Array ( [0] => 15499249 [id] => 15499249 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kovářská [uri] => Kovářská [3] => Kovářská 2015-05-02 Centrum.jpg [img] => Kovářská 2015-05-02 Centrum.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kovářská je malebná obec nacházející se v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, obklopená překrásnou přírodou Krušných hor. Její poloha nabízí obyvatelům i návštěvníkům jedinečné možnosti pro aktivity v přírodě, jako jsou turistika a cykloturistika. Kovářská se může pyšnit nejen svými malebnými scenériemi, ale i bohatou historií a tradicemi, které odrážejí život lidí v této oblasti. Obec se rozkládá v nadmořské výšce kolem 700 metrů, což ji činí atraktivním místem pro outdoorové nadšence, kteří hledají nezapomenutelné zážitky v nedotčené přírodě. Kovářská se také může pochlubit pestrou nabídkou kulturních a sportovních akcí, které přitahují místní obyvatele i návštěvníky z okolí. Tím se posiluje místní komunity a vytváří přátelskou atmosféru. Historie Kovářské sahá až do 16. století, kdy byla známa díky těžbě cínu a stříbra. Tato tradice je dnes ctěna svými obyvateli, kteří s úctou vzpomínají na minulost a zároveň se zaměřují na udržitelný rozvoj obce. Moderní Kovářská se snaží spojit tradici s inovací, což je vidět na rozvoji místní ekonomiky a podpoře ekologického zemědělství. Kovářská je ideálním místem pro ty, kteří hledají klid a zároveň chtějí být součástí pestrého a aktivního společenství. Její obyvatelé s láskou pečují o své okolí a budují tak lepší budoucnost pro následující generace. Tato obec je skvělým příkladem toho, jak harmonie mezi přírodou a komunitou může vést k optimistickému výhledu na život a světlým perspektivám do budoucna. [oai_cs_optimisticky] => Kovářská je malebná obec nacházející se v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, obklopená překrásnou přírodou Krušných hor. Její poloha nabízí obyvatelům i návštěvníkům jedinečné možnosti pro aktivity v přírodě, jako jsou turistika a cykloturistika. Kovářská se může pyšnit nejen svými malebnými scenériemi, ale i bohatou historií a tradicemi, které odrážejí život lidí v této oblasti. Obec se rozkládá v nadmořské výšce kolem 700 metrů, což ji činí atraktivním místem pro outdoorové nadšence, kteří hledají nezapomenutelné zážitky v nedotčené přírodě. Kovářská se také může pochlubit pestrou nabídkou kulturních a sportovních akcí, které přitahují místní obyvatele i návštěvníky z okolí. Tím se posiluje místní komunity a vytváří přátelskou atmosféru. Historie Kovářské sahá až do 16. století, kdy byla známa díky těžbě cínu a stříbra. Tato tradice je dnes ctěna svými obyvateli, kteří s úctou vzpomínají na minulost a zároveň se zaměřují na udržitelný rozvoj obce. Moderní Kovářská se snaží spojit tradici s inovací, což je vidět na rozvoji místní ekonomiky a podpoře ekologického zemědělství. Kovářská je ideálním místem pro ty, kteří hledají klid a zároveň chtějí být součástí pestrého a aktivního společenství. Její obyvatelé s láskou pečují o své okolí a budují tak lepší budoucnost pro následující generace. Tato obec je skvělým příkladem toho, jak harmonie mezi přírodou a komunitou může vést k optimistickému výhledu na život a světlým perspektivám do budoucna. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Kovářská [2] => | status = městys [3] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [4] => | okres = Chomutov [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Kadaň]] [6] => | pověřená obec = [[Vejprty]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | katastrální území = Kovářská [9] => | PSČ = 431 86 [10] => | počet ZSJ = 1 [11] => | počet částí obce = 1 [12] => | počet katastrálních území = 1 [13] => | adresa = nám. J. Švermy 64
431 86 Kovářská [14] => | web = http://www.kovarska.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = starosta@kovarska.cz [17] => | starosta = Milan Duháň [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | obrázek = Kovářská 2015-05-02 Centrum.jpg [20] => | popisek = Centrum městyse od jihu [21] => | mapa = Kovarska CV CZ.png [22] => | NUTS3 = CZ042 [23] => }} [24] => '''Kovářská''' ({{Vjazyce2|de|''Schmiedeberg''}}) je [[městys]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Stojí asi 25 kilometrů západně od [[Chomutov]]a na hřebeni [[Krušné hory|Krušných hor]] v nadmořské výšce okolo 800 metrů v údolí potoka [[Černá voda (přítok Pressnitz)|Černá voda]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [25] => [26] => Okolní krajina byla osídlená již ve čtrnáctém století, ale první zmínky o Kovářské pochází až ze druhé poloviny šestnáctého století. Prvotní osídlení i počátky vesnice souvisí s těžbou a zpracováním [[Železná ruda|železné rudy]], které tvořily dominantní složku místního hospodářství až do první čtvrtiny devatenáctého století. Poté železářský průmysl v Kovářské podlehl konkurenci větších podniků a postupně byl nahrazen zejména podniky s potravinářským a textilním zaměřením. Většina jich zanikla po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy došlo k výraznému úbytku obyvatel. Ve druhé polovině dvacátého století proto byla velká část zdejších domů upravena na rekreační objekty. [27] => [28] => == Název == [29] => Původní německý název ''Schmiedeberg'' v překladu do češtiny znamená kovářský vrch. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech Schmidberg (1555), Schmiedeberg (1580), Schmiedtberg (1654), a Schmiedeberg (1787). V češtině se v první polovině dvacátého století používalo jméno ''Šmídeberk'' a název Kovářská byl stanoven vyhláškou až roku 1948. [30] => [31] => == Historie == [32] => Krajina v okolí Kovářské byla osídlena od čtrnáctého století, kdy zde stály [[hamr]]y [[Šumburkové|pánů ze Šumburka]]. Nejstarší z nich zvaný Starý zámek nejspíše zanikl ještě před rokem 1500. V údolí potoka se postupně vyvinula [[ulicová vesnice]], kolem které stávaly menší osady a samoty zvané kouty. [[První písemná zmínka]] o Kovářské je z roku [[1555]]. V systému [[Patrimoniální správa|vrchnostenské správy]] vesnice patřila k [[Přísečnice|přísečnickému]] panství. [33] => [34] => === Nejstarší dějiny === [35] => Již v roce 1594 byla v Kovářské spuštěna [[vysoká pec]] postavená Zachariášem Münchenem. Oproti starším hutím měla pec nižší spotřebu paliva a zároveň dosahovala vyšší teploty. Kromě toho nemusela být tavba přerušována, což vedlo k vysoké produkci železa, čemuž se musely přizpůsobit i doly a dodavatelé dřevěného uhlí. Roku 1595 zde [[Lobkovicové]] nechali postavit jednoduchou pec na zpracování železa, tzv. dýmačku, ale již o čtyři roky později v Kovářské fungovala skutečná vysoká pec, která patřila k nejstarším v [[Čechy|Čechách]]. [36] => [37] => Na počátku sedmnáctého století patřila zdejší huť Dorotě Schindlerové, manželce přísečnického hejtmana Samsona Schindlera, který se na straně [[Stavy|stavů]] zúčastnil [[České stavovské povstání|stavovského povstání]]. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] přišel o veškerý majetek včetně huti, která však byla roku 1622 Dorotě vrácena. Samotná [[třicetiletá válka]] Kovářskou těžce postihla. Četné průchody a střety vojsk vedly k úpadku podnikání. Podle pověsti jeden ze švédských oddílů na jaře roku 1641 zabloudil a celý i s koňmi utonul v [[Vrchoviště|rašeliništi]]. Událost připomíná pomník u silnice od nádraží do [[Háj (Loučná pod Klínovcem)|Háje]] a [[České Hamry (Vejprty)|Českých Hamrů]]. [38] => [39] => [[Soubor:Kovářská - železárna, uhelna.jpg|náhled|vlevo|Zřícenina uhelny bývalé železárny]] [40] => [[Soubor:Kovářská 2018-09-28 Dlouhá 1.jpg|náhled|vlevo|Domy v Dlouhé ulici]] [41] => [42] => Podle [[Berní rula|Berní ruly]] z roku 1654 v Kovářské žilo 26 [[chalupník]]ů a 30 [[Zahradník (hospodář)|zahradníků]]. Ve vesnici byli dva kováři, hospoda a jeden horník. O deset let později zde podle [[urbář]]e panství fungoval císařský hamr s vysokou pecí a třemi kovářskými hutěmi. Kromě nich zde byl mlýn a statek, kde se směla porážet zvířata a čepovat pivo. Od roku 1689 měl toto právo výběrčí cla z císařské celnice. Do doby okolo roku 1730 se vesnice rozrostla na 64 domů, ve kterých žilo 370 obyvatel, ale již o patnáct let později dosáhl počet obyvatel sedmi set. V dolní části vesnice byl spuštěn nový mlýn a u železárny přibyla jedna huť a budova šichtovního úřadu. K pozdržení dalšího rozvoje došlo v důsledku dalších válek a [[Hladomor v českých zemích 1770–1772|velkého hladomoru]], při kterém v Kovářské roku 1772 zemřelo 179 lidí. Vesnice se však brzy vzpamatovala a roku 1780 v ní žilo kolem dvou tisíc lidí. [43] => [44] => === 19. století === [45] => [[Soubor:Kovářská 2018-09-28 Obecní úřad.jpg|náhled|Budova obecního úřadu]] [46] => [[Soubor:Kovářská 2018-09-28 Hotel Central.jpg|náhled|Hotel Central]] [47] => [48] => Na rozdíl od předchozích konfliktů vedl alespoň začátek [[Napoleonské války|napoleonských válek]] na počátku devatenáctého století k dalšímu rozvoji hutního podnikání, protože se díky nim zvýšila spotřeba železa. S přihlédnutím k dostatečným zásobám železné rudy v okolí byla postavena nová vysoká pec, která nahradila starý podnik. Válečné události se okolí dotkly až roku 1813, kdy okolní krajinou procházelo sto tisíc vojáků. Přestože zde nedošlo k žádnému střetu, vojáci způsobili mnoho škod a rozšířili nakažlivé nemoci. Ukončení válek navíc znamenalo pokles výroby v železárně. Celkový úpadek na čas odvrátila [[hrabě]]nka [[Marie Gabriela z Rottenhanu|Gabriela Buquoyová]], majitelka [[Červený hrádek (zámek, Jirkov)|červenohrádeckého panství]], která roku 1832 koupila přísečnické panství včetně Kovářské. Ze zdejší huti učinila pobočku svého podniku v [[Kalek|Kalku]]. [49] => [50] => Hospodářské problémy se plně projevily ve čtyřicátých letech devatenáctého století, kdy neúroda vedla k nedostatku potravin, a mnoho obilí se převáželo přes Krušné hory do [[Sasko|Saska]]. Zchudlí obyvatelé Kovářské začali přepadávat povozy s obilím a dokázali přemoct i dvacetičlenný vojenský oddíl, který měl vozy hlídat. Celý spor uklidnilo až nasazení většího počtu vojáků, soud s 21 muži z Kovářské a potravinová pomoc hraběnky Buquoyové. [51] => [52] => Po polovině devatenáctého století neodolala zdejší vysoká pec konkurenčnímu tlaku [[Kladno|kladenských]] a [[Ostrava|ostravských]] železáren, a byla uzavřena. Kromě zpracování železné rudy přímo ve vesnici se na přelomu osmnáctého a devatenáctého století ve štole ''Michal'' na vrchu ''Milíře'' těžilo [[stříbro]]nosné ložisko [[galenit]]u. Okolo roku 1839 je také severně od obce zmiňován [[kobalt]]ový důl ''Marie pomocná.'' Roku 1869 koupila zdejší vysokou pec chomutovská Krušnohorská železářská a ocelářská společnost, ale již o šest let později ji prodala firmě Lienert a Weinert, která areál huti upravila na pilu a výrobnu [[šindel]]ů. Celnice byla roku 1852 přestěhována do [[Výsada (Vejprty)|Výsady]]. [53] => [54] => Další rozvoj průmyslu podpořilo otevření [[Železniční trať Chomutov–Vejprty|železniční trati Chomutov–Vejprty]], na které byl zahájen provoz dne 1. září 1872. Jedním z podniků, které využily nových dopravních možnosti byla firma [[Antonín Kalla|Antonína Kally]], který nejprve provozoval pouze malý obchod, ale od roku 1888 začal zpracovávat ryby. Jeho podnik se postupně stal jedním z největších podniků na výrobu rybích konzerv ve střední Evropě. Kromě nich firma z odpadních materiálů vyráběla technický tuk, krém na boty nebo hnojivo. Firma AKAS založená roku 1909 nebo 1932 Anontonem Kallou vyráběla izolační trubky a při výrobě využívala elektřinu z malé elektrárny se dvěma [[Kaplanova turbína|Kaplanovými turbínami]]. Malou vodní elektrárnu s [[Francisova turbína|Francisovo turbínou]] provozovala od roku 1910 také firma Elstner v bývalém mlýně v Mlýnské ulici. O dva roky zahájila provoz městská elektrárna, která fungovala až do roku 1953.Binterová (1999), s. 89. [55] => [56] => V letech 1859 až 1922 se v Kovářské vyráběly zápalky. Továrna v roce 1903 vyhořela, ale byla obnovena a od roku 1908 začala s výrobou nejedovatých zápalek. Roku 1913 ji koupila akciová společnost ''Helios,'' která se roku 1922 přejmenovala na [[SOLO Sušice|SOLO]], ale vzápětí zde výrobu pro malý odbyt ukončila. [57] => [58] => === 20. století === [59] => Drobný průmysl v Kovářské fungoval až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Mnoho podniků se zabývalo výrobou textilního zboží, zejména prýmků, punčoch rukavic nebo knoflíků. Mezi větší podniky patřily továrny rytíře Gustava z Klierů. Zaměstnávaly kolem tří set dělníků a zaměřovaly se na výrobu [[Samety a plyše|sametu]], který se vyvážel do [[Turecko|Turecka]], [[Egypt]]a a [[Sýrie]]. [60] => [61] => Významnou událostí druhé světové války u Kovářské byla letecká bitva, která se v okolí odehrála dne 11. září 1944 mezi stíhači [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] a bombardéry 8. letecké armády USA. Bylo při ní sestřeleno přes padesát letadel. Událost připomíná pomník před základní školou a Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím otevřené v devadesátých letech dvacátého století. [62] => [63] => [[Soubor:Kovářská 2018-09-28 Elektropřístroj.jpg|náhled|Areál společnosti Elektropřístroj, kde bývala továrna na výrobu rybích konzerv]] [64] => [[Soubor:Kovářská 2018-09-28 Bytový dům.jpg|náhled|Panelové domy v ulici Sídliště]] [65] => [66] => V červnu roku 1945 byla založena mlékárna, jejíž vybavení pocházelo ze zkonfiskovaných usedlostí v okolí. Čerstvé mléko se dováželo z okolních vesnic i z [[Vejprty|Vejprt]]. Samotná Kovářská do mlékárny dodávala 1200 litrů mléka. Podnik byl postupně začleněn do družstevních mlékáren v Chomutově, [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] a v [[Kadaň|Kadani]] a v roce 1952 byl jako nerentabilní uzavřen. Firma AKAS měla ještě v roce 1945 až 78 zaměstnanců (většinou Němců), ale o tři roky později byla začleněna do [[Národní podnik|národního podniku]] [[Kablo]] a roku 1950 již v Kovářské nejspíše nevyráběla. Podobně továrna na zpracování ryb se stala součástí národního podniku Rybena, a přestože byla jeho největším provozem, byla roku 1952 uzavřena. Její budovy po čase převzal a v letech 1958–1962 zrekonstruoval podnik Elektropřístroj, který je využíval ještě v devadesátých letech dvacátého století.Binterová (1999), s. 90. [67] => [68] => Po roce 1990 v Kovářské proběhly rekonstrukce veřejných prostor a telekomunikačních zařízení. Prostory bývalé mateřské školy byly upraveny na kulturní centrum. Od roku 2003 zde sídlí a vyrábí společnost PPI – protipožární dveře. [69] => [70] => == Obyvatelstvo == [71] => Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3998 obyvatel (z toho 1900 mužů), z nichž bylo třináct Čechoslováků, šestnáct cizinců a zbytek tvořili lidé německé národnosti. Kromě 24 evangelíků, pěti židů a jedenácti lidí bez vyznání patřili ostatní k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla Kovářská 4297 obyvatel: 55 Čechoslováků, 4211 Němců, dva příslušníky jiné národnosti a 29 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 38 evangelíků, tři členové církve československé, jeden člen nezjišťovaných církvi a 148 lidí bez vyznání. [72] => [73] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [74] => [75] => == Správa městyse == [76] => Dne 24. dubna 2013 byl obnoven obci status [[městys|městyse]]. [77] => [78] => === Symboly městyse === [79] => Vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 12. května 2016. [80] => [81] => == Společnost == [82] => === Školství === [83] => Nejstarší škola byla v Kovářské již roku 1620. Jedním z opatření, které mělo zmírnit důsledky úpadku železářství, bylo otevření dívčí odborné školy v roce 1856. Škola fungovala v domě čp. 30 a dívky se učily háčkovat a vyrábět pletené zboží a [[Krajka|krajky]]. Školní budova pro 920 žáků byla otevřena roku 1908. Sídlí v ní Základní škola a mateřská škola Sgt. J. C. Kluttze, přičemž pro potřeby mateřské školy se využívá budova v sousedství. Základní škola měla ve školním roce 2018/2019 devět ročníků. [84] => [85] => === Kultura a sport === [86] => Z kulturních institucí je v Kovářské od roku 1982 otevřená knihovna, která navazuje na tradici starších knihoven z devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Byly jimi Katolicko-politický čtenářský spolek založený roku 1869, Německá obecní knihovna a Knihovna německých škol. Základem poslední z nich se stala žákovská knihovna založená roku 1863 místním pěveckým spolkem Konkordia. [87] => [[Soubor:Kovářská nádraží 2020 (4).jpg|náhled|Železniční zastávka ''Kovářská'']] [88] => V budově bývalé továrny na knoflíky v městečku od roku 1962 funguje domov pro mentálně postižené. [89] => [90] => Hasičský sbor byl v Kovářské založen v listopadu roku 1875 a do konce téhož roku bylo jeho členy 72 mužů. Z radničního příspěvku ve výši tří set [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]] hasiči pořídili základní výzbroj. Z obecní pokladny a sponzorských příspěvků se hradilo vybavení i v dalších letech. V roce 2018 měl zdejší [[sbor dobrovolných hasičů]] osmičlennou jednotku zařazenou do [[Integrovaný záchranný systém|integrovaného záchranného systému]]. [91] => [92] => Mezi sportovní kluby patří fotbalový klub TJ Jiskra Kovářská. [93] => [94] => == Doprava == [95] => Podél jižního okraje Kovářské prochází [[železniční trať Chomutov–Vejprty]], na níž jsou zde dvě zastávky: ''Kovářská městys'' a ''Kovářská''. Někdejší pravidelná osobní doprava na této trati byla nahrazena sezónními spoji, které zde jezdí pouze o víkendech a státních svátcích v době letní turistické sezóny. Dopravce [[České dráhy]] zde v roce 2019 vystřídala soukromá železniční společnost [[Die Länderbahn|Die Länderbahn CZ ]], jejíž vlaky zajíždějí až do [[Cranzahl|Cranzahlu]]. Denně projíždí Kovářskou více přímých autobusových spojů na lince Vejprty – Klášterec nad Ohří – Kadaň. Tyto spoje mívají ve Vejprtech návazné připojení do saského města [[Annaberg-Buchholz]]. [96] => [97] => == Pamětihodnosti == [98] => [[Soubor:Kovářská 2018-04-29 Sloup se sochou Panny Marie.jpg|náhled|Mariánský sloup před kostelem]] [99] => [[Soubor:Kovářská 2018-09-28 Kostel a fara.jpg|náhled|Fara s kostelem svatého Archanděla Michaela]] [100] => [101] => * Před kostelem stojí [[Mariánský sloup|sloup]] se sochou [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] z roku 1707 obnovený roku 1928. Sochu Panny Marie doplňují čtyři andělé a dvojice lvů se znakem pekařů a korunou. [102] => * Pozdně barokní budova [[Fara|fary]] (dům čp. 72) vznikla v roce 1756 úpravou starší chalupy a v letech 1794–1796 byla rozšířena o první patro. [103] => * Zřícenina uhelny z roku 1803 je pozůstatkem místní železárny. Součástí památkově chráněného areálu je také blízký Hamerní rybník s rozlohou 6289 m². [104] => * Barokní [[Kostel svatého Michaela archanděla (Kovářská)|kostel svatého Michaela Archanděla]] z roku 1710 byl obnoven v letech 1782 a 1928. Poslední rekonstrukce proběhla v devadesátých letech dvacátého století. [105] => * Na severním okraji Kovářské stojí kaple [[Marek Evangelista|svatého Marka]] v místech, kde od šestnáctého století býval kříž. Společnost pro její vybudování byla založena roku 1893, ale stavbu se podařilo dokončit až v roce 1913. [106] => * Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím dne 11. září 1944 [107] => * V lese mezi Vlčím kopcem a návrším Na Vrchu stojí zřícenina [[Vápenka (Loučná pod Klínovcem, Háj)|vápenky]] z poloviny devatenáctého století. Nachází se asi 900 m jihozápadně od železniční zastávky ''Kovářská'' a necelé tři kilometry od centra městyse, ovšem již v katastrálním území [[Háj (Loučná pod Klínovcem)|Háj u Loučné pod Klínovcem]]. Na rozdíl od památek v Kovářské, která se nezačlenila do projektu ''Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří – cesta ke světovému'' ''dědictví UNESCO,'' je vápenka tzv. přidruženým objektem [[Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří|Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří]], zapsaného v roce 2019 na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]]. K vápence vede zeleně značená turistická trasa. [108] => [109] => == Osobnosti == [110] => * [[Emil Theumer]] (1827–1890), právník a politik [111] => * [[Leo Theumer]] (1829–1913), právník a politik [112] => * [[Anton Kreuzig]] (1828–1905), politik [113] => * [[Wilhelm Pichler (politik)|Wilhelm Pichler]] (1849–1901), politik [114] => * Helmut Gaensel (* 1934), „hledač“ [[Štěchovický poklad|štěchovického pokladu]] [115] => [116] => == Odkazy == [117] => === Reference === [118] => [119] => Binterová (1999), s. 82. [120] => Binterová (1999), s. 84. [121] => Binterová (1999), s. 86. [122] => Binterová (1999), s. 87. [123] => Binterová (1999), s. 88. [124] => Binterová (1999), s. 91. [125] => {{Citace elektronické monografie [126] => | titul = Hamerní rybník [127] => | url = https://pamatkovykatalog.cz?element=14093745&action=element&presenter=ElementsResults [128] => | datum přístupu = 2018-12-03 [129] => | vydavatel = Národní památkový ústav [130] => }} [131] => {{Citace elektronické monografie [132] => | titul = Uhelna hamru [133] => | url = https://pamatkovykatalog.cz?element=14093678&action=element&presenter=ElementsResults [134] => | datum přístupu = 2018-12-03 [135] => | vydavatel = Národní památkový ústav [136] => }} [137] => {{Citace elektronické monografie [138] => | titul = Železárna – uhelna [139] => | url = https://pamatkovykatalog.cz?element=778275&action=element&presenter=ElementsResults [140] => | datum přístupu = 2018-12-03 [141] => | vydavatel = Národní památkový ústav [142] => }} [143] => {{Citace monografie [144] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [145] => | titul = Umělecké památky Čech [146] => | vydavatel = Academia [147] => | místo = Praha [148] => | rok = 1978 [149] => | svazek = II. K/O [150] => | počet stran = 580 [151] => | typ kapitoly = heslo [152] => | strany = 125 [153] => | kapitola = Kovářská [154] => }} [155] => {{Citace elektronické monografie [156] => | titul = O nás [157] => | url = https://www.ppi.cz/o-nas.html [158] => | datum vydání = [159] => | datum aktualizace = [160] => | datum přístupu = 2018-12-03 [161] => | vydavatel = PPI [162] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181204005708/https://www.ppi.cz/o-nas.html [163] => | datum archivace = 2018-12-04 [164] => | nedostupné = ano [165] => }} [166] => {{Citace monografie [167] => | korporace = Státní úřad statistický [168] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy [169] => | svazek = I [170] => | vydavatel = Státní úřad statistický [171] => | místo = Praha [172] => | rok = 1924 [173] => | počet stran = 596 [174] => | vydání = 2 [175] => | strany = 258 [176] => }} [177] => {{Citace monografie [178] => | korporace = Státní úřad statistický [179] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká [180] => | svazek = I [181] => | vydavatel = Státní úřad statistický [182] => | místo = Praha [183] => | rok = 1934 [184] => | počet stran = 614 [185] => | strany = 295 [186] => }} [187] => {{Citace monografie [188] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [189] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [190] => | vydavatel = Český statistický úřad [191] => | místo = Praha [192] => | rok = 2006 [193] => | počet stran = 760 [194] => | strany = 378, 379 [195] => | isbn = 80-250-1310-3 [196] => }} [197] => {{Citace právního předpisu [198] => | typ = Vyhláška ministerstva vnitra [199] => | číslo = 22/1949 Sb. [200] => | název = o změnách úředních názvů míst v roce 1948 [201] => | paragraf = [202] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-22 [203] => | datum přístupu = 2018-12-02 [204] => }} [205] => {{Citace monografie [206] => | příjmení = Bílek [207] => | jméno = Jaroslav [208] => | příjmení2 = Jangl [209] => | jméno2 = Ladislav [210] => | příjmení3 = Urban [211] => | jméno3 = Jan [212] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [213] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [214] => | místo = Chomutov [215] => | rok = 1976 [216] => | počet stran = 192 [217] => | strany = 33, 52 [218] => }} [219] => {{Citace periodika [220] => | příjmení = Binterová [221] => | jméno = Zdena [222] => | titul = Umělecké památky okresu Chomutov [223] => | periodikum = Památky, příroda, život [224] => | rok = 1982 [225] => | ročník = 14 [226] => | číslo = 1 [227] => | strany = 12–13 [228] => }} [229] => {{Citace monografie [230] => | příjmení = Binterová [231] => | jméno = Zdena [232] => | titul = Od Vejprt po Měděnec [233] => | vydavatel = Okresní muzeum Chomutov [234] => | místo = Chomutov [235] => | rok = 1999 [236] => | počet stran = 128 [237] => | kapitola = Kovářská [238] => | strany = 81 [239] => | poznámky = Dále jen Binterová (1999) [240] => }} [241] => {{Citace periodika [242] => | příjmení = Gerthnerová [243] => | jméno = Vlasta [244] => | titul = Výroba dřevěného zboží v Krušných horách [245] => | periodikum = Památky, příroda, život [246] => | rok = 1984 [247] => | ročník = 16 [248] => | číslo = 3 [249] => | strany = 67–70 [250] => }} [251] => {{Citace periodika [252] => | příjmení = Mertova [253] => | jméno = Kateřina [254] => | titul = Kovářská [255] => | periodikum = Památky, příroda, život [256] => | rok = 1994 [257] => | ročník = 26 [258] => | číslo = 4 [259] => | strany = 122–124 [260] => | issn = 0231-5076 [261] => }} [262] => {{Citace periodika [263] => | příjmení = Mertova [264] => | jméno = Kateřina [265] => | titul = Kovářská. Dokončení [266] => | periodikum = Památky, příroda, život [267] => | rok = 1995 [268] => | ročník = 27 [269] => | číslo = 2 [270] => | strany = 57–59 [271] => | issn = 0231-5076 [272] => }} [273] => {{Citace monografie [274] => | příjmení = Profous [275] => | jméno = Antonín [276] => | odkaz na autora = Antonín Profous [277] => | příjmení2 = Svoboda [278] => | jméno2 = Jan [279] => | titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž) [280] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [281] => | místo = Praha [282] => | rok = 1957 [283] => | počet stran = 868 [284] => | svazek = IV [285] => | typ kapitoly = heslo [286] => | url kapitoly = http://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=IV&heslo=0289 [287] => | strany = 289 [288] => }} [289] => {{Citace monografie [290] => | příjmení = Svoboda [291] => | jméno = Jan [292] => | odkaz na autora = Jan Svoboda (lingvista) [293] => | příjmení2 = Šmilauer [294] => | jméno2 = Vladimír [295] => | odkaz na autora2 = Vladimír Šmilauer [296] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [297] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [298] => | místo = Praha [299] => | rok = 1960 [300] => | počet stran = 676 [301] => | svazek = V. Dodatky [302] => | typ kapitoly = heslo [303] => | url kapitoly = http://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=V&heslo=0281 [304] => | kapitola = Šmídeberk [305] => | strany = 281 [306] => }} [307] => {{Citace elektronické monografie [308] => | titul = Pohled do historie našeho domova [309] => | url = http://www.domovkovarska.cz/historie [310] => | datum přístupu = 2018-12-04 [311] => | vydavatel = Domov Kovářská [312] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181205003508/http://www.domovkovarska.cz/historie [313] => | datum archivace = 2018-12-05 [314] => | nedostupné = ano [315] => }} [316] => {{Citace elektronické monografie [317] => | titul = TJ Jikra Kovářská [318] => | url = https://fotbalunas.cz/tym/3248/ [319] => | datum aktualizace = 2018-11-07 [320] => | datum přístupu = 2018-12-04 [321] => | vydavatel = Fotbal u nás.cz [322] => }} [323] => {{Citace elektronické monografie [324] => | titul = O knihovně [325] => | url = http://www.kovarska.knihovna.cz/o-nas/ [326] => | datum přístupu = 2018-12-04 [327] => | vydavatel = Obecní knihovna v Kovářské [328] => }} [329] => {{Citace elektronické monografie [330] => | titul = Jednotka [331] => | url = http://hasicikovarska.cz/?page_id=22 [332] => | datum přístupu = 2018-12-04 [333] => | vydavatel = Hasiči Kovářská [334] => }} [335] => {{Citace elektronické monografie [336] => | příjmení = Windisch [337] => | jméno = Rudolf [338] => | titul = Sbor [339] => | url = http://hasicikovarska.cz/?page_id=18 [340] => | datum přístupu = 2018-12-04 [341] => | vydavatel = Hasiči Kovářská [342] => }} [343] => {{Citace elektronické monografie [344] => | titul = Rozhodnutí č. 54 předsedkyně Poslanecké sněmovny ze dne 24. dubna 2013 [345] => | url = https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=166740&pdf=1 [346] => | datum přístupu = 2022-01-11 [347] => | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [348] => }} [349] => {{Citace elektronické monografie [350] => | titul = Základní škola sgt. J. C. Kluttze [351] => | url = http://www.zskovarska.cz/zakladni-skola-sgt-j-c-kluttze/ [352] => | datum přístupu = 2020-06-24 [353] => | vydavatel = Základní škola sgt. J. C. Kluttze [354] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200626202441/http://www.zskovarska.cz/zakladni-skola-sgt-j-c-kluttze/ [355] => | datum archivace = 2020-06-26 [356] => | nedostupné = ano [357] => }} [358] => {{Citace elektronické monografie [359] => | titul = Udělené symboly – Kovářská [360] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5871 [361] => | datum vydání = 2016-05-12 [362] => | datum přístupu = 2022-06-09 [363] => }} [364] => [365] => [366] => === Literatura === [367] => * {{Citace monografie [368] => | příjmení = Binterová [369] => | jméno = Zdena [370] => | titul = Od Vejprt po Měděnec [371] => | vydavatel = Okresní muzeum Chomutov [372] => | místo = Chomutov [373] => | rok = 1999 [374] => | počet stran = 128 [375] => | kapitola = Kovářská [376] => | strany = 81–92 [377] => }} [378] => * {{Citace monografie [379] => | editoři = Zdena Binterová [380] => | titul = Obce chomutovského okresu [381] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [382] => | místo = Chomutov [383] => | rok = 2002 [384] => | počet stran = 302 [385] => | kapitola = Kovářská [386] => | strany = 120–122 [387] => | isbn = 80-7277-173-6 [388] => }} [389] => [390] => === Související články === [391] => * [[Římskokatolická farnost Kovářská]] [392] => * [[Římskokatolická farnost Vejprty]] [393] => [394] => === Externí odkazy === [395] => * {{Commonscat}} [396] => * {{Oficiální stránky}} [397] => * {{RÚIAN}} [398] => * [http://new.museum119.cz/ Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím] [399] => [400] => {{Okres Chomutov}} [401] => {{Autoritní data}} [402] => {{Portály|Česko|Geografie}} [403] => [404] => [[Kategorie:Kovářská| ]] [405] => [[Kategorie:Městyse v Čechách]] [406] => [[Kategorie:Obce v okrese Chomutov]] [407] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [408] => [[Kategorie:Sdružení Centrální Krušnohoří]] [409] => [[Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech]] [410] => [[Kategorie:SOKO – Sdružení obcí krušnohorské oblasti]] [411] => [[Kategorie:Svazek obcí Vejprtska]] [412] => [[Kategorie:Městyse v okrese Chomutov]] [413] => [[Kategorie:Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník|Kovářská]] [414] => [[Kategorie:Těžba kobaltu v Česku]] [415] => [[Kategorie:Těžba v okrese Chomutov]] [416] => [[Kategorie:Červenohrádecké panství]] [417] => [[Kategorie:Přísečnické panství]] [] => )
good wiki

Kovářská

Kovářská je městys v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Stojí asi 25 kilometrů západně od Chomutova na hřebeni Krušných hor v nadmořské výšce okolo 800 metrů v údolí potoka Černá voda.

More about us

About

Její poloha nabízí obyvatelům i návštěvníkům jedinečné možnosti pro aktivity v přírodě, jako jsou turistika a cykloturistika. Kovářská se může pyšnit nejen svými malebnými scenériemi, ale i bohatou historií a tradicemi, které odrážejí život lidí v této oblasti. Obec se rozkládá v nadmořské výšce kolem 700 metrů, což ji činí atraktivním místem pro outdoorové nadšence, kteří hledají nezapomenutelné zážitky v nedotčené přírodě. Kovářská se také může pochlubit pestrou nabídkou kulturních a sportovních akcí, které přitahují místní obyvatele i návštěvníky z okolí. Tím se posiluje místní komunity a vytváří přátelskou atmosféru. Historie Kovářské sahá až do 16. století, kdy byla známa díky těžbě cínu a stříbra. Tato tradice je dnes ctěna svými obyvateli, kteří s úctou vzpomínají na minulost a zároveň se zaměřují na udržitelný rozvoj obce. Moderní Kovářská se snaží spojit tradici s inovací, což je vidět na rozvoji místní ekonomiky a podpoře ekologického zemědělství. Kovářská je ideálním místem pro ty, kteří hledají klid a zároveň chtějí být součástí pestrého a aktivního společenství. Její obyvatelé s láskou pečují o své okolí a budují tak lepší budoucnost pro následující generace. Tato obec je skvělým příkladem toho, jak harmonie mezi přírodou a komunitou může vést k optimistickému výhledu na život a světlým perspektivám do budoucna.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Druhá světová válka','Háj (Loučná pod Klínovcem)','Kadaň','Vejprty','Čechy','městys','Ústecký kraj','Soubor:Kovářská 2018-09-28 Obecní úřad.jpg','Vrchoviště','Napoleonské války','kobalt','Okres Chomutov'