Array ( [0] => 15487903 [id] => 15487903 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kostra [uri] => Kostra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=biologickém významu slova '''kostra'''. O kostře lidského těla se dočtete v článku '''[[kostra člověka]]'''}} [1] => {{Upravit}} [2] => [3] => [[Soubor:Tyranosaurus rex 1.svg|vpravo|náhled|vnitřní kostra – ''[[Tyrannosaurus|Tyrannosaurus rex]]'']] [4] => '''Kostra''' (někdy také '''skelet''' z [[řečtina|řec.]] ''skeletos – vysušené tělo, mumie'') je součást těla, která tvoří podpůrnou strukturu organizmu a poskytuje ochranu orgánům. Lidská kostra se skládá ze srostlých a volných kostí, které jsou spojeny a zpevněny vazy, šlachami, svaly a chrupavkami. V zásadě je možné ji rozdělit na dva druhy: [[vnější kostra]] ([[exoskelet]]) tvoří pevný vnější obal organismu a [[vnitřní kostra]] ([[endoskelet]]) je oporná soustava jednotlivých [[kost]]í a [[kloub]]ů uvnitř [[organismus|organismu]]. [5] => [6] => V přeneseném významu se pojem může používat i v technice jako [[nosná konstrukce]] strojů či budov. [7] => [8] => == Cytoskelet == [9] => [[Soubor:FluorescentCells.jpg|náhled|vpravo|Buňky endotelu pod mikroskopem. Mikrotubuly jsou vyznačeny zeleně, aktinové filamenty červeně a buněčná jádra modře.]] [10] => [[Cytoskelet]] (řec. ''kytos'' – buňka) slouží k ochraně a k formování tvaru buněk. Kromě toho se díky němu mohou buňky pohybovat a přijímat látky a signály z vnějšího prostředí, což umožňuje vzájemnou komunikaci jednotlivých buněk. Skládá se z dlouhých [[polymer]]ů [[Bílkovina|proteinů]], které prostupují buňkou všemi směry. Buňky je mohou dle potřeby spotřebovávat či znovu vytvářet. U [[eukaryota|eukaryot]] jsou rozlišovány tři druhy: [[aktinové filamenty]], [[mikrotubul]]y a [[intermediální filamenty]]. Filamenty u [[prokaryota|prokaryot]] jsou podobné těm u [[eukaryota|eukaryot]], ale liší se strukturou. [11] => [12] => == Hydroskelet == [13] => [[Hydroskelet]] je nejjednodušší forma skeletu. Vyskytuje se především u některých druhů [[bezobratlí|bezobratlých]]. Povrchové svaly stlačují vodnaté vnitřní prostředí daného organizmu. Protože je voda jen těžko stlačitélná, je tato forma poměrně stabilní. [14] => [15] => == Exoskelet == [16] => [[Soubor:Ant SEM.jpg|náhled|vpravo|Hlava mravence]] [17] => Jiné druhy živočichů, především [[členovci]] (Arthropoda), v tomto případě především [[hmyz]], [[klepítkatci]] a [[korýši]] vyvinuli pro svou ochranu vnější kostru. Protože vnější kostra umožňuje jen omezený růst živočicha, dochází ke [[svlékání]] a skokovému růstu. Exoskelet je tvořen [[chitin|chitinem]], sloučeninami [[vápník]]u nebo [[křemičitany]]. [18] => [19] => [[Vnější kostra]] hmyzu neslouží jen jako ochrana, ale také jako opora pro svalové úpony nebo citlivý orgán ke komunikaci s vnějším prostředím. Skládá se z několika vrstev se čtyřmi funkčně rozdílnými oblastmi: [[epikutikula]], [[protokutikula]], [[Pokožka (živočichové)|epidermis]] a basal lamina. [20] => [21] => == Endoskelet == [22] => Jako [[endoskelet]] je označována opěrná soustava organizmů, která se nachází uvnitř jejich těla jako u [[obratlovci|obratlovců]], [[ostnokožci|ostnokožců]] či hub (porifera). Endoskelet dává tělu pevnost a stabilitu a umožňuje volný pohyb. Během vývoje vzniká endoskelet u obratlovců a ostnokožců z [[mezoderm]]u. [23] => [24] => === Houby === [25] => [[Soubor:MicroscopicSpiculesfromPachastrellidSponge.jpg|náhled|vpravo|Houby (porifera)]] [26] => Kostra hub se skládá z mikroskopických vápníkových či křemičitanových ''[[spiculae]]''. U některých druhů je součástí [[spongi]]n. Spiculae jsou tvořeny [[sklerocyt|sklerocyty]]. [27] => [28] => === Ostnokožci === [29] => Kostra ostnokožců, ke kterým patří i mořské hvězdice, se skládá s vápníku a zanedbatelného podílu oxidu hořečnatého. Kostra je těsně pod vnější kůží. Ze sklerocytů vystavěná struktura je porézní, a proto současně pevná i lehká. Růst může do všech směrů a i ztracené části bez problémů dorůstají. Klouby, které spojují jednotlivé části kostry, jsou ovládány svaly. [30] => [31] => === Strunatci === [32] => Kostra obratlovců a ostnokožců se skládá z pevných součástí, kterými je pohybováno díky soustavě svalů. U lidí a všeobecně u obratlovců jsou tyto součásti označovány jako kosti. Důležitou součástí jsou [[chrupavka|chrupavky]], které se u savců nacházejí převážně v kloubech. U některých druhů, například paryb, ke kterým patří žraloci, je kostra složena jen z chrupavčité tkáně. [33] => [34] => Kosti se skládají z [[osteocyt]]ů (kostních buněk), které kolem sebe vystavují [[kolagen]]ovou strukturu, do které jsou umístěny anorganické součásti jako [[hydroxyapatit]] (Ca5(PO4)3OH). Chrupavky se naproti tomu skládají z [[chondrocyt]]ů (chrupavčitých buněk) které kolem sebe vytvářejí vodné prostředí z glykoproteinů apod. [35] => [36] => [37] => ==== Obratlovci ==== [38] => {{viz též|kost|lidská kostra}} [39] => [[Soubor:BlueWhaleSkeleton.jpg|náhled|Kostra [[kytovci|kytovce]]]] [40] => Kostry jednotlivých druhů obratlovců mají mnoho společného, přesto se liší podle prostředí, ve kterém daní jedinci žijí a podle nároků. Rozdíly a podobnostmi se zabývá [[srovnávací anatomie]]. [41] => [42] => Kostra [[ryby|ryb]] se skládá buď z chrupavek ([[paryby]]) nebo kostí. Hlavní znak ryb, ploutve, jsou vyztuženy kostmi napojenými na jednotlivé pletence (u párových ploutví) nebo na páteř (u nepárových). Kostra létajících [[ptáci|ptáků]] (a také savců) musí přenášet velké namáhání, a je proto silně vyvinutá a těžká. Tvoří 14 až 20 % hmotnosti těla oproti pozemním obratlovcům, u nichž je tento podíl obvykle 10 až 15 %. Některé kosti ptáků jsou duté. Dutý profil (trubka) umožňuje větší zátěž než plný profil (tyč) o stejné hmotnosti. [43] => [44] => Také kostra savců má specifické vlastnosti. Kostra dospělého člověka se skládá zhruba z 200 kostí (přesný počet se u jednotlivých jedinců liší). Skládá se z [[lebka|lebky]], [[páteř]]e, [[hrudník]]u, horních a dolních končetin. Trvá několik let, než je vývoj lidské kostry dokončen. Ačkoliv [[kost pažní]] (''humerus'') je již u novorozenců dokonale osifikovaná, celá kostra je plně vyvinuta až kolem věku 20 let . U [[mořský savec|mořských savců]] se kvůli lepšímu pohybu ve vodě přměnily přední končetiny v ploutve. Zadní končetiny buď úplně zanikly, nebo se změnily v ocasní ploutev. [45] => [46] => == Odkazy == [47] => [48] => === Literatura === [49] => * Duncan J. E. Murdock (2020). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/brv.12614 The 'biomineralization toolkit' and the origin of animal skeletons.] ''Biological Reviews.'' doi: https://doi.org/10.1111/brv.12614 [50] => [51] => === Externí odkazy === [52] => * {{Commonscat}} [53] => * {{Wikislovník|heslo=kostra}} [54] => {{Autoritní data}} [55] => [56] => [[Kategorie:Anatomie]] [57] => [[Kategorie:Orgánové soustavy]] [] => )
good wiki

Kostra

Tyrannosaurus rex Kostra (někdy také skelet z řec. skeletos - vysušené tělo, mumie) je součást těla, která tvoří podpůrnou strukturu organizmu a poskytuje ochranu orgánům.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'eukaryota','endoskelet','Hydroskelet','kost','vnitřní kostra','exoskelet','vnější kostra','mikrotubul','nosná konstrukce','řečtina','Soubor:Tyranosaurus rex 1.svg','Soubor:Ant SEM.jpg'

Eukaryota

Exoskelet

Kost

Mikrotubul

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.