Array ( [0] => 15489517 [id] => 15489517 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kragujevac [uri] => Kragujevac [3] => View on the city of Kragujevac.jpg [img] => View on the city of Kragujevac.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kragujevac je město v Srbsku, které hraje důležitou roli v historii a kultuře země. Leží ve střední části Srbska a je obklopeno malebnými kopci a přírodou, což mu propůjčuje přitažlivou atmosféru. Město se vyznačuje bohatým kulturním životem, který zahrnuje různé festivaly, výstavy a kulturní akce, které spojují místní obyvatele a návštěvníky. Kragujevac je také známý svým industriálním dědictvím, především díky historickému závodu na výrobu automobilů, což podtrhuje inovační ducha místní komunity. V oblasti vzdělání se Kragujevac může pyšnit několika školami a univerzitami, které přitahují studenty z různých koutů země i zahraničí. To posiluje pocit společenství a vytváří příležitosti pro spolupráci a sdílení znalostí. Jako město se Kragujevac potýká s výzvami, které jsou běžné v mnoha urbanizovaných oblastech, ale obyvatelé vykazují silný smysl pro spolupráci a přizpůsobení se měnícím se okolnostem. Místní trhy a podniky odrážejí kreativitu a odolnost obyvatel, kteří se snaží vytvářet kvalitní životní prostředí. Kragujevac je skutečně místem, kde se historie setkává s moderností, a jeho obyvatele spojuje hrdost na vlastní kořeny a otevřenost k novým myšlenkám a možnostem. Toto město má potenciál nejen pro rozvoj, ale také pro vytváření pozitivního a inspirativního prostoru pro život a práci. [oai_cs_optimisticky] => Kragujevac je město v Srbsku, které hraje důležitou roli v historii a kultuře země. Leží ve střední části Srbska a je obklopeno malebnými kopci a přírodou, což mu propůjčuje přitažlivou atmosféru. Město se vyznačuje bohatým kulturním životem, který zahrnuje různé festivaly, výstavy a kulturní akce, které spojují místní obyvatele a návštěvníky. Kragujevac je také známý svým industriálním dědictvím, především díky historickému závodu na výrobu automobilů, což podtrhuje inovační ducha místní komunity. V oblasti vzdělání se Kragujevac může pyšnit několika školami a univerzitami, které přitahují studenty z různých koutů země i zahraničí. To posiluje pocit společenství a vytváří příležitosti pro spolupráci a sdílení znalostí. Jako město se Kragujevac potýká s výzvami, které jsou běžné v mnoha urbanizovaných oblastech, ale obyvatelé vykazují silný smysl pro spolupráci a přizpůsobení se měnícím se okolnostem. Místní trhy a podniky odrážejí kreativitu a odolnost obyvatel, kteří se snaží vytvářet kvalitní životní prostředí. Kragujevac je skutečně místem, kde se historie setkává s moderností, a jeho obyvatele spojuje hrdost na vlastní kořeny a otevřenost k novým myšlenkám a možnostem. Toto město má potenciál nejen pro rozvoj, ale také pro vytváření pozitivního a inspirativního prostoru pro život a práci. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Kragujevac [2] => | originální jméno = Крагујевац [3] => | obrázek = Kragujevac kolaž.jpg [4] => | popisek = Významné stavby ve městě [5] => | stát = Srbsko [6] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Srbska|Okruh]] [7] => | název nižšího celku = [[Šumadijský okruh|Šumadijský]] [8] => | administrativní dělení = 5 opštin [9] => | rozloha = 835 [10] => | etnické složení = [[Srbové]] [11] => | náboženské složení = [[Pravoslaví]] [12] => | zeměpisná šířka = 44.0333333 [13] => | zeměpisná délka = 20.9 [14] => | nadmořská výška = [15] => | psč = 34 000 [16] => | telefonní předvolba = (+381) 034 [17] => | starosta = Nikola Dašić (SNS) [18] => | web = http://www.kragujevac.rs [19] => | loc-map = {{LocMap |Srbsko |label=Kragujevac |position=left |width=240 |lat=43.983333 |long=20.883333 |float=center |caption=}} [20] => }} [21] => '''Kragujevac''' ([[srbština|srbsky]] '''Крагујевац''') je [[město]] v [[Srbsko|Srbsku]], sídlo [[Šumadijský okruh|Šumadijského okruhu]] na řece [[Lepenica]]. Nachází se v [[Centrální Srbsko|centrálním Srbsku]], zhruba 95 km jihovýchodně od [[Bělehrad]]u, 110 km severozápadně od [[Niš]]e a 150 km severně od [[Priština|Prištiny]]. [22] => [23] => Průmyslové město tvoří zástavba, která vznikla během tří různých období: nejstarší je z tureckých dob, naleznou se zde také [[secese|secesní]] památky a velká část města, včetně [[radnice]], byla vybudována po válce v moderním stylu z [[ocel]]i a [[beton]]u. Od roku [[1976]] je Kragujevac [[univerzita|univerzitním]] městem{{Citace monografie [24] => | příjmení = Schuman [25] => | jméno = Michael [26] => | odkaz na autora = [27] => | titul = Serbia and Montenegro [28] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [29] => | vydavatel = Facts on File [30] => | místo = New York [31] => | rok = 2004 [32] => | počet stran = [33] => | isbn = 0-8160-5054-6 [34] => | kapitola = [35] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/124 124] [36] => | jazyk = angličtina [37] => }}; místní [[Kragujevacká Univerzita|univerzita]] má 8 fakult. [38] => [39] => == Název == [40] => [41] => Název města odkazuje na ptáka [[krahujec obecný|krahujce]],{{Citace periodika [42] => | titul = Znate li poreklo imena vašeg grada? [43] => | periodikum = ikragujevac [44] => | jazyk = sr [45] => | url = https://www.ikragujevac.com/kultura/51251-znate-li-poreklo-imena-vaseg-grada-foto.html [46] => | datum přístupu = 2022-01-16 [47] => }} zde zřejmě jako jméno nebo přízvisko osoby. V bosenské srbštině slovo ''kraguj'' označovalo sokola, ve slovinštině ''kragulj'' znamenalo jestřáb. Do [[osmanská turečtina|osmanské turečtiny]] bylo převzato v podobě ''Karagovinca''.{{Citace periodika [48] => | titul = Posetite Kragujevac - zavičaj moderne Srbije [49] => | periodikum = Srbijuvolimo [50] => | jazyk = sr [51] => | url = https://srbijuvolimo.rs/putovanja/turisti%C4%8Dki-centri/item/2518-posetite-kragujevac-zavi%C4%8Daj-moderne-srbije.html [52] => | datum přístupu = 2022-10-25 [53] => }} Shodou okolností přitom bylo slovo již v praslovanské době převzato z turkických jazyků spolu s technikou lovu pomocí dravých ptáků.{{Citace monografie [54] => | příjmení = Machek [55] => | jméno = Václav [56] => | příjmení2 = [57] => | jméno2 = [58] => | titul = Etymologický slovník jazyka českého [59] => | vydání = 3 [60] => | vydavatel = Academia [61] => | místo = Praha [62] => | rok vydání = 1971 [63] => | počet stran = 868 [64] => | strany = 288 [65] => | isbn = [66] => }} [67] => [68] => == Přírodní poměry == [69] => [70] => [[File:Mapa položaja Kragujevac.svg|left|thumb|Mapa města.]] [71] => Město se rozkládá v nadmořské výšce okolo 180 metrů. Samotné město Kragujevac (administrativní jednotka) má rozlohu 835 km2 a obklopují jej horské formace s názvem [[Rudnik (Srbsko)|Rudnik]], [[Crni Vrh]] a [[Gledić]]. Kragujevac neformálním centrem regionu [[Šumadija]]{{Citace periodika [72] => | titul = Industrijske zone donose radna mesta, ne i velike prihode [73] => | periodikum = Politika [74] => | jazyk = sr [75] => | url = https://www.politika.rs/sr/clanak/514494/Industrijske-zone-donose-radna-mesta-ne-i-velike-prihode [76] => | datum přístupu = 2022-10-25 [77] => }}, dříve známého a pojmenovaného díky svým lesům, dnes regionu mírně zvlněného a intenzivně zemědělsky využívaného. [78] => [79] => === Podnebí a vodstvo === [80] => [81] => Kragujevac má mírné podnebí. Průměrná roční teplota se zde pohybuje okolo 11,5 °C; nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou hodnotou 22,6 °C a nejchladnějším leden s 1,3 °C. Nejsušším měsícem je září a nejdeštivějším prosinec. Ročně zde sněhová pokrývka se drží 34 dní. [82] => [83] => Kragujevacem protéká řeka Lepenica, která ve své horní části na území města přibírá vodní tok [[Groštinska Reka]]. Vlévá se do ní rovněž i [[Sušički potok]] a několik dalších bezejmenných potoků na území Kragujevace. [84] => [85] => === Flora a fauna === [86] => [87] => Na východním okraji města se nachází rybník [[Bubanj (Kragujevac)|Bubanj]], který je součástí parku. Východně od Kragujevace potom leží park [[Košutnjak (Kragujevac)|Košutnjak]], který se rozkládá na rozlehlém svahu. Mezi další parky patří potom ještě [[Metino brdo]] jižně od města a [[Velký park (Kragujevac)|Velký park]], který se nachází na severním okraji Kragujevace. Je nejstarší ve městě, byl založen roku [[1898]]. [88] => [89] => Při parku [[Ilina voda]] (založen roku [[1900]]) se nachází [[Zoologická zahrada Kragujevac|zoologická zahrada]]. [90] => [91] => == Historie == [92] => [93] => {{Podrobně|Dějiny Kragujevace}} [94] => Poprvé je sídlo zmiňované v roce [[1476]] [[středověk|v]] tureckých pramenech: tehdy to byla malá [[osada]]. Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka v [[Šumadija|Šumadiji]] již v době [[paleolit]]u před 40 000 lety. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od osmanské nadvlády v roce [[1818]], když ho [[Miloš Obrenović]] ustanovil hlavním městem nového [[Srbsko|srbského státu]] (v letech [[1818]] až [[1841]]{{Citace periodika [95] => | titul = Zakoračite ulicama stare prestonice: Dok su Beogradom gazili Turci, knez Miloš je odabrao Kragujevac [96] => | periodikum = telegraf [97] => | jazyk = sr [98] => | url = https://www.telegraf.rs/vesti/srbija/3417524-zakoracite-ulicama-stare-prestonice-dok-su-beogradom-gazili-turci-knez-milos-je-odabrao-kragujevac [99] => | datum přístupu = 2022-01-16 [100] => }}). Roku [[1835]] tu také byla vyhlášena nová srbská [[ústava]]. [101] => [102] => Vedle toho, že byl Kragujevac politickým centrem státu, rozvíjel se i jako jeho kulturní metropole: vznikla zde první střední škola v zemi ([[Prva kragujevačka gimnazija]]){{Citace monografie [103] => | příjmení = Šesták [104] => | jméno = Miroslav [105] => | příjmení2 = Hladký [106] => | jméno2 = Ladislav et al. [107] => | titul = Dějiny jihoslovanských zemí [108] => | vydání = [109] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [110] => | místo = Praha [111] => | rok vydání = 1998 [112] => | počet stran = [113] => | strany = 193 [114] => | isbn = 80-7106-266-9 [115] => }}, první [[lékárna]]{{Citace periodika [116] => | titul = Od prve državne „Knjaževsko-pridvorne apoteke“ do danas - 183 godine od osnivanja [117] => | periodikum = infokg [118] => | jazyk = sr [119] => | url = https://www.infokg.rs/info/od-prve-drzavne-knjazevsko-pridvorne-apoteke-do-danas-183-godine-od-osnivanja.html [120] => | datum přístupu = 2022-01-16 [121] => }} a první [[Tiskárna (podnik)|tiskárna]]. Z města pocházeli nebo v něm studovali a žili mnozí učenci, vědci i politici ([[Jovan Ristić]], [[Mirko Jovanović]], [[Đorđe Dimitrijević]] a další). V souvislosti se založením gymnázia bylo, stejně jako v případě řady dalších srbských měst, rozhodnuto o prvním územním plánu pro Kragujevac.{{Citace monografie [122] => | příjmení = Stamenković [123] => | jméno = Srboljub [124] => | odkaz na autora = [125] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj) [126] => | vydavatel = Stručna knjiga [127] => | místo = Beograd [128] => | rok = 2000 [129] => | počet stran = [130] => | isbn = 86-82657-14-7 [131] => | kapitola = Kragujevac [132] => | strany = 272 [133] => | jazyk = srbština [134] => }} [135] => [136] => [[File:New-Church-Kg.jpg|left|thumb|Kostel v Kragujevaci na historickém snímku.]] [137] => [[File:Topolivnica 1856.jpg|right|thumb|Továrna na děla v roce [[1856]].]] [138] => Druhou polovinu 19. století charakterizuje rozvoj průmyslu. Roku [[1851]] tu byla otevřena zbrojní a muniční [[továrna]]; ta tak utvářela charakter místního průmyslu po celý konec [[19. století]] i začátek [[20. století|století minulého]]. Po spojení města železnicí s [[Bělehrad]]em a [[Niš]]í v roce [[1886]] začal růst i [[vývoz]] do zahraničí. V roce [[1905]] získalo město i vodovodní řad. [139] => [140] => První vážnou škodu utrpělo město za [[První světová válka|1. světové války]]. Do Kragujevce byly přesunuty některé důležité státní instituce, včetně velitelství [[Srbská armáda|armády]]; město ztratilo 15 % obyvatel. Tu největší katastrofu mělo však ještě před sebou: o více než 20 let později, za [[Druhá světová válka|2. světové války]] 21. října roku [[1941]], tu němečtí [[fašista|fašisté]] zabili v masakru 7 300 obyvatel.{{Citace monografie [141] => | příjmení = Borković [142] => | jméno = Milan [143] => | odkaz na autora = [144] => | titul = Kvislinska uprava u Srbiji, 1941-1944 knjiga 1 [145] => | vydavatel = Sloboda [146] => | místo = Bělehrad [147] => | rok = 1979 [148] => | počet stran = [149] => | isbn = [150] => | kapitola = [151] => | strany = 148 [152] => | jazyk = srbochorvatština [153] => }} [154] => [155] => Po válce byla nutná obnova a dále se rozvíjel i [[průmysl]]. Vznikla [[automobilka]], textilní a kožedělné závody; velká část jejich výroby směřovala také na vývoz (proslulé automobily [[Yugo]]). V době své největší slávy automobilka [[Zastava]] zaměstnávala desetitisíce lidí. Útlum přinesla až [[Válka v Jugoslávii|občanská válka v 90. letech]] a následné [[Embargo|hospodářské sankce]]. Nejtěžší ránu automobilovému průmyslu zasadilo [[Operace Spojenecká síla|bombardování letectvem NATO]] v roce [[1999]]. Přestože automobilka prochází rekonstrukcí a modernizací pod vedením italského koncernu [[FIAT (automobilka)|Fiat]], město stále trápí ohromná [[nezaměstnanost]]. [156] => [157] => == Obyvatelstvo == [158] => === Struktura obyvatelstva === [159] => [160] => Podle údajů ze [[sčítání lidu v Srbsku (2011)|sčítání lidu]] z roku [[2011]] má město Kragujevac (širší město) celkem 179 417 obyvatel. Zhruba 70 % z nich bylo v práceschopném věku (od 15 do 64 let). 56 % obyvatelstva ve věku nad 15 let mělo pouze středoškolské vzdělání a 17,7 % mělo vzdělání vysokoškolské. [161] => [162] => Obyvatelstvo města bylo dle sčítání lidu z roku 2011 v drtivé většině [[Srbové|srbské]] národnosti (95,68 %), dále jsou zastoupeni Romové (0,88 %) a Černohorci (0,34 %), ještě potom Makedonci (0,18 %). Další národnosti se na obyvatelstvu města podílí ještě nižším podílem. [163] => [164] => [165] => === Náboženský život === [166] => [167] => Drtivá většina Kragujevanů se hlásí k pravoslavné církvi. [168] => [169] => == Obecní správa a politika == [170] => === Místní části === [171] => [172] => [[File:OpstineGradaKragujevca.png|right|thumb|Všechny sídla, která spadají pod město Kragujevac. Barevně jsou rozdělené podle místních částí (zrušené v roce [[2008]].)]] [173] => [[File:Wiki Šumadija XVI Gradska kuća Kragujevac 775.jpg|right|thumb|Budova radnice.]] [174] => V letech [[2002]] až [[2008]] bylo město rozděleno na celkem pět místních částí ({{vjazyce2|sr|градске општине}}): [[Aerodrom (Kragujevac)|Aerodrom]], [[Pivara (Kragujevac)|Pivara]], [[Stanovo (Kragujevac)|Stanovo]], [[Stari Grad (Kragujevac)|Stari Grad]] a [[Stragari]]. Změnou statutu města v roce [[2008]] byly tyto nižší správní jednotky zrušeny, město si však ponechalo možnost je kdykoliv v budoucnu zřídit, bude-li to jeho politická reprezentace považovat za vhodné. [175] => [176] => V současnosti se město Kragujevac z administrativního hlediska sestává (kromě užšího sídla) z následujících jednotek: [177] => [178] => [[Adžine Livade]], [[Baljkovac]], [[Beloševac]], [[Botunje]], [[Bukorovac]], [[Cvetojevac]], [[Cerovac]], [[Čumić]], [[Desimirovac]], [[Divostin]], [[Dobrača]], [[Donja Sabanta]], [[Donje Grbice]], [[Donje Komarice]], [[Dragobraća]], [[Drača]], [[Drenovac]], [[Dulene]], [[Đuriselo]], [[Erdeč]], [[Erdoglija]], [[Goločelo]], [[Gornja Sabanta]], [[Gornje Grbice]], [[Gornje Jarušice]], [[Gornje Komarice]], [[Grošnica]], [[Jabučje]], [[Jovanovac]], [[Kamenica (Kragujevac)|Kamenica]], [[Korman]], [[Kotraža]], [[Kutlovo]], [[Lužnice (Kragujevac)|Lužnice]], [[Ljubičevac]], [[Mala Vrbica]], [[Mali Šenj]], [[Maršić]], [[Masloševo]], [[Mironić]], [[Novi Milanovac]], [[Opornica]], [[Pajazitovo]], [[Poskurice]], [[Prekopeča]], [[Ramaća]], [[Resnik]], [[Rogojevac]], [[Šljivovac]], [[Trešnjevak]], [[Trmbas]], [[Ugljarevac]], [[Velika Sugubina]], [[Velike Pčelice]], [[Veliki Šenj]], [[Vinjište]], [[Vlakča]], [179] => [180] => === Správní území === [181] => [182] => Samotné město Kragujevac (administrativní jednotka) má rozlohu 835 km2 a zahrnuje rozsáhlou příměstskou oblast, která je ekonomicky závislá na městě. [183] => [184] => === Zastupitelstvo a starosta === [185] => [186] => Město spravuje zastupitelstvo o 87 členech v čele s devítičlennou radou, zástupcem primátora a primátorem. Jedná veřejně, pokud se neusnese jinak z důvodu bezpečnosti nebo jiného zákonem stanoveného důvodu. [187] => [188] => Primátor zastupuje Kragujevac navenek. Volební období je čtyřleté, funkce primátora je neslučitelná s jinými funkcemi v čele města. [189] => [190] => === Ostatní instituce === [191] => [192] => Ve městě se nachází dvě kasárna [[Srbská armáda|srbské armády]], a to jedna, která nese název [[Radomir Putnik|Radomira Putnika]] a druhá pojmenovaná po [[Milan Blagojević|Milanu Blagojevićovi]]. [193] => [194] => Na severním okraji města se nachází okresní věznice ({{vjazyce2|sr|Okružni zatvor}}). Patří k jedním z novějších zařízení tohoto typu v zemi. [195] => [196] => == Hospodářství == [197] => [198] => === Průmysl === [199] => [200] => [[File:Wiki Šumadija XVI Vojno-tehnički zavod u Kragujevcu 817.jpg|right|thumb|Budova vojensko-technického ústavu v areálu továren Zastava.]] [201] => Kragujevac je průmyslové město. Hlavní podniky se nacházejí v jižní, resp. jihozápadní části města, v blízkosti železniční trati. Je známý hlavně díky [[automobilka|automobilce]] [[Zastava]], která zde má několik svých provozů (podle údajů z roku [[1999]] se jednalo o šest malých i větších závodů). Továrna vznikla rozšířením původního Vojensko-technického závodu v 50. a 60. letech 20. století.{{Citace monografie [202] => | příjmení = Dolničar [203] => | jméno = Ivan [204] => | odkaz na autora = [205] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [206] => | vydavatel = eksport pres [207] => | místo = Bělehrad [208] => | rok = 1981 [209] => | počet = [210] => | isbn = [211] => | kapitola = [212] => | strany = 167 [213] => | jazyk = srbochorvatština [214] => }} Již v roce [[1853]] byla v Kragujevaci také otevřena továrna na výrobu děl ({{vjazyce2|sr|Тополивница}}).{{Citace elektronického periodika [215] => | titul = GODINE URUŠAVANJA CENTRA KRAGUJEVCA - Od Stare čaršije ostale šije [216] => | periodikum = Kragujevačke nedeljne novine [217] => | url = https://www.kragujevacke.rs/Aktuelno/GODINE-URUSAVANJA-CENTRA-KRAGUJEVCA-Od-Stare-carsije-ostale-sije/ [218] => | jazyk = sr [219] => | datum přístupu = 2022-01-11 [220] => }} Její vznik pomohl nejen rozvoji vojenského průmyslu, ale zároveň i [[industrializace|industrializaci]] do té doby převážně zemědělského Srbska. Její areál byl v roce [[2022]] předmětem modernizace a přestavby.{{Citace elektronického periodika [221] => | titul = Otvoren novi međunarodni urbanistički konkurs za rekonstrukciju Kneževog arsenala [222] => | periodikum = InfoKG [223] => | url = https://www.infokg.rs/info/otvoren-novi-medjunarodni-urbanisticki-konkurs-za-rekonstrukciju-knezevog-arsenala.html [224] => | jazyk = sr [225] => | datum přístupu = 2022-10-25 [226] => }} [227] => [228] => Kromě toho má město velkou tradici ve výrobě zbraní a nákladních automobilů; hlavní rozvoj zaznamenal průmysl především v období socialistické Jugoslávie. Vedle automobilek zde sídlily i další společnosti, např. Filip Kljajić (výroba řetězů), Ratko Mitrović a Kazimir Veljković (výroba stavebních materiálů), Crvena zvezda, [[Žitoprodukt]] (potravinářský průmysl) aj. [229] => [230] => V roce [[2017]] se zde nacházela jedna z celkem čtrnácti volných hospodářských zón na území Srbska. To znamená, že jsou (např. společnost Fiat, která zde obnovila výrobu automobilů) osvobozeny od placení daní a dalších povinností. Hospodářské zóny zde byly zřizovány od 70. let [[20. století]] a v roce [[2022]] zde vznikla průmyslová zóna ''Samar''. [231] => [232] => V [[21. století]] byl v Kragujevaci zprovozněn závod společnosti [[Siemens AG|Siemens]] na výrobu [[tramvaj]]í.[https://www.rts.rs/page/stories/sr/story/13/ekonomija/4185354/tamvaj-simens-kragujevac-nemacka-bremen.html Článek na stránkách rts.rs][https://rs.n1info.com/biznis/vucic-ocekuje-da-se-tramvaji-iz-kragujevca-nadju-i-na-ulicama-gradova-srbije/ článek na stránkách rs.n1info.com {{sr}}]{{Citace elektronického periodika [233] => | titul = "Na ulicama Nemačke preko 40 tramvaja iz kragujevačkog Simensa" [234] => | periodikum = infoKG [235] => | url = https://www.infokg.rs/info/na-ulicama-nemacke-preko-40-tramvaja-iz-kragujevackog-simensa.html [236] => | jazyk = sr [237] => | datum přístupu = 2022-10-25 [238] => }} Pro továrnu má být vybudována zcela nová železniční trať.[https://www.novosti.rs/srbija/vesti/982358/nova-zeleznicka-pruga-kragujevcu-predstavljen-vazan-drzavni-projekat Článek na stránkách novosti.rs {{sr}}] Díky nim i dalšímu se tak Kragujevac stal centrem pro výrobu kolejových vozidel.{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = "Kragujevac postao centar industrije šinskih vozila" [240] => | periodikum = b92 Lokal [241] => | url = https://www.b92.net/lokal/kragujevac/ekonomija-kragujevac-postao-centar-industrije-sinskih-vozila-2208870 [242] => | jazyk = sr [243] => | datum přístupu = 2022-10-25 [244] => }} [245] => [246] => === Služby === [247] => [248] => [[File:Wiki Šumadija XVI Buildings in Kragujevac 796.jpg|left|thumb|Obchodní dům společnosti RODA.]] [249] => Obchod a služby patří mezi druhé nejvýznamnější zaměstnavatele, hned po výrobě (vzhledem k tradiční existenci velkých podniků v Kragujevaci). [250] => [251] => Podle údajů [[Národní banka Srbska|národní banky Srbska]] operovalo na území Kragujevace celkem 30 komerčních bank k [[prosinec 2016|prosinci]] [[2016]]. Sídlí zde [[Direktna Banka]]. [252] => [253] => V centru města se nachází obchodní dům Beograd, který vznikl v souvislosti s přestavbou centra města ještě během socialistické Jugoslávie. Na počátku [[21. století]] jej doplnila nová obchodní centra na okraji Kragujevace. [254] => [255] => === Turistika === [256] => [257] => Kragujevac nepatří mezi oblíbené turistické destinace v Srbsku, předně proto, že se jedná hlavně o průmyslové město. Navštěvovány zde bývají místní kulturní památky, nebo zajímavosti v okolí (např. kláštery [[Klášter Drača|Drača]] nebo [[Klášter Lipar|Lipar]]). [258] => [259] => === Veletrhy a výstavy === [260] => [261] => Město Kragujevac má také výstaviště jménem [[Šumadija sajam]]. Nachází se v průmyslové zóně [[Servis dva]]. postavena byla však pouze jedna hala z několika plánovaných. Na jih od Dunaje je toto výstaviště nejvýznamnější po [[Bělehradské výstaviště|bělehradském]]. Je členem Asociace výstavišť Jihovýchodní Evropy (AJSE). Na místním výstavišti se pořádá např. zemědělský veletrh ({{vjazyce2|sr|Poljoprivredni sajam}}).{{Citace elektronického periodika [262] => | titul = "Sajam poljoprivrede u Kragujevcu od 8. do 11. septembra" [263] => | periodikum = b92 Lokal [264] => | url = https://www.b92.net/lokal/kragujevac?start=30 [265] => | jazyk = sr [266] => | datum přístupu = 2022-10-25 [267] => }} [268] => [269] => === Věda a výzkum === [270] => [271] => V Kragujevaci působí od roku [[1991]] výzkumné centrum [[SANU]] při Univerzitě v Kragujevaci.[https://www.sanu.ac.rs/ogranci-sanu/centar-u-kragujevcu/ Profil instituce na stránkách SANU {{sr}}] [272] => [273] => == Doprava == [274] => === Silniční doprava === [275] => [276] => [[File:Wiki Šumadija XVI Buildings in Kragujevac 797.jpg|right|thumb|Silniční značení v Kragujevaci.]] [277] => Kragujevac je rovněž napojen i rychlostní komunikací, resp. jejím přivaděčem, na [[Dálnice A1 (Srbsko)|dálnici A1]] ve směru do [[Bělehrad]]u a do [[Niš]]e (výhledově má být přebudován na plnohodnotnou dálnici).[https://www.pressek.rs/kragujevac/novi-rok-za-autoput-kragujevac-batocina/ Článek na portálu pressek.rs {{sr}}]. Rychlostní silnice mají vzniknout i na jih z Kragujevace a to směrem k [[Čačak]]u{{Citace elektronického periodika [278] => | titul = Vučić: Moravski koridor će biti najsavremeniji auto-put u Srbiji [279] => | periodikum = N1 [280] => | url = https://rs.n1info.com/biznis/vucic-moravski-koridor-ce-biti-najsavremeniji-auto-put-u-srbiji/ [281] => | jazyk = sr [282] => | datum přístupu = 2022-10-25 [283] => }} a [[Novi Pazar|Novému Pazaru]]. Dálnice však nepovede samotným městem, ale napojí se přes tzv. [[Gružský koridor]].{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = Gotov projekat brze saobraćajnice koja će spojiti Kragujevac sa Moravskim koridorom [285] => | periodikum = Glas Šumadije [286] => | url = https://www.glassumadije.rs/tag/gruzanski-koridor/ [287] => | jazyk = sr [288] => | datum přístupu = 2022-10-25 [289] => }} Vybudován má být rovněž i obchvat Kragujevace, a to ze západní a severní strany. [290] => [291] => Další silnice regionálního významu směřují do měst [[Topola]] (25), [[Čačak]] a [[Kraljevo]]. (24) Hlavní dopravní je veden přímo středem města, po břehu řeky Lepenica (tzv. [[Lepenický bulvár]] ({{vjazyce2|sr|Lepenički bulevar}}). [292] => [293] => Přes řeku [[Lepenica]] vede celkem několik mostů. Nejznámější z nich se nachází v centru města (tzv. "dvoumostí" ({{vjazyce2|sr|Dvomostovlje}}). [294] => [295] => Jedním ze symbolů města je i ''Đurđevdanski krst'' (kříž), umístěný na [[kruhový objezd|kruhovém objezdu]] na okraji města. Zahrnuje motiv sv. Jiří zabíjejího draka. O jeho výstavbě bylo rozhodnuto v roce [[2010]].[https://www.politika.rs/sr/clanak/129046/Durdevdanski-simbol-hriscanskog-Kragujevca Článek na portálu politika.rs][https://www.blic.rs/vesti/drustvo/odbornici-odlucili-kragujevac-dobija-krst/47ed7g0 Článek na portálu blic.rs {{sr}}] Kříž byl pro svoji monumentálnost předmětem diskuzí i kritiky. [296] => [297] => Automobily registrované v Kragujevaci mají [[Registrační značky v Srbsku|registrační značky]] s písmeny '''KG''', která označují město Kragujevac. [298] => [299] => === Železniční doprava === [300] => [301] => [[File:Wiki Šumadija XVI Zgrada železničke stanice u Kragujevcu 801.jpg|left|thumb|Železniční stanice Kragujevac.]] [302] => Městem prochází [[Železniční trať Lapovo–Kraljevo|železniční trať Lapovo–Kraljevo]], která má především význam z hlediska nákladní dopravy, např. slouží a historicky i sloužila k vývozu automobilů z továrny Zastava (dnes Fiat) a dále dalších výrobků, které jsou produkovány ve velkých objemech. Město má [[Kragujevac (nádraží)|hlavní nádraží]] a dále stanici ''Zavod'', která se nachází na druhém břehu Lepenice, u vstupu do hlavní továrny společnosti Zastava. [303] => [304] => Z města směřuje ještě jižním směrem [[vlečka]] do bývalého průmyslového areálu u vesnice [[Baljkovac]]. [305] => [306] => === Vodní doprava === [307] => [308] => Místní řeka Lepenica není splavná a není využívána k dopravě. [309] => [310] => === Letecká doprava === [311] => [312] => Nejbližší letiště je [[Letiště Morava]], které leží asi 40 km od města. Další velké letiště se nachází v metropoli [[Bělehrad]]u, cca 100 km od Kragujevace. Diskutuje se o výstavbě letiště v samotném Kragujevaci.{{Citace elektronického periodika [313] => | titul = U Kragujevcu će se graditi aerodrom? [314] => | periodikum = b92 [315] => | url = https://www.b92.net/lokal/kragujevac/ekonomija-u-kragujevcu-ce-se-graditi-aerodrom-2203991 [316] => | jazyk = sr [317] => | datum přístupu = 2022-10-25 [318] => }} [319] => [320] => Město Kragujevac mělo dříve své letiště, plocha však byla ještě v [[20. století]] zastavěna [[panelák|panelovými]] domy (dnes se jedná o [[Aerodrom (Kragujevac)|sídliště]] odkazující svým názvem na původní užití místa.{{chybí zdroj}} [321] => [322] => === Městská doprava === [323] => [324] => [[File:MAZ-103.jpg|right|thumb|Městský autobus v Kragujevaci.]] [325] => Městskou dopravu zajišťují autobusy různých společností, působící pod hlavičkou koordinátora GSA. Při železniční stanici existuje také [[Autobusové nádraží Kragujevac|autobusové nádraží]], které zajišťuje spojení do většiny srbských měst i do zahraničí. Výhledově by mělo být přemístěno.{{Citace elektronického periodika [326] => | titul = Da li će Kragujevac graditi autobusku stanicu na prostoru Zastavinog servisa [327] => | periodikum = Danas [328] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/da-li-ce-kragujevac-graditi-autobusku-stanicu-na-prostoru-zastavinog-servisa/ [329] => | jazyk = sr [330] => | datum přístupu = 2022-10-25 [331] => }} [332] => [333] => == Společnost == [334] => === Školství === [335] => [336] => [[File:Druga Gimnazija Kragujevac - Veroljub Atanasijevic Arhitect 1997, main entrance.jpg|left|thumb|Budova 2. kragujevackého gymnázia (dokončena roku [[1997]]).]] [337] => První gymnázium bylo ve městě založeno v roce [[1833]], vystudovali v něm přední osobnosti srbské společnosti své doby, např. [[Svetozar Marković]], [[Nikola Pašić]] a [[Radomir Putnik]]. Od roku [[1854]] zde působila škola pro řemeslníky{{Citace elektronického periodika [338] => | titul = STARI KRAGUJEVAC - Zanatlijska škola [339] => | periodikum = Infokg [340] => | url = https://www.infokg.rs/info/stari-kragujevac-zanatlijska-skola.html [341] => | jazyk = sr [342] => | datum přístupu = 2022-10-25 [343] => }} a od roku [[1870]] je zde také učitelská škola.{{Citace monografie [344] => | příjmení = Djordjević [345] => | jméno = Dimitrije [346] => | odkaz na autora = [347] => | titul = Istorija moderne Srbije: 1800–1918 [348] => | vydavatel = Zavod za udžbenike [349] => | místo = Bělehrad [350] => | rok = 2017 [351] => | počet stran = [352] => | isbn = 978-86-17-18636-2 [353] => | kapitola = [354] => | strany = 220 [355] => | jazyk = srbština [356] => }} V současné době (2021) zde působí 18 základních a středních škol. Z nich tři školy jsou zvláštní a jedna pro žáky s poruchou [[sluch]]u. Sídlí zde také hudební škola, která nese jméno [[Miloje Milojević]]e. [357] => [358] => Od roku [[1976]] je v Kragujevci i univerzita. Byla hodnocena jako nejlepší v Srbsku.{{Citace elektronického periodika [359] => | titul = Kragujevački univerzitet najbolje rangiran u Srbiji [360] => | periodikum = b92 Lokal [361] => | url = https://www.b92.net/lokal/kragujevac/drustvo-kragujevacki-univerzitet-najbolje-rangiran-u-srbiji-2227317 [362] => | jazyk = sr [363] => | datum přístupu = 2022-10_25 [364] => }} Její [[Univerzitní kampus|kampus]] má rozlohu 1500 m2 a zahrnuje mimo jiné i knihovnu s fondem 100 000 knih. [365] => [366] => === Zdravotnictví === [367] => [368] => Ve městě se nachází několik zdravotnických zařízení, které dohromady zaměstnávají přes 3000 osob. Hlavním z nich je nemocnice ([[klinické centrum Kragujevac]]). Svoje zdravotnické zařízení má i místní automobilka (dříve Zastava, dnes Fiat). [369] => [370] => V Kragujevaci se také nachází [[Vojenská nemocnice (Kragujevac)|vojenská nemocnice]]. [371] => [372] => Místní vysoká škola má rovněž lékařskou fakultu. [373] => [374] => === Média === [375] => [376] => Ve městě sídlí [[Televizija Kragujevac|regionální televize]] ({{vjazyce2|sr|Televizija Kragujevac}}) a také regionální noviny ([[Kragujevačke novine]]). Vysílá odsud několik srbských rozhlasových stanic. [377] => [378] => === Sport === [379] => [380] => [[File:HALA Jezero Kragujevac - Veroljub Atanasijevic Arhitect 1978.jpg|right|thumb|Sportovní hala Jezero postavená v brutalistickém stylu.]] [381] => Ve městě působí celkem okolo stovky sportovních klubů které hrají celkem cca 30 sportů. Historicky nejznámější sportovní organizací v Kragujevaci byl [[Radnički]] (v rámci něhož působila řada týmů tohoto názvu hrající různé sporty). Místní fotbalový svaz zahrnuje 49 týmů a organizuje i tři místní ligy. Mezi nejoblíbenější sporty patří{{doplňte zdroj}} [[fotbal]] a [[basketbal]]. První fotbalový klub ([[Šumadija 1903]]) byl v Kragujevaci založen dne [[14. srpen|14. srpna]] [[1903]]. Místní populární klub [[FK Radnički]] byl založen roku [[1923]] a v témže roce vznikl i manšaft pod stejným názvem v [[basketbal]]u. [382] => [383] => Fotbalový [[Stadion Čika Dača]] má kapacitu 15 tisíc míst a je největší ve městě. Budován byl v letech [[1949]] až [[1957]] a renovován roku [[2007]]. V již zmíněném [[Velký park (Kragujevac)|Velkém parku]] existuje rozsáhlý areál pro různé sporty, např. zde stojí [[tenis]]ové kurty, nebo plavecký bazén (otevřený i krytý). Pro další sporty potom slouží [[Hala Park (Kragujevac)|Hala Park]]. [384] => [385] => [[Hala Jezero (Kragujevac)|Sportovní hala Jezero]] se nachází v blízkosti již zmíněného jezera Bubanj. Slouží např. pro zápasy v [[basketbal]]u.{{chybí zdroj}} Má 5320 míst, slouží pro týmy [[KK Radnički]], [[OK Radnički]], [[RK Radnički]], [[KMF Ekonomac]]. [386] => [387] => == Životní prostředí == [388] => === Odpadové hospodářství === [389] => [390] => Zhruba 93 % města je pokryto vodovodním řadem, 78 % potom kanalizací, 72 % domácností má připojení na rozvody plynu. [391] => [392] => === Znečištění === [393] => [394] => Město se potýká s problémem znečištění ovzduší, stejně tak jako s problematikou [[černá skládka|černých skládek]].{{Citace elektronického periodika [395] => | titul = Divlje deponije i zagađenje vazduha najviše smetaju Kragujevčanima. [396] => | periodikum = Infokg [397] => | url = https://www.infokg.rs/info/zagadjenje-vazduha-i-dvilje-deponije-najvise-smetaju-kragujevcanima.html [398] => | jazyk = sr [399] => | datum přístupu = 2022-10-25 [400] => }} V roce [[2022]] místní teplárna uskutečnila výměnu kotlů z uhelných na plynové s cílem snížit znečištění ovzduší.{{Citace elektronického periodika [401] => | titul = U Kragujevac stigli kotlovi na gas za „Energetiku” što će doprineti rešavanju problema zagađenog vazduha [402] => | periodikum = Danas [403] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/u-kragujevac-stigli-kotlovi-na-gas-za-energetiku-sto-ce-doprineti-resavanju-problema-zagadjenog-vazduha/ [404] => | jazyk = sr [405] => | datum přístupu = 2022-10-25 [406] => }} [407] => [408] => Ekologické zátěže z minulosti jsou značné, předně také proto, že [[Program OSN pro životní prostředí]] označil Kragujevac jako jeden z několika hlavních míst, kde při [[Operace Spojenecká síla|Operaci Spojenecká síla]] došlo vlivem bombardování civilních i vojenských cílů k uvolnění škodlivých látek. [409] => [410] => == Kultura == [411] => === Kulturní instituce === [412] => ==== Muzea ==== [413] => [414] => [[File:Kragujevac- Muzej 21 oktobar.jpg|right|thumb|Muzeum 21. října v Kragujevaci.]] [415] => Místní pobočka srbského národního muzea ({{vjazyce2|sr|Narodni muzej Kragujevac}}) má části, které se věnují archeologii, etnografii, dějinám města a regionu [[Šumadija]] a [[výtvarné umění|výtvarnému umění]]. Muzeum má několik budov, v nichž pořádá různé akce. Jedná se o: Amidžův konak, Galerie, Dům Svetozara Markoviće, Dům Ljubice Filipović, budova staré skupštiny, Pamětní dům v Dulenech, Petrův mlýn v Grošinici a Moderní galerie. [416] => [417] => Kromě něj zde stojí i několik dalších menších muzeí. V areálu bývalé továrny na výrobu děl se např. nachází Muzeum staré slévárny ({{vjazyce2|sr|Muzej stara livnica}}), kde se nachází expozice věnovaná rozvoji průmyslu ve městě. [[Muzeum 21. října]] na severním okraji Kragujevace potom připomíná události druhé světové války. [418] => [419] => ==== Divadla ==== [420] => [421] => V Kragujevaci sídlí celá řada kulturních institucí. První divadlo zde bylo zřízeno v roce [[1835]] ({{vjazyce2|sr|Књажевско српско позориште}}), které bylo do roku [[2007]] známé jako divadlo [[Joakim Vujić|Joakima Vujiće]] a poté se vrátilo ke svému historickému názvu. Současná divadelní budova pochází z roku [[1928]]. Působí zde také i dětské divadlo ({{vjazyce2|sr|Pozorište za decu}}); každý rok se [[15. únor]] slaví jako den divadla. [422] => [423] => ==== Galerie ==== [424] => [425] => V rámci národního muzea působí v Kragujevaci také Umělecká galerie ({{vjazyce2|sr|Уметничка галерија Народног музеја}}) a Moderní galerie ({{vjazyce2|sr|Модерна галерија Народног музеја}}). Mimo to zde sídlí také Galerie akvarelu, Univerzitní galerie, Galerie [[Dům mládeže (Kragujevac)|Domu mládeže]], Studentské kulturní centrum Kragujevace, kulturní centrum UMMUS a další. Místní organizace [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]] provozuje v Kragujevaci rovněž vlastní galerii ({{vjazyce2|sr|Галерија СПЦ}}). [426] => [427] => ==== Knihovny ==== [428] => [429] => [[File:Dečja biblioteka, Kragujevac.jpg|right|thumb|Dětská knihovna v Kragujevaci.]] [430] => Místní pobočka srbské národní knihovny nese jméno [[Vuk Karadžić|Vuka Karadžiće]] a byla otevřena roku [[1866]]. Kromě toho zde existuje i dětská knihovna. [431] => [432] => Kulturně-umělecká společnost ''Abrašević'' zde působí od roku [[1904]]. [433] => [434] => ==== Archivy ==== [435] => [436] => [[Historický archiv Šumadije]] působí v Kragujevaci a šesti okolních obcích (opštinách). Shraňuje stovky tisíc historických dokumentů. [437] => [438] => ==== Kulturní akce ==== [439] => [440] => V Kragujevaci se také konají různé divadelní festivaly, např. JoakimFest.[https://www.novosti.rs/srbija/vesti/1030882/odabrano-sedam-predstava-pozorisni-festival-joakimfest-kragujevcu-8-15-oktobra Článek na stránkách novosti.rs {{sr}}] [441] => [442] => Mezi populární hudební festivaly v Kragujevaci patří [[Arsenal Fest]], což je festival rockové, elektronické a moderní hudby a dále [[Jazz Fest (Kragujevac)|Jazz Fest]], který se pořádá v rámci budovy gymnázia.{{Citace elektronického periodika [443] => | titul = Miško Plavi, Vasil Hadžimanov i Miroslav Tovrić na otvaranju 23. Jazz Festa u Kragujevcu [444] => | periodikum = Danas [445] => | url = https://www.danas.rs/kultura/scena/misko-plavi-vasil-hadzimanov-i-miroslav-tovric-na-otvaranju-23-jazz-festa-u-kragujevcu/ [446] => | jazyk = sr [447] => | datum přístupu = 2022-10-25 [448] => }} [449] => [450] => === Kulturní památky a pamětihodnosti města === [451] => [452] => [[File:Wiki Šumadija XI Amidžin konak 671.jpg|right|thumb|Amidžův konak, součást kragujevackého areálu v rámci Národního muzea.]] [453] => [[File:Wiki Šumadija XI Knjaževsko-srpski teatar 685.jpg|right|thumb|Budova divadla (Knjaževsko-srpski teatar).]] [454] => Mezi kulturní památky, které jsou turisticky často navštěvovány, patří následující: [455] => [456] => * [[Starý kostel (Kragujevac)|Starý kostel]], vybudovaný v roce [[1818]] na pravém břehu řeky Lepenica z rozhodnutí knížete Miloše. Zasvěcen je nejsvětější trojici ({{vjazyce2|sr|Hram svete trojice}}). Kostel stojí nedaleko bývalé slévárny děl. [457] => * [[Katedrála (Kraguejvac)|Katedrála]] ({{vjazyce2|sr|Saborna crkva}}), stojící stranou historického centra (na ulici ''Branka Radičevića''). Místními bývá pro odlišení od původní stavby označována také jako ''Nový kostel'' ({{vjazyce2|sr|Nova crkva}}). [458] => * [[Amidžův konak]] – jediná budova, která se dochovala z období vlády knížete Miloše. Zbudován v roce [[1819]]. Zbytek areálu byl zničen při bombardování města za druhé světové války. [459] => * [[Knez Mihailův konak]], část původní rezidence knížete, postaven roku [[1860]]. [460] => * [[Knjaževsko-srpski teatar]], první divadlo na území současného centrálního Srbska, založené v roce [[1835]]. [461] => * [[Stará skupština]], budova prvního parlamentu, zbudovaná roku [[1859]], která sloužila tomuto účelu až do roku [[1878]]. [462] => * [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Kragujevac)|Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice]], první kostel postavený v srbsko-byzantském stylu po osvobození země od turecké nadvlády. [463] => * [[Hasičský dům (Kragujevac)|Hasičský dům]], [[Kulturní památka (Srbsko)|památkově]] chráněný od roku [[2001]]. [464] => * Budova vojensko-technologického závodu z roku [[1926]], předchůdce závodu společnosti Zastava a vojenské továrny. [465] => * Budova 1. kragujeveckého gymnázia z roku [[1888]] v historizujícím stylu. [466] => * [[Městská tržnice (Kragujevac)|Městská tržnice]], postavená v letech [[1928]] až [[1929]], procházející rekonstrukcí v roce [[2022]].{{Citace elektronického periodika [467] => | titul = Novi rok za završetak rekonstrukcije Gradske tržnice u Kragujevcu je jul [468] => | periodikum = N1 [469] => | url = https://rs.n1info.com/vesti/novi-rok-za-zavrsetak-rekonstrukcije-gradske-trznice-u-kragujevcu-je-jul/ [470] => | jazyk = sr [471] => | datum přístupu = 2022-10-25 [472] => }}{{Citace elektronického periodika [473] => | titul = NS Kragujevac: Tržnica preživela okupaciju i bombardovanje, ali ne i aktuelnu gradsku vlast [474] => | periodikum = Danas [475] => | url = https://www.danas.rs/vesti/politika/ns-kragujevac-trznica-prezivela-okupaciju-i-bombardovanje-ali-ne-i-aktuelnu-gradsku-vlast/ [476] => | jazyk = sr [477] => | datum přístupu = 2022-10-25 [478] => }} [479] => * [[Památník padlým Šumadincům]] z roku [[1932]], který připomíná padlé z bojů v letech [[1804]] ([[První srbské povstání]]) až [[1914]] ([[první světová válka]]). [480] => * [[Pamětní park Šumarice]], který připomíná oběti [[první světová válka|první]] (např. [[Vzpoura v Kragujevaci|slovenské vzpoury]]) a [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Jeho součástí je také [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistní]] památník s názvem [[Památník Kragujevacký říjen|Kragujevacký říjen]]{{Citace elektronického periodika [481] => | titul = One of the saddest days for Serbs in World War II commemorated today [482] => | periodikum = Serbian Monitor [483] => | url = https://www.serbianmonitor.com/en/one-of-the-saddest-days-for-serbs-in-world-war-ii-commemorated-today/ [484] => | jazyk = sr [485] => | datum přístupu = 2022-10-25 [486] => }}, známý i jako ''zlomené křídlo''.{{chybí zdroj}} V dobách existence [[SFRJ]] se zde konala významná školní setkání.{{Citace monografie [487] => | příjmení = Biserko [488] => | jméno = Sonja [489] => | odkaz na autora = [490] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [491] => | url = [492] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [493] => | místo = Bělehrad [494] => | rok = 2021 [495] => | počet stran = [496] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [497] => | kapitola = [498] => | strany = 817 [499] => | jazyk = srbština [500] => }} [501] => * [[Kamenný lev (Kragujevac)|Kamenný lev]], socha ve středu města. [502] => [503] => == Osobnosti == [504] => [505] => [[File:Kralj Milan Obrenovic.jpg|right|thumb|Někdejší král Milan Obrenović.]] [506] => * [[Milan I. Obrenović]] ([[1819]] – [[1839]]), srbský kníže [507] => * [[Jovan Ristić]] ([[1831]] – [[1899]]), premiér srbského království [508] => * [[Tomislav Nikolić]] (* [[1952]]), bývalý prezident Srbska [509] => * [[Marija Šerifovićová]] (* [[1984]]), zpěvačka [510] => * [[Mija Aleksić]], ([[1923]] – [[1995]]), srbský herec [511] => * [[Vera Nešić]], ([[1959]] – [[2011]]), zpěvačka [512] => * [[Vladimir Jakšić]], ([[1824]] — [[1899]]), meteorolog [513] => * [[Michailo Obrenović]], ([[1823]] – [[1868]]), srbský kníže [514] => * [[Tihomilj Nikolić]], ([[1832]] – [[1886]]), srbský generál [515] => * [[Mihajlo Mika Marković]], ([[1847]] – [[1911]]), srbský lékař [516] => * [[Filip Kostić]], fotbalista [517] => * [[Radomir Putnik]], srbský maršál (vojvoda) [518] => * [[Dušan Simović]], náčelník generálního štábu jugoslávské armády v letech [[1938]] až [[1940]]. [519] => * [[Dušan Petrović Šane]]{{Citace monografie [520] => | příjmení = Dolničar [521] => | jméno = Ivan [522] => | odkaz na autora = [523] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [524] => | vydavatel = eksport pres [525] => | místo = Bělehrad [526] => | rok = 1981 [527] => | počet = [528] => | isbn = [529] => | kapitola = [530] => | strany = 324 [531] => | jazyk = srbochorvatština [532] => }}, partyzán. [533] => * [[Miroslav Jović]] (nar. 1971), fotbalista a trenér [534] => * [[Predrag Đorđević]] (nar. 1972), fotbalista [535] => * [[Stevan Pletikosić]] (nar. 1972), střelec [536] => * [[Marija Šestak]] (nar. 1979), jugoslávsko-slovinská atletka [537] => * [[Danko Lazović]] (nar. 1983), fotbalista [538] => * [[Jelena Tomašević]] (nar. 1983), zpěvačka [539] => * [[Katarina Bulatović]] (nar. 1984), házenkářka [540] => * [[Marija Šerifović]] (nar. 1984), zpěvačka [541] => * [[Nemanja Pejčinović]] (nar. 1987), fotbalista [542] => * [[Nemanja Tomić]] (nar. 1988), fotbalista [543] => * [[Slavko Perović]] (nar. 1989), fotbalista [544] => * [[Zlatko Muhović]] (nar. 1990), fotbalista [545] => * [[Luka Milivojević]] (nar. 1991), fotbalista [546] => * [[Filip Kostić]] (nar. 1992), fotbalista [547] => * [[Filip Holender]] (nar. 1994), [[Maďaři|maďarský]] fotbalista [548] => [549] => == Partnerská města == [550] => [551] => * {{flagicon|Poland}} [[Bílsko-Bělá]], [[Polsko]], [[2002]] [552] => * {{flagicon|Poland}} [[Bydhošť]], [[Polsko]], 1971 [553] => * {{flagicon|BLR}} [[Mogilev]], [[Bělorusko]], [[2006]] [554] => * {{flagicon|North Macedonia}} [[Ochrid]], [[Severní Makedonie]], [[2001]] [555] => * {{flagicon|Romania}} [[Piteşti]], [[Rumunsko]], [[1971]] [556] => * {{flagicon|ITA}} [[Reggio Emilia]], [[Itálie]], [[2004]] [557] => * {{flagicon|USA}} [[Springfield (Ohio)|Springfield]], [[Ohio]], [[Spojené státy americké|USA]], [[2002]] [558] => * {{flagicon|France}} [[Suresnes]], [[Francie]], [[1967]] [559] => [560] => == Odkazy == [561] => === Reference === [562] => [563] => [564] => {{Překlad|en|Kragujevac|1117341141}} [565] => [566] => === Literatura === [567] => [568] => * Otklučajte lepote Šumadije i Pomoravlja {{sr}} [569] => [570] => === Související články === [571] => === Externí odkazy === [572] => * {{Commonscat|Kragujevac}} [573] => * {{Otto|heslo=Kragujevac}} [574] => * [http://www.kragujevac.rs/ Oficiální stránky města] [575] => [576] => {{Srbsko}} [577] => {{Autoritní data}} [578] => [579] => [[Kategorie:Kragujevac| ]] [580] => [[Kategorie:Města v Srbsku]] [581] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [582] => [[Kategorie:Šumadijský okruh]] [583] => [[Kategorie:Vzniklo 1476]] [] => )
good wiki

Kragujevac

Kragujevac (srbsky Крагујевац) je město v Srbsku, sídlo Šumadijského okruhu na řece Lepenica. Nachází se v centrálním Srbsku, zhruba 95 km jihovýchodně od Bělehradu, 110 km severozápadně od Niše a 150 km severně od Prištiny.

More about us

About

Leží ve střední části Srbska a je obklopeno malebnými kopci a přírodou, což mu propůjčuje přitažlivou atmosféru. Město se vyznačuje bohatým kulturním životem, který zahrnuje různé festivaly, výstavy a kulturní akce, které spojují místní obyvatele a návštěvníky. Kragujevac je také známý svým industriálním dědictvím, především díky historickému závodu na výrobu automobilů, což podtrhuje inovační ducha místní komunity. V oblasti vzdělání se Kragujevac může pyšnit několika školami a univerzitami, které přitahují studenty z různých koutů země i zahraničí. To posiluje pocit společenství a vytváří příležitosti pro spolupráci a sdílení znalostí. Jako město se Kragujevac potýká s výzvami, které jsou běžné v mnoha urbanizovaných oblastech, ale obyvatelé vykazují silný smysl pro spolupráci a přizpůsobení se měnícím se okolnostem. Místní trhy a podniky odrážejí kreativitu a odolnost obyvatel, kteří se snaží vytvářet kvalitní životní prostředí. Kragujevac je skutečně místem, kde se historie setkává s moderností, a jeho obyvatele spojuje hrdost na vlastní kořeny a otevřenost k novým myšlenkám a možnostem. Toto město má potenciál nejen pro rozvoj, ale také pro vytváření pozitivního a inspirativního prostoru pro život a práci.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bělehrad','2022','Niš','20. století','Šumadija','1835','basketbal','Radomir Putnik','1818','2002','Čačak','Polsko'

1818

1835

2002

2022

Basketbal

Bělehrad

Čačak

NIS

Polsko

Šumadija