Array ( [0] => 15485359 [id] => 15485359 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kozákov [uri] => Kozákov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=hoře|druhý=vesnici|rozlišovač=Radostná pod Kozákovem}} [1] => {{Infobox - hora [2] => | název = Kozákov [3] => | vrchol = 745 [4] => | prominence = 285 m ↓ [[Štikov (Nová Paka)]][http://www.ultratisicovky.cz/products/ultrakopec/ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz] [5] => | izolace = 12,7 km → [[Černá studnice]] [6] => | seznamy = [[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Nejprominentnější hory CZ]] #48
[[Seznam vrcholů v Ještědsko-kozákovském hřbetu|Ještědsko-kozákovské hory]] [7] => | stát = {{Vlajka a název|Česko}} [8] => | pohoří = [[Ještědsko-kozákovský hřbet]] / [[Kozákovský hřbet]] / [[Komárovský hřbet]] / [[Žlábecký hřbet]] / [[Kozákovská část]]{{Citace monografie [9] => | příjmení = Balatka [10] => | jméno = Břetislav [11] => | příjmení2 = Kalvoda [12] => | jméno2 = Jan [13] => | spoluautoři = [14] => | titul = Geomorfologické členění reliéfu Čech [15] => | vydavatel = [[Kartografie Praha]] [16] => | místo = Praha [17] => | rok = 2006 [18] => | vydání = [19] => | isbn = 80-7011-913-6 [20] => | počet stran = [21] => }} [22] => | loc-map = {{LocMap| Česko | lat_deg = 50 | lat_min = 35 | lat_sec = 38 | lon_deg = 15 | lon_min = 15 | lon_sec = 48 | caption = | label = Kozákov | mark = Fire.svg |position=bottom| relief = 1 | float = center}} [23] => | hornina = [[čedič]], [[melafyr]], [[pískovec]] [24] => | povodí = [[Jizera (řeka)|Jizera]] ([[Chuchelský potok]], [[Libuňka]], [[Stebenka]]) [25] => | poznámka = naleziště polodrahokamů [26] => }} [27] => '''Kozákov''' (745{{Citace elektronické monografie [28] => | titul = Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [29] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec?p=22575&b=zm&extent=-676135.560801238,-995046.83648703,-675827.2716534098,-994904.5684212438 [30] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [31] => | datum přístupu = 2023-01-15 [32] => }} [[Nadmořská výška|m n. m.]]) je nejvyšší hora [[Kozákovský hřbet|Kozákovského hřbetu]] a [[Český ráj|Českého ráje]]. Vrch byl už od [[pravěk]]u vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně [[achát]]u, [[jaspis]]u, [[ametyst]]u, [[křišťál]]u, [[Záhněda|záhnědy]] a dalších [[polodrahokam]]ů. Zdejší naleziště byla využita ve středověku pro výzdobu chrámů. Kozákov je také vyhledávaným místem pro [[paragliding]]. [33] => [34] => == Geologie == [35] => [[Soubor:Historie sopečné činnosti na území ČR.png|vlevo|náhled|250x250pixelů|Historie sopečné činnosti v ČR.]] [36] => Největší část území Kozákova je tvořena [[Paleozoikum|prvohorními]] [[hornina]]mi, které jsou na vrcholu, severu a východu překryty [[třetihory|třetihorním]] výlevem [[čedič]]e a sopečnými usazeninami. Před 6 až 4 miliony let býval Kozákov činnou [[sopka|sopkou]]. Západní strana Kozákova je tvořena především [[Mezozoikum|druhohorními]] svrchnokřídovými [[cenoman]]skými [[pískovec|pískovci]]. Tyto byly v třetihorách rozlámány do několika ker a vyzdviženy do současné podoby.{{Citace monografie [37] => | titul = Český ráj - Semilsko: Kozákov: 744 m n. m. [38] => | datum vydání = 2011 [39] => | vydavatel = Město Semily a Město Železný Brod [40] => | místo = Semily [41] => }} [42] => [43] => Je to rozsáhlá asymetrická elevace v místech maximálního výzdvihu [[antiklinála|antiklinálního]] bazaltandezitového ([[melafyr]]ového) [[hřbet (geomorfologie)|hřbetu]] s mírnějšími a nižšími východními svahy (15–20°) a plochou vrcholovou částí na [[lávový proud|lávovém proudu]] [[neogén|neogenního]] [[olivín|olivinického]] bazaltu (čediče), stékajícího po hřbetu k jihovýchodu. Na vyšším a příkřejším západním svahu jsou [[tektonika|tektonicky]] vyzdvižené kry pískovců (max. 667 m) s okrajovými stěnami, skalními věžemi, výklenky, jeskyněmi, úpatními balvanovými haldami. Na melafyrových a čedičových svazích jsou balvanové proudy a [[kamenné moře|kamenná moře]].{{Citace monografie [44] => | příjmení = Demek [45] => | jméno = Jaromír [46] => | příjmení2 = Mackovčin [47] => | jméno2 = Peter [48] => | spoluautoři = a kolektiv. [49] => | titul = Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny [50] => | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK ČR]] [51] => | místo = Brno [52] => | rok = 2006 [53] => | vydání = 2 [54] => | isbn = 80-86064-99-9 [55] => | počet stran = 582 [56] => }} [57] => [58] => Na jihozápadním svahu je rozsáhlý melafyrový [[kamenolom]] zvaný ''Votrubcův lom''. Je v soukromém vlastnictví p. Votrubce, a jeho součástí je i malé ''Muzeum drahých kamenů''. Za malý poplatek je možno v lomu pomocí zapůjčeného nářadí kopat a i dnes najít polodrahokamy, které může majitel následně vybrousit. S odkazem na epidemii koronaviru bylo muzeum i lom v roce 2020 uzavřeno. {{Citace elektronické monografie [59] => | url = http://www.kudykam.com/votrubcuv-lom-a-muzeum-drahych-kamenu.html [60] => | titul = Votrubcův lom a muzeum drahých kamenů [61] => | vydavatel = Kudykam.com [62] => | datum přístupu = 2014-03-15 [63] => }}[[Soubor:Kozákov - rozhledna 02.jpg|náhled|vlevo|250px|Pohled z rozhledny Kozákov na jihovýchod]] [64] => [65] => == Geomorfologické zařazení == [66] => Vrch náleží do [[Geomorfologický celek|celku]] [[Ještědsko-kozákovský hřbet]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Kozákovský hřbet]], [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Komárovský hřbet]], [[Geomorfologický podokrsek|podokrsku]] [[Žlábecký hřbet]] a [[Kozákovská část|Kozákovské]] [[Část geomorfologické jednotky|části]]. [67] => [68] => == Využití krajiny == [69] => Ve vrcholové části a na východních svazích jsou louky a orná půda, na západě a severu jsou převážné [[smrk]]ové porosty s příměsí [[dub]]u a [[bříza|břízy]] (na [[suť|sutích]]), na pískovcovém podkladu rostou borové porosty. [70] => [71] => == Historie == [72] => Ve středověku plály na Kozákově signální ohně. Později se zde shromažďovaly tisícové [[Tábor lidu|tábory lidu]]. Roku [[1901]] navrhoval turnovský malíř [[Jan Prousek]] na vrcholu stavbu buď novorománské [[kaple]] sv. Cyrila a Metoděje anebo více než 20 metrů vysokou slovanskou mohylu s umělou jeskyní vysázenou zdejšími polodrahokamy. Po vzniku [[Československo|Československa]] zde hořela každý rok 28. října vatra. Po úmrtí [[František Ladislav Rieger|Františka Ladislava Riegra]] roku [[1903]] vznikla myšlenka uctít jeho památku výstavbou Riegrovy mohyly. O rok později zahájilo „Družstvo pro stavbu Riegrovy mohyly“ úspěšnou celonárodní sbírku. Později spolu soutěžily dvě koncepce: mohyla nebo [[mauzoleum]] versus turistická [[chata]] s restaurací a Riegrovým památníkem. Druhé varianty se chopil [[Klub českých turistů]]. Základní kámen [[Riegrova chata (Kozákov)|Riegrovy chaty]] byl položen 29. srpna 1926. Chata byla postavena ze sbírek, darů a příspěvků od okolních měst. Slavnostně byla otevřena 24. června 1928. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla chata obsazena německou a po ní československou [[armáda|armádou]]. Poté krátce patřila do roku [[1950]] opět [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] a poté byla chata znárodněna a předána podniku Restaurace a jídelny Turnov.{{Citace periodika [73] => | příjmení = Marková [74] => | jméno = Zdeňka [75] => | titul = Chata na Kozákově [76] => | periodikum = Turista [77] => | datum vydání = [78] => | ročník = 1996 [79] => | číslo = 3 [80] => | strany = 3 [81] => | url = [82] => }} V květnu roku [[1964]] chata vyhořela. Roku [[1994]] Klub českých turistů v Semilech chatu v desolátním stavu vykoupil od státu. Roku [[1995]] byla na vrcholu otevřena [[rozhledna]] o výšce 40 metrů s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24 metrů. Rozhledna slouží zároveň jako kovový telekomunikační stožár armádě, [[policie|policii]] a [[hasič]]ům. Od roku [[2002]] je Kozákov součástí [[Chráněná krajinná oblast Český ráj|CHKO Český ráj]]. Roku [[2003]] byla Riegrova chata po generální rekonstrukci slavnostně znovuotevřena. Z rozhledny se nabízí výhledy na Český ráj, [[Pojizeří]], [[České středohoří]], [[Jizerské hory]] a [[Lužické hory]], [[Ještěd]], [[Krkonoše]], [[Krkonošské podhůří|Podkrkonoší]], [[Broumovská vrchovina|Broumovskou vrchovinu]], [[Orlické hory]] a případně i výběžky [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. [83] => [84] => == Národní přírodní památka == [85] => {{podrobně|Kozákov (národní přírodní památka)}} [86] => Od roku [[1985]] je jihozápadní část Kozákova o rozloze 162,83 hektarů chráněna jako národní přírodní památka Kozákov. [87] => [[Soubor:Kozákov z Mužského.jpg|náhled|vpravo|250px|Kozákov z [[Mužský (Jičínská pahorkatina)|Mužského]]]] [88] => [89] => == Místa na svazích == [90] => * Drábovna – ve skalním balvanu je nahoře vytesána světnička, která snad dříve sloužila jako hláska. [91] => * Babí jeskyně a Kudrnáčova pec – pseudokrasové [[jeskyně]], v kterých byly nalezeny stopy po pravěkém osídlení. [92] => * Měsíční údolí (Proskalí) – romantické údolí se soutěskovým vyústěním, skálami a skalními útvary (Měsíční stěna, Závraťová stěnka, Kozákovská věž atp.) [93] => * Radostná [[studánka]] s kapličkou z roku 1841. Dříve se ze studánky zásobovala pomocí [[trkač]]e Riegrova chata vodou. Trkač je nyní v museu techniky v [[Loukov]]ě. [94] => [95] => == Přístup == [96] => Automobilem lze po zpevněné silnici vyjet přímo na samotný vrchol, kde je parkoviště. Přes vrchol vedou [[turistická značka|turistické značky]] červená a zelená, začínají zde žlutá a modrá, které odtud vedou na západ.{{Citace elektronické monografie [97] => | url = http://www.mapy.cz/#!x=15.263068&y=50.593993&z=14&l=16&c=H-F-t&rp=m [98] => | titul = Mapy.cz [99] => | vydavatel = Seznam.cz [100] => | datum přístupu = 2014-03-15 [101] => }} [102] => [103] => == Reference == [104] => [105] => [106] => == Externí odkazy == [107] => * {{Commonscat}} [108] => * [https://www.cesky-raj.cz/priroda/narodni-prirodni-pamatky/kozakov/ Podrobnější popis NPP Kozákov] [109] => * Rozhledna Kozákov na [https://web.archive.org/web/20140416000228/http://wikirozhledny.cz/rozhledna/kozakov WIKIROZHLEDNY.CZ] [110] => * [http://geopark-ceskyraj.cz/?D=48 Měsíční údolí na webu Geoparku Český ráj] [111] => {{Autoritní data}} [112] => [113] => [[Kategorie:Kozákov| ]] [114] => [[Kategorie:CHKO Český ráj]] [115] => [[Kategorie:Hory a kopce v Ještědsko-kozákovském hřbetu]] [116] => [[Kategorie:Hory a kopce v okrese Semily]] [117] => [[Kategorie:Chuchelna]] [118] => [[Kategorie:Mírová pod Kozákovem]] [119] => [[Kategorie:Radostná pod Kozákovem]] [120] => [[Kategorie:Kopce pod 1000 metrů v Česku]] [121] => [[Kategorie:Geopark Český ráj]] [122] => [[Kategorie:Sopky v Česku]] [123] => [[Kategorie:Vyhlídky v Českém ráji]] [124] => [[Kategorie:Mineralogické lokality v Libereckém kraji]] [] => )
good wiki

Kozákov

Kozákov (745 m n. m.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kozákovský hřbet','melafyr','čedič','Kozákovská část','Klub českých turistů','Ještědsko-kozákovský hřbet','Komárovský hřbet','pískovec','Žlábecký hřbet','paragliding','suť','Soubor:Kozákov - rozhledna 02.jpg'

Čedič

Melafyr

Paragliding

Pískovec

Suť