Array ( [0] => 15487589 [id] => 15487589 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kosa [uri] => Kosa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Kosa** Kosa je tradiční zemědělský nástroj, který slouží k sklizni trávy a obilí. Její konstrukce se vyznačuje dlouhou zakřivenou čepelí na konci dlouhé tyče, což umožňuje efektivní a rychlou práci na poli. Tento nástroj přináší radost z práce na čerstvém vzduchu a vytváří tak pozitivní spojení mezi člověkem a přírodou. Historie kosy sahá do starověku, kdy byla nezbytným pomocníkem při sklizni. Její používání se sice měnilo v závislosti na technologickém pokroku, ale v mnoha regionech světa si stále udržuje svůj význam díky své jednoduchosti a účinnosti. Kosa představuje symbol těžké práce a dovednosti, kterou lidé v průběhu staletí rozvíjeli. K práci s kosou je potřeba určitá zručnost, která se získává praxí a zkušenostmi. Tato činnost spojuje generace, kdy starší ukazují mladším techniky a dovednosti potřebné k efektivnímu používání tohoto nástroje. Kromě praktického užití má kosa také kulturní a historický význam. Byla součástí mnoha tradic a rituálů, které oslavují spojení člověka s půdou a přírodou. V některých oblastech se konají i soutěže v kosení, které posilují komunitní vazby a odkazují na historické kořeny zemědělství. Přestože existují modernější alternativy, jako jsou sekačky a kombajny, kosa se stále nemusí vzdát svého místa na našich polích. Nabízí jedinečný zážitek z práce, která je ekologická a šetrná k přírodě, což v dnešní době hraje stále důležitější roli. Kosa je tak nejen praktickým nástrojem, ale také symbolem trvalého vztahu mezi lidmi a zemědělstvím, který si zaslouží být udržován a oslavován i v moderní společnosti. [oai_cs_optimisticky] => **Kosa** Kosa je tradiční zemědělský nástroj, který slouží k sklizni trávy a obilí. Její konstrukce se vyznačuje dlouhou zakřivenou čepelí na konci dlouhé tyče, což umožňuje efektivní a rychlou práci na poli. Tento nástroj přináší radost z práce na čerstvém vzduchu a vytváří tak pozitivní spojení mezi člověkem a přírodou. Historie kosy sahá do starověku, kdy byla nezbytným pomocníkem při sklizni. Její používání se sice měnilo v závislosti na technologickém pokroku, ale v mnoha regionech světa si stále udržuje svůj význam díky své jednoduchosti a účinnosti. Kosa představuje symbol těžké práce a dovednosti, kterou lidé v průběhu staletí rozvíjeli. K práci s kosou je potřeba určitá zručnost, která se získává praxí a zkušenostmi. Tato činnost spojuje generace, kdy starší ukazují mladším techniky a dovednosti potřebné k efektivnímu používání tohoto nástroje. Kromě praktického užití má kosa také kulturní a historický význam. Byla součástí mnoha tradic a rituálů, které oslavují spojení člověka s půdou a přírodou. V některých oblastech se konají i soutěže v kosení, které posilují komunitní vazby a odkazují na historické kořeny zemědělství. Přestože existují modernější alternativy, jako jsou sekačky a kombajny, kosa se stále nemusí vzdát svého místa na našich polích. Nabízí jedinečný zážitek z práce, která je ekologická a šetrná k přírodě, což v dnešní době hraje stále důležitější roli. Kosa je tak nejen praktickým nástrojem, ale také symbolem trvalého vztahu mezi lidmi a zemědělstvím, který si zaslouží být udržován a oslavován i v moderní společnosti. ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=pracovním náčiní|rozcestík}} [1] => [[Soubor:Scythe.svg|náhled|Části kosy:
1. špička 2. čepel 3. ostří 4. pata 5. tang 6. kosiřík 7. kosiště 8. rukojeť]] [2] => [[Soubor:Scythes-czech.jpg|náhled|Tradiční venkovská kosa]] [3] => [[Soubor:Scythes-czech-detail.jpg|náhled|Detail čepele kosy]] [4] => '''Kosa''' je [[zemědělství|zemědělský nástroj]] určený k obouručnímu sekání a řezání resp. pokosu [[traviny|travin]] (výroba [[seno|sena]], [[senoseč]]) či ke sklizni [[Obilniny|obilí]] ([[žně]] či [[Žně|žatva]]). Člověk pracující s kosou se nazývá [[Sekáč (zemědělec)|sekáč]] nebo také zastarale žnec. Používání kosy je v [[Evropa|Evropě]] doloženo od mladší [[doba železná|doby železné]]. Jednalo se zvláště o tzv. krátkou kosu, upevněnou na kosišti v tupém úhlu. Od vrcholného [[středověk]]u byly nahrazovány kosami dlouhými, podobnými dnešním. [5] => [6] => Kovová podlouhlá čepel je vyrobena z plechu a tvoří vlastní pracovní nástroj, nazývaný kosa. Nástroj je mírně ohnutý dovnitř a je broušen vždy na vnitřní straně oblouku. Kosa je dále opatřena speciální násadou, která se nazývá ''kosiště''. Kosiště bývá přibližně 170 [[Metr#Centimetr|cm]] dlouhé a bývá opatřeno jedním nebo dvěma držadly. [[Čepel]] bývá dlouhá přibližně 60 až 80 cm. Při správném držení nástroje je čepel takřka [[Rovnoběžnost|rovnoběžná]] se zemí. Při správném kosení čepel klouže kruhovým pohybem téměř celou svojí plochou po povrchu a rostliny tak více podřezává než přímo seče. Kosiště může být dřevěné, kovové nebo i z [[umělá hmota|umělé hmoty]]. Kosa může být na kosišti uchycena zvláštním šroubovým držákem, který se nazývá ''kosiřík''. [[Rovina]] plochy u kosy není vzhledem ke kosišti zcela rovnoběžná, obě části svírají [[úhel]] okolo 22 [[Stupeň (úhel)|stupňů]]. [[Sekáč (zemědělec)|Sekáč]] drží kosu oběma rukama za držadla (pokud horní držadlo není, pak přímo za kosiště) a kruhovým pohybem celého těla a rukou postupně podžíná rostliny. Nejlépe se sečou [[rostliny]] mokré či vlhké (z tohoto důvodu se kosa používala zejména po dešti či za [[rosa|rosy]]). [7] => [8] => K naostření kosy se používá hrubý brousek. Před tím se ale ostří tváří za studena naklepáváním. Naklepává se [[kladivo|kladívkem]] na malé speciální kovové podložce, která se nazývá [[babka (nástroj)|babka]]. Kosa nebo srp se naklepává ze dvou důvodů: [9] => # Plech kosy nebo srpu je poměrně tlustý a obtížně by se brousil do tenkého ostří. Na samý okraj kosy nebo srpu se klepe úder vedle úderu tak, aby vzniklo asi 3 mm široké, tence vyklepané ostří, které se pak doostří [[Karborundum|karborundovým]] [[brousek|brouskem]].Lépe vsak použivat brousek kameninový kterým se ostří tkzv obtahuje tím pádem zůstává ostří déle ostré a zaroveň mnohem méně ubývá než při použití karborundového brousku.Brousek má sekáč obvykle v toulci (dříve z kravského rohu dnes z pozinkovaného plechu) za opaskem.V toulci je voda na zvlčení brousku v nouzi postačí i plivnutí na brousek. Tento vyklepaný proužek ostří broušením postupně ubývá, až je třeba kosu naklepat znovu. Při klepání sledujeme stále tvar kosy; pokud se začne kosa křivit nebo vlnit, musíme změnit směr a způsob úderů (toto se naučíme až delší praxí). [10] => # Naklepavaní:Tvářením za studena kdy dochází ke zpevňování materiálu a zrna se deformují ve směru tváření, vytváří se textura. Zpevněním se zvyšují mechanické hodnoty (mez pevnosti a mez kluzu) a klesá tažnost.Je to stejny mechanismus jako pri zpevňovaní vršku kolejnice vystavenem cyklickému zatiženi koly vlaků .(nejde o kalení) Takto dosažená tvrdost je nutná proto, aby kosa držela ostří a rychle se netupila. Na brusky existují gumové brusné kotouče na jemné broušení. Ostří se však nesmí vyhřát, pak se zrna oceli zvětší a ostří změkne.Kosa se však brousí/obtahuje vyhradně ručně. [11] => [12] => [[Zvuk]] při naklepávání kosy vzdáleně připomíná drkotání [[zub]]ů v chladu, proto se vžil [[slang]]ový [[frazeologizmus]] „''klepat kosu''“ vyjadřující drkot zubů z důvodu chladu a od něj odvozený obecný slangový termín „''kosa''“ pro [[chlad]]. [13] => [14] => Kosa určená ke sklizni obilí při žních bývala navíc vybavena na kosišti [[rám]]em, který zajišťoval padání klasů do řad. To pak usnadňovalo následné vázání obilí do [[snop]]ů. [15] => [16] => Kosa vytlačila při sklizni dříve používaný [[srp]], protože je mnohem efektivnější. Zůstala prakticky jediným nástrojem pro sklizeň [[Obilniny|obilí]] až do začátku [[20. století]]. Dnes se ale kosa používá jen zřídka. Byla nahrazena mechanickými zařízeními, jako byla a je zemědělská i domácí [[sekačka na trávu]] (tento stroj je také někdy lidově nazýván termínem „''motorová kosa''“), dále pak samovazný zemědělský stroj pro sklizeň obilí (neboli [[samovaz]]), později též [[sklízecí mlátička]] neboli kombajn pro sklizeň obilí – tedy [[obilní kombajn]]. [17] => [18] => Kosa bývá často spojována s [[Mýtus|mýty]]. Mytická postava [[Smrt]]i zahalená v černé kápi ([[Smrtka]], Smrťák, [[Smrť]], Zubatá) je nejčastěji zobrazována s kosou, což má zřejmě původ v křesťanské tradici jakož interpretace nástroje ke sklizni duší. [19] => [20] => Kosa v minulosti občas sloužila také coby jednoduchá [[sečná zbraň]], zejména v době [[selské bouře|selských bouří]] nebo za [[Husitství|husitských válek]]. Zbraně tvarem velmi podobné dnešním kosám se ale ve válkách používaly již ve [[starověk]]u. Známé jsou například [[Válečný vůz|válečné vozy]], ozbrojené čepelemi kos. [21] => [22] => V současné době je kosení trávy považováno nejen za zemědělskou činnost, ale také za sport, meditaci nebo zábavu{{Citace elektronického periodika [23] => | titul = Kosení trávy kosou: koníček, který má smysl [24] => | periodikum = Kosení trávy kosou: koníček, který má smysl [25] => | url = https://www.sadsad.cz/koseni-travy-kosou-konicek-ktery-ma-smysl [26] => | jazyk = en [27] => | datum přístupu = 2023-06-17 [28] => }}. [29] => [30] => == Poznámky == [31] => * [[Rukojeť|Rukojeti]] na prvním obrázku jsou opačně načepované, tradičně záhyb směřuje ve stejném směru, jako záhyb samotného "nože" či [[čepel]]e kosy (pouze kolmo k rovině celé čepele kosy). Tedy opačně než na obrázku (otočeny o 180 stupňů). [32] => * Existovaly kosy v několika různých provedeních. Provedení zobrazené na fotografii je v pořádku, kosa je vedena před tělem (kde je také střed otáčení). Existovalo i provedení s rukojeti natočenými přibližně o 30 stupňů nahoru. [33] => Horní hřbet kosy je opatřen ostrou hranou pro zachycení a odvádění posečené trávy na stranu. [34] => [35] => == Reference == [36] => [37] => [38] => == Externí odkazy == [39] => * {{Commonscat}} [40] => * {{Wikicitáty|téma=Kosa}} [41] => * {{Wikislovník|heslo=kosa}} [42] => [43] => {{Pahýl}} [44] => [45] => {{Autoritní data}} [46] => {{Portály|Zahrada a zahradnictví|Zemědělství}} [47] => [48] => [[Kategorie:Zahradnické nářadí]] [] => )
good wiki

Kosa

Části kosy: 1. špička 2.

More about us

About

Její konstrukce se vyznačuje dlouhou zakřivenou čepelí na konci dlouhé tyče, což umožňuje efektivní a rychlou práci na poli. Tento nástroj přináší radost z práce na čerstvém vzduchu a vytváří tak pozitivní spojení mezi člověkem a přírodou. Historie kosy sahá do starověku, kdy byla nezbytným pomocníkem při sklizni. Její používání se sice měnilo v závislosti na technologickém pokroku, ale v mnoha regionech světa si stále udržuje svůj význam díky své jednoduchosti a účinnosti. Kosa představuje symbol těžké práce a dovednosti, kterou lidé v průběhu staletí rozvíjeli. K práci s kosou je potřeba určitá zručnost, která se získává praxí a zkušenostmi. Tato činnost spojuje generace, kdy starší ukazují mladším techniky a dovednosti potřebné k efektivnímu používání tohoto nástroje. Kromě praktického užití má kosa také kulturní a historický význam. Byla součástí mnoha tradic a rituálů, které oslavují spojení člověka s půdou a přírodou. V některých oblastech se konají i soutěže v kosení, které posilují komunitní vazby a odkazují na historické kořeny zemědělství. Přestože existují modernější alternativy, jako jsou sekačky a kombajny, kosa se stále nemusí vzdát svého místa na našich polích. Nabízí jedinečný zážitek z práce, která je ekologická a šetrná k přírodě, což v dnešní době hraje stále důležitější roli. Kosa je tak nejen praktickým nástrojem, ale také symbolem trvalého vztahu mezi lidmi a zemědělstvím, který si zaslouží být udržován a oslavován i v moderní společnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.