | datum archivace = 2010-06-18 [399] => | nedostupné = ano [400] => }}, slavnost velryby (''Jañja-ena’čīxtitgīn''), konaná v říjnu při příležitosti ulovení velryby či [[běluha|běluhy]]Jochelson, 1905, str. 65, nebo slavnost vytahování koženého člunu na břeh (''Menaɛtva’ñtara'') před příchodem zimy.Jochelson, 1905, str. 78 [401] => [402] => === Muchomůrky v korjacké kultuře === [403] => Podobně jako u dalších původních národů Sibiře hraje i v životě Korjaků velkou roli [[Psychoaktivní droga|psychotropní]] houba [[muchomůrka červená]]. Usušené plodnice bývají využívány k nejrůznějším účelům. Houba zastává důležitou úlohu v lidovém léčitelství, především mezi staršími lidmi. Pro její stimulující účinky ji Korjaci konzumují zejména před fyzicky náročnými činnostmi, např. několikadenními pochody. Oblibě se těší i mezi hudebníky, jejichž kreativitu houba údajně podněcuje a pomáhá jim zůstat bdělými při celonočních koncertech. Muchomůrky nechybí ani při slavnostních příležitostech (oslava konce sezóny lovu a sběru, svatby), kdy bývají jejich sušené klobouky (obvykle jeden až tři na osobu) namáčeny v borůvkové šťávě a touto šťávou také zapíjeny. U tohoto způsobu konzumace nebyly zaznamenány nepříznivé [[vedlejší účinky]], pokud nedojde k požití nadměrného množství plodnic nebo jejich kombinaci s alkoholem.{{Citace elektronické monografie [404] => | jméno = Gary [405] => | příjmení = Lincoff [406] => | titul = Amanita muscaria – a medicinal mushroom? [407] => | typ kapitoly = část [408] => | kapitola = 2 [409] => | url = http://www.nemf.org/files/various/muscaria/part2.html [410] => | datum vydání = říjen 2005 [411] => | datum přístupu = 2011-05-05 [412] => | jazyk = anglicky [413] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111027202107/http://www.nemf.org/files/various/muscaria/part2.html [414] => | datum archivace = 2011-10-27 [415] => | nedostupné = ano [416] => }} [417] => [418] => == Odkazy == [419] => === Poznámky === [420] => [421] => [422] => === Reference === [423] => [424] => [425] => === Literatura === [426] => * {{Citace monografie [427] => | příjmení = Jochelson [428] => | jméno = Waldemar [429] => | titul = Memoirs of the American Museum of National History [430] => | url = http://digitallibrary.amnh.org/dspace/handle/2246/27 [431] => | ilustrátoři = Rudolf Weber [432] => | místo = Leiden, New York [433] => | vydavatel = E. J. Brill Ltd., G. E. Stechert [434] => | rok = 1905 [435] => | svazek = 10, část 1–2: The Koryak [436] => | jazyk = anglicky [437] => }} [438] => * {{Citace monografie [439] => | příjmení = von Ditmar [440] => | jméno = Karl [441] => | titul = Über die Koräken [442] => | url = http://www.siberian-studies.org/publications/PDF/Dittmar1858.pdf [443] => | místo = Petropavlovsk-Kamčatskij [444] => | rok = 1858 [445] => | jazyk = německy [446] => }} [447] => * {{Citace monografie [448] => | příjmení = Steller [449] => | jméno = Georg Wilhelm [450] => | titul = Beschreibung von dem Lande Kamtschatka [451] => | url = http://www.siberian-studies.org/publications/PDF/Steller.pdf [452] => | vydavatel = Johann Georg Fleischer [453] => | místo = Frankfurt et Leipzig [454] => | rok = 1774 [455] => | jazyk = německy [456] => | datum přístupu = 2011-05-13 [457] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131016083924/http://www.siberian-studies.org/publications/PDF/Steller.pdf [458] => | datum archivace = 2013-10-16 [459] => | nedostupné = ano [460] => }} [461] => * {{Citace monografie [462] => | příjmení = Bogoras [463] => | jméno = Waldemar [464] => | titul = Koryak Texts [465] => | url = http://home.snafu.de/duerr/PDF_Doku/Bogoras1917.pdf [466] => | místo = Leyden [467] => | vydavatel = E. J. Brill Ltd. [468] => | rok = 1917 [469] => | jazyk = anglicky [470] => }} [471] => [472] => === Externí odkazy === [473] => * {{Commonscat|Koryaks}} [474] => * {{NK ČR|ph398362|věc=ano|množné=ano}} [475] => * [http://arcticmuseum.com/en/?q=l15 Koryaks (Circumpolar civilizations in world's museums: yesterday, today and tomorrow)] {{en}} {{ru}} [476] => * [http://www.eki.ee/books/redbook/koryaks.shtml The Koryaks (The Red Book of the Peoples of the Russian Empire) ] {{en}} [477] => * [http://www.emaproject.com/north_article.html?id=1616 Electronic Memory of the Arctic: Koryaks] {{en}} {{ru}} [478] => * [http://www.koryaks.net/ Koryak Net] {{en}} [479] => * [https://web.archive.org/web/20101125085748/http://lingsib.unesco.ru/en/languages/koryak.shtml.htm The Koryak language (Endangered Languages of Indigenous Peoples of Siberia)] {{en}} {{ru}} [480] => * [https://web.archive.org/web/20100729144709/http://www.kamchatka.org.ru/npeople.html Native people of Kamchatka] {{en}} [481] => * [http://www.siberian-studies.org/publications/koryaks.html Siberian Studies: Koryaks] {{de}} {{en}} {{ru}} [482] => * [https://web.archive.org/web/20101122084035/http://eng.ethnomuseum.ru/section69/24/259/370.htm Reindeer breeders of tundra (Nenets, Chukchi, Koryaks) and wild reindeer hunters (Nganasans, Ents)] {{en}} [483] => * [http://www.everyculture.com/Russia-Eurasia-China/Koryaks-and-Kerek-Orientation.html Koryaks and Kerek – Orientation] {{en}} [484] => [485] => {{Malé národy Severu}} [486] => [487] => {{Portály|Rusko}} [488] => [489] => {{Dobrý článek}} [490] => {{Autoritní data}} [491] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [492] => [[Kategorie:Původní obyvatelé Sibiře]] [493] => [[Kategorie:Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace]] [494] => [[Kategorie:Kamčatský kraj]] [495] => [[Kategorie:Novověcí kočovníci]] [] => )
good wiki

Korjaci

Korjaci ( souhrnné označení v korjačtině chybí) jsou malý národ ruského Dálného východu žijící v severní části poloostrova Kamčatka a na přilehlé pevnině. Etnikum zahrnuje dvě velké skupiny odlišné jak jazykově, tak i tradičním způsobem života: kočovné Čavčuveny (korjacky чав’чыв’ав’, čav’čyv’av’), obyvatele vnitrozemí věnující se chovu sobů, a usedlé Nymylany (korjacky нымылг’о, nymylg’o), živící se především lovem mořských savců a rybolovem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'korjačtina','čukotština','Čukčové','množné číslo','Ochotské moře','aljutorština','šamanismus','Rusko','Sob polární','rusifikace','sufix','čukotsko-kamčatské jazyky'

Čukčové

Korjačtina

Rusifikace

Rusko

Šamanismus

Sufix